17.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 100/1

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), jež zahrnuje i zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byla sjednávána v letech 2007 až 2011. Parafována byla v roce 2012, Ukrajina ji podepsala dne 21. března 2014 a Unie ji podepsala dne 27. června 2014. Od 1. listopadu 2014 jsou důležité části dohody o přidružení prozatímně prováděny v oblastech dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu, politického dialogu a reformy, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a hospodářské a finanční spolupráce.

(2)

Po obnovení ukrajinské ústavy z roku 2004 úspěšně proběhly dne 25. května 2014 prezidentské volby a dne 26. října 2014 i volby parlamentní. Poté, co byla dne 2. prosince 2014 vytvořena nová vláda, která odrážela výsledek parlamentních voleb, Ukrajina znovu potvrdila svůj závazek podporovat politické a hospodářské reformy v souladu s rámcem stanoveným v dohodě o přidružení a předložila akční plán obsahující zamýšlené reformy.

(3)

Porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a výsledný vojenský konflikt mají na Ukrajině negativní dopad na již tak svízelnou hospodářskou a finanční stabilitu. Ukrajina čelí obtížné situaci v oblasti platební bilance a likvidity, která je dána poklesem důvěry a únikem kapitálu, jakož i zhoršování fiskální situace v důsledku přímých rozpočtových nákladů konfliktu, hlubší než očekávané recese a ztráty daňových příjmů ze zeměpisných oblastí kontrolovaných separatisty. Ke zhoršování hospodářské situace zároveň přispívají již existující strukturální slabiny a problémy týkající se rozpočtu a vnějšího financování.

(4)

V této souvislosti jsou ukrajinské potřeby vnějšího financování podstatně vyšší, než bylo původně zjištěno, a je proto potřeba dodatečné finanční pomoci od mezinárodních věřitelů a dárců. Mezinárodní měnový fond (MMF) při svém posledním přezkumu programu zjistil velmi značnou potřebu financování nad rámec finančníchprostředků, ke kterým se dosud zavázalo mezinárodní společenství a mezi kterými figuruje makrofinanční pomoc Unie podle rozhodnutí Rady 2002/639/ES (3), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/2010/EU (4) a rozhodnutí Rady 2014/215/EU (5).

(5)

Unie při různých příležitostech vyjadřovala své odhodlání podpořit nové ukrajinské orgány v jejich snaze stabilizovat situaci a pokračovat v provádění reforem. Unie také vyslovila svoji ochotu plně podpořit úsilí mezinárodního společenství a mezinárodních finančních institucí, zejména MMF, pokud jde o balíček mezinárodní pomoci, který má řešit naléhavé potřeby Ukrajiny, za podmínky, že se Ukrajina jasně odhodlá k provádění reforem. Finanční podpora pro Ukrajinu ze strany Unie je v souladu s politikou Unie stanovenou v evropské politice sousedství a ve Východním partnerství. Ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 Evropská rada uvádí, že poté, co Komise v prosinci 2014 vyplatila druhou splátku makrofinanční pomoci ve výši 500 milionů EUR, jsou Unie a její členské státy připraveny dále usnadnit a podporovat reformní proces na Ukrajině, společně s dalšími dárci a v souladu s podmínkami MMF.

(6)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit okamžité potřeby vnějšího financování příjemce. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná okamžitá ozdravná opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(7)

Dne 30. dubna 2014 ukrajinské orgány a MMF dojednaly dvouletou dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 10,976 miliard zvláštních práv čerpání (ZPČ) (přibližně 17,01 miliardy USD, 800 procent kvóty) na podporu hospodářského ozdravného a reformního programu Ukrajiny.

(8)

Dne 5. března 2014 Komise vzhledem k drasticky se zhoršující situaci platební bilance na Ukrajině oznámila balíček podpory, který byl podpořen na mimořádném zasedání Evropské rady dne 6. března 2014. Balíček obsahuje finanční pomoc ve výši 11 miliard EUR na období 2014–2020, v níž je zahrnuto až 1,565 miliardy EUR ve formě grantů mobilizovaných pro stejné období v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v rámci rozpočtu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jakož i makrofinanční pomoc Unie ve výši až 1,61 miliardy EUR na období 2014–2015.

(9)

Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a hospodářskému výhledu požádala Ukrajina dne 9. září 2014 Unii o další makrofinanční pomoc. Tato žádost byla zopakována v dopise ze dne 15. prosince 2014.

(10)

Vzhledem k tomu, že Ukrajina je zemí, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, měla by být považována za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(11)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Ukrajiny přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými mnohostrannými institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Ukrajiny o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje dostupné v rámci finančního ujednání s MMF.

(12)

Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovování udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu vnějšího financování, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji v souladu s dohodou o přidružení.

(13)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Ukrajiny a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byly rovněž zohledněny očekávané finančnípříspěvky od mnohostranných dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání Ukrajiny dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by dále měly na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních míst a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(18)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(19)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(20)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(23)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro snížení, zastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

a)

podmínka stanovená v článku 2;

b)

průběžné uspokojivé výsledky Ukrajiny při provádění plánu politik, který zahrnuje důrazná ozdravná opatření a opatření strukturálních reforem podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter; a

c)

plnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek, dohodnutých v memorandu o porozumění, v konkrétním časovém rámci.

a)

zajistí, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování ze souhrnného rozpočtu Unie bylo použito řádným způsobem, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)

zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (11), nařízením Rady (Euratom,ES) č. 2185/96 (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13);

c)

výslovně zmocňují Komisi i Evropský úřad pro boj proti podvodům nebo jejich zástupce k provádění kontrol, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)

výslovně zmocňují Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení; a

e)

zajistí, aby Unie měla nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti se správou makrofinanční pomoci Unie dopustila podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)

uvede do souvislosti podmínky hospodářské politiky stanovené v memorandu o porozumění, průběžné výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutí Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.