(1)

V souladu s čl. 5 odst. 1 písm. g), j) a k) přílohy VI rozhodnutí 2013/755/EU se částečné nebo úplné mletí cukru, prosévání a plnění do pytlů považují za opracování nebo zpracování, která jsou nedostatečná k tomu, aby produktu mohl být udělen status původu.

(2)

V roce 2002 požádalo Nizozemsko o odchylku od pravidla původu pro produkty v odvětví cukru kódů KN 1701 11 90 , 1701 99 10 a 1701 91 00 zpracovávané na Nizozemských Antilách v ročním množství 3 000 tun. Této žádosti bylo vyhověno a platnost odchylky skončila dne 31. prosince 2007.

(3)

V roce 2009 předložilo Nizozemsko žádost o prodloužení odchylky poskytnuté v roce 2002, jakož i žádost o novou odchylku. Žádost o prodloužení byla rozhodnutím Komise 2009/699/ES (2) zamítnuta, avšak bylo vyhověno žádosti o novou odchylku, a to v mezích množství, pro která byly Nizozemským Antilám v letech 2009 a 2010 přiděleny dovozní licence na cukr.

(4)

V roce 2010 Nizozemsko požádalo o novou odchylku, pokud jde o produkty v odvětví cukru zpracovávané na Nizozemských Antilách v letech 2011 až 2013. Rozhodnutím Komise 2011/47/EU (3) byla odchylka povolena v souladu s čl. 37 odst. 1, 3 a 7 přílohy III rozhodnutí Rady 2001/822/ES (4) a za určitých podmínek stanovených za účelem vyvážení oprávněných zájmů subjektů ze zámořských zemí a území (ZZÚ) a cílů společné organizace trhu Unie pro cukr.

(5)

Dne 11. února 2013 požádalo Nizozemsko jménem vlády Curaçaa o novou odchylku od pravidel původu stanovených v příloze III rozhodnutí 2001/822/ES na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013, kdy končí platnost rozhodnutí 2001/822/ES. Žádost se vztahuje na celkové roční množství 5 500 tun produktů v odvětví cukru kódu KN 1701 14 90 , označených jako „biocukr“, pocházejících ze třetích zemí a zpracovávaných v Curaçau na vývoz do Unie. Nizozemsko tuto žádost dne 17. dubna 2013 oficiálně stáhlo, protože zpracování popsané v žádosti již není prováděno na Nizozemských Antilách. Dne 17. dubna 2013 předložilo Nizozemsko druhou žádost o odchylku pro 5 000 tun produktů v odvětví cukru, označených jako surový třtinový cukr z ekologické produkce, kódu KN 1701 14 90 , na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013. Tato žádost byla zamítnuta prováděcím rozhodnutím Komise 2013/460/EU (5).

(6)

Dne 23. června 2014 předložila vláda Curaçaa žádost o odchylku pro 7 000 tun produktů v odvětví cukru ročně, označených jako surový třtinový cukr z ekologické produkce, konvenční surový třtinový cukr kódu KN 1701 13 a cukerné směsi kódu KN 1701 99 , 1806 10 a 2106 90 na období od 1. ledna 2014 do 1. ledna 2018. Dne 1. září 2014 předložila vláda Curaçaa další informace týkající se jeho žádosti, kde mimo jiné uvedla, že odchylka byla žádána na období od 1. října 2014 do 1. ledna 2020.

(7)

Curaçao objasnilo, že od 1. ledna 2014 odvětví ukončilo činnosti zpracování cukru, a to vzhledem k tomu, že rozhodnutí 2013/755/EU nenabízí možnost bezcelního dovozu do Unie, protože činnosti odvětví spojené se zpracováním se považují za nedostatečné k tomu, aby byl produktu udělen status původu. Odvětví je všakpřipraveno investovat do zpracování a balení suchých ekologických produktů a velkoobchodu s nimi za účelem vývozu v rámci regionu, jakmile vytvoří nezbytný zisk pro financování těchto investic. Cílem je zahájit tyto nové činnosti ve druhé polovině roku 2015. V důsledku těchto nových činností odvětví očekává, že se zvýší počet zaměstnanců.

(8)

Podle informací obdržených od Curaçaa lze z vývozu 2 000 tun cukru z ekologické produkce ze třetích zemí pomletého v Curaçau při současných tržních cenách získat čistý zisk po zdanění ve výši 25,42 EUR na tunu, a to za předpokladu, že cukr může být dovážen v rámci preferenčního režimu jako cukr pocházející z Curaçaa.

(9)

Výrobní náklady na třtinový cukr v Brazílii, včetně administrativních nákladů, činí 294 EUR na tunu surového třtinového cukru. Zdá se nepravděpodobné, že by náklady na čištění, mletí a balení třtinového cukru z ekologické produkce v Curaçau, jak bylo sděleno Komisi, byly vyšší než 294 EUR na tunu, a to i po přičtení nákladů na dopravu do EU. Namísto toho je třeba dospět k závěru, že tyto náklady obsahují jiné režijní náklady a zisky. Za účelem zajištění udržitelné hospodářské činnosti by výrobní náklady v Curaçau, ve kterém je prováděno pouze jednoduché zpracování, včetně dopravních nákladů do Unie, měly být nižší nebo rovny nákladům na pěstování a zpracování třtinového cukru v Brazílii. Z tohoto důvodu, pokud budeme vycházet z toho, že částka 294 EUR na tunu přestavuje reálné náklady na čištění, mletí a balení surového třtinového cukru z ekologické produkce v Curaçau a na dovoz do EU, lze získat zisk po zdanění ve výši 192 EUR na tunu. Dosažení zisku pouze ve výši 25,42 EUR na tunu třtinového cukru získaného po mletí cukru z třetí země v Curaçau při udělení bezcelního přístupu do Unie a osvobození od platby dovozních cel ve výši 419 EUR na tunu cukru ze třetí země je považováno za nepřiměřené.

(10)

O odchylku se žádá pro 7 000 tun produktů v odvětví cukru, označených jako surový třtinový cukr z ekologické produkce, konvenční třtinový cukr a cukerné směsi. Avšak v žádosti nejsou zmíněny údaje k ceně pektinu, kaseinátu, sušeného mléka a kakaového prášku používaných při výrobě těchto cukerných směsí, které jsou nutné pro výpočet zisku, kterého je možné dosáhnout. Odchylka by tedy měla být udělena pouze pro surový třtinový cukr z ekologické produkce a surový konvenční třtinový cukr.

(11)

Curaçao vysvětluje, že odchylka by odvětví umožnila obnovit jeho činnosti a vytvořit pracovní místa, přispět k vývozu a vytvářet devizové příjmy. Odvětví taktéž přispívá k vládním příjmům tím, že plní své daňové závazky.

(12)

V době od roku 2009 do roku 2013 mělo Curaçao prospěch z odchylek udělených v rámci rozhodnutí 2001/822/ES, které mu pomáhaly generovat nezbytné výnosy pro investice do diverzifikace směrem k výrobě produktů, které nevyžadují odchylku od pravidel původu. Podle získaných informací byly investice v roce 2009 velmi nízké a v letech 2010 až 2012 nebyly realizovány žádné investice. Tyto odchylky tak pouze napomohly zachování stávajících činnosti mletí a balení, aniž by udržitelným způsobem přispěly k rozvoji stávajícího odvětví nebo k vytvoření nového. Z tohoto důvodu je ke konci platnosti odchylky nutné ověřit, zda zisk vytvořený odchylkou byl účinně investován do nových strojů na výrobu suchých ekologických produktů a do jaké míry přispěl k vytvoření nových pracovních míst. Z tohoto důvodu by vláda Curaçaa měla předložit Unii ověřený důkaz o provedených investicích a údaje o zaměstnanosti za účelem ověření.

(13)

Komise považuje čistý zisk po zdanění ve výši 192 EUR na tunu za realistický zisk pro čištění, mletí a balení surového třtinového cukru z ekologické produkce v Curaçau. Z tohoto důvodu by mělo být možné financovat plánované investice ve výši 300 000 EUR, jak bylo sděleno vládou Curaçaa, prostřednictvím produkce 1 560 tun surového třtinového cukru. Odchylka by tedy měla být udělena pro množství 780 tun na období od 1. dubna 2015 do 31. března 2016 a 780 tun pro období od 1. dubna 2016 do 31. března 2017.

(14)

Dopisem ze dne 21. listopadu 2014 Komise požádala, aby Curaçao vzalo na vědomí posouzení žádosti ze strany Komise a sdílelo její stanovisko. Lhůta pro odpověď byla stanovena na 3. prosince 2014. Odpověď od Curaçaa byla obdržena dne 3. prosince 2014.

(15)

S výhradou uvedených podmínek odchylka jako taková nezpůsobí vážnou újmu hospodářskému odvětví nebo stávajícímu odvětví v Unii.

(16)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (6) stanoví pravidla pro správu celních kvót. Tato pravidla by se měla použít na správu množství, pro které je dotyčná odchylka udělena.

(17)

Výbor pro celní kodex nevydal stanovisko v časové lhůtě stanovené svým předsedou,