17.12.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 331/14 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/2355
ze dne 10. prosince 2015,
kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 3 ve spojení s článkem 218 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropská unie si za jeden ze svých cílů stanovila podporu ochrany práv dítěte, jak je uvedeno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Opatření na ochranu dětí proti protiprávnímu přemístění nebo zadržení jsou nedílnou součástí této politiky. |
(2) |
Rada přijala nařízení (ES) č. 2201/2003 (2) (nařízení Brusel IIa), jehož cílem je chránit děti před škodlivými účinky jejich protiprávního přemístění či zadržení a zavést postupy, aby byl zajištěn jejich bezodkladný návrat do státu jejich obvyklého bydliště, jakož i zajistit ochranu práv na styk s dítětem a práva péče o dítě. |
(3) |
Nařízení (ES) č. 2201/2003 doplňuje a posiluje Haagskou úmluvy ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“), která na mezinárodní úrovni stanoví systém závazků a spolupráce mezi smluvními státy a mezi ústředními orgány s cílem zajistit bezodkladný návrat protiprávně přemístěných nebo zadržovaných dětí. |
(4) |
Všechny členské státy Unie jsou smluvními stranami Haagské úmluvy z roku 1980. |
(5) |
Unie vyzývá třetí státy, aby přistoupily k Haagské úmluvě z roku 1980, a podporuje její řádné provádění svou účastí, spolu se členskými státy, mimo jiné ve zvláštních komisích pravidelně organizovaných Haagskou konferencí o mezinárodním právu soukromém. |
(6) |
Společný právní rámec uplatňovaný mezi členskými státy Unie a třetími státy by mohl nabídnout nejlepší řešení citlivých případů mezinárodních únosů dětí. |
(7) |
Haagská úmluva z roku 1980 uvádí, že se uplatňuje ve vztazích mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které prohlásí, že s přistoupením souhlasí. |
(8) |
Haagská úmluva z roku 1980 neumožňuje organizacím pro regionální hospodářskou integraci, jako je Unie, stát se její smluvní stranou. Unie proto nemůže k úmluvě přistoupit, ani nemůže uložit prohlášení o přijetí přistupujícího státu. |
(9) |
V souladu s posudkem 1/13 Soudního dvora Evropské unie spadají prohlášení o přijetí v rámci Haagské úmluvy z roku 1980 do výlučné vnější pravomoci Unie. |
(10) |
Ruská federace uložila listinu o přistoupení k Haagské úmluvě z roku 1980 dne 28. července 2011. Uvedená úmluva vstoupila pro Ruskou federaci v platnost dne 1. října 2011. |
(11) |
Několik členských států již přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě z roku 1980 přijalo. Posouzení situace v Ruské federaci vedlo k závěru, že členské státy, které přistoupení Ruské federace dosud nepřijaly, jsou s to přijmout v zájmu Unie přistoupení Ruské federace v souladu s podmínkami Haagské úmluvy z roku 1980. |
(12) |
Členské státy, které přistoupení Ruské federace dosud nepřijaly, by proto měly být oprávněny uložit prohlášení o přijetí přistoupení Ruské federace v zájmu Unie, a to za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí. Bulharská republika, Česká republika, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Chorvatská republika, Litevská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika a Finská republika, které přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě z roku 1980 již přijaly, by neměly ukládat nová prohlášení o přijetí, protože stávající prohlášení zůstávají podle mezinárodního práva veřejného platná. |
(13) |
Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (ES) č. 2201/2003 a účastní se přijímání a používání tohoto rozhodnutí. |
(14) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou oprávněny přijmout v zájmu Unie přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“).
2. Členské státy uvedené v odstavci 1 uloží do dne 11. prosince 2016 prohlášení o přijetí přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě z roku 1980 v zájmu Unie v tomto znění:
„[Plný název ČLENSKÉHO STÁTU] prohlašuje, že v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/2355 přijímá přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.“
3. Každý členský stát uvědomí Radu a Komisi o uložení svého prohlášení o přijetí přistoupení Ruské federace a sdělí Komisi znění tohoto prohlášení do dvou měsíců od jeho uložení.
Článek 2
Členské státy, které uložily prohlášení o přijetí přistoupení Ruské federace k Haagské úmluvě z roku 1980 před datem přijetí tohoto rozhodnutí, neuloží žádná nová prohlášení.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno všem členským státům s výjimkou Bulharské republiky, České republiky, Dánského království, Estonské republiky, Irska, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Chorvatské republiky, Litevské republiky, Rumunska, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Finské republiky.
V Bruselu dne 10. prosince 2015.
Za Radu
předseda
F. BAUSCH
(1) Stanovisko ze dne 11. února 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).