(1)

Dne 4. prosince 2008 oznámilo Německo Komisi opatření podpory ve prospěch společnosti Bayerische Landesbank (dále jen „BayernLB“ nebo „banka“) ve formě záruky na pokrytí rizik (dále též „pokrytí rizik“) ve výši 4,8 mld. EUR a kapitálového vkladu ve výši 10 mld. EUR. Komise tato opatření schválila dne 18. prosince 2008 ve věci podpory N 615/08 (dále jen „rozhodnutí o záchraně“) na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (2) na dobu šesti měsíců. Pokud by však během těchto šesti měsíců byl předložen přesvědčivý a opodstatněný plán restrukturalizace pro společnost BayernLB, platilo by schválení do doby, než by Komise o plánu restrukturalizace rozhodla (3).

(2)

V prosinci 2008 obdržela společnost Hypo Group Alpe Adria (dále jen „HGAA“), dceřiná společnost BayernLB, 700 mil. EUR od BayernLB a další majetkovou účast ve výši 900 mil. EUR (kapitál tier 1, „Partizipationskapital“) od Rakouska na základě rakouského režimu mimořádné podpory určené bankám (4). V rámci uvedeného režimu získala HGAA dále na základě rámcového programu emisí (Debt Issuance Programme – DIP) záruky v rozsahu 1,35 mld. EUR na emise obligací.

(3)

Dne 29. dubna 2009 oznámilo Německo Komisi plán restrukturalizace společnosti BayernLB. V týž den předložilo Rakousko plán návratu k životaschopnosti pro společnost HGAA.

(4)

V dopise ze dne 12. května 2009 Komise oznámila Německu a Rakousku své rozhodnutí zahájit v souvislosti s opatřeními ve prospěch společností BayernLB a HGAA řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU, neboť měla pochybnosti o tom, zda je podpora na restrukturalizaci pro společnost BayernLB slučitelná s vnitřním trhem a zda by plán restrukturalizace mohl zajistit obnovení životaschopnosti společnosti BayernLB (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (5). Dále měla Komise pochybnosti o tom, zda se v případě HGAA jedná o finanční instituci, která je v zásadě zdravá, a zda byla podpora, kterou jí Rakousko poskytlo, slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (6).

(5)

Společnost HGAA byla dne 23. prosince 2009 zestátněna. Komise schválila toto opatření rozhodnutím ze dne 23. prosince 2009 ve věcech podpory C 16/09 a N 698/09 (dále jen „rozhodnutí o záchraně HGAA“) (7). V témže rozhodnutí rozšířila Komise řízení na další opatření podpory ze strany Rakouska ve prospěch společnosti HGAA, která podle jejího názoru musela být při hodnocení plánu restrukturalizace pro BayernLB též zohledněna. Současně Komise prohlásila opatření za předběžně slučitelná s vnitřním trhem do doby, než bude předložen důvěryhodný a opodstatněný plán restrukturalizace pro HGAA podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

(6)

Dne 22. června 2010 rozšířila Komise formální vyšetřování ještě jednou, jelikož přepracovaný plán restrukturalizace HGAA předložený dne 16. dubna 2010 nezajišťoval obnovení životaschopnosti uvedené banky, ani nezajišťoval přiměřené rozdělení nákladů spojených s restrukturalizací a vhodná opatření omezující narušení hospodářské soutěže. Komise kromě toho prodloužila schválení podpory, kterou svým rozhodnutím o záchraně HGAA prohlásila předběžně až do ukončení přezkumu plánu restrukturalizace HGAA za slučitelnou s vnitřním trhem (8).

(7)

Dne 7. února 2011 informovala Komise Rakousko a Německo o tom, že věc podpory N 698/09 (HGAA) (9) bude zkoumána odděleně od věci podpory C 16/09 (BayernLB). Toto rozhodnutí se týká výhradně věci podpory C 16/09.

(8)

Komise pověřila externí znalce, aby ocenili pokrytí rizik, které bylo předběžně schváleno v rozhodnutí o záchraně, a portfolio s aktivy, jejichž rizika mají být kryta. Po rozhovorech s bankou a německými orgány předložili znalci dne 16. listopadu 2009 závěrečnou zprávu.

(9)

Dne 6. dubna 2011 předložilo Německo předpokládané výkazy zisků a ztrát za jednotlivé obchodní segmenty, příp. za jednotlivé dceřiné společnosti/subjekty. Dne 13. dubna 2011 předložilo Německo podrobnosti k předpokládaným aktivům v jednotlivých segmentech a k předpokládaným závazkům podle příslušného zdroje financování. Současně předložilo Německo předpokládané marže dosahované v jednotlivých segmentech v případě aktiv a marže dosahované u jednotlivých zdrojů financování v případě závazků. Další informace byly sděleny v četné korespondenci: Dne 15., 21. a 22. června 2011 byly předány doplňující údaje, které se týkaly mimo jiné kapitálového plánování do roku 2019 včetně předpokládaných vlivů pravidel Basel III (10) na strukturu kapitálu. Dne 27. září 2011 předložilo Německo aktualizované finanční prognózy, zejména aktualizované údaje o ziscích a kapitálovém plánování. Ve dnech 13. a 20. října 2011 obdržela Komise další údaje k redukcím obchodních segmentů a ve dnech 4., 5. a 6. června 2012 další podrobnosti k finančním prognózám a pokrytí rizik. Dne 6. června 2012 následovaly aktualizované finanční prognózy včetně předpokládaných výkazů zisků a ztrát za každý obchodní segment, jakož i údaje k předpokládanému kapitálovému plánování a k potřebě financování. Dále v textu se odkazy na finanční prognózy v plánu restrukturalizace vztahují na finanční údaje předložené dne 6. června 2012, případně na již dříve předané finanční informace, pokud finanční údaje ze dne 6. června 2012 neobsahovaly žádné aktualizované údaje.

(10)

Opatření podpory a plán restrukturalizace pro společnost BayernLB byly předmětem řady jednání a telekonferencí a dalších forem výměn informací mezi představiteli německých orgánů a útvarů Komise v období od května 2009 do června 2012.

(11)

Podle Německa je zapotřebí vycházet z toho, že audit účetnictví probíhá od 1. ledna 2013 pro účely výpočtu kapitálu v souladu s mezinárodními účetními standardy (International Financial Reporting Standards – IFRS).

(12)

Během šetření vedly německé orgány, orgán pro finanční dohled, vlastníci banky a banka sama intenzivní jednání o plánu restrukturalizace a možném plánu splácení.

(13)

Dne 15. června 2012 informovalo Německo Komisi o e-mailu německého Spolkového úřadu pro finanční dohled (BaFin) ze dne 14. června 2012, v němž tento úřad vyjádřil svůj záměr nepřijmout nominální hodnotu bezúročných půjček zemské úvěrové instituce Bayerische Landesbodenkreditanstalt (BayernLabo) jako vyměřovací základ pro kapitál ve smyslu návrhu nařízení o kapitálových požadavcích (11), třebaže auditor banky ve svém stanovisku ze dne 12. dubna 2012 prohlásil, že podle IFRS jsou půjčky brány v úvahu zásadně ve své nominální hodnotě. Tato úvaha se nevztahuje na posuzování kapitálu podle obecně uznávaných účetních zásad (Generally Accepted Accounting Principles, GAAP) v souladu s německým obchodním zákoníkem.

(14)

Dne 6. června 2012 ohlásilo Německo změněný plán restrukturalizace pro společnost BayernLB, který byl ještě doplněn o informace z 12. a 13. června 2012.

(15)

Údaje k dodatečnému snížení expozic odhadovanému v jednotlivých segmentech byly doručeny dne 20. června 2012.

(16)

Dne 27. června 2012 předalo Německo Komisi první předběžný plán splácení.

(17)

Dne 28. června 2012 Německo oznámilo Komisi seznam příslibů pro společnost BayernLB.

(18)

Dne 25. července 2012 přijala Komise rozhodnutí o oznámené podpoře na restrukturalizaci (dále jen „rozhodnutí o restrukturalizaci z roku 2012“). Toto rozhodnutí je z právního hlediska vadné, neboť nebylo Rakouské republice adresováno v jejím úředním jazyce, aniž by Rakousko souhlasilo s tím, že němčina nemá být závazným zněním. Z tohoto důvodu musí Komise přijmout nové rozhodnutí, kterým bude rozhodnutí o restrukturalizaci z roku 2012 nahrazeno. Rozhodnutí o restrukturalizaci z roku 2012 obsahuje několik chyb (ve 13., 29., 30., 48., 72., 77., 81., 108., 163., 200., 207. a 210. bodě odůvodnění, v tabulkách 5, 10, 11 a 12, v odkazech na EUR/USD v příloze I, jakož i v bodě 29.2 přílohy I a bodě 2 přílohy II), které by ze své povahy mohly být předmětem korigenda. Oprava těchto chyb nemění nic na posouzení skutkového stavu Komisí uvedeném v rozhodnutí o restrukturalizaci z roku 2012. Předložené rozhodnutí opravuje tudíž i vyjmenované chyby.

(19)

Společnost BayernLB je německá zemská banka (Landesbank) se sídlem v Mnichově. Vlastníky společnosti BayernLB jsou – nepřímo prostřednictvím společnosti BayernLB Holding AG (dále jen „holding“) – Svobodný stát Bavorsko (zhruba 94 %) a Sparkassenverband Bayern (dále jen „Sparkassenverband“, zhruba 6 %) (13).

(20)

Když byl v roce 2008 proveden kapitálový vklad (viz oddíl 2 bod 2 písm. a)) a byla poskytnuta záruka na pokrytí rizik (viz oddíl 2 bod 2 písm. b)), činila konsolidovaná bilanční suma skupiny BayernLB (včetně úvěrové instituce BayernLabo, stavební spořitelny LBS a dceřiných společností BayernLB) celkem zhruba 422 mld. EUR, její expozice (14) dosahovaly zhruba 198 mld. EUR a počet zaměstnanců činil zhruba 20 000. Koncem roku 2008 zaznamenala společnost BayernLB ztráty ve výši zhruba 5 mld. EUR. Události, které vedly k provedení záchranných opatření popsaných v oddíle 2 bodě 2 písm. a) a b) tohoto rozhodnutí, jsou podrobně popsány v rozhodnutí o záchraně.

Tabulka 1

Finanční ukazatele 2007–2011 (není-li uvedeno jinak, v mil. EUR)

(21)

BayernLB je obchodní banka s mezinárodní působností. Regionální těžiště obchodní činnosti banky tvoří Německo a některé další vybrané evropské země. BayernLB má kromě toho zastoupení i v důležitých finančních centrech, jako jsou New York, Londýn, Paříž a Milán.

(22)

Jejími nejdůležitějšími dceřinými společnostmi/účastmi jsou Deutsche Kreditbank AG (DKB), Landesbausparkasse Bayern (LBS), Bayerische Landesbodenkreditanstalt (BayernLabo), maďarská MKB Bank Zrt (MKB) a HGAA, a to až do jejího zestátnění Rakouskem koncem roku 2009.

(23)

HGAA je mezinárodní finanční skupina s bilanční sumou ve výši 43 mld. EUR (2008) a rizikově váženými aktivy (dále jen „RVA“) ve výši 32,8 mld. EUR. Mateřskou společností HGAA je Hypo Alpe-Adria-Bank International AG (HAAB Int.) se sídlem v Klagenfurtu (Rakousko). Až do zestátnění HGAA měla BayernLB ve skupině účast 67,08 %.

(24)

MKB je přední univerzální banka v Maďarsku, která se specializovala na velké firemní klienty a zámožné soukromé klienty. Stará se přibližně o 350 000 soukromých klientů a klientů z řad středních podniků a asi 3 000 velkých klientů a institucionálních klientů.

(25)

Zemská stavební spořitelna LBS je institucí v rámci společnosti BayernLB, která je z organizačního i ekonomického hlediska samostatná, ale nemá právní subjektivitu. Jelikož je LBS institucí fungující v rámci společnosti BayernLB, jsou jejími vlastníky stejně jako u společnosti BayernLB Svobodný stát Bavorsko a Sparkassenverband Bayern.

(26)

LBS spolupracuje s bavorskými spořitelnami (Sparkassen), které fungují mimo jiné jako distribuční kanály LBS, a zaujímá v Bavorsku přední postavení ve státem podporovaném segmentu stavebních spořitelen.

(27)

Měřeno počtem všech nově uzavřených smluv o stavebním spoření má LBS na trhu podíl ve výši zhruba 42 %. K 31. prosinci 2011 vykazovala LBS bilanční sumu ve výši 11 mld. EUR, vklady ve výši 9,7 mld. EUR a neuhrazené pohledávky spojené s půjčkami ze stavebního spoření ve výši 1,9 mld. EUR. V roce 2011 vykázala výsledek před zdaněním ve výši 68 mil. EUR.

(28)

BayernLabo je podpůrná instituce společnosti BayernLB a byla založena v roce 1884 za účelem financování projektů v oblasti infrastruktury. V roce 1972 došlo k fúzi BayernLabo a Bayerische Gemeindebank a ke vzniku společnosti Bayerische Landesbank Girozentrale, z níž později vznikla BayernLB. BayernLabo je organizačně a hospodářsky nezávislou institucí podle veřejného práva, která nemá právní subjektivitu, působí v rámci společnosti BayernLB a na jejíž závazky vůči věřitelům se ze 100 % vztahuje subsidiární ručení jejího veřejného zřizovatele („Gewährträgerhaftung“), kterým je Svobodný stát Bavorsko. Její účetní závěrka je nedílnou součástí účetní závěrky společnosti BayernLB.

(29)

BayernLabo původně spravovala jako správce prostředky Svobodného státu Bavorsko na podporu výstavby sociálních bytů. Současná hodnota části těchto půjček na výstavbu sociálních bytů byla oceněna začátkem 90. let 20. století a poté byla Svobodným státem Bavorsko do instituce BayernLabo vložena ve formě účelového vkladu. Tento účelový vklad činí 612 mil. EUR a zůstává konstantní.

(30)

Kapitál instituce BayernLabo se smí využívat na podporu výstavby sociálních bytů, a nikoli na podporu konkurenceschopnosti v bankovních obchodech BayernLB (tzn. nesmí se používat k plnění kapitálových požadavků bankovního dohledu na půjčky a jiná aktiva).

(31)

Protiplnění za kapitál instituce BayernLabo je v současné době stanoveno takto: BayernLB platí za účelový vklad Svobodnému státu Bavorsko minimální protiplnění v celkové výši [2–5] (*1) %, pokud ovšem společnost BayernLB nevykazuje jako celek ztráty. Za funkci, kterou zbývající kapitál BayernLabo plní při úhradě ztrát, platí BayernLB instituci BayernLabo protiplnění ve výši [0–1] %. Tato platba byla v rozhodnutí Komise 2006/739/ES (15) akceptována jako přiměřená. Aby bylo zajištěno, že kapitál instituce BayernLabo bude moci být i nadále posuzován jako kapitál nejvyšší kvality (tier 1) společnosti BayernLB, je v plánu restrukturalizace předpokládána úprava kapitálového vybavení a druhu protiplnění (viz 81. bod odůvodnění).

(32)

V prosinci 2008 obdržela společnost BayernLB od Svobodného státu Bavorsko vklad kapitálu tier 1 ve výši 10 mld. EUR (16), tvořený vkladem tichého společníka ve výši 3 mld. EUR a prioritními akciemi v hodnotě 7 mld. EUR. Kupón na vklad tichého společníka činí 10 % nominální hodnoty a není kumulativní. Protiplnění za prioritní akcie, které jsou během fáze restrukturalizace spojeny s přednostním právem na výplatu zisku, činí 10 %. Přednostní právo na výplatu zisku zaniká, jakmile bude v plném rozsahu splacena částka, kterou je nutno získat zpět („claw back“), spolu s vklady Svobodného státu Bavorsko jako tichého společníka. Výplaty dividend nejsou kumulativní.

(33)

Sparkassenverband se na kapitálovém vkladu nepodílel. Následně klesl jeho 50procentní podíl ve společnosti BayernLB na 6 % (17).

(34)

Svobodný stát Bavorsko pokryl rizika ve výši 4,8 mld. EUR plynoucí z portfolia cenných papírů zajištěných aktivy (ABS) o nominální hodnotě 21 mld. EUR (18).

(35)

Toto pokrytí rizik chrání společnost BayernLB před ztrátami z jejího portfolia ABS, a zabraňuje tudíž prostřednictvím této záruky dalším odpisům. Svobodný stát Bavorsko vydal v této souvislosti dne 19. prosince 2008 prohlášení o záruce. Portfolio ABS mělo k 31. prosinci 2008 (referenční datum) nominální hodnotu 19,589 mld. EUR.

(36)

Portfolio ABS společnosti BayernLB obsahuje různé druhy cenných papírů zajištěných aktivy. Zhruba polovinu celého portfolia představují cenné papíry kryté hypotečním úvěrem na obytné nemovitosti (RMBS), a to jak bonitní, tak i podřadné. Dalšími důležitými cennými papíry z portfolia, které jsou zajištěny aktivy, jsou mimo jiné cenné papíry kryté hypotečním úvěrem na nebytové nemovitosti (CMBS), zajištěné dluhové závazky (CDO) a další cenné papíry ABS, které se vztahují na pohledávky vůči komerčním klientům a spotřebitelům (ABS Commercial a ABS Consumer).

(37)

Svobodný stát Bavorsko vydal prohlášení o záruce v objemu 4,8 mld. EUR, z jehož titulu lze však plnit pouze za předpokladu, že ztráta, kterou má hradit společnost BayernLB, překročí 1,2 mld. EUR (dále jen „první ztráta“). Odečtením první ztráty (1,2 mld. EUR) od nominální hodnoty (19,589 mld. EUR) se vypočte převodní cena („Übernahmepreis“), jež činí 18,389 mld. EUR.

(38)

Doba, po niž budou rizika pokryta, je vázána na splatnost cenných papírů v portfoliu ABS. Zajištěné cenné papíry byly zredukovány z přibližné výše 19,6 mld. EUR (stav v prosinci 2008) na 11,9 mld. EUR (stav v prosinci 2011). Podle aktualizovaných prognóz ze dne 31. března 2012 se vychází z toho, že do září 2014 bude portfolio zredukováno na 7 mld. EUR. Jelikož se přednostně usiluje o to, aby ztráty byly pokud možno co nejnižší, ale je nejisté, na jaké úrovni se budou v roce 2014 nacházet tržní ceny, není doposud jasné, zda pak bude možný prodej (o který se v zásadě usiluje) zbývajících cenných papírů z portfolia (tzn. zda bude z ekonomického hlediska rozumný) (19).

(39)

Ocenění portfolia proběhlo ve dvou krocích. Nejprve byly jednotlivé obchody označeny pomocí nástroje pro včasné varování (EWT) (zelená, žlutá, červená) s cílem odhalit problematické nebo znehodnocené obchody. Pomocí tohoto nástroje EWT byl stanoven interní rating a ocenění žlutě nebo červeně označených obchodů bylo zpravidla upraveno směrem dolů. Interní rating pak byl převeden na externí rating společnosti Moody's. Tento externí rating byl zadán do systému CROROM (20) (verze 2.4) společnosti Moody's s cílem provést odhad očekávaných ztrát pro celé portfolio a relevantní tranše.

(40)

Podle této metody byla reálná ekonomická hodnota portfolia ABS v okamžiku poskytnutí opatření oceněna znalci Komise na 83,87 % nominální hodnoty ve výši 19,589 mld. EUR, tzn. na 16,429 mld. EUR. V e-mailu ze dne 14. prosince 2009 prohlásilo Německo, že nežádá o hlubší analýzu očekávané ztráty. Z porovnání převodní ceny ve výši 18,389 mld. EUR a reálné ekonomické hodnoty 16,429 mld. EUR vyplývá rozdíl ve výši 1,96 mld. EUR.

(41)

Účinek opatření v podobě kapitálové úlevy (dále jen „kapitálová úleva“) v okamžiku pokrytí rizik byl vyčíslen na 1,28 mld. EUR.

(42)

Přesnost metody a výpočtů pro zjištění kapitálové úlevy potvrdil orgán BaFin dopisem ze dne 9. dubna 2010.

(43)

Společnost BayernLB změnila protiplnění za pokrytí rizik (včetně jedné platby v rámci zpětného získání) se zpětnou účinností k 1. lednu 2010 z 50 bazických bodů na roční celkovou prémii ve výši 200 mil. EUR, která má toto složení:

(44)

Zvláštní fond pro stabilizaci finančních trhů (Sonderfonds Finanzmarktstabilisierung, SoFFin) poskytl společnosti BayernLB záruky pro případ jejího ručení podle německého zákona o stabilizaci finančních trhů, který Komise schválila jako německý režim mimořádné podpory určené bankám (21). Tyto záruky činily 15 mld. EUR, z nichž bylo v lednu 2009 použito 5 mld. EUR k zajištění emise. Zbývajících 10 mld. EUR z titulu záruk využito nebylo a dne 16. října 2009 bylo vráceno vystaviteli záruk. Záruka pro případ ručení poskytnutá fondem SoFFin tak byla snížena na 5 mld. EUR. Poslední tranše těchto záruk poskytnutých fondem SoFFin byla vrácena dne 23. ledna 2012.

(45)

V prosinci 2008 obdržela společnost HGAA po rozsáhlých odpisech a ztrátách 700 mil. EUR od společnosti BayernLB a další majetkovou účast („Partizipationskapital“) ve výši 900 mil. EUR (22) (kapitál tier 1) od Rakouska na základě rakouského režimu mimořádné podpory určené bankám (23).

(46)

Společnosti BayernLB a HGAA pověřily v roce 2009 externí znalce vypracováním posudku o úvěrovém riziku HGAA. Na základě tohoto posudku by ztráty, které bylo třeba očekávat, snížily kapitálový poměr tier 1 do konce roku 2009 na méně než 4 %.

(47)

Následkem ultimáta, jímž rakouský orgán pro finanční dohled vyzval vlastníky, aby do 11. prosince 2009 přijali rozhodnutí potřebná pro rekapitalizaci HGAA, získalo Rakousko od dosavadních vlastníků veškeré podíly HGAA za symbolickou cenu jednoho eura (24). Společnost BayernLB se vzdala všech práv akcionáře včetně stávajících pohledávek ve spojení s kapitálem tier 2 ve společnosti HGAA ve výši 300 mil. EUR (25). Pro případ, že by pro splnění zákonných minimálních kapitálových požadavků byla nutná další kapitálová opatření ve prospěch společnosti HGAA, bylo dále dohodnuto, že případné kapitálové vklady by byly mezi společnost BayernLB a Rakousko rozděleny v poměru 3:1. Veškerý další kapitál vložený na tomto základě společností BayernLB by však byl započten s částkou ve výši [500–550] mil. EUR, kterou BayernLB poskytla společnosti HGAA pro účely financování a které se BayernLB v souvislosti se záchranou HGAA vzdala.

(48)

Pro účely zajištění likvidity HGAA obnovila společnost BayernLB likvidní linku ve výši [350–600] mil. EUR, která byla vyčerpána již 4. prosince 2009. Dále bylo dohodnuto, že si HGAA bude moci do konce roku 2013 ponechat stávající financování z cizích zdrojů („financování ve skupině“) od společnosti BayernLB ve výši 2,638 mld. EUR. V roce 2014 ponechá BayernLB v HGAA celkem ještě [650–700] mil. EUR a v roce 2015 celkem [350–400] mil. EUR. Na příslušnou expozici dává Rakousko záruku pro případ rozdělení HGAA nebo přijetí hospodářsky srovnatelného opatření, po kterém nebude zajištěna životaschopnost HGAA.

(49)

Významná část rezervních fondů instituce BayernLabo, a sice 1 mld. EUR, má být bez protiplnění nebo platby převedena do rezervních fondů hlavní banky, tzn. BayernLB.

(50)

Společnost BayernLB předložila plán restrukturalizace, v němž popsala, jak má být do 31. prosince 2015 obnovena životaschopnost banky. V plánu restrukturalizace jsou stanoveny hlavní změny obchodního modelu společnosti BayernLB, jakož i nové strategické směřování banky. Pro nový obchodní model je charakteristický snížený rizikový profil, silnější orientace na regionální obchody a udržitelnost financování a aktivního obchodování. Podle plánu restrukturalizace mají být obchodní činnosti společnosti BayernLB značně omezeny a mají se orientovat na hlavní činnosti, hlavní produkty a hlavní regiony. Toho má být dosaženo mimo jiné uzavřením/prodejem pracovišť, dceřiných společností a účastí, jakož i ukončením obchodních činností.

(51)

Důležitý prvek strategie restrukturalizace spočívá v rozlišování mezi hlavními a vedlejšími obchodními činnostmi v jednotlivých obchodních jednotkách. Cílem společnosti BayernLB je odloučit se od všech vedlejších obchodních činností.

(52)

Pro účely realizace strategického oddělení hlavních a vedlejších obchodních činností zřídila společnost BayernLB restrukturalizační jednotku, v níž je sloučena většina vedlejších obchodních činností. Takto se BayernLB může při svých hlavních obchodních činnostech soustředit na budoucí úkoly, aniž by se musela starat o likvidaci činností vedlejších.

(53)

Společnost BayernLB zaměří své obchodní činnosti na tři hlavní oblasti:

(54)

Cílovou skupinou segmentu „Korporátní klientela“ jsou podniky se sídlem v Německu a s obratem v minimální výši 1 mld. EUR. Dosavadní činnost zahraničních pracovišť, zejména místní aktivity, jsou redukovány a omezovány silnější orientací na klienty s vazbou na Německo (27), přičemž chce společnost BayernLB nabízet především produkty v oblasti korporátního bankovnictví (zejména úvěrové facility) a v oblasti strukturovaného financování (financování vývozu a obchodu, leasing a financování projektů).

(55)

Cílovými klienty segmentu „Střední podniky“ jsou bavorské střední podniky s obratem mezi 50 mil. EUR a 1 mld. EUR, rodinné podniky, jakož i další německé podniky ve vybraných regionech Německa, v nichž banka působí, např. v Severním Porýní-Vestfálsku prostřednictvím pobočky v Düsseldorfu. Cílovými klienty v regionech bez regionální přítomnosti jsou podniky s obratem od 100 mil. EUR do 1 mld. EUR. Vedle úvěrových facilit bude banka nabízet mimo jiné produkty v oblasti financování vývozu a obchodu, dokumentární obchody, řízení úroků a devizových prostředků, deriváty, peněžní vklady, platební styk a leasing. Dále bude banka prostřednictvím spořitelen nabízet bankovní produkty klientům se zahraničním obratem nižším než 50 mil. EUR.

(56)

Prostřednictvím své dceřiné společnosti DKB bude BayernLB zastoupena v segmentu soukromých klientů (retailové bankovnictví), infrastruktury a podnikatelů. V segmentu soukromých klientů (retailové bankovnictví) zahrnuje nabídka produktů běžné účty a kreditní karty, jakož i další produkty přímého bankovnictví (financování, investice). Segment infrastruktury je těžištěm činnosti DKB, jež se orientuje na podniky poskytující služby obecného zájmu a na oblast zdravotní péče. V segmentu podnikatelů se činnost DKB soustředí na klienty ve vybraných oborech, jako je zemědělství a výživa, ekologické technologie, cestovní ruch a svobodná povolání (právníci, notáři, daňoví poradci apod.).

(57)

Středem pozornosti činnosti v oblasti nemovitostí společnosti BayernLB jsou němečtí klienti. Banka se však bude starat i o mezinárodní klienty s vazbou na Německo. V segmentu komerčních nemovitostí zahrnuje její obchodní činnost financování portfolií, financování investorů a developerů ve spojitosti s projekty na výstavbu obytných domů a dále financování tohoto druhu nemovitostí, jakož i financování nemovitostních fondů. V souvislosti s obytnými budovami nabízí banka služby pro bytové podniky a financování bytové výstavby. V oblasti provozních nemovitostí se obchodní činnost banky soustřeďuje především na nemovitosti pro hotely a na nemovitosti pro účely péče/zdraví.

(58)

Společnost BayernLB bude i nadále spolupracovat s bavorskými a v menším rozsahu i s dalšími německými spořitelnami. Bude spořitelnám nabízet produkty a služby jako doplněk k jejich vlastní škále produktů a bude působit jako centrální banka spořitelen.

(59)

Prostřednictvím segmentu veřejný sektor nabízí BayernLB klientům rozmanité produkty financování a jiné s tím spojené služby, mimo jiné pro projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru. BayernLB nebude nabízet žádné nové úvěrové produkty pro veřejný sektor mimo Bavorsko; výjimku bude tvořit řízení likvidity. Mimoto mohou být nabízeny možnosti financování pro projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru a vývoz, jakož i financování projektů, pokud jsou v zájmu klientů s vazbou na Německo.

(60)

Prostřednictvím instituce BayernLabo poskytuje BayernLB financování se státní podporou pro projekty bytové výstavby v Bavorsku. Pokud jde o klienty, zaměřuje se BayernLabo na soukromé klienty, právnické osoby, které v Bavorsku budují, případně modernizují obytné prostory, jakož i na územní jednotky. Mimo to nabízí BayernLabo produkty financování pro územní jednotky a jejich účelová sdružení. Tato činnost však zůstane omezena na Svobodný stát Bavorsko.

(61)

Nabídka společnosti BayernLB zahrnuje produkty treasury (komodity, krátkodobé úrokové sazby, deriváty s pevným výnosem, devizy), produkty kapitálového trhu (produkty z oblasti pevných výnosů, strukturované produkty pro účely certifikátů pro retailové investory, strukturované úrokové produkty a realizace akcií) a produkty financování (mezinárodní obligace a financování z domácích zdrojů). Tyto produkty jsou určeny pro finanční instituce a institucionální klienty, jako jsou pojišťovny, nadace a církve. Tento segment bude omezen na obchodní činnosti s vazbou na klienty; obchodování na vlastní účet (proprietary trading) bude s výjimkou činností treasury zcela zastaveno. Dále budou značně omezeny úvěrové obchody s jinými bankami.

(62)

Společnost BayernLB již uzavřela pracoviště v Pekingu, Tokiu, Montrealu, Bombaji, Kyjevě, Hongkongu a Šanghaji. Budoucí mezinárodní působnost banky se bude omezovat na již výrazně zredukované pobočky v Paříži, New Yorku, Londýně a Miláně.

(63)

Banka prodá některé dceřiné společnosti/účasti. Předpokládá se například, že stavební spořitelna LBS bude prodána svazu Sparkassenverband. Prodejní cena ve výši 818,3 mil. EUR vychází ze společného znaleckého posudku dvou znalců ze dne 30. května 2012 a odpovídá hodnotě LBS k 30. červnu 2012. V souvislosti se stanovením ceny zastává Německo názor, že vzhledem ke skutečnosti, že spořitelny jsou nejdůležitějším distribučním kanálem produktů LBS, započítal by běžný soukromý investor při určování ceny slevu za takové tržní riziko. Tento argument nebyl ve znaleckém posudku zohledněn. Z tohoto důvodu netrvala Komise na veřejném výběrovém řízení, neboť nebylo pokládáno za pravděpodobné, že by výběrové řízení zajistilo vyšší výtěžek z prodeje než prodej svazu Sparkassenverband.

(64)

Dále se banka vzdá svých činností ve východní Evropě (segment „východní Evropa“), a zejména prodá svou maďarskou dceřinou společnost, banku MKB. V původním plánu restrukturalizace předpokládala společnost BayernLB prodej banky MKB za […]. Z důvodu nejisté politické a hospodářské situace v Maďarsku (28) a jejího dopadu na finanční údaje MKB se společnosti BayernLB jevil brzký prodej MKB jako nepravděpodobný, proto se rozhodla, že její prodej […] odloží.

(65)

Dále bude společnost BayernLB trvale snižovat rizika v hlavních obchodních segmentech, které jí zůstávají. Z tohoto důvodu mají být zastaveny obchodní činnosti, které silně závisí na vývoji na kapitálových trzích, jako např. obchodování na vlastní účet, aktivy zajištěné cenné papíry a financování akvizic při transakcích. Kromě toho budou výrazně omezeny finančně náročné a rizikovější obchody s mezinárodními klienty a budou prováděny výhradně v případě existence vazby na Německo.

(66)

V segmentu „Korporátní klientela“ budou ukončeny obchody s firemními klienty a financování projektů pro klienty bez vazby na Německo.

(67)

V zahraničních pobočkách budou ukončeny obchody s nemovitostmi uskutečňované s klienty bez vazby na Německo.

(68)

Kromě toho budou výrazně omezeny úvěrové obchody s bankami; jednoúčelové obchodování na vlastní účet bez vztahu k jiným činnostem banky (dedicated proprietary trading) bude ukončeno.

(69)

Banka se zavazuje, že do konce roku 2015 sníží svou bilanční sumu ve výši 421,7 mld. EUR (stav z roku 2008) na 239,4 mld. EUR. Bilanční suma snížená na 239,4 mld. EUR odpovídá při použití roku 2008 jako srovnávací základny bilanční sumě zhruba 206 mld. EUR, a tedy redukci bilanční sumy o přibližně 51 % (tzn. na rovnocenném základě).

(70)

Koncem roku 2010 se 58 % úvěrových pozic společnosti BayernLB nacházelo v Německu a 74 % v Evropě (geografický region). Nejdůležitější cizoměnové pozice společnosti BayernLB jsou vedeny v americkém dolaru, britské libře a švýcarském franku (viz tabulka 2), přičemž 24 % aktiv banky znělo koncem roku 2010 na jinou měnu než na EUR.

Tabulka 2

Cizoměnová aktiva a pasiva, koncem roku 2010

(71)

[30–50] % aktiv znějících na USD bylo koncem roku 2010 zaúčtováno v restrukturalizační jednotce. Pobočky BayernLB v New Yorku a Londýně držely koncem roku 2010 [30–50] % aktiv v USD, resp. [50–70] % aktiv v GBP.

(72)

V segmentu korporátní klientely nabízí společnost BayernLB kromě půjček pro podniky i půjčky na financování projektů. Koncem roku 2010 připadala v půjčkách zaúčtovaných v segmentu korporátní klientely ve výši [23–29] mil. EUR částka ve výši [9–14] mld. EUR na půjčky podnikům. U zbývajících [12–17] mld. EUR se jednalo v podstatě o půjčky na financování projektů a další strukturované úvěry (strukturované financování). Půjčky na financování projektů vedly k významné expozici banky vůči třetím zemím. Pouze [2–5] % hodnoty půjček na financování projektů se koncem roku 2011 nacházelo v Německu; největší expozice podle zemí byly ve Spojených státech amerických, Spojeném království a v [jedné zemi na Blízkém východě]. U půjček, které byly nově poskytnuty v letech 2009 až 2012 v New Yorku, se pouhých [12–15] % týkalo projektů/záměrů, na kterých se podílel německý klient; v případě půjček na financování projektů, které byly poskytnuty v témže období v regionu Evropa, Střední východ a Afrika (dále jen „EMEA“), činil tento podíl [55–60] %.

(73)

Vzhledem ke své výraznější orientaci na svůj hlavní trh v Bavorsku a Německu přislíbila BayernLB, že omezí své činnosti na klienty s vazbou na Německo, a, jak bylo podrobně uvedeno v seznamu příslibů předloženém Německem, že výrazně omezí svou mezinárodní činnost.

(74)

Během šetření vedly německé orgány, orgán pro finanční dohled, vlastníci banky a banka intenzivní rozhovory o změněném plánu restrukturalizace a možném plánu splácení.

(75)

Je nesporné, že podle pravidel Basel III již nejsou vklady tichého společníka (kromě státní podpory) uznávány jako kapitál tier 1, a od roku 2013 tak přicházejí o možnost plného uznání jako regulatorní kapitál tier 1.

(76)

Vklady, jež jednotlivé bavorské spořitelny vložily jako tichý společník do společnosti BayernLB, činí v současnosti celkem [700–750] mil. EUR; […] (29). Tyto vklady tichého společníka nejsou časově omezené, tzn. nemají žádnou splatnost, a zůstávají tudíž v bance, pokud nejsou z podnětu banky vyplaceny.

(77)

Sparkassenverband a BayernLB se dohodly, že všechny časově neomezené vklady tichého společníka, které drží jednotlivé bavorské spořitelny, budou […] vyplaceny a svazem Sparkassenverband neprodleně reinvestovány do společnosti BayernLB Holding formou zvýšení základního kapitálu (30).

(78)

Kromě toho poskytne Sparkassenverband společnosti BayernLB Holding dalších [22–62] mil. EUR. Nové podíly svazu Sparkassenverband se stanoví podle hodnoty společnosti BayernLB Holding AG, která se určí v souladu s oceňovacím standardem IdW S1, jejž vypracoval německý Institut auditorů (IdW). Účast svazu Sparkassenverband smí činit maximálně 25 %, tak aby v každém případě zůstala nižší než blokační menšinový podíl (25 % + jeden hlas).

(79)

O možnost plného uznání jako regulatorní kapitál tier 1 přijde od roku 2018 i vklad Svobodného státu Bavorsko jako tichého společníka ve výši 3 mld. EUR. Dále Svobodný stát Bavorsko veřejně oznámil, že bude chtít vklad tichého společníka ve výši 3 mld. EUR získat od společnosti BayernLB zpět. Ta se však zdráhá tento vklad vyplatit, aby neohrozila své rezervy regulatorního vlastního kapitálu. Orgán BaFin sdělil Komisi ústně, že z jeho pohledu si banka potřebuje udržovat nejen kapitálový poměr tier 1 ve výši 9 %, který stanovil Evropský orgán pro bankovnictví EBA (dále jen „kapitál tier 1 podle EBA“), nýbrž vedle toho i značnou rezervu vlastního kapitálu, která by měla v závislosti na obchodním modelu dotčené banky činit minimálně 0,5 % až 1 %.

(80)

Banka poté, co s ohledem na zátěžový test EBA z června 2011 uplatnila krizový scénář, vyslovila v této souvislosti názor, že taková rezerva vlastního kapitálu je rozumná. Orgán dohledu tento prozíravý přístup přivítal. Z tohoto důvodu nemohlo Německo předložit Komisi návrh ohledně případného vyplacení vkladu tichého společníka.

(81)

Dále orgán BaFin poukázal na to, že s kapitálem instituce BayernLabo se bude v budoucnosti možná moci zacházet [jinak]. Proto má společnost BayernLB v úmyslu přeúčtovat významnou část rezervních fondů instituce BayernLabo (1 mld. EUR) na hlavní banku. Účelový vklad (viz 29. a 31. bod odůvodnění) však bude instituci BayernLabo ponechán a bude se dále používat k plnění zákonných úkolů podpory, které BayernLabo má. Kapitál, který zůstává v BayernLabo, bude zkvalitněn, aby mohl být uznán jako kapitál tier 1 podle EBA, přičemž bude neomezeně využíván k úhradě ztrát a odměňován dividendami.

(82)

V 83. a následujících bodech odůvodnění jsou uvedeny předpoklady, o které se opírá finanční plán, regulatorní režim, predikované ukazatele, rentabilita jednotlivých obchodních segmentů a prognózy pro společnost MKB.

(83)

Pro účely krátkodobých prognóz vývoje HDP a směnných kurzů (tj. pro období 2012–2013) uplatňuje společnost BayernLB metodu, která vychází z vážených prognóz mezinárodních institutů, konjunkturních prognóz soukromých institutů pro ekonomický výzkum a dat interního výzkumného oddělení společnosti BayernLB. U dlouhodobých prognóz HDP, které zkoumají i období po roce 2013, vychází BayernLB ve svých prognózách z toho, že dlouhodobý potenciál hospodářství bude určující pro jeho růst. U interního plánování využívá BayernLB jako základ v zásadě konzervativní prognózy. Nepatrné odchylky od odhadů jiných institucí jsou způsobeny zaokrouhlením (například prognóza pro eurozónu pro rok 2013: MMF: 0,9 %; BayernLB a Komise: 1 %).

(84)

Prognóza společnosti BayernLB pro americký dolar vychází z předpokladu, že v roce 2013 bude dolar […]. V letech 2015–2016 bude dolar vůči euru […]. Společnost BayernLB to odůvodňuje očekávaným […] do veřejných financí USA a tím, že směnný kurz […] paritu kupní síly […], kterou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhadla na rok 2011 na 1,25 USD. Jelikož míra inflace v USA bude dle předpokladů vyšší než v eurozóně, bude parita kupní síly činit v roce 2016 podle společnosti BayernLB téměř 1,30 USD.

(85)

Prognózy společnosti BayernLB ohledně vývoje úrokových sazeb se opírají o současnou velmi nízkou úroveň úrokových sazeb. BayernLB vychází z postupné normalizace, tzn. z vývoje ze současných nízkých sazeb na přiměřenou úroveň (reálnou hodnotu); přitom se opírá o prognózy růstu a inflace a příslušné výroky o předpokládané měnové politice.

(86)

Německo předalo Komisi informace, z nichž vyplývá, že prognózy BayernLB týkající se HDP se značně přibližují všeobecnému odhadu velkých mezinárodních institucí, jakými jsou Mezinárodní měnový fond (MMF) a Komise.

(87)

Nejnovější aktualizované prognózy z června 2012 se opírají o předpoklady vytvořené v květnu 2012. Ve svých aktualizovaných finančních prognózách z června 2012 změnila BayernLB řadu makroekonomických předpokladů pro plánování a revidovala svou prognózu zejména s ohledem na současnou nízkou úroveň úrokových sazeb (viz tabulka 3).

Tabulka 3

Předpoklady finančních prognóz

(88)

Společnost BayernLB provedla v prognózách svých výsledků řadu negativních úprav, a to i ze specifických důvodů, které se týkají pouze jí samotné. Použila například obezřetnější daňové projekce (tzn. vyšší efektivní daňovou sazbu), zvýšila provozní náklady, aby zohlednila nepříznivé rozhodnutí Spolkového pracovního soudu, a aktualizovala svůj výsledek křížového měnového zajištění (cross-currency hedge) podle stavu na konci roku 2011 (31).

(89)

Společnost BayernLB předložila též analýzu citlivosti svých finančních prognóz na směnné kurzy USD, CHF a GBP. Z předložených informací vyplývá, že čistý úrokový výnos reaguje nejcitlivěji na výkyvy směnného kurzu USD. U vyššího směnného kurzu EUR/USD mají prognózy tendenci čistý úrokový výnos snižovat, u nižšího kurzu naopak zvyšovat.

(90)

Německo předložilo podrobné finanční projekce k vývoji objemů aktiv, marží a expozic v jednotlivých obchodních segmentech, jakož i k předpokládanému financování podle zdroje refinancování spolu s odpovídajícími maržemi.

(91)

Tabulka 4 obsahuje ukazatele plánu restrukturalizace.

Tabulka 4

Ukazatele pro plán restrukturalizace

(92)

Při zátěžovém testu EBA v prosinci 2011 činil kapitálový poměr tier 1 podle EBA ve společnosti BayernLB 10 %. Banka bude během období restrukturalizace dosahovat rostoucích zisků.

(93)

V červnu 2011 předložilo Německo plán financování společnosti BayernLB uvedený v tabulce 6. Uvedený rozpis pochází z doby předtím, než banka přislíbila další snížení bilanční sumy, s tím, že výsledná bilanční suma bude v roce 2015 činit zhruba 240 mld. EUR.

Tabulka 6

Plán financování

(94)

Společnost BayernLB předložila údaje uvedené v tabulce 7, jež popisují, jak se budou v období restrukturalizace vyvíjet její sekuritizované i nesekuritizované závazky se zachováním právních účinků, jež byly před krizí garantovány státem (32).

Tabulka 7

Profil splatnosti závazků se zachováním právních účinků

(95)

Německo předložilo rozsáhlé informace o alternativních zdrojích financování, které má BayernLB k dispozici. Jedná se přitom zejména o informace o dostupných jistotách pro emisi krytých dluhopisů, které nebyly zohledněny v předloženém plánu financování. Tyto jistoty jsou k dispozici na úrovni DKB a mohly by se ukázat jako výhodná alternativa financování. Dále Německo předložilo informace o dalších, rozšiřujících se možnostech emisí na mezinárodních trzích.

(96)

Zákon o splácení úvěrů v cizích měnách, který maďarská vláda přijala na podzim 2011 (33), byl do značné míry spoluodpovědný za roční ztrátu společnosti MKB ve výši 382 mil. EUR.

(97)

Předčasné splacení úvěrů v cizích měnách a neustále složitá situace vedly k trvalému zhoršení vyhlídek MKB na výnosy, a proto společnost BayernLB provedla podle německých účetních standardů u své účasti v MKB odpis účetní hodnoty ve výši 576 mil. EUR.

(98)

V prvním čtvrtletí roku 2012 přispěla BayernLB ke zvýšení kapitálu na úrovni MKB částkou ve výši 200 mil. EUR. Z financování ve skupině jí plyne vůči MKB expozice, která podle odhadů bude koncem roku 2012 činit zhruba […] mld. EUR.

(99)

Při zátěžovém testu EBA v prosinci 2011 činil kapitálový poměr tier 1 společnosti BayernLB podle kritérií EBA (dále jen „kapitálový poměr tier 1 podle EBA“ nebo „kapitálový poměr tier 1“) 10 %. S ohledem na složení portfolia společnosti BayernLB vůči státům (sovereigns) dospěl orgán EBA k závěru, že společnost BayernLB nepotřebuje pro své úvěrové pozice v Evropském hospodářském prostoru žádnou zvláštní rezervu kapitálu pro státní rizika.

(100)

Finanční plán vychází z předpokladu, že v roce 2013 se má z obecně uznávaných účetních zásad (GAAP) podle německého obchodního zákoníku, které jsou účetním standardem pro výpočet poměru vlastního kapitálu podle předpisů o bankovním dohledu, přejít na IFRS (mezinárodní standardy účetního výkaznictví).

(101)

Z uplatňování standardů IFRS by vyplynula celá řada změn týkajících se regulatorního vlastního kapitálu společnosti BayernLB, které byly vzaty v úvahu v prognózách. Rozhodující účinek tohoto přechodu se týká bezúročných (státem podporovaných) půjček, které instituce BayernLabo poskytuje v rámci státní podpory bydlení a rozvoje měst (34). Tyto půjčky jsou podle německého obchodního zákoníku v rozvaze vykazovány v diskontované hodnotě (která je nižší než nominální hodnota, protože půjčky negenerují žádné úroky). Podle IFRS jsou tyto půjčky, jak potvrdil auditor společnosti BayernLB, zachycovány v rozvaze v nominální hodnotě. Z tohoto rozdílu by byl na úrovni BayernLabo, a tedy i na úrovni BayernLB vygenerován kapitál. Účinek tohoto přechodu lze k 31. prosinci 2011 vyčíslit částkou 967 mil. EUR.

(102)

Německo se zavázalo, že do roku 2017 zredukuje dodatečné expozice ve výši 10 mld. EUR, a to způsobem, který neovlivní hospodářský výsledek, přičemž každé snížení výnosů by bylo vyváženo odpovídajícím snížením nákladů. Snížení lze dosáhnout optimalizací při výpočtu expozic nebo snižováním aktiv v určitých segmentech.

(103)

Společnost BayernLB dala pro názornost k dispozici následující rozpis dodatečného snížení expozic o 10 mld. EUR podle segmentů (oproti prognózám expozic obsaženým v plánu restrukturalizace): Další snížení o […] mld. EUR v segmentech korporátní klientely/středních podniků, […] mld. EUR u DKB, […] mld. EUR v segmentu nemovitostí, […] mld. EUR v segmentu trhů a […] mld. EUR u restrukturalizační jednotky.

(104)

Pro názornost předložilo Německo dva možné scénáře toho, jak by bylo možné dosáhnout dodatečného snížení expozic o 10 mld. EUR. Podle názoru Německa a společnosti BayernLB jsou oba scénáře realizovatelné.

(105)

V prvním scénáři popisuje Německo, jak by se projevilo snížení expozic o […] mld. EUR dosažené redukcí obchodních činností a další snížení o […] mld. EUR plynoucí z optimalizace expozic (viz tabulka 8).

Tabulka 8

Scénář 1

(106)

Ve druhém scénáři popisuje Německo, jak by se projevilo snížení expozic o […] mld. EUR dosažené redukcí obchodních činností a další snížení expozic o […] mld. EUR plynoucí z jejich optimalizace (viz tabulka 9).

Tabulka 9

Scénář 2

(107)

Podle banky není v současnosti možné uvést přesný profil redukce expozic v průběhu času, neboť snížení lze dosáhnout jak optimalizací expozic, tak i redukcí obchodních činností.

(108)

Na žádost Komise sestavila banka plány splácení (viz tabulky 10 a 11), v nichž je zohledněna redukce dodatečných expozic ve výši 10 mld. EUR do roku 2017. Banka přitom vzala v úvahu všechny sekundární účinky splácení, zejména výplaty úroků z vkladů tichého společníka. Dále se plán splácení opírá o konzervativní předpoklad, že orgán dohledu nebude kapitál, jenž by plynul z vykazování půjček instituce BayernLabo v rozvaze v nominální hodnotě podle IFRS, uznávat jako regulatorní kapitál tier 1 (tabulka 10). Pokud však orgán dohledu celou částku nebo její část jako regulatorní kapitál tier 1 uzná, bude tento kapitál podle příslibu Německa zohledněn v plánu splácení od roku 2013 pro účely vrácení odpovídajících částek na základě zpětného získání („claw back“) (viz tabulka 11).

Tabulka 10

Hypotetický plán splácení bez dodatečného kapitálu plynoucího z oceňování půjček instituce BayernLabo podle IFRS (v mil. EUR)

Tabulka 11

Hypotetický plán splácení (v mil. EUR) včetně dodatečného kapitálu plynoucího z oceňování půjček instituce BayernLabo podle IFRS […]

(109)

Německo přislíbilo, že původní plán restrukturalizace, který byl předložen 29. dubna 2009 a který byl naposledy změněn sdělením Německa z 6. a 12. června 2012, včetně příslibů v příloze I tohoto rozhodnutí, jakož i podmínek v příloze II tohoto rozhodnutí, bude v časovém rámci stanoveném v těchto přílohách proveden bez omezení.

(110)

Pochybnosti vznesené Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně možného narušení hospodářské soutěže se týkají

(111)

V době zavedení pokrytí rizik prohlásilo Německo, že výše podpory v rámci opatření činí zhruba 1,6 mld. EUR. Tento výpočet výše podpory zpochybnila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení, a to především proto, že nebylo provedeno žádné ocenění tržní hodnoty portfolia ABS. Dále zdůraznila, že protiplnění ve výši 50 bazických bodů je hluboko pod cenou, kterou by očekával investor v tržním hospodářství.

(112)

Dále měla Komise pochybnosti ohledně předpokladů plánu restrukturalizace a vyjádřila námitky k životaschopnosti HGAA a MKB, dceřiných společností BayernLB. Dále Komise konstatovala, že není dán žádný pevný příslib k prodeji společností HGAA, MKB a Banque LB Lux S.A. k […].

(113)

Podle názoru Komise nestačilo plánované snížení bilanční sumy a RVA k tomu, aby případné narušení hospodářské soutěže způsobené podporou bylo udrženo na co nejnižší úrovni, jelikož velká část tohoto snížení by byla v každém případě nutná pro zajištění obnovy životaschopnosti.

(114)

Kromě toho Komise zdůraznila, že očekává další kroky ve formě pravidel chování a strukturálních opatření k dalšímu zmírnění případného narušení hospodářské soutěže. V této souvislosti jmenovala především možný prodej stavební spořitelny LBS.

(115)

S ohledem na požadavek, že podpora musí být omezena na nezbytné minimum, Komise konstatovala, že doposud nebyly předloženy žádné jasné návrhy, jak se vlastníci budou podílet na zátěži spojené s restrukturalizací.

(116)

Rozhodnutím o záchraně společnosti HGAA bylo formální vyšetřování v prosinci 2009 rozšířeno i na opatření podpory Rakouska ve prospěch uvedené společnosti. V tomto rozhodnutí vznesla Komise otázku, zda tato opatření představují další podporu pro společnost BayernLB. Dále Komise konstatovala, že záchrana společnosti HGAA a z toho vyplývající odpis účetní hodnoty by mohly ohrozit životaschopnost společnosti BayernLB. Mimoto Komise konstatovala, že BayernLB sice v zájmu omezení případného narušení hospodářské soutěže přislíbila HGAA prodat, ale tento prodej nelze hodnotit jako opatření omezující narušení hospodářské soutěže, neboť se jeví jako nezbytný pro zachování životaschopnosti společnosti BayernLB. Komise tudíž vyjádřila pochybnosti nad tím, zda by opatření celkově navržená společností BayernLB postačovala k tomu, aby bylo narušení hospodářské soutěže omezeno na minimum.

(117)

Německo nepopírá, že se v případě kapitálového vkladu, pokrytí rizik a záruk jedná o státní podporu. K přeúčtování kapitálu instituce BayernLabo na BayernLB však Německo uvádí, že přeúčtovaná částka nepředstavuje státní podporu, jelikož výhradním účelem tohoto převodu má být splacení části získané podpory a snížení kapitálu společnosti BayernLB. Dále je třeba uvážit, že kapitálu BayernLabo mohla společnost BayernLB využívat již před přeúčtováním, takže výše podpory je v každém případě nižší než převedená částka.

(118)

V souvislosti s diskusemi o reálné ekonomické hodnotě portfolia ABS k 31. prosinci 2008 a se závěrem Komise, který se opírá o zjištění ve znaleckém posudku, že reálná ekonomická hodnota odpovídá 83,87 % nominální hodnoty, neuvažovalo Německo o novém a rozsáhlém přecenění. Německo dále akceptovalo tržní hodnotu ve výši 11,753 mld. EUR, která odpovídá 60 % nominální hodnoty.

(119)

Německo zpochybňuje, že je žádoucí zpětně získat celý rozdíl mezi převodní cenou a reálnou ekonomickou hodnotou ve výši 1,96 mld. EUR. Popírá zejména, že tato úhrada na základě zpětného získání musí proběhnout v roce […], jelikož banka nedisponuje dostatečnou rezervou vlastního kapitálu. Z téhož důvodu odmítá Německo navržený harmonogram vyplacení vkladu tichého společníka.

(120)

Při právním posouzení podpory na restrukturalizaci musí být zohledněna všechna opatření podpory, která byla ve prospěch společnosti BayernLB provedena od roku 2008.

(121)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(122)

Opatření je třeba pokládat za státní podporu, pokud jsou splněny následující předpoklady: opatření je financováno státem nebo ze státních prostředků, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, přičemž je tato výhoda selektivní, a opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a může ovlivnit obchod mezi členskými státy. Aby mohlo být opatření klasifikováno jako státní podpora, musí být tyto podmínky splněny kumulativně.

(123)

Jak je uvedeno v písmenech a) až e), zastává Komise nadále názor, že jsou tyto předpoklady splněny u všech opatření podpory.

(124)

Komise v této souvislosti konstatovala již v rozhodnutí o záchraně, že jsou splněny všechny předpoklady vyjmenované ve 122. bodě odůvodnění. Posílení kapitálu společnosti BayernLB o 10 mld. EUR představuje tudíž státní podporu (35). Soukromý investor by podniku v obtížích takovou částku v žádném případě neposkytl. Jako prvek podpory kapitálového vkladu ve prospěch banky by proto měla být posuzována nominální hodnota této rekapitalizace. V souladu s rozhodovací praxí Komise (36) odpovídá výše podpory nominální hodnotě kapitálového vkladu, a činí tak 10 mld. EUR.

(125)

I v této souvislosti Komise v rozhodnutí o záchraně konstatovala, že jsou splněna všechna kritéria čl. 107 odst. 1 SFEU. Pokrytí rizik tudíž představuje státní podporu. Toto posouzení Komise mezitím stvrdila svým sdělením o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství (37) (dále jen „sdělení o znehodnocených aktivech“), v němž byla konkretizována pravidla pro poskytování státní podpory na záchranu aktiv. Sdělení o znehodnocených aktivech obsahuje pokyny, jak pravidla pro poskytování státní podpory používat na opatření záchrany znehodnocených aktiv, a zaručuje tím z hlediska státní podpory rovné zacházení s opatřeními záchrany, která zavedly členské státy.

(126)

Opatření pochází sice z doby před přijetím sdělení o znehodnocených aktivech, ale Komise musí uplatňovat právní předpisy a obecné zásady, které jsou platné v době oznámení jejího rozhodnutí, bez ohledu na to, kdy byla opatření podpory navržena nebo oznámena (38). V kontextu současné finanční krize uplatnila Komise sdělení o znehodnocených aktivech již na opatření, která byla oznámena před jeho zveřejněním (39).

(127)

Pokrytí rizik poskytnuté Svobodným státem Bavorsko spadá do oblasti působnosti sdělení o znehodnocených aktivech. V 32. a následujících bodech sdělení o znehodnocených aktivech jsou rozebrány nejdůležitější zásady pro určení aktiv způsobilých k záchranným opatřením a pro jejich kategorizaci („koše“). Portfolio ABS společnosti BayernLB obsahuje různé druhy cenných papírů zajištěných aktivy. Polovinu celého portfolia představují RMBS, a to jak bonitní, tak i podřadné. Dalšími důležitými součástmi jsou mimo jiné CMBS, CDO a další cenné papíry ABS (ABS Commercial a ABS Consumer). Všechny tyto formy cenných papírů zajištěných aktivy jsou uvedeny v tabulce 1 přílohy III sdělení o znehodnocených aktivech, a jsou tedy způsobilé pro záchranu aktiv.

(128)

Podle bodu 39 sdělení o znehodnocených aktivech odpovídá výše podpory v případě záchrany aktiv rozdílu mezi převodní cenou aktiv a jejich tržní cenou. Převodní cena, která se stanoví odečtením první ztráty (1,2 mld. EUR) od nominální hodnoty (19,589 mld. EUR), činí 18,389 mld. EUR. Portfolio má tržní hodnotu zhruba 11,8 mld. EUR (40). Rozdíl mezi převodní cenou a tržní hodnotou tak odpovídá minimálně výši ztrát, která bude pokryta zárukou za druhou ztrátu (4,8 mld. EUR). Na záruku jako celek je tudíž zapotřebí pohlížet jako na státní podporu. Výše podpory, která je zahrnuta v pokrytí rizik, činí tedy 4,8 mld. EUR.

(129)

Záruky pro případ ručení, které v rámci německého souboru záchranných opatření (41) poskytl fond SoFFin ve výši 15 mld. EUR, představují státní podporu.

(130)

Zaprvé se ukázalo, že záchranné opatření ve prospěch společnosti HGAA z prosince 2009 bylo pro skupinu BayernLB výhodné, neboť banka by jinak musela svou dceřinou společnost HGAA rekapitalizovat sama (42). Po zestátnění HGAA Rakouskem se však společnost BayernLB své účasti v HGAA vzdala. HGGA již tedy není její součástí a je předmětem vlastního řízení o podpoře. Předložené rozhodnutí nemá na dané řízení žádný vliv.

(131)

Zadruhé, Rakousko poskytlo společnosti BayernLB v souvislosti se zestátněním HGAA přímou záruku za finanční prostředky ve výši 2,638 mld. EUR, jež byly společnosti HGAA poskytnuty. Toto opatření bylo jednoznačně financováno ze státních prostředků. Bez zestátnění HGAA a záruky by BayernLB pravděpodobně o velkou část svých prostředků přišla. HGAA se nacházela v kritické situaci a BayernLB byla díky státní záruce zbavena úvěrového rizika v rozsahu, který kritické situaci v HGAA odpovídal. Tato záruka tudíž představuje pro BayernLB ekonomickou výhodu. Vzhledem k tomu, že BayernLB působí v několika členských státech ve finančním odvětví, které se vyznačuje intenzivní mezinárodní hospodářskou soutěží, je nutno mít za to, že tato výhoda může ovlivnit obchod na vnitřním trhu a narušit hospodářskou soutěž. Záruka Rakouska za finanční prostředky, které HGAA měla nadále k dispozici od společnosti BayernLB, představuje tudíž státní podporu ve prospěch BayernLB.

(132)

Ve svém rozhodnutí ze dne 20. října 2004 (43) Komise konstatovala, že převod státních prostředků (nesplacených pohledávek z půjček na podporu bytové výstavby), který byl v letech 1994 a 1995 proveden přes instituci BayernLabo na BayernLB, představoval státní podporu, kterou se zvýšil vlastní kapitál BayernLB. Podle zásady investora v tržním hospodářství dospěla Komise k závěru, že převod představuje státní podporu, neboť žádný investor v tržním hospodářství by kapitál za daných podmínek nepřevedl, zejména vzhledem k dojednanému protiplnění za převedené prostředky, které Komise shledala příliš nízkými. Po změně stanov společnosti BayernLB však již nebylo od 5. března 2004 možné převedená aktiva používat na činnost společnosti BayernLB v hospodářské soutěži, nýbrž pouze k účelům ručení. Ve svém rozhodnutí vyjádřila Komise stanovisko, že v důsledku této změny přišel kapitál tímto dnem o svůj charakter podpory. Komise však dospěla k závěru, že až do tohoto dne představoval rozdíl mezi původně dojednaným protiplněním, které shledala příliš nízkým, a přiměřeným protiplněním nepřípustnou podporu, kterou je třeba požadovat zpět.

(133)

K posílení svého vybavení vlastním kapitálem přeúčtuje BayernLB nyní část fondu ze zisku instituce BayernLabo, kterou tato instituce pro svou činnost již nepotřebuje, na hlavní banku. Část kapitálu nebo výnosy z něj plynoucí, které nemohly být dříve použity na činnost společnosti BayernLB v hospodářské soutěži, tím získají jiný charakter a nebudou již omezeny na to, že v případě úpadku budou sloužit jako majetek, jímž banka ručí za své závazky. Touto změnou dojde k odklonu od původního účelu kapitálu, kterým je sloužit v případě úpadku jako rezerva vlastního kapitálu. Konečným převodem tohoto kapitálu z BayernLabo na hlavní banku končí toto omezení co do jeho použití a BayernLB jej bude moci využívat bez omezení. Za toto právo již BayernLB neposkytne instituci BayernLabo ani Svobodnému státu Bavorsko žádné protiplnění. BayernLB tak získá od Svobodného státu Bavorsko výhodu, pokud jí Bavorsko tento kapitál s konečnou platností přenechá. Vzhledem k tomu, že BayernLB působí v několika členských státech ve finančním odvětví, které se vyznačuje intenzivní mezinárodní hospodářskou soutěží, je nutno mít za to, že tato výhoda může ovlivnit obchod na vnitřním trhu a narušit hospodářskou soutěž. Převod kapitálu ve výši 1 mld. EUR z BayernLabo na BayernLB tudíž představuje státní podporu.

(134)

Celková výše podpory, kterou Německo poskytlo společnosti BayernLB posílením jejího kapitálu (kapitálový vklad ve výši 10 mld. EUR v rámci záchranného opatření z roku 2008 plus převod kapitálu instituce BayernLabo ve výši 1 mld. EUR v roce 2012 plus pokrytí rizik ve výši 4,8 mld. EUR), činí 15,8 mld. EUR. Tato částka odpovídá zhruba 8 % rizikově vážených aktiv (expozic) společnosti BayernLB v roce 2008 (198 mld. EUR). Kromě toho poskytly Německo a Rakousko společnosti BayernLB záruky ve výši až 17,638 mld. EUR.

(135)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU může být státní podpora pokládána za slučitelnou s vnitřním trhem, má-li „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. Komise při schvalování německého souboru záchranných opatření uznala, že v německém hospodářství existuje nebezpečí vážné poruchy a že státní opatření na podporu bank jsou způsobilá tuto poruchu napravit. Ačkoli se hospodářství od začátku roku 2010 znovu pomalu zotavuje, zastává Komise vzhledem k tomu, že od nedávné doby panuje na finančních trzích opět napjatá situace, nadále názor, že předpoklady pro schválení státní podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU jsou splněny. V prosinci 2011 Komise tento postoj potvrdila přijetím sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2012 (44), kterým se prodlužuje používání těchto předpisů.

(136)

Úpadek banky, kterou stejně jako společnost BayernLB pokládá některý členský stát za systémově důležitou, by mohl mít přímý dopad na finanční trhy, a tím na celé národní hospodářství členského státu. Z důvodu současné nestabilní situace na finančních trzích vychází Komise při svém hodnocení státní podpory v bankovním sektoru i nadále z čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

(137)

Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti o slučitelnosti pokrytí rizik s vnitřním trhem. V souvislosti s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU musí být na základě sdělení o znehodnocených aktivech prozkoumána otázka, zda dotčená aktiva jsou podle bodu 32 tohoto sdělení způsobilá k záchraně.

(138)

Podle bodu 46 sdělení o znehodnocených aktivech je věcí členských států, aby si zvolily nejvhodnější model pro záchranu bank od znehodnocených aktiv; s cílem předejít případnému střetu zájmů a zajistit, aby se banka zaměřovala zvláště na obnovu své životaschopnosti, je však zapotřebí jasného funkčního a organizačního oddělení banky, která je příjemcem podpory, od jejích znehodnocených aktiv, zejména pokud jde o správu, zaměstnance a zákazníky.

(139)

Ačkoli Svobodný stát Bavorsko chrání společnost BayernLB poskytnutím záruky proti ztrátám z portfolia ABS, jsou všechna zajištěná aktiva nadále vykazována v rozvaze společnosti.

(140)

Komise připouští, že úplné oddělení evidovaných aktiv a pracovníků, kteří je spravují, by mohlo být v případě záruky, jež dosahuje řádově objemu jako předmětné pokrytí rizik, obtížné a že je-li cílem minimalizovat ztráty, které je zapotřebí očekávat, bylo by takové oddělení škodlivé. Neexistuje tudíž povinnost, aby se manažeři portfolia věnovali výhradně správě zajištěných aktiv nebo aby byla držba těchto aktiv jiným způsobem oddělena od ostatních aktiv banky.

(141)

Dále přijalo Německo dle názoru Komise přiměřená bezpečnostní opatření, aby předešlo střetu zájmů a zajistilo, aby ztráty ze zajištěných aktiv byly udržovány na co nejnižší úrovni (45). BayernLB zejména zřídila interní restrukturalizační jednotku, na kterou bylo převedeno více portfolií. Restrukturalizační jednotka zajišťuje redukci těchto portfolií a dohlíží též na redukci činností v jiných obchodních jednotkách společnosti BayernLB. Z funkčního a organizačního hlediska je oddělená od jiných obchodních jednotek BayernLB (46).

(142)

Komise pověřila externí odborníky oceněním portfolia ABS společnosti BayernLB. V souladu s rozhodovací praxí Komise ocenil tento tým odborníků reálnou ekonomickou hodnotu portfolia ABS společnosti BayernLB na 83,87 % nominální hodnoty. Reálná ekonomická hodnota činí 16,429 mld. EUR.

(143)

Podle bodu 20 sdělení o znehodnocených aktivech vyžaduje každá žádost o podporu ze strany oprávněných bank neomezenou transparentnost a plné zveřejnění snížení hodnoty u aktiv, pro která je záchrana žádána. Základem pro to je přiměřené ocenění, které potvrdili uznávaní nezávislí odborníci a které schválil příslušný orgán dohledu. Komisi byly předány podrobné údaje o zajištěném portfoliu. Kapitálovou úlevu ve výši 1,28 mld. EUR potvrdil orgán BaFin v dubnu 2010. Komise je tudíž přesvědčena o tom, že tento předpoklad je splněn.

(144)

Zásada sdílení nákladů stanovená ve sdělení o znehodnocených aktivech vyžaduje, aby banky nesly ztráty spojené se znehodnocenými aktivy co nejvíce samy. Aktiva by měla být tudíž převáděna zásadně za cenu, která odpovídá reálné ekonomické hodnotě nebo je nižší. Toho lze například dosáhnout předchozím odpisem, který ocenění aktiv sníží na reálnou ekonomickou hodnotu. Pokud odpovídající, plné sdílení nákladů ex ante není možné, mělo by být po bance podle bodu 24 sdělení o znehodnocených aktivech požadováno, aby přispěla k úhradě ztrát nebo pokrytí rizik. Lze tak učinit například formou ustanovení o zpětném získání (tzv. doložka o opatření claw-back) nebo formou ustanovení o „první ztrátě“ (doložka first loss), kterou banka ponese.

(145)

V předmětném případě bylo opatření na záchranu znehodnocených aktiv provedeno bez předchozího odpisu portfolia ABS a jeho následného vykázání v reálné ekonomické hodnotě. S ohledem na sdílení nákladů by však společnost BayernLB měla nést první ztrátu ve výši 1,2 mld. EUR.

(146)

Reálná ekonomická hodnota, kterou Komise ocenila na 83,87 % nominální hodnoty, činí 16,429 mld. EUR. Po odečtení první ztráty je tedy „převodní cena“ ve výši 18,349 mld. EUR o 1,96 mld. EUR vyšší než reálná ekonomická hodnota. Tato částka, tzv. převodní delta, by měla být podle bodu 41 sdělení o znehodnocených aktivech neprodleně nebo v pozdějším stadiu požadována od společnosti BayernLB zpět.

(147)

Při takovém zpětném získání musí banka, která je příjemcem podpory, v plné výši splatit částku, o kterou je reálná ekonomická hodnota překročena a na niž se vztahuje záruka. Nelze-li tuto částku získat zpět v plném rozsahu, musí být přijata rozsáhlá opatření k tomu, aby bylo narušení hospodářské soutěže omezeno. Komise však nevidí žádný důvod, proč by získat tuto částku zpět v plném rozsahu nemělo být v tomto případě možné.

(148)

Komise bere na vědomí, že společnost BayernLB je nyní připravena hradit v následujících šesti letech do roku 2015 dodatečnou roční prémii ve výši 3,75 % za část záruky ve výši zhruba 2 mld. EUR (tzn. 75 mil. EUR ročně) a zvláštní platbu ve výši 45 mil. EUR ročně, tzn. celkem 120 mil. EUR ročně. Tato úprava by odpovídala stavu, kdy by ročně byla na základě zpětného získání hrazena částka ve výši 120 mil. EUR.

(149)

Zbývá tak částka ve výši 1,24 mld. EUR (částka ve výši 1,96 mld. EUR, jež má být získána zpět, minus šest plateb ve výši 120 mil. EUR ročně uvedených ve 148. bodě odůvodnění), která musí být splacena v pozdějším stadiu. Společnost BayernLB tvrdí, že není schopna tuto částku zaplatit (viz 119. bod odůvodnění).

(150)

Podle názoru Komise je však možné, aby byla částka v nominální hodnotě 1,96 mld. EUR zpětně získána do roku 2019. Podle bodu 41 sdělení o znehodnocených aktivech by mělo být její zpětné získání v částečném rozsahu povoleno pouze za předpokladu, že její úplné zpětné získání by vedlo k technické insolvenci společnosti BayernLB. Komise však nevychází z toho, že by k této insolvenci došlo, pokud budou platby v rámci zpětného získání rozloženy i do období po skončení restrukturalizace. Takový postup není v rozporu s bodem 41 sdělení o znehodnocených aktivech, jelikož v něm se nehovoří o určitém období, nýbrž o „zpětném získání v pozdějším stadiu“. Tento výklad odpovídá ustálené rozhodovací praxi (47). Dle názoru Komise by tudíž byl požadavek sdílení nákladů stanovený ve sdělení o znehodnocených aktivech splněn, pokud by předmětná částka byla v plném rozsahu získána zpět do roku 2019.

(151)

V 78. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise zdůraznila, že protiplnění ve výši 50 bazických bodů poskytované bankou v dané době bylo hluboko pod cenou, kterou by očekával investor v tržním hospodářství.

(152)

Německo mezitím přislíbilo, že společnost BayernLB bude poskytovat protiplnění ve výši 6,25 % z kapitálové úlevy. Takové protiplnění odpovídá úrovni, která byla schválena v rozhodovací praxi Komise (48).

(153)

Společnost BayernLB by tudíž měla za kapitálovou úlevu ve výši 1,28 mld. EUR poskytnout protiplnění ve výši 6,25 %. BayernLB již prohlásila, že je připravena platit od 1. ledna 2010 […] základní prémii 6,25 % z kapitálové úlevy ve výši 1,28 mld. EUR, tzn. 80 mil. EUR ročně.

(154)

Vzhledem ke skutečnosti, že společnost BayernLB platí za záruku za aktiva přiměřené protiplnění ve výši 80 mil. EUR ročně, a za předpokladu, že Německo získá překročenou část ve výši převodní delty 1,96 mld. EUR v plném rozsahu zpět, aby byla reálná ekonomická hodnota sladěna s převodní cenou, lze na záruku za aktiva v portfoliu ABS pohlížet jako na slučitelnou s vnitřním trhem. Aby bylo dosaženo plného zpětného získání, musí být splněny podmínky uvedené v příloze II tohoto rozhodnutí. Na základě těchto úvah jsou pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení vyřešeny.

(155)

Všechna opatření, u nichž se podle zjištění Komise jedná o státní podporu, byla provedena v souvislosti s restrukturalizací společnosti BayernLB. Komise by měla všechna tato opatření, včetně opatření provedeného Rakouskem, v tomto rozhodnutí přezkoumat. Ve sdělení o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (49) (dále jen „sdělení o restrukturalizaci“) jsou stanoveny předpisy, které platí pro podporu na restrukturalizaci poskytnutou finančním institucím v současné krizi. Podle sdělení o restrukturalizaci je restrukturalizace finanční instituce v kontextu současné finanční krize podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU slučitelná s vnitřním trhem, když vede k obnovení životaschopnosti banky, je stanoven přiměřený vlastní příspěvek banky, která je příjemcem podpory (sdílení nákladů), a podpora je omezena na nezbytné minimum a jsou přijata dostatečná opatření omezující narušení hospodářské soutěže.

(156)

Když Komise analyzuje restrukturalizaci určité banky v kontextu současné finanční krize, posuzuje opatření podpory, která zlepšují kapitálové vybavení této banky. Není v souladu s její rozhodovací praxí důkladně přezkoumávat podporu likvidity nebo záruky za likviditu nad rámec jejich běžného příspěvku k restrukturalizaci. S ohledem na tyto skutečnosti může Komise na záruky pro případ ručení a záruky za likviditu, které poskytly Německo a Rakousko, pohlížet jako na slučitelné s vnitřním trhem.

(157)

Podle sdělení o restrukturalizaci by měla podpora na restrukturalizaci zajišťovat, aby banka mohla obnovit svou životaschopnost, současně by však měla být omezena na minimum, které je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. V 99. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise konstatovala, že plán restrukturalizace neobsahuje žádné dalekosáhlé návrhy na omezení podpory na minimum.

(158)

Komise poukazuje na to, že společnost BayernLB obdržela kapitálový vklad ve výši 10 mld. EUR, a tím jednoznačně nejvyšší částku ze všech německých zemských bank. Také pak při zátěžovém testu EBA v prosinci 2011 činil kapitálový poměr tier 1 podle EBA ve společnosti BayernLB 10 %. Mezi třinácti německými finančními institucemi, které se zátěžového testu zúčastnily, byla společnost BayernLB institucí se čtvrtým nejlepším kapitálovým vybavením. Její kapitálové vybavení bylo lepší než ve všech ostatních německých bankách, které obdržely státní podporu (50) (s výjimkou HRE), a lepší než v ostatních velkých bankách, kterým se kapitálové pomoci nedostalo (např. Deutsche Bank a Helaba Landesbank Hessen-Thüringen). Pokud by nebyla část kapitálu vrácena, mohla by společnost BayernLB použít přebývající kapitál poskytnutý ve formě státní podpory k tomu, aby na náklady jiných bank, zejména jiných zemských bank, mimo svou dřívější geografickou oblast působnosti (51) vedla agresivní hospodářskou soutěž. Kapitálové omezení je tudíž nezbytné, aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže.

(159)

Mimoto by společnost BayernLB byla v případě, že by nemusela svůj kapitál používat racionálně, chráněna před konkurenčními tlaky. Banka by pak byla schopna používat kapitál suboptimálně, což by dlouhodobě vedlo k podprůměrným výnosům. Překapitalizace by mohla být použita k úhradě ztrát z neopatrných investic a mohla by vést k tomu, že by úvěrová rizika nebyla účinně kontrolována. Nebyly by tak vytvořeny správné podněty k zajištění obnovy životaschopnosti. Kromě toho by nadměrná kapitalizace bránila bance i v dosahování konkurenceschopné rentability vlastního kapitálu (52).

(160)

Navzdory těmto obtížím nenabídlo Německo žádné řešení pro to, jak by mohl být přebytečný kapitál vrácen.

(161)

Komise však poukazuje na to, že se zvýšení kapitálu skládá z kapitálového vkladu ve výši 7 mld. EUR a vkladu tichého společníka ve výši 3 mld. EUR. U vkladu tichého společníka se jedná o splatitelný nástroj. Dále byl tento nástroj dán bance k dispozici před sjednáním pravidel Basel III, proto s ním nebude již zacházeno jako s kapitálem tier 1 podle EBA, jakmile budou pravidla Basel III provedena. Jelikož je tento nástroj spojen s kupónem ve výši 10 %, stane se ve střednědobém horizontu drahým zdrojem refinancování a omezuje možnosti společnosti BayernLB pro rozdělení zisku, kvůli čemuž je banka opět neatraktivní pro nové investory.

(162)

Navíc chce banka podle plánu restrukturalizace dosahovat během celého období restrukturalizace zisků. Tyto zisky patrně nebudou rozdělovány, neboť BayernLB prochází restrukturalizací. Pokud se souběžně s tím zohlední redukce expozic, která je předpokládána v plánu restrukturalizace, mohla by kapitalizace banky, a tím i její schopnost splácet, každým rokem růst. Kromě toho se Německo zavázalo k dalšímu omezení expozic nad rámec plánu restrukturalizace, jímž by se uvolnilo dodatečných 10 % kapitálu společnosti BayernLB.

(163)

S ohledem na tyto skutečnosti požádala Komise Německo o předložení plánu splácení vkladu tichého společníka ve výši 3 mld. EUR předtím, než tento vklad již nebude od roku 2018 zcela plnit požadavky na uznatelný regulatorní kapitál tier 1. Německo poté předložilo scénář splácení uvedený v tabulce 10 – Hypotetický plán splácení bez dodatečného kapitálu plynoucího z oceňování půjček instituce BayernLabo podle IFRS.

(164)

Podle názoru Komise lze podporu omezit na nezbytné minimum tím, že bude vklad tichého společníka ve výši 3 mld. EUR splacen tak, jak je uvedeno v tabulce 10. Toto splacení je vhodným prostředkem, zohledníme-li zaprvé prognózy banky a zadruhé nejnovější regulatorní požadavky, které (jako v budoucnosti i pravidla Basel III) předepisují jako součást kapitálového vybavení kapitál tier 1 ve výši nad 9 % a rezervu vlastního kapitálu. S ohledem na tyto skutečnosti a za předpokladu, že splacení proběhne v souladu s přílohou II, je Komise toho názoru, že podpora na restrukturalizaci je omezena na minimum nezbytné pro obnovení životaschopnosti.

(165)

Komise bere na vědomí, že plán splácení, zejména pokud jde o instituci BayernLabo, vychází z určitých předpokladů v souvislosti s účetnictvím a regulatorními požadavky, ačkoli panuje určitá nejistota ohledně použitelného rámce. Pokud by došlo ke změně předpokladů, mělo by splácení probíhat podle tabulky 11.

(166)

Komise přezkoumá životaschopnost banky na základě plánu splácení a vlastního příspěvku banky a jejích vlastníků.

(167)

Při posuzování plánu restrukturalizace musí Komise přezkoumat, zda je banka schopna obnovit svou dlouhodobou životaschopnost bez státní podpory (oddíl 2 sdělení o restrukturalizaci). V rozhodnutí o zahájení řízení byly v tomto ohledu vyjádřeny pochybnosti.

(168)

Podle sdělení o restrukturalizaci se dlouhodobé životaschopnosti dosáhne tehdy, je-li banka schopna soutěžit na kapitálovém trhu na základě svých vlastních schopností a v souladu s požadavky vyplývajícími z příslušných právních předpisů. Banka musí být schopna pokrýt všechny své náklady a s přihlédnutím ke svému rizikovému profilu vykazovat přiměřenou návratnost (rentabilitu) vlastního kapitálu. Pro dosažení dlouhodobé životaschopnosti je dále žádoucí, aby byla každá získaná státní podpora buď ve lhůtě stanovené při udělování podpory splacena, nebo aby za ni bylo poskytnuto protiplnění podle obvyklých tržních podmínek, čímž se zajistí, aby jakákoliv forma dodatečné státní podpory byla časově omezena. Obnova životaschopnosti banky by měla na jedné straně vycházet hlavně z interních opatření a z přesvědčivého plánu restrukturalizace; na druhé straně by měly být určeny příčiny obtíží a slabin banky a mělo by být nastíněno, jak je restrukturalizace napraví. Úspěšná restrukturalizace vyžaduje zejména ukončení všech činností, jež by ve střednědobém horizontu byly ze strukturálního hlediska nadále ztrátové.

(169)

Komise konstatuje, že je tento předpoklad splněn, jelikož plán restrukturalizace předpokládá značné snížení rozsahu a komplexnosti činnosti banky na kapitálových trzích a omezení jejích zahraničních činností, aby se mohla na svých regionálních domovských trzích soustředit na činnost odpovídající její hlavní kompetenci jakožto obchodní banky pro soukromé klienty a střední podniky.

(170)

Podle bodu 13 sdělení o restrukturalizaci by se měl plán restrukturalizace opírat o předpoklady, které byly jednak porovnány s odpovídajícími odvětvovými referenčními hodnotami a náležitě upraveny tak, aby zohledňovaly nové prvky současné krize na finančních trzích, a jednak berou v úvahu dostatečnou úroveň zátěže.

(171)

Komise konstatuje, že údaje předložené společností BayernLB se blíží mezinárodním referenčním hodnotám. Makroekonomické prognózy odpovídají prognózám mezinárodních institucí a odhady týkající se devizového trhu lze charakterizovat jako konzervativní. K tomu Komise uvádí, že prognózy společnosti BayernLB pro směnný kurz EUR/USD na rok 2016 vycházejí ze slabšího dolaru, než by odpovídalo paritě kupní síly, z čehož lze usoudit, že výnosy společnosti BayernLB v USD byly na EUR přepočítány konzervativním způsobem. Prognózy vycházející z relativně vysokého směnného kurzu EUR/USD mají tendenčně negativní dopad na předpokládané čisté výnosy, neboť společnost BayernLB disponuje větším množstvím aktiv znějících na USD, než má pasiv znějících na USD (53). Předpokládaná hodnota dolaru v porovnání s eurem je nižší než současná úroveň směnného kurzu EUR/USD a úroveň forwardové křivky.

(172)

Podle analýzy citlivosti, kterou předložila společnost BayernLB (89. bod odůvodnění), by zisky banky rostly, pokud by základem prognóz byl silnější dolar. To lze vysvětlit tím, že společnost BayernLB disponuje větším množstvím aktiv v USD než pasiv v USD, a že proto v případě silnějšího dolaru je částka v eurech, která odpovídá čistým úrokům přijatým v dolarech, vyšší. Jelikož společnost BayernLB vychází ze slabšího dolaru vůči euru než finanční trhy, jejichž očekávání jsou vyjádřena ve forwardové křivce, lze předpoklad pokládat za odolný vůči zátěži.

(173)

Komise dále konstatuje, že společnost BayernLB upravila své prognózy, aby zohlednila negativní dopady řady specifických aspektů, které se týkají jí samotné (rozhodnutí Spolkového pracovního soudu, MKB v Maďarsku, náklady na měnové zajištění, daňová sazba). To potvrzuje, že finanční prognózy banky jsou konzervativní a berou v dostatečné míře v úvahu zátěž.

(174)

Podle finančních prognóz předložených dne 6. června 2012 bude rentabilita společnosti BayernLB postupně obnovena mírným růstem výnosů ve spojení s poklesem nákladů. Předpokládané výnosy odpovídají úrovni dosahované v minulosti. Předpokládané výnosy z expozic (výnosnost rizikově vážených aktiv) především odpovídají prognózám úvěrových institucí srovnatelných se společností BayernLB. Prognózy v tabulce 4 jsounižší než úrovně dosažené v roce 2009 a 2010 (54). Komise proto prognózy výnosů pokládá za opatrné. Všechny výnosové složky, a zejména příjmy z provizí, jsou předpokládány v souladu s úrovněmi dosaženými v minulosti.

(175)

Společnost BayernLB vychází z toho, že zajištění proti rizikům v úvěrových obchodech se sníží, což je v souladu s předpokládaným střednědobým návratem k hospodářskému růstu. Společnost BayernLB předpokládá v období restrukturalizace pokles nákladů o [15–30] %, který nakonec povede k poměru nákladů a výnosů [30–60] %. To odpovídá úrovni u jiných bank, které dostaly státní podporu (55). Podle názoru Komise je pro obnovu životaschopnosti žádoucí zlepšit poměr nákladů a výnosů. Vzhledem k obchodnímu modelu společnosti BayernLB, která neprovozuje žádné pobočky obsluhující segment soukromých klientů (které zpravidla vedou k růstu poměru nákladů a výnosů retailových bank), totiž nelze na historické úrovně poměru nákladů a výnosů pohlížet jako na nosné.

(176)

Pokud jde o financování, stojí zemské banky ze střednědobého hlediska před výzvou nahradit své státem zaručené závazky se zachováním právních účinků. Tyto závazky představují pro tyto banky finančně výhodný zdroj refinancování, který nelze nahradit za stejné náklady. Koncem roku 2010 měla společnost BayernLB neuhrazené závazky se zachováním právních účinků ve výši celkem 58 mld. EUR. Téměř všechny tyto závazky budou splatné koncem roku 2015. Komise konstatuje, že splatné závazky se zachováním právních účinků budou více než vyváženy snížením bilanční sumy o 70 mld. EUR, které společnost BayernLB předpokládala v červnu 2011.

(177)

Další nabídky dodatečného snížení, které banka předložila, vedly k příslibu Německa, že bilanční suma bude snížena celkem na zhruba 240 mld. EUR. Plán financování předložený v červnu 2011 vykazoval řadu slabin ohledně věrohodnosti dostupnosti určitých zdrojů financování. Na jedné straně vycházel plán z předpokladu, že vklady velkých klientů vzrostou o [2–8] mld. EUR, což odpovídá nárůstu o […] % oproti roku 2010. Na druhé straně by mělo financování z depozita B dosažitelné prostřednictvím spořitelen vzrůst o [1–5] mld. EUR, což odpovídá nárůstu o […] % v porovnání s rokem 2010. Tyto úvahy byly zohledněny při dalším snížení o [3–10] mld. EUR, kterého má být dosaženo dodatečným snížením v oblastech činnosti náročných na financování (nemovitosti, korporátní klientela a financování projektů). Dále předložila společnost BayernLB přesvědčivé informace o dostupných alternativních zdrojích refinancování, zejména pokud jde o kapacitu pro emisi většího množství zástavních listů.

(178)

Kromě toho hodnotí Komise pozitivně sníženou závislost na nezajištěném financování na mezibankovním trhu, jak ukazuje tabulka 6.

(179)

Podle bodu 13 sdělení o restrukturalizaci se dlouhodobé životaschopnosti dosáhne tehdy, je-li banka schopna s přihlédnutím ke svému rizikovému profilu vykázat přiměřenou návratnost (rentabilitu) vlastního kapitálu. Dostatečnou rentabilitu vlastního kapitálu, díky níž by byla banka na kapitálovém trhu konkurenceschopná, by však banka nedokázala vykázat, pokud by nesplatila část kapitálu. Po restrukturalizaci by banka, vyjdeme-li z kapitálového poměru ve výši 10 %, vykázala rentabilitu vlastního kapitálu ve výši [5–10] %. Výpočet rentability vlastního kapitálu v tabulce 4 se však opírá o kapitálový poměr ve výši 10 %, který vypočetla EBA podle vlastních kritérií při zátěžovém testu v prosinci 2011 jako kapitálový poměr tier 1 společnosti BayernLB. Tento poměr použila i BayernLB pro vyjádření rentability vlastního kapitálu ve svých prognózách (viz tabulka 4). Bez splacení části kapitálu by však byl kapitálový poměr výrazně vyšší (jak je objasněno ve 159. bodě odůvodnění, mohly kapitálové poměry společnosti BayernLB vycházející z úrovně 10 % v prosinci 2011 na základě prognózy udržitelných zisků během celého období růst pouze za předpokladu, že by tyto zisky byly zadrženy), a rentabilita vlastního kapitálu by tudíž nedosahovala uvedené hodnoty.

(180)

V důsledku dalšího snížení expozic ve výši 10 mld. EUR, přislíbeného Německem, ve spojení s plánem splácení v příloze II dosáhne rentabilita vlastního kapitálu v roce 2016 opět zhruba [7–12] %. Toto zlepšení rentability je možné díky tomu, že další redukce expozic má být podle příslibu Německa dosaženo způsobem neutrálním z hlediska hospodářského výsledku. Předpoklad, že je takové snížení s neutrálním dopadem na výsledek možné, se na základě obou ilustrativních scénářů, které by banka mohla zrealizovat, jeví jako schůdný.

(181)

Uvedené redukce však mohou kritérium životaschopnosti spočívající v dostatečné rentabilitě splnit pouze tehdy, pokud je uvolněný kapitál použit ke splacení přebývajícího kapitálu banky. Rentabilita vlastního kapitálu dosažená na konci období restrukturalizace odpovídá prognózám úvěrových institucí srovnatelných se společností BayernLB (56).

(182)

Podle plánu splácení v příloze II budou vklady tichého společníka, které by zatížily rentabilitu banky, plně splaceny. Za tyto vklady tichého společníka by muselo být uhrazeno protiplnění, jehož sazba by značně přesahovala rentabilitu vlastního kapitálu banky. Podle pravidel Basel III již nebudou tyto vklady plnit požadavky na regulatorní kapitál tier 1. Plného splacení je podle předloženého plánu restrukturalizace dosaženo současně se zachováním kapitálového vybavení banky na komfortní úrovni.

(183)

Výše rentability vlastního kapitálu musí být přezkoumána s ohledem na rizikový profil banky. Společnost BayernLB působila v minulosti i mimo území Německa. Zejména v segmentu korporátní klientely poskytovala půjčky obchodním partnerům bez vazby na její klienty na domácím trhu a dále půjčky na projekty bez přiměřených jistot. Financování projektů se soustředilo na zahraniční projekty, při nichž jedinou záruku plateb představoval očekávaný budoucí peněžní tok.

(184)

Německo přislíbilo, že v těchto segmentech přísně omezí RVA u mezinárodních činností. Dále přislíbilo, že pomocí jasných definic omezí obchodní činnost banky na klienty, kteří mají vazbu na její domácí trh, aby byla omezena úvěrová rizika vůči klientům, u nichž se klientský vztah neopírá o regionální obchodní model banky. Nová orientace obchodní činnosti banky povede ke snížení úrovně relativního rizika. Za této situace lze předpokládanou rentabilitu vlastního kapitálu ve výši zhruba [7–12] % pokládat za přijatelnou.

(185)

Podle bodu 13 sdělení o restrukturalizaci musí být banka na konci restrukturalizace dostatečně vybavena kapitálem. Současné a předpokládané vybavení vlastním kapitálem by mělo být proto na základě obezřetného ocenění v souladu s platnými regulatorními předpisy (57). Komise konstatovala, že předpoklady mohou být pokládány za opatrné a že v míře dostatečné podle bodu 13 sdělení o restrukturalizaci zohledňují zátěž. Dále se prognózy kapitálu předložené na žádost Komise opírají o plán splácení, který ukazuje, že současné a předpokládané vybavení vlastním kapitálem odpovídá požadavkům orgánu dohledu podle 79. bodu odůvodnění. Vyhovují tak nejnovějším regulatorním požadavkům, které předepisují kapitálové vybavení, jehož součástí je kapitál tier 1 podle EBA v objemu přes 9 % a kapitálová rezerva. Tím je zajištěno i dodržování pravidel Basel III.

(186)

Komise však nepokládá za nutné přijímat preventivní opatření pro případ dodatečné zátěže. Zaprvé zohlednil orgán EBA při svých výpočtech v rámci zátěžového testu uvažujícího kapitálový poměr 9 % pouze zátěž plynoucí ze státních dluhopisů, která v případě společnosti BayernLB není značná. Zadruhé byly při zátěžovém testu EBA z června 2011 použity zátěžové individuální a makrofaktory pouze na kapitálový poměr tier 1 podle EBA ve výši 5 %. Komise nemá v současnosti žádné indicie toho, že by orgán EBA nyní vyžadoval zátěžový test, při kterém by byly koncepty obou testů zkombinovány. Taková kombinace nebyla vyžadována ani při posuzování podpory na restrukturalizaci jiných německých úvěrových institucí. Namísto toho požadoval orgán BaFin od úvěrových institucí pouze to, aby dodržely kapitálový poměr tier 1 podle EBA ve výši 9 % (58). Komise může tudíž dnes vycházet pouze z pravděpodobně požadovaného vybavení vlastním kapitálem, které je v souladu se zátěžovým testem z prosince 2011, a z dodatečné rezervy vlastního kapitálu uvedené v 79. bodě odůvodnění. Pro tento postoj hovoří i fakt, že předvídatelné zátěžové faktory, které jsou specifické pro banku a makroekonomické prostředí, byly zohledněny již v plánech.

(187)

V každém případě uznává Komise roli finančního dohledu. Akceptuje tudíž, že jako podmínka uložená povinnost splácet roční tranše podle přílohy II vyžaduje souhlas orgánu dohledu. Předpokladem pro výplatu tranší předpokládaných v plánu splácení je tedy souhlas orgánu BaFin. Pro případ, že BaFin splacení tranše zakáže nebo neschválí, je Komise připravena považovat příslušnou povinnost splatit danou částku za odloženou. Pokud však nebude původně odložené splacení částky schváleno ani v následujícím roce nebo bude opět zakázáno, je provádění plánu restrukturalizace ohroženo, a Německo bude proto Komisi muset předložit upravený plán restrukturalizace.

(188)

Pouhá skutečnost, že orgán dohledu splácení zakáže nebo neschválí, nezprošťuje banku automaticky povinnosti splácet, nýbrž vyžaduje její aktivní postup. Když totiž banka při splnění všech požadavků orgánu dohledu nemůže splácet, měla by v zásadě uvolnit dodatečný kapitál pomocí dalšího snížení RVA. Kromě toho jsou pro každé zdržení v zásadě nutná dodatečná vyrovnávací opatření (59). Komise proto zásadně trvá na tom, aby Německo zapracovalo do změněného plánu restrukturalizace dodatečná vyrovnávací opatření. Tento postup předvídá bod 4 přílohy II.

(189)

Je však třeba upozornit na to, že pokud regulatorní požadavky na vlastní kapitál v budoucnosti značně vzrostou nad úroveň předpokládanou v tomto rozhodnutí, bude Komise možná muset provést přiměřený přezkum, jak předvídá třetí věta bodu 14 sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2012 (60). Na základě tohoto přezkumu by mohla být nezbytná jen nepatrná dodatečná restrukturalizace.

(190)

Podle sdělení o restrukturalizaci je třeba též přezkoumat, zda se plán restrukturalizace zabývá stávajícími nebo potenciálními slabinami ve struktuře správy a řízení banky. Komise konstatuje, že v plánu restrukturalizace jsou v právní struktuře i ve správě a řízení banky stanoveny podstatné změny, díky nimž je společnost BayernLB méně náchylná na potenciální nepřípustné uplatňování vlivu ze strany vlastníků a které umožňují lepší kontrolu banky.

(191)

Opatřeními, která je třeba provést, je zajištěno, aby se společnost BayernLB neodlišovala co do svých stanov, interních směrnic a postupů nebo úkolů a složení řídících orgánů od své konkurence. Existují dostatečné pojistky, které zabraňují přijímání obchodních rozhodnutí z jiných než ekonomických důvodů. Navíc se značně zvyšuje kvalita kontroly banky. Úkoly jednotlivých orgánů (valná hromada, správní rada a představenstvo) jsou nyní jasněji a přísněji od sebe odděleny a spolupráce s nezávislými odborníky, jakož i zavedení zkoušky způsobilosti, v níž musí obstát každý člen správní rady, prospějí profesionalitě správní rady.

(192)

Rámec správy a řízení banky je slučitelný s požadavky stanovenými pro soukromé podniky a zahrnuje plnění (dobrovolného) německého kodexu správy a řízení společností.

(193)

Valné hromadě je vymezena obvyklá působnost, jakou valné hromady mívají, bez dodatečných možností vlivu. Dozorčí radu budou v souladu s kodexem správy a řízení společností tvořit z poloviny nezávislí členové. Kvalitativní požadavky zavedené německým orgánem BaFin, které zaručují minimální kvalifikaci nově jmenovaných členů dozorčí rady, musí být uplatněny na všechny členy dozorčí rady. Funkci předsedy dozorčí rady bude během období restrukturalizace vykonávat nezávislý člen. Dále budou ustaveny výbor pro audit a výbor pro řízení rizik, které budou pracovat v souladu s osvědčenými metodami správy a řízení společností.

(194)

Celkově tudíž může plán restrukturalizace obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti BayernLB.

(195)

Ve sdělení o restrukturalizaci je dále stanoveno, že banky by měly k financování restrukturalizace použít nejprve své vlastní zdroje, aby bylo možné omezit výši podpory na minimum, a že restrukturalizaci by neměl na svých bedrech nést pouze stát, ale i ti, kteří do banky investovali. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise konstatuje, že rozsah prodeje navrženého jako vlastní příspěvek zůstal vágní.

(196)

Mezitím Německo přislíbilo, že společnost BayernLB prodá do konce období restrukturalizace [40–70] dceřiných společností/účastí. Většinu těchto dceřiných společností/účastí banka již prodala a počítá s tím, že bude moci veškerý prodej uzavřít nejpozději do […]. Finanční účasti, které je třeba prodat a které jsou uvedeny v bodě 11 přílohy I a v příloze III, se týkají mimo jiné stavební spořitelny LBS Bayern a společností MKB a Banque LB Lux S.A., které patří k největším dceřiným společnostem BayernLB. Získané příjmy a případné zisky budou použity k pokrytí nákladů na restrukturalizaci a přispějí k tomu, že podpora zůstane omezena na minimum.

(197)

Aby bylo zajištěno, že vlastníci banky během období restrukturalizace co nejvíce přispějí k obnově přiměřené kapitálové základny, přislíbilo Německo mimo jiné, že banka nebude až do konce období restrukturalizace, a případně i po něm (pokud do té doby nebude splacen vklad Svobodného státu Bavorsko jako tichého společníka), vyplácet dividendy a z kuponů nebude vyplácet ty, k jejichž výplatě není právně povinna. Tím bude v souladu s bodem 26 sdělení o restrukturalizaci zajištěno, že společnost BayernLB nepoužije žádnou státní podporu k výplatě protiplnění za kapitál, pokud pro taková protiplnění nebude postačovat zisk. Společnosti BayernLB při tom pomůže dodržet plán splácení i prodloužený zákaz výplaty dividend a vyplácení kuponu na hybridní nástroje.

(198)

Další aspekt se týká svazu Sparkassenverband, který byl sice vlastníkem společnosti BayernLB, ale na záchranných opatřeních z roku 2008 se nepodílel. Ačkoli se podíl svazu Sparkassenverband v důsledku neúčasti na záchraně značně zmenšil, vyhlásil svaz mezitím svou připravenost poskytnout různé další příspěvky.

(199)

Zaprvé spořitelny (které, jak je uvedeno v 76. bodě odůvodnění, drží v současné době jednotlivé vklady tichého společníka) oznámily svou připravenost vzít tyto vklady tichého společníka v celkové výši zhruba [770–810] mil. EUR […] zpět, aby se zlepšila kvalita kapitálu banky a bylo zajištěno, že kapitál, který daly k dispozici, bude moci být dále uznáván jako kapitál tier 1 podle EBA. Naopak Sparkassenverband vloží opět [810–840] mil. EUR jako vlastní kapitál a zvýší tím svůj podíl ve společnosti BayernLB (61). Takto přijdou spořitelny o svůj nárok na jistější platby úroků, aniž by (z důvodu zákazu výplaty dividend) ve střednědobém horizontu inkasovaly odpovídající výplaty dividend.

(200)

Zadruhé Sparkassenverband oznámil svou připravenost nabýt do konce roku 2012 stavební spořitelnu LBS za přiměřenou cenu 818,3 mil. EUR. Při výpočtu ceny neuvažoval Sparkassenverband žádnou slevu navzdory skutečnosti, že spořitelny jsou nejdůležitějším distribučním kanálem produktů LBS. Soukromý investor by to býval možná udělal.

(201)

V důsledku všech těchto opatření podíl svazu Sparkassenverband, který byl nejprve snížen na 6 %, výrazně vzroste, možná až na 25 %.

(202)

V neposlední řadě je třeba poukázat na to, že Německo dostane zpět v plné výši zvýhodnění společnosti BayernLB plynoucí ze záruky za aktiva (pokrytí rizik), pokud toto zvýhodnění překročí reálnou ekonomickou hodnotu. Účast banky a jejích vlastníků na úhradě nákladů může být tudíž považována za přiměřenou a pochybnosti vyjádřené v této souvislosti v rozhodnutí o zahájení řízení za odstraněné.

(203)

Sdělení o restrukturalizaci v neposlední řadě požaduje, aby plán restrukturalizace obsahoval opatření omezující narušení hospodářské soutěže. Tato opatření by měla řešit narušení hospodářské soutěže na těch trzích, na nichž bude banka, která je příjemcem podpory, po restrukturalizaci působit. Druh a forma takových opatření se řídí dvěma kritérii: zaprvé výší podpory, jakož i podmínkami a okolnostmi, za kterých byla podpora udělena, a zadruhé charakteristikami trhů, na nichž bude banka, která je příjemcem podpory, působit. Mimo to musí Komise zohlednit rozsah vlastního příspěvku dané banky a sdílení nákladů během období restrukturalizace.

(204)

V rozhodnutí o zahájení řízení pokládala Komise opatření navržená k omezení narušení hospodářské soutěže za nedostatečná. V aktualizovaném plánu restrukturalizace jsou stanovena další opatření, kterými má být narušení hospodářské soutěže omezeno.

(205)

Výše podpory ve formě kapitálové pomoci činí v této věci zhruba 15,8 mld. EUR a skládá se z rekapitalizace ve výši 10 mld. EUR, pokrytí rizik ve výši 4,8 mld. EUR a převodu kapitálu BayernLabo ve výši 1 mld. EUR na BayernLB. Tato částka nezahrnuje ani záruky fondu SoFFin pro případ ručení ve výši zhruba 15 mld. EUR (z nichž bylo použito 5 mld. EUR) (62), ani záruky Rakouska za 2,638 mld. EUR, které byla společnost BayernLB připravena dávat dále k dispozici společnosti HGAA jako zdroj financování. Výše podpory 15,8 mld. EUR odpovídá 8 % rizikově vážených aktiv (198 mld. EUR expozic v roce 2008) po provedení opatření. Tato částka se ještě zvýší, pokud se zohlední záruka ve výši 2,638 mld. EUR, kterou banka obdržela od Rakouska, a záruky fondu SoFFin pro případ ručení ve výši 15 mld. EUR (ze kterých bylo použito 5 mld. EUR). Výše podpory, která byla bance poskytnuta, je tudíž velmi vysoká. Je nezbytné přijmout opatření náležitého rozsahu, aby byla možná narušení hospodářské soutěže omezena, i když je zohledněn přiměřený vlastní příspěvek a účast banky a jejích podílníků na nákladech během období restrukturalizace.

(206)

V novém plánu restrukturalizace je tudíž stanoveno podstatně výraznější snížení bilanční sumy než v plánu původním. Společnost BayernLB sníží svou bilanční sumu, měřeno hodnotou aktiv z konce roku 2008, o 51 % z 421,7 mld. EUR na 206 mld. EUR (239,4 mld. EUR v roce 2015).

(207)

Za tímto účelem je společnost BayernLB připravena prodat značný počet tuzemských a zahraničních dceřiných společností/účastí a výrazně zmenšit své portfolio účastí. Tyto prodeje musí být uzavřeny do […], nebo dotčené dceřiné společnosti/účasti musí ukončit své nové obchody po […]. Tabulka 12 nabízí přehled největších prodejů.

Tabulka 12

Prodej podstatných účastí

(208)

Tyto prodeje se dotknou všech mezinárodních úvěrových institucí banky. Prodej společnosti HGAA, která podle všeho potřebovala podporu na restrukturalizaci již v roce 2008, přispěl k obnově životaschopnosti společnosti BayernLB. Ale i když není na HGAA brán při posuzování rozsahu opatření omezujících narušení hospodářské soutěže zřetel, činí snížení bilanční sumy i tak 45 % (421,7 mld. EUR – 44,6 mld. EUR = 377,4 mld. EUR v porovnání s 206 mld. EUR).

(209)

Navíc sníží BayernLB počet svých mezinárodních poboček a zastoupení o sedm a zbývající pobočky v Londýně, Paříži, New Yorku a Miláně výrazně zmenší.

(210)

Vzhledem k narušení hospodářské soutěže, které vyvolala vysoká výše získané podpory, pokládá Komise snížení bilanční sumy banky o více než polovinu celkově za přiměřené. Takové snížení odpovídá rozhodovací praxi Komise v případě jiných zemských bank (63).

(211)

Jako doplněk k těmto dalekosáhlým strukturálním opatřením odsouhlasila společnost BayernLB i několik omezení týkajících se chování. Banka se zavázala, že během období restrukturalizace bude dodržovat horní limit pro (pevné a variabilní) odměny pracovníků ve výši 500 000 EUR, zákaz převzetí jiných společností a zákaz výplaty dividend. Omezení týkající se odměňování pracovníků se budou automaticky prodlužovat (byť v menším rozsahu, než pokud jde o horní platovou hranici), dokud nebudou plně splaceny vklady tichých společníků a zpětné získání nebude uzavřeno, k čemuž pravděpodobně nedojde před rokem 2019. Těmito opatřeními budou vytvořeny podněty pro splacení a bance bude bráněno v převzetí konkurenčních podniků, aby bylo vyloučeno, že z podpory bude financován její neorganický růst.

(212)

Kromě toho společnost BayernLB výrazně omezí rozsah a absolutní objem zbývajících mezinárodních obchodních činností v segmentech korporátní klientely, financování projektů a nemovitostí v souladu s přílohou I. Tím se na klíčových trzích společnosti uvolní kapacity pro další účastníky trhu.

(213)

Kromě toho Německo přislíbilo, že se společnost BayernLB stáhne ze segmentů, jako je financování lodí a letadel. Zastaveno bude i financování veřejného sektoru mimo Bavorsko.

(214)

Vzhledem k této kombinaci různých opatření a výše uvedenému konstatování, že vlastní příspěvek a sdílení nákladů jsou přiměřené, je Komise toho názoru, že navzdory vysoké výši podpory, která byla společnosti BayernLB poskytnuta, byla přijata dostatečná opatření k tomu, aby bylo omezeno možné narušení hospodářské soutěže.

(215)

Podle oddílu 5 sdělení o restrukturalizaci musí být pravidelně předkládány zprávy, aby se Komise mohla přesvědčit o řádném provádění plánu restrukturalizace. První zpráva má být předložena nejpozději šest měsíců po schválení plánu restrukturalizace. Za tímto účelem by mělo Německo jmenovat správce pověřeného dohledem a dvakrát ročně by mělo předkládat monitorovací zprávu.

(216)

Jednotlivé splácené částky vyžadují souhlas německého orgánu dohledu BaFin. Pokud banka nesplní cíle stanovené v plánu splácení, muselo by Německo v souladu s bodem 4 přílohy II předložit Komisi změněný plán restrukturalizace. Při takovém novém oznámení je v zásadě zapotřebí přijmout dodatečná opatření omezující narušení hospodářské soutěže.

(217)

Komise uznává, že dalším snížením expozic podle bodu 33 přílohy I má být zajištěno, aby společnost BayernLB mohla v roce 2017 splatit zbývající část vkladů tichého společníka. Komise opřela své posouzení o snížení expozic, které bylo přislíbeno pro jednotlivé segmenty v intervalech uvedených v bodě 33 přílohy I, a o jeho sekundární účinky v jednotlivých oblastech činnosti. Pokud společnost BayernLB při provádění plánu zjistí s ohledem na nový vývoj v oblasti dohledu nebo makroekonomický vývoj možnosti optimalizace, které mají vliv na uvedené intervaly, mělo by Německo Komisi tyto odchylky sdělit, ledaže bude mít odchylka při redukci expozic v některém segmentu v roce 2017 rozsah maximálně [10–15] %, celkové snížení se bude držet v celkovém rámci stanoveném v bodě 33 přílohy I a nedotkne se životaschopnosti společnosti BayernLB popsané v plánu restrukturalizace. V případě nového oznámení bude Komise zkoumat, zda změny přispívají k maximalizaci kapitálové úlevy a zda současně minimalizují negativní sekundární účinky, a nepoškozují tak životaschopnost banky.

(218)

Vzhledem k prognózám banky a s přihlédnutím k nejnovějším regulatorním požadavkům, které předepisují kapitálové vybavení v objemu více než 9 % kapitálu tier 1 a rezervu vlastního kapitálu, jakož i k pravidlům Basel III mohou opatření restrukturalizace včetně příslibů Německa obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti BayernLB a vyvažují narušení hospodářské soutěže vyvolané opatřeními podpory. Pod podmínkou, že část podpory bude splacena a proběhne zpětné získání, zaručuje plán restrukturalizace také, že podpora bude omezena na nezbytné minimum a banka poskytne přiměřený vlastní příspěvek. Pod podmínkou, že bude splněna povinnost splácet podle přílohy II, může být tedy podpora na restrukturalizaci pokládána za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

(219)

Pochybnosti Komise, že se Sparkassenverband nepodílí na sdílení nákladů přiměřeně a že ze záchranného opatření profitoval, byly také odstraněny. V rozhodnutí o zahájení řízení naznačila Komise, že v průběhu formálního vyšetřování možná přezkoumá správnost ocenění společnosti BayernLB, a tím i výpočet zbývajících podílů svazu Sparkassenverband. Nato poslala Komise Německu žádost o informace o příspěvku svazu Sparkassenverband k záchraně banky. Změnou vkladů spořitelen jako tichého společníka a následným kapitálovým vkladem ze strany svazu Sparkassenverband, jehož podíl se tím zvýší, bylo mezitím dosaženo přiměřeného sdílení nákladů. Dále nemohla Komise zjistit žádné nesrovnalosti při ocenění banky, které bylo základem pro stanovení výše podílů v roce 2008. Neexistuje tudíž žádný důvod šetřit dále v tomto ohledu pochybnosti, které se týkají svazu Sparkassenverband.

(220)

Vzhledem k příslibům Německa s ohledem na restrukturalizaci a k podmínkám stanoveným v příloze II v souvislosti se splacením části opatření podpory a zpětného získání dospěla Komise k závěru, že pokrytí rizik je v souladu s oddílem 5 sdělení o znehodnocených aktivech, že podpora na restrukturalizaci je omezena na nezbytné minimum, že narušení hospodářské soutěže je v dostatečné míře řešeno a že předložený plán restrukturalizace může obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti BayernLB. Podpora na restrukturalizaci by tudíž měla být podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU pokládána za slučitelnou s vnitřním trhem,