(1)

Normalizace sehrává důležitou úlohu v podpoře strategie Evropa 2020, jak je uvedeno ve sdělení Komise s názvem „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (2). Několik stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam dobrovolné normalizace na trzích výrobků nebo služeb, aby byla zajištěna slučitelnost a interoperabilita výrobků a služeb a podpořen technologický rozvoj a inovace.

(2)

Dokončení jednotného digitálního trhu je pro Evropskou unii klíčovou prioritou, jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise s názvem „Roční analýza růstu 2015“ (3). Komise ve svém sdělení o strategii pro jednotný digitální trh v Evropě (4) vyzdvihla úlohu normalizace a interoperability při vytváření evropské digitální ekonomiky s potenciálem dlouhodobého růstu.

(3)

Produkty normalizace se v digitální společnosti stávají nepostradatelné pro zajištění interoperability mezi zařízeními, aplikacemi, úložišti dat, službami a sítěmi. Sdělení Komise nazvané „Strategická vize pro evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020“ (5) uznává zvláštní povahu normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) v situaci, kdy řešení, aplikace a služby IKT často vytvářejí fóra a konsorcia na celosvětové úrovni, která působí jako vedoucí organizace v oblasti tvorby norem IKT.

(4)

Nařízení (EU) č. 1025/2012 se zaměřuje na modernizaci a zlepšení evropského normalizačního rámce. Vytváří systém, s jehož pomocí může Komise rozhodnout o určení nejvýznamnějších a nejšířeji přijímaných technických specifikací IKT vydávaných jinými organizacemi, než jsou evropské, mezinárodní nebo vnitrostátní normalizační organizace. Možnost využívat veškeré technické specifikace IKT při pořizování hardwaru, softwaru a služeb IT umožní interoperabilitu mezi zařízeními, službami a aplikacemi, pomůže orgánům veřejné správy vyhnout se patovým situacím, které nastávají, když veřejný zadavatel nemůže změnit poskytovatele po uplynutí smlouvy o zakázce, jelikož využívá řešení chráněná vlastnickými právy, a podpoří hospodářskou soutěž mezi dodavateli interoperabilních řešení IKT.

(5)

Aby byly technické specifikace IKT způsobilé pro odkazování při zadávání veřejných zakázek, musí splňovat požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012. Soulad s těmito požadavky zaručuje veřejným orgánům, že technické specifikace IKT jsou vytvořeny v souladu se zásadami otevřenosti, spravedlnosti, objektivity a nediskriminace uznávanými Světovou obchodní organizací v oblasti normalizace.

(6)

Rozhodnutí o určení specifikace IKT se přijímá po konzultaci s Evropskou platformou pro normalizaci v oblasti IKT složenou z mnoha zúčastněných stran zřízenou rozhodnutím Komise 2011/C-349/04 (6), která je doplněna dalšími formami konzultací s odvětvovými odborníky.

(7)

Dne 26. února 2015 posoudila Evropská platforma pro normalizaci v oblasti IKT složená z mnoha zúčastněných stran jazyk eXtensible Business Reporting Language verzi 2.1 (XBRL 2.1) na základě přílohy II nařízení (EU) č. 1025/2012 a vydala kladné doporučení týkající se jeho určení pro odkazování při zadávání veřejných zakázek. Posouzení XBRL 2.1 bylo následně postoupeno ke konzultaci odborníkům z daného odvětví, kteří potvrdili toto kladné doporučení týkající se jeho určení.

(8)

XBRL 2.1 je technická specifikace pro digitální podnikové výkaznictví, spravovaná celosvětovým neziskovým konsorciem XBRL International. Toto konsorcium tvoří přibližně 600 organizací z veřejného i soukromého sektoru z celého světa. Cílem tohoto konsorcia je zlepšit výkaznictví ve veřejném zájmu.

(9)

XBRL 2.1 lze použít pro velmi širokou škálu obchodních a finančních údajů. Zjednodušuje přípravu obchodních a finančních zpráv pro interní i externí rozhodování. Využívání XBRL 2.1 umožňuje společnostem a dalším tvůrcům finančních údajů a obchodních zpráv automatizaci postupů sběru údajů.

(10)

XBRL 2.1 by proto měl být určen jako technická specifikace IKT způsobilá pro odkazování při zadávání veřejných zakázek,