(1)

Dne 9. prosince 2008 (2) (dále jen „rozhodnutí z roku 2008“) schválila Komise rakouský režim podpory bank, který byl následně čtyřikrát prodloužen (3) a jehož platnost skončila dne 30. června 2011.

(2)

V dubnu 2009 obdržela společnost Österreichische Volksbanken-AG (dále jen „ÖVAG“) v rámci rakouského režimu podpory bank kapitálový vklad ve výši 1 miliardy EUR. Vedle toho vydala společnost v rámci režimu podpory ve dnech 9. února, 18. března a 14. září 2009 tři emise dluhových nástrojů ručené státem, každou ve výši 1 miliardy EUR. Rakousko tato opatření podpory poskytlo za předpokladu, že ÖVAG je finanční instituce v dobrém stavu, a dne 29. září 2009 předložilo plán oživení.

(3)

V průběhu právního přezkumu režimu podpory však Komise dospěla k závěru, že se v souladu s kritérii stanovenými v příloze sdělení Komise Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (4) (dále jen „sdělení o rekapitalizaci“) nebylo možné v době poskytnutí kapitálového vkladu domnívat, že banka je v dobrém stavu ve smyslu sdělení o rekapitalizaci. Ačkoliv bylo Rakousko dále toho názoru, že se v případě banky ÖVAG jedná o banku v dobrém stavu, předložilo dne 2. listopadu 2010 plán restrukturalizace banky ÖVAG.

(4)

Dopisem ze dne 9. prosince 2011 (5) uvědomila Komise Rakousko o svém rozhodnutí zahájit ve věci kapitálového vkladu ve výši 1 miliardy EUR a záruky ve výši 3 miliard EUR, které Rakousko poskytlo společnosti ÖVAG, řízení v souladu s čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a požádala Rakousko o zaslání pozměněného plánu restrukturalizace, jehož konečné znění bylo předloženo dne 4. září 2012 (dále jen „plán restrukturalizace z roku 2012“).

(5)

Dne 19. září 2012 ukončila Komise formální vyšetřovací řízení rozhodnutím (rozhodnutí roku z 2012), jímž prohlásila podporu na restrukturalizaci ÖVAG, včetně opatření uvedených v 2. bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, kapitálového vkladu ve výši 250 milionů EUR v podobě kmenových akcií a záruky za aktiva, čímž se kapitál navýšil o 100 milionů EUR, za slučitelnou s vnitřním trhem (dále jen „rozhodnutí z roku 2012“). (6) Toto rozhodnutí bylo založeno na plánu restrukturalizace z roku 2012 a na seznamu závazků uvedeném v příloze rozhodnutí z roku 2012 (dále jen „seznam závazků z roku 2012“).

(6)

Rozhodnutí z roku 2012 bylo založeno na nové organizaci sdružení Volksbanken v Rakousku (dále jen „sdružení“), jehož členové mají společnou odpovědnost za ručení. Toto sdružení zahrnovalo 51 nezávislých primárních bank a ÖVAG. Zatímco primární banky měly vůči ÖVAG pouze omezené ručení, ručila ÖVAG ve své funkci jako ústřední institut v rámci modelu společné odpovědnosti za všechny závazky sdružení. (7)

(7)

Z podrobného přezkumu provedeného Evropskou centrální bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví (dále jen komplexní hodnocení ECB a EBA (tzv. „Comprehensive Assessment“)), jehož výsledky byly zveřejněny dne 26. října 2014, vyplynulo, že jak v základním scénáři, tak v zátěžovém scénáři je na úrovni sdružení (které zahrnuje ÖVAG) u kmenového kapitálu tier 1 (dále jen „CET1“) konstatován chybějící kapitál.

(8)

Rakousko veřejně prohlásilo, že neposkytne sdružení žádné další prostředky. Opatření, která tehdy sdružení zvažovalo k doplnění tohoto chybějícího kapitálu (zejména prodej všech dceřiných společností nepatřících k hlavní oblasti podnikání a další snížení rizikově vážených aktiv (dále jen „RVA“)), by sama o sobě nestačila k doplnění chybějícího kapitálu v termínu předepsaném jednotným mechanismem dohledu (Single Supervisory Mechanism, dále jen „SSM“).

(9)

Dne 23. prosince 2014 se konala mimořádná valná hromada banky ÖVAG, na níž bylo rozhodnuto, s výhradou povolení vnitrostátních regulačních orgánů, SSM a Komise, zahájit potřebné kroky k uspořádání ÖVAG jako společnosti v likvidaci. Hlavní funkce ÖVAG jako ústřední organizace sdružení by vůči sdružení, jehož součástí je společná odpovědnost za ručení, byly podle plánu restrukturalizace (dále jen „nový plán restrukturalizace“) přeneseny na jednu z primárních bank.

(10)

Nový plán restrukturalizace představuje oproti plánu restrukturalizace z roku 2012 výraznou změnu a vyžaduje pozměňující rozhodnutí Komise.

(11)

V období od října 2014 do června 2015 projednávala Komise, Rakousko, SSM a sdružení nový plán restrukturalizace na řadě telekonferencí a písemnou formou. Komise se dne 18. prosince 2014 setkala s představiteli banky ÖVAG a Rakouska a dne 7. května 2015 se zástupci sdružení.

(12)

Dne 28. května 2015 schválilo shromáždění akcionářů ÖVAG přenesení hlavních funkcí banky na Volksbank Wien-Baden (dále jen „VBWB“) a vznik společnosti v likvidaci pro zbývající funkce v souladu s § 162 spolkového zákona o sanaci a likvidaci bank (dále jen „BaSAG“).

(13)

Dne 29. května 2015 souhlasilo shromáždění akcionářů VBWB s přenesením hlavních funkcí banky ÖVAG a s navýšením kapitálu ve výši 113 milionů EUR.

(14)

Dne 29. května 2015 již regionální Volksbanken, které představují 97,83 % RVA sdružení, podepsaly smlouvu o sdružení a smlouvu o spolupráci.

(15)

Sdružení předložilo konečné znění nového plánu restrukturalizace dne 23. června 2015.

(16)

Dne 25. června 2015 předložilo Rakousko seznam závazků, který je připojen v příloze tohoto rozhodnutí.

(17)

Protože toto rozhodnutí se vydává na základě pravomocí Komise v oblasti státní podpory, žádným způsobem jím nejsou dotčeny případné závazky při kontrole fúze, které mohou platit pro strany účastnící se transakce.

(18)

Sdružení v současnosti tvoří i) 51 právně samostatných primárních bank (41 regionálních družstevních bank, pět speciálních bank, čtyři úvěrová družstva a jedna stavební spořitelna), ii) ústřední organizace ÖVAG a iii) ze zákona zřízená společnost ručící za vklady Volksbank Haftungsgenossenschaft eG. ÖVAG je ústřední organizace sdružení a poskytuje služby primárním bankám ve formě centralizovaných činností správy a řízení likvidity. Primární banky jsou banky malé (bilanční suma v rozmezí 65 milionů EUR až 3 600 milionů EUR) a poskytují bankovní služby převážně soukromým a firemním zákazníkům na místní a regionální úrovni.

(19)

Sdružení má v Rakousku podíl na trhu ve výši asi 6 % a obsluhuje přibližně 900 000 soukromých a 80 000 firemních zákazníků. Primární banky mají více než 500 poboček a 4 900 zaměstnanců. Celkový objem pohledávek za klienty činí kolem 30 miliard EUR, celkový objem závazků vůči klientům asi 27 miliard EUR.

(20)

Členové sdružení mají na základě smlouvy o sdružení společnou odpovědnost za ručení i společnou odpovědnost za likviditu (regulovaný transfer likvidity). V současném systému ručí ústřední organizace (ÖVAG) neomezeně za primární banky, zatímco ručení primárních bank za ústřední organizaci je omezené v tom smyslu, že poměr vlastních prostředků primární banky nesmí v souvislosti s ručením poklesnout pod minimální regulační požadavky.

(21)

ÖVAG je v současnosti z 51,6 % ve vlastnictví primárních bank, a to prostřednictvím jejich podílové společnosti Volksbanken Holding. Rakouský stát má v bance ÖVAG podíl 43,3 %. Dalšími významnými podílníky jsou DZ Bank AG (3,8 %) a Raiffeisen Zentralbank (0,9 %); 0,4 % vlastní jiní podílníci.

(22)

Nejdůležitější zeměpisný trh pro sdružení je Rakousko. Vedle toho však byla ÖVAG činná i v řadě středoevropských a východoevropských zemí, v nichž však s výjimkou Rumunska měla jen velmi malý tržní podíl.

(23)

Problémy společnosti ÖVAG měly řadu příčin: její působení ve středoevropských a východoevropských zemích prostřednictvím jejích retailových dceřiných společností sdružených ve společnosti VB International AG (dále jen „VBI“), její činnost v oblasti financování veřejných subjektů a financování infrastruktury, činnosti v oblasti nemovitostí, skutečnost, že součástí investičního portfolia byly mimo jiné i nástroje vydané společností Lehman Brothers a islandskými bankami a její závislost na refinancování na mezibankovním trhu (8). Vinou těchto faktorů utrpěla ÖVAG od roku 2008 značné ztráty a Rakousko jí v roce 2009 muselo poskytnout podporu (9). Vzhledem k vysokým ztrátám v roce 2011 byla přijata další státní opatření (10). Navzdory úsilí o restrukturalizaci v roce 2014 vznikl podle komplexního hodnocení ECB a EBA z roku 2014 další chybějící kapitál na úrovni sdružení (včetně ÖVAG), což bylo způsobeno především riziky a slabými stránkami společnosti ÖVAG (11).

(24)

V dubnu 2009 upsalo Rakousko podílové listy společnosti ÖVAG ve výši 1 miliardy EUR (dále jen „kapitálový vklad z roku 2009“). Díky těmto upsaným podílovým listům stát sice nezískal žádná hlasovací práva, získal však preferenční kupon a právo na konverzi. Podílové listy byly časově neomezené a bylo s nimi nakládáno jako s kmenovým kapitálem tier 1. Tyto podílové listy nadále absorbují případné ztráty poměrně k celkovému podílu kapitálu podílejícího se na ztrátě. Banka měla právo podílové listy kdykoliv splatit, a to v celku nebo v tranších. Stát měl právo vyměnit podílové listy za kmenové akcie ÖVAG; k takové výměně však nedošlo.

(25)

Společnost ÖVAG navíc obdržela v rámci rakouského režimu podpory bank státní záruky a v roce 2009 vydala státem ručené emise v objemu 3 miliard EUR se splatností v letech 2012 a 2013.

(26)

ÖVAG zahájila již v roce 2009 proces restrukturalizace, jehož cílem bylo mimo jiné i externalizovat činnosti, které byly hlavní příčinou problémů banky. Určitá rizika pocházející ze starého portfolia však bance v roce 2011 přinesla nové problémy. Šlo zejména o tato rizika:

(27)

Rozsah ztrát ÖVAG v roce 2011 si vyžádal další opatření státní podpory, a sice kapitálový vklad ze strany státu ve výši 250 milionů EUR v podobě kmenových akcií (dále jen „kapitálový vklad z roku 2012“) a záruku za aktiva.

(28)

Kapitálový vklad z roku 2012 byl proveden ve dvou fázích. Nejdříve byl o 70 % snížen kapitál banky, aby se vyrovnaly kumulované ztráty. Tímto snížením kapitálu se poměrně snížily rovněž podílové listy, které poskytlo Rakousko v roce 2009, takže podíl státního kapitálu v ÖVAG činil již jen 300 milionů EUR. Ve druhé fázi získala banka ÖVAG nový kapitál ve výši celkem 484 milionů EUR, z toho 250 milionů EUR upsalo Rakousko, zbývající část Volksbanken Holding. Cena za akcii činila 2,181 EUR.

(29)

V důsledku toho vzrostl podíl státu v ÖVAG na 43,4 %. Stát je tedy po Volksbanken Holding (tehdy 50,2 %) druhým největším akcionářem. Podíly ostatních akcionářů, kteří se na kapitálovém vkladu nepodíleli, byly rozředěny na následující hodnoty platné k tehdejšímu datu: DZ-Bank: 3,8 %, ERGO: 1,5 %, RZB: 0,9 %, drobní akcionáři: 0,1 %.

(30)

Zárukou za aktiva, jíž byly pokryty ztráty z pojištěného portfolia nesplácených úvěrů, byl zvýšen kapitál ÖVAG o 100 milionů EUR. ÖVAG může záruku využít pouze za zcela přesných podmínek, které budou přezkoumány ke dni 31. prosince 2015 (12). Záruka za aktiva bude zhodnocena ve výši 10 % ročně (tj. jako kapitálový vklad) a zanikne ke dni 1. ledna 2016.

(31)

V rámci opatření podpory z roku 2012 společnost ÖVAG přepracovala svůj původní plán restrukturalizace a rozhodla se provést důkladnější restrukturalizaci. Tato opatření byla rozhodnutím z roku 2012 schválena. Plán restrukturalizace z roku 2012, na němž bylo založeno rozhodnutí z roku 2012, předpokládal mimo jiné tyto body:

(32)

V letech 2012 až 2014 se ÖVAG podařilo snížit svou bilanční sumu i RVA jak v segmentu vedlejších činností, tak v segmentu hlavních činností rychleji, než bylo stanoveno v rozhodnutí z roku 2012. Ke dni 31. prosince 2014 činila bilanční suma ÖVAG 15,1 miliardy EUR a RVA měla objem 8,7 miliardy EUR. Poměr kmenového kapitálu ÖVAG činil k 31. prosinci 2014 6,21 %.

(33)

V roce 2014 provedla Evropská centrální banka (ECB) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) komplexní hodnocení (tzv. „Comprehensive Assessment“), v jehož rámci byla zkoumána kvalita bilancí a finanční odolnost 130 největších bank eurozóny. Výsledky tohoto hodnocení byly zveřejněny dne 26. října 2014. Sdružení bylo prověřováno na konsolidovaném základě (včetně ÖVAG) v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (13) a článkem 30 rakouského zákona o bankovnictví (14). Sdružení bylo jednou z 25 bank, které ve zkoumaných scénářích nesplnily požadovaný minimální poměr vlastních prostředků. Vypočtený poměr CET1 pro sdružení činil pro rok 2016 v základním scénáři 7,2 % (prahová hodnota: 8 %) a v zátěžovém scénáři 2,1 % (prahová hodnota: 5,5 %). Maximální rozdíl mezi výsledkem testu a prahovou hodnotou odpovídá dodatečné potřebě kapitálu CET1 ve výši 865 milionů EUR.

(34)

ECB poskytla sdružení do 26. července 2015 čas, aby tuto potřebu kapitálu pokrylo a dosáhlo poměru CET1 ve výši 14,63 %.

(35)

Vzhledem k popsaným obtížím zahájilo sdružení se souhlasem Rakouské republiky zásadní transformaci. Tento plán restrukturalizace je založen na těchto základních zásadách:

(36)

Opatření plánu transformace, a především ukončení činnosti ÖVAG se zrušením její bankovní licence a její dekonsolidace ze sdružení umožní sdružení ihned docílit poměru CET1 v rozmezí [9–11] (*1) %. Dále přijalo sdružení doplňková opatření, která mají uvolnit vlastní kapitál. Sem patří mimo jiné ukončování rizikových pozic v oblasti Corporates a nemovitostí (kumulovaný dopad CET1 od ledna 2014 do prosince 2017 ve výši [100–200] milionů EUR), prodej produktových společností ([100–200] milionů EUR) a prodej cenných papírů ([50–100] milionů EUR). Nicméně těmito opatřeními lze dosáhnout do konce roku 2017 uvolnění vlastního kapitálu pouze ve výši [450–550] milionů EUR, což nestačí k doplnění chybějícího kapitálu ve výši 865 milionů EUR.

(37)

VBWB převezme funkci ústřední organizace sdružení, již dosud zastávala společnost ÖVAG. Aktiva potřebná pro výkon této funkce budou převedena spolu s příslušnými pasivy ze společnosti ÖVAG na VBWB dne 30. června 2015 se zpětnou účinností ke dni 1. ledna 2015. V součtu budou převedena aktiva a pasiva ve výši téměř 8,6 miliardy EUR. Tato částka zahrnuje všechny činnosti započítané v rozhodnutí z roku 2012 do segmentu hlavních činností, s výjimkou tří menších účastí (VB Factoring, VB Mobilienleasing a VB Investments), jež ve společnosti ÖVAG zůstávají a tvoří méně než 10 % celkové částky.

(38)

Po převedení funkce ústřední organizace a příslušných aktiv a pasiv vstoupí společnost ÖVAG dne 4. července 2015 do likvidace a bude přeměněna na společnost v likvidaci ve smyslu § 162 BaSAG. Jméno společnosti se změní na immigon portfolioabbau ag (dále jen „Immigon“). Zbývající aktiva ve výši 7,4 miliardy EUR budou zlikvidována do 31. prosince 2017. Zahrnují všechny činnosti započítané v rozhodnutí z roku 2012 do segmentu vedlejších činností a dále účasti ve VB Factoring, VB Mobilienleasing a VB Investments uvedené v 37. bodu odůvodnění.

(39)

Příjmy z likvidace podle současného plánu dostačují k tomu, aby úplně pokryly všechny zbývající závazky. Vlastní kapitál ÖVAG a majetková účast se v průběhu likvidace sníží o 96,65 %. Toto snížení se týká také zbytkové majetkové účasti státu ve výši 300 milionů EUR.

(40)

Současná záruka za aktiva zůstane v ÖVAG/Immigon, bude však pozměněna. Podle současné úpravy musí být všechna způsobilá aktiva přihlášena do 31. prosince 2015. Částka příslušných nároků pak bude proplacena do 31. července 2016. Podle pozměněné dohody zůstává 31. prosinec 2015 rozhodným dnem pro přihlášení nároků. Proplacení těchto nároků však může být požadováno kdykoliv v období mezi 31. prosincem 2015 a koncem období likvidace v roce 2017. Současně se snižuje prahová hodnota, pod kterou může ÖVAG/Immigon požadovat proplacení nároků, a to z poměru kmenového kapitálu (CET) ve výši 10 % na poměr vlastního kapitálu 0, což znamená, že nároky ze záruky mohou být proplaceny jen tehdy, pokud by se ÖVAG/Immigon v průběhu procesu likvidace jinak stala insolventní. Poplatek za záruky činí i v době prodlouženého období proplácení 10 % ročně.

(41)

Aby bylo možné realizovat pozitivní dopady této transformace na kapitál, musí sdružení přijmout dvě důležitá opatření:

(42)

Dne 10. prosince 2014 podepsala společnost ÖVAG smlouvu s rumunskou bankou Banca Transilvania o prodeji svého 51 % podílu v bance Volksbank Romania SA; tím byla odstraněna významná překážka bránící vrácení bankovní licence. K uzavření došlo dne 7. dubna 2015. Tím společnost ÖVAG současně splnila svůj úkol z plánu restrukturalizace z roku 2012. Kromě toho dokončila ÖVAG v září 2014 prodej VB Malta a rozhodla o likvidaci IK Malta. Tím splnila podmínky rozhodnutí z roku 2012.

(43)

Aby mohla být společnost Immigon dekonsolidována, musí sdružení snížit svůj podíl v Immigon na menšinový. Za tímto účelem převede 8,5 % z celkových 51,6 % základního kapitálu, které Volksbanken Holding drží, na třetí osobu nezávislou na sdružení, totiž účelovou společnost GPVAUBEOE Beteiligungen GmbH.

(44)

V rámci převedení funkce ústřední organizace přechází velká část závazků ÖVAG vůči sdružení na banku VBWB. Přesto bude sdružení po rozdělení vůči Immigon v rizikové pozici ve výši [700–800] milionů EUR tvořené různými finančními nástroji, které byly využívány k financování ÖVAG.

(45)

Aby bylo toto riziko ze zbytkových pozic vůči společnosti Immigon neutralizováno, přijímá sdružení tato opatření:

(46)

Sdružení v současné době tvoří 51 primárních bank. V rámci plánu transformace bude těchto 51 institucí fúzovat do deseti větších bank. Jde o osm regionálních bank s bilančními sumami od 1,9 miliardy EUR po 5,3 miliardy EUR, jež budou aktivní v různých částech území Rakouska, a dále o dvě speciální banky, Sparda Bank Austria (0,8 miliardy EUR) a Ärzte-/Apothekerbank (1,1 miliardy EUR). Potřebné fúze se uskuteční do konce roku 2017. Stavební spořitelny sdružení, které jsou spojeny ve společnosti start:bausparkasse, budou pravděpodobně prodány.

(47)

Vztahy mezi primárními bankami uvnitř sdružení budou upraveny dvěma smlouvami, smlouvou o sdružení podle § 30a BWG a smlouvou o spolupráci.

(48)

Smlouva o sdružení bude uzavřena mezi ústřední organizací v podobě VBWB, primárními bankami sdružení a společností Volksbank Haftungsgenossenschaft eG a bude obsahovat tyto podstatné body:

(49)

Smlouva o spolupráci upravuje oblasti, které nejsou pokryty smlouvou o sdružení. Smluvními partnery jsou primární banky sdružení a Volksbank Haftungsgenossenschaft eG. Cílem smlouvy o sdružení je využití synergií ve sdružení realizací plánovaných fúzí a intenzivnější spolupráce členů. Rozhodovací pravomoci pro oblasti, na něž se vztahuje smlouva o spolupráci, budou přeneseny na společnost Volksbank Haftungsgenossenschaft. Rozhodnutí představenstva Volksbank Haftungsgenossenschaft budou pro smluvní partnery závazná. Smlouva o spolupráci upravuje zejména oblasti marketingu, jednotné odbytové strategie, produktové politiky včetně rámcových smluv s třetími stranami, controllingu odbytu, optimalizace a standardizace provozních postupů, pořizování IT a právního zastupování.

(50)

V případě sporů ústřední organizace rozhoduje, zda opatření podle smlouvy o spolupráci nezasahuje nepřípustně do jejích kompetencí podle smlouvy o sdružení. V případě, že regulátor bude požadovat změny smlouvy o sdružení, obsahuje smlouva o spolupráci ustanovení o výhradě, které umožní také příslušnou úpravu smlouvy o spolupráci.

(51)

Cílová struktura plánu transformace má podobu kombinace osmi silných regionálních bank s ústřední organizací a dvěma speciálními bankami. Místní pobočky se soustředí na odbyt a péči o místní klienty, zatímco správa bude koncentrována v regionálních bankách a v ústřední organizaci.

(52)

Sdružení se zaměří na zákazníky v Rakousku, přičemž v centru pozornosti by měly být obchody s malými a středními podniky a osobami samostatně výdělečně činnými, financování bydlení a péče o movité klienty.

(53)

Na základě nového plánu restrukturalizace předložilo sdružení Komisi kalkulace předpokládaného vývoje rozhodujících finančních ukazatelů na následujících pět let. Tyto výpočty byly provedeny pro dva scénáře, základní a zátěžový.

(54)

Předložený finanční plán zahrnuje dopady neutralizace rizika vyplývajícího z pozic společnosti Immigon (15) a prognózované platby z titulu podílových práv Rakouské republiky v rámci seznamu závazků.

(55)

Základní scénář je založen na předpokladu mírného hospodářského růstu klíčového rakouského trhu, který činí nominálně 0,8 % (2015), 1,5 % (2016) a 1,7 % v následujících letech až do roku 2019. Roční míra inflace se pohybuje od 1,1 % do 2,2 %, tříměsíční Euribor vzrůstá z 0,1 % v roce 2015 na 1,9 % v roce 2019. Za těchto předpokladů předpovídá sdružení v obchodním roce 2015 ztrátu, ale pozitivní rentabilitu vlastního kapitálu (Return on Equity – RoE) ve výši [8–9] % pro obchodní rok 2019. Poměr CET1 má vzrůst z [9–11] % v roce 2015 na [11–13] % v roce 2019. Vývoj dalších ukazatelů je uveden v následující tabulce.

Tabulka 1

Finanční ukazatele podle základního scénáře

(…)

(56)

Zátěžový scénář je založen na předpokladu úvěrové krize vyvolané slabostí evropského bankovního sektoru, kterou činnost zahraničních investorů a ECB nedokáže napravit. Reálný hospodářský růst je mírně záporný, přičemž pomalé oživení nastává od roku 2017. V letech 2015 a 2016 je míra inflace záporná, v následujících letech mírně kladná. Úrokové míry zůstávají mimořádně nízké a švýcarský frank se dále zhodnocuje oproti euru. Za těchto předpokladů předpovídá sdružení negativní rentabilitu vlastního kapitálu (Return on Equity – RoE) pro obchodní roky 2015 a 2016, jež má však v roce 2019 vzrůst na [5–8] %. Poměr CET1 má vzrůst z [8–10] % v roce 2015 na [10–12] % v roce 2019. Vývoj dalších ukazatelů je uveden v následující tabulce.

Tabulka 2

Finanční ukazatele podle zátěžového scénáře

(…)

(57)

Rakousko předložilo k provedení nového plánu restrukturalizace řadu závazků. Jsou uvedeny ve zvláštním dokumentu, který je připojen jako příloha k tomuto rozhodnutí.

(58)

Podle oddílu 5 sdělení o restrukturalizaci musí být pravidelně předkládány zprávy, aby Komise mohla zkontrolovat, zda je nový plán restrukturalizace řádně prováděn. Rakousko jmenuje správce pověřeného dohledem, který bude Komisi podporovat při plnění její povinnosti prověřit správné provádění rozhodnutí. Správce pověřený dohledem bude každých šest měsíců předkládat zprávu o dohledu. První zprávu je třeba předložit nejpozději šest měsíců od schválení plánu restrukturalizace. Podle názoru Komise je tedy zaručena řádná kontrola provádění plánu restrukturalizace.

(59)

Nový plán restrukturalizace, který byl oznámen Komisi, je v souladu s plánem zvýšení kapitálu předloženým ECB, resp. SSM, a jeho cílem je sdružení nově uspořádat tak, aby bylo možné doplnit chybějící kapitál zjištěný v komplexním hodnocení ECB a EBA.

(60)

SSM stanovil požadavek dohledu na vlastní kapitál ve výši 14,63 %, který má být plněn od 26. července 2015. K tomuto datu SSM tento požadavek dohledu na vlastní kapitál znovu přezkoumá a vezme přitom v úvahu též provádění nového plánu restrukturalizace. Postup provádění začíná zápisem opatření uvedených v 35. bodu odůvodnění písm. a), b) a c) do rakouského obchodního rejstříku. Aby mohl rakouský rejstříkový soud zápis provést, musí SSM jako příslušný orgán dohledu udělit ke změnám souhlas.

(61)

Komise připomíná, že zahájila formální vyšetřovací řízení, v jehož důsledku bylo přijato rozhodnutí z roku 2012. V souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (16) bylo nutné toto rozhodnutí pozměnit.

(62)

Rakousko ve svých veřejných prohlášeních vyloučilo jakoukoli novou podporu sdružení. Proto také Rakousko zastává názor, že se v případě předloženého plánu restrukturalizace nejedná o novou podporu.

(63)

Rakousko však uznává, že v případě nového plánu restrukturalizace jde o výraznou změnu oproti plánu restrukturalizace z roku 2012, takže před jeho provedením je nutné přijmout pozměňující rozhodnutí Komise. Proto Rakousko ohlásilo nový plán restrukturalizace Komisi.

(64)

Rakousko dále uznává, že z hlediska práva podpory je třeba sdružení považovat za nástupce společnosti ÖVAG, a tedy také za adresáta tohoto pozměňujícího rozhodnutí.

(65)

Současně Rakousko uplatňuje, že nový plán restrukturalizace s příslušným seznamem závazků zachovává rovnováhu rozhodnutí z roku 2012, a proto je zachována též původní slučitelnost podpory.

(66)

Pokud jde o opatření, jež Komise schválila v letech 2009 a 2012 jako pomoc pro restrukturalizaci banky ÖVAG, dospěla již Komise k závěru, že tato opatření představují státní podporu. Proto není nutné provádět v tomto rozhodnutí nové přezkoumání těchto opatření z hlediska existence státní podpory.

(67)

Ústřední prvek plánu restrukturalizace z roku 2012, na nějž se rozhodnutí z roku 2012 odvolává, spočíval v nové orientaci ÖVAG na svou funkci ústřední organizace jakožto součásti společné odpovědnosti za ručení s primárními bankami. V rámci tohoto systému ručila ÖVAG jako ústřední organizace za primární banky neomezeně, zatímco ručení primárních bank za ústřední organizaci bylo omezené v tom smyslu, že poměr vlastních prostředků primární banky nesměl poklesnout pod minimální regulační požadavky.

(68)

Některé závazky Rakouska z roku 2012 se týkaly také primárních bank: zajištěny byly určité toky příjmů ÖVAG jako ústředního institutu (závazek 9) a primární banky byly zavázány podpořit splacení majetkové účasti ÖVAG, „pokud to umožní minimální regulační požadavky“ (závazek 11.2). Tyto závazky byly nezbytné vzhledem ke zvláštním ujednáním o ručení ve sdružení, aby mohla být podpora prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem. Ve spojení se zvláštními ujednáními o ručení tyto závazky Komisi umožnily pojednat ÖVAG a sdružení odděleně.

(69)

Podle nového plánu restrukturalizace bude hlavní činnosti banky ÖVAG nadále vykonávat VBWB, což je jedna z primárních bank. Tím převezme VBWB úlohu ÖVAG jako ústřední organizace sdružení, přičemž současně VBWB převezme od ÖVAG funkce a aktiva. Celkem budou převedena aktiva a pasiva ve výši 8,6 miliardy EUR. Tato částka obsahuje všechny činnosti započítané v rozhodnutí z roku 2012 do segmentu hlavních činností, s výjimkou tří menších účastí – VB Factoring (s bilanční sumou 86 milionů EUR), VB Mobilienleasing (700 milionů EUR) a VB Investments (30 milionů EUR), jež zůstanou ve společnosti v likvidaci Immigon.

(70)

Na rozdíl od dřívější asymetrické struktury ručení mezi primárními bankami a ústřední organizací bude nyní sdružení podle nového plánu restrukturalizace integrováno do jednoho systému ručení. Ve spojení s dalšími strukturálními změnami ve sdružení (viz 49. bod odůvodnění) nemůže být nová ústřední organizace, tedy VBWB, posuzována odděleně od primárních bank. Tento názor je potvrzen také konsolidovaným přístupem SSM v komplexním hodnocení, jakož i skutečností, že byl formulován požadavek na vlastní kapitál na agregované bázi (sdružení).

(71)

Z těchto důvodů je Komise názoru, že na sdružení je třeba pohlížet jako na hospodářského nástupce společnosti ÖVAG, která byla podporována podle rozhodnutí z roku 2012. Sdružení je tedy příjemcem stávající podpory.

(72)

Kromě otázky přechodu stávající podpory na hospodářského nástupce musí Komise navíc přezkoumat, není-li s novým plánem restrukturalizace spojena nová státní podpora.

(73)

Komise trvá na tom, že podle Rakouska nebudou při provádění nového plánu restrukturalizace poskytnuty žádné nové státní podpory.

(74)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU jsou „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné s vnitřním trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy“. Aby mohlo být opatření považováno za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1, musí kumulativně splňovat tyto podmínky: a) opatření musí být možno připsat státu a musí být financováno ze státních prostředků, b) musí zvýhodňovat příjemce, c) toto zvýhodnění musí být selektivní a d) narušuje hospodářskou soutěž nebo ji může narušit a musí být schopno ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

(75)

Nový plán restrukturalizace neposkytuje ani společnosti ÖVAG, ani společnosti Immigon novou výhodu. ÖVAG vstupuje do likvidace, segment jejích hlavních činností a příslušná pasiva se převádějí na VBWB a zbývající aktiva budou likvidována prostřednictvím společnosti v likvidaci Immigon. Podle současného plánu restrukturalizace bude při likvidaci společnosti Immigon téměř zcela spotřebován vlastní kapitál, aniž by bylo nutno využít záruky za aktiva. Proto se předpokládá, že rizika spojená s nástroji CET1 společnosti ÖVAG nastanou, mj. jde o ztrátu Rakouské republiky z podílu v ÖVAG ve výši 250 milionů EUR a o ztrátu z nevypořádaných majetkových účastí v nominální výši 300 milionů EUR.

(76)

Tato záruka za aktiva zůstane nadále ve společnosti ÖVAG/Immigon. Podle současných smluvních ujednání může být záruka čerpána pouze dne 31. prosince 2015, a to na nároky přihlášené do tohoto data a pouze do výše, která je nezbytná k dosažení poměru CET1 ve výši 10 %. Podle rakouských údajů přesahují cenné papíry již přihlášené k náhradě v součtu částku 100 milionů EUR, na kterou je záruka za aktiva omezena. O oprávnění přihlášených nároků se sice rozhodne teprve dne 31. prosince 2015, vedení společnosti však dle svých zákonných povinností chránit zájmy vlastníků nemá jinou možnost než přihlásit do konce roku 2015 všechny možné nároky.

(77)

Ke dni 31. prosince 2015 nebude již společnost v likvidaci Immigon muset splňovat kapitálové požadavky, a proto je obtížné vyhodnotit podmínku výplaty ze záruky, která je vázána na splnění poměru CET1. Protože toto hodnocení je výhradně věcí vnitrostátních právních předpisů, akceptuje Komise připomínky Rakouska, podle nichž je Rakousko názoru, že převedení ÖVAG na společnost v likvidaci podle § 162 BaSAG nemá vliv na trvání záruky za nesplacení rakouské federace. Podle připomínek Rakouska a vzhledem ke skutečnosti, že kapitál společnosti Immigon bude ke dni 31. prosince 2015 snížen již o 96,65 %, musí být podmínka vázaná na poměr CET1 ve výši 10 % považována za splněnou. Proto bude nutná plná výplata všech nároků posouzených ke dni 31. prosince 2015 jako oprávněné.

(78)

Za těchto podmínek změny záruční smlouvy – a) prodloužení doby plnění pro platby ze záruky bez svolení přihlašovat po 31. prosinci 2015 další nároky a b) omezení pro platby ze záruky na případ, kdy by jinak kapitál společnosti Immigon klesnul do záporných hodnot – snižují riziko ručitele, že platby ze záruky nastanou. Kromě toho se prodlužuje poplatek za záruku ve výši 10 % ročně o dva roky. Tyto změny tedy pouze posilují pozici ručitele a neposkytují společnosti ÖVAG/Immigon žádnou další výhodu.

(79)

Ani sdružení, včetně nové ústřední organizace VBWB, nezískává s novým plánem restrukturalizace žádnou novou výhodu. Jak bylo výše vysvětleno, (17) sdružení je příjemcem současné podpory. Podle rozhodnutí z roku 2012 se musely primární banky podílet na splácení zbývající majetkové účasti státu ve výši 300 milionů EUR, které se má uskutečnit do konce prosince 2017, pokud to dovolí minimální regulační požadavky na vlastní kapitál. Budiž připomenuto, že chybějící kapitál zjištěný v komplexním hodnocení nebyl konstatován pouze na úrovni ÖVAG, nýbrž na úrovni sdružení jako celku.

(80)

Zatímco riziková majetková účast bude spotřebována na reorganizaci banky ÖVAG/Immigon, předpokládá se v nových rakouských závazcích, že sdružení zaplatí Rakousku částku ve výši 300 milionů EUR (a to udělením podílových práv pro Rakousko). Sdružení přislíbilo vyplatit do konce roku [2020–2025] celkem 300 milionů EUR, přičemž pro […], […] a […] jsou stanoveny pevné kumulativní prahové hodnoty plateb.

(81)

Novým závazným závazkem zaplatit Rakousku 300 milionů EUR obnovuje sdružení nárok na výši částky, která měla být původně splacena. Tento původní nárok se v průběhu likvidace ÖVAG ztrácí, protože nastávají rizika obsažená v majetkové účasti. Přestože je nový splátkový kalendář oproti původnímu závazku spojen se značnými nedoplatky, je třeba mít na paměti, že jak v případě prosté likvidace ÖVAG, tak v případě nerealistické konstelace likvidace celého sdružení by všechny pohledávky státu, vlastní kapitál i majetková účast byly ztraceny.

(82)

Nadto je tento nový závazek pro sdružení závazný, přičemž výplata z titulu podílových práv zůstává závislá na zisku. Současně je v těchto závazcích zajištěno, že tyto platby budou mít vyšší prioritu než všechny ostatní platby dividend. Rakousko dále obdrží – navíc k dividendám z titulu podílových práv – v případě výplaty dividend stranám mimo konsolidované sdružení náhradu ve výši této výplaty.

(83)

Kromě toho obdrží Rakousko podíl v bance VBWB ve výši 25 % + 1 akcie jako jistotu pro platby z titulu podílových práv. Nebude-li dodržena některá z prahových hodnot pro výplatu, převedou akcionáři VBWB na Rakousko bezplatně další akcie, které zvýší podíl Rakouska v bance VBWB na [26–40] %. Nadto může Rakousko v tento okamžik zpeněžit jistotu.

(84)

Přestože se nový závazek v některých aspektech liší od původního závazku, je s tímto původním závazkem rovnocenný; proto nezískávají společnosti ÖVAG, Immigon, VBWB ani sdružení žádnou výhodu.

(85)

Mimo nového závazku realizovat nově poskytnuté podílové právo z VBWG částkou ve výši původní hodnoty majetkového podílu v ÖVAG neobsahuje nový plán restrukturalizace žádné další podstatné změny ve vztahu k Rakouské republice, které by mohly být hodnoceny jako poskytnutí výhody VBWB nebo sdružení.

(86)

Protože tedy nový plán restrukturalizace neposkytuje společnostem ÖVAG, Immigon, VBWB ani sdružení žádnou výhodu, není potřeba posuzovat ostatní kumulativní kritéria státní podpory. Na základě této skutečnosti je Komise názoru, že opatření předpokládaná v novém plánu restrukturalizace nenaplňují podmínky čl. 107 odst. 1 SFEU, a proto nepřestavují pro společnosti ÖVAG, Immigon, VBWB nebo sdružení novou podporu ve smyslu tohoto článku.

(87)

Jak je vyloženo v části 5.1, nový plán restrukturalizace neobsahuje novou podporu. Podpora banky ÖVAG schválená v rozhodnutí z roku 2012 však přechází na sdružení jako hospodářského nástupce ÖVAG.

(88)

Z hlediska rozhodnutí z roku 2012 musí Komise přezkoumat, zda opatření podpory z roku 2012 jsou slučitelná s vnitřním trhem i podle nového plánu restrukturalizace a seznamu závazků. Toto přezkoumání musí být provedeno na právním základě platném pro rozhodnutí z roku 2012, to znamená na základě sdělení o rekapitalizaci a sdělení o prodloužení z roku 2011 (18) a na základě sdělení o restrukturalizaci (19).

(89)

.83. až 92. bod odůvodnění rozhodnutí z roku 2012, v nichž byla slučitelnost podpory z roku 2012 zkoumána na základě sdělení o rekapitalizaci a sdělení o prodloužení z roku 2011, zůstávají beze změny v platnosti. Kapitálový vklad ve výši 250 milionů EUR poskytnutý bance ÖVAG a zbývající majetková účast ve výši 300 milionů EUR zůstanou ve společnosti Immigon a podle plánu likvidace budou do roku 2017 zcela spotřebovány.

(90)

Jak je vysvětleno v 93. bodu odůvodnění rozhodnutí z roku 2012, v souladu se sdělením o restrukturalizaci je restrukturalizace finanční instituce v období současné krize slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU pouze tehdy, pokud vede k obnovení životaschopnosti banky, zahrnuje dostatečný vlastní příspěvek a přiměřené sdílení nákladů, jakož i dostatečná opatření k omezení narušení hospodářské soutěže. Pokud jde o tyto tři prvky, musí Komise přezkoumat, nakolik předložené změny plánu restrukturalizace a seznamu závazků zachovávají slučitelnost opatření, která byla konstatována v rozhodnutí z roku 2012.

(91)

Jak je konstatováno v 71. bodu odůvodnění, přechází podpora z roku 2012 na sdružení, které je do nového plánu restrukturalizace zahrnuto jako celek. Je třeba přezkoumat, zda dlouhodobá životaschopnost sdružení v jeho nové podobě podle nového plánu restrukturalizace bude do roku 2019 obnovena.

(92)

Za tímto účelem předložilo Rakousko finanční plán do roku 2019, jehož základní i zátěžový scénář zahrnuje celé sdružení a na jehož základě provedla Komise svou analýzu.

(93)

Transformaci sdružení prostřednictvím fúze místních primárních bank do regionálních institucí lze hodnotit jako výhodnou do té míry, v níž rozdíly v kapitálové vybavenosti a ziskovosti panující ve sdružení budou částečně vyrovnány a bude možno využít úspory z rozsahu a potenciál synergie. Následující graf zřetelně znázorňuje snížený rozptyl v kapitálové vybavenosti (CET1) a rentabilitě vlastního kapitálu (RoE) při porovnání „starého“ a „nového“ sdružení.

(94)

Komise uvítala, že potenciální synergie byly do finančního plánu zahrnuty pouze na straně nákladů, které jsou snáze kvantifikovatelné než příjmy, a to pouze ve výši [70–80] % již identifikovaného potenciálu. U osobních nákladů se počítá s méně než [10–20] % ročně a u věcných nákladů s méně než [5–10] % ročně, a proto je Komise názoru, že byl zvolen spíše opatrný přístup a kromě synergií zahrnutých do finančního plánu může existovat ještě vyšší potenciál.

(95)

Obchodní strategie sdružení v jeho nové formě zůstává v podstatě beze změn. Je jasně zaměřeno na místní a regionální klienty ze soukromé i firemní sféry a na obchody s malými a středními podniky. Tyto oblasti již dnes tvoří podstatnou část portfolia, jsou ziskové a ani v rozhodnutí z roku 2012 nebyly považovány za problematické. Podle základního scénáře porostou úročená aktiva v těchto oblastech do roku 2019 asi o [5–7] %, tedy o méně než polovinu předpokládaného reálného hospodářského růstu ve výši 15 % za stejné období. (20) Pouze ve speciálních obchodních oblastech, jako například u služeb spojených s investicemi do cenných papírů, se usiluje o vyšší míru růstu. Vzhledem k velmi omezenému rozsahu těchto oblastí se jeví předpoklad vyššího růstu jako oprávněný.

(96)

Na straně pasiv je třeba zdůraznit zvlášť velkou důležitost obchodů se vklady soukromých klientů (asi 80 % všech pasiv). Tento druh financování se podle pravidel Basel III hodnotí jako zvláště spolehlivý, a proto se také započítává v náležité výši do ukazatelů financování, jako jsou Liquidity Coverage Ratio a Net Stable Funding Ratio. Sdružení rovněž dodalo doklady prokazující vysokou stabilitu vkladových obchodů i během krize, takže Komise hodnotí stav financování sdružení jako jeho zvláště silnou stránku. Rovněž ve vkladových obchodech je růst do roku 2019 ve výši asi [5–7] % o více než 50 % nižší než předpokládaný reálný hospodářský růst.

(97)

Rovněž předpokládaná rizika u jednotlivých úvěrových portfolií se jeví jako přijatelná. Podle základního scénáře odpovídají naplánované hodnoty pro předcházení rizik a snížení hodnoty standardním rizikovým sazbám ve výši asi [7–15] bazických bodů u soukromých klientů a [30–45] bazických bodů u obchodů s podniky. Tyto předpoklady se jeví jako přiměřené hospodářské situaci rakouského úvěrového trhu, i když nejsou konzervativní.

(98)

Plán podle základního scénáře vede sdružení od negativní rentability vlastního kapitálu s poměrem CET1 ve výši [9–11] % v roce 2015 k rentabilitě vlastního kapitálu po zdanění ve výši [8–9] % s poměrem CET1 ve výši [11–13] % v roce 2019. Vzhledem k umírněnému rizikovému profilu obchodního modelu sdružení lze plánovanou rentabilitu vlastního kapitálu po zdanění hodnotit jako přiměřené zhodnocení kapitálu.

(99)

Úvahy o finančním plánu vzhledem k růstu, likviditě, nákladům, řízení rizik a rentabilitě uvedené v 94. až 98. bodu odůvodnění umožňují Komisi učinit závěr, že plán je vypracován řádně a na základě předběžné opatrnosti a je schopen zajistit dlouhodobou životaschopnost sdružení a tím jeho schopnost fungovat na kapitálových trzích.

(100)

Toto hodnocení dlouhodobé životaschopnosti potvrzuje i zátěžový scénář. V něm se předpokládá zátěž způsobená zároveň vlivem a) déle trvajícího prostředí nízkých úroků, než se v současné době plánuje, a b) úvěrové krize. Zatímco déle trvající nízké úroky tlačí na ziskovou marži, musí být současně úvěrová krize financována vyšším předcházením rizik a snížením hodnoty a také obecně vyšší váhou rizik v úvěrovém portfoliu, což povede k vyšším požadavkům na vlastní kapitál.

(101)

Vlivem snížené ziskovosti a dodatečné potřeby předcházení rizik a snížení hodnoty by sdružení utrpělo v roce 2015 výrazné a v roce 2016 další lehčí ztráty. Je však zřejmé, že tyto ztráty by bylo možné zachytit i bez zvláštních protiopatření, jako např. úsporného programu nebo úpravy cenových marží, pomocí momentálního poměru kmenového kapitálu a že by dlouhodobou ziskovost sdružení narušily jen podmíněně. Poměr kmenového kapitálu podle tohoto scénáře neklesne pod [8–10] % a sdružení i navzdory tomu dosáhne v roce 2019 rentability po zdanění ve výši [5–8] %.

(102)

V důsledku chybějícího kapitálu konstatovaného v komplexním hodnocení orgánu dohledu z roku 2014 má sdružení v současné době předepsáno dosáhnout do 26. července 2015 poměru kmenového kapitálu CET1 ve výši 14,63 %. Finanční plán ve své aktuální formě tohoto poměru nedosahuje.

(103)

Komise dále trvá na tom, že opatření sdružení k neutralizaci rizika vyplývajícího z pozic vůči společnosti Immigon (21) budou mít negativní dopad na poměr CET1 ve výši asi [0–2] %. Navíc předložený výpočet vychází z předpokladu, že tyto pozice […] a […] mohou být redukovány dalšími prodeji. Tyto prodeje by vedly k očekávaným ztrátám ve výši [0–200] milionů EUR, s dodatečným rizikem ztráty ve výši [0–100] milionů EUR, kdyby plánované prodeje nemohly být realizovány a ztrátová tranše ve výši [0–200] milionů EUR by se stala plně splatnou. Dodatečné ztráty ve výši [0–100] milionů EUR by snížily poměr CET1 o další [0–2] procentní body.

(104)

Naproti tomu nalezlo sdružení vedle nového plánu restrukturalizace další opatření, aby redukovalo svá rizikově vážená aktiva nad míru předpokládanou v plánu. Další možná opatření zahrnují konverzi pohledávek úvěrového portfolia malých a středních podniků na cenné papíry a prodej start:bausparkasse a IMMO-Bank, jejichž provedení by zvýšilo poměr kmenového kapitálu až na [10–15] %, se započtením předpokládaných prahových hodnot pro platby z titulu podílových práv Rakouska. Komise trvá na tom, že současné provedení všech těchto opatření – bude-li nutné – bude mít negativní dopad na budoucí životaschopnost banky.

(105)

Komise však vzhledem k omezené výši rizik a rozsahu uvedených opatření s RVA shledává, že plán poskytuje dostatečně velký prostor pro omezení negativních dopadů na životaschopnost. Tento názor potvrzuje pozitivní hodnocení SSM ohledně opatření uvedených v 35. bodu odůvodnění písm. a), b) a c), pokud jde o jejich zápis do rakouského obchodního rejstříku. Toto pozitivní hodnocení SSM se opírá o stejný plán, na němž je založeno i toto rozhodnutí. Komise proto předpokládá, že též SSM bude považovat sdružení – též se započtením případných rizik v plánu – za schopné splnit regulační kapitálové požadavky platné po přezkumu z 26. července 2015.

(106)

Komise musí zajistit, aby nový seznam závazků mohl nahradit seznam závazků z roku 2012 a zajistit slučitelnost současné podpory pro sdružení, jež je hospodářským nástupcem banky ÖVAG. V tomto kontextu je třeba přezkoumat, zda vlastní příspěvek a sdílení nákladů jsou přiměřené.

(107)

Pokud jde o vlastní příspěvek a sdílení nákladů, seznam závazků, který byl připojen jako příloha k rozhodnutí z roku 2012, obsahoval ustanovení o poplatku a splátkách a) záruky za aktiva a b) majetkové účasti a dále zákaz dividend.

(108)

Pokud jde o změny záruky za aktiva, současný plán likvidace není pro solventní likvidaci založen na hotovostních platbách ze záruky. Pokud by se splnily všechny předpoklady a společnost v likvidaci by zůstala solventní bez využití záruky, přispělo by hotovostní vyplacení celé částky všech oprávněných nároků ze záruky, které nastane v červenci 2016, pouze ke zvýšení likvidační podstaty společnosti, která by pak na konci likvidace byla k dispozici všem vlastníkům majetkové účasti a vlastního kapitálu. Aktuální plán, který předpokládá vyplacení záruky pouze v případě hrozící insolvence společnosti Immigon, snižuje na minimum riziko, že bude státní podpora využita k odškodnění vlastníků nástrojů vlastního kapitálu.

(109)

Podle seznamu závazků z roku 2012 musí ÖVAG do konce roku 2017 splatit 300 milionů EUR majetkové účasti, přičemž sdružení se musí na splácení podílet, nakolik to umožní minimální regulační požadavky na vlastní kapitál (22). Z formulace jasně plyne, že v případě tohoto závazku jde spíše o prohlášení záměru než o právně závazný závazek.

(110)

V novém seznamu závazků existuje nová závazná povinnost pro sdružení. Konkrétně se sdružení zavázalo, že poskytne Rakousku nový finanční nástroj (podílové právo) nominálně zanedbatelné hodnoty, k němuž se váže nárok získat výplaty závislé na zisku, které mají vyšší prioritu než všechny ostatní hybridní výplaty nebo výplaty dividend a v součtu do roku [2020–2025] mají dosáhnout až 300 milionů EUR, po případném odečtení plateb obdržených z likvidační podstaty ÖVAG.

(111)

Platební toky odpovídající podílovému právu jsou dále zajištěny takto: Rakousko získá podíl na bance VBWB ve výši 25 % + 1 akcie (blokační menšina) jako jistotu a dále právo jmenovat polovinu členů dozorčí rady VBWB.

(112)

Za tímto účelem je podílové právo opatřeno těmito kumulativními prahovými hodnotami pro výplatu: [0–50] milionů EUR v roce […], [0–100] milionů EUR v roce […], [0–200] milionů EUR v roce […] a 300 milionů EUR v roce [2020–2025]. Nebude-li některá z těchto prahových hodnot dosažena, obdrží Rakousko právo zpeněžit svůj akciový podíl držený jako jistotu, který by jinak po obdržení celé částky 300 milionů EUR přešel bezúplatně zpět do vlastnictví sdružení. V případě nedodržení některé z prahových hodnot pro výplatu obdrží Rakousko dalších [1–15] % akcií VBWB a právo tyto jistoty zpeněžit. Kromě toho musí sdružení předložit nový plán restrukturalizace, který pak Rakousko musí oznámit Komisi.

(113)

Komise přezkoumala dopad takového nového pravidla pro splácení na plán restrukturalizace a dospěla k závěru, že plán restrukturalizace je dostatečně robustní, aby bylo možno uskutečnit splátky dle plánu, aniž by byl poměr kmenového kapitálu nadměrně zatížen. Prahová hodnota [0–50] milionů EUR pro […] zůstává i podle předloženého zátěžového scénáře uskutečnitelná. Komise však konstatuje, že současné provedení všech nalezených opatření snižujících RVA (23) by mělo negativní dopad na životaschopnost banky, což by pak mohlo ohrozit plán splácení.

(114)

Podle názoru Komise nový závazek týkající se splácení podpory zajišťuje nadále slučitelnost současné podpory z těchto důvodů:

(115)

Příslušný závazek zákazu dividend, který byl připojen k rozhodnutí z roku 2012 jako příloha, (25) platí nadále v pozměněné formě. Podle nového závazku mohou být dividendy vypláceny externím investorům, jestliže:

(116)

Komise konstatuje, že kombinace povinnosti prioritních splátek, vyrovnávací platby a generování nového externího základního kapitálu stačí k zajištění, že podpora nebude sloužit ke zhodnocení kapitálu a že případné dividendy budou vypláceny výhradně z čistého zisku.

(117)

Celkově Komise konstatuje, že nový seznam závazků zajišťuje slučitelnost stávající podpory z hlediska vlastního příspěvku a sdílení nákladů.

(118)

Komise musí přezkoumat, zda nový seznam závazků přiměřeně nahrazuje seznam závazků z roku 2012 a může nadále zajistit slučitelnost stávající podpory pro sdružení. Musí proto přezkoumat, zda případné narušení hospodářské soutěže vlivem podpory je omezeno na co nejmenší míru.

(119)

Seznam závazků z roku 2012 obsahoval řadu opatření k minimalizaci narušení hospodářské soutěže, jež se vztahovala přímo na společnost ÖVAG: i) snížení bilanční sumy a RVA, ii) omezení obchodní činnosti ÖVAG na obchody se sdružením ve smyslu činnosti jako ústřední organizace sdružení, iii) zákaz akvizicí, iv) zákaz cenového vedení dceřiné společnosti ÖVAG Live Bank (v oblasti internetového bankovnictví), v) zákaz použití prostředků opatření podpory pro účely reklamy a vi) pravidla postupu týkající se protiplnění a řízení rizik.

(120)

Nový seznam závazků připojený jako příloha k tomuto rozhodnutí zachovává původní rovnováhu, pokud jde o omezení narušení hospodářské soutěže vlivem podpory. Ke snížení bilanční sumy a RVA dochází v průběhu likvidace ÖVAG, zatímco zaměření na funkce ústřední organizace sdružení se řeší převodem těchto funkcí na banku VBWB. Nový seznam závazků zachovává rovněž zákazy cenového vedení, akvizicí a použití prostředků opatření podpory pro účely reklamy a přebírá také ostatní pravidla postupu.

(121)

V rámci zákazu cenového vedení nesmí Live Bank nabízet klientům v oblasti vkladů lepší úrokové podmínky (pro všechny lhůty splatnosti) než konkurent se třetími nejlepšími podmínkami na rakouském trhu v oblasti přímého internetového bankovnictví.

(122)

Pro sdružení platí zákaz akvizicí, což znamená, že sdružení nesmí nabývat kontrolní ani menšinové účasti ani balíky aktiv. Jedinými výjimkami jsou a) akvizice, které je třeba provést k zachování finanční stability a/nebo stability sdružení nebo v zájmu fungující hospodářské soutěže, pokud byly Komisí předem schváleny, a b) akvizice, které z hlediska řízení stávajících závazků klientů ve finančních potížích patří k běžným činnostem banky.

(123)

Pro sdružení dále platí zákaz reklamy, což znamená, že sdružení nesmí použít prostředky opatření podpory nebo z nich plynoucí výhody pro účely reklamy.

(124)

Další pravidla postupu obsahují povinnost sdružení zajistit přiměřené systémy odměn a řízení rizik. Systémy odměn sdružení musí být transparentní, musí být založeny na motivačních pobídkách, které zamezí podstupování nepřiměřených rizik, a musí sledovat udržitelné a dlouhodobé cíle podniku. Sdružení dále prohloubí řízení rizik a bude provádět obezřetnostní, řádnou a udržitelnou obchodní politiku.

(125)

Proto Komise zastává názor, že nový seznam závazků přiměřeně omezuje narušení hospodářské soutěže vlivem stávající podpory ve prospěch ÖVAG,