5.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 208/10

(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz polyetylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie. Nařízením (ES) č. 1645/2005 (3) změnila Rada míru platných vyrovnávacích opatření proti dovozu PET z Indie. Změny byly výsledkem zrychleného přezkumu zahájeného podle článku 20 nařízení (ES) č. 597/2009. Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 193/2007 (4) konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let. Vyrovnávací opatření byla po částečných prozatímních přezkumech následně změněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 (5) a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 906/2011 (6). Pozdější částečný prozatímní přezkum byl ukončen beze změny platných opatření prováděcím nařízením Rady (EU) č. 559/2012 (7). Po dalším přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 461/2013 (8) konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let. Rozhodnutím 2000/745/ES (9) přijala Komise závazky nabídnuté třemi vyvážejícími výrobci v Indii, které stanoví minimální dovozní cenu. Prováděcím rozhodnutím 2014/109/EU (10) zrušila Komise přijetí těchto závazků, a to v důsledku změny okolností, za kterých byly tyto závazky přijaty.

(2)

Platná opatření jsou tvořena zvláštním vyrovnávacím clem, které se pohybuje v rozmezí od 0 EUR do 106,5 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou sazbou 69,4 EUR za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců.

(3)

Dvě žádosti o částečný prozatímní přezkum podle článku 19 základního nařízení podaly společnosti Dhunseri Petrochem & Tea Limited (dále jen „Dhunseri“) a Reliance Industries Limited (dále jen „Reliance“), indičtí vyvážející výrobci PET (dále jen „žadatelé“). Žádosti se rozsahem omezily na zkoumání příslušných subvencí, pokud se týkaly žadatelů.

(4)

Žadatelé poskytli důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání napadnutelného subvencování není nutno nadále zachovávat současnou výši opatření. Žadatelé zejména poskytli důkazy prima facie o tom, že výše jejich příslušných subvencí klesla výrazně pod celní sazby, které se na ně v současné době vztahují.

(5)

V případě Dhunseri bylo toto snížení celkové úrovně subvencí údajně způsobeno ukončením statusu jednotky orientované na vývoz a snížením dovozního cla platného pro suroviny používané pro výrobu dotčeného výrobku od doby, kdy proběhlo šetření, jehož výsledkem byla opatření na současné úrovni.

(6)

V případě Reliance bylo toto snížení celkové úrovně subvencí údajně způsobeno ukončením použitelnosti režimu Duty Entitlement Passbook Scheme a režimu Status Holder Incentive Scrip Scheme a snížením částek využitých žadatelem s ohledem na jiné režimy, např. režim Focus Market Scheme, režim Focus Product Scheme, režim předběžného povolení a režim Export Promotion Capital Goods Scheme.

(7)

Komise poté, co určila, že každá žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie, informovala dvěma oznámeními, dne 6. června 2014 (11) a dne 1. srpna 2014 (12), o zahájení částečného prozatímního přezkumu podle článku 19 základního nařízení. Přezkumy se svým rozsahem omezily na zkoumání subvencování ve vztahu k jednotlivým žadatelům.

(8)

Komise o zahájení přezkumů úředně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců v Unii. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit se písemně a požadovat slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámeních o zahájení.

(9)

Reliance požádala o slyšení a byla vyslechnuta.

(10)

S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadatelům a indické vládě dotazníky a ve lhůtách stanovených k tomuto účelu obdržela odpovědi.

(11)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení subvencování. Komise provedla inspekce na místě v prostorách Dhunseri v Kalkatě, v prostorách Reliance v Bombaji a v prostorách indické vlády v Dillí (generální ředitelství pro zahraniční obchod a ministerstvo obchodu) a v Kalkatě (ministerstvo obchodu a průmyslu, vláda státu Západní Bengálsko).

(12)

Šetření subvencování se týkalo období od 1. dubna 2013 do 31. března 2014 („období přezkumného šetření“).

(13)

Dne 16. června a 1. července 2015 byly indická vláda a ostatní zúčastněné strany informovány o podstatných skutečnostech a faktorech, na jejichž základě hodlá Komise navrhnout změnu celních sazeb použitelných pro Dhunseri a Reliance. Byla jim také poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(14)

Výrobkem, jehož se týká tento přezkum, je PET s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Šetření odhalilo, že dotčený výrobek je totožný, pokud jde o fyzikální a chemické vlastnosti a způsoby použití, s výrobkem, jenž se vyrábí a prodává na domácím trhu v Indii. Byl proto vyvozen závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu a na vývozním trhu jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(16)

Na základě informací, které předložila indická vláda a žadatelé, jakož i odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

Celostátní režimy:

Regionální režimy:

Údajně ukončené/nepoužitelné celostátní režimy, které žadatelé dříve využili:

Údajně ukončené/nepoužitelné regionální režimy, které žadatelé dříve využili:

(17)

Režimy uvedené výše v 16. bodě odůvodnění písm. a), c) až f) a i) až k) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Dokumentem o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření, je dokument „Foreign Trade Policy 2009–2014“ (dále jen „FTP 09-14“). Postupy, jimiž se FTP 09-14 řídí, stanovila indická vláda v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „HOP I 09-14“). Příručka postupů se pravidelně aktualizuje. Dne 1. dubna 2015 indická vláda zveřejnila nový dokument FTP na roky 2015–2020, který ukončil FMS a FPS.

(18)

Režim uvedený výše v 16. bodě odůvodnění písm. b) vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby tohoto navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(19)

Režim uvedený výše v 16. bodě odůvodnění písm. g) vychází ze zákona o dani z příjmu z roku 1961 (dále jen „ITA“), který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(20)

Režim uvedený výše v 16. bodě odůvodnění písm. h) je spravován vládou státu Západní Bengálsko a uveden v oznámení ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko č. 580-CI/H ze dne 22. června 1999.

(21)

Režim uvedený výše v 16. bodě odůvodnění písm. l) je spravován vládou státu Gudžarát a vychází z politiky státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek.

(22)

Šetření odhalilo, že režimy uvedené výše v 16. bodě odůvodnění písm. i) až l) byly buď ukončeny, nebo je žadatelé již nemohou využít.

(23)

Komise zjistila, že společnost Reliance během období přezkumného šetření využívala režim AAS.

(24)

Tento režim je podrobně popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09-14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příručky HOP I 09-14.

(25)

Režim AAS sestává z šesti podrežimů, jak je podrobněji popsáno v 26. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FT 09–14, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů pro vyvážející výrobce jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(26)

Režim AAS může být vydán pro:

a)   fyzický vývoz: ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost včetně typu vyváženého výrobku jsou uvedeny v licenci;

b)   roční potřebu: toto povolení se nevztahuje na konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž na širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla;

c)   dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a rozdělí si proces výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiály a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt;

d)   domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupní materiály potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FTP 09-14. Podle indické vlády znamená domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní hospodářské zóně;

e)   ARO: držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FTP 09-14 (tj. AAS pro dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupů;

f)   tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FTP 09-14 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(27)

Komise zjistila, že během období přezkumného šetření Reliance nadále využívala pro dotčený výrobek pouze jeden z uvedených podrežimů, a sice AAS pro fyzický vývoz. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(28)

Pokud jde o využívání AAS pro fyzický vývoz uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. a), jsou povolený dovoz a vývozní povinnost pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v předběžném povolení. Kromě toho musí být v době dovozu a vývozu odpovídající transakce zaznamenány v předběžném povolení vládními úředníky. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku.

(29)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést registr skutečné spotřeby bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů pro každé povolení, ve stanoveném formátu (odstavce 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 09–14). Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(30)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použit k výrobě konkrétního výsledného výrobku určeného na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(31)

Komise zjistila, že neexistuje úzká spojitost mezi dováženými vstupy a vyváženými hotovými výrobky. Způsobilé vstupní materiály jsou dováženy a používány také pro jiné výrobky než dotčený výrobek. Kromě toho licence pro různé výrobky mohou být a jsou spojovány. To znamená, že na základě vývozu jednoho výrobku v rámci licence AAS může vzniknout nárok na bezcelní dovoz vstupů v rámci licence AAS pro jiný výrobek. Během inspekce na místě, které Komise provedla, Reliance potvrdila, že kvůli této chybějící jasné spojitosti je spotřeba vstupů vykazována na základě norem SION. Pokud jde o požadavky na ověření uvedené v 29. bodě odůvodnění tohoto nařízení, zmíněná společnost nevedla žádné záznamy, které by prokázaly, že proběhl externí audit. Celkově Komise dospěla k závěru, že Reliance nebyla schopna prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FTP byla splněna.

(32)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení: představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřované vývozce, protože zlepšuje jejich likviditu.

(33)

Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhody vyplývajících z tohoto režimu. Dotčený podrežim v daném případě je tudíž ze zákona jednoznačně podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(34)

Dotčený podrežim v rámci tohoto případu nemůže být považován za povolený režim navracení cla či režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem systém ani postup pro ověřování, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II část II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III základního nařízení část II bod 2). Rovněž se má za to, že normy SION pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože jsou vytvořeny tak, že neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla spotřebovávána při výrobě vyváženého výrobku. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(35)

Podrežim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. a) je proto napadnutelný.

(36)

Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupních materiálů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky ale v daném případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(37)

Jak je vysvětleno v 31. bodě odůvodnění, nárok na výhodu (tj. vývoz na základě licence) a poskytnutí výhody (tj. bezcelní dovoz vstupů) spolu souvisejí jen volně. Nemusí k nim dojít v určitém pořadí nebo časové blízkosti. Je tedy možné, že zatímco nárok vznikne během období přezkumného šetření, související výhoda může být poskytnuta před obdobím přezkumného šetření i po něm. Kromě toho nárok na výhodu na základě licence pro jeden výrobek může být spojením převeden tak, že v konečném důsledku poskytuje výhodu jinému výrobku.

(38)

V šetření, které vedlo k uložení cla pro Reliance na současné úrovni, tj. nařízení (EU) č. 906/2011 (dále jen „předchozí nařízení“), byla výše subvence získané z režimu AAS pro společnost Reliance vypočtena na základě ušlého dovozního cla pro veškerý dovezený materiál pro všechny výrobky v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření. Výše této subvence byla poté přepočtena na celkový vývozní obrat během období přezkumného šetření.

(39)

V tomto přezkumu Komise neměla k dispozici údaje pro všechen dovoz v rámci licencí AAS, který se uskutečnil během období přezkumného šetření. Tyto údaje byly použity v předchozím šetření, kdy byla poprvé stanovena subvenční sazba pro Reliance v rámci režimu AAS. Místo toho Reliance poskytla údaje týkající se licencí AAS udělených pouze během období přezkumného šetření a pouze pro dotčený výrobek. Komise informovala Reliance, že z důvodů probíraných v 31. a 37. bodě odůvodnění tohoto nařízení, byly tyto údaje považovány za nedostatečné, a požádala Reliance, aby poskytla příslušné informace požadované v dotazníku. Reliance neposkytla požadované informace a vysvětlila, že vstupní materiál dovezený v rámci AAS pro výrobu PET byl rovněž dovezen v rámci AAS uděleného pro mnoho jiných výrobků, včetně těch, které byly vyrobeny v jiných odvětvích podnikání společnosti.

(40)

Komise kvůli nedostatku vhodných údajů nemohla vypočítat výši subvence na základě ušlého dovozního cla na veškerý materiál pro všechny produkty dovezené v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření jako v předchozím šetření. Za těchto okolností, jak navrhla Reliance, výpočet pak byl proveden na základě všech vývozních transakcí zúčtovaných během období přezkumného šetření licencí v rámci licencí AAS souvisejících s dotčeným výrobkem. Indická vláda potvrdila, že je nepravděpodobné, že by společnost nepožadovala výhodu, na kterou má v rámci licence AAS nárok. Na tomto základě, s použitím norem SION, mohla být výše ušetřeného cla na dovezené vstupní materiály spolehlivě vypočítána.

(41)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu během období přezkumného šetření u Reliance činila 4,67 %.

(42)

Reliance nesouhlasila s využitím norem SION pro výpočet výše výhody v rámci režimu AAS. Společnost poukázala na to, že Komise použila tuto metodu, protože Reliance mohla hypoteticky využít licence AAS udělené pro jiné výrobky k dovozu surovin používaných k výrobě PET. Reliance tvrdila, že Komise toto tvrzení nedoložila. Společnost dále tvrdila, že při použití metody vycházející z norem SION Komise vypočetla nejvyšší možnou výši výhody, kterou Reliance mohla hypoteticky získat. Reliance rovněž tvrdila, že v předchozích šetřeních Komise pouze zohlednila skutečnou výhodu získanou pro dotčený výrobek, a nikoli hypotetické výhody, které by bylo možno získat pro jiné výrobky. Reliance tvrdila, že při výpočtu výhody v rámci režimu AAS měla Komise zohlednit pouze ušlé clo na všechen dovoz během období přezkumného šetření uskutečněný v rámci platných licencí AAS udělených pro PET.

(43)

Komise především konstatuje, že metodika použitá v současném šetření byla vypracována společností Reliance. Komise rovněž konstatuje, že není pouhou hypotézou to, že suroviny dovezené v rámci licencí AAS udělených pro jiné výrobky než PET se používají při výrobě PET, a suroviny dovezené v rámci licencí PET nikoli. Vstupní materiály dovezené společností Reliance bezcelně v rámci licencí AAS pro PET nejsou v důsledku své struktury bezprostředními vstupy, nýbrž základními surovinami, jako je primární benzin. Jak bylo potvrzeno společností Reliance během šetření a uvedeno výše v 31. bodu odůvodnění, uvedené základní suroviny se dovážejí v rámci licencí AAS pro jiné výrobky v rámci i vně petrochemického odvětví (a používají při výrobě jiných výrobků). Neexistují žádné jednotlivé uzavřené systémy pro výrobu těchto výrobků, a proto vstupní materiály dovezené v rámci licencí AAS pro PET jsou smíchány mimo jiné s jinými vstupními materiály dovezenými v rámci licencí AAS pro jiné výrobky. Z této směsi se vyrábí široká škála výrobků pro vývoz v rámci licencí AAS nebo jiných režimů a pro domácí trh. Na rozdíl od toho, co tvrdí Reliance, tato situace spolu s faktory uvedenými výše v 37. bodě odůvodnění potvrzují, že se určení skutečné výhody poskytnuté vývozu PET během období přezkumného šetření nemůže omezovat na přezkoumání dovozu vstupních materiálů v rámci licencí AAS pro PET během tohoto období.

(44)

Pokud jde o praxi v předchozích šetřeních, na kterou poukázala Reliance, relevantní je šetření, na jehož základě byla uložena stávající výše cla. Jak je uvedeno výše v 38. až 40. bodě odůvodnění, Komisi nebyly poskytnuty dostatečné údaje pro použití této metodiky. S ohledem na tuto skutečnost tudíž Komise shledala, že metodika použitá v nynějším šetření nicméně přesně odráží skutečnou výhodu poskytnutou režimem AAS pro vývoz PET během období přezkumného šetření.

(45)

Komise nesouhlasí s tím, že na základě zvolené metodiky se vypočte nejvyšší možná výše výhody, kterou mohla Reliance získat pro vývoz PET. Výpočty vycházejí z cen a cel použitelných během období přezkumného šetření, kdežto příslušný dovoz se mohl uskutečnit před tímto obdobím, během něj a po něm, jak je vysvětleno v 37. bodě odůvodnění. Pokud jde o tvrzení, že výhoda vypočtená Komisí je hypotetická, jak je vysvětleno výše v 40. bodě odůvodnění, indická vláda potvrdila, že je nepravděpodobné, že by společnost nepožadovala výhodu, na kterou má v rámci licence AAS nárok. Společnost by vyvážela v rámci režimu AAS, pouze kdyby již dovezla příslušné vstupní materiály nebo kdyby tak hodlala učinit v blízké budoucnosti. Jinak by společnost zvolila režim DDS, popsaný níže, který nevyžaduje, aby byly vstupní materiály dováženy. Po poskytnutí konečných informací Reliance nepředložila žádné argumenty, proč by nepožadovala výhodu, na kterou má na základě vývozu v rámci režimu AAS právo.

(46)

Reliance a indická vláda tvrdily, že výhoda vypočtená na základě režimu AAS by měla být omezena na nadměrnou výhodu získanou společností Reliance. Reliance a indická vláda tvrdily, že AAS by měl být považován za povolený režim navracení cla podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, a to kvůli existenci systému založeného na dodatku 23, v němž se vykazují skutečně spotřebované hodnoty. Podle Reliance a indické vlády to spolu s osvědčováním dodatku 23 nezávislými auditory a možností auditu ze strany indické vlády představuje přiměřený monitorovací proces. Reliance dále tvrdila, že vzhledem k jeho efektivnosti, pokud jsou dodrženy normy SION, může si být indická vláda jistá tím, že se neudělí nadměrné prominutí cla.

(47)

Jak je uvedeno výše v 31. bodě odůvodnění, vzhledem k okolnostem společnosti Reliance dále popsaným výše v 43. bodě odůvodnění se spotřeba vstupních materiálů vykazuje na základě norem SION. Během inspekce na místě provedené Komisí Reliance Komisi neposkytla dodatek 23 pro dotčený výrobek. Tento dodatek 23 byl poskytnut Komisi prostřednictvím indické vlády až poté, co byla provedena inspekce na místě v prostorách Reliance a prostorách indické vlády. Jak dokládá dodatek 23, osvědčení vydávané nezávislým auditorem obsahuje upozornění, že „skutečně spotřebované množství, které bylo předmětem auditu, vychází ze záznamů společnosti o nákladech“. Komise nezískala žádné důkazy o auditu provedeném indickou vládou, pokud jde o informace předložené v dodatku 23, a to ani pro PET, ani pro jakýkoli jiný výrobek vyrobený společností Reliance. Za těchto okolností Komise nesouhlasí s tvrzením, že existuje přiměřený monitorovací proces. Dále, jak bylo zmíněno výše v 34. bodě odůvodnění, normy SION samotné nemohou představovat systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože jsou vytvořeny tak, že neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla spotřebována při výrobě vyváženého výrobku. Proto, z důvodů uvedených v tomto bodě odůvodnění, Komise nesouhlasí s tím, že AAS by měl být považován za povolený režim navracení cla podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(48)

Reliance rovněž uvedla, že od července 2014 se dovozní clo na reformáty snížilo z 10 % na 2,5 %. Jelikož výhoda v rámci režimu AAS byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla, Reliance tvrdila, že tato změna je trvalé povahy, a proto by měla být zohledněna při výpočtu výhody poskytnuté v rámci tohoto režimu.

(49)

Komise podotýká, že podle článku 5 základního nařízení „výše napadnutelných subvencí se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která bude zjištěna za posuzované období“. V souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení změny, k nimž došlo po období přezkumného šetření, mohou být vzaty v úvahu, pouze pokud subvence skončí nebo se prokáže, že subvence již nepředstavují žádnou výhodu pro dotyčné vývozce. V tomto případě tomu tak není.

(50)

Indická vláda tvrdila, že Komise posoudila výhodu režimu AAS i DDS, která vyplynula z týchž vývozních transakcí. Indická vláda upozornila na to, že společnost může využít režim AAS pro dovoz vstupních materiálů pro PET, avšak později vyvézt část vyrobených PET v rámci režimu DDS. V uvedené situaci by bylo od společnosti požadováno, aby s ohledem na nezaplacené clo na vstupní materiály uskutečnila jiný vývoz. Indická vláda tvrdila, že kdyby v této situaci měla Komise vypočítat výhodu na základě celkového nezaplaceného dovozního cla v rámci režimu AAS za vstupní materiály a celkového navráceného cla za vývoz v rámci režimu DDS, vedlo by to ke dvojímu započtení výhody.

(51)

Komise podotýká, že argument indické vlády předpokládá, že výhoda v rámci režimu AAS byla vypočtena pouze na základě dovozu během období přezkumného šetření a výhoda v rámci režimu DDS na základě vývozu. Jak je však vysvětleno výše v 40. bodě odůvodnění, výhoda v rámci režimu AAS byla vypočtena na základě vývozu PET během období přezkumného šetření a ušlého cla na dovoz, k němuž uvedený vývoz opravňuje. V této situaci je dvojí započtení nemožné. Komise rovněž podotýká, že kvůli možnosti dostupné v rámci tohoto režimu dovážet vstupní materiály v rámci jednoho systému a vyvážet výsledné výstupy v rámci jiného je dále prokázáno, že metoda použitá Komisí je vhodná k přesnému výpočtu výše výhody v rámci režimu AAS. Je rovněž prokázána nedostatečná vysledovatelnost skutečného využití vstupů, což dále dokazuje, že režim AAS by neměl být považován za povolený režim navracení cla podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(52)

Reliance dále tvrdila, že jelikož režimy AAS a DDS se vzájemně vylučují, výhoda v rámci těchto režimů by měla být vypočtena pouze pro jejich příslušné objemy s použitím průměrné výhody, kterou lze získat na základě režimů AAS a DDS.

(53)

Jak Reliance uvedla ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací, Komise vypočítala výhodu v rámci těchto dvou režimů na základě celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Indie. Tato metodika je v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Kromě toho, jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění, metody použité Komisí pro výpočet výhod v rámci režimu AAS a DDS zohledňují to, že se tyto dva režimy vzájemně vylučují. Argument Reliance se proto zamítá.

(54)

Komise zjistila, že žadatelé během období přezkumného šetření využívali režim DDS.

(55)

Podrobný popis režimu DDS je uveden v Pravidlech pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 ve znění pozdějších oznámení.

(56)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(57)

Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty materiálů použitých jako vstupy při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Sazba DDS pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření činila do 21. září 2013 3,9 % hodnoty FOB a později 3 %.

(58)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server, je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté, co přepravní společnost předložila obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovnal s údaji na přepravním dokladu a zjistil, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(59)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (dále jen „BRC“). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.

(60)

Částka navráceného cla může být použita pro jakékoli účely.

(61)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy může být částka navráceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem.

(62)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(63)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci není spojeno se zaplacením dovozních cel na suroviny a není úvěrem na clo ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin.

(64)

Platbu v podobě přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci, je třeba považovat za přímý grant indické vlády závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení vypočetla Komise výši napadnutelných subvencí na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuje Komise za vhodné stanovit výši výhody v rámci režimu DDS jako součet částek navráceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(67)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise tyto výše subvence na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(68)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 3,27 % u Dhunseri a 1,09 % u Reliance.

(69)

Reliance uvedla, že výhoda v rámci DDS byla po období přezkumného šetření snížena ze 3 % na 2,4 %. Reliance tvrdila, že jelikož je tato změna trvalé povahy, měla by být zohledněna při výpočtu výhody v rámci režimu DDS. Reliance rovněž tvrdila, že výhoda vypočtená na základě režimu DDS by měla být omezena na nadměrné výhody, které Reliance získala, protože režim DDS by měl být považován za přípustný režim navracení cla ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(70)

Ohledně snížení výhody v rámci DDS Komise podotýká, že podle článku 5 základního nařízení „výše napadnutelných subvencí se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která bude zjištěna za posuzované období“. V souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení změny, k nimž došlo po období přezkumného šetření, mohou být vzaty v úvahu, pouze pokud subvence skončí nebo se prokáže, že subvence již nepředstavují žádnou výhodu pro dotyčné vývozce. Toto není případ stávajícího šetření, a proto by měl být tento argument zamítnut.

(71)

Ohledně námitky, že režim DDS by měl být považován za přípustný režim navracení cla ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, na podporu tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné další argumenty. Tato námitka se proto zamítá.

(72)

Komise zjistila, že Reliance získala v rámci režimu EPCGS úlevy, které mohly být v období přezkumného šetření přiřazeny k dotčenému výrobku.

(73)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 09-14 a v kapitole 5 příručky HOP I 09-14.

(74)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(75)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti umožněno dovážet kapitálové statky (nové i použité kapitálové statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 3 %, použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Podle dokumentu FTP 09-14 mohou být kapitálové statky dováženy v rámci režimu EPCGS při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(76)

Držitel licence pro režim EPCGS může také pořídit kapitálové statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto kapitálových statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálových statků držiteli licence pro režim EPCGS.

(77)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla vývozce zvýhodňuje, protože ušetřením cla při dovozu se zlepšuje jeho likvidita.

(78)

Navíc režim EPCGS právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(79)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě výrobků určených na vývoz.

(80)

Komise vypočítala výši subvence v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených kapitálových statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v dotčeném výrobním odvětví. Výše subvence pro období přezkumného šetření byla poté vypočtena vydělením celkové částky nezaplaceného cla dobou amortizace. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření. V případě oprávněných žádostí byly nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel).

(81)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení přepočetla Komise tuto výši subvence na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(82)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazba v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Reliance 0,43 %.

(83)

Komise zjistila, že žadatelé během období přezkumného šetření využívali režim FMS.

(84)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavci 3.14 dokumentu FTP 09-14 a v odstavci 3.8 příručky HOP I 09-14.

(85)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(86)

Vývoz všech výrobků, včetně vývozu PET, v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v tabulkách 1 a 2 dodatku 37(C) příručky HOP I 09-14 má nárok na celní dobropis ve výši 3 % hodnoty FOB. Od 1. dubna 2011 má vývoz všech výrobků do zemí uvedených v tabulce 3 dodatku 37(C) („Special Focus Markets“) nárok na celní dobropis ve výši 4 % hodnoty FOB. Na určitý typ vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje.

(87)

Celní dobropisy v rámci režimu FMS jsou volně přenositelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na dobropis. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží, včetně kapitálových statků.

(88)

Osvědčení o nároku na dopropis se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí celních dobropisů nikterak ovlivnit.

(89)

Režim FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády ze cla, které by bylo jinak splatné. Nadto celní dobropis v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(90)

Kromě toho FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(91)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupy jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody režimu FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají tedy přesto nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu FMS. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu FMS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků.

(92)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla zaúčtována žadateli na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(93)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Dhunseri 0,41 % a u Reliance 1,16 %.

(94)

Dne 1. dubna 2015 indická vláda zveřejnila nový dokument FTP na roky 2015–2020. V novém FTP je FMS spolu se čtyřmi dalšími režimy nahrazen režimem Merchandise Export Incentive Scheme (MEIS). MEIS není použitelný pro vývozy dotčeného výrobku, protože PET není uveden na seznamu oznámených výrobků. Pokud jde o tento režim subvencí, v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by neměla být uložena žádná opatření.

(95)

Komise zjistila, že žadatelé během období přezkumného šetření využívali režim FPS.

(96)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 3.15 až 3.17 dokumentu FTP 09-14 a v kapitolách 3.9 až 3.11 příručky HOP I 09-14.

(97)

Podle odstavce 3.15.2 dokumentu FTP 09-14 jsou pro tento režim způsobilí vývozci oznámených výrobků uvedených v dodatku 37D příručky HOP I 09-14.

(98)

Vývozce výrobků uvedených na seznamu v Dodatku 37D příručky HOP I 09-14 může požádat o potvrzení o celním dobropisu v rámci FPS ve výši 2 % až 5 % hodnoty FOB vývozu. Dotčený výrobek je uveden v tabulce 1 dodatku 37D a má nárok na 2 % celní dobropis.

(99)

Režim FPS je povývozním režimem, což znamená, že společnost musí uskutečnit vývoz, aby byla způsobilá pro získání výhod v rámci tohoto režimu. V souvislosti s tím předkládá společnost příslušnému orgánu on-line žádost a kopie příkazu k vývozu a faktury, potvrzení banky prokazující uhrazení poplatků spojených se žádostí, kopii přepravních dokladů a potvrzení banky o realizovaném přijetí platby nebo potvrzení o přijetí cizí měny ze zahraničí v případě přímého jednání o dokumentech. V případech, kdy byly originály přepravních dokladů a/nebo potvrzení banky o uskutečnění platby odeslány za účelem nárokovat výhody v rámci jakéhokoliv jiného režimu, může společnost předložit kopie, které sama ověří a na nichž uvede příslušný orgán, kterému byly originály dokumentů zaslány. On-line žádost o dobropisy v rámci režimu FPS se může vztahovat nejvýše na 50 přepravních dokladů.

(100)

Komise zjistila, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být dobropisy v rámci režimu FPS při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto dobropisy mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálových statků a zboží, pro nějž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových dobropisů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Dobropisy FPS jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(101)

Režim FPS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Dobropis v rámci režimu FPS je finančním příspěvkem indické vlády, jelikož nakonec bude použit ke kompenzaci dovozních cel, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cel, která by byla jinak splatná. Dobropis v rámci režimu FPS navíc příjemci přináší výhodu, protože zvyšuje jeho likviditu.

(102)

Navíc režim FPS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(103)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména jde o to, že vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody režimu FPS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupy místně a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu FPS.

(104)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení vypočetla Komise výši napadnutelných subvencí na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné výše dobropisu FPS, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuje Komise za vhodné stanovit výši výhody v rámci režimu FPS jako součet částek navráceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(105)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Dhunseri 1,66 % a u Reliance 1,27 %.

(106)

Dne 1. dubna 2015 indická vláda zveřejnila nový dokument FTP na roky 2015–2020. V novém FTP je FPS spolu se čtyřmi dalšími režimy nahrazen režimem Merchandise Export Incentive Scheme (MEIS). MEIS není použitelný pro vývozy dotčeného výrobku, protože PET není uveden na seznamu oznámených výrobků. Pokud jde o tento režim subvencí, v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by neměla být uložena žádná opatření.

(107)

Komise zjistila, že Dhunseri během období přezkumného šetření využívala režim IEIS.

(108)

Podrobný popis režimu IEIS je uveden v kapitole 3 odstavci 3.14.4 dokumentu FTP a v kapitole 3 odstavci 3.8.3 příručky HOP I 09-14.

(109)

Režim je dostupný pro vývozce, kteří vyváželi během účetního období 2011–2012 a účetního období 2012–2013.

(110)

Cílem režimu je stimulovat zvýšení vývozu. Tento režim se týká konkrétních regionů a vztahuje se na vývoz do USA, Evropy a Asie, jakož i 53 zemí Latinské Ameriky a Afriky.

(111)

Vývozce by měl nárok na potvrzení o celním dobropisu ve výši 2 % na základě postupného růstu během účetního období ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem, pokud jde o hodnotu FOB vývozu. Vývozce by měl předložit svou žádost o uvedenou výhodu na konci příslušného účetního období. Výše výhody se vypočítá na základě celkového vývozního obratu dosaženého vývozcem. Potvrzení o celním dobropisu vypočítaném a uděleném na uvedeném základě je volně převoditelné. Toto potvrzení je rovněž způsobilé pro domácí zdroje a pro platbu daní za služby.

(112)

Režim IEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Dobropis v rámci režimu IEIS je finančním příspěvkem indické vlády, jelikož nakonec bude použit ke kompenzaci dovozních cel, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cel, která by byla jinak splatná. Dobropis v rámci režimu IEIS navíc příjemci přináší výhodu, protože zvyšuje jeho likviditu.

(113)

Režim IEIS je mimoto ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(114)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména jde o to, že vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody režimu IEIS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupy místně a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu IEIS.

(115)

Komise vypočetla výši napadnutelných subvencí na základě výhody, kterou získal příjemce subvencí a která je zjištěna za období přezkumného šetření. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení přepočetla Komise tuto výši subvence (čitatel) na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazba v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Dhunseri 0,74 %.

(117)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila Dhunseri, že režim skončil a v novém dokumentu FTP na roky 2015–2020 nebyl opětovně zaveden.

(118)

Komise potvrdila, že tento režim nebyl opětovně zaveden novým dokumentem FTP a že v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by ohledně režimu IEIS neměla být uložena žádná opatření. Komise odpovídajícím způsobem změnila celkovou subvenční sazbu vztahující se na Dhunseri.

(119)

Komise zjistila, že Reliance během období přezkumného šetření využívala režim ITIRAD.

(120)

Podrobný popis ITIRAD je uveden v paragrafu 35 odst. 2AB ITA.

(121)

Společnosti zabývající se podnikáním v oblasti biotechnologií nebo zhotovování nebo výroby jakéhokoli zboží nebo věcí, které nejsou zbožím ani věcí uvedenými v seznamu jedenácté listiny, jsou způsobilí pro získání výhod v rámci tohoto režimu. Tento režim se vztahuje na společnosti, které se zabývají výrobou PET.

(122)

Pro jakékoliv výdaje (kromě nákladů na nemovitosti) na zařízení pro vnitropodnikový výzkum a vývoj schválené ministerstvem indické vlády pro vědecký a průmyslový výzkum je pro účely daně z příjmů povoleno odečtení částky rovnající se 200 % skutečně vynaložených nákladů.

(123)

Režim ITIRAD poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Daňový odpočet podle paragrafu 35 odst. 2AB ITA tvoří finanční příspěvek ze strany indické vlády, neboť snižuje výnosy daní z příjmů indické vlády, které by jinak byly splatné. Navíc tento dopočet daně z příjmu přináší společnosti výhodu, protože zlepšuje její likviditu.

(124)

Znění části 35 odst. 2AB ITA potvrzuje, že DPVV jsou ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení právně specifické, a proto napadnutelné. Způsobilost pro tento program nepodléhá objektivním kritériím, která jsou neutrální ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Výhod tohoto programu mohou využívat pouze některá výrobní odvětví, jelikož indická vláda tento program nezpřístupnila všem odvětvím. Takovéto omezení vytváří specifičnost, neboť kategorie „skupina výrobních odvětví“ v čl. 4 odst. 2 základního nařízení popisuje synonymně omezení podle odvětví. Toto omezení není hospodářské povahy a nepoužívá se plošně, jako například omezení počtu zaměstnanců nebo velikosti podniku.

(125)

Komise vypočetla výši subvence na základě rozdílu mezi daní z příjmu splatnou za období přezkumného šetření při uplatnění paragrafu 35 odst. 2AB ITA a bez uplatnění uvedeného ustanovení. Tato subvence se vztahuje na veškerý prodej, domácí i vývozní, dotčeného výrobku. Proto byla tato výše subvence (čitatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočtena na celkový obrat společnosti týkající se dotčeného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel).

(126)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazba v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Reliance 0,04 %.

(127)

Reliance ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že i když Komise poznamenala, že ITIRAD se vztahuje na veškerý prodej dotčeného výrobku, při výpočtu subvenční sazby pro tento režim použila jako jmenovatel pouze prodej na vývoz.

(128)

Po analýze této připomínky Komise subvenční sazbu odpovídajícím způsobem přepočítala. Komise tak zjistila, že subvenční sazba v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Reliance 0,01 %.

(129)

Komise zjistila, že Dhunseri během období přezkumného šetření využívala režim WBIS 1999.

(130)

Podrobný popis tohoto režimu, jak je použit vládou státu Západní Bengálsko, je uveden v oznámení č. 580-CI/H ze dne 22. června 1999 ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko.

(131)

Způsobilé pro využívání výhod v rámci tohoto režimu jsou společnosti zřizující nový průmyslový závod nebo provádějící rozsáhlé rozšíření již existujícího průmyslového závodu v zaostalých oblastech. Existuje však taxativní seznam nezpůsobilých výrobních odvětví (negativní seznam výrobních odvětví), které společnostem působícím v určitých hospodářských oblastech brání těchto pobídek využít.

(132)

Stát Západní Bengálsko poskytuje způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě výhod, včetně osvobození od centrální daně z prodeje a prominutí centrální DPH uložené na prodej hotových výrobků, aby podpořil rozvoj průmyslu v hospodářsky zaostalých oblastech tohoto státu.

(133)

V rámci tohoto režimu musí společnosti investovat v zaostalých oblastech. Tyto oblasti, které reprezentují určité územní celky státu Západní Bengálsko, jsou rozděleny podle svého hospodářského rozvoje do různých kategorií, současně však existují rozvinuté oblasti, které jsou z využívání pobídkových režimů vyloučeny. Hlavními kritérii pro zjištění výše pobídek jsou velikost investice a oblast, ve které se podnik nachází nebo bude nacházet.

(134)

Tento režim poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Západní Bengálsko, neboť poskytnuté pobídky, v tomto případě osvobození od centrální daně z prodeje a prominutí centrální DPH uložené na prodej hotových výrobků, snižují výnosy z daní, které by jinak byly splatné. Kromě toho tyto pobídky poskytují společnosti výhody, protože vylepšují její finanční situaci, neboť daň, která by jinak byla splatná, se neplatí.

(135)

Tento režim je dále regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení, protože je dostupný pouze jistým společnostem, které investovaly v určitých vymezených územních oblastech v jurisdikci dotčeného státu. Není dostupný společnostem majícím sídlo mimo tyto oblasti a kromě toho se míra výhody liší podle příslušné oblasti.

(136)

Režim WBIS 1999 je proto napadnutelný.

(137)

Komise vypočetla výši subvence na základě částky daně z prodeje a centrální DPH uložené na prodej hotových výrobků běžně splatné v období přezkumného šetření, která však podle tohoto režimu zůstala nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej v období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť tato subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(138)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že subvenční sazba v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí u Dhunseri 0,09 %.

(139)

Dhunseri byla po způsobilém rozsáhlém rozšíření kapacity způsobilá využívat výhodu v rámci režimu po dobu jedenácti let. Tento nárok v květnu 2014 zanikl a nebyl obnoven. Počínaje tímto datem režim již společnosti Dhunseri neposkytuje žádnou výhodu.

(140)

Pokud jde o tento režim subvencí, v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by neměla být uložena žádná opatření.

(141)

Komise připomíná, že subvenční rozpětí stanovené pro Dhunseri nařízením Rady (ES) č. 1645/2005 činilo 13,9 % a že subvenční rozpětí stanovené pro Reliance nařízením Rady (ES) č. 906/2011 činilo 10,7 %.

(142)

V průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu Komise zjistila, že výše napadnutelných subvencí vyjádřená valoricky činí u Dhunseri 3,2 % a u Reliance 6,2 %.

Tabulka 1

Subvenční sazby pro jednotlivé napadnuté režimy

(143)

Komise připomíná, že vyrovnávací opatření uložená na dovoz PET z Indie, která jsou v současné době v platnosti, jsou tvořena specifickými cly. Komise shledala, že specifické vyrovnávací clo činí pro Dhunseri 35,69 EUR/t a pro společnost Reliance 69,39 EUR/t.

(144)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda se během období přezkumného šetření významně změnily okolnosti týkající se subvencování.

(145)

Komise zjistila, že během období přezkumného šetření žadatelé nadále využívali výhody v rámci napadnutelného subvencování ze strany indické vlády. Kromě toho subvenční sazby zjištěné během tohoto přezkumu jsou nižší než ty, které jsou stanoveny nařízením (ES) č. 1645/2005 a nařízením (ES) č. 906/2011. Nejsou k dispozici důkazy o tom, že uvedené režimy budou v blízké budoucnosti ukončeny nebo že budou zavedeny režimy nové.

(146)

Jelikož bylo prokázáno, že žadatelé jsou příjemci nižších objemů subvencování než dříve a že i nadále pravděpodobně budou příjemci subvencí nižších, než určilo poslední přezkumné šetření, byl učiněn závěr, že zachování stávajících opatření překročí účinek napadnutelných subvencí, které působí újmu, a že je tudíž třeba změnit výši opatření tak, aby byla zohledněna tato nová zjištění.

(147)

Dhunseri informovala Komisi, že dne 1. dubna 2014 v důsledku reorganizace změnila svůj název na Dhunseri Petrochem Limited.

(148)

Společnost tvrdila, že reorganizace a změna názvu nemají významný dopad na stávající přezkum, jelikož společnost již provozuje divizi čaje a petrochemickou divizi jako dvě samostatné jednotky v rámci společnosti, a to se dvěma oddělenými soustavami účtů.

(149)

Komise prověřila předložené informace a dospěla k závěru, že tato změna názvu nemá v žádném případě vliv na stávající zjištění.

(150)

Po poskytnutí konečných informací Dhunseri i Reliance předložily nabídky cenových závazků. Obě nabídky byly zamítnuty, neboť povaha subvencování vytváří situaci, v níž by uplatňování závazku minimální dovozní ceny vedlo ke zvýšení subvencování. Důvodem je, že míra subvencování v rámci režimu DDS, který využívají obě společnosti, závisí na hodnotě FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Kromě toho by v důsledku struktury obou společností a jejich skupin bylo účinné monitorování závazku neproveditelné.

(151)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 (13),