18.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 272/36

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost (Evropa 2020) založenou na posílené koordinaci hospodářských politik. Strategie se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 14. července 2015 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2). Tyto dokumenty společně tvoří tzv. integrované hlavní směry a členské státy byly vyzvány, aby je zohledňovaly v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 8. července 2014 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Dánska na rok 2014 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Dánska z roku 2014.

(4)

Dne 28. listopadu 2014 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2015. Téhož dne Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 18. prosince 2014 potvrdila Evropská rada priority pro podporu investic, zintenzivnění strukturálních reforem a odpovědnou fiskální konsolidaci podporující růst.

(6)

Dne 26. února 2015 zveřejnila Komise svou zprávu o Dánsku pro rok 2015. V této zprávě byl posouzen pokrok, který Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých dne 8. července 2014.

(7)

Dne 27. března 2015 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2015 a svůj konvergenční program z roku 2015. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Na Dánsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2015 plánuje zvýšit celkový schodek vládního sektoru z 1,6 % HDP v roce 2015 – kdy byl podložen značnými neočekávanými zisky – na 2,6 % HDP v roce 2016. Následně vláda plánuje také snížit schodek natolik, aby v roce 2020 dosáhla vyrovnaného rozpočtu. Podle konvergenčního programu zamýšlí vláda splňovat střednědobý cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP od roku 2016. Poměr veřejného dluhu k HDP by měl podle konvergenčního programu postupně klesat z 39,8 % HDP v roce 2015 na 36,7 % v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Podle prognózy Komise z jara 2015 by mělo strukturální saldo v roce 2015 splnit střednědobý cíl. Podle této prognózy nicméně existuje riziko určitého odchýlení se od střednědobého rozpočtového cíle v roce 2016, kdy by měl čistý růst výdajů překročit referenční hodnotu o 0,3 % HDP. Ačkoli se tato odchylka považuje za dočasnou, neboť čistý růst výdajů v roce 2016 bude ovlivněn postupným ukončením jednorázových opatření souvisejících se zdaněním důchodového spoření, mohou být na rok 2016 zapotřebí další opatření. Na základě posouzení konvergenčního programu a s ohledem na prognózu Komise z jara 2015 se Rada domnívá, že Dánsko by mělo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu víceméně dodržet.

(9)

Předpokladem udržitelného růstu v Dánsku je dlouhodobá nabídka pracovní síly s potřebnými dovednostmi. Díky reformě aktivní politiky na trhu práce z roku 2014 dosáhlo Dánsko pokroku ve zlepšování zaměstnatelnosti osob na okraji trhu práce. Reforma je v rané fázi provádění a její výsledky je třeba sledovat. V souladu s doporučeními odborné skupiny II Carstena Kocha jsou nadále zapotřebí dodatečná opatření pro osoby, které jsou nejvíce vyloučené z trhu práce. Klíčovými faktory se v tomto ohledu jeví být nízká úroveň dosaženého vzdělání, omezené zkušenosti na trhu práce, mládí a původ z přistěhovaleckého prostředí. Obecně lze konstatovat, že potenciál osob z přistěhovaleckého prostředí není stále dostatečně využit. Navzdory vysokým výdajům na vzdělávání jsou v Dánsku studijní výsledky pouze průměrné, a to zejména u žáků z přistěhovaleckého prostředí. Tento problém se snaží řešit reforma systému základního a nižšího středního vzdělávání a systému odborného vzdělávání a přípravy. K lepším výsledkům v oblasti vzdělávání je zapotřebí provést tyto reformy v plném rozsahu.

(10)

Zásadní význam pro posílení hospodářského oživení v Dánsku má zlepšení jeho konkurenceschopnosti. Nepostradatelný je v tomto ohledu růst produktivity, který byl v posledních dvou desetiletích slabý a byl ovlivněn překážkami při vstupu do odvětví služeb zaměřených na domácí trh a související regulatorní zátěží. Produktivita by mohla být podle Komise pro produktivitu zlepšena v oblasti stavebnictví a maloobchodu. Předpisy upravující maloobchody jsou velmi přísné a dosud nebyla přijata žádná opatření k jejich zjednodušení. Odvětví stavebnictví se vyznačuje přítomností náročných stavebních předpisů a velkým počet certifikačních systémů. Pro stavebnictví představila vláda strategii v listopadu 2014. Je vedena dobrými úmysly, jako je zjednodušení pravidel, omezení technických prvků v žádostech o stavební povolení, zavedení mezinárodních norem, harmonizace vnitrostátních norem a zkrácení lhůt pro vydávání stavebních povolení. Tato strategie však ještě nebyla v plném rozsahu převedena do konkrétních opatření. Stále dochází k překrývání systémů povolení a certifikace, což v některých případech platí též pro dočasné poskytování přeshraničních služeb. Kromě toho poskytovatelům služeb, kteří chtějí zahájit svou činnost v Dánsku, nejsou vždy zohledněny povolení a certifikáty, které byly vydány v jiných členských státech.

(11)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2015. Posoudila také konvergenční program a národní program reforem, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie. Doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 2.

(12)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada konvergenční program, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vyhnout se v roce 2016 odchylce od střednědobého rozpočtového cíle.

2.

Zvýšit produktivitu, zejména v odvětvích služeb zaměřených na domácí trh, včetně maloobchodu a stavebnictví. Zmírnit omezení uvalená na maloobchody a přijmout další opatření k odstranění zbývajících překážek, které představují systémy povolení a certifikace v odvětví stavebnictví.