(1)

Rozhodnutím ze dne 19. listopadu 2008 Komise schválila režim s názvem „Support Measures for the Credit Institutions in Greece“ („Opatření na podporu úvěrových institucí v Řecku“) („režim podpor pro řecké banky“), který měl zajistit stabilitu řeckého finančního systému. Režim podpor pro řecké banky umožňuje poskytovat podporu v rámci tří opatření, která jej tvoří, tedy rekapitalizačního opatření, záručního opatření a opatření týkajícího se úvěrů ve formě státních dluhopisů (2).

(2)

Ve 14. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 19. listopadu 2008 se uvádí, že plán restrukturalizace týkající se příjemců rekapitalizačního opatření se oznámí Komisi.

(3)

V květnu 2009 byla národní banka rekapitalizována v rámci rekapitalizačního opatření, které je součástí režimu podpor pro řecké banky.

(4)

Dne 2. srpna 2010 řecké orgány předložily Komisi plán restrukturalizace národní banky. Komise tento plán, jeho následné aktualizace, jakož i doplňující informace předložené řeckými orgány zaevidovala jako věc SA.30342 (PN 26/10) a následně věc SA.32788 (21/PN).

(5)

V prosinci 2011 Řecko národní banku znovu rekapitalizovalo v rámci rekapitalizačního opatření. Dne 22. prosince 2011 Komise schválila druhou rekapitalizaci národní banky (3).

(6)

Národní bance byly opakovaně poskytnuty státní záruky za dluhové nástroje a úvěry ve formě státních dluhopisů v rámci režimu podpor pro řecké banky (4). Bance byla rovněž poskytnuta nouzová pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou (dále jen „NPL se státní zárukou“).

(7)

Dne 18. března 2012 Řecká banka (Bank of Greece) odebrala licence třem bankám Cooperative („tři banky Cooperative“), jmenovitě bance Cooperative Bank ve městě Lesvos-Limnos („banka Lesvos-Limnos“), bance Cooperative Bank ve městě Achaia („banka Achaia“) a bance Cooperative Bank ve městě Lamia („banka Lamia“), a zahájila jejich likvidaci.

(8)

Komise zaevidovala informace o řešení krizové situace bank Cooperative, které neformálně obdržela od Řecka, jako věc SA.34534 (12/NN).

(9)

Dne 23. března 2012 Řecká banka přistoupila k převodu vybraných závazků tří bank Cooperative na národní banku a určila částku mezer ve financování (5), kterou podle zákona č. 4051/2012 (6) uhradí Helénský fond finanční stability („HFSF“). Mezery ve financování se rovnaly hodnotě převedených závazků, jelikož nedošlo k převodu aktiv tří bank Cooperative.

(10)

Dne 20. dubna 2012 fond HFSF poskytl národní bance písemný závazek, že se bude podílet na plánovaném navýšení jejího základního kapitálu. Dne 28. května 2012 poskytl fond HFSF národní bance překlenovací rekapitalizaci ve výši 7 430 milionů EUR („první překlenovací rekapitalizace“).

(11)

V květnu 2012 řecké orgány oznámily Komisi, že fond HFSF poskytl národní bance písemný závazek. Komise tento závazek zaevidovala jako neoznámenou podporu (věc SA.34824 (12/NN)), protože dané opatření již bylo provedeno.

(12)

Dne 27. července 2012 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení týkající se první překlenovací rekapitalizace („rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG“) (7).

(13)

V prosinci 2012 poskytl fond HFSF národní bance druhou překlenovací rekapitalizaci ve výši 2 326 milionů EUR („druhá překlenovací rekapitalizace“) (8). Řecké orgány oznámily toto opatření Komisi dne 27. prosince 2012. Komise tato opatření zaevidovala jako věc SA.36007 (13/NN).

(14)

V červnu 2013 národní banka oznámila, že úspěšně dokončila svoji emisi práv v hodnotě 1 079 milionů EUR (9), a fond HFSF částečně přeměnil první a druhou překlenovací rekapitalizaci na vlastní kapitál („jarní rekapitalizace v roce 2013“, která zahrnuje jak emisi práv v hodnotě 1 079 milionů EUR, tak přeměnu první a druhé překlenovací rekapitalizace). Celková částka jarní rekapitalizace v roce 2013 činila 9 756 milionů EUR, přičemž 8 677 milionů z této částky vložil do rekapitalizace fond HFSF („účast fondu HFSF na jarní rekapitalizaci v roce 2013“).

(15)

Dne 19. prosince 2013 řecké orgány poskytly Komisi informace o podmínkách jarní rekapitalizace v roce 2013.

(16)

Dne 25. června 2014 řecké orgány předložily Komisi konečný plán restrukturalizace národní banky („plán restrukturalizace“). Ve stejný den poskytly také informace o nouzové pomoci v oblasti likvidity se státní zárukou. Uvedly, že hodlají národní bance nadále poskytovat podporu v oblasti likvidity, jakož i státní záruky za dluhové nástroje a úvěry ve formě státních dluhopisů v rámci režimu podpor pro řecké banky. Komise zaevidovala oznámení pod číslem SA.34824 (2012/C).

(17)

Komise se se zástupci řeckých orgánů a národní banky několikrát setkala, jednala s nimi prostřednictvím telekonferencí a vedla s nimi elektronickou korespondenci.

(18)

Řecko souhlasí s tím, že toto rozhodnutí bude výjimečně přijato pouze v angličtině.

(19)

V červenci 2009 Řecko v rámci rekapitalizačního opatření, které je součástí režimu podpor pro řecké banky (10), rekapitalizovalo banku First Business Bank S.A. („banka FB“), a to částkou 50 milionů EUR.

(20)

Na jaře roku 2013 se Řecká banka rozhodla, že přistoupí k řešení krizové situace banky FB prostřednictvím postupu spočívajícím v nákupu a začlenění (11).

(21)

Dne 1. května 2013 Řecká banka vyzvala čtyři největší řecké banky, aby jí předložily nezávazné nabídky ohledně portfolia aktiv a závazků banky FB. Řecká banka v dopise uchazečům uvedla, že fond HFSF kromě toho, že pokryje mezeru ve financování, pokryje také kapitálové potřeby nabyvatele, které souvisejí s aktivy převedenými z banky FB.

(22)

Dne 8. května 2013 národní banka a další banka předložily předběžné nabídky.

(23)

Dne 10. května 2013 národní banka svoji nabídku pozměnila.

(24)

V tentýž den Řecká banka zahájila řešení krizové situace banky FB a převedla na národní banku vybraná aktiva a závazky.

(25)

Dne 11. května 2013 řecké orgány poskytly Komisi informace o řešení krizové situace banky FB. Komise tyto informace a následná podání řeckých orgánů zaevidovala jako věc SA.36658 (2014/NN).

(26)

Dne 28. června 2013 fond HFSF vyplatil dvě třetiny částky, která odpovídala původně odhadnuté mezeře ve financování.

(27)

Dne 29. července 2013 řecké orgány oznámily Komisi financování mezery ve financování celkovou částkou ve výši přibližně 524 milionů EUR, která byla stanovena podle odhadu provedeného v době řešení krizové situace na základě údajů, jež byly k dispozici k 31. březnu 2013.

(28)

Dne 7. listopadu 2013 Řecká banka dokončila výpočet výše celkové mezery ve financování, která činila 457 milionů EUR (12).

(29)

Dne 13. listopadu 2013 fond HFSF vyplatil bance zbývající částku mezery ve financování.

(30)

Dne 25. června 2014 řecké orgány oznámily Komisi, že národní banka nehodlá požádat fond HFSF, aby do ní vložil částku odpovídající kapitálovým potřebám, které vznikly v důsledku získání aktiv banky FB.

(31)

Dne 10. května 2013 Řecká banka jmenovala komisaře v bance Probank S.A. („banka Probank“).

(32)

V červenci roku 2013 se Řecká banka rozhodla, že přistoupí k řešení krizové situace banky Probank prostřednictvím postupu spočívajícím v nákupu a začlenění.

(33)

Dne 22. července 2013 Řecká banka vyzvala čtyři největší řecké banky, aby jí předložily nabídky ohledně portfolia aktiv a závazků banky Probank. Řecká banka v dopise potenciálním uchazečům uvedla, že fond HFSF kromě toho, že pokryje mezeru ve financování, pokryje také kapitálové potřeby nabyvatele, které souvisejí s aktivy převedenými z banky Probank.

(34)

Dne 24. července 2013 předložila jedna z bank návrh nabídky a 25. července 2014 předložila závaznou nabídku národní banka.

(35)

26. července 2013 Řecká banka zahájila řešení krizové situace banky Probank a převedla na národní banku vybraná aktiva a závazky.

(36)

Dne 29. července 2013 řecké orgány oznámily Komisi financování mezery ve financování celkovou částkou ve výši přibližně 238 milionů EUR, která byla stanovena podle odhadu Řecké banky na základě údajů, jež byly k dispozici k 31. březnu 2013. Komise toto oznámení a následné informace od řeckých orgánů zaevidovala jako věc SA.37156 (2014/NN).

(37)

Dne 9. srpna 2013 fond HFSF vyplatil dvě třetiny částky, která odpovídala původně odhadnuté mezeře ve financování.

(38)

Dne 30. prosince 2013 Řecká banka dokončila výpočet výše celkové mezery ve financování, která činila 563 milionů EUR.

(39)

Dne 31. prosince 2013 fond HFSF vyplatil národní bance zbývající částku mezery ve financování.

(40)

Ve stejný den Řecká banka poskytla Komisi další informace o překlenutí mezery ve financování.

(41)

Dne 25. června 2014 řecké orgány oznámily Komisi, že národní banka nehodlá požádat fond HFSF, aby do ní vložil částku odpovídající kapitálovým potřebám, které vznikly v důsledku získání aktiv banky Probank.

(42)

Jak je patrné z tabulky 1, řecký reálný hrubý domácí produkt („HDP“) klesl od roku 2008 do roku 2012 o 20 %. V důsledku toho čelily řecké banky rychle se zvyšující míře selhání u úvěrů poskytovaných řeckým domácnostem a společnostem (13). Tento vývoj měl nepříznivý dopad na výkonnost aktiv řeckých bank a byl příčinou velkých ztrát z úvěrů.

Tabulka 1

Reálný růst HDP v Řecku, 2008–2013

(43)

Kromě toho Řecko v únoru 2012 provedlo výměnu dluhopisů se soukromým sektorem, známou jako zapojení soukromého sektoru („Private Sector Involvement“; „program PSI“). Do programu se zapojily řecké banky a v jeho průběhu řecká vláda nabídla stávajícím soukromým držitelům řeckých státních dluhopisů (dále jen „ŘSDL“) výměnou za stávající dluhopisy ŘSDL nové cenné papíry (včetně nových ŘSDL), cenné papíry vázané na HDP a obligace v rámci programu PSI vydané Evropským fondem pro finanční stabilitu (dále jen „EFSF“), a to s nominální slevou 53,5 % a delšími dobami splatnosti (14). Řecké orgány oznámily výsledky této výměny dluhopisů dne 9. března 2012 (15). V důsledku této výměny vznikly držitelům dluhopisů značné ztráty (Řecká banka je pro řecké banky odhadla v průměru na 78 % nominální částky starých dluhopisů ŘSDL) a kapitálové potřeby, které byly zpětně zavedeny do účetních závěrek řeckých bank za rok 2011.

Tabulka 2

Celkové ztráty hlavních řeckých bank v souvislosti s programem PSI (v milionech EUR)

(44)

Jelikož řecké banky čelily v důsledku programu PSI a pokračující recesi značnému nedostatku kapitálu, byly jim na základě Memoranda o hospodářské a finanční politice v rámci Druhého programu hospodářské korekce pro Řecko, které dne 11. března 2012 podepsaly řecká vláda, Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (dále jen „MMF“) a Evropská centrální banka (dále jen „ECB“), poskytnuty prostředky na rekapitalizaci. Řecké orgány odhadly celkové potřeby týkající se rekapitalizace bank a náklady na vyřešení krizové situace bank, jež mají být financovány ze zmíněného programu, na 50 miliard EUR (17). Tato částka byla vypočtena na základě zátěžového testu provedeného Řeckou bankou za období od prosince 2011 do prosince 2014 („zátěžový test z roku 2012“), který se opíral o prognózy ztrát z úvěrů vypracované společností Blackrock (18). Prostředky na rekapitalizaci řeckých bank jsou dostupné prostřednictvím fondu HFSF. Tabulka 3 shrnuje výpočet kapitálových potřeb hlavních řeckých bank, jak vyplývají ze zátěžového testu z roku 2012.

Tabulka 3

Zátěžový test z roku 2012: kapitálové potřeby hlavních řeckých bank (v milionech EUR)

(45)

Podle Memoranda o hospodářské a finanční politice „bude bankám, které předloží životaschopné plány na získání kapitálu, umožněno požádat o státní podporu a tato podpora jim bude poskytnuta způsobem, který veřejný sektor motivuje k tomu, aby prováděl kapitálové investice, a tím minimalizuje zátěž daňových poplatníků“ (19). Podle Řecké banky byly životaschopné pouze čtyři největší banky (banka Eurobank, Řecká národní banka, banka Piraeus a banka Alpha) (20). Tyto banky obdržely v květnu 2012 od HFSF první rekapitalizaci.

(46)

Domácí vklady v řeckých bankách poklesly kvůli recesi a politické nejistotě od konce roku 2009 do června 2012 celkem o 37 %. Tyto banky musely ve snaze udržet si vklady platit vyšší úrokové sazby. Náklady na vklady rostly, a tím se snižovalo čisté úrokové rozpětí bank. Vzhledem k tomu, že řeckým bankám byl odepřen přístup k velkoobchodním trhům financování, staly se zcela závislé na financování z Eurosystému (21), přičemž rostoucí podíl tohoto financování měl formu pomoci NPL se státní zárukou poskytované Řeckou bankou.

(47)

Dne 3. prosince 2012 řecké banky zahájily program zpětného odkupu nových dluhopisů ŘSDL, které obdrželi investoři, v rámci programu PSI, a to za ceny, které se pohybovaly v rozmezí od 30,2 % do 40,1 % jejich nominální hodnoty (22). Do tohoto programu zpětného odkupu se zapojily řecké banky, čímž v jejich rozvahách vznikly další ztráty, protože převážná část účetní ztráty (tedy rozdíl mezi tržní a nominální hodnotou) zaúčtované u těchto nových dluhopisů ŘSDL v době, kdy probíhal program PSI, se stala konečnou a nezvratnou (23).

(48)

V prosinci 2012 obdržely čtyři největší řecké banky od fondu HFSF druhou překlenovací rekapitalizaci.

(49)

Na jaře 2013 byly překlenovací rekapitalizace čtyř bank přeměněny na rekapitalizace trvalé v kmenových akciích, přičemž fond HFSF držel v každé ze čtyř bank více než 80 % akcií. U bank, jimž se podařilo získat předem stanovenou částku soukromého kapitálu, obdržel HFSF akcie bez hlasovacích práv, a soukromým investorům, kteří do bank vložili nové prostředky společně s HFSF, byly poskytnuty opční listy k akciím získaným fondem HFSF.

(50)

V červenci 2013 Řecká banka pověřila poradenskou společnost, aby provedla diagnostickou studii úvěrových portfolií všech řeckých bank. Tato poradenská společnost provedla prognózy ztrát z úvěrů (dále také „PZÚ“) u všech domácích úvěrových portfolií, jakož i u úvěrů, které nesou řecké riziko v zahraničních pobočkách a dceřiných společnostech, a to za dobu tří a půl let a za celou dobu čerpání úvěrů. Analýza formulovala prognózy ztrát z úvěrů v rámci dvou makroekonomických scénářů, tedy základního scénáře a scénáře nepříznivého. Prognózu ztrát z úvěrů u zahraničních úvěrových portfolií odhadla Řecká banka na základě výstupu od poradenské společnosti.

(51)

Na základě posouzení prognóz ztrát z úvěrů, které vyhotovila poradenská společnost, provedla Řecká banka na podzim 2013 nový zátěžový test („zátěžový test z roku 2013“), aby posoudila odolnost kapitálové pozice řeckých bank jak v rámci scénáře základního, tak scénáře nepříznivého. Řecká banka posoudila kapitálové potřeby, přičemž využila technickou podporu druhé poradenské společnosti.

(52)

Klíčovými složkami posouzení kapitálových potřeb v rámci zátěžového testu z roku 2013 byly i) konsolidované prognózy ztrát z úvěrů (24) u úvěrových portfolií bank, a to jak pro řecké, tak zahraniční riziko, očištěné o stávající úvěrové rezervy, ii) odhadovaná provozní ziskovost bank v období od června 2013 do prosince 2016 na základě konzervativní úpravy plánů restrukturalizace, které byly Řecké bance předloženy v prvním čtvrtletí roku 2013. Tabulka 4 shrnuje výpočet konsolidovaných kapitálových potřeb hlavních řeckých bank v rámci základního scénáře pro zmíněný zátěžový test z roku 2013.

Tabulka 4

Zátěžový test z roku 2013: konsolidované kapitálové potřeby hlavních řeckých bank v rámci základního scénáře (v milionech EUR)

(53)

Dne 6. března 2014 Řecká banka oznámila výsledky zátěžového testu z roku 2013 a požádala banky, aby do poloviny dubna 2014 předložily plány získání kapitálu, které jim umožní pokrýt jejich kapitálové potřeby v rámci základního scénáře.

(54)

V období od konce března 2013 do počátku května 2014 čtyři banky provedly navýšení kapitálu.

(55)

Národní banka poskytuje univerzální bankovní služby především v Řecku, Turecku a dalších zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy (Kypr, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Albánie a Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Nabízí kompletní škálu bankovních a finanční produktů a služeb domácnostem a podnikům. Je aktivní v maloobchodním, podnikovém a soukromém bankovnictví, správě aktiv, pojištění, v pokladních operacích, na kapitálových trzích a poskytuje také další služby. Národní banka je zapsána v obchodním rejstříku v Řecku a její akcie jsou vedeny na burze v Aténách. K 30. září 2012 národní banka zaměstnávala celkem 37 831 lidí (28), z nichž přibližně jedna třetina byla zaměstnána v Řecku, jedna třetina v Turecku a zbývající třetina v dalších zemích, převážně v jihovýchodní Evropě.

(56)

Národní banka se zapojila do programu PSI a provedla výměnu dluhopisů ŘSDL a státních úvěrů s nominální hodnotou 14 749 milionů EUR. Její celková zátěž související s programem PSI dosáhla přibližně 11 735 milionů EUR před zdaněním a byla v plném rozsahu zapsána do účetnictví za rok 2011 (29). Během programu zpětného odkupu, který proběhl v prosinci 2012, národní banka prodala nové dluhopisy ŘSDL, které získala v rámci programu PSI, s velkou slevou z nominální hodnoty. V důsledku tohoto prodeje jí vznikly ztráty u nových dluhopisů ŘSDL.

(57)

Klíčové údaje národní banky v prosinci 2010, prosinci 2011, prosinci 2012 a prosinci 2013 (konsolidované údaje podle výročních finančních závěrek) jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5

Klíčové údaje Řecké národní banky, 2010, 2011, 2012 a 2013  (30)

(58)

Z tabulky 5 je zřejmé, že kromě obrovských ztrát, které banka v roce 2011 zanesla do účetnictví v důsledku účasti v programu PSI (11 735 milionů EUR (32)), jí klesaly příjmy (mimo jiné kvůli vysokým nákladům spojeným se vklady), a naopak utrpěla vysoké a rostoucí ztráty ze znehodnocení úvěrových portfolií v Řecku i v zahraničí. Likvidní pozice národní banky byla zasažena odlivem vkladů, ale její čistý poměr úvěrů k vkladům zůstal ve srovnání s jinými řeckými bankami poměrně nízký (k 31. prosinci 2012 činil 118 % (33)).

(59)

V návaznosti na zátěžový test z roku 2013, podle nějž byly kapitálové potřeby banky odhadnuty na 2 183 milionů EUR v rámci základního scénáře, se banka snažila získat na trhu kapitál v hodnotě 2,5 miliardy EUR.

(60)

Dne 6. května 2014 národní banka oznámila, že zahájila tvorbu portfolia (book building) (34) v hodnotě 2,5 miliardy EUR (35).

(61)

Dne 9. května 2014 národní banka oznámila emisi a umístění 1 136,4 milionu nových kmenových akcií v ceně 2,20 EUR za akcii s celkovými hrubými výnosy ve výši 2,5 miliardy EUR (36). Navýšení základního kapitálu bylo provedeno zrušením předkupních práv stávajících akcionářů, jak o tom rozhodla valná hromada akcionářů na zasedání konaném v Aténách dne 10. května 2014 (37). Fond HFSF schválil navýšení základního kapitálu na základě dvou zpráv o ocenění, která provedli podle zákona č. 3864 nezávislí odborníci (38).

(62)

Dne 18. března 2012 Řecká banka konstatovala, že tři banky Cooperative nesplňují požadavky na kapitálovou přiměřenost, a dospěla k závěru, že nedokáží navýšit svůj kapitál. Proto se Řecká banka rozhodla, že jim odebere licence a zahájí jejich likvidaci.

(63)

Řecká banka zastávala názor, že má-li být zachována důvěra vkladatelů, která začala sílit díky úspěšným závěrům PSI a Druhého programu hospodářské korekce, je velice důležité přijmout opatření k řešení problémů bank, a zejména vydražit vklady v kontextu rámce pro řešení problémů bank (čl. 63 odst. D zákona č. 3601/2007) a financovat příslušnou mezeru ve financování, jelikož navzdory nedávnému zvratu v tržních náladách jsou tyto nálady stále křehké. Řecká banka odhadla, že k 19. březnu 2012 činila celková částka vkladů klientů (na základě neověřených údajů z 30. září 2013) ve zmíněných třech bankách Cooperative přibližně 325 milionů EUR.

(64)

Řecká banka provedla postup nákupu a začlenění, jehož prostřednictvím měly být na nabyvatele převedeny všechny vklady včetně mezibankovních vkladů a pohledávek a závazků vůči Řeckému fondu pro záruky za vklady a investice („fond HDIGF“), avšak nikoli úvěry. Dne 20. března 2012 Řecká banka vyzvala tehdejších pět největších řeckých úvěrových institucí, aby předložily nabídky. Závazné nabídky předložila národní banka a tři další banky. Nabídka národní banky byla vzhledem k částce a době nutné k uzavření převodu upřednostněna. Národní banka nabídla, že zaplatí částku rovnající se […] (*1) % převedených vkladů, a podle jejích odhadů by mohl být převod dokončen během jednoho pracovního dne.

(65)

Dne 23. března 2012 Řecká banka rozhodla, že vklady, pohledávky a závazky banky Lesvos-Limnos vůči fondu HDIGB budou převedeny na národní banku (39). Podle Řecké banky (40) činila reálná hodnota převedených závazků […] milionů EUR, žádná aktiva převedena nebyla. Částka byla vypočtena (41) na […] milionů EUR, což odpovídá […] % převedených vkladů. Mezeru ve financování pokryl v souladu s čl. 63 odst. D bodem 13 zákona č. 3601/2007 fond HFSF. Dne 10. dubna 2012 vyplatil fond HFSF dvě třetiny částky odpovídající celkové mezeře ve financování, a to v obligacích vydaných EFSF, a rovněž se zavázal, že zbývající částku vyplatí poté, co bude s konečnou platností určen rozsah mezery ve financování. Dne 22. června 2012 Řecká banka stanovila, že konečná mezera ve financování banky Lesvos-Limnos činí 56,6 milionu EUR. Fond HFSF pokryl neuhrazenou část mezery ve financování dne 20. července 2012.

(66)

V době, kdy byla řešena její krizová situace, zaměstnávala banka Lesvos-Limnos 37 lidí a měla 3 pobočky. Národní banka nepřevzala žádnou z poboček banky Lesvos-Limnos a její zaměstnanci byli propuštěni.

(67)

Dne 23. března 2012 Řecká banka rozhodla, že vklady, pohledávky a závazky banky Achaia vůči fondu HDIGB budou převedeny na národní banku (42). Podle Řecké banky (43) činila reálná hodnota převedených závazků […] milionů EUR, žádná aktiva převedena nebyla. Částka byla vypočtena (44) na […] milionů EUR, což odpovídá […] % kapitálu převedených vkladů. Mezeru ve financování pokryl v souladu s čl. 63 odst. D bodu 13 zákona č. 3601/2007 fond HFSF. Dne 10. dubna 2012 vyplatil fond HFSF dvě třetiny částky odpovídající celkové mezeře ve financování, a to v obligacích vydaných EFSF, a rovněž se zavázal, že zbývající částku vyplatí poté, co bude s konečnou platností určen rozsah mezery ve financování. Dne 22. června 2012 Řecká banka stanovila, že konečná mezera ve financování banky Achaia činí 212,9 milionu EUR. Fond HFSF pokryl neuhrazenou část mezery ve financování dne 20. července 2012.

(68)

V době, kdy byla řešena její krizová situace, zaměstnávala banka Achaia 103 lidí a měla 13 poboček. Banka nepřevzala žádnou z poboček banky Achaia a její zaměstnanci byli propuštěni.

(69)

Dne 23. března 2012 Řecká banka rozhodla, že vklady, pohledávky a závazky banky Lamia vůči fondu HDIGB budou převedeny na národní banku (45). Podle Řecké banky činila reálná hodnota převedených závazků […] milionů EUR, žádná aktiva převedena nebyla. Částka byla vypočtena (46) na […] milionů EUR, což odpovídá […] % kapitálu převedených vkladů. Mezeru ve financování pokryl v souladu s čl. 63 odst. D bodu 13 zákona č. 3601/2007 fond HFSF. Dne 10. dubna 2012 vyplatil fond HFSF dvě třetiny částky odpovídající celkové mezeře ve financování, a to v obligacích vydaných EFSF, a rovněž se zavázal, že zbývající částku vyplatí poté, co bude s konečnou platností určen rozsah mezery ve financování. Dne 22. června 2012 Řecká banka stanovila, že konečná mezera ve financování banky Lamia činí 56,3 milionu EUR. Fond HFSF pokryl neuhrazenou část mezery ve financování dne 20. července 2012.

(70)

V době, kdy byla řešena její krizová situace, zaměstnávala banka Lamia 47 lidí a měla 5 poboček. Banka nepřevzala žádnou z poboček banky Lamia a její zaměstnanci byli propuštěni.

(71)

Částka mezer ve financování tří bank Cooperative jsou uvedeny v tabulce 6.

Tabulka 6

Konečné mezery ve financování tří bank Cooperative

(72)

Banka FB byla malá banka, jejíž celková rozvaha činila v době, kdy byla řešena její krizová situace, 1,4 miliardy EUR a tržní podíl byl menší než 1 % v úvěrech a vkladech. Banka FB měla k 31. prosinci 2012 19 poboček po celém Řecku a zaměstnávala 260 zaměstnanců.

(73)

V rámci režimu podpor pro řecké banky obdržela banka FB i) v červenci 2009 kapitálovou injekci od řeckého státu ve výši 50 milionů EUR, ii) v květnu 2012 řecké státní cenné papíry v hodnotě 60 milionů EUR (47), a ii) v březnu 2011 státní záruku za vydané dluhopisy v nominální hodnotě 50 milionů EUR.

(74)

Banka FB se zapojila do programu PSI a provedla výměnu dluhopisů ŘSDL s nominální hodnotou 70 milionů EUR. Jak je znázorněno v tabulce 2, její celková zátěž související s programem PSI dosáhla přibližně 49 milionů EUR před zdaněním. Jak je znázorněno v tabulce 3, kapitálové potřeby banky FB byly při zátěžovém testu v roce 2012 odhadnuty na 168 milionů EUR.

(75)

Dne 8. listopadu 2012 požádala Řecká banka banku FB, aby do 30. dubna 2013 dokončila navýšení kapitálu, a obnovila tak svůj poměr kmenového kapitálu Tier 1.

(76)

Jelikož banka FB do 30. dubna 2013 nedokázala požadovaný kapitál získat, Řecká banka rozhodla, že bance FB odebere licenci a zahájí její likvidaci.

(77)

Řecká banka zastávala názor, že má-li být udržena důvěra vkladatelů v řecký bankovní systém, a tím zachována finanční stabilita, je velice důležité přijmout opatření k řešení problémů banky prostřednictvím postupu nákupu a začlenění, a zejména financovat příslušnou mezeru ve financování a zajistit související krytí kapitálových potřeb, které jsou spjaty s převedenými aktivy. Řecká banka odhadla, že k 31. prosinci 2012 činila celková částka vkladů klientů v bance FB přibližně 1 278 milionů EUR, přičemž pouze za 830 milionů EUR z této částky poskytl záruku fond HDIGF. Pokud by tedy bývala byla zahájena likvidace banky FB, aniž by byla uplatněna opatření k řešení jejích problémů, vklady v hodnotě přibližně 448 milionů EUR by nebyly kryty.

(78)

Z těchto důvodů týkajících se finanční stability Řecká banka přistoupila k dražbě vybraných aktiv a závazků banky FB včetně vkladů. Avšak získáním aktiv banky FB mohly nabyvateli vzniknout další kapitálové potřeby, a proto žádná banka vybraná aktiva a závazky nepřijala. Řecká banka v dopise fondu HFSF ze dne 8. května 2013 uvedla, že považuje za vhodné, aby tyto kapitálové potřeby v rámci nákladů na řešení problémů dané banky pokryl fond HFSF. Ve své konečné závazné nabídce ze dne 10. května 2013 národní banka žádala, aby byly kapitálové potřeby, jež vznikly v důsledku získání aktiv převedených z banky FB, pokryty fondem HFSF. Řecká banka odhadla, že v době řešení problémů banky činila výše částky těchto kapitálových potřeb přibližně 100 milionů EUR (48).

(79)

Nezávazné nabídky předložila dne 8. května 2013 pouze národní banka a jedna další banka. Nabídky obou bank vycházely z předpokladu, že fond HFSF pokryje jak mezeru ve financování, tak kapitálové potřeby související s převedenými aktivy. Dne 10. května 2013 předložila národní banka konečnou nabídku. Řecká banka se rozhodla převést aktiva a závazky banky FB na národní banku, protože její nabídka byla upřednostněna.

(80)

Na národní banku byly převedeny zákaznické úvěry (jiné než ty, které jsou trvale nesplácené) a většina peněžních zůstatků, jakož i nehmotná aktiva a goodwill, vlastnická práva, smlouvy související s nájmem či nákupem majetku, mezibankovní závazky a zákaznické vklady.

(81)

Podle počátečního posouzení, které provedla Řecká banka v době řešení problémů banky FB (49), byla hodnota závazků převedených z banky FB na národní banku odhadnuta na 1 402 milionů EUR a hodnota převedených aktiv činila podle odhadů 878 milionů EUR a rozdíl mezi těmito závazky a aktivy představoval mezeru ve financování ve výši 524 milionů EUR. Mezeru ve financování pokryl v souladu s čl. 63 odst. D bodu 13 zákona č. 3601/2007 fond HFSF, jenž dne 28. června 2013 vyplatil dvě třetiny částky odpovídající odhadované mezeře ve financování, vyplatil tedy 349,6 milionu EUR. Poté, co Řecká banka 7. listopadu 2013 (50) dokončila výpočet mezery ve financování ve výši 457 milionů EUR, fond HFSF dne 13. listopadu 2013 (51) vyplatil národní bance zůstatek ve výši 107,4 milionu EUR.

(82)

Banka Probank měla k 31. březnu 2013 síť 112 poboček po celém Řecku a zaměstnávala 1 087 lidí (52).

(83)

Rozvaha banky Probank činila k 30. červnu 2013 přibližně 3,2 miliardy EUR (53). Banka Probank měla k 31. březnu 2013 tržní podíl ve výši 1,1 % v úvěrech a tržní podíl ve výši 1,7 % ve vkladech.

(84)

Banka Probank se zapojila do programu PSI a provedla výměnu dluhopisů ŘSDL s nominální hodnotou 415 milionů EUR. Jak je znázorněno v tabulce 2, její celková zátěž související s programem PSI dosáhla přibližně 295 milionů EUR před zdaněním. Jak je znázorněno v tabulce 3, kapitálové potřeby banky Probank byly při zátěžovém testu v roce 2012 odhadnuty na 282 milionů EUR.

(85)

Dne 26. října 2012 požádala Řecká banka banku Probank, aby navýšila svůj kapitál o 282 milionů EUR.

(86)

Jelikož banka Probank svůj kapitál nenavýšila, Řecká banka v červenci 2013 rozhodla, že bance Probank odebere licenci a zahájí její likvidaci (54). Přesněji řečeno, vlastní prostředky banky Probank byly záporné a podle odhadů, které vycházely z konsolidovaných údajů, činily k 31. březnu 2013 přibližně – 16 milionů EUR. Banka Probank proto nesplňovala minimální kapitálové požadavky a její vlastní prostředky byly nižší než minimální základní kapitál jakékoli banky, stanovený v čl. 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 3601/2007.

(87)

Řecká banka zastávala názor, že má-li být udržena důvěra vkladatelů v řecký bankovní systém, a tím zachována finanční stabilita, je velice důležité přijmout opatření k řešení problémů banky. Řecká banka odhadla, že k 31. březnu 2013 činila celková částka vkladů klientů v bance Probank přibližně 3 123 milionů EUR, přičemž pouze za 1 998 milionů EUR z této částky poskytl záruku fond HDIGF. Pokud by tedy bývala byla zahájena likvidace banky Probank, aniž by byla uplatněna opatření k řešení jejích problémů, vklady v hodnotě přibližně 1 125 milionů EUR by nebyly kryty.

(88)

Z těchto důvodů týkajících se finanční stability Řecká banka přistoupila k dražbě vybraných aktiv a závazků banky Probank včetně vkladů. Avšak získáním aktiv banky Probank mohly nabyvateli vzniknout další kapitálové potřeby, a proto žádná banka vybraná aktiva a závazky nepřijala. Ve své konečné závazné nabídce ze dne 25. července 2013 proto národní banka žádala, aby byly kapitálové potřeby, jež vznikly v důsledku získání aktiv převedených z banky Probank, pokryty fondem HFSF. Fond HFSF při posuzování obdržených nabídek požadovaný závazek k pokrytí zmíněných kapitálových potřeb zohlednil. Částka těchto kapitálových potřeb činila podle odhadů [180 až 280] milionů EUR (55).

(89)

Dne 24. července 2013 předložila další velká řecká banka návrh nabídky a 25. července 2013 předložila závaznou nabídku národní banka. Nabídky obou bank vycházely z předpokladu, že fond HFSF pokryje jak mezeru ve financování, tak kapitálové potřeby vytvořené převedenými aktivy. Řecká banka se rozhodla převést aktiva a závazky banky Probank na národní banku, protože její nabídka byla upřednostněna.

(90)

Na banku byly převedeny zákaznické úvěry (jiné než úvěry, které jsou trvale nesplácené) a většina peněžních zůstatků, jakož i nehmotná aktiva a goodwill, vlastnická práva, smlouvy související s nájmem či nákupem majetku, mezibankovní závazky a zákaznické vklady.

(91)

Podle počátečního posouzení, které provedla Řecká banka v době řešení problémů banky Probank (56), byla hodnota závazků převedených z banky Probank na národní banku odhadnuta na 3 198,9 milionu EUR, hodnota převedených aktiv činila podle odhadů 2 961,4 milionu EUR a rozdíl mezi těmito závazky a aktivy představoval mezeru ve financování ve výši 237,6 milionu EUR. Mezeru ve financování pokryl v souladu s čl. 63 odst. D bodu 13 zákona č. 3601/2007 fond HFSF, jenž dne 9. srpna 2013 vyplatil v hotovosti dvě třetiny částky odpovídající odhadované mezeře ve financování, vyplatil tedy 158,4 milionu EUR. Mezera ve financování, jejíž výpočet Řecká banka dokončila 30. prosince 2013, činila 562,7 milionu EUR (57). Dne 31. prosince 2013 fond HFSF vyplatil bance v hotovosti zůstatek ve výši 404,4 milionu EUR (58).

(92)

Národní banka získala několik forem podpory v rámci rekapitalizačního opatření, záručního opatření a opatření týkajícího se úvěrů ve formě státních dluhopisů, která jsou součástí režimu podpor pro řecké banky.

(93)

Národní banka získala a nadále přijímá podporu v rámci záručního opatření a opatření týkajících se úvěrů ve formě státních dluhopisů. Tato podpora se v tomto rozhodnutí bude dále označovat jako „opatření L1“. K 30. listopadu 2013 (59) dosáhly záruky poskytnuté bance částky přibližně 14,8 miliardy EUR. K uvedenému datu činily nesplacené úvěry ve formě státních dluhopisů poskytnuté národní bance 847 milionů EUR. K 15. dubnu 2011 banka obdržela úvěry ve formě státní dluhopisů ve výši 787 milionů EUR a státní záruky ve výši 12,9 miliardy EUR.

(94)

V plánu restrukturalizace národní banky, který řecké orgány dne 25. června 2014 předložily Komisi, tyto orgány naznačily, že hodlají pokračovat v poskytování záruk a půjčování státních dluhopisů národní bance v rámci režimu podpor pro řecké banky během celého období restrukturalizace.

(95)

V květnu 2009 a prosinci 2011 obdržela národní banka od Řecka v rámci rekapitalizačního opatření kapitálový vklad ve výši 350 milionů EUR (2009) a 1 000 milionů EUR (2011), tedy celkem 1 350 milionů EUR (opatření A), tento vklad se rovnal přibližně 2 % jejích tehdejších rizikově vážených aktiv.

(96)

Rekapitalizace měla formu preferenčních akcií upsaných Řeckem s kuponem ve výši 10 % a pětiletou dobou splatnosti. V roce 2010 byla doba trvání preferenčních akcií prodloužena a jejich protiplnění se zvýšilo. Pokud by po konci počátečního pětiletého období preferenční akcie nebyly uhrazeny a na valné hromadě by akcionáři nepřijali ohledně uhrazení těchto akcií žádné rozhodnutí, řecký ministr financí zvýší kupon o 2 % ročně, a to na kumulativním základě (to znamená, že kupon dosáhne za šest let 12 %, za sedm let 14 % atd.).

(97)

Nouzová pomoc v oblasti likvidity představuje výjimečné opatření, které umožňuje solventní finanční instituci, která čelí dočasným problémům s likviditou, obdržet financování z Eurosystému, aniž by taková operace byla součástí jednotné měnové politiky. Úroková sazba, kterou taková finanční instituce za pomoc NPL platí, je o […] bazických bodů („bb“) vyšší než úrok, který platí za běžné refinancování Evropskou centrální bankou.

(98)

Za program NPL odpovídá Řecká banka, což znamená, že veškeré náklady a rizika související s poskytováním nouzové pomoci v oblasti likvidity nese Řecká banka (60). Řecko poskytlo Řecké bance státní záruku, která se vztahuje na celkovou částku pomoci NPL, kterou Řecká banka poskytla. Přijetí čl. 50 odst. 7 zákona 3943/2011, kterým se změnil čl. 65 odst. 1 zákona 2362/1995, umožnilo ministru financí poskytnout jménem státu Řecké bance záruky s cílem ochránit pohledávky Řecké banky vůči úvěrovým institucím. Banky, jimž byla poskytnuta nouzová pomoc v oblasti likvidity, musejí státu zaplatit poplatek za záruku ve výši […] bazických bodů.

(99)

K 31. lednu 2012 byla národní bance poskytnuta nouzová pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou ve výši 8,6 miliardy EUR (61) a k 31. prosinci 2012 byla bance poskytnuta nouzová pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou ve výši 30,9 miliardy EUR (62).

(100)

Od roku 2012 poskytl fond HFSF národní bance několik opatření na podporu kapitálu. Tabulka 7 uvádí přehled těchto opatření podpory.

Tabulka 7

Opatření podpory poskytnutá bance prostřednictvím fondu HFSF

(101)

14. až 33. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG obsahují podrobný popis první překlenovací rekapitalizace, k níž došlo v květnu 2012 (63) (opatření B1). Souvislosti a hlavní rysy uvedeného opatření jsou vymezeny v tomto oddíle.

(102)

Dne 20. dubna 2012 poskytl fond HFSF národní bance písemný závazek, že se bude podílet na plánovaném navýšení základního kapitálu národní banky částkou ve výši až 6,9 miliardy EUR.

(103)

V souladu s ustanoveními o překlenovací rekapitalizaci v zákoně č. 3864/2010, jímž se zřizuje fond HFSF („zákon o fondu HFSF“), fond HFSF v rámci opatření B1 dne 28. května 2012 převedl na národní banku dluhopisy nástroje EFSF v hodnotě 7,4 miliardy EUR. Komise již v 50. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG uvedla, že „překlenovací kapitalizace dokončená dne 28. května 2012 je provedením závazné povinnosti uvedené v písemném závazku, a je tak pokračováním téže podpory“. Obě částky stanovené v písemném závazku a v první překlenovací rekapitalizaci vypočítala Řecká banka tak, aby zaručila, že národní banka dosáhne k 31. prosinci 2011, tedy k datu zpětného zanesení překlenovací rekapitalizace do účetnictví banky, celkového kapitálového poměru ve výši 8 %. Jak je patrné z tabulky 3, opatření B1 se nevztahovalo na veškeré kapitálové potřeby určené při zátěžovém testu v roce 2012. Národní banka měla získávat kapitál prostřednictvím budoucího navýšení kapitálu a překlenovací rekapitalizace měla pouze zachovat způsobilost banky pro financování z ECB do doby, než dojde ke zmíněnému navýšení kapitálu.

(104)

Pro období mezi datem první překlenovací rekapitalizace a datem přeměny první překlenovací rekapitalizace na kmenové akcie a jiné konvertibilní finanční nástroje dohoda o předběžném upsání mezi bankou a fondem HFSF stanovila, že národní banka musí zaplatit fondu HFSF roční poplatek ve výši 1 % z nominální hodnoty obligací EFSF a že veškeré platby kuponů a úroků z obligací EFSF za toto období se budou počítat jako dodatečný kapitálový příspěvek ze strany fondu HFSF národní bance (64).

(105)

Na podzim roku 2012 zanesla národní banka do účetnictví další ztráty. Její kapitál tudíž opět klesl pod úroveň minimálních kapitálových požadavků, jejichž splnění je nutné, aby banka byla způsobilá pro refinancování z banky ECB.

(106)

Proto bylo nezbytné provést druhou překlenovací rekapitalizaci. Dne 21. prosince 2012 fond HFSF provedl druhou překlenovací rekapitalizaci ve výši 2 326 milionů EUR (opatření B2), která byla opět uhrazena převodem dluhopisů EFSF na národní banku.

(107)

Celková částka dvou překlenovacích rekapitalizací (opatření B1 a B2) znamenala, že fond HFSF již dne 21. prosince 2012 pokryl celkové kapitálové potřeby určené při zátěžovém testu v roce 2012 (9,76 miliardy EUR (65)).

(108)

Dne 22. května 2013 správní rada národní banky oznámila emisi 2 274,1 milionu nových akcií s nominální hodnotou 0,30 EUR v ceně 4,29 EUR za akcii (66).

(109)

Dne 21. června 2013 (67) národní banka oznámila plnou platbu celkového navýšení akcií v celkové částce 9 756 milionů EUR včetně částek prémií. Celková soukromá účast na navýšení základního kapitálu národní banky činila 1 079 milionů EUR (68). Účast fondu HFSF na navýšení základního kapitálu banky proto činila 8 677 milionů EUR (opatření B3).

(110)

Tato částka se rovná součtu opatření B1 a B2 po odečtení částky soukromé účasti. Navýšením základního kapitálu banky byly první a druhá překlenovací rekapitalizace (opatření B1 a B2) částečně přeměněny na rekapitalizaci trvalou.

(111)

Cena nových akcií byla stanovena na 50 % průměrné ceny odpovídající burzovnímu kurzu za posledních 50 obchodních dnů před stanovením ceny nabídky vážené podle příslušných objemů obchodu. V důsledku opačného štěpení akcií a snížení základního kapitálu národní banky, o nichž rozhodli akcionáři na mimořádné valné hromadě dne 29. dubna 2012 (69), byla cena nových akcií stanovena na 4,29 EUR za akcii.

(112)

Bezprostředně po jarní rekapitalizaci v roce 2013 se fond HFSF stal většinovým akcionářem národní banky s podílem ve výši 84,39 % (70). Fond HFSF vydal 245 779,6 opčních listů a poskytl soukromým investorům jeden opční list za každou upsanou akcii, a to bez protiplnění (71). Každý opční list zahrnuje právo na nákup 8,23 akcií fondu HFSF ve stanovených intervalech a za realizační ceny. Datum první realizace je 26. prosince 2013 a poté jsou opční listy realizovatelné každých šest měsíců až do 26. prosince 2017. Realizační cena se rovná upisovací ceně 4,29 EUR navýšené o roční úrokovou sazbu (4 % za rok jedna, 5 % za rok dvě, 6 % za rok tři, 7 % za rok čtyři a poté 8 % ročního průměru za posledních šest měsíců) (72).

(113)

Zákon o HFSF ve znění z roku 2014 stanoví, že v případě emise práv lze upravit pouze realizační ceny opčních listů. Navíc musí k úpravě dojít následně a pouze v rozmezí částky zisků plynoucích z prodeje předkupních práv fondu HFSF. Není stanovena žádná úprava v případě navýšení základního kapitálu bez předkupních práv.

(114)

Jak již bylo zmíněno v oddíle 2.2.1, fond HFSF pokryl mezeru ve financování banky Lesvos-Limnos ve výši 56,6 milionu EUR, mezeru ve financování banky Achaia ve výši 212,9 milionu EUR a mezeru ve financování banky Lamia ve výši 56,3 milionu EUR. Celková částka odpovídající mezerám ve financování tudíž činila 325,8 milionu EUR.

(115)

Od roku 2009 využila banka FB několik opatření podpory. Tabulka 8 uvádí přehled těchto opatření podpory.

Tabulka 8

Přehled opatření podpory pro banku FB

(116)

V červenci 2009 Řecko vložilo do banky FB 50 milionů EUR, což se rovnalo přibližně 3 % jejích tehdejších rizikově vážených aktiv. Tato kapitálová injekce se provedla v rámci rekapitalizačního opatření, které je součástí režimu podpor pro řecké banky. Rekapitalizace měla formu preferenčních akcií.

(117)

Banka FB rovněž využila podporu v oblasti likvidity v rámci záručního opatření a opatření týkajícího se úvěrů ve formě státních dluhopisů, která jsou součástí řeckého režimu podpor pro banky. V lednu 2009 banka FB obdržela řecké státní cenné papíry v hodnotě 60 milionů EUR, jejichž splatnost uplynula v prosinci 2011 (opatření FB2). V květnu 2012 obdržela řecké státní cenné papíry v hodnotě 60 milionů EUR, jejichž splatnost měla uplynout v dubnu 2015, tyto cenné papíry byly však 23. května 2013 zrušeny (opatření FB3) (73). V březnu 2011 banka FB rovněž obdržela státní záruku za vydané dluhopisy v nominální hodnotě 50 milionů EUR

(118)

Fond HFSF pokryl mezeru ve financování (74) u aktiv převedených z banky FB na národní banku. V souladu s rozhodnutími Řecké banky ze dne 10. května a 7. listopadu 2013 fond HFSF vyplatil ve dvou splátkách ve dnech 26. července a 13. listopadu 2013 celkovou částku 456,97 milionu EUR (75).

(119)

V rámci postupu řešení krizové situace banky se fond HFSF zavázal, že pokryje kapitálové potřeby vzniklé v důsledku získání aktiv převedených z banky FB. Fond HFSF proto bude muset do národní banky vložit částku kapitálu, která se bude rovnat 9 % převedených rizikově vážených aktiv. V době řešení krizové situace banky činily kapitálové potřeby související s převedenými aktivy podle odhadů přibližně 100 milionů EUR.

(120)

Jak již bylo zmíněno v 30. bodě odůvodnění, fond HFSF nevloží do národní banky žádný další kapitál, jelikož banka se ve svém plánu restrukturalizace zříká práva požádat HFSF, aby pokryl případné kapitálové potřeby související s převedenými aktivy.

(121)

Bance Probank nebylo poskytnuto žádné opatření v rámci režimu podpor pro řecké banky. Tabulka 9 uvádí přehled jiných opatření podpory, která byla bance Probank poskytnuta.

Tabulka 9

Přehled opatření podpory pro banku Probank

(122)

Fond HFSF financoval mezeru ve financování u aktiv převedených z banky Probank na národní banku. V souladu s rozhodnutími Řecké banky ze dne 26. července a 30. prosince 2013 fond HFSF vyplatil ve dvou splátkách ve dnech 9. srpna a 31. prosince 2013 celkovou částku 562,73 milionu EUR.

(123)

V rámci postupu řešení krizové situace banky se fond HFSF zavázal, že pokryje kapitálové potřeby kupujícího vzniklé v důsledku získání aktiv banky Probank. Fond HFSF proto bude muset do národní banky vložit částku kapitálu, která se bude rovnat 9 % převedených rizikově vážených aktiv. V době řešení krizové situace banky činily kapitálové potřeby související s převedenými aktivy podle odhadů přibližně [180 až 280] milionů EUR.

(124)

Jak již bylo zmíněno v 41. bodě odůvodnění, fond HFSF nevloží do národní banky žádný další kapitál, jelikož národní banka se ve svém plánu restrukturalizace zříká práva požádat HFSF, aby pokryl případné kapitálové potřeby související s převedenými aktivy.

(125)

Dne 25. června 2014 Řecko předložilo plán restrukturalizace národní banky, který vysvětluje, jak banka jakožto kombinovaný subjekt, který je výsledkem získání bank FB, Probank a tří bank Cooperative, hodlá obnovit svoji dlouhodobou životaschopnost.

(126)

Prostřednictvím plánu restrukturalizace se národní banka zaměří na své hlavní bankovní činnosti v Řecku a v Turecku.

(127)

Pokud jde o Řecko, hlavní prioritou národní banky je dosáhnout toho, aby její řecké bankovní operace byly do konce období restrukturalizace, tedy do 31. prosince 2018, opět silně ziskové a životaschopné. Za tím účelem plán restrukturalizace obsahuje řadu opatření, která mají zvýšit provozní účinnost a čisté úrokové rozpětí banky, jakož i opatření, která posilují její kapitálovou pozici a strukturu rozvahy.

(128)

Pokud jde o provozní účinnost, národní banka zahájila rozsáhlý program racionalizace. V období od 31. prosince 2009 do 30. prosince 2012 národní banka snížila svoji fyzickou přítomnost v Řecku. Snížila počet svých poboček z 575 v roce 2009 (76) na 511 v roce 2012 (77) a rovněž snížila počet zaměstnanců v oblasti řeckých bankovních činností (z 12 534 v prosinci 2009 (78) na 11 230 v prosinci 2012 (79)).

(129)

V období od prosince 2012 do konce roku 2017 národní banka plánuje další snížení počtu zaměstnanců v Řecku (z 13 675 na […]) (80), a to navzdory dopadu plynoucího ze získání banky FB, která zaměstnávala 260 zaměstnanců, a banky Proton, která zaměstnávala 1 087 zaměstnanců (81). Rozdíl v počtu pracovníků v oblasti řeckých bankovních činnosti k 31. prosinci 2012 (11 230) a celkovým počtem řeckých pracovníků na konci roku 2012 (13 675) je způsoben počtem pracovníků v nebankovních činnostech, např. v pojišťovnictví (Ethniki Hellenic General Insurance S.A.), cestovním ruchu (Astir Palace Vouliagmenis S.A.) nebo obchodu s nemovitostmi (NBG Pangaea Reic).

(130)

V období od prosince 2012 do konce roku 2017 bude banka provádět racionalizaci své domácí sítě. Sníží počet poboček o […], tedy z 511 na […]. Připomíná se, že v roce 2013 banka získala síť banky FB s 19 pobočkami a síť banky Probank se 112 pobočkami.

(131)

Zvýšená efektivita z hlediska poboček a zaměstnanců pomůže snížit celkové náklady na řecké činnosti o […] % z 1 301 milionů EUR na formálním základě v roce 2012 na […] milionů EUR v roce 2017 (82). V důsledku toho klesne očekávaný poměr nákladů a výnosů spojených s řeckými bankovními činnostmi do konce období restrukturalizace pod […] %.

(132)

Plán restrukturalizace také popisuje, jak národní banka sníží své náklady financování, což je klíčem k obnovení životaschopnosti. Národní banka očekává, že bude moci v rámci stabilnějšího prostředí, a zejména díky předpokládané stabilizaci a oživení ekonomiky, která by podle očekávání měla od roku 2014 opět růst, platit nižší úrokové sazby ze svých vkladů. Rozpětí u vkladů (průměr sazeb u termínovaných vkladů, vkladů na viděnou a u spořících vkladů) se podle očekávání v Řecku zmenší. Obdobně během období restrukturalizace klesne závislost banky na pomoci v oblasti likvidity se státní zárukou a širším financování z Eurosystému.

(133)

Plán restrukturalizace předpokládá, že národní banka také posílí svoji rozvahu. Její čistý poměr úvěrů k vkladům v Řecku dále klesne a její kapitálová přiměřenost se zlepší (z poměru kmenového kapitálu Tier 1, který k 31. prosinci 2013 činil 8,4 % na úrovni skupiny).

(134)

Další prioritou národní banky je řízení úvěrů v selhání. Národní banka posílí své úvěrové procesy týkající se jak vzniku úvěrů (lepší zajištění, snížené limity) a řízení úvěrů v selhání. Podíl úvěrů v selhání […] a na konci období restrukturalizace dosáhne podle očekávání […] % (83). Náklady na riziko (ztráty ze znehodnocení úvěrů) klesnou z 2 miliard EUR v roce 2012 na […] miliard EUR v roce 2018 (84).

(135)

Zvýšení provozní účinnosti, zvýšení čistého úrokového rozpětí a snížení nákladů na riziko národní bance umožní, aby zvýšila svoji ziskovost. Národní banka předpokládá, že její zisky v Řecku dosáhnou v roce 2014 […] milionů EUR a v roce 2018 […] milionů EUR. Návratnost vlastního kapitálu dosáhne u řeckých činností v roce 2017 […] % (85), což je vzhledem k rizikovému profilu národní banky k tomuto datu dostačující (86).

(136)

Národní banka již začala zmenšovat a restrukturalizovat svoji mezinárodní síť. Počet poboček v jihovýchodní Evropě se od roku 2009 (87) snížil o 170.

(137)

Národní banka bude svoji mezinárodní síť nadále restrukturalizovat a zmenšovat. Banka zejména prodá své zahraniční dceřiné společnosti v […] a odprodá své pobočky v […]. Tyto odprodeje představovaly […] % aktiv národní banky mimo Řecko a Turecko, tedy […] milionů EUR z částky 12,101 milionů EUR na konci roku 2012.

(138)

Pobočky v […] a […], jakož i dceřiná společnost v […] budou […].

(139)

V důsledku těchto odprodejů bude na konci období restrukturalizace ukončeno financování ze strany mateřských podniků.

(140)

Národní banka hodlá snížit svůj podíl v bance Finansbank na 60 % […].

(141)

[…] poskytne bance Finansbank […] a posílí závazek národní banky poskytnout bance Finansbank v období restrukturalizace […].

(142)

Banka předpokládá, že banka Finansbank v období restrukturalizace výrazně poroste. Rovněž provede plán kontroly nákladů. V roce 2014 hodlá banka Finansbank […] a […]. V nadcházejících letech povede […] ke snížení poměru nákladů a příjmů z […] na […] na konci období restrukturalizace (88).

(143)

Plán restrukturalizace předpokládá, že rizika podstupovaná bankou Finansbank budou předmětem důkladné kontroly. Očekává se, že zhoršení dosáhnou od roku 2014 do roku 2018 úrovně, která nepřesáhne […] % zákaznických úvěrů, a návratnost aktiv podle očekávání dosáhne v roce 2018 […] %. Návratnost vlastního kapitálu banky Finansbank zůstane po celé období vysoká.

(144)

Národní banka prodala v roce 2012 své činnosti v pojišťovnictví v Turecku (životní a neživotní pojištění), a získala tak kapitál v hodnotě […] milionů EUR (89).

(145)

Národní banka snížila svůj podíl v dceřiné realitní společnosti Pangea pod 35 %, což mělo příznivý dopad na poměr kmenového kapitálu Tier 1 banky (90). Banka rovněž hodlá do […] prodat […] a má také v úmyslu do […] prodat svoji dceřinou společnost se soukromým kapitálem.

(146)

Národní bance se podařilo získat kapitál na trhu, a tím snížit státní podporu, kterou potřebovala.

(147)

Nejprve národní banka v roce 2009 získala soukromý kapitál, a to emisí práv v hodnotě 1 247 milionů EUR. V roce 2010 znovu získala na trhu soukromý kapitál v hodnotě 1 815 milionů EUR (91). Jak je zmíněno ve 109. bodě odůvodnění, národní bance se také podařilo získat kapitál v hodnotě 1 079 milionů EUR od soukromých investorů prostřednictvím jarní rekapitalizace v roce 2013. Akcionáři včetně těch, kteří se podíleli na navýšení kapitálu v letech 2009 a 2010, byli jarní rekapitalizací v roce 2013 silně oslabeni: fond HFSF obdržel 84,4 % akcií národní banky a noví investoři obdrželi 10,5 % akcií, a původním akcionářům tak zůstal pouze podíl ve výši 5,1 %. Držitelům kmenových akcií nebyly od roku 2007 vyplaceny žádné dividendy, stejně jako nebyly dividendy od roku 2009 vyplaceny držitelům preferenčních akcií ze Spojených států (92).

(148)

V květnu 2014 získala národní banka na trhu kapitál v hodnotě 2,5 miliardy EUR. Národní banka hodlá […].

(149)

Pokud jde o příspěvek držitelů hybridního a podřízeného dluhu, dne 3. ledna 2012 národní banka nabídla, že zpětně odkoupí preferované cenné papíry za ceny v rozmezí od 45 % do 70 % nominální hodnoty těchto cenných papírů. Při této příležitosti národní banka rovněž zpětně odkoupila kryté dluhopisy. U každého z těchto zpětných odkupů byla cena určena na základě tržní hodnoty nástrojů a obsahovala prémii nepřevyšující deset procentních bodů, která byla přidána s cílem motivovat investory k účasti na zpětném odkupu. Byla přijata nabídka na 44 % a celkové navýšení kapitálu dosáhlo přibližně 302 milionů EUR (93).

(150)

Později, v letech 2012 a 2013, národní banka zahájila řízení dodatečných závazků u cenných papírů vydaných investorům, včetně krytých dluhopisů, hybridních nástrojů, nástrojů Tier 2 a preferenčních akcií vydaných ve Spojených státech. Těmito zpětnými odkupy byl vytvořen dodatečný kapitál ve výši […] milionů EUR. Celkově národní banka uvádí, že celková částka kapitálu, jenž byl vytvořen řízením závazků v posledních letech, činí přibližně […] milionů EUR (94). V důsledku zmíněných zpětných odkupů klesla nesplacená částka podřízeného a hybridního dluhu k 31. prosinci 2013 na 293 milionů EUR.

(151)

Dne 25. června 2014 se Řecko zavázalo, že národní banka a její přidružené společnosti provedou plán restrukturalizace, který byl předložen 25. června 2014, a poskytlo další závazky ohledně provádění plánu restrukturalizace („závazky“). Závazky, jejichž výčet je uveden v příloze, jsou shrnuty v tomto oddíle.

(152)

Zaprvé, Řecko se zavázalo, že národní banka provede restrukturalizaci svých komerčních činností v Řecku, a stanovilo maximální počet poboček a zaměstnanců, jakož i maximální částku celkových nákladů, jichž je třeba dosáhnout do 31. prosince 2017 (95).

(153)

Řecko se rovněž zavázalo, že národní banka do 31. prosince 2017 (96) sníží náklady na vklady přijaté v Řecku a dodrží maximální poměr čistých úvěrů k vkladům (97).

(154)

Pokud jde o zahraniční dceřiné společnosti národní banky, Řecko se zavázalo, že národní banka nebude poskytovat […], a že odprodá svůj menšinový podíl v této dceřiné společnosti. Řecko se rovněž zavázalo, že banka do 30. června 2018 (98) sníží počet svých zahraničních dceřiných společností.

(155)

Řecko se zavázalo, že národní banka odprodá […] a svoji dceřinou společnost se soukromým kapitálem, jakož i řadu cenných papírů. Kromě toho národní banka až na omezené výjimky nebude kupovat cenné papíry neinvestičního stupně (99).

(156)

Řecko poskytlo řadu závazků týkajících se řízení národní banky. Zavázalo se, že omezí odměny zaměstnanců a vedoucích pracovníků banky, […] (100).

(157)

Řecko se rovněž zavázalo, že národní banka posílí svoji úvěrovou politiku, aby zaručila, že rozhodnutí o poskytnutí a restrukturalizaci úvěrů směřují k maximalizaci životaschopnosti a ziskovosti banky. Řecko se zavázalo, že národní banka splní vysoké normy týkající se sledování úvěrového rizika, jakož i restrukturalizace úvěrů (101).

(158)

Řada závazků se týká operací národní banky s vypůjčovateli ve spojení. Tyto závazky mají zaručit, že se banka při poskytování a restrukturalizaci půjček zaměstnancům, vedoucím pracovníkům a akcionářům, jakož i veřejným subjektům, politickým stranám a mediálním společnostem neodchýlí od obezřetných bankovních postupů (102).

(159)

Na závěr se Řecko zavázalo, že národní banka dodrží určitá omezení ohledně chování, např. zákaz kuponů a dividend, zákaz akvizic a zákaz reklamy na státní podporu (103).

(160)

Tyto závazky budou do 31. prosince 2018 sledovány kontrolním správcem.

(161)

Samostatně Řecko uvedlo, že předtím, než národní banka nebo jakýkoli státní subjekt včetně fondu HFSF přistoupí ke zpětnému odkupu opčních listů, požádá pokaždé o schválení Komisi (104).

(162)

Dne 27. července 2012 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, aby ověřila, zda byly splněny podmínky sdělení o bankovnictví z roku 2008 (105), pokud jde o vhodnost, nezbytnost a přiměřenost první překlenovací rekapitalizace, kterou fond HFSF provedl ve prospěch národní banky (opatření B1).

(163)

Pokud jde o vhodnost opatření, vzhledem k tomu, že podpora byla poskytnuta poté, co byla provedena předběžná rekapitalizace a poskytnuta podpora v oblasti likvidity, a s ohledem na dlouhé období záchrany Komise pochybuje o tom, zda národní banka provedla všechny možné kroky, aby zabránila tomu, že v budoucnosti bude potřebovat podporu (106). Kromě toho Komisi nebylo jasné, kdo bude banku kontrolovat, až bude první překlenovací rekapitalizace nahrazena rekapitalizací trvalou (107), neboť národní banka by se mohla dostat buď pod kontrolu státu, nebo menšinových soukromých vlastníků. Komise podotkla, že by ráda zajistila, aby se kvalita řízení národní banky, a zejména její proces poskytování půjček v žádném případě nezhoršily.

(164)

Pokud jde o nezbytnost první překlenovací rekapitalizace, v 67. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG Komise zpochybnila, zda byly provedeny všechny možné kroky, aby se zabránilo tomu, že banka v budoucnosti bude potřebovat podporu. Jelikož navíc byla doba trvání překlenovací rekapitalizace nejistá, Komise nemohla s určitostí stanovit, zda je toto protiplnění dostačující a zda vyhovuje zásadám týkajícím se protiplnění a sdílení zátěže podle pravidel státní podpory. Navíc vzhledem k tomu, že v době, kdy bylo přijato rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG, nebyly známy podmínky přeměny první překlenovací rekapitalizace na rekapitalizaci trvalou, Komise tyto podmínky nemohla posoudit.

(165)

Pokud jde o přiměřenost opatření, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda jsou ochranná opatření (zákaz reklamy na státní podporu, zákaz kuponů a dividend, zákaz kupní opce a zákaz zpětného odkupu popsané v 71. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s NBG) ve vztahu k první překlenovací rekapitalizaci dostačující. Kromě toho Komise v 72. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG uvedla, že narušení hospodářské soutěže mohla být způsobena neexistencí pravidel, což fondu HFSF znemožnilo koordinovat čtyři největší řecké banky (jmenovitě národní banku, banky Alpha, Eurobank a Piraeus), a neexistencí odpovídajících ochranných opatření, aby se těmto bankám zabránilo ve sdílení obchodně citlivých informací. Komise proto navrhla, aby byl jmenován kontrolní správce, který bude v národní bance fyzicky přítomen.

(166)

Dne 3. ledna 2013 Komise od jedné řecké banky obdržela připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení s bankou NBG. Tato řecká banka vyjádřila názor, že rekapitalizace řeckých bank fondem HFSF v zásadě představuje vítaný krok směrem ke zdravějšímu a životaschopnějšímu bankovnímu systému a vůči rekapitalizaci národní banky nevznesla žádné námitky.

(167)

Ačkoli tato banka vyjádřila svoji naprostou podporu myšlence rekapitalizace řeckých bank fondem HFSF, vysvětlila, že očekává, že rekapitalizace provedená fondem HFSF bude za obdobných podmínek otevřena všem bankám, které působí v Řecku, aby se minimalizovalo narušování hospodářské soutěže a zabránilo diskriminaci.

(168)

Dne 5. září 2012 Řecko předložilo připomínky, které vypracovala Řecká banka a fond HFSF.

(169)

Pokud jde o vhodnost první překlenovací rekapitalizace, Řecká banka poznamenala, že objem kapitálu ve výši 18 miliard EUR, kterým fond HFSF v květnu 2012 rekapitalizoval čtyři největší řecké banky, byl nižší než konečná částka nutná k tomu, aby tyto banky postupně dosáhly poměru kmenového kapitálu Tier 1 na úrovni 10 % a poměru kmenového kapitálu Tier 1 na úrovni 7 %, který byl stanoven v rámci tříletého nepříznivého zátěžového scénáře, a aby si tyto poměry udržely. Rovněž podotkla, že první překlenovací rekapitalizace je dočasná, neboť proces rekapitalizace bude dokončen navýšením základního kapitálu zmíněných čtyř bank.

(170)

Řecká banka také konstatovala, že rekapitalizace největších řeckých bank je součástí dlouhodobější restrukturalizace řeckého bankovnictví. Podotkla, že pokud banka zůstává v soukromých rukou, její vedení pravděpodobně zůstane beze změn, zatímco pokud se vlastníkem banky stane stát (tedy fond HFSF), může fond HFSF jmenovat nové vedení, které bude v každém případě posouzeno Řeckou bankou. Řecká banka poznamenala, že průběžně posuzuje rámec pro správu a řízení společnosti, přiměřenost řízení a rizikový profil banky, aby zaručila, že nedochází k nadměrnému riskování. Rovněž podotkla, že fond HFSF již jmenoval zástupce do správní rady rekapitalizovaných bank.

(171)

Pokud jde o nezbytnost první překlenovací rekapitalizace, Řecká banka konstatovala, že rekapitalizace národní banky byla omezená, aby se zaručilo splnění tehdejších použitelných minimálních kapitálových požadavků (8 %). Rovněž uvedla, že dlouhé období před rekapitalizacemi bylo způsobeno prudkým zhoršením podmínek pro činnost bank v Řecku a dopadem programu PSI, složitostí celého projektu a potřebou maximalizovat zapojení soukromých investorů do navyšování základního kapitálu.

(172)

Pokud jde o přiměřenost první překlenovací rekapitalizace, Řecká banka podotkla, že úplné provedení plánu restrukturalizace, který má být předložen Komisi, je zajištěno skutečností, že hlasovací práva fondu HFSF budou pozastavena mimo jiné v případě, že dojde k výraznému porušení plánu restrukturalizace. Řecká banka také konstatovala, že obtíže národní banky nebyly způsobeny ani tím, že vedení banky podcenilo rizika, ani agresivním obchodním jednáním.

(173)

Pokud jde o vhodnost první překlenovací rekapitalizace, fond HFSF k otázce potenciálního státního zásahu v případě, že stát prostřednictvím fondu HFSF poskytne vysoké částky státní podpory a fond HFSF má plná hlasovací práva, poznamenal, že banky, které financuje, nejsou považovány za veřejné subjekty nebo za subjekty pod státní kontrolou a že státem nebudou kontrolovány ani poté, co je fond HFSF trvale rekapitalizuje. Fond HFSF poznamenal, že jde o zcela nezávislý subjekt soukromého práva, který se rozhoduje samostatně. Nepodléhá státní kontrole podle čl. 16C odst. 2 zákona o fondu HFSF, podle nějž úvěrové instituce, jimž fond HFSF poskytl kapitálovou podporu, nejsou součástí širšího veřejného sektoru. Rovněž poukázal na správní strukturu fondu HFSF.

(174)

Pokud jde o zásah fondu HFSF do vedení národní banky, fond HFSF poznamenal, že bude respektovat samostatnost národní banky a nebude zasahovat do jejího denního řízení, protože jeho úloha je omezena hranicemi stanovenými zákonem o fondu HFSF. Prohlásil, že nedojde ke státnímu zásahu ani koordinaci a že rozhodnutí banky o úvěrovém procesu (mimo jiné o zajištění, stanovení cen a platební schopnosti vypůjčovatelů) budou přijímána na základě obchodních kritérií.

(175)

Fond HFSF poukázal na to, že zákon o fondu HFSF a dohoda o předběžném upsání stanoví vhodná ochranná opatření, aby se stávajícím soukromým akcionářům zabránilo v nadměrném riskování. Poukázal na různé prvky, např. na to, že i) fond HFSF jmenuje zástupce jako nezávislé nevýkonné členy správní rady národní banky a že tito zástupci jsou přítomni ve výborech, ii) fond HFSF provádí v národní bance hloubkovou kontrolu a iii) že po konečné rekapitalizaci budou hlasovací práva fondu HFSF omezena pouze do doby, než banka splní podmínky plánu restrukturalizace.

(176)

Pokud jde o nezbytnost první překlenovací rekapitalizace, a zejména o úroveň protiplnění za podporu, fond HFSF konstatoval, že protiplnění bylo dohodnuto se zástupci Komise, banky ECB a MMF. Tato dohodnutá úroveň zohledňovala skutečnost, že první překlenovací rekapitalizace bude do 30. září 2012 přeměněna na rekapitalizaci trvalou, přičemž tato lhůta byla stanovena v březnu 2012 v Memorandu o hospodářské a finanční politice mezi Komisí, ECB, MMF a Řeckem.

(177)

Pokud jde o přiměřenost první překlenovací rekapitalizace, HFSF podotkl, že opatření, která přijal, například opatření popsaná v 175. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, představují vzhledem k velkým částkám obdržené podpory a dlouhému období záchrany dostatečná ochranná opatření. Kromě toho fond HFSF prohlásil, že jsou zavedena odpovídající opatření, aby se zaručilo, že si banky, v nichž má fond HFSF podíl, navzájem nevyměňují obchodně citlivé informace. Tato opatření zahrnují jmenování různých zástupců fondu HFSF do těchto bank, mandáty přidělené těmto zástupcům, které konkrétně brání toku informací od jednoho zástupce k druhému, a jasné interní pokyny, aby tito úředníci nepředávali bankám obchodně citlivé informace. Kromě toho fond HFSF uvedl, že nevykonává svá práva ve vztahu k bankám způsobem, který by mohl zabránit účinné hospodářské soutěži nebo tuto soutěž omezovat, narušovat či výrazně oslabovat. Na závěr fond HFSF poukázal na to, že členové jeho správní rady a jeho zaměstnanci podléhají přísným pravidlům důvěrnosti a povinnostem při správě cizího majetku a jsou, pokud jde o jeho záležitosti, vázáni ustanoveními o profesním tajemství.

(178)

Komise musí nejprve posoudit, zda státní podpora týkající se řešení krizové situace tří bank Cooperative (tím se rozumí financování mezer ve financování, díky němuž bylo možné převést vklady), představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Podle uvedeného ustanovení je státní podporou každá podpora poskytovaná v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky, pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(179)

Komise začne posouzením toho, zda byli následující potenciální příjemci, zvýhodněni či nikoli: i) banky Cooperative a potenciálně „činnosti“ převedené na národní banku; a ii) národní banka.

(180)

Pokud jde o tři banky Cooperative, Komise podotýká, že byla zahájena likvidace banky Lesvos-Limnos, banky Achaia a banky Lamia a že těmto bankám byly odebrány bankovní licence. Proto již nebudou provádět ekonomické činnosti na bankovním trhu.

(181)

Státní podpora, tedy financování mezer ve financování, by představovala státní podporu ve prospěch převedených pohledávek a závazků ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy pouze v případě, že by pohledávky a závazky společně představovaly podnik. Koncepce podniku zahrnuje každý subjekt, který vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na právní status a způsob, jímž je tento subjekt financován. Za ekonomickou činnost je považována každá činnost, která spočívá v nabízení zboží či služeb na určitém trhu. Aby tudíž bylo možné stanovit, zda je podniku poskytnuta podpora, mělo by se posoudit, zda převod pohledávek a závazků zahrnuje také převod ekonomické činnosti.

(182)

Jak již bylo zmíněno v oddíle 2.2.1, v návaznosti na řešení krizové situace tří bank Cooperative byly na národní banku převedeny pouze vklady a pohledávky a závazky vůči fondu HDIGF. Tři banky Cooperative zaměstnávaly celkem 187 zaměstnanců a měly celkem 21 poboček. Je třeba poznamenat, že nedošlo k žádnému automatickému převodu poboček či pracovních smluv nebo úvěrů mezi třemi bankami Cooperative a národní bankou. Skutečnost, že úvěry nejsou převedeny na národní banku, ale zůstávají ve třech bankách Cooperative, které jsou v likvidaci, fakt, že nebyly převedeny žádné pobočky, a také fakt, že nedošlo k automatickému převodu pracovních smluv, vedou (108) k závěru, že nedošlo k převodu ekonomické činnosti. Převedené závazky (tedy vklady) nelze považovat za příjemce státní podpory, neboť nepředstavují podnik.

(183)

Souhrnně řečeno, byla zahájena likvidace tří stávajících právních subjektů a tyto subjekty již neprovozují bankovní činnosti. Převedené závazky současně nepředstavují ekonomickou činnost.

(184)

Proto je vyvozen závěr, že fond HFSF tím, že národní bance poskytl dluhopisy EFSF na pokrytí mezery ve financování u získaných aktiv a závazků tří bank Cooperative, těmto bankám neumožnil, aby nadále provozovaly ekonomické činnosti. Proto podpora ze strany fondu HFSF nepředstavuje ani podporu ve prospěch subjektů v likvidaci, ani podporu ve prospěch převedených aktiv a závazků.

(185)

Pokud jde o to, zda prodej aktiv a závazků tří bank Cooperative zahrnuje státní podporu ve prospěch národní banky, Komise musí posoudit, zda jsou splněny určité požadavky a zejména zda i) byl proces prodeje otevřený, bezpodmínečný a nediskriminační; ii) zda se prodej uskutečnil za tržních podmínek; a iii) zda stát maximalizoval prodejní cenu dotčených aktiv a závazků (109).

(186)

Jak již bylo zmíněno v 64. bodě odůvodnění, Řecká banka se obrátila na pět největších řeckých úvěrových institucí, které tehdy v Řecku působily. Skutečnost, že skupina kupujících, na něž se Řecká banka obrátila, byla omezená, nevylučuje, že nabídkové řízení bylo otevřené, jelikož se jednalo o jediné úvěrové instituce, které pravděpodobně mohly mít o předložení nabídky zájem. Balíček k prodeji totiž obsahoval pouze vklady. Aby bylo možné u těchto vkladů využít synergie, je nezbytné provozovat činnost v dotčené zeměpisné oblasti. Banka, která není v těchto oblastech přítomná, by nemohla vkladatelům nabízet své služby, a udržela by si tudíž minimum vkladů a nabyvatel by nesl náklady na získání vkladů bez prospěchu. Řecká banka tudíž mohla v krátkém časovém rámci, který byl k dispozici k vyřešení krizové situaci tří bank Cooperative, přiměřeně předpokládat, že zájem o získání zmíněných aktiv projeví pouze úvěrové instituce, jejichž obchodní modely jim umožňují poskytovat služby těmto vkladatelům. Závazné nabídky předložila národní banka a tři jiné banky. Nabídka národní banky byla vzhledem k částce a době nutné k uzavření převodu upřednostněna. Národní banka nabídla, že zaplatí částku rovnající se […] % převedených vkladů a podle jejích odhadů bylo možné dokončit převod během jednoho pracovního dne.

(187)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že v souladu s bodem 20 sdělení o restrukturalizaci a s vlastní rozhodovací praxí lze státní podporu ve prospěch národní banky vyloučit (110).

(188)

Státní podpora, která je součástí prodeje tří bank Cooperative, nepředstavuje státní podporu ve prospěch tří bank Cooperative, ve prospěch převedených aktiv ani ve prospěch národní banky. Opatření proto nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(189)

Komise musí posoudit, zda opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(190)

Kapitálová injekce ve výši 50 milionů EUR, kterou Řecko v červenci 2009 vložilo do banky FB (opatření FB1), řecké státní cenné papíry v hodnotě 60 milionů EUR poskytnuté v květnu 2012 (opatření FB2) a státní záruka, která byla bance FB poskytnuta za vydané dluhopisy v nominální hodnotě 50 milionů EUR v březnu 2011 (opatření FB3), byly poskytnuty v rámci režimu podpor pro řecké banky (111). V rozhodnutí o schválení uvedeného režimu Komise dospěla k závěru, že opatření poskytnutá v rámci režimu představují státní podporu.

(191)

Komise proto podotýká, že převedené činnosti by bez zmíněných opatření přestaly existovat. Uvedená opatření přispěla ke stabilizaci a pokračování ekonomických činností, které byly později převedeny na národní banku, a proto se Komise domnívá, že opatření zvýhodnila ekonomické činnosti banky FB později převedené na národní banku a představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(192)

Komise bere na vědomí, že fond HFSF je subjekt zřízený a financovaný Řeckem za účelem podpory bank, a opatření FB4 a FB5 proto zahrnují státní zdroje. Komise rovněž podotýká, že opatření FB4 a FB5 mají selektivní povahu, neboť jsou prospěšná pouze pro činnosti banky FB.

(193)

Kromě toho se Komise domnívá, že opatření FB4 a FB5 znamenají pro činnosti banky FB jednoznačnou výhodu, neboť umožňují jejich pokračování. Příkaz k převodu v takovém případě samozřejmě představuje prodej „en bloc“. Nedojde sice k převodu vlastního kapitálu a podřízeného dluhu, ale klíčová produktivní bankovní aktiva (pobočky, vklady a úvěry) převedena budou. Opatření FB4 proto znamená pro převedené činnosti výhodu, neboť poskytuje dostatečná aktiva na pokrytí vkladů, a zajišťuje další existenci převedených činnosti díky prodeji aktiv banky FB „en bloc“.

(194)

Bez opatření FB5 by navíc prodej nebyl možný, protože převod by měl nepříznivý vliv na poměr kapitálové přiměřenosti nabyvatele. Převedené činnosti by proto přestaly existovat, a opatření FB4 a FB5 je tudíž jednoznačně zvýhodňují.

(195)

Komise má za to, že opatření FB4 a FB5 nesplňují zásadu investora v tržním hospodářství. Fond HFSF ve skutečnosti neměl žádnou naději, že mu jeho příspěvek přinese zisk: výměnou za příspěvek neobdržel žádnou pohledávku vůči národní bance, ale pouze pohledávku vůči subjektu v likvidaci, tedy vůči bance FB (112). Fond HFSF proto pravděpodobně nebude schopen získat částku příspěvku v plném rozsahu zpět.

(196)

Selektivní výhoda plynoucí z opatření FB4 a FB5 narušuje hospodářskou soutěž tím, že umožňuje pokračování jedné bankovní činnosti, umožňuje, aby byla provozována na trhu a soutěžila s jinými bankami včetně dceřiných společností zahraničních bank, které působí na Řeckém trhu nebo by mohly mít o vstup na řecký trh zájem. Opatření FB4 a FB5 proto ovlivňují obchod mezi členskými státy a mohou narušit hospodářskou soutěž.

(197)

Komise proto dospěla k závěru, že skutečnost, že fond HFSF pokryl mezeru ve financování ve výši 456,97 milionu EUR, která se týkala aktiv převedených z banky FB na národní banku, a závazek HFSF pokrýt kapitálové potřeby související s uvedenými aktivy, jež mohou dosáhnout až 100 milionů EUR, představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(198)

Jak již bylo vysvětleno ve 193. bodě odůvodnění, Komise považuje činnosti banky FB za příjemce opatření FB4 a FB5, neboť díky podpoře mohou zmíněné ekonomické činnosti pokračovat v rámci národní banky.

(199)

Pokud jde o to, zda prodej činností banky FB představuje státní podporu ve prospěch banky, je třeba, aby Komise v souladu s bodem 49 sdělení o bankovnictví z roku 2008 posoudila, zda jsou splněny určité požadavky. Musí zejména prozkoumat, zda i) byl proces prodeje otevřený a nediskriminační; ii) zda se prodej uskutečnil za tržních podmínek; a iii) zda finanční instituce či vláda maximalizovaly prodejní cenu dotčených aktiv a závazků.

(200)

Národní banka získala balíček aktiv a závazků banky FB, jelikož v rámci nediskriminačního nabídkového řízení, které bylo otevřené jiným bankám, předložila upřednostněnou nabídku. Řecká banka se rozhodla, že se obrátí pouze na čtyři největší banky působící v Řecku, z nichž pouze národní banka a jedna další banka předložily nezávazné nabídky. Řecká banka vyzvala oba uchazeče, aby předložili lepší nabídky. Řecká banka vybrala banku NBG, protože její nabídka zahrnovala nižší náklady na řešení krizové situace (113).

(201)

Komise podotýká, že Řecká banka se obrátila pouze na čtyři banky (114). Skutečnost, že skupina kupujících, na něž se Řecká banka obrátila, byla omezená, nevylučuje, že nabídkové řízení bylo otevřené, jelikož v Řecku nepůsobily jiné banky, které by byly dostatečně velké na to, aby mohly absorbovat nabízená aktiva, a v době řešení krizové situace disponovaly odpovídajícím kapitálem, a jelikož zahraniční úvěrové a finanční instituce projevovaly v době řešení krizové situace omezený zájem podílet se na bankovních činnostech v Řecku. Řecká banka navíc předem určila portfolio aktiv a závazků, které mají být převedeny, a harmonogram, který nabídky měly splňovat, aby byly platné. Komise má za to, že postup prodeje byl otevřený a nediskriminační.

(202)

Negativní cena (tedy se zohledněním mezery ve financování a pokrytí výše zmíněných kapitálových potřeb) aktiv a závazků banky FB nebrání tomu, aby prodejní cena odrážela tržní hodnotu podniku (115). Komise nemá důvod domnívat se, že učiněná nabídka a zaplacená cena neodrážely tržní cenu podniku. Je třeba připomenout, že podle řeckého práva je reálná hodnota převedených aktiv nejprve odhadnuta Řeckou bankou a poté ji během následujících šesti měsíců ověří a upraví externí odborníci. Komise se proto domnívá, že prodej proběhl za tržních podmínek. Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že v souladu s bodem 49 sdělení o bankovnictví z roku 2008 a bodem 20 sdělení o restrukturalizaci a s vlastní rozhodovací praxí (116) lze státní podporu ve prospěch banky vyloučit.

(203)

Na základě 190. až 197. bodu odůvodnění má Komise za to, že opatření FB1, FB2, FB3, FB4 a FB5 splňují podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy a představují státní podporu.

(204)

Komise proto dospěla k závěru, že činnosti banky FB obdržely státní podporu ve formě kapitálové podpory ve výši 606,97 milionu EUR (opatření FB1, FB4 a FB5), která doplnila úvěry ve formě řeckých státních cenných papírů v hodnotě 60 milionů EUR (opatření FB2) a státní záruky ve výši 50 milionů EUR (opatření FB3), jak je shrnuto v tabulce 10.

Tabulka 10

Přehled celkové podpory ve prospěch činností banky FB

(205)

Ustanovení č. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy zmocňuje Komisi, aby podpory považovala za slučitelné s vnitřním trhem, pokud mají „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“.

(206)

Komise uznala, že světová finanční krize může být příčinou vážné poruchy v hospodářství členského státu a že opatření, která podporují banky, mohou takovou poruchu napravit. To potvrdilo také sdělení o bankovnictví z roku 2008, sdělení o rekapitalizaci a sdělení o restrukturalizaci. Komise se i nadále domnívá, že požadavky na schválení státní podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy jsou splněny vzhledem k tomu, že opět vzniklo napětí na finančních trzích. Komise tento názor potvrdila přijetím sdělení o prodloužení z roku 2011 (117) a sdělení o bankovnictví z roku 2013 (118).

(207)

Pokud je o řecké hospodářství, Komise v rozhodnutích, jimiž schvaluje a prodlužuje režim podpor pro řecké banky, jakož i ve schváleních opatření státní podpory, kterou Řecko poskytlo jednotlivým bankám, uznala, že v řeckém hospodářství existuje hrozba vážné poruchy a že státní podpora bank je k odstranění této poruchy vhodná. Proto by právním základem pro posouzení opatření podpory měl být čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(208)

Aby byla v souladu bodem 15 sdělení o bankovnictví z roku 2008 podpora slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, musí splňovat obecná kritéria slučitelnosti:

a)   vhodnost: podpora musí být dobře cílená, aby mohla účinně dosáhnout cíle nápravy vážné poruchy v hospodářství; toho by nebylo dosaženo, pokud by opatření nebylo pro nápravu této poruchy vhodné;

b)   nezbytnost: výše a podoba opatření podpory musí být nezbytné k dosažení cíle. Proto se musí jednat o minimální částku, která je nezbytná k dosažení cíle, a opatření musí mít podobu, která je pro nápravu poruchy nejvhodnější;

c)   přiměřenost: kladné účinky opatření a narušení hospodářské soutěže je třeba náležitě vzájemně vyvážit a zajistit, aby bylo narušení omezeno na minimum nezbytné k dosažení cílů opatření;

(209)

Během finanční krize Komise vyvinula kritéria slučitelnosti pro různé druhy opatření podpory. Zásady pro posuzování opatření podpory byly poprvé stanoveny ve sdělení o bankovnictví z roku 2008.

(210)

Sdělení o rekapitalizaci stanoví další pokyny k úrovni protiplnění požadované u státních kapitálových injekcí.

(211)

Na závěr Komise ve sdělení o restrukturalizaci vysvětlila, jak bude posuzovat plány restrukturalizace. Při posuzování plánu restrukturalizace banky podle sdělení o restrukturalizaci Komise zohlední všechna opatření uvedená v tabulce 10.

(212)

Opatření FB1, FB2 a FB3 byla poskytnuta v rámci režimu podpor pro řecké banky. Opatření, která zmíněný režim obsahuje, již byla posouzena a bylo shledáno, že jsou slučitelná s vnitřním trhem, a to v rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2008.

(213)

Pokud jde o vhodnost opatření FB4 a FB5, Komise se domnívá, že uvedená opatření jsou vhodná, protože ochránila vkladatele banky FB, a tudíž i finanční stabilitu. Tyto činnosti by bez podpory fondu HFSF ustaly, protože banka FB měla v době řešení krizové situace negativní kapitál a za tehdejších obtížných tržních podmínek by žádná banka nekoupila portfolio aktiv a závazků se zápornou hodnotou, které by zhoršilo její postavení z hlediska kapitálové přiměřenosti. Opatření proto zaručila zachování finanční stability v Řecku. Na tomto základě Komise konstatuje, že opatření jsou vhodná jako podpora na záchranu.

(214)

Podle sdělení o bankovnictví z roku 2008 musí být výše a podoba opatření podpory nezbytné k dosažení cíle. To znamená, že kapitálový vklad musí představovat minimum nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(215)

Jak Řecká banka uvedla v dopise ze dne 8. května 2013, navzdory malé velikosti banky FB by v případě, že by jí byla odebrána licence, aniž by byla uplatněna opatření k řešení její krizové situace, mohla být poškozena důvěra vkladatelů v řecký bankovní systém, což by mohlo mít vliv na finanční stabilitu. Kromě toho Řecká banka dodala, že z řady různých možností řešení krizové situace upřednostňuje řešení krizové situace banky FB prostřednictvím postupu nákupu a začlenění v souladu s Memorandem o hospodářské a finanční politice z prosince 2012. Domnívala se, že tento postup nabízí okamžité a definitivní řešení problémů, jimž banka FB čelí. Komise se domnívá, že tyto prvky finanční stability podporují nezbytnost opatření FB4 a FB5.

(216)

Pokud jde o částku intervence, Řecká banka v rozhodnutí 10/1/10.5.2013 uvedla, že upřednostňuje příkaz k převodu vybraných aktiv a závazků, neboť toto řešení minimalizuje náklady na řešení krizové situace. Uvedené rozhodnutí bylo rovněž v souladu s Memorandem o hospodářské a finanční politice z března 2012. Komise navíc podotýká, že řecké orgány pečlivě posoudily konečnou částku mezery ve financování, přičemž zohlednily zprávu o ocenění, kterou vyhotovil statutární auditor. Příspěvek přesně pokryl rozdíl mezi reálnou hodnotou převedených aktiv a hodnotou závazků. Fond HFSF se kromě toho zavázal, že pokryje kapitálové potřeby pouze do výše 9 % převedených aktiv odhadnutých Řeckou bankou. Skutečnost, že ze dvou uchazečů pouze národní banka souhlasila s tím, že přepracuje svoji nabídku, podporuje závěr, že příspěvek nebyl nadměrný.

(217)

Vlastní kapitál banky FB navíc nebyl převeden, a tudíž zůstal v subjektu v likvidaci, tedy v bance FB. Akcionáři proto utrpí plnou ztrátu a příspěvek fondu HFSF není navýšen o náklady na jejich záchranu.

(218)

Pokud jde o protiplnění za podporu, jak již bylo zmíněno ve 195. bodě odůvodnění, fond HFSF s nejvyšší pravděpodobností nebude schopen v plném rozsahu získat zpět částku příspěvku (119). Je proto zjevné, že fond HFSF není příjemcem žádného protiplnění a jeho příspěvek se podobá grantu. Jak je uvedeno v bodě 44 sdělení o rekapitalizaci, rekapitalizaci bez dostatečného protiplnění lze přijmout pouze v případě, že banky, jež se dostaly do problémů, nemohou žádné protiplnění zaplatit. Komise má za to, že to je případ banky FB. Neexistence protiplnění v souladu se sdělením o rekapitalizaci vyvolává potřebu hloubkové restrukturalizace.

(219)

Závěr tedy je, že opatření FB4 a FB5 jako podpora na záchranu jsou jak svojí částkou, tak podobou nezbytná k dosažení cíle omezení narušování řeckého bankovního systému a hospodářství jako celku.

(220)

Komise podotýká, že banka FB již neexistuje v podobě, v jaké existovala dříve. Skutečnost, že podpora tyto převedené činnosti zachránila, by teoreticky mohla narušovat hospodářskou soutěž. Komise však zohledňuje malou velikost banky FB i proces prodeje, v němž měli soutěžící možnost předložit nabídku na koupi vybraných aktiv a závazků banky FB. Ekonomické činnosti banky FB byly navíc ihned po převodu v plném rozsahu začleněny do národní banky a přestaly existovat jako samostatná ekonomická činnost nebo konkurent. Komise proto dospěla k závěru, že podpora nijak neoprávněně nenarušuje hospodářskou soutěž.

(221)

Je vyvozen závěr, že opatření FB4 a FB5 jsou vhodná a nezbytná a s ohledem na malou velikost banky FB a na skutečnost, že na základě plného začlenění do národní banky přestala banka FB existovat jako samostatný konkurent, jsou i úměrná plánovanému cíli, a to v souladu se sdělením o bankovnictví z roku 2008 a sdělením o rekapitalizaci.

(222)

Pokud jde o protiplnění za opatření FB4, Komise v 218. bodě odůvodnění poznamenala, že fond HFSF pravděpodobně v plném rozsahu nezíská zpět částku 456,97 milionu EUR, kterou vynaložil na řešení krizové situace banky FB (opatření FB4). Neexistence protiplnění vyvolává potřebu hloubkové restrukturalizace jak z hlediska opatření pro zajištění životaschopnosti, tak opatření, která by omezila narušování hospodářské soutěže.

(223)

Bod 21 sdělení o restrukturalizaci stanoví, že pokud se úvěrová instituce v obtížích nemůže hodnověrně vrátit k dlouhodobé životaschopnosti, mělo by se uvažovat o její řádné likvidaci či dražbě. Členské státy proto mohou stimulovat odchod neživotaschopných aktérů z trhu a zároveň umožnit, aby se proces odchodu uskutečnil v přiměřeném časovém rámci, který zachovává finanční stabilitu.

(224)

Banka FB však samostatně životaschopná nebyla a byla zahájena její likvidace. V tomto ohledu bod 17 sdělení o restrukturalizaci vysvětluje, že „pokud je kupující podnik životaschopný a schopný převzetí banky ve špatném finančním stavu absorbovat, pak může prodej banky ve špatném finančním stavu jiné finanční instituci přispět k obnovení dlouhodobé životaschopnosti a napomoci obnovení důvěry na trhu.“

(225)

Jak je uvedeno v oddíle 7.5.2, banku lze na základě jejího plánu restrukturalizace považovat za životaschopný subjekt. Proto je díky tomu, že činnosti banky FB byly převedeny na národní banku, možné zachovat jejich dlouhodobou životaschopnost. Kromě toho skutečnost, že činnosti banky FB byly v plném rozsahu začleněny (120) do národní banky a přestaly existovat jako samostatný konkurent, představuje hloubkovou restrukturalizaci, která je nutná v důsledku nedostatečného protiplnění za státní podporu.

(226)

Jak je vysvětleno v 216. bodě odůvodnění, zvolený způsob řešení krizové situace banky FB zaručuje, že jsou náklady na restrukturalizaci omezeny na minimum. Nejprve řecké orgány pečlivě posoudily mezeru ve financování, přičemž zohlednily zprávu, kterou vyhotovili nezávislí auditoři. Kromě toho se fond HFSF zavázal, že pokryje kapitálové potřeby kupujícího vycházející z převedených činností, pouze do minimální částky požadované zákonem. Kromě toho začlenění ekonomických činností banky FB do většího subjektu a souběžná realizace synergií prostřednictvím racionalizace sítě poboček banky FB, konsolidace infrastruktury IT a snížení nákladů na financování pomáhají, na rozdíl od scénáře, kdy by se stát snažil obnovit samostatnou životaschopnost banky FB, omezit náklady na restrukturalizaci na minimum.

(227)

Vlastní kapitál ani podřízený dluh na národní banku převedeny nebyly, ale zůstaly v bance FB, tedy subjektu v likvidaci. Komise má tudíž za to, že bylo dosaženo dostatečného sdílení zátěže mezi akcionáři, neboť akcionáři mají nárok na zisky z likvidace pouze tehdy, stačí-li zisky v první řadě na platbu fondu HFSF, jehož pohledávka je nadřazená pohledávkám ostatních věřitelů. Vzhledem k tomu, že aktiv v likvidaci je velmi málo, je nepravděpodobné, že akcionáři získají své investice zpět.

(228)

Pokud jde o opatření, která mají omezit narušování hospodářské soutěže, bod 30 sdělení o restrukturalizaci stanoví: „Jako východisko pro posouzení, zda jsou taková opatření potřebná, považuje Komise velikost, rozsah a dosah činností, které by dotyčná banka vyvíjela při provádění hodnověrného plánu restrukturalizace […]. Povaha a forma takových opatření bude záležet na dvou kritériích: zaprvé na výši podpory a podmínkách a okolnostech, za kterých byla podpora udělena, a zadruhé na vlastnostech trhu či trhů, na kterých bude banka přijímající podporu působit.“

(229)

Celková podpora obdržená ve formě kapitálu činí 606,97 milionu EUR (opatření FB1, FB4 a FB5) a doplňuje řecké státní cenné papíry v hodnotě 60 milionů EUR (opatření FB2) a státní záruky ve výši 50 milionů EUR (opatření FB3). Opatření FB1 odpovídalo 3,25 % rizikově vážených aktiv banky FB k 31. prosinci 2008. Opatření FB4, tedy financování mezery ve financování z banky FB na národní banku, odpovídalo přibližně 33,44 % rizikově vážených aktiv banky FB k 31. březnu 2013. Opatření FB5 svojí definicí odpovídalo 9 % rizikově vážených aktiv banky FB převedených na národní banku. Tyto částky podpory v kombinaci s neexistencí protiplnění vybízejí k výraznému omezení přítomnosti příjemce podpory na trhu.

(230)

Pokud jde o trh, na němž banka FB provozovala svoji činnost, Komise podotýká, že banka FB byla velice malá (méně než 0,5 % podílu celkových aktiv řeckých bank a s tržním podílem nepřesahujícím 1 % u úvěrů a vkladů v Řecku) a že aktiva a závazky banky FB, které byly převedeny na národní banku, jsou tudíž ve srovnání s velikostí řeckého bankovního systému malé.

(231)

Kromě toho byly činnosti banky FB nabídnuty konkurentům v otevřené aukci. Po prodeji přestala banka FB existovat jako samostatný konkurent, neboť převedené činnosti byly v plném rozsahu začleněny do národní banky.

(232)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k malé velikosti převedených činností, otevřenému procesu prodeje a ke skutečnosti, že činnosti banky FB byly v plném rozsahu začleněny do národní banky, nedochází navzdory velmi vysoké částce podpory a neexistenci protiplnění k neoprávněnému narušování hospodářské soutěže.

(233)

Na základě uvedené analýzy se v souladu se sdělením o restrukturalizaci vyvozuje závěr, že prodej vybraných aktiv a závazků banky FB a jejich začlenění do banky zaručují, že činnosti banky FB budou opět dlouhodobě životaschopné, že je podpora omezena na nezbytné minimum a že nedochází k neoprávněnému narušování hospodářské soutěže.

(234)

Všechna opatření podpory uvedená v tabulce 10 jsou proto slučitelná s vnitřním trhem.

(235)

Komise musí nejprve posoudit, zda opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(236)

Fond HFSF je subjekt zřízený a financovaný Řeckem za účelem podpory bank. Opatření PB1 a PB2 proto zahrnují státní zdroje. Opatření PB1 a PB2 rovněž mají selektivní povahu, neboť jsou prospěšná pouze pro činnosti banky Probank.

(237)

Kromě toho opatření PB1 a PB2 znamenají pro činnosti banky Probank jednoznačnou výhodu, neboť umožňují jejich pokračování. Příkaz k převodu v takovém případě představuje prodej „en bloc“, neboť i když nedojde k převodu vlastního kapitálu, klíčová produktivní bankovní aktiva (pobočky, vklady a úvěry) převedena budou.

(238)

Opatření PB1 a PB2 nesplňují zásadu investora v tržním hospodářství. Fond HFSF ve skutečnosti neměl žádnou naději, že mu jeho příspěvek přinese zisk: výměnou za příspěvek neobdržel žádnou pohledávku vůči národní bance, ale pouze pohledávku vůči subjektu v likvidaci, tedy vůči bance Probank (121). Fond HFSF proto pravděpodobně nebude schopen získat v plném rozsahu zpět částku příspěvku.

(239)

Tato selektivní výhoda plynoucí z opatření PB1 a PB2 narušuje hospodářskou soutěž tím, že umožňuje pokračování jedné bankovní činnosti, umožňuje, aby byla provozována na trhu a soutěžila s jinými bankami, které působí na Řeckém trhu nebo by mohly mít o vstup na řecký trh zájem. Opatření PB1 a PB2 proto ovlivňují obchod mezi členskými státy a mohou narušit hospodářskou soutěž.

(240)

Proto je vyvozen závěr, že skutečnost, že fond HFSF pokryl mezeru ve financování ve výši 562,73 milionu EUR, která se týkala aktiv převedených z banky Probank na národní banku, a závazek HFSF pokrýt kapitálové potřeby související s převedenými aktivy, jež mohou dosáhnout výše [180 až 280] milionů EUR, představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(241)

Příjemcem opatření PB1 a PB2 jsou činnosti banky Probank, neboť ty díky zmíněným opatřením mohou pokračovat v rámci národní banky.

(242)

Pokud jde o to, zda prodej činností banky Probank představuje státní podporu ve prospěch národní banky, je třeba, aby Komise v souladu s bodem 49 sdělení o bankovnictví z roku 2008 posoudila, zda jsou splněny určité požadavky. Musí zejména prozkoumat, zda i) byl proces prodeje otevřený a nediskriminační; ii) zda se prodej uskutečnil za tržních podmínek; a iii) zda finanční instituce či vláda maximalizovaly prodejní cenu dotčených aktiv a závazků.

(243)

Národní banka získala aktiva a závazky banky Probank, jelikož v rámci nediskriminačního nabídkového řízení, které bylo otevřené jiným bankám, předložila upřednostněnou nabídku. Řecká banka se rozhodla, že se obrátí pouze na čtyři největší banky působící v Řecku, z nichž pouze národní banka a jedna další banka předložily nabídky. Upřednostněnou nabídku přeložila národní banka, a to jak z hlediska ceny, tak očekávaných synergií.

(244)

Řecká banka se obrátila pouze na čtyři banky. Skutečnost, že skupina kupujících, na něž se Řecká banka obrátila, byla omezená, nevylučuje, že nabídkové řízení bylo otevřené, jelikož v Řecku nepůsobily jiné banky, které byly dostatečně velké, aby mohly absorbovat nabízené činnosti, a v době řešení krizové situace disponovaly odpovídajícím kapitálem. Navíc až do doby řešení krizové situace banky Probank žádné zahraniční úvěrové a finanční instituce nepředložily platný závazný návrh na získání banky Probank, a to navzdory opakovanému posunutí termínu. V době řešení krizové situace projevovaly zahraniční úvěrové a finanční instituce jen velice omezený zájem podílet se na bankovních činnostech v Řecku. Řecká banka navíc předem určila portfolio aktiv a závazků, které mají být převedeny, a harmonogram, který nabídky musely splňovat, aby byly platné. Komise má tudíž za to, že postup prodeje byl otevřený a nediskriminační.

(245)

Negativní cena (tedy se zohledněním mezery ve financování a pokrytí výše zmíněných kapitálových potřeb) aktiv a závazků banky Probank nebrání tomu, aby prodejní cena odrážela tržní hodnotu podniku (122). Komise nemá důvod domnívat se, že učiněná nabídka a zaplacená cena neodrážely tržní cenu podniku. Reálná hodnota aktiv byla samozřejmě odhadnuta Řeckou bankou a ověřena externími auditory. Komise se proto domnívá, že prodej proběhl za tržních podmínek. Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že v souladu s bodem 49 sdělení o bankovnictví z roku 2008 a bodem 20 sdělení o restrukturalizaci a s vlastní rozhodovací praxí (123) lze státní podporu ve prospěch národní banky vyloučit.

(246)

Na základě 236. až 240. bodu odůvodnění má Komise za to, že opatření PB1 a PB2 splňují podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy a představují státní podporu.

(247)

Je proto vyvozen závěr, že na činnosti banky Probank byla poskytnuta státní podpora ve formě kapitálové podpory ve výši [742,7 až 842,7] milionu EUR (opatření PB1 a PB2), jak je shrnuto v tabulce 11.

Tabulka 11

Přehled celkové podpory ve prospěch činností banky Probank

(248)

Ustanovení č. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy zmocňuje Komisi, aby podpory považovala za slučitelné s vnitřním trhem, pokud mají „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“.

(249)

Jak je vysvětleno v 206. a 207. bodě odůvodnění, právním základem pro posouzení opatření podpory pro řecké banky by měl být čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(250)

Jak je vysvětleno v 208. bodě odůvodnění, aby byla v souladu bodem 15 sdělení o bankovnictví z roku 2008 podpora slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, musí splňovat obecná kritéria slučitelnosti: musí být vhodná, nezbytná a přiměřená.

(251)

Sdělení o rekapitalizaci stanoví další pokyny k úrovni protiplnění požadované u státních kapitálových injekcí.

(252)

Na závěr Komise ve sdělení o restrukturalizaci vysvětlila, jak bude posuzovat plány restrukturalizace. Při posuzování plánu restrukturalizace podle sdělení o restrukturalizaci Komise zohlední veškerá opatření uvedená v tabulce 11.

(253)

Pokud jde o vhodnost opatření PB1 a PB2, Komise se domnívá, že pokrytí mezery ve financování a závazek pokrýt kapitálové potřeby kupujícího, které související s převedenými aktivy, jsou vhodné, neboť umožnily prodej, ochránily vkladatele banky Probank, a tím i finanční stabilitu. Tyto činnosti by bez podpory fondu HFSF ustaly, protože banka Probank měla v době řešení krizové situace negativní kapitál. Za tehdejších obtížných tržních podmínek by žádná banka nekoupila portfolio aktiv a závazků se zápornou hodnotou, které by zhoršilo její postavení z hlediska kapitálové přiměřenosti. Dne 10. května 2013 Řecká banka jmenovala do banky Probank komisaře, který měl zaručit, že budou přijata opatření nezbytná k tomu, aby banka Probank dokončila navýšení základního kapitálu. Skutečnost, že do doby řešení krizové situace navzdory snahám komisaře jmenovaného do banky Probank a opakovanému prodloužení lhůty pro navýšení základního kapitálu banky Probank žádný soukromý investor nepředložil konečnou závaznou nabídku na získání banky Probank, podporuje zjištění, že by zmíněné činnosti bez podpory z fondu HFSF nepokračovaly. Opatření proto zaručila zachování finanční stability v Řecku. Na základě toho Komise konstatuje, že opatření jsou vhodná jako podpora na záchranu.

(254)

Podle sdělení o bankovnictví z roku 2008 musí být výše a podoba opatření podpory nezbytné k dosažení cíle. To znamená, že kapitálový vklad musí představovat minimum nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(255)

Memorandum o hospodářské a finanční politice z května 2013 stanovilo, že u těchto vedlejších bank (124), které nesplňují požadavky na kapitál, Řecká banka v koordinaci s fondem HFSF posoudí možnosti, jak minimalizovat náklady daňových poplatníků, včetně postupů nákupu a začlenění, a zároveň zaručit bezpečnost vkladatelů.

(256)

Jak Řecká banka uvedla v rozhodnutí ze dne 26. července 2013 (125), pokud by bance Probank byla odebrána licence, aniž by byla uplatněna opatření k řešení její krizové situace, mohlo by to mít vliv na finanční stabilitu.

(257)

Komise se domnívá, že tyto prvky finanční stability podporují nezbytnost opatření PB1 a PB2.

(258)

Pokud jde o částku týkající se opatření, řecké orgány pečlivě posoudily mezeru ve financování, přičemž zohlednily zprávu o ocenění, kterou vyhotovil statutární auditor. Příspěvek přesně pokryl rozdíl mezi reálnou hodnotou převedených aktiv a hodnotou závazků. Řecká banka ve svém rozhodnutí 12/1/26.7.2013 uvedla, že upřednostňuje příkaz k převodu vybraných aktiv a závazků, neboť toto řešení minimalizuje náklady na řešení krizové situace. Toto řešení je rovněž v souladu s Druhým programem hospodářské korekce pro Řecko z července 2013. Fond HFSF se kromě toho zavázal, že pokryje kapitálové potřeby pouze do výše 9 % převedených aktiv odhadnutých Řeckou bankou.

(259)

Vlastní kapitál navíc na národní banku převeden nebyl, a tudíž zůstal v subjektu v likvidaci. Akcionáři banky Probank proto utrpí plnou ztrátu a příspěvek fondu HFSF není navýšen o náklady na jejich záchranu.

(260)

Pokud jde o protiplnění za podporu, jak již bylo zmíněno v 238. bodě odůvodnění, fond HFSF s nejvyšší pravděpodobností nebude schopen v plném rozsahu získat zpět částku příspěvku. Je proto zjevné, že fond HFSF není příjemcem žádného protiplnění a jeho příspěvek se podobá grantu. Jak je uvedeno v bodě 44 sdělení o rekapitalizaci, lze rekapitalizaci bez dostatečného protiplnění přijmout pouze v případě, že banky, jež se dostaly do problémů, žádné protiplnění zaplatit nemohou. Komise má za to, že to je případ banky Probank. Neexistence protiplnění v souladu se sdělením o rekapitalizaci vyvolává potřebu hloubkové restrukturalizace.

(261)

Závěr tedy je, že opatření jako podpora na záchranu jsou jak svojí částkou, tak podobou nezbytná k omezení narušování řeckého bankovního systému a hospodářství jako celku.

(262)

Banka Probank již v podobě, v jaké existovala dříve, neexistuje. Skutečnost, že podpora zachránila činnosti převedené na národní banku, by teoreticky mohla narušovat hospodářskou soutěž. Komise však poukazuje na malou velikost banky Probank a na proces prodeje, v němž měli soutěžící možnost předložit nabídku na koupi vybraných aktiv a závazků banky Probank. Ekonomické činnosti banky Probank byly navíc ihned po převodu v plném rozsahu začleněny do národní banky a přestaly existovat jako samostatná ekonomická činnost nebo konkurent. Komise proto dospěla k závěru, že podpora nijak neoprávněně nenarušuje hospodářskou soutěž.

(263)

Je vyvozen závěr, že opatření PB1 a PB2 jsou s ohledem na plánovanou důkladnou restrukturalizaci národní banky, na níž byly převedeny ekonomické činnosti banky Probank, vhodná a nezbytná a jsou i úměrná plánovanému cíli, a to v souladu se sdělením o bankovnictví z roku 2008 a sdělením o rekapitalizaci.

(264)

Pokud jde o protiplnění za opatření PB1, Komise v 260. bodě odůvodnění poznamenala, že fond HFSF pravděpodobně nezíská v plném rozsahu zpět částku 562,73 milionu EUR, kterou vynaložil na řešení krizové situace banky Probank (opatření PB1). Neexistence protiplnění vyvolává potřebu hloubkové restrukturalizace jak z hlediska opatření pro zajištění životaschopnosti, tak opatření, která by omezila narušování hospodářské soutěže.

(265)

Bod 21 sdělení o restrukturalizaci stanoví, že pokud se úvěrová instituce v obtížích nemůže hodnověrně vrátit k dlouhodobé životaschopnosti, mělo by se uvažovat o její řádné likvidaci či dražbě. Členské státy proto mohou stimulovat odchod neživotaschopných aktérů z trhu a zároveň umožnit, aby se proces odchodu uskutečnil v přiměřeném časovém rámci, který zachovává finanční stabilitu.

(266)

Banka Probank však samostatně životaschopná nebyla a byla zahájena její likvidace. V tomto ohledu bod 17 sdělení o restrukturalizaci vysvětluje, že „pokud je kupující podnik životaschopný a schopný převzetí banky ve špatném finančním stavu absorbovat, pak může prodej banky ve špatném finančním stavu jiné finanční instituci přispět k obnovení dlouhodobé životaschopnosti a napomoci obnovení důvěry na trhu.“

(267)

Jak je uvedeno v oddíle 7.5.2, národní banku lze na základě jejího plánu restrukturalizace považovat za životaschopný subjekt. Proto je díky tomu, že činnosti banky Probank byly převedeny na národní banku, možné zachovat jejich dlouhodobou životaschopnost. Kromě toho skutečnost, že činnosti banky Probank byly v plném rozsahu začleněny (126) do národní banky a přestaly existovat jako samostatný subjekt, představuje hloubkovou restrukturalizaci, která je nutná v důsledku nedostatečného protiplnění za státní podporu.

(268)

Jak je vysvětleno v 258. bodě odůvodnění, zvolený způsob řešení krizové situace banky Probank zaručuje, že jsou náklady na restrukturalizaci omezeny na minimum. Nejprve řecké orgány pečlivě posoudily mezeru ve financování, přičemž zohlednily zprávu, kterou vyhotovili nezávislí auditoři. Kromě toho se fond HFSF zavázal, že pokryje kapitálové potřeby kupujícího vycházející z převedených aktiv pouze do minimální částky požadované zákonem. Kromě toho začlenění ekonomických činností banky Probank do většího subjektu a souběžná realizace synergií prostřednictvím racionalizace sítě poboček banky Probank, konsolidace infrastruktury IT a snížení nákladů na financování přispívají k tomu, že jsou na náklady na restrukturalizaci ve srovnání se scénářem, kdy by se stát snažil obnovit samostatnou životaschopnost banky Probank, omezeny na minimum.

(269)

Vlastní kapitál ani podřízený dluh na národní banku převedeny nebyly a zůstaly v bance Probank, tedy subjektu v likvidaci. Komise má tudíž za to, že bylo dosaženo dostatečného sdílení zátěže mezi akcionáři, neboť akcionáři mají nárok na zisky z likvidace pouze tehdy, stačí-li zisky v první řadě na platbu fondu HFSF, jehož pohledávka je nadřazená pohledávkám ostatních věřitelů. Vzhledem k tomu, že aktiv v likvidaci je málo, je nepravděpodobné, že akcionáři získají své investice zpět.

(270)

Pokud jde o opatření, která mají omezit narušování hospodářské soutěže, bod 30 sdělení o restrukturalizaci stanoví: „Jako východisko pro posouzení, zda jsou taková opatření potřebná, považuje Komise velikost, rozsah a dosah činností, které by dotyčná banka vyvíjela při provádění hodnověrného plánu restrukturalizace […]. Povaha a forma takových opatření bude záležet na dvou kritériích: zaprvé na výši podpory a podmínkách a okolnostech, za kterých byla podpora udělena, a zadruhé na vlastnostech trhu či trhů, na kterých bude banka přijímající podporu působit.“

(271)

Pokud jde o částku obdržené podpory, celková podpora obdržená ve formě kapitálu činila [742,7 až 842,7] milionu EUR (opatření PB1 a PB2). Opatření PB1 odpovídalo přibližně 21,15 % rizikově vážených aktiv banky Probank k 30. červnu 2013. Opatření PB2 svojí definicí odpovídalo […] % aktiv převedených z banky Probank. Tyto částky podpory v kombinaci s neexistencí protiplnění vybízejí k výraznému omezení přítomnosti příjemce podpory na trhu.

(272)

Pokud jde o trh, na němž banka Probank provozovala svoji činnost, Komise podotýká, že banka Probank byla velice malá (přibližně 1 % z celkových aktiv řeckých bank a s tržním podílem nepřesahujícím 1 % u úvěrů a 2 % u vkladů) a že aktiva a závazky banky Probank, které byly převedeny na národní banku, jsou tudíž ve srovnání s velikostí řeckého bankovního systému malé.

(273)

Kromě toho byly činnosti banky Probank nabídnuty konkurentům v otevřené aukci. Po prodeji přestala banka Probank existovat jako samostatný konkurent, neboť převedené činnosti byly v plném rozsahu začleněny do národní banky.

(274)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k malé velikosti převedených činností, otevřenému procesu prodeje a ke skutečnosti, že činnosti banky Probank byly v plném rozsahu začleněny do národní banky, nedochází navzdory velmi vysoké částce podpory a neexistenci protiplnění k neoprávněnému narušování hospodářské soutěže.

(275)

Na základě uvedené analýzy Komise v souladu se sdělením o restrukturalizaci dospěla k závěru, že prodej vybraných aktiv a závazků banky Probank a jejich začlenění do banky zaručují, že činnosti banky Probank budou opět dlouhodobě životaschopné, že podpora je omezena na nezbytné minimum a že nedochází k neoprávněnému narušování hospodářské soutěže.

(276)

Všechna opatření podpory uvedená v tabulce 11 jsou proto slučitelná s vnitřním trhem.

(277)

Komise musí stanovit existenci státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(278)

Již v rozhodnutích, jimiž schvaluje a prodlužuje režim podpor pro řecké banky (127), Komise stanovila, že podpora v oblasti likvidity poskytnutá v rámci tohoto režimu představuje podporu. Nesplacená částka záruk dosáhla k 15. dubnu 201112 873 milionů EUR a k 30. listopadu 201314 798 milionů EUR. Nesplacené úvěry ve formě státních dluhopisů poskytnuté národní bance dosáhly k 15. dubnu 2011 787 milionů EUR a k 30. listopadu 2013 847 milionů EUR. Budoucí podpora v oblasti likvidity poskytnutá v rámci režimu bude rovněž představovat státní podporu.

(279)

Již v rozhodnutí ze dne 19. listopadu 2008 o režimu podpor pro řecké banky Komise konstatovala, že rekapitalizace, které mají být provedeny v rámci rekapitalizačního opatření, které je součástí uvedeného režimu, budou představovat podporu. Národní banka obdržela 1 350 milionů EUR ve formě preferenčních akcií, které představují přibližně 2,1 % rizikově vážených aktiv banky (128).

(280)

V roce 2010 Řecko provedlo řadu změn v technických parametrech těchto preferenčních akcií, podle nichž v případě, že preferenční akcie nejsou splaceny do pěti let, dojde k navýšení kuponu o 2 % ročně. Vzhledem k tomu, že změny zvyšují protiplnění ze strany státu v případě, že by akcie nebyly splaceny nebo přeměněny do pěti let, Komise dospěla k závěru, že změny v technických parametrech neposkytují bance žádnou výhodu, a tudíž nezahrnují dodatečnou státní podporu.

(281)

Komise v 51. bodě sdělení o bankovnictví z roku 2008 objasnila, že poskytují-li centrální banky finanční prostředky finančním institucím, nejedná se o podporu, pokud jsou splněny čtyři kumulativní podmínky týkající se solventnosti finanční instituce, zajištění facility, úrokové sazby účtované finanční instituci a neexistence protizáruky státu. Vzhledem k tomu, že pomoc NPL se státní zárukou, která byla poskytnuta národní bance, čtyři zmíněné kumulativní podmínky nesplňuje, zejména proto, že obsahuje státní záruku a je udělena ve spojení s dalšími opatřeními podpory, nelze vyvodit závěr, že pomoc NPL se státní zárukou nepředstavuje státní podporu.

(282)

Nouzová pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou splňuje podmínky vymezené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Zaprvé, protože toto opatření zahrnuje státní záruku ve prospěch Řecké banky, veškeré ztráty ponese stát. Opatření tudíž využívá státní zdroje. Pomoc NPL se státní zárukou umožňuje bankám získat finanční prostředky v době, kdy nemají přístup k velkoobchodním trhům financování a ke standardním operacím Eurosystému zaměřeným na refinancování. Nouzová pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou tudíž národní banku zvýhodňuje. Vzhledem k tomu, že je pomoc NPL se státní zárukou omezena na bankovní sektor, opatření je selektivní. Jelikož NPL se státní zárukou umožňuje národní bance, aby nadále provozovala své činnosti na trhu, a brání jí v tom, aby se dostala do insolvence a musela opustit trh, narušuje hospodářskou soutěž. Vzhledem k tomu, že národní banka působí v jiných členských státech a že finanční instituce z jiných členských států působí nebo by mohly mít zájem působit v Řecku, výhoda poskytnutá bance ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(283)

Na základě výše uvedených skutečností má Komise za to, že pomoc NPL se státní zárukou (opatření L2) představuje státní podporu. Částka pomoci NPL se státní zárukou se postupem času měnila. K 31. prosinci 2012 dosáhla přibližně 30,9 miliardy EUR.

(284)

Již v oddíle 5.1 rozhodnutí o zahájení řízení s NBG Komise dospěla k závěru, že první překlenovací rekapitalizace představuje státní podporu. Obdržený kapitál dosáhl částky 7 430 milionů EUR.

(285)

Opatření B2 bylo provedeno s využitím zdrojů fondu HFSF, které, jak je vysvětleno v 49. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s NBG, zahrnovaly státní zdroje.

(286)

Pokud jde o existenci výhody, opatření B2 zvýšilo kapitálový poměr národní banky na úroveň, která jí umožňuje nadále fungovat na trhu a zajišťuje jí přístup k finančním prostředkům Eurosystému. Kromě toho protiplnění za opatření B2 je tvořeno úroky z obligací EFSF a dodatečným poplatkem ve výši 1 %. Jelikož protiplnění je zjevně nižší než protiplnění u podobných kapitálových nástrojů na trhu, národní banka by za těchto podmínek zcela jistě nedokázala na trhu získat takový kapitál. Proto opatření B2 poskytlo národní bance výhodu ze státních zdrojů. Vzhledem k tomu, že opatření bylo k dispozici pouze národní bance, mělo selektivní povahu.

(287)

V důsledku opatření B2 bylo posíleno postavení národní banky, neboť jí byly poskytnuty finanční prostředky nutné k tomu, aby nadále plnila kapitálové požadavky, což vedlo k narušení hospodářské soutěže. Jelikož národní banka působí na bankovních trzích v jiných členských státech a jelikož v Řecku působí finanční instituce z jiných členských států, a to zejména na pojistném trhu, opatření B2 rovněž ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(288)

Komise považuje opatření B2 za státní podporu. Bylo jako podpora oznámeno vnitrostátními orgány. Obdržený kapitál dosáhl částky 2 326 milionů EUR.

(289)

Účast fondu HFSF na jarní rekapitalizaci v roce 2013 (opatření B3) spočívá v částečné přeměně první a druhé překlenovací rekapitalizace (opatření B1 a B2) na rekapitalizaci trvalou ve výši 8 677 milionů EUR v kmenových akciích. Jelikož opatření B3 spočívá v přeměně podpory, která již byla poskytnuta, zahrnuje státní prostředky, ale nezvyšuje nominální částku podpory. Při dané nominální částce podpory však opatření zvyšuje výhodu národní banky (a tudíž narušení hospodářské soutěže), protože jde o trvalou, nikoli dočasnou rekapitalizaci jako v případě opatření B1 a B2.

(290)

Tato podpora nebyla poskytnuta všem bankám, které provozují svoji činnost v Řecku. Pokud jde o narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod, Komise např. podotýká, že podpora umožnila národní bance nadále provádět operace v jiných členských státech, např. v Rumunsku nebo Bulharsku. Likvidace banky by bývala vedla k ukončení jejích činností v zahraničí, a to prostřednictvím likvidace těchto činností nebo prodejem těchto podniků. Kromě toho národní banka svými pojišťovacími činnostmi v Řecku konkuruje činnostem dceřiných společností pojišťoven z jiných členských států. Opatření proto narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Komise proto považuje opatření B3 za státní podporu.

(291)

Opatření B1, B2 a B3 představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Částka státní podpory zahrnuté v opatřeních B1, B2 a B3 činí 9 756 milionů EUR. Jak je uvedeno v oddíle 7.1.3.3, pouze část první a druhé překlenovací rekapitalizace (opatření B1 a B2) byla přeměněna na rekapitalizaci trvalou v hodnotě 8 677 milionů EUR (opatření B3), zbývající částka byla vyplacena zpět fondu HFSF šest měsíců poté, co byla poskytnuta (129).

(292)

Bod 31 sdělení o restrukturalizaci stanoví, že kromě absolutní částky podpory musí Komise zohlednit podporu „ve vztahu k rizikově váženým aktivům banky“. Opatření B1, B2 a B3 byla poskytnuta v průběhu jednoho roku, a to od dubna 2012 (130) do května 2013. Během tohoto období se rizikově vážená aktiva národní banky změnila. Vyvstává tedy otázka, jaká úroveň rizikově vážených aktiv by se měla použít, a zejména zda by státní podpora měla být posouzena na základě odkazu na rizikově vážená aktiva na počátku období, nebo na rizikově vážená aktiva na konci období. Opatření B1, B2 a B3 mají pokrýt kapitálovou potřebu, kterou vymezila Řecká banka v březnu 2012 (zátěžový test z roku 2012). Jinými slovy, kapitálové potřeby, které mají uvedená opatření státní podpory pokrýt, existovaly již v březnu 2012. Komise se tudíž domnívá, že by se částka podpory zahrnuté v opatřeních B1, B2 a B3 měla srovnat s rizikově váženými aktivy národní banky k 31. březnu 2012. Rovněž připomíná, že Řecká banka v období po březnu 2012 do jarní rekapitalizace v roce 2013 nezohledňovala akvizice řeckých bank s cílem upravit - nahoru nebo dolů - jejich kapitálové potřeby. Tento faktor dále prokazuje, že opatření B1, B2 a B3 byla opatření podpory související s oblastí působnosti banky k 31. březnu 2012.

(293)

První a druhá překlenovací rekapitalizace společně dosáhly částky 9 756 milionů EUR. Tato částka představuje 15,3 % rizikově vážených aktiv banky k 31. březnu 2012.

(294)

Jelikož se národní bance podařilo získat soukromý kapitál, skutečná částka, kterou fond HFSF vložil do banky, činila pouze 8 677 milionů EUR, což představuje 13,6 % rizikově vážených aktiv banky k 31. březnu 2012.

(295)

Opatření A, B1, B2, B3, L1 a L2 představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Tato opatření jsou shrnuta v tabulce 12

Tabulka 12

Přehled celkové podpory obdržené bankou

(296)

Jak konstatuje 207. bod odůvodnění, právním základem pro posouzení opatření podpory by měl být čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy (131).

(297)

Během finanční krize Komise vyvinula kritéria slučitelnosti pro různé druhy opatření podpory. Zásady pro posuzování opatření podpory byly poprvé stanoveny ve sdělení o bankovnictví z roku 2008.

(298)

Pokyny k rekapitalizačním opatřením jsou vymezeny ve sdělení o rekapitalizaci a sdělení o prodloužení z roku 2011.

(299)

Sdělení o rekapitalizaci definuje přístup, který Komise zaujala k posuzování plánu restrukturalizace, a zejména stanoví, že je nutné obnovit životaschopnost, zaručit řádný příspěvek ze strany příjemce podpory a omezit narušování hospodářské soutěže.

(300)

Tento rámec byl dokončen sdělením o bankovnictví z roku 2013, které se vztahuje na opatření podpory oznámená nebo poskytnutá bez předchozího schválení po 31. červenci 2013.

(301)

Podpora v oblasti likvidity, kterou již národní banka obdržela, byla s konečnou platností schválena sledem rozhodnutí, jimiž se schvalují opatření v rámci režimu podpor pro řecké banky a změny a prodloužení tohoto režimu (132). Jakákoli budoucí podpora v oblasti likvidity ve prospěch národní banky bude muset být poskytnuta v rámci režimu řádně schváleného Komisí. Podmínky takové podpory bude muset ještě před poskytnutím schválit Komise, a proto je není třeba v tomto rozhodnutí dále posuzovat.

(302)

Rekapitalizace provedená v roce 2009 formou preferenčních akcií (opatření A) byla provedena v rámci rekapitalizačního opatření, které bylo schváleno v roce 2008 jako součást režimu podpor pro řecké banky podle sdělení o bankovnictví z roku 2008. Proto není nutné je znovu posuzovat podle sdělení o bankovnictví z roku 2008 a je třeba je posoudit pouze podle sdělení o restrukturalizaci.

(303)

Slučitelnost nouzové pomoci v oblasti likvidity se státní zárukou (opatření L2) by měla být nejprve posouzena na základě sdělení o bankovnictví z roku 2008 a sdělení o prodloužení z roku 2011. Jakákoli pomoc NPL se státní zárukou poskytnutá po 31. červenci 2013 spadá do působnosti sdělení o bankovnictví z roku 2013.

(304)

Slučitelnost rekapitalizací provedených fondem HFSF (opatření B1, B2 a B3), zejména pokud jde o protiplnění, by měla být nejprve posouzena na základě sdělení o bankovnictví z roku 2008, sdělení o rekapitalizaci a sdělení o prodloužení z roku 2011. V rozhodnutí o zahájení řízení s NBG Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je opatření B1 slučitelné s uvedenými sděleními. Uvedená opatření, jelikož byla provedena před 1. srpnem 2013, nespadají do působnosti sdělení o bankovnictví z roku 2013. Slučitelnost rekapitalizací provedených fondem HFSF (opatření B1, B2 a B3) by se rovněž měla posoudit na základě sdělení o restrukturalizaci.

(305)

Aby byla podpora slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, musí splňovat obecná kritéria slučitelnosti: musí být vhodná, nezbytná a přiměřená.

(306)

Jelikož řeckým bankám byl odepřen přístup k velkoobchodním trhům a staly se zcela závislé na financování centrální bankou, jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění, a protože si národní banka nemohla půjčit dostatečné finanční prostředky prostřednictvím standardních operací zaměřených na refinancování, spoléhala se na pomoc NPL se státní zárukou, aby získala dostatečnou likviditu, a tím se vyhnula selhání. Komise považuje opatření L2 za vhodný mechanismus k nápravě vážného narušení, které by bývalo mohlo být způsobeno selháním národní banky.

(307)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s nouzovou pomocí v oblasti likvidity se státní zárukou vznikají bance poměrně vysoké náklady financování, je národní banka dostatečně motivována, aby se při rozvoji svých činností na tento zdroj financování nespoléhala. Národní banka musela zaplatit úroky o […] bazických bodů vyšší než u standardních operací Eurosystému zaměřených na refinancování. Kromě toho banka musela zaplatit státu poplatek za záruku ve výši […] bazických bodů. Ve výsledku jsou tak celkové náklady národní banky na nouzovou pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou mnohem vyšší než běžné náklady na refinancování ze strany banky ECB. Zejména rozdíl mezi náklady banky na pomoc NPL se státní zárukou a běžnými náklady na refinancování ze strany banky ECB je vyšší než úroveň poplatku za záruku požadovaná sdělením o prodloužení z roku 2011. To znamená, že celkové protiplnění účtované státem lze považovat za dostatečné. Pokud jde o částku pomoci NPL se státní zárukou, Řecká banka a banka ECB ji pravidelně přezkoumávají na základě skutečných potřeb národní banky. Bedlivě sledují její využívání a zaručují, že je omezena na nezbytné minimum. Proto opatření L2 neposkytuje národní bance nadměrnou likviditu, kterou by banka mohla použít k financování činností, které narušují hospodářskou soutěž. Pomoc je omezena na minimální nezbytnou částku.

(308)

Tato důkladná kontrola využívání nouzové pomoci v oblasti likvidity se státní zárukou a pravidelné ověřování, zda je použití pomoci omezeno na minimum, rovněž zaručují, že je tato likvidita přiměřená a že nevede k neoprávněnému narušování hospodářské soutěže. Komise také podotýká, že se Řecko zavázalo, že národní banka provede plán restrukturalizace, jímž sníží svoji závislost na financování centrální bankou, a že bude dodržovat omezení ohledně chování, která jsou analyzována v oddíle 7.6. To zaručuje, že banka co nejdříve přestane být závislá na podpoře v oblasti likvidity a že je taková podpora přiměřená.

(309)

Opatření L2 je tudíž v souladu se sdělením o bankovnictví z roku 2008 a sdělením o prodloužení z roku 2011. Jelikož sdělení o bankovnictví z roku 2013 nezavedlo další požadavky ohledně záruk, opatření L2 je také v souladu se sdělením o bankovnictví z roku 2013.

(310)

Jak je uvedeno v 305. bodě odůvodnění, aby byla podpora slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, musí splňovat obecná kritéria slučitelnosti (133): musí být vhodná, nezbytná a přiměřená.

(311)

Sdělení o rekapitalizaci a sdělení o prodloužení z roku 2011 stanoví další pokyny k úrovni protiplnění požadované u státních kapitálových vkladů.

(312)

Komise má za to, že rekapitalizace provedené fondem HFSF (opatření B1, B2 a B3) jsou vhodné, protože brání úpadku národní banky. Bez nich by národní banka nemohla nadále provozovat své činnosti, protože na konci roku 2012 měla záporný vlastní kapitál (134).

(313)

V tomto ohledu Komise v rozhodnutí o zahájení řízení s NBG poznamenala, že národní banka je jednou z největších bankovních institucí v Řecku jak z hlediska poskytování úvěrů, tak příjmu vkladů. Jako taková je národní banka pro Řecko systémově důležitá. Její selhání by tudíž vážným způsobem narušilo Řeckou ekonomiku. Za tehdejších okolností finanční instituce v Řecku jen obtížně získávaly přístup k finančním prostředkům. Tento nedostatek finančních prostředků omezil jejich schopnost poskytovat úvěry řecké ekonomice. V tomto kontextu by narušení ekonomiky bylo bývalo selháním národní banky ještě prohloubeno. Kromě toho byla opatření B1, B2 a B3 provedena zejména kvůli programu PSI, tedy zcela mimořádné a nepředvídatelné události, a nikoli především v důsledku špatného vedení banky či jejího nadměrného riskování. Opatření se tudíž zaměřují především na výsledky programu PSI a přispívají k zachování finanční stability v Řecku.

(314)

V rozhodnutí o zahájení řízení s NBG Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda byly neprodleně provedeny všechny možné kroky, aby se zabránilo tomu, že národní banka bude v budoucnosti znovu potřebovat podporu. Jak je uvedeno ve 156., 157. a 158. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Řecko se zavázalo, že provede řadu opatření týkajících se správy a řízení národní banky a jejích obchodních operací. Jak je popsáno v oddíle 2.4, národní banka rovněž začala restrukturalizovat své činnosti, přičemž snížení nákladů již byla provedena. Z tohoto důvodu se pochybnosti ze strany Komise zmírnily.

(315)

V rozhodnutí o zahájení řízení s NBG Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, zda jsou zavedena dostatečná ochranná opatření pro případ, že by se národní banka dostala pod kontrolu státu, nebo pokud by si nad ní udrželi kontrolu soukromí akcionáři a většinovou účast by měl stát. Připomínky popsané ve 156., 157. a 158. bodě odůvodnění zaručují, že úvěrové operace národní banky budou probíhat na komerčním základě a denní činnosti budou chráněny před zásahem státu. Rámec vztahů, na němž se dohodly fond HFSF a národní banka, také zaručuje, že jsou zájmy státu jakožto hlavního akcionáře chráněny před nadměrným riskováním ze strany vedení banky.

(316)

Opatření B1, B2 a B3 tudíž zaručují, že je v Řecku zachována finanční stabilita. Byly také učiněny důležité kroky s cílem minimalizovat budoucí ztráty a zaručit, že činnosti národní banky nejsou ohrožovány její nevhodnou správou a řízením. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že opatření B1, B2 a B3 jsou vhodná.

(317)

Podle sdělení o bankovnictví z roku 2008 musí být výše a podoba opatření podpory nezbytné k dosažení cíle. To znamená, že výše kapitálového vkladu musí představovat minimum nezbytné k dosažení cíle.

(318)

Výši kapitálové podpory vypočítala Řecká banka v rámci zátěžového testu v roce 2012 tak, aby zaručila, že poměr kmenového kapitálu Tier 1 národní banky zůstane v letech 2012-2014 nad určitou úrovní, jak je znázorněno v tabulce 3. Opatření B1, B2 a B3 tudíž bance neposkytují nadměrný kapitál. Jak je vysvětleno v 314. bodě odůvodnění, byly přijaty kroky s cílem snížit riziko, že banka bude v budoucnosti potřebovat dodatečnou podporu.

(319)

Pokud jde o protiplnění za první a druhou překlenovací rekapitalizaci (opatření B1 a B2), Komise připomíná, že tato opatření byla poskytnuta v květnu a prosinci 2012 a byla vyplacena ve věcných příspěvcích, konkrétně ve formě dluhopisů EFSF. Fond HFSF přijímal jako protiplnění od data vyplacení těchto dluhopisů EFSF do data jarní rekapitalizace v roce 2013 úroky z dluhopisů EFSF a poplatek ve výši 1 % (135). Jak je zdůrazněno v rozhodnutí o zahájení řízení s NBG, zmíněné protiplnění je nižší než rozpětí od 7 % do 9 % definované ve sdělení o rekapitalizaci. Období nízkého protiplnění však bylo omezeno na dobu jednoho roku u opatření B1 a pěti měsíců u opatření B2 (tedy až do přeměny překlenovací rekapitalizace na standardní rekapitalizaci v kmenových akciích, tedy opatření B3). Zatímco první a druhá překlenovací rekapitalizace nevedly k oslabení stávajících akcionářů, jarní rekapitalizace v roce 2013, která spočívala v částečné přeměně první a druhé rekapitalizace, původní akcionáře silně oslabila a jejich podíl na vlastním kapitálu národní banky klesl na 5,1 %. Tato mimořádná situace, která trvala o data první překlenovací rekapitalizace, byla následně ukončena. Pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení s NBG byly tudíž rozptýleny.

(320)

Vzhledem k neobvyklému zdroji obtíží národní banky, kdy ztráty pocházejí především z prominutí dluhu ve prospěch státu (program PSI a zpětný odkup dluhu, které poskytují státu značnou výhodu, tedy snížení dluhu) a z dopadů dlouhé recese na domácí ekonomiku banky, může Komise navíc takovou dočasnou odchylku od standardních požadavků na protiplnění stanovených ve sdělení o rekapitalizaci přijmout (136).

(321)

Pokud jde o opatření B3, podle bodu 8 sdělení o prodloužení z roku 2011 by kapitálové vklady měly být upsány s dostatečnou slevou z ceny akcií po úpravě vzhledem k efektu „zředění“ tak, aby měl stát jistotu přiměřené odměny. Zatímco opatření B3 nezajistilo dostatečnou slevu z ceny akcie upravené vzhledem k efektu zředění, ve skutečnosti bylo nemožné dosáhnout značné slevy z teoretické ceny bez práva na upsání (137). Před jarní rekapitalizací v roce 2013 byl kapitál národní banky záporný a její tržní kapitalizace představovala pouze malý podíl částky kapitálového navýšení, které mělo být provedeno. Za těchto okolností vyvstává otázka, zda by stávající akcionáři měli být zcela eliminováni. Komise podotýká, že emisní cena byla stanovena na úrovni 50 % slevy z průměrné tržní ceny za padesát dní před stanovením emisní ceny. Komise také konstatuje, že došlo k obrovskému oslabení dřívějších akcionářů, neboť po uvedené rekapitalizaci drželi pouze 5,1 % akcií národní banky. Proto by uplatnění další slevy z tržní ceny bývalo mělo jen omezený dopad na protiplnění pro fond HFSF. Vzhledem ke specifické situaci řeckých bank vysvětlené v 320. bodě odůvodnění a ke skutečnosti, že potřeba podpory pochází z prominutí dluhu ve prospěch státu, Komise považuje emisní cenu akcií upsaných státem za dostatečně nízkou.

(322)

Fond HFSF rovněž vydal opční listy a poskytl jeden opční list za každou novou akcii upsanou soukromým investorem, jenž se zúčastnil jarní rekapitalizace v roce 2013. Fond HFSF poskytl tyto opční listy bez protiplnění. Jak je vysvětleno ve 112. bodě odůvodnění, každý opční list zahrnuje právo na nákup 8,23 akcií fondu HFSF ve stanovených intervalech a za realizační ceny. Realizační cena se rovná upisovací ceně fondu HFSF navýšené o roční a kumulativní rozpětí (4 % za rok jedna, 5 % za rok dvě, 6 % za rok tři, 7 % za rok čtyři a poté 8 % ročního průměru za posledních šest měsíců). Protiplnění, které fond HFSF obdržel za akcie, jež vlastní, je těmito úrovněmi fakticky omezeno. Toto protiplnění je nižší než rozmezí od 7 % do 9 % definované ve sdělení o rekapitalizaci. Jelikož však zmíněné opční listy byly klíčovým faktorem úspěchu emise práv a soukromého umístnění, které banka zahájila před jarní rekapitalizací v roce 2013, má Komise za to, že tyto opční listy umožnily bance snížit částku podpory o 1 079 milionů EUR. Kvůli nízkému kapitálovému poměru národní banky před rekapitalizací a vysoké nejistotě, která tehdy panovala, ze simulací, které byly v té době k dispozici, skutečně vyplývalo, že soukromí investoři by bez opčních listů nedosáhli dostatečné návratnosti a rekapitalizace by se nezúčastnili. Protože by fond HFSF v případě, že by byly realizovány opční listy, obdržel minimální kladné protiplnění, a protože cílem Memoranda o hospodářské a finanční politice bylo přimět některé soukromé investory k tomu, aby některé z bank udrželi v soukromém řízení a aby se zabránilo situacím, kdy by celé bankovní odvětí bylo pod kontrolou fondu HFSF, může Komise takovou odchylku od standardních požadavků na protiplnění, které jsou stanoveny ve sdělení o rekapitalizaci, z důvodů vysvětlených v 313. a 320. bodě odůvodnění přijmout. Toto přijetí se rovněž opírá o skutečnost, že zákon o fondu HFSF ve znění z března 2014 nestanoví, že by opční listy měly být upraveny v případě navýšení základního kapitálu bez předkupních práv, a o fakt, že v případě emise práv lze upravit pouze uplatněnou cenu opčních listů a že úpravu lze provést pouze následně a nesmí přesáhnout částku zisků plynoucích z prodeje předkupních práv fondu HFSF. Závazek Řecka, že si před zpětným odkupem opčních listů vydaných HFSF vyžádá schválení Komise, navíc Komisí umožní, aby zaručila, že potenciální budoucí zpětné odkupy dále nesníží protiplnění pro fond HFSF a zvýší protiplnění pro držitele opčních listů.

(323)

Pokud jde o skutečnost, že akcie fondu HFSF jsou bez hlasovacích práv, Komise připomíná, že potřeba podpory nepramení primárně z nadměrného riskování. Kromě toho bylo cílem programu řecké vlády, Unie, MMF a ECB zachovat v některých bankách soukromé řízení. Rámec vztahů a automatické opětovné zavedení hlasovacích práv v případě, že nebude plněn plán restrukturalizace, navíc představují ochranná opatření, která zajišťují, že se soukromí vedoucí pracovníci banky nebudou pouštět do nadměrného riskování. Konečně program PSI a zpětný odkup, který se uskutečnil v prosinci 2012, také představují určitý druh protiplnění ve prospěch státu, neboť se tak o několik miliard eur snížil státní dluh vůči národní bance. Ze všech těchto důvodů Komise může souhlasit s tím, že fond HFSF obdrží akcie bez hlasovacích práv. Komise proto dospěla k závěru, že opatření B3 bylo nezbytné.

(324)

Závěr tedy zní, že opatření B1, B2 a B3 jsou nezbytná jako podpora na záchranu jak z hlediska částky, tak formy.

(325)

Národní banka obdržela velmi vysokou částku státní podpory. Tato situace může tudíž vážně narušit hospodářskou soutěž. Řecko se však zavázalo, že provede řadu opatření, která mají snížit negativní vedlejší účinky. Závazky zejména stanoví, že operace národní banky budou nadále probíhat na komerčním základě, jak je vysvětleno ve 157 a 158. bodě odůvodnění. Řecko se rovněž zavázalo, že zavede zákaz akvizic a provede řadu odprodejů v zahraničí a také u nebankovních činností v Řecku, jak stanoví 159. bod odůvodnění. Opatření k omezení narušování hospodářské soutěže budou dále posouzena v oddíle 7.6.

(326)

V národní bance byl jmenován kontrolní správce, aby sledoval správné plnění závazků v oblasti správy a řízení společnosti a obchodních operací. Tak se zabrání tomu, aby nedošlo ke škodlivým změnám v obchodní praxi národní banky, a tím k omezení případných negativních vedlejších účinků.

(327)

A konečně dne 25. června 2014 byl Komisi předložen nový komplexní plán restrukturalizace. Tento plán restrukturalizace bude posouzen v oddíle 7.6.

(328)

Závěrem lze říci, že pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení s NBG byly rozptýleny. Opatření B1, B2 a B3 jsou s ohledem na bod 15 sdělení o bankovnictví z roku 2008 přiměřená.

(329)

Je tudíž vyvozen závěr, že rekapitalizace provedené fondem HFSF (opatření B1, B2 a B3) jsou s ohledem na bod 15 sdělení o bankovnictví z roku 2008, sdělení o rekapitalizaci a sdělení o prodloužení z roku 2011 vhodné, nezbytné a přiměřené. Opatření B1, B2 a B3 jsou proto v souladu se sdělením o bankovnictví z roku 2008, sdělením o rekapitalizaci a sdělením o prodloužení z roku 2011.

(330)

Bod 23 sdělení o restrukturalizaci vysvětluje, že nabývání podniků bankami, jimž je poskytována podpora, nesmí být financováno prostřednictvím státní podpory, pokud to není nezbytné pro obnovení životaschopnosti podniku. Body 40 a 41 sdělení o restrukturalizaci navíc stanoví, že banky nesmějí použít státní podporu na akvizice konkurenčních podniků, pokud akvizice není součástí konsolidačního procesu nezbytného pro obnovení finanční stability nebo zajištění účinné hospodářské soutěže. Kromě toho mohou akvizice ohrozit nebo zkomplikovat obnovení životaschopnosti. Komise proto musí posoudit, zda jsou akvizice banky slučitelné se sdělením o restrukturalizaci.

(331)

Akvizice vybraných aktiv a závazků tří bank Cooperative posiluje dlouhodobou životaschopnost národní banky.

(332)

Přesněji řešeno, v době akvizice již řecké banky zaznamenaly v období od roku 2010 do poloviny roku 2012 značný odliv vkladů a byly vyloučeny z mezinárodních trhů financování. To je důvod, proč čtyři z pěti největších řeckých bank předložily nabídky na získání vkladů tří bank Cooperative. Začlenění vkladů tří bank Cooperative do rozvahy národní banky bylo přínosné pro její profil likvidity. Pokud by vklady tří bank Cooperative nezískala, poměr čistých vkladů k úvěrům by byl vyšší.

(333)

Národní banka navíc získané vklady rychle začlenila, aniž by převzala jakoukoli nákladnou infrastrukturu nebo nákladnou síť poboček. Národní banka navíc nepřevzala žádné úvěry, a proto akvizice nezvýšila její rizika ani její kapitálové požadavky.

(334)

V souladu s bodem 23 sdělení o restrukturalizaci by se pomoc na restrukturalizaci neměla použít k nabytí podílů v jiných společnostech, ale výlučně k pokrytí nákladů na restrukturalizaci nezbytných k obnovení životaschopnosti banky. Ačkoli nabytí mělo v tomto případě příznivý dopad na životaschopnost národní banky, není pro její životaschopnost důležité ve smyslu bodu 23 sdělení o restrukturalizaci.

(335)

Kupní cena však byla velice nízká. Částka, kterou národní banka zaplatila za nabytí převedených závazků všech tří bank Cooperative, byla stanovena na […] % hodnoty převedených vkladů a činila méně než […] milionů EUR, což se rovnalo přibližně [0 až 0,02] % celkových aktiv národní banky k prosinci 2011. Tuto částku lze proto považovat za velmi nízkou.

(336)

Proto je vyvozen závěr, že akvizicí tří bank Cooperative nebylo ohroženo snížení nákladů na restrukturalizaci na nezbytné minimum.

(337)

V souladu s body 39 a 40 sdělení o restrukturalizaci by státní podpora neměla být použita na úkor společností, které podporu neobdržely, za účelem akvizice konkurenčních podniků. Bod 41 sdělení o restrukturalizaci rovněž stanoví, že akvizice mohou být povoleny, pokud jsou součástí konsolidačního procesu nezbytného pro obnovení finanční stability nebo zajištění účinné hospodářské soutěže, že by proces akvizice měl být spravedlivý a že by akvizice měla na příslušném trhu zajišťovat podmínky účinné hospodářské soutěže.

(338)

Řecká banka považovala tři banky Cooperative za neživotaschopné a domnívala se, že je nezbytné přijmout opatření k řešení jejich krizové situace s cílem zachovat finanční stabilitu. Akvizici tří bank Cooperative lze proto považovat za součást procesu konsolidace, který je nutný k obnovení takové finanční stability, jaká je popsána ve 41. bodě sdělení o restrukturalizaci.

(339)

Kupní cena byla kromě toho velice nízká. Platnou nabídku pro akvizici aktiv a závazků tří bank Cooperative nepředložil žádný uchazeč, jemuž nebyla poskytnuta podpora, a proces prodeje byl otevřený a nediskriminační. Akvizici vybraných aktiv a závazků banky Achaia národní bankou rovněž povolil (138) řecký úřad pro ochranu hospodářské soutěže (139). Proto lze předpokládat, že výsledek prodeje neohrožuje účinnou hospodářskou soutěž v Řecku.

(340)

Akvizice proto spadá do působnosti osvobození podle bodu 41 sdělení o restrukturalizaci.

(341)

Vyvozuje se závěr, že vzhledem k ojedinělé situaci řeckých bank (140) a ke specifickým rysům akvizice tří bank Cooperative je akvizice v souladu s požadavky, které jsou stanoveny ve sdělení o restrukturalizaci.

(342)

Z hlediska provozní ziskovosti pomůže akvizice banky FB národní bance obnovit dlouhodobou životaschopnost, neboť spojením dvou bank na stejném zeměpisném trhu vzniká příležitost k realizaci synergií. Národní banka v době akvizice zejména předpokládala, že dosáhne synergií racionalizací sítě poboček, sladěním nabídky produktů a úvěrových politik a modernizací a konsolidací platformy IT. V konečné nabídce národní banka odhadla, že eliminuje většinu provozních výdajů banky FB, a zároveň předpokládala, že sladí náklady na převedené vklady s politikou národní banky týkající se úrokových sazeb, tedy že sníží úrokovou sazbu placenou za vklady v bance FB na úrovně, které za své vklady platí národní banka, a zároveň udrží stávající zákazníky banky FB.

(343)

Pokud jde o budoucí ztráty z úvěrů, národní banka získala úvěry banky FB v jejich reálné hodnotě, nikoli hodnotě účetní. Tento faktor snižuje riziko budoucího znehodnocení.

(344)

Pokud jde o likvidní pozici, akvizice měla na banku příznivý vliv, neboť národní banka získala více vkladů než čistých úvěrů.

(345)

Pokud jde o kapitálové požadavky, připomíná se, že nabídka národní banky byla podmíněna tím, že fond HFSF pokryje kapitálové potřeby vzniklé v důsledku akvizice aktiv banky FB. Národní banka nakonec tuto možnost nevyužila, jelikož se jí v květnu 2014 podařilo získat dostatek soukromého kapitálu na trhu.

(346)

Komise proto zastává názor, že akvizice má kladný vliv na obnovení dlouhodobé životaschopnosti národní banky.

(347)

V souladu s bodem 23 sdělení o restrukturalizaci by se pomoc na restrukturalizaci neměla použít k nabytí podílů v jiných společnostech, ale výlučně k pokrytí nákladů na restrukturalizaci nezbytných k obnovení životaschopnosti banky. Ačkoli nabytí mělo v tomto případě příznivý dopad na životaschopnost národní banky, není pro její životaschopnost důležité ve smyslu bodu 23 sdělení o restrukturalizaci.

(348)

Národní banka za nákup vybraných aktiv a závazků banky FB nezaplatila žádné vyrovnání. Kromě toho byla její nabídka podmíněna tím, že fond HFSF pokryje kapitálové potřeby vzniklé v důsledku akvizice aktiv banky FB. V důsledku akvizice proto nabyvateli nevznikla potřeba další státní podpory. Pokud jde o budoucí potenciální kapitálové potřeby vzniklé v důsledku akvizice, podotýká se, že aktiva byla získána v reálné hodnotě, což omezuje riziko budoucích dodatečných ztrát.

(349)

Závěrem lze říci, že banka nevyužila podporu k financování akvizice banky FB a tato akvizice není v rozporu se zásadou, že by podpora měla být omezena na nezbytné minimum.

(350)

V souladu s body 39 a 40 sdělení o restrukturalizaci by státní podpora neměla být použita na úkor společností, které podporu neobdržely, za účelem akvizice konkurenčních podniků. Bod 41 sdělení o restrukturalizaci rovněž stanoví, že akvizice mohou být povoleny, pokud jsou součástí konsolidačního procesu nezbytného pro obnovení finanční stability nebo zajištění účinné hospodářské soutěže, že by proces akvizice měl být spravedlivý a že by akvizice měla na příslušném trhu zajišťovat podmínky účinné hospodářské soutěže.

(351)

Jak je zmíněno v 76. bodě odůvodnění, banka FB nebyla samostatně životaschopnou bankou. Memorandum o hospodářské a finanční politice z prosince 2012 stanovilo, že krizová situace bank s nedostatkem kapitálu bude řešena postupem nákupu a začlenění nebo popřípadě vytvořením překlenovací banky, což by byla druhá nejlepší volba. Jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění, Řecká banka v souladu s Memorandem o hospodářské a finanční politice poznamenala, že přijetí opatření k řešení problémů bank je velice důležité, má-li být udržena důvěra vkladatelů v řecký bankovní systém. Transakci lze proto považovat za součást procesu konsolidace, který je nutný k obnovení takové finanční stability, jaká je popsána ve 41. bodě sdělení o restrukturalizaci.

(352)

Žádný z uchazečů, jimž nebyla poskytnuta podpora, nepředložil platnou nabídku pro akvizici banky FB a proces prodeje byl otevřený a nediskriminační. Proto národní banka nevyloučila z procesu žádného z uchazečů, jimž nebyla poskytnuta podpora. Akvizici banky FB povolil řecký úřad pro ochranu hospodářské soutěže (141). Proto lze předpokládat, že výsledek prodeje neohrožuje účinnou hospodářskou soutěž v Řecku.

(353)

Vzhledem k těmto prvkům lze vyvodit závěr, že akvizice banky FB spadá do působnosti osvobození podle bodu 41 sdělení o restrukturalizaci.

(354)

Vyvozuje se tedy závěr, že vzhledem ke specifickým rysům akvizice banky FB je akvizice v souladu s požadavky, které jsou stanoveny ve sdělení o restrukturalizaci.

(355)

Z hlediska provozní ziskovosti pomůže akvizice banky Probank národní bance obnovit dlouhodobou životaschopnost, neboť národní banka dosáhne smysluplných synergií. Národní banka zejména v době akvizice předpokládala, že její roční synergie dosáhnou do konce roku 2015 […] milionů EUR (142). Banka očekávala, že se jí podaří tyto synergie využít racionalizací sítě poboček a snížením počtu zaměstnanců kombinovaného subjektu, sloučením funkcí podniků, konsolidací systémů IT a centralizovaných operací. Národní banka navíc předpokládala, že značného podílu na synergiích dosáhne tím, že sladí náklady na převedené vklady s politikou národní banky týkající se úrokových sazeb, tedy že sníží úrokovou sazbu placenou za vklady v bance Probank na úrovně placené za vklady národní banky.

(356)

Pokud jde o budoucí ztráty z úvěrů, národní banka získala úvěry banky Probank v jejich reálné hodnotě, nikoli hodnotě účetní. Tím se snižuje riziko budoucího znehodnocení.

(357)

Pokud jde o likvidní pozici, akvizice měla na národní banku příznivý vliv, neboť získala více vkladů než čistých úvěrů. Akvizice tudíž přispívá ke zlepšení poměru úvěrů k vkladům banky.

(358)

Pokud jde o kapitálové požadavky, připomíná se, že nabídka národní banky byla podmíněna tím, že fond HFSF pokryje kapitálové potřeby vzniklé v důsledku akvizice aktiv banky Probank. Národní banka nakonec tuto možnost nevyužila, jelikož se jí v květnu 2014 podařilo získat dostatek soukromého kapitálu na trhu.

(359)

Komise proto zastává názor, že akvizice má kladný vliv na obnovení dlouhodobé životaschopnosti národní banky.

(360)

V souladu s bodem 23 sdělení o restrukturalizaci by se pomoc na restrukturalizaci neměla použít k nabytí podílů v jiných společnostech, ale výlučně k pokrytí nákladů na restrukturalizaci nezbytných k obnovení životaschopnosti banky. Ačkoli nabytí mělo v tomto případě příznivý dopad na životaschopnost národní banky, není pro její životaschopnost důležité ve smyslu bodu 23 sdělení o restrukturalizaci.

(361)

Národní banka za nákup vybraných aktiv a závazků banky Probank nezaplatila žádné vyrovnání. Kromě toho byla nabídka národní banky podmíněna tím, že fond HFSF pokryje kapitálové potřeby vzniklé v důsledku akvizice aktiv banky Probank. V důsledku akvizice proto nabyvateli nevznikla potřeba další státní podpory. Pokud jde o budoucí potenciální kapitálové potřeby vzniklé v důsledku akvizice, je třeba podotknout, že aktiva byla získána v reálné hodnotě, což omezuje riziko budoucích dodatečných ztrát.

(362)

Závěrem lze říci, že národní banka nevyužila podporu k financování akvizice banky Probank a tato akvizice není v rozporu se zásadou, že by podpora měla být omezena na nezbytné minimum.

(363)

V souladu s body 39 a 40 sdělení o restrukturalizaci by státní podpora neměla být použita na úkor společností, které podporu neobdržely, za účelem akvizice konkurenčních podniků. Bod 41 sdělení o restrukturalizaci rovněž stanoví, že akvizice mohou být povoleny, pokud jsou součástí konsolidačního procesu nezbytného pro obnovení finanční stability nebo zajištění účinné hospodářské soutěže, že by proces akvizice měl být spravedlivý a že by akvizice měla na příslušném trhu zajišťovat podmínky účinné hospodářské soutěže.

(364)

Jak je zmíněno v 86. bodě odůvodnění, banka Probank nebyla samostatně životaschopnou bankou. Memorandum o hospodářské a finanční politice z května 2013 stanovilo, že krizová situace bank s nedostatkem kapitálu bude řešena postupem nákupu a začlenění. Jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění, Řecká banka poznamenala, že přijetí opatření k řešení problémů bank je velice důležité, má-li být udržena důvěra vkladatelů v řecký bankovní systém. Akvizici lze proto považovat za součást procesu konsolidace, který je nutný k obnovení takové finanční stability, jaká je popsána ve 41. bodě sdělení o restrukturalizaci.

(365)

Žádný z uchazečů, jimž nebyla poskytnuta podpora, nepředložil platnou nabídku pro akvizici banky Probank, a proces prodeje byl otevřený a nediskriminační. Proto národní banka nevyloučila z procesu žádného z uchazečů, jimž nebyla poskytnuta podpora. Akvizici banky Probank rovněž povolil řecký úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Proto lze předpokládat, že výsledek prodeje neohrožuje účinnou hospodářskou soutěž v Řecku.

(366)

Vzhledem k těmto prvkům lze vyvodit závěr, že akvizice banky Probank spadá do působnosti osvobození podle bodu 41 sdělení o restrukturalizaci.

(367)

Vyvozuje se závěr, že vzhledem ke specifickým rysům akvizice banky Probank je akvizice v souladu s požadavky, které jsou stanoveny ve sdělení o restrukturalizaci.

(368)

Jak je uvedeno v oddílech 2.1.1 a 2.1.2, obtíže, jimž národní banka čelí, pramení především z řecké dluhové krize a hluboké recese, k níž došlo v Řecku a v jižní Evropě. Pokud jde o první zmíněný faktor, řecká vláda ztratila přístup na finanční trhy a nakonec musela vyjednat dohodu s domácími a mezinárodními věřiteli, tedy program PSI, který vedl k omezení pohledávek vůči státu o 53,3 %. Kromě toho bylo 31,5 % pohledávek vyměněno za nové dluhopisy ŘSDL s nižšími úrokovými sazbami a delšími dobami splatnosti. Tyto nové dluhopisy ŘSDL byly státem zpětně odkoupeny od řeckých bank v prosinci 2012 za cenu v rozmezí od 30,2 % do 40,1 % jejich nominální hodnoty, čímž řeckým bankám vznikla další ztráta. Kromě dopadu programu PSI a zpětného odkupu na její kapitálovou pozici národní banka rovněž v období od roku 2010 do poloviny roku 2012 zaznamenala značný odliv vkladů, a to v důsledku rizika, že Řecko kvůli neudržitelnému veřejnému dluhu a hospodářské recesi vystoupí z eurozóny.

(369)

Opatření B1, B2 a B3 dosahují částky to 9 756 milionů EUR, což je méně než částka ztráty, která byla zanesena do účetnictví po programu PSI (11 735 milionů EUR). V takovém případě, a pokud obtíže nepramení v první řadě z nadměrně riskantního chování, bod 14 sdělení o prodloužení z roku 2011 stanoví, že Komise své požadavky zmírní.

(370)

Komise uznává, že část kapitálových potřeb banky vzniká kvůli standardní expozici finanční instituce riziku dluhopisů státu, v němž je usazena. Na tuto skutečnost rovněž poukazují 60. a 71. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s NBG. V důsledku toho se národní banka v plánu restrukturalizace nemusí zabývat otázkami morálního rizika tolik jako jiné podporované finanční instituce, které nahromadily nadměrná rizika. Jelikož jsou opatření podpory méně rušivá, opatření přijatá k omezení narušování hospodářské soutěže by proto měla být úměrně zmírněna. Jelikož program PSI a zpětný odkup dluhu představují prominutí dluhu ve prospěch státu, protiplnění státu při rekapitalizaci národní banky může být nižší. Komise však rovněž konstatuje, že expozice banky řeckému úvěrovému riziku byla větší než expozice některých jiných bank v Řecku. Proto nelze všechny ztráty z dluhopisů ŘSDL přičítat standardní expozici finanční instituce riziku dluhopisů státu, v němž je usazena.

(371)

Druhým zdrojem ztrát národní banky jsou ztráty z úvěrů poskytnutých řeckým domácnostem a společnostem. Komise má za to, že tyto ztráty vznikly především v důsledku mimořádně hlubokého a dlouhého poklesu HDP o přibližně 25 % během pěti let a že nepramení z riskantních úvěrových praktik národní banky. Podpora poskytnutá na pokrytí těchto ztrát proto nevytváří morální riziko, k čemuž naopak dochází, pokud podpora chrání banku před důsledky minulého riskantního jednání. Podpora má proto méně rušivý účinek (143).

(372)

Část kapitálových potřeb a ztrát z úvěrů národní banky však pochází z určitých mezinárodních dceřiných společností. Například v roce 2012 byly ztrátové činnosti v Rumunsku a Bulharsku. Likviditu odčerpala také zahraniční aktiva, neboť financování uvnitř skupiny činilo k 31. prosinci 2012 přibližně […] miliard EUR.

(373)

Celkově lze říci, že značná část těchto ztrát a potřeby podpory spadá pod bod 14 sdělení o prodloužení z roku 2011, což Komisi umožňuje zmírnit její požadavky. Potřeba podpory je zčásti vyvolána ztrátami z řeckých úvěrů, které byly způsobeny mimořádně hlubokou a dlouho recesí, nikoli riskantním poskytováním úvěrů. Taková podpora nevytváří morální riziko, a proto méně narušuje hospodářskou soutěž.

(374)

Závěrem lze říci, že potřeba podpory částečně pramení z riskování národní banky.

(375)

Avšak vzhledem k tomu, že řecká ekonomika od roku 2008 zaznamenala pokles přibližně o 25 %, musí národní banka, aby obnovila dostatečnou ziskovost, přizpůsobit svoji organizaci, strukturu nákladů a obchodní síť novému prostředí. Proto národní banka musí bez ohledu na to, že potřeba podpory nepramení především z riskování banky, restrukturalizovat své operace, aby si zajistila dlouhodobou životaschopnost.

(376)

Plán restrukturalizace musí zaručovat, že je finanční instituce schopna do konce období restrukturalizace obnovit svoji dlouhodobou životaschopnost (oddíl 2 sdělení o restrukturalizaci). V daném případě je období restrukturalizace definováno jako období od data přijetí tohoto rozhodnutí do 31. prosince 2018.

(377)

V souladu s body 9, 10 a 11 sdělení o restrukturalizaci Řecko předložilo ucelený a podrobný plán restrukturalizace, který obsahuje kompletní informace o obchodním modelu národní banky. Plán také pojmenovává příčiny obtíží, jimž národní banka čelí, jakož i opatření přijatá k vyřešení všech otázek životaschopnosti, s nimiž se potýká. Plán restrukturalizace zejména popisuje strategii, která byla zvolena k zachování provozní účinnosti národní banky a ke snížení vysoké úrovně úvěrů v selhání, její zranitelné likvidity a kapitálových pozic a jejích zahraničních podniků, které se, pokud jde o financování a kapitál, spoléhaly na svoji mateřskou společnost.

(378)

Pokud jde o likviditu a závislost národní banky na financování z Eurosystému, plán restrukturalizace předpokládá, že v Řecku dojde jen k omezenému růstu rozvahy, měla by však znovu začít růst vkladová základna. Závislost na nouzové pomoci v oblasti likvidity se již snížila (144) a bude nadále klesat, což národní bance rovněž pomůže snížit náklady financování.

(379)

Závazek ohledně poměru úvěrů k vkladům popsaný ve 153. bodě odůvodnění, zaručuje, že národní bance zůstane na konci období restrukturalizace udržitelná struktura rozvahy. Prodej cenných papírů a dalších vedlejších činností rovněž posílí likvidní pozici národní banky. Vzhledem k tomu, že situace v řeckém bankovnictví je stále křehká, Komise může přijmout žádost řeckých orgánů, aby povolila poskytnutí likvidity národní bance v rámci záručního opatření a opatření týkajícího se úvěrů ve formě státních dluhopisů, která jsou součástí režimu podpor pro řecké banky.

(380)

Aby snížilo náklady banky financování, Řecko se rovněž zavázalo, že národní banka bude nadále snižovat úrokové sazby, které platí u vkladů, jak je popsáno ve 153. bodě odůvodnění. Dosažení takového snížení nákladů na vklady bude klíčovým přínosem ke zlepšení ziskovosti národní banky před vytvořením rezerv.

(381)

Od začátku krize národní banka snížením počtu poboček a zaměstnanců začala racionalizovat svou komerční síť v Řecku. Do 31. prosince 2017 celkové náklady národní banky ještě klesnou. Za tímto účelem se Řecko zavázalo, že národní banka do 31. prosince 2017 sníží počet svých poboček a zaměstnanců na […] poboček a […] zaměstnanců a že její maximální celkové náklady v Řecku budou činit […] EUR. Očekávaný poměr nákladů a zisků bude na konci období restrukturalizace nižší než […] %. Komise má za to, že plán restrukturalizace zaručí účinnost národní banky v novém tržním prostředí.

(382)

Další klíčovou oblastí je nakládání s úvěry v selhání. Aby minimalizovala své ztráty, hodlá národní banka posílit svoji činnost zaměřenou na řešení problémů. V rámci svého nového provozního modelu bude národní banka řídit úvěry v selhání prostřednictvím zvláštního oddělení, jehož prioritou bude maximalizovat částky, které banka získá zpět, a udržitelnou restrukturalizací snížit počet úvěrů v selhání. Řecko se také zavázalo, že národní banka splní vysoké normy pro úvěrovou politiku, aby maximalizovalo hodnotu národní banky v každé fázi úvěrového procesu, jak je popsáno ve 157. bodě odůvodnění.

(383)

Dalším bodem, jemuž je třeba věnovat pozornost, je správa a řízení národní banky, neboť fond HFSF vlastní po navýšení základního kapitálu v roce 2014 většinu akcií národní banky, ale s omezenými hlasovacími právy. Někteří soukromí akcionáři navíc rovněž vlastní opční listy, a tudíž by v případě, že by ceny akcií v období restrukturalizace prudce vzrostly, měli z tohoto nárůstu plný prospěch. Jelikož by taková situace mohla vytvořit morální riziko, národní banka a fond HFSF se v roce 2013 dohodly na zvláštním rámci vztahů. Tato dohoda chrání každodenní činnosti národní banky před nadměrným zasahováním ze strany hlavních akcionářů a zároveň zaručuje, že fond HFSF může sledovat provádění plánu restrukturalizace a vhodnými postupy konzultací předcházet tomu, aby vedení banky nadměrně riskovalo. Národní banka se rovněž zavázala, že bude bedlivě sledovat svoji expozici vůči vypůjčovatelům ve spojení. Komise vítá skutečnost, že fond HFSF automaticky znovu získá plná hlasovací práva, pokud národní banka přestane plán restrukturalizace provádět.

(384)

Některé mezinárodní činnosti národní banky ji v minulosti připravily o kapitál, likviditu a ziskovost, jak je vysvětleno v 372. bodě odůvodnění.

(385)

Plán restrukturalizace předpokládá, že národní banka začne klást větší důraz na svůj domácí trh a Turecko. Národní banka již začala racionalizovat zahraniční dceřiné společnosti, aby posílila proces odepisování úvěrů a zmenšila mezery dceřiných společností ve financování. Řecko se zavázalo, že národní banka odprodá svoji […] a své zahraniční dceřiné společnosti v […].

(386)

Celková částka aktiv mimo Řecko a Turecko se tudíž v období od 31. prosince 2012 do 31. prosince 2017 sníží o […] %.

(387)

Řecko se zavázalo, že národní banka prostřednictvím […] sníží svůj podíl v turecké dceřiné společnosti Finansbank. […] jsou vítány, neboť posílí kapitálovou pozici národní banky. Pokud jde o to, že si národní banka hodlá podržet většinový podíl v bance Finansbank, Komise podotýká, že banka Finansbank je v posledních letech stabilně zisková. Komise rovněž podotýká, že národní banka má v plánu bedlivě sledovat náklady banky Finansbank a rizika, která tato dceřiná společnost podstupuje. Závazek, že národní banka neposkytne bance Finansbank […], zaručuje, že banka Finansbank […]. Vzhledem k těmto prvkům má Komise za to, podržení většinového podílu v bance Finansbank, neohrožuje návrat k ziskovosti.

(388)

Proto lze shrnout, že národní banka provede dostatečnou restrukturalizaci svých zahraničních operací a sníží svoji expozici vůči operacím, které jsou méně životaschopné.

(389)

Plán restrukturalizace ukazuje, že národní banka je schopna odolat značnému množství zátěže, neboť podle nepříznivého scénáře zůstává na konci období restrukturalizace zisková a zachovává si dostatečně vysoký poměr kmenového kapitálu Tier 1 […] % (145).

(390)

Částka dodatečného kapitálu, která byla získána v roce 2014, konkrétně 2 500 milionů EUR, stačí k tomu, aby se banka vyrovnala se základním scénářem podle zátěžového testu z roku 2013. V posouzení kapitálových potřeb v rámci základního scénáře Řecká banka provedla několik úprav, které zvýšily odhadované kapitálové potřeby ve srovnání s kapitálovými potřebami, které odhadla národní banka ve vlastním základním scénáři. Základní kapitálové potřeby odhadnuté Řeckou bankou proto předpokládají určitou úroveň zátěže. Aby Komise mohla s konečnou platností stanovit, že je národní banka životaschopná, nevyžaduje, aby měla předem dostatek kapitálu k pokrytí kapitálových potřeb v rámci nepříznivého scénáře, které odhadla Řecká banka, neboť tato odhadnutá úroveň odpovídá vysoké míře zátěže.

(391)

Kromě toho je pozitivní, že národní banka neprovede žádné další investice do cenných papírů neinvestičního stupně, což jí pomůže ochránit její kapitál a likvidní pozici.

(392)

Komise tudíž může vyvodit závěr, že restrukturalizační opatření obsažená v plánu restrukturalizace stačí k tomu, aby obnovila životaschopnost národní banky.

(393)

Jak je uvedeno v oddíle 3 sdělení o restrukturalizaci, banky a jejich akcionáři musí k restrukturalizaci přispívat v co největší míře, aby se zaručilo, že je podpora omezena na nezbytné minimum. Banky by tudíž měly k financování restrukturalizace využívat vlastní zdroje, např. z prodeje aktiv, a akcionáři by měli pokud možno absorbovat ztráty banky. Závazky Řecka by měly zaručit, že jsou použity vlastní zdroje a že k restrukturalizaci přispívají původní akcionáři a soukromí investoři, kteří drží hybridní kapitál národní banky.

(394)

Národní banka již odprodala některé malé podniky, např. pojišťovací činnosti v Turecku a většinový podíl ve své dceřiné realitní společnosti.

(395)

Plán restrukturalizace předpokládá, že národní banka prodá menšinový podíl v bance Finansbank, jak je popsáno v 387. bodě odůvodnění, což jí umožní, aby kapitál vytvořila vnitřně. Národní banka rovněž prodá […], jakož i dceřinou společnost se soukromým kapitálem a další cenné papíry. Vzhledem k tomu, že již došlo k omezení vlivu a k odprodejům, a v návaznosti na přijetí závazků ohledně omezení vlivu v zahraničních podnicích a odprodeje těchto podniků, národní banka vytvoří značné množství kapitálu […]. Zmenšením mezinárodních aktiv národní banky se také výrazně sníží eventuální riziko, že banka bude v budoucnosti potřebovat podporu. Plán proto pomáhá snížit částku podpory na minimum.

(396)

Aby snížila své kapitálové potřeby, se národní banka zavázala, že nevyužije […], jak je popsáno ve 154. bodě odůvodnění. Kromě toho se Řecko zavázalo, že národní banka neprovede žádné další akvizice.

(397)

Národní banka také provedla rozsáhlý program snižování nákladů, jak je uvedeno v oddíle 2.4.2. Její náklady do roku 2017 dále klesnou. Snižuje se počet jejích zaměstnanců a zároveň byla snížena většina platů.

(398)

Stávající akcionáři národní banky byli silně oslabeni emisemi práv, které byly dokončeny v letech 2009 a 2010 (146), a poté jarní rekapitalizací (opatření B3). Podíl akcionářů národní banky se snížil ze 100 % před jarní rekapitalizací v roce 2013 na pouhých 5,1 % po rekapitalizaci. Kromě toho nebyly od roku 2007 vyplaceny dividendy držitelům kmenových akcií, stejně jako nebyly dividendy od roku 2009 vyplaceny držitelům preferenčních akcií ze Spojených států. Kromě tohoto sdílení zátěže s původními akcionáři získala národní banka od začátku krize na konci roku 2008 značnou částku kapitálu, přesněji řečeno 1 247 milionů EUR v roce 2009, 1 815 milionů EUR v roce 2010, 1 079 milionů EUR v roce 2013 a 2 500 milionů EUR v roce 2014. Tento získaný kapitál přispěl ke snížení částky kapitálových potřeb, které bylo nutné pokrýt státní podporou.

(399)

Držitelé podřízeného dluhu národní banky přispěli k restrukturalizaci nákladů národní banky. Národní banka několikrát provedla řízení závazků, aby vytvořila kapitál, jak je popsáno ve 149. a 150. bodě odůvodnění.

(400)

Nástroje, které zůstávají nesplacené, podléhají zákazu proplácení kuponů zmíněnému ve 159. bodě odůvodnění. Komise se proto domnívá, že je zajištěno odpovídající sdílení zátěže ze strany soukromých hybridních investorů banky a že požadavky sdělení o restrukturalizaci jsou v tomto ohledu splněny.

(401)

Komise konstatuje, že ve srovnání s celkovou obdrženou státní rekapitalizací jsou vlastní příspěvek a sdílení zátěže ve formě prodeje aktiv a zmenšování velikosti na mnohem nižší úrovni, než jsou úrovně, které by Komise za běžných okolností považovala za dostačující. Například plán restrukturalizace předpokládá, že nedojde ke zmenšení rozsahu řeckých bankovních činností, a národní banka si podle něj udrží většinový podíl v bance Finansbank. Avšak vzhledem k argumentům formulovaným v oddíle 7.6.1, na jejichž základě může Komise přijmout nižší vlastní příspěvek a sdílení nákladů, se má za to, že plán restrukturalizace zajišťuje dostatečný vlastní příspěvek a sdílení zátěže.

(402)

Sdělení o restrukturalizaci vyžaduje, aby v plánu restrukturalizace byla navržena opatření k omezení narušení hospodářské soutěže a k zajištění soutěžního prostředí v bankovním sektoru. Kromě toho by se uvedená opatření měla také zabývat otázkami morálního rizika a měla by zaručit, že se státní podpora nepoužije k financování protisoutěžního chování.

(403)

Bod 31 sdělení o restrukturalizaci stanoví, že při posuzování částky podpory a výsledného narušení hospodářské soutěže musí Komise zohlednit jak absolutní, tak poměrnou částku obdržené státní podpory, jakož i míru sdílení nákladů a postavení finanční instituce na trhu po restrukturalizaci. V tomto ohledu Komise připomíná, že národní banka obdržela od státu kapitál rovnající se 17,3 % jejích rizikově vážených aktiv (147). Kromě toho národní banka získala záruky ohledně likvidity, které dosáhly k 15. dubnu 2011 částky 12 900 milionů EUR a k 31. prosinci 2013 částky 14 798 milionů EUR. Národní banka k témuž datu také obdržela úvěry ve formě státní dluhopisů v hodnotě 847 milionů EUR, jakož i nouzovou pomoc v oblasti likvidity se státní zárukou, která k 31. prosinci 2012 dosáhla 30,9 miliard EUR. Potřeba provést opatření k omezení potenciálního narušení hospodářské soutěže je tudíž vzhledem k této vysoké částce podpory odůvodněná. Kromě toho má národní banka v Řecku velký podíl na trhu, k 31. prosinci 2013 držela 22 % podíl na trhu, pokud jde o úvěry, a 25 %, pokud jde o vklady (148).

(404)

Komise připomíná, že obtíže národní banky pramení především z vnějších otřesů, např. z řecké dluhové krize a z dlouhé recese, která od roku 2008 narušovala řecké hospodářství, jak rovněž podotýká 68. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení s NBG. Proto se snižuje se nutnost zabývat se otázkami morálního rizika. Jak konstatuje oddíl 7.6.1, rušivý účinek opatření podpory je vzhledem ke zmíněným faktorům nižší stejně jako potřeba opatření k omezení narušení hospodářské soutěže. Z těchto důvodů může Komise výjimečně souhlasit s tím, že navzdory vysoké částce podpory plán restrukturalizace nestanoví žádné zmenšení rozvahy ani úvěrů v Řecku.

(405)

Komise však podotýká, že státní rekapitalizace umožnily národní bance, aby nadále provozovala své bankovní činnosti na zahraničních trzích.

(406)

V tomto ohledu Komise kromě již provedeného zmenšení pákového efektu a restrukturalizace bere na vědomí závazek odprodat do 30. června 2018 zahraniční aktiva […] (149). Podpora proto nebude použita k narušování hospodářské soutěže na těchto zahraničních trzích.

(407)

Řecko se rovněž zavázalo, že národní banka nebude provádět akvizice, čímž zaručí, že nebude obdrženou státní podporu používat k tomu, aby získala nové podniky. Tento závazek pomáhá zaručit, že je podpora použita výhradně na podporu obnovení životaschopnosti řeckých bankovních činností, a nikoli např. k růstu na zahraničních trzích.

(408)

Závazek snížit úroky placené z řeckých vkladů z neziskových vysokých úrovní rovněž zaručuje, že podpora nebude použita k financování strategií přijímání vkladů, které narušují hospodářskou soutěž na řeckém trhu. Obdobně závazek provést přísné pokyny, pokud jde o stanovení cen nových úvěrů (150) na základě řádného posouzení úvěrového rizika, národní bance zabrání v tom, aby narušovala hospodářskou soutěž na řeckém trhu nevhodnými strategiemi stanovení cen úvěrů pro klienty.

(409)

Závazek odprodat […] rovněž zaručuje, že podpora nebude použita k růstu na tomto trhu na úkor konkurentů, jimž podpora poskytnuta nebyla.

(410)

S ohledem na specifickou situaci popsanou v oddíle 7.6.1. a na opatření vymezená v plánu restrukturalizace má Komise za to, že jsou zavedena dostačující ochranná opatření, která omezují narušení hospodářské soutěže.

(411)

V souladu s oddílem 5 sdělení o restrukturalizaci jsou požadovány pravidelné zprávy, aby Komise mohla ověřit, zda je plán restrukturalizace řádně prováděn. Jak je uvedeno v závazcích (151), Řecko zaručí, že kontrolní správce, který již byl jmenován národní bankou a schválen Komisí, bude sledovat, jak Řecko plní přijaté závazky, pokud jde o restrukturalizaci činností v Řecku a zahraničí a o správu a řízení banky a obchodní operace, a to do konce období restrukturalizace, tedy do 31. prosince 2018. Komise proto zastává názor, že je zaručeno řádné sledování provádění plánu restrukturalizace.

(412)

Komise se domnívá, že plán restrukturalizace společně se závazky uvedenými v přílohách k tomuto rozhodnutí zaručují obnovení dlouhodobé životaschopnosti národní banky, jsou dostačující, pokud jde o sdílení nákladů a vlastní příspěvek, a obsahují dostatečná opatření, která zajistí, že bude omezeno narušování hospodářské soutěže. Předložený plán restrukturalizace a závazky splňují kritéria sdělení o restrukturalizaci.

(413)

Komise vyjadřuje politování nad tím, že Řecko již protiprávně provedlo opatření B1, B2, B3, FB4, FB5, PB1 a PB2, čímž porušilo čl. 108 odst. 3 Smlouvy, neboť uvedená opatření byla provedena dříve, než byla formálně oznámena Komisi. Uvedená opatření i další opatření, která jsou analyzována v tomto rozhodnutí, lze však považovat za slučitelná s vnitřním trhem,