PŘÍLOHA

STANOVY EVROPSKÉHO SPALAČNÍHO ZDROJE ERIC

PREAMBULE

Česká republika,

Dánské království,

Spolková republika Německo,

Estonská republika,

Francouzská republika,

Italská republika,

Maďarsko,

Norské království,

Polská republika,

Švédské království,

Švýcarská konfederace,

dále jen „zakládající členové“, a:

Belgické království,

Nizozemské království,

Španělské království,

Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

dále jen „zakládající pozorovatelé“,

PŘEJÍCE SI dále posílit postavení Evropy a zakládajících členských zemí ve světovém výzkumu a zintenzivnit vědeckou spolupráci přes hranice oborů a států,

BEROUCE V ÚVAHU závěr, který v roce 2003 přijalo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zřízené Radou ministrů pro výzkum EU, že uspořádání s dlouhými pulsy o výkonu 5 MW a jednou terčovou stanicí s 22 nástroji je optimálním technickým řešením, jež bude splňovat potřeby evropské vědecké obce v první polovině tohoto století,

NAVAZUJÍCE na stávající společnost European Spallation Source ESS AB, memorandum o porozumění podepsané dne 3. února 2011 (jehož platnost byla prodloužena v letech 2012 a 2014) o účasti ve fázi aktualizace projektu a záměru zúčastnit se výstavby a provozu Evropského spalačního zdroje (ESS),

UZNÁVAJÍCE, že výstavba ESS je klíčovým prvkem evropského úsilí dále rozvíjet výzkumné infrastruktury na špičkové světové úrovni a že ESS je multidisciplinární vědecké zařízení sloužící vědám o živé přírodě, o materiálech a energetice a vědám o klimatu a podporuje myšlenky, z nichž vycházejí doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro velká neutronová zařízení po celém světě,

OČEKÁVAJÍCE, že na činnostech společně prováděných podle těchto stanov se budou podílet i další země,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Název, sídlo a pracovní jazyk

1. Zřizuje se evropská výzkumná infrastruktura s názvem Evropský spalační zdroj (ESS).

2. Evropský spalační zdroj (ESS) bude mít právní formu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) zřízeného podle ustanovení nařízení (ES) č. 723/2009 a bude se nazývat Evropský spalační zdroj ERIC (dále jen „organizace“).

3. Organizace má sídlo v Lundu ve Švédsku.

4. Pracovním jazykem organizace je angličtina.

Článek 2

Úkoly a činnosti

1. Úkolem organizace je vybudovat zdroj pomalých neutronů o vysoké intenzitě popsaný ve zprávě o technickém projektu ESS, shrnutí vycházejícím ze zprávy o technickém projektu ESS ze dne 22. dubna 2013, které je připojeno jako příloha 1, při nákladech nepřesahujících 1 843 milionů EUR v cenách z ledna 2013, a toto zařízení dále provozovat, rozvíjet a nakonec vyřadit z provozu. Náklady na výstavbu jsou stanoveny v knize nákladů ze dne 13. března 2013 v cenách roku 2013, která zahrnuje celkové výdaje. Tato kniha nákladů je referenčním dokumentem pro peněžní i nepeněžní příspěvky členů.

2. Za tímto účelem organizace uskutečňuje a koordinuje řadu činností, mezi něž mimo jiné patří:

(a)	přispívat k výzkumu špičkové úrovně, technologickému rozvoji, inovacím a společenským změnám, což představuje přidanou hodnotu k rozvoji Evropského výzkumného prostoru (EVP) a dalších oblastí;

(b)	zajistit plné vědecké využívání zařízení ESS a souboru jeho nástrojů;

(c)	umožnit účinný přístup uživatelům v souladu s politikou přístupu, která je stanovena v článku 17;

(d)	přispívat k šíření vědeckých výsledků;

(e)	optimálně využívat zdroje a know-how;

a jakékoli jiné související činnosti nezbytné pro dosažení jejího úkolu.

3. Organizace postaví zařízení ESS a bude ho provozovat na neziskovém základě. Aby bylo možné dále podporovat inovace a předávání znalostí a technologií, mohou se provádět omezené ekonomické činnosti, pokud neohrožují hlavní činnosti. Příjem z těchto činností se použije v souladu s úkolem organizace.

4. Organizace uskutečňuje činnosti výhradně pro mírové účely.

KAPITOLA 2

ČLENSTVÍ

Článek 3

Členství a zastupující subjekt

1. Členy organizace nebo pozorovateli bez hlasovacích práv se mohou stát tyto subjekty:

(a)	členské státy Unie;

(b)	přidružené země;

(c)	třetí země jiné než přidružené země;

(d)	mezivládní organizace.

Podmínky pro přijímání členů a pozorovatelů jsou stanoveny v článku 4.

2. Členy organizace jsou jeden členský stát a nejméně dva další členské státy nebo přidružené země.

3. Členské státy nebo přidružené země mají v radě společně většinu hlasovacích práv.

4. Kterýkoli člen nebo pozorovatel může být podle svého vlastního výběru zastoupen jedním nebo více veřejnými subjekty, včetně soukromých subjektů pověřených poskytováním veřejné služby, který vybere a určí podle svých vlastních pravidel a postupů.

5. Seznam členů a pozorovatelů organizace a jejich zastupujících subjektů je uveden v příloze 7. Předseda rady přílohu 7 průběžně aktualizuje.

Článek 4

Přijímání členů a pozorovatelů

1. Pro přijímání nových členů platí tyto podmínky:

(a)	pro přijetí nových členů je nutný souhlas rady;

(b)	žadatelé předloží předsedovi rady písemnou žádost;

(c)	žádost popisuje, jak bude žadatel přispívat k úkolu a činnostem organizace uvedeným v článku 2 a jak bude plnit povinnosti stanovené v článku 6;

(d)	noví členové, kteří začnou tyto stanovy plnit v období 12 měsíců od jejich vstupu v platnost, tak mohou činit za stejných podmínek jako zakládající členové;

(e)	podmínky pro přistoupení nových členů podléhají dohodě mezi organizací a přistupujícím členem a schválení radou;

(f)

od nových členů, kteří se stanou členy organizace po uplynutí jednoho roku od vstupu těchto stanov v platnost, se kromě jejich řádného příspěvku na budoucí kapitálové investice, běžné provozní náklady a náklady spojené s vyřazením z provozu vyžaduje zvláštní příspěvek na kapitálové výdaje, které organizaci již vznikly.

2. Subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1, které jsou ochotné přispívat k činnostem organizace, které se ale ještě nemohou připojit jako členové, mohou požádat radu o status pozorovatele. Pro přijímání pozorovatelů platí tyto podmínky:

(a)	pozorovatelé se obvykle přijímají na dobu tří let; ve výjimečných případech může rada status pozorovatele prodloužit;

(b)	žadatelé předkládají písemnou žádost radě.

Žádost popisuje, jak žadatel přispěje organizaci a k jejím činnostem uvedeným v článku 2.

Článek 5

Odstoupení člena nebo pozorovatele/Ukončení členství nebo statusu pozorovatele

1. Každý člen může odstoupit z organizace ke konci rozpočtového roku na základě žádosti, kterou je nutné podat radě tři roky před odstoupením. Odstoupení může nabýt účinnosti nejdříve 31. prosince 2026.

2. Pozorovatelé mohou odstoupit kdykoli na základě žádosti podané radě šest měsíců před odstoupením.

3. O podmínkách a účincích odstoupení člena z organizace, zejména jeho podílu na nákladech na výstavbu, provoz a vyřazení zařízení ESS z provozu a náhradě ztrát, rozhodne rada předtím, než odstoupení člena nabude účinnosti. Toto rozhodnutí stanoví podíl člena na nákladech na vyřazení z provozu.

4. Rada má pravomoc ukončit členství členovi nebo status pozorovatele pozorovateli, jsou-li splněny tyto podmínky:

(a)	člen nebo pozorovatel vážně porušuje jednu nebo více svých povinností podle těchto stanov;

(b)	člen nebo pozorovatel nenapravil toto porušení ve lhůtě šesti měsíců poté, co obdržel písemné oznámení o porušení.

Dříve než rada učiní rozhodnutí o ukončení členství nebo statusu pozorovatele, má člen nebo pozorovatel možnost vznést proti takovému rozhodnutí námitku a předložit radě svou obhajobu.

KAPITOLA 3

PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ A POZOROVATELŮ

Článek 6

Členové

1. K právům člena patří:

(a)	přístup jeho vědecké obce k zařízení ESS za podmínek stanovených v článku 17;

(b)	právo účastnit se zasedání rady a hlasovat při nich. Člen však nemá hlasovací právo v záležitosti, která se týká ukončení jeho členství.

2. Zakládající členové se zavazují poskytovat tyto příspěvky, peněžní nebo nepeněžní, na pokrytí nákladů na výstavbu, včetně příspěvků pro fázi před zahájením výstavby uvedených v příloze 4 a peněžních příspěvků pro fázi před zahájením výstavby a fázi výstavby uvedených v příloze 5:

Česká republika	5,52 milionu EUR
Dánské království	230 milionů EUR
Spolková republika Německo	202,5 milionu EUR
Estonská republika	4,61 milionu EUR
Francouzská republika	147 milionů EUR
Italská republika	110,6 milionu EUR
Maďarsko	17,6 milionu EUR
Norské království	46,07 milionu EUR
Polská republika	33,2 milionu EUR
Švédské království	645 milionů EUR
Švýcarská konfederace	64,5 milionu EUR

Všechny částky se rozumějí v cenách z ledna 2013.

Přispívání jiných členů než zakládajících členů se uskutečňuje v souladu s tabulkou členských příspěvků, která je stanovena v příloze 6.

Náklady ve fázi před zahájením výstavby a ve fázi výstavby zahrnují celkové výdaje (náklady na zaměstnance, běžné výdaje a kapitálové výdaje) na výstavbu ESS stanovené v příloze 2. Seznam schválených nepeněžních příspěvků pro fázi před zahájením výstavby je připojen jako příloha 4. Graf vyjadřující odhadované roční náklady na výstavbu, provoz a vyřazení z provozu je uveden v příloze 2.

Základní pravidla a zásady pro nepeněžní příspěvky jsou stanoveny v příloze 3.

3. Každý člen:

(a)	platí své příspěvky na náklady na výstavbu (plánované částky a časový harmonogram plateb) přidělené v ročním rozpočtu přijatém v souladu s čl. 9 odst. 10 písm. d);

(b)	přispívá na provozní náklady, jak je stanoveno v článku 18, a na náklady na vyřazení z provozu, jak je stanoveno v článku 19;

(c)	případně určí jeden nebo více zastupujících subjektů, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4; a pověří svůj zastupující subjekt plnou mocí k hlasování o všech otázkách vznesených v průběhu zasedání rady a zařazených na pořad jednání.

4. Veškeré zdroje organizace, jak peněžní, tak nepeněžní příspěvky, se používají výlučně na podporu úkolu organizace v souladu s článkem 2.

Článek 7

Pozorovatelé

1. K právům pozorovatelů patří:

(a)	právo účastnit se zasedání rady bez hlasovacího práva;

(b)	právo vyzývat svou výzkumnou obec k účasti na akcích ESS, jako jsou např. letní školy, semináře, konference, školení, a to za zvýhodněné ceny, pokud to daný prostor umožňuje.

2. Každý pozorovatel případně jmenuje jednoho nebo více zastupujících subjektů v souladu s čl. 3 odst. 4.

KAPITOLA 4

ŘÍZENÍ

Článek 8

Orgány organizace

Orgány organizace tvoří rada a generální ředitel.

Článek 9

Rada

1. Rada je řídícím orgánem organizace a tvoří ji až dva delegáti každého člena organizace. Delegátům mohou pomáhat odborníci.

2. Delegáti v radě jsou jmenováni a jejich jmenování končí podle zásad, o nichž rozhoduje každý člen. Každý člen bez zbytečného odkladu písemně informuje předsedu rady o jakémkoli jmenování nebo ukončení jmenování svých delegátů v radě.

3. Rada se schází alespoň dvakrát za rok a je odpovědná v souladu s ustanoveními těchto stanov za celkové směřování organizace a dohled nad organizací, pokud jde o vědecké, technické a administrativní záležitosti. Rada může vydávat pokyny generálnímu řediteli.

4. Zasedání rady svolává její předseda. Zasedání rady se rovněž svolává na žádost alespoň dvou členů.

5. Rada volí předsedu a místopředsedu z delegátů členů. Místopředseda zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti a v případě střetu zájmů. Zvolený předseda a místopředseda jsou nestranní a přestávají vystupovat jako zástupci členů. Předseda a místopředseda se volí na funkční období nepřesahující dva roky. Opětovné zvolení je povoleno pouze na druhé funkční období nepřesahující dva roky.

6. Rada přijme svůj jednací řád v souladu s ustanoveními těchto stanov.

7. Rada může zřídit pomocné výbory, je-li to nezbytné pro dosažení úkolu organizace. Mandát takových výborů stanoví rada.

8. Členy vrcholného vedení, stanoveného radou, jmenuje a může odvolat rada.

9. Schválení jednomyslným hlasováním rady vyžadují tyto záležitosti:

(a)	zvýšení nákladů na výstavbu, jak jsou stanoveny v čl. 2 odst. 1;

(b)	změny v příspěvcích na úhradu nákladů na výstavbu, provoz a vyřazení z provozu;

(c)	návrh na změnu těchto stanov a změnu jejich příloh;

(d)	přijetí členů nebo pozorovatelů a ukončení členství nebo statusu pozorovatele.

Jakékoli změny stanov podléhají ustanovením stanoveným v čl. 9 odst. 3 a článku 11 nařízení (ES) č. 723/2009 ve znění pozměněném Radou dne 2. prosince 2013 (nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 (1)).

10. Kvalifikovanou většinu hlasů vyžadují rozhodnutí v těchto záležitostech:

(a)	jmenování generálního ředitele a pozastavení jeho výkonu funkce nebo odvolání z funkce v souladu s článkem 11;

(b)	volba předsedy a místopředsedy;

(c)	střednědobý (pětiletý) vědecký program;

(d)	roční rozpočty, pětileté rozpočtové plány a střednědobé (pětileté) finanční odhady;

(e)	přijetí roční účetní závěrky;

(f)	politika přidělování doby využití zařízení a přístupu k němu;

(g)	finanční pravidla organizace;

(h)	ukončení činnosti organizace;

(i)	významné změny zprávy o technickém projektu ESS a knihy nákladů uvedených v čl. 2 odst. 1, aniž jsou dotčena ustanovení odst. 9 písm. a) a b);

(j)	jmenování a odvolání členů vrcholného vedení;

(k)	schválení mandátu a činnosti vědeckého poradního výboru a technického poradního výboru.

11. Všechna ostatní rozhodnutí rady vyžadují prostou většinu hlasů.

Článek 10

Hlasování

1. Každý člen má až do zahájení fáze provozu počet hlasů odpovídající jeho příspěvku na úhradu nákladů ve fázi před zahájením výstavby a fázi výstavby uvedené v čl. 6 odst. 2. Po zahájení fáze výstavby rada toto rozdělení hlasů s ohledem na přezkum příspěvků zreviduje. Další revize by se měly uskutečnit alespoň každých pět let.

2. „Prostou většinou“ se rozumí většina z více než 50 % hlasů členů zastoupených na zasedání, přičemž proti nehlasuje více než polovina členů.

3. „Kvalifikovanou většinou“ se rozumí většina z alespoň 67 % hlasů členů zastoupených na zasedání, přičemž proti nehlasuje více než polovina členů.

4. „Jednomyslným hlasováním“ se rozumí alespoň 90 % z hlasů členů zastoupených na zasedání, přičemž žádný hlas není proti.

5. Zasedání rady je usnášeníschopné pouze tehdy, jsou-li na něm zastoupeni delegáti 67 % všech členů.

Článek 11

Generální ředitel

1. Rada v souladu s čl. 9 odst. 10 písm. a) jmenuje generálního ředitele podle postupu přijatého radou. Generální ředitel je zákonným zástupcem organizace. Generální ředitel řídí každodenní činnost organizace s náležitou péčí a v souladu s těmito stanovami, pokyny a usneseními rady a použitelnými právními požadavky.

2. Generální ředitel připravuje a předkládá radě návrhy strategických, technických, vědeckých, právních, rozpočtových a administrativních rozhodnutí. Generální ředitel předkládá radě výroční zprávu o činnosti a jednou ročně předkládá revidovanou účetní závěrku organizace.

3. V případě, že se místo generálního ředitele uvolní, může rada určit osobu, jejíž pravomoci a odpovědnosti rada určí, aby zaujala místo generálního ředitele.

4. Funkční období generálního ředitele obvykle nepřesahuje pět let. Změna nebo prodloužení pracovní smlouvy nebo smlouvy o jmenování podléhá schválení rady.

Článek 12

Správní a finanční výbor, vědecký poradní výbor a technický poradní výbor

1. Rada zřizuje správní a finanční výbor, který je tvořen až dvěma delegáty jmenovanými každým členem. Předseda správního a finančního výboru je jmenován radou a je nestranný. Výbor poskytuje radě poradenství ve všech záležitostech administrativních a právních a v záležitostech finančního řízení. Mandát tohoto výboru a jeho jednací řád přijímá rada a jsou začleněny do finančních pravidel.

2. Rada zřizuje vědecký poradní výbor a technický poradní výbor. Tyto výbory se skládají z vynikajících vědců, kteří nejsou v organizaci zaměstnáni ani s ní jinak bezprostředně spojeni a poskytují radě poradenství ve vědeckých (vědecký poradní výbor) a technických (technický poradní výbor) záležitostech a dalších záležitostech, které jsou pro organizaci důležité.

Členy vědeckého poradního výboru a technického poradního výboru spolu s jejich předsedy jmenuje rada v souladu s jednacím řádem. Mandát a činnost vědecké rady a technického poradního výboru schvaluje rada.

KAPITOLA 5

PODÁVÁNÍ ZPRÁV KOMISI

Článek 13

Podávání zpráv Komisi

1. Organizace vypracuje výroční zprávu o činnosti, ve které informuje zejména o vědeckých, provozních a finančních stránkách svých činností. Zpráva musí být schválena radou a předána Komisi a příslušným orgánům veřejné správy do šesti měsíců od konce příslušného rozpočtového roku. Zpráva se zveřejní.

2. Organizace informuje Komisi o všech okolnostech, které by mohly vážně ohrozit plnění úkolů organizace nebo omezit schopnost organizace plnit požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 723/2009.

KAPITOLA 6

POLITIKY

Článek 14

Dohody s třetími stranami

V případech, kdy to organizace považuje za přínosné, může uzavřít dohodu s jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou. Takové dohody vymezí všechna práva a povinnosti smluvních stran.

Článek 15

Politika v oblasti zadávání veřejných zakázek a osvobození od daně

1. Rada stanoví podrobné předpisy týkající se postupů při zadávání veřejných zakázek a kritéria, která je organizace povinna dodržovat. Tato politika v oblasti zadávání veřejných zakázek musí dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, vzájemného uznávání, rovného zacházení a nediskriminace.

2. Osvobození od DPH na základě čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (2) a v souladu s články 50 a 51 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (3) je omezeno na nákupy organizace a členů organizace, které jsou určeny pro oficiální a výlučné použití organizací za předpokladu, že takový nákup se provádí výhradně pro neziskové činnosti organizace v souladu s jejími činnostmi. Osvobození od DPH je omezeno na nákupy, jejichž hodnota přesahuje 300 EUR. Osvobození od spotřební daně na základě článku 12 směrnice Rady 2008/118/ES (4) je omezeno na nákupy organizace, které jsou určeny pro oficiální a výlučné použití organizací za předpokladu, že takový nákup se provádí výhradně pro neziskové činnosti organizace v souladu s jejími činnostmi a že hodnota nákupu přesahuje 300 EUR.

Článek 16

Odpovědnost

1. Organizace odpovídá za své dluhy.

2. Finanční odpovědnost členů za dluhy organizace je omezena na hodnotu příslušného ročního příspěvku každého jednotlivého člena dohodnutou v ročním rozpočtu.

3. Organizace uzavře odpovídající pojištění proti rizikům spojeným s výstavbou a provozem ESS.

Článek 17

Politika vědeckého hodnocení a přístupu

1. Organizace poskytne účinný přístup evropským a mezinárodním výzkumným pracovníkům i dalším příslušným uživatelům. Přístup k zařízení ESS je založen na vzájemném hodnocení, přičemž kritérii jsou vědecká excelence a proveditelnost, a uděluje se na základě politiky přístupu přijaté radou. Politika přístupu se týká činností uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a).

2. ESS je přístupný nejen pro členy. Přístup je otevřen pro evropské i mezinárodní uživatele a je dostupný na základě politiky přístupu přijaté radou.

Článek 18

Provoz

1. Členové přispívají na provozní náklady organizace úměrně tomu, jak zařízení ESS využívají. Hlavní zásady pro využívání zařízení a přidělování příspěvků členů na provozní náklady se zdokumentují v rámci samostatné politiky, kterou schvaluje rada.

2. Rada vytváří předpoklady pro to, aby nedocházelo k trvalé a výrazné nerovnováze mezi využíváním zařízení ESS vědeckou obcí některého z členů a příspěvkem tohoto člena organizaci.

Článek 19

Vyřazení z provozu

Členové se zavazují zajistit demontáž všech závodů a budov organizace, jak je stanoveno v příloze 1. Členové sdílejí odpovídající náklady na vyřazení z provozu. Tyto náklady nesmí převýšit částku rovnající se třem ročním provozním rozpočtům, a to na základě průměru nákladů na provoz za posledních pět let. Za náklady převyšující tuto částku odpovídá hostitelský stát organizace.

Rada vypracuje a přijme politiku vyřazení z provozu obsahující soudržný a komplexní popis postupu vyřazení z provozu.

Článek 20

Politika šíření informací

1. Organizace působí jako zprostředkovatel výzkumu a obecně podporuje co nejvolnější přístup k údajům z výzkumu. Bez ohledu na tuto zásadu organizace podporuje kvalitní výzkum a prosazuje kulturu „osvědčených postupů“ prostřednictvím vzdělávacích činností.

2. Organizace obecně podněcuje výzkumné pracovníky, aby zveřejňovali výsledky svého výzkumu, a od výzkumných pracovníků členských zemí požaduje, aby tyto výsledky zpřístupňovali jménem organizace.

3. Politika šíření informací popisuje různé cílové skupiny a organizace může k dosažení cílových skupin využívat vícero kanálů, například internetový portál, informační bulletiny, semináře, účast na konferencích, články v odborných časopisech, tiskovinách a denním tisku.

Článek 21

Politika v oblasti práv duševního vlastnictví a politika v oblasti údajů

1. Pojem „duševní vlastnictví“ je chápán v souladu s článkem 2 Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví podepsané dne 14. července 1967.

2. Organizace je vlastníkem veškerého duševního vlastnictví vyplývajícího ze zřízení a provozování zařízení ESS, mimo jiné včetně duševního vlastnictví vytvořeného pracovníky zaměstnávanými organizací s výjimkou případů, na které se vztahují zvláštní smluvní ujednání, nebo pokud závazné právní předpisy nebo tyto stanovy stanoví jinak.

3. Obecně má přednost přímý přístup k údajům shromážděným v důsledku využívání zařízení ESS, a v případě softwaru a počítačových programů vytvořených organizací se v maximální možné míře bere ohled na zásady otevřených zdrojů.

4. Organizace přijímá svou vlastní politiku v oblasti údajů a v oblasti práv duševního vlastnictví.

Článek 22

Vynálezy

Organizace podléhá použitelným právním předpisům a nařízením týkajícím se vynálezů a přijímá svou vlastní politiku v oblasti vynálezů.

KAPITOLA 7

FINANČNÍ ZÁLEŽITOSTI

Článek 23

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok organizace začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince každého roku.

První rok činnosti bude zkrácený rozpočtový rok začínající dnem vstupu prováděcího nařízení Komise, kterým se organizace zřizuje, v platnost a končící dne 31. prosince daného roku.

Článek 24

Audit a finanční pravidla

1. Generální ředitel předkládá správnímu a finančnímu výboru rozpočtové dokumenty, podrobně popsané ve finančních pravidlech, které se revidují a následně předkládají radě s připomínkami a doporučeními správního a finančního výboru.

2. Rada jmenuje externí auditory, kteří působí po dobu čtyř let a mohou být opětovně jmenováni. Auditoři plní ty funkce, které jsou stanoveny ve finančních pravidlech.

3. Generální ředitel poskytuje auditorům informace a pomoc, které požadují, aby mohli plnit své povinnosti.

4. K účetní závěrce organizace se připojí zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za uplynulý rozpočtový rok.

5. Veškerá další ustanovení týkající se rozpočtu organizace, účetních standardů a financí včetně pravidel upravujících sestavování, ukládání, audit a zveřejnění účetní závěrky stanoví finanční pravidla.

KAPITOLA 8

DOBA TRVÁNÍ, UKONČENÍ ČINNOSTI, ŘEŠENÍ SPORŮ, USTANOVENÍ O ZŘÍZENÍ

Článek 25

Doba trvání

Organizace se zřizuje na neurčitou dobu.

Článek 26

Ukončení činnosti

1. O ukončení činnosti organizace rozhoduje rada v souladu s čl. 9 odst. 10 písm. h).

2. Bez zbytečného odkladu, v každém případě však do 10 dnů od přijetí rozhodnutí o ukončení činnosti organizace, informuje organizace o tomto rozhodnutí Komisi.

3. Aktiva zbývající po zaplacení dluhů organizace se rozdělí mezi členy v poměru k jejich akumulovanému ročnímu příspěvku organizaci. V souladu s čl. 16 odst. 2 se závazky zbývající po započtení aktiv organizace rozdělí mezi členy v poměru k jejich ročnímu příspěvku organizaci a nepřesáhnou hodnotu ročního příspěvku každého jednotlivého člena organizaci dohodnutou v ročním rozpočtu.

4. Bez zbytečného odkladu, v každém případě však do 10 dnů od uzavření postupu pro ukončení činnosti, uvědomí organizace o tomto ukončení činnosti Komisi.

5. Organizace zaniká dnem, ve kterém Komise zveřejní příslušné oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Použitelné právo

Zřízení a vnitřní fungování organizace se řídí:

(a)	právem Unie, zejména nařízením Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC);

(b)	ve věcech, které nejsou upraveny nebo jsou upraveny jen zčásti v aktech uvedených v písmeni a), právními předpisy státu, v němž má organizace ESS své sídlo;

(c)	těmito stanovami a souvisejícími prováděcími pravidly.

Článek 28

Zaměstnanost

1. Organizace je zaměstnavatel podporující rovné příležitosti. Pracovní smlouvy se řídí právem země, ve které zaměstnanec obvykle vykonává svou práci při plnění smlouvy.

2. V souladu s požadavky vnitrostátních právních předpisů každý člen v rámci své jurisdikce usnadní pohyb a pobyt státních příslušníků členských zemí zapojených do úkolů organizace a jejich rodinných příslušníků.

Článek 29

Řešení sporů

1. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný k rozhodování sporů mezi členy v souvislosti s organizací, sporů mezi členy a organizací a veškerých sporů, v nichž je Unie jednou ze stran.

2. Pro řešení sporů mezi organizací a třetími stranami se použijí právní předpisy Unie o soudní příslušnosti. V případech, které nejsou upraveny právními předpisy Unie, se soud příslušný k řešení takovýchto sporů určí podle práva státu, v němž má organizace své sídlo.

Článek 30

Dostupnost stanov

Stanovy jsou veřejně dostupné na internetových stránkách ESS a v jeho sídle.

Článek 31

Ustanovení o zřízení

1. Hostitelský stát svolá ustavující zasedání rady co nejdříve, nejpozději však do 45 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí Komise o zřízení organizace.

2. Hostitelský stát uvědomí zakládající členy o veškerých naléhavých konkrétních právních opatřeních, které je třeba přijmout jménem organizace před konáním ustavujícího zasedání. Nevznese-li žádný ze zakládajících členů námitku do 5 pracovních dnů poté, co je takto uvědomen, uvedená právní opatření jsou přijata osobou řádně zmocněnou hostitelským státem.

KAPITOLA 9

PŘÍLOHY A JAZYKY

Článek 32

Přílohy

K těmto stanovám jsou připojeny tyto přílohy:

1.	Technická a vědecká oblast působnosti ESS

2.	Odhadované náklady a časový harmonogram

3.	Základní pravidla a zásady pro nepeněžní příspěvky

4.	Seznam schválených nepeněžních příspěvků pro fázi před zahájením výstavby

5.	Seznam již obdržených peněžních příspěvků pro fázi před zahájením výstavby a fázi výstavby

6.	Tabulka příspěvků

7.	Členové, pozorovatelé a zastupující subjekty

Článek 33

Jazyky

Všechna znění těchto stanov v úředních jazycích Evropské unie se považují za závazná. Žádné jazykové znění nemá přednost před zněními v ostatních jazycích.

(1) Nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (Úř. věst. L 326, 6.12.2013, s. 1).

(2) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

(4) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12).

PŘÍLOHA 1

TECHNICKÁ A VĚDECKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI ESS

1. ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Účelem této přílohy ke stanovám Evropského spalačního zdroje ERIC je stanovit rámec pro vědeckou a technickou oblast působnosti zařízení ESS. Vychází ze zprávy o technickém projektu, která byla předložena řídícímu výboru pro ESS na jeho zasedání v únoru 2013. Zpráva o technickém projektu tvoří výstup memoranda o porozumění o fázi před zahájením výstavby ESS a je výsledkem spolupráce, na níž se podílely výzkumné organizace z celé Evropy i mimo ni. Tato příloha rovněž uvádí souvislosti projektu a zasazuje toto zařízení do mezinárodního kontextu. Souhrn odhadovaných souvisejících nákladů a časový harmonogram jsou popsány v příloze 2.

2. SOUVISLOSTI

ESS je nová mezinárodní vědecká infrastruktura, která má být vybudována v Lundu, s činnostmi spojenými se správou údajů v Kodani. Jedná se o multidisciplinární vědecké zařízení sloužící vědám o živé přírodě, fyzice, chemii a vědám o materiálech, jakož i energetice a vědám o životním prostředí. Podporuje cíle prosazované v doporučeních fóra Megascience OECD z roku 1999 pro velká neutronová zařízení na celém světě.

Výstavba zdroje neutronů ESS pro vědy o materiálech je klíčovým prvkem evropského úsilí zaměřeného na další rozvoj řady velkých výzkumných infrastruktur na špičkové světové úrovni. Celoevropským úsilím byla v roce 2002 vypracována technická zpráva, která představila technický projekt a související vědecké odůvodnění. Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), zřízené ministerstvy pro výzkum členských států a přidružených zemí, dospělo v roce 2003 k závěru, že optimálním technickým referenčním projektem, který by splňoval potřeby evropské vědecké obce ve druhé čtvrtině tohoto století, je zařízení s dlouhými pulsy o výkonu 5 MW s jednou terčovou stanicí s nominálně 22 „veřejnými“ nástroji.

Výstavbou ESS, zařízení s bezprecedentním výkonem zdroje využívajícím nejnovější technologii dlouhých pulsů, a jeho provozováním v souladu s prací vědecké excelence a jako součásti evropské sítě zdrojů, si Evropa udrží vedoucí světové postavení ve výzkumných činnostech zahrnujících rozsáhlé oblasti vědy, jež vyžadují metody rozptylu neutronů.

3. ZÁKLADNÍ CÍLE

Základním cílem zařízení ESS je poskytnout evropské vědě možnosti výzkumu rozptylu neutronů na špičkové světové úrovni, usilovat o vědeckou excelenci a co nejvyšší výsledky z hlediska vědeckých výstupů. Zařízení je ve všech svých částech konstruováno tak, aby tyto cíle splňovalo a aby uspokojilo evropskou poptávku po jedinečné, špičkové způsobilosti a lepších výzkumných kapacitách. Při plnění těchto cílů ESS poskytne nové znalosti nedosažitelné s jinými zařízeními nebo jinými metodami, posílí společenský dopad vědy a podpoří inovace v Evropě.

4. VĚDECKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI

ESS v důsledku svých dlouhých, vysoce intenzivních pulzů bude mít jedinečnou schopnost studovat široký okruh struktur a časových měřítek. ESS nabídne neutronové svazky o nebývalé jasnosti dodávající vzorkům vyšší intenzitu vyzařování než jakýkoli stávající štěpný zdroj. Vysoká jasnost umožní provádět mnohá šetření, která jsou dnes vyloučená, tím, že umožní měření menších vzorků v omezenějších prostředích vzorku, větší použití polarizovaných neutronů, detekci slabších signálů a rychlá kinematická měření v reálném čase. Jasné svazky neutronů budou dodávány v jedinečné časové struktuře, s dlouhými pulzy neutronů při nízké frekvenci. Tato časová struktura umožňuje účinné použití neutronů o dlouhé vlnové délce. Pokročilé neutronové technologie využijí tuto strukturu a umožní nástrojům ESS dosáhnout širšího dynamického pásma, zejména použitím bispektrálních svazků, a rozlišení laditelné ve velmi širokém pásmu dle potřeby, což vše významně rozšíří vědecké možnosti. Nejmodernější metody správy dat a jejich analýzy dále rozšíří schopnost a kapacitu.

Spalační zdroj poskytne neutronové svazky pro soubor výzkumných nástrojů. V návaznosti na vědecké odůvodnění vypracované v roce 2002 a s odkazem na vědeckou motivaci pro ESS je soubor referenčních nástrojů uveden ve zprávě o technickém projektu.

5. TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI

Na obrázku 1 je zobrazen základní plán lokality na severovýchod od města Lund ve Švédsku. Hlavními složkami zařízení ESS jsou urychlovač, stanice s terčem, soubor nástrojů a související budovy a infrastruktura.

V urychlovači se protony urychlují na vhodnou energii pro účinné vyvolání spalační reakce. Urychlovač ESS je konstruován na vysoký výkon a vysokou spolehlivost a používá hlavně supravodivé dutiny.

Stanice s terčem bude svazek protonů z urychlovače prostřednictvím procesu spalace konvertovat na řadu intenzivních svazků pomalých neutronů dodávaných do nástrojů, v nichž se provádí výzkum. Pro terč je zvolena technologie kola otáčejícího se ve svazku protonů. Souprava moderátor-reflektor obklopující terč přeměňuje rychlé neutrony vzniklé v procesu spalace na pomalé neutrony. Tyto pomalé neutrony jsou vedeny do nástrojů.

V nástrojích se neutrony používají ke zkoušení vlastností materiálů v celé jejich rozmanitosti a složitosti. Technika dlouhých pulsů umožňuje přesně přizpůsobit svazek neutronů pro každý konkrétní nástroj a experiment.

Obrázek 1

Základní plán zařízení ESS

Budova stanice s terčem

Tunel urychlovače

Experimentální sály 1 a 2

Radiofrekvenční galerie

Experimentální sál 3

Dálnice E22

Počáteční bod terče

Šířka 55,7344°

Délka 13,2482°

(WGS84 decimál.)

Základní plán zařízení ESS se skládá z tunelu urychlovače (oranžový), radiofrekvenční galerie (fialová), budovy stanice s terčem (červená), experimentálních sálů 1, 2 (modrá) a 3 (zelená). Vyznačen je rovněž obvod lokality (přerušovaná čára), dálnice E22 (tmavě šedá) a možné uspořádání silnic a služebních budov (světle šedá). Počátek spalačního terče je na 55,7344° severní šířky a 13,2482° východní délky (WGS84).

Středisko pro správu údajů a software (DMSC) v Kodani poskytuje podporu a služby pro správu dat a jejich vědeckou analýzu. Středisko odpovídá také za správu údajů pocházejících ze souboru nástrojů ESS a za poskytování služeb pro získávání údajů, nakládání s nimi a jejich analýzu a pro podporu simulace experimentů. Středisko je plně integrovanou součástí organizace ESS. Bude uživatelským zařízením světové úrovně, jež bude nabízet podporu a spolupráci širokému okruhu vědeckých a technických uživatelů z vysokých škol, institutů a průmyslových odvětví.

Obrázek 2

Funkce Střediska pro správu údajů a software

Středisko pro správu dat a software ESS

Software pro kontrolu nástrojů

Správa dat

Podpora simulací Monte Carlo

Analýza a vizualizace dat

Portál pro uživatele

Software pro kontrolu nástrojů

Vzdálený přístup k experimentům

Zobrazení předzpracovaných dat uživateli v reálném čase během experimentu

Provozní podpora na místě (ESS – Lund)

Přenos primárních údajů na hlavní servery za účelem jejich uchování

Předzpracování primárních údajů do formátu vhodného pro jejich další použití

Webový portál a portál pro mobilní zařízení umožňující přístup k datům uživatelů při dodržení pravidel EU

Vývoj a podpora softwaru pro modelování metodou Monte Carlo pro neutronové nástroje

Poskytování podpory pro modelování vlastností specifických pro daný vzorek a nástroj za účelem analýzy dat

Provozní podpora na místě (ESS – Lund)

Vývoj a podpora softwaru pro analýzu a vizualizaci dat

Poskytování řešení pro pomocné modelování dat o neutronech pomocí nejmodernějšího softwaru pro fyzikální modelování a teorii

Poskytování přístupu k vysoce výkonné výpočetní technice

Provozní podpora na místě (ESS – Lund)

Poskytování a podpora uživatelského webového portálu pro předkládání a přezkum návrhů uživatelů

Poskytování a podpora webových nástrojů, jež pomáhají uživatelům získat přístup ke svým datům

Provozní podpora na místě (ESS – Lund)

Kromě těchto složek existuje též infrastruktura služeb, podpůrných laboratoří a dílen, kanceláří a vybavení pro uživatele a zaměstnance.

6. VÝKONNOSTNÍ A KONSTRUKČNÍ CÍLE

Až bude zařízení ESS plně funkční, bude mít jedinečný vědecký potenciál jako zdroj neutronů, představující světovou špičku. Tím, že bude do souboru nástrojů dodávat neutrony v dlouhých pulsech o několika milisekundách (nominálně 2,86 ms) s nízkou frekvencí (nominálně 14 Hz), umožní účinné použití svazků termálních a studených neutronů o vysoké intenzitě.

Cílem je, aby ESS měl 22 nástrojů ve stabilním provozu.

Jmenovitý výkon svazku neutronů bude činit 5 MW a výkonnost bude optimalizována v souladu se základními vědeckými cíli. Ve srovnání se zařízením ILL (v roce 2013) budou nástroje pro rozptyl neutronů v zařízení ESS dosahovat až 100krát vyšší citlivosti při detekci nízkých signálů. Ve srovnání se zařízeními SNS a J-PARC (v roce 2013) nabídne zařízení ESS řádově až 30krát vyšší intenzitu svazků při pokusech se stejným rozlišením u termálních a studených neutronů.

Zařízení ESS bude konstruováno tak, aby po plném uvedení do provozu bylo vysoce spolehlivé, s projektovaným cílem 95 % dostupnosti během své roční provozní doby v trvání více než 4 000 hodin.

Aby bylo možné udržet jeho špičkové světové schopnosti, bude v konstrukci ponechána rozumná technická rezerva s cílem nebránit budoucím zlepšením a modernizaci.

Zařízení ESS bude mít nejmodernější vědecké a výpočetní infrastruktury navržené tak, aby neutronový zdroj mohl být plně využíván, poskytující vzájemně provázané vědecké služby, které činí neutronové techniky přístupnějšími, výkonnějšími a účinnějšími pro široký okruh vědeckých disciplín.

Pro účely plánování a vyčíslení nákladů za celé období životnosti se nominálně plánuje vyřazení ESS z provozu v roce 2065 a rehabilitace půdy pro jiná využití v souladu s okolím.

Zařízení ESS bude konstruováno tak, aby chránilo jednotlivce, širokou veřejnost a životní prostředí před poškozením během výstavby, provozu a vyřazení z provozu. Bude konstruováno tak, aby usnadnilo použití energie z obnovitelných zdrojů, minimalizaci jeho energetické spotřeby a recyklaci významného množství jeho ztrátového tepla.

PŘÍLOHA 2

ODHADOVANÉ NÁKLADY A ČASOVÝ HARMONOGRAM

1. ÚVOD

Účelem tohoto dokumentu, přílohy 2 stanov, je popsat odhady celkových nákladů, rozpočet a plánovaný časový harmonogram pro projekt ESS. Jedná se o obecný souhrn výkonnostní základny provedený na jaře 2014, vycházející ze zprávy o technickém projektu a souvisejících dokumentů předložených řídícímu výboru ESS v roce 2012 a v souladu s technickou a vědeckou oblastí působnosti shrnutou v příloze 1. Všechny náklady uvedené v tomto dokumentu jsou vyjádřeny v cenách z ledna 2013.

2. NÁKLADY NA PROJEKT

Kalkulace nákladů a plánování ESS byly provedeny metodou životního cyklu a jako takové zahrnují všechny jednotlivé fáze životnosti zařízení. Fáze zohledněné v kalkulaci nákladů a plánování jsou fáze před zahájením výstavby, výstavba, provoz (zahrnující počáteční provoz a stabilní provoz) a vyřazení z provozu. Celkové náklady životního cyklu jsou uvedeny na obrázku 1 níže.

Obrázek 1

Náklady životního cyklu ESS v milionech EUR

Vyřazení z provozu

Stabilní provoz

Počáteční provoz

Výstavba

Před zahájením výstavby

177

5 600

810

1 843

Miliony EUR

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

Náklady ve fázi před zahájením výstavby zahrnují fázi aktualizace projektu zařízení. Náklady na fázi před zahájením výstavby celkem činí do 80 milionů EUR a zahrnují peněžní i nepeněžní příspěvky.

Rozpočet na výstavbu je 1 843 milionů EUR a zahrnuje kapitálové náklady od začátku fáze výstavby (1. ledna 2013) do začátku stabilního provozu v roce 2026. Rozpočet na výstavbu zahrnuje kapitálové investice do 16 nástrojů.

V období 2019–2025 bude souběžně s fází výstavby probíhat fáze počátečního provozu. Fáze počátečního provozu si vyžádá 810 milionů EUR a zahrnuje rozpočty na provoz celého zařízení a splnění cíle uvedeného ve zprávě o technickém projektu, tj. souboru 22 nástrojů. Členění rozpočtu na úrovni stavebního projektu je uvedeno na obrázku 2. Zahrnuje peněžní a nepeněžní příspěvky.

Obrázek 2

Členění rozpočtu ve fázi výstavby. Rozpočet na Středisko pro správu údajů a software, 32 milionů EUR, je zahrnut do rozpočtu systémů pro rozptyl neutronů

Urychlovač

Vnitřní kontrolní systémy

Systémy pro rozptyl neutronů

Terč

Administrativa

Konstrukční a inženýrské práce

Energie

Infrastruktura

Infrastruktura a podpora

Udělování licencí

0,1 %

0,8 %

29,1 %

0,7 %

1,7 %

6,4 %

8,7 %

19,7 %

4,1 %

28,7 %

Fáze počátečního provozu začíná s produkcí, dodáním a detekcí prvních neutronů. Tento rozpočet zahrnuje náklady na zahájení provozu strojního zařízení, postupné navyšování výkonu svazků, zahájení uživatelského programu, první náhradní díly a hlavní příspěvek na výstavbu zbývajících 6 nástrojů pro dokončení základního souboru 22 nástrojů. Rozpočet na počáteční provoz má podle plánu skončit v roce 2025, což zajišťuje hladký přechod na rozpočet na stabilní provoz.

Čerpání rozpočtu na stabilní provoz začne v roce 2026, bude pokračovat do roku 2065 a zahrnuje veškeré předpokládané náklady ve fázi udržitelného provozu v souladu s přílohou 1. Zahrnuje menší příspěvek na dokončení souboru nástrojů v prvních letech a na jeho udržení v konkurenceschopném stavu během stabilního provozu. Rozpočet na stabilní provoz činí 140 milionů EUR/rok.

Obrázek 3

Členění rozpočtu ve fázi provozu. Rozpočet na řízení zařízení je zahrnut v rozpočtu na administrativu

Urychlovač

Vnitřní kontrolní systémy

Systémy pro rozptyl neutronů

Terč

Administrativa

3,2 %

29,5 %

6,1 %

40,7 %

20,5 %

V souladu s metodou životního cyklu se plánuje, že po fázi provozu bude ESS vyřazen z provozu a lokalita rehabilitována pro jiné využití. Související náklady jsou zahrnuty v rozpočtu na vyřazení z provozu a činí celkem 177 milionů EUR.

3. ČASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU

Obecný časový harmonogram pro fázi před zahájením výstavby, výstavbu, počáteční provoz a stabilní provoz je uveden níže na obrázku 4. Tento harmonogram je technicky omezený v tom smyslu, že předpokládá, že nedojde ke zpoždění ve zdrojích (pracovní síle a financování).

Obrázek 4

Obecné mezníky ESS ve fázi výstavby a fázi počátečního provozu

První výzva v rámci plného uživatelského programu

Výzva pro úvodní experimenty

Projekt

2011

Instalován výkon 5MW

První neutrony do nástrojů

První instalace(strojních systémů) v lokalitě

Tvorba prototypů

Stavební práce

Konec výstavby

Začátek výstavby

Provoz

Počáteční provoz

Před zahájením výstavby

2025

2027

2026

2024

2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2012

2013

2010

Výstavba

Zahájení výkopových prací

Instalace

Uvedení do provozu

Konec počátečního provozu

Začátek stabilního provozu

4. ROZPOČTOVÝ PROFIL

Rozpočtový profil pro fázi výstavby (2013–2025), počátečního provozu (2019–2025) spolu s prvním rokem stabilního provozu (2026–) je uveden níže na obrázku 5. Zahrnuje peněžní i nepeněžní příspěvky. Plánovaný výdajový profil vychází z nejlepších odhadů předpokládajících technicky omezený časový harmonogram.

Obrázek 5

Rozpočtový profil pro fázi výstavby, počátečního provozu a stabilního provozu

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2065

Výstavba (1 843 mil. EUR)

157

298

363

373

269

152

Počáteční provoz

110

130

140

Stabilní provoz

140

400

350

300

250

200

150

100

Stabilní provoz

Počáteční provoz

Výstavba (1 843 mil. EUR)

5. PERSONÁLNÍ PROFIL

Celkový počet zaměstnanců během stabilního provozu je 494. Plánovaný personální profil pro stabilní provoz, v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE), je uveden níže na obrázku 6.

Obrázek 6

Plánovaný personální profil při stabilním provozu

Urychlovač

Vnitřní kontrolní systémy

Systémy pro rozptyl neutronů

Administrativa a řízení zařízení

100

150

200

250

Terč

227

120

Na obrázku 6 jsou zahrnuti též zaměstnanci Střediska pro správu údajů a software s plánovaným počtem 60–65 plných pracovních úvazků při stabilním provozu. Personální stav Střediska pro správu údajů a software se bude postupně zvyšovat.

PŘÍLOHA 4

SEZNAM SCHVÁLENÝCH NEFINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ PRO FÁZI PŘED ZAHÁJENÍM VÝSTAVBY

Země

Počet dohod o nefinančním příspěvku

Celková hodnota (tis. EUR)

Česká republika

1 948

Dánsko

5 243

Německo

20 514

Itálie

6 186

Španělsko

5 020

Norsko

1 786

Nizozemsko

721

Švýcarsko

3 248

Celkem

44 664

Č.	Projekt ESS	Název pracovní jednotky ESS	Smluvní partner	Země	CELKEM (tis. EUR)
1	Urychlovač	B1 Superconducting Linac is for DESY	DESY	DE	971,4
2	Urychlovač	Backup Study for ESS Proton Source	ESS-Bilbao	ES	477,08
3	Urychlovač	Normal conducting linac	INFN	IT	3 725
4	DMSC	SD014DE – HDRI Communication Platform	HZG	DE	470,2
5	DMSC	Design update for the ESS Data Management and Software Centre (DMSC)	UCPH	DK	402,4
6	DMSC	Cluster Interim DMSC	UCPH	DK	1 205,9
7	DMSC	MANTID cooperation	UCPH	DK	123,9
8	Nástroj	CAMEA	DTU	DK	480,5
9	Nástroj	SD017DC/b DK Horizontal Focusing Reflectometer	DTU	DK	79,5
10	Nástroj	Compact SANS	DTU	DK	82,1
11	Neutronové technologie	Neutron Optics	DTU	DK	80,2
12	Nástroj	Hybrid Diffractometer	DTU	DK	168,9
13	Nástroj	SD001DE/b Bispectral Chopper Spectroscopy	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	393,7
14	Nástroj	SD001DE/a Cold Chopper Spectroscopy	TUM	DE	258,7
15	Nástroj	SD002DE/a High Resolution NSE	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	318,8
16	Nástroj	SD0002DE/b Wide Angle NSE	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	67,6
17	Nástroj	SD003DE/a Reflectometer for Liquid Surfaces and Soft Matter	HZB	DE	533,6
18	Nástroj	SD004DE/ab Conventional SANS	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	112,1
19	Nástroj	SD004DE/C Small Sample SANS	HZG	DE	617,9
20	Nástroj	SD005DE/a Bi-spectral Powder Diffractometer	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	272,7
21	Nástroj	SD005DE/b Engineering Diffraction	HZG	DE	903,7
22	Nástroj	SD006DE Multi Purpose High Resolution Imaging	HZB	DE	758,0
23	Nástroj	SD007DE/b Alternative NSE and Add-ons	TUM	DE	635,9
24	Nástroj	SD007DE/c Focusing Optics for Spectroscopy	TUM	DE	137,1
25	Nástroj	SD007DE/a Phase Space Transformers	HZB	DE	65,1
26	Nástroj	SD008DE Multi Purpose Extreme Environment Diffraction	HZB	DE	389,3
27	Neutronové technologie	SD009DE – Choppers	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	828,5
28	Neutronové technologie	SD010DE – Detectors	TUM	DE	4 785,8
29	Neutronové technologie	SD011DE – Polarizers (3HE)	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	417,4
30	Neutronové technologie	SD012DE ESS Specific Sample Environment	HZG	DE	179,0
31	Nástroj	SD013DE Test Beam Line	HZB	DE	1 456,4
32	Nástroj	SD003DE/b Reflectometer for Magnetic Layers	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	309,0
33	Nástroj	SD033CZ Complex Environment Engineering Diffractometer	Institute of Physics ASCR	CZ	1 759,0
34	Nástroj	Simulation of Neutron Instruments	KU	DK	938,8
35	Neutronové technologie	Detector Testing Facility	IFE	NO	1 785,6
36	Neutronové technologie	Detectors	CNR	IT	510,2
37	Terč	Waste Disposal, Emissions, Dismantling and Decommissioning	KIT	DE	19,2
38	Terč	Target Performance Modelling and Optimization	KIT	DE	95,9
39	Terč	Material Properties	KIT	DE	9,6
40	Terč	Rotating Tungsten Helium Cooled Target Concept – Replaceable System	KIT	DE	322,8
41	Terč	Rotating Tungsten Helium Cooled Target Concept – Permanent System	KIT	DE	76,7
42	Terč	Liquid Metal Target	KIT	DE	1 152,8
43	Terč	Premoderator, Moderator and Reflector Engineering Design	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	1 512,5
44	Terč	Shielded Target Monolith System and Beam Extraction	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	845,6
45	Terč	Liquid Metal Target	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	163,9
46	Terč	Liquid Metal Target	Paul Scherrer Institute	CH	221,5
47	Terč	Rotating Tungsten Helium Cooled Target Concept – Permanent System	Forschungszentrum Jülich GmbH	DE	959,9
48	Nástroj	SD015DE – Simulation Code Development, Help Desk	HZB	DE	472,9
49	Nástroj	SD054NL ULTRA SANS USING NEUTRON SPIN-ECHO MODULATION	Delft University of Technology	NL	208,54
50	Nástroj	SD055NL OPTIMISING THE BENEFITS OF SPIN-ECHO LABELLING	Delft University of Technology	NL	135,21
51	Nástroj	SD056NL SPIN-ECHO MODULATION IMAGING ADD-ON	Delft University of Technology	NL	247,58
52	Nástroj	SD057NL LARMOR LABELLING IN DIFFRACTION	Delft University of Technology	NL	135,21
53	Terč	THE ESS WATER TASK FORCE	ESS-Bilbao	ES	189,2
54	Nástroj	SD016DC_DK CAMEA	DTU	DK	43,5
55	Nástroj	SD018DC_DK COMPACT SANS	DTU	DK	51,2
56	Neutronové technologie	SD020DC_DK NEUTRON OPTICS	DTU	DK	54,0
57	Terč	THE ESS TARGET STATION CONCEPT SELECTION (TSCS)	ESS-Bilbao	ES	264,9
58	Terč	TARGET TEST STAND	ESS-Bilbao	ES	1 390,75
59	Urychlovač	Backup Study for ESS Low Energy Beam Transport	ESS-Bilbao	ES	445,5
60	Urychlovač	Backup Study for ESS Radio Frequency Quadrupole	ESS-Bilbao	ES	829,6
61	Urychlovač	Backup Study for ESS Drift Tube Linac	ESS-Bilbao	ES	386,77
62	Urychlovač	Backup Study for ESS Spoke Superconducting Linac	ESS-Bilbao	ES	296,1
63	Urychlovač	Advance Welding Facility	ESS-Bilbao	ES	185,11
64	Nástroj	SD067IT – Vibrational Spectroscopy Instrument	Elettra-Sincrotrone Trieste	IT	399,5
65	Nástroj	SD067IT – Time Focussing Crystal-Chopper Spectrometer (Tempus Fugit)	Elettra-Sincrotrone Trieste	IT	528,0
66	Urychlovač	HEBT, NC Magnets and Power Supplies	DTU	DK	1 201,9
67	Urychlovač	Normal conducting linac MEBT	ESS-Bilbao	ES	138,5
68	Urychlovač	Normal conducting linac	INFN	IT	1 023,1
69	DMSC	SD029CH ESS Data Aquisition & Software	Paul Scherrer Institute	CH	48,0
70	Nástroj	SD016DC_CH TOF-TAS CAMEA	Paul Scherrer Institute	CH	481,0
71	Nástroj	SD017DC_CH_a Vertical Focusing Reflectometer	Paul Scherrer Institute	CH	462,0
72	Nástroj	SD018DC_CH Compact SANS	Paul Scherrer Institute	CH	287,0
73	Nástroj	SD019DC_CH Hybrid Diffractometer	Paul Scherrer Institute	CH	305,0
74	Nástroj	SD029CH Multi Purpose High Resolution Imaging	Paul Scherrer Institute	CH	238,5
75	Nástroj	SD020DC_CH Neutron Optics	Paul Scherrer Institute	CH	407,5
76	Terč	Hot Cell, Handling of Used Resources	Centrum výzkumu Řež s.r.o.	CZ	189,0
77	Terč	Study of target radionuclide chemistry and target radio toxicity	DTU	DK	123,8
78	Terč	Optimization of beam extraction	DTU	DK	206,4
79	Terč	Hot Cell, Handling of Used Resources	ESS-Bilbao	ES	75,7
80	Terč	Assessment of radioactive inventory after final shut-down	ESS-Bilbao	ES	47,3
81	Terč	Target Performance Modelling and Optimization	ESS-Bilbao	ES	293,3
82	Terč	Optimization of beam extraction	Paul Scherrer Institute	CH	547,5
83	Terč	Material Properties	Paul Scherrer Institute	CH	249,5
					44 669,8

Česká republika	2,7 milionu EUR
Dánské království	67,6 milionu EUR
Švédské království (1)	192,8 milionu EUR

Země nebo mezivládní organizace	Zastupující subjekt (tj. ministerstvo, rada pro výzkum)
Česká republika	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)
Dánské království
Spolková republika Německo
Estonská republika
Francouzská republika	Centre National de la Recherche Scientifique (CNRS) a Commissariat à l'Energie Atomique et aux Energies Alternatives (CEA)
Italská republika,	Istituto Nazionale di Fisica Nucleare (INFN)
Maďarsko
Norské království	Norská rada pro výzkum
Polská republika	Ministerstvo vědy a vysokoškolského vzdělávání
Švédské království
Švýcarská konfederace

Země nebo mezivládní organizace	Zastupující subjekt (tj. ministerstvo, rada pro výzkum)
Belgické království	Studiecentrum voor Kernenergie (SCK)
Španělské království
Nizozemské království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska