21.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/1

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 29. listopadu 2013 zahájila antidumpingové řízení ve věci dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (dále jen „dotčená země“) do Unie. V Úředním věstníku Evropské unie  (2) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Téhož dne Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“) ohledně platných konečných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) (3).

(3)

Komise zahájila toto šetření v návaznosti na podnět podaný dne 16. října 2013 společností Ajinomoto Foods Europe SAS (dále jen „žadatel“), která je jediným výrobcem glutamátu sodného v Unii, a představuje tudíž 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostatečné k zahájení šetření.

(4)

Komise ve svém oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Komise oficiálně vyrozuměla rovněž žadatele, známé vyvážející výrobce a indonéské orgány, známé dovozce, dodavatele, uživatele a obchodní společnosti, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise či úředníka pro slyšení na Generálním ředitelství (dále jen „GŘ“) pro obchod.

(6)

Zúčastněné strany dostaly také možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

S ohledem na velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi a velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto šetření a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách sdělila Komise prostřednictvím oznámení o zahájení řízení, že se rozhodla omezit okruh vyvážejících výrobců a dovozců bez vzájemného spojení, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se přihlásili a poskytli podklady uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Požadované informace poskytlo čtrnáct dovozců, kteří nejsou ve spojení, a tito dovozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek tři z nich na základě největšího objemu dovozu do Unie a jejich zeměpisné polohy v rámci Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly se všemi známými dotčenými dovozci vedeny ohledně výběru vzorku konzultace. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(10)

Pouze jedna z těchto tří společností vybraných do vzorku následně spolupracovala a zaslala vyplněný dotazník.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indonésii, aby se Komisi přihlásili a poskytli jí podklady uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Požadované informace poskytli čtyři vyvážející výrobci v Indonésii a tito vývozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. S ohledem na malý počet vyvážejících výrobců Komise rozhodla, že provádět výběr vzorku není nutné.

(13)

Komise rozeslala dotazníky zmíněnému jedinému unijnímu výrobci, čtyřem vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku, třem dovozců bez vzájemného spojení, kteří byli vybráni do vzorku, a třiatřiceti zjištěným uživatelům v Unii.

(14)

Odpovědi na dotazník obdržela Komise od zmíněného jediného unijního výrobce, od jednoho ze tří dovozců bez vzájemného spojení, kteří byli vybráni do vzorku, od jedné obchodní společnosti, od tří ze čtyř známých vyvážejících výrobců a od pěti uživatelů.

(15)

Šetření ukázalo, že nespolupracující vyvážející výrobce, který byl vybrán do vzorku, je spojený s jiným vyvážejícím výrobcem vybraným do vzorku, který při vyplňování dotazníku spolupracoval a zaslal odpovědi.

(16)

Spolupracující vyvážející výrobce uvedený v 15. bodě odůvodnění prohlásil, že by neměl být považován za subjekt spojený s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem, protože obě společnosti se ve svém rozhodování vzájemně neovlivňují. Spolupracující vyvážející výrobce kromě toho uvedl, že nespolupracujícího výrobce nemůže k vyplňování dotazníku nutit. Šetřením bylo zjištěno, že obě společnosti jsou ve vlastnictví stejných akcionářů. Byly proto považovány za spojené ve smyslu čl. 143 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (4) o provedení celního kodexu Společenství (dále jen „celní kodex“).

(17)

Třetí spolupracující vyvážející výrobce prohlásil, že v Indonésii je ještě jeden výrobce dotčeného výrobku, který je součástí skupiny uvedené v 16. bodě odůvodnění, který se však neohlásil. Šetření nepřineslo na základě údajů Eurostatu a dalších dostupných zdrojů žádné důkazy o tom, že by tento výrobce vyvážel během posuzovaného období do Unie. Tato společnost se tudíž nemusela hlásit ani poskytovat informace požadované v dotaznících určených vyvážejícím výrobcům. Všem výrobcům z Indonésie, kteří nespolupracovali, byla kromě toho uložena zbytková celní sazba, jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění. Zbytková celní sazba má svůj právní základ v článku 18 základního nařízení a je použitelná na „všechny ostatní společnosti“.

(18)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné za účelem předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství.

(19)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. dubna 2010 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“) (5).

(21)

Dotčeným výrobkem je glutamát sodný pocházející z Indonésie, vedený v současnosti pod kódem KN ex 2922 42 00 (dále jen „dotčený výrobek“). Glutamát sodný je potravinářská přídatná látka a používá se zejména jako látka zvýrazňující chuť a vůni v polévkách, vývarech, jídlech z ryb a masa, ve směsích koření a v hotových jídlech. Vyrábí se v podobě bílých, různě velikých krystalů bez zápachu. Glutamát sodný se používá rovněž v chemickém průmyslu pro nepotravinářské účely, například jako součást detergentů.

(22)

Vyrábí se hlavně fermentací různých cukernatých surovin (kukuřičného škrobu, tapiokového škrobu, cukrového sirupu, melasy z cukrové třtiny a řepné melasy).

(23)

Při šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím indonéském trhu a dotčený výrobek a výrobek prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejné základní způsoby konečného použití.

(24)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že mezi glutamátem sodným vyráběným v Indonésii a glutamátem sodným vyráběným v Unii je významný rozdíl v kvalitě. Bylo uvedeno, že v důsledku tohoto rozdílu v kvalitě jsou glutamát sodný vyráběný a prodávaný unijním výrobním odvětvím v Unii a glutamát sodný dovážený z Indonésie vzájemně nezaměnitelné výrobky, a neměly by se proto považovat za obdobné. Toto tvrzení však zůstalo nepodložené a bylo v rozporu s výsledky šetření, z nichž vyplynulo, že mezi glutamátem sodným vyráběným v Indonésii a glutamátem sodným vyráběným v Unii žádný rozdíl v kvalitě není. Ve skutečnosti nakupovalo několik uživatelů glutamát sodný jak od unijního výrobního odvětví, tak z Indonésie a používalo jej v týchž nebo podobných produktech. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(25)

Na základě výše uvedených skutečností byl proto učiněn závěr, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím indonéském trhu a dotčený výrobek a výrobek prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie budou v této fázi považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje je považován za reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého v průběhu období šetření do Unie. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(27)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(28)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Objem domácího prodeje určitého typu výrobků je považován za reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobků nezávislým odběratelům na domácím trhu představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobků vyvážených v průběhu období šetření do Unie. Komise došla k závěru, že v případě spolupracujících vyvážejících výrobců v Indonésii dosahoval jejich prodej na indonéském trhu ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým týmiž vyvážejícími výrobci do Unie reprezentativního objemu.

(29)

Dále Komise prověřovala, zda lze v případě každého vyvážejícího výrobce považovat prodej na domácím trhu za prodej v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto šetření probíhalo tak, že bylo stanoveno, jaký podíl má u jednotlivých typů výrobků během období šetření ziskový prodej na domácím trhu nezávislým odběratelům.

(30)

Běžná hodnota vychází z reálné ceny jednotlivých typů výrobků na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je či není ziskový, pakliže:

(31)

V tomto případě byl prodej u všech vyvážejících výrobců na domácím trhu ziskový a vážená průměrná prodejní cena byla u všech typů výrobků vyšší než výrobní náklady. U všech spolupracujících vyvážejících výrobců byla proto běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu uskutečněného v období šetření.

(32)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím s nimi spojených společností sídlících v Unii nebo za jejími hranicemi.

(33)

V případech, kdy vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie přímo nezávislým odběratelům, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(34)

V případech, kdy vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím s nimi spojených společností, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byly dovezené výrobky v Unii poprvé znovu prodány nezávislému odběrateli. V tomto případě byly provedeny úpravy o dosažený zisk (viz 35. bod odůvodnění) a o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a novým prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů

(35)

V této souvislosti nebylo možné použít ziskové rozpětí dosažené společnostmi ve spojení, protože nebylo považováno za spolehlivé. Jeden dovozce, který není ve spojení, spolupracoval, ale informace o jeho ziskovosti byly důvěrné a nebylo možné je zpřístupnit jiným třetím stranám. Z tohoto důvodu a rovněž z důvodu nedostatku dalších informací bylo pro účely stanovení vývozních cen použito ziskové rozpětí 5 %. Toto rozpětí se jevilo jako přiměřené, jelikož bylo použito také v předchozím řízení, které se týkalo jiné chemikálie vyráběné podobným odvětvím (6).

(36)

Dva spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že vývozní ceny, za něž svůj výrobek prodávali svým prvním odběratelům, kteří jsou s nimi ve spojení, odpovídaly běžným tržním podmínkám, a že stanovení výše vývozních cen by proto mělo vycházet z výše prodejních cen, za které vyvážející výrobce z Indonésie prodává svůj výrobek prvnímu odběrateli, který je s ním ve spojení, a nikoli z početně zjištěné vývozní ceny. Argumentovali tím, že výše cen, za které své výrobky prodávají prvnímu odběrateli, který je s nimi ve spojení, a výše cen pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, je stejná.

(37)

Šetření dospělo k závěru, že navzdory podobnosti těchto cenových hladin nedosahovaly transferové ceny mezi spojenými společnostmi výše, která by dovozcům ve spojení umožňovala vytvářet v Unii dostatečný zisk. Nelze rovněž vyloučit, že mezi společnostmi, které jsou spolu ve spojení, nevznikaly určité náklady a že nedocházelo ke vzájemné kompenzaci prostřednictvím jiných produktů. Na základě toho byl učiněn závěr, že ve srovnání s prodejem nezávislým odběratelům neodrážejí vnitřní transferové ceny příslušnou tržní hodnotu dotčeného výrobku.

(38)

Transferové ceny mezi společnostmi, které jsou ve spojení, proto nelze považovat za ceny odpovídající běžným tržním podmínkám, a příslušná tvrzení byla proto odmítnuta. Vývozní ceny výrobců vyvážejících prostřednictvím stran, které jsou s nimi ve spojení, byly proto stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, jak je uvedeno výše ve 34. a 35. bodě odůvodnění.

(39)

Komise srovnala běžné hodnoty a vývozní ceny spolupracujících výrobců na základě ceny ze závodu.

(40)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(41)

Byly provedeny úpravy s ohledem na dovozní poplatky, rabaty, náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, provizemi a bankovními poplatky ve všech případech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen.

(42)

Jeden vyvážející výrobce vyvážel glutamát sodný prostřednictvím obchodní společnosti sídlící mimo Unii, která s ním byla ve spojení a která tento výrobek prodávala v Unii dalšímu spojenému dovozci, který jej následně prodával odběratelům v Unii, kteří nebyli ve spojení. V případě tohoto prodeje byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedena úprava zohledňující přirážku obchodníka sídlícího mimo Unii.

(43)

Jeden vyvážející výrobce požadoval, aby běžná hodnota byla upravena s ohledem na pobídky a propagační náklady v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Šetření nicméně dospělo k závěru, že tyto náklady nebyly přímo spojeny s příslušnými transakcemi provedenými v rámci domácího prodeje, a nebylo tudíž možné prokázat, že tyto náklady mají vliv na srovnatelnost cen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(44)

Dva vyvážející výrobci požadovali, aby běžná hodnota byla upravena s ohledem na přepravní náklady v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Do výpočtu domácích přepravních nákladů byly zahrnuty náklady spojené s přesunem zboží z výrobního zařízení do skladu. Tyto náklady byly nicméně vyhodnoceny jako vnitřní logistické náklady, a nebyly tudíž považovány za způsobilé pro úpravu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení.

(45)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že glutamát sodný prodávaný v Unii jako potravinářská přísada musí splňovat určité hodnoty čistoty (≥ 99 %), které stanoví směrnice Komise 2008/84/ES (7). Tato zúčastněná strana tvrdila, že těmto požadavkům musí vyhovovat glutamát sodný vyvážený do Unie, ale že na výrobek prodávaný na domácím trhu v Indonésii se žádné takové požadavky nevztahují. Proto by mohla být odůvodněná úprava běžné hodnoty s ohledem na rozdílné fyzické a chemické vlastnosti podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(46)

Dotčená zúčastněná strana své tvrzení nicméně nekvantifikovala, protože neposkytla rozumný odhad tržní hodnoty údajného rozdílu podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Při srovnávání mohla Komise kromě toho zohlednit potenciální rozdíly v čistotě v určení typů produktu. Proto byly navzájem porovnány typy výrobku vyvážené na trh Unie a typy výrobku prodávané na domácím trhu v Indonésii se stejnou či podobnou úrovní čistoty. Žádná úprava tudíž nebyla odůvodněná a tvrzení muselo být zamítnuto.

(47)

U dvou spolupracujících vyvážejících výrobců Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(48)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Indonésii stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Je třeba poznamenat, že jeden známý vyvážející výrobce v šetření nespolupracoval, jak již bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění. Úroveň spolupráce se proto považovala za nízkou. V souladu s čl. 18 odst. 6 se Komise rozhodla stanovit výši zbytkového dumpingového rozpětí tak, aby odpovídalo nejvyššímu dumpingovému rozpětí u reprezentativních objemů vývozu jednoho z plně spolupracujících a prověřených vyvážejících výrobců, s tím, že bude rovněž na základě váženého průměru zohledňovat dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který byl ve spojení s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(49)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením představují:

(50)

Během období šetření vyráběl obdobný výrobek v Unii jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(52)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že objem prodeje, jehož výrobní odvětví Unie dosáhlo na unijním trhu, připočítala k objemu dovozu z Indonésie a dalších třetích zemí, stanovenému na základě údajů Eurostatu a odpovědí na dotazníky.

(53)

Byla vznesena námitka, že spolupracující unijní výrobce by měl být z výrobního odvětví Unie vyřazen, protože je ve spojení s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem v Indonésii a že šetření by mělo být ukončeno. V tomto případě však není třeba vylučovat spolupracujícího výrobce v Unii z výrobního odvětví Unie navzdory jeho vztahu s nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem v Indonésii, neboť tento jediný výrobce v Unii s Komisí plně spolupracoval během šetření a byl podroben dokonalé prověrce. Navíc to, že indonéský vyvážející výrobce nespolupracoval, nemělo žádný vliv na spolehlivost údajů od výrobce v Unii. Tuto námitku bylo proto nutno odmítnout.

(54)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba glutamátu sodného v Unii (v tunách)

(55)

Mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 spotřeba v Unii poklesla a ve FR2012/2013 a v období šetření se opět mírně zvýšila. Celkově spotřeba v posuzovaném období poklesla o 2 %. Pokles spotřeby v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 byl způsoben hlavně poklesem prodeje, k němuž došlo ve výrobním odvětví Unie na unijním trhu v důsledku poklesu výroby v témže období (viz 68. bod odůvodnění). Objem dovozu zůstal v obou letech na podobné úrovni. Zvýšení spotřeby ve FR2012/2013 bylo téměř výlučně způsobeno zvýšením dovozu, protože prodej na straně výrobního odvětví Unie zůstal zhruba na stejné úrovni. V období šetření prodej na straně výrobního odvětví Unie opět poklesl, kdežto objem dovozu, a to zejména indonéského, výrazně stoupl (viz 57. bod odůvodnění).

(56)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů agentury Eurostat a odpovědí na dotazník. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným v 52. bodě odůvodnění.

(57)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách)

(58)

Objem dovozu z Indonésie se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. Setrvale a výrazně stoupal z 8 638 tun ve FR2010/2011 na 24 385 tun v období šetření, což představuje nárůst o 182 %.

(59)

Odpovídající podíl na trhu se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. I přes celkový pokles spotřeby (– 2 %) se zvýšil o 187 %.

(60)

Ceny dováženého výrobku stanovila Komise na základě údajů agentury Eurostat a odpovědí na dotazník.

(61)

Průměrná cena dováženého výrobku z Indonésie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dováženého výrobku (EUR/tuna)

(62)

V období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 se průměrná cena glutamátu sodného dováženého z Indonésie mírně zvýšila, ve FR2012/2013 došlo k jejímu poklesu, který byl ještě výraznější v období šetření. Průměrné ceny glutamátu sodného dováženého z Indonésie se během posuzovaného období celkově snížily o 6 %.

(63)

Cenové podbízení během období šetření Komise stanovila srovnáním:

(64)

Jak bylo zmíněno výše ve 46. bodě odůvodnění, jeden vyvážející výrobce tvrdil, že glutamát sodný prodávaný v Unii jako potravinářská přísada musí splňovat určité hodnoty stupně čistoty, které vyžadují právní předpisy Unie. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že na výrobky dovážené z Indonésie a používané mimo potravinářské odvětví se žádné takové požadavky nevztahují, a že by tak proto v případě jejich srovnání s výrobkem prodávaným na trhu Unie mohla být odůvodněna úprava s ohledem na chemické či fyzické vlastnosti. Dotčený vyvážející výrobce své tvrzení však nekvantifikoval. Při srovnávání mohla Komise kromě toho zohlednit potenciální rozdíly v čistotě v určení typů produktu. Proto byly navzájem porovnány typy výrobku vyvážené na trh Unie a typy výrobku prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu v Unii se stejnou či podobnou úrovní čistoty. Žádná úprava proto nebyla odůvodněná a tvrzení bylo zamítnuto.

(65)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že u výrobků dovážených z Indonésie by měl být při výpočtu cenového podbízení zohledněn účinek kolísání měnových kurzů. Je pravda, že pravděpodobný účinek dumpingového dovozu na ceny výrobního odvětví Unie se v podstatě zkoumá zjištěním cenového podbízení. V tomto případě byly porovnávány dumpingové vývozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Pro vytvoření srovnatelného základu však byly vývozní ceny použité k výpočtu újmy převedeny na eura. Proto použití směnných kurzů v tomto případě pouze zajišťuje, aby byl cenový rozdíl zjištěn na srovnatelném základě. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(66)

Cenové srovnání bylo provedeno podle druhu obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobního odvětví Unie v období šetření. Ukázalo se, že výrobky dovážené z Indonésie vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí 0 % až 5 %.

(67)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(68)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(69)

Výroba během posuzovaného období kolísala. Zatímco mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 poklesla, v období mezi FR2011/2012 a FR2012/2013 se zvýšila a dosáhla nejnižší úrovně během období šetření. Šetření ukázalo, že kolísání bylo způsobeno hlavně odstávkami kvůli údržbě, které byly ve výrobním odvětví Unie prováděny každých 15 měsíců, a v důsledku nepříznivého počasí v zimě 2010/2011, které vedlo k přerušení dodávek jedné z hlavních surovin (amoniaku). Během období šetření byla odstávka kvůli údržbě ve snaze zmenšit velký objem zásob prodloužena. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 9 %.

(70)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období celkově stabilní.

(71)

V důsledku snížení objemu výroby a zachování její stabilní kapacity se využití výrobní kapacity vyvíjelo způsobem odpovídajícím objemu výroby, tedy nejprve se ve FR2011/2012 snížilo, pak se ve FR2012/2013 zvýšilo a v období šetření se následně opět snížilo. Celkově se využití výrobní kapacity za celé posuzované období snížilo o 9 % v souladu s poklesem objemu výroby.

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(73)

Objem prodeje glutamátu sodného dosažený výrobním odvětvím Unie se během posuzovaného období snížil o 17 %. Objem prodeje poklesl nejvíce mezi FR2010/2011 a FR2011/2012, zatímco v následujících letech zůstával poměrně stabilní. Pokles objemu prodeje a zároveň s tím i současný pokles spotřeby a zvýšení objemu dovozu z Indonésie vedly k tomu, že podíl výrobního odvětví na trhu se během posuzovaného období celkově snížil zhruba o 15 %. Mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 4 %, přičemž se v témže období zároveň zvyšoval podíl indonéského dovozu na trhu. Mezi FR2012/2013 a obdobím šetření se podíl výrobního odvětví Unie na trhu i nadále trvale snižoval, zatímco objem indonéského dovozu a jeho podíl na trhu se výrazně zvyšoval.

(74)

Ačkoliv spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 2 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 17 %, což znamenalo úbytek podílu na trhu o 15 %.

(75)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(76)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období postupně zvyšovala a celkově stoupla o 8 %. Tento nárůst byl způsoben hlavně integrací jedné bývalé dceřiné společnosti, k níž došlo v roce 2011, a rozšířením oddělení údržby ve výrobním odvětví Unie.

(77)

Produktivita se v důsledku vyšší zaměstnanosti a snížení produkce snížila, jak je to znázorněno v tabulce 4 v 68. bodě odůvodnění.

(78)

Všechna dumpingová rozpětí jsou značně nad bezvýznamnou hodnotou de minimis. Aktuální dumpingové rozpětí má na výrobní odvětví Unie zásadní dopad vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země.

(79)

Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingového a újmu působícího dovozu téhož výrobku pocházejícího z Číny. Tato opatření jsou v současnosti předmětem souběžně probíhajícího přezkumného šetření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, jak je uvedeno ve 2. bodě odůvodnění.

(80)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny

(81)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví v Unii pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 3 %. Nejprve se v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 zvýšila o 7 %, postupně se však od té doby až do období šetření snižovala. Zvýšení cen, k němuž došlo v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012, lze chápat jako důsledek zvýšení nákladů během téhož období, ačkoli zvýšení nákladů bylo strmější než zvýšení cen. V téže době se zvýšil objem indonéského dovozu, který na výrobní odvětví Unie vytvořil značný cenový tlak. V důsledku toho ceny výrobního odvětví Unie klesly o 6 % mezi roky FY2011/2012 a FY2012/2013 a o další 4 % mezi rokem FY2012/2013 a obdobím šetření.

(82)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 30 %. Tyto náklady se od FR2011/2012 postupně zvyšovaly, což bylo způsobeno hlavně vyššími cenami surovin a nákladů práce. Jak bylo uvedeno výše, toto zvýšení nákladů nebylo možné vzhledem k cenovým tlakům dumpingových dovozů z Indonésie vyrovnat odpovídajícím zvýšením cen.

(83)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(84)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 24 %. Toto zvýšení nákladů práce lze vysvětlit hlavně snahou výrobního odvětví Unie zlepšit výkonnost svých pracovníků a svého personálu za účelem optimalizace výrobního procesu.

(85)

Úroveň zásob ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(86)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 43 %. Od FR2010/2011 do FR2011/2012 se celkový konečný stav zásob v návaznosti na pokles objemu výroby a zvýšení objemu vývozního prodeje snížil. Od FR2011/2012 do FR2012/2013 se zásoby v důsledku zvýšení výroby zvýšily, objem prodeje ze strany výrobního odvětví Unie na unijním trhu však zůstal téměř stabilní. Od FR2012/2013 do období šetření se konečný stav zásob opět snížil, a to hlavně v důsledku rozhodnutí omezit výrobu ve snaze snížit velké množství zásob.

(87)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procentuální podíl na objemu výroby se mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 snížil, v období mezi FR2011/2012 a FR2012/2013 se však téměř zdvojnásobil. Ještě více se pak zvýšil mezi FR2012/2013 a obdobím šetření. Celkově se v posuzovaném období zvýšil o 56 %. Nárůst, k němuž došlo ve FR2012/2013 a v období šetření, je nutno chápat v souvislosti s narůstajícím objemem dumpingových dovozů z Indonésie. Výrobní odvětví Unie vykazovalo v témže období téměř stabilní prodej.

(88)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě unijního výrobce v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(89)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V letech FR2010/2011 a FR2011/2012 se ziskovost výrazně snížila, zůstávala však stále v kladných hodnotách. Od roku FR2012/2013 se ziskovost dostala do záporných hodnot. V období šetření se pak snížila ještě více. Celkově se ziskovost v posuzovaném období snížila o 180 %. Příčinou tohoto vývoje byly hlavně cenové tlaky indonéských dovozů, které byly na unijní trh uváděny za dumpingové ceny a neumožňovaly výrobnímu odvětví Unie stanovit ceny odpovídající vyšším nákladům.

(90)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejnou tendenci jako ziskovost, tj. neustálý pokles, který trval po celou dobu posuzovaného období a který se od FR2012/2013 dostal do záporných hodnot. V období šetření se tento trend ještě vyhrotil. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období snížil o 119 %.

(91)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 97 %. Jednalo se hlavně o nutné investice do údržby a plnění právních požadavků týkajících se bezpečnosti. Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, k němuž docházelo před posuzovaným obdobím, jeho situace se však začala zlepšovat a na začátku posuzovaného období bylo až do FR2011/2012 ziskové. Za těchto okolností byla realizována řada investic, které již nebylo možné déle odkládat, což vysvětluje významný nárůst investic ve FR2011/2012 i v následujících letech.

(92)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů se i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku dostala od FR2012/2013 do záporných hodnot, což odráželo negativní tendenci ziskovosti. Celkově se návratnost investic v posuzovaném období snížila o 210 %.

(93)

Pokles ziskovosti a objemu peněžního toku se nepříznivě projevil i na schopnosti společnosti získávat kapitál.

(94)

Téměř všechny hlavní ukazatele újmy jevily nepříznivou tendenci. Objem výroby a využití kapacity se tak během posuzovaného období snížily zhruba o 9 %, objem prodeje o 17 %. Ve snaze vyrovnat ztráty v objemu prodeje a podílu na trhu se průměrné ceny, za něž výrobek prodávalo výrobní odvětví Unie, snížily během posuzovaného období o 3 %, zatímco výrobní náklady se současně s tím zvýšily o 30 %. Následkem toho ziskovost, dosahující na začátku posuzovaného období kladných hodnot, začala klesat, až se ve FR2012/2013 dostala do záporných hodnot, a ani v období šetření nepřestávala klesat. Podobné nepříznivé tendence bylo možné pozorovat i v případě čistého peněžního toku a návratnosti investic.

(95)

Zaměstnanost se v posuzovaném období zvýšila o 8 %. Tento nárůst v posuzovaném období je vysvětlitelný hlavně integrací jedné bývalé dceřiné společnosti, k níž došlo v roce 2011, a rozšířením oddělení údržby ve výrobním odvětví Unie. Příznivou tendenci vykazovaly rovněž investice. Týkaly se hlavně preventivních opatření a bezpečnostních požadavků, nikoli však zvyšování kapacity. Tyto příznivé tendence proto nevylučují, že došlo k újmě.

(96)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(97)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Jedná se o tyto činitele:

(98)

Komise za účelem určení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, analyzovala objem a cenovou hladinu dováženého výrobku, který byl předmětem šetření, a míru, do jaké tyto činitele přispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(99)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se objem levného dováženého dumpingového zboží z Indonésie zvýšil o 182 %, následkem čehož se během téhož období zvýšil podíl na trhu přibližně o 187 %. Současně s tím klesl výrobnímu odvětví Unie objem prodeje o 17 % a podíl na trhu o 15 %. O 71 % také poklesl podíl, který na trhu zaujímal celkový dovoz z jiných třetích zemí.

(100)

Ceny zboží dováženého z Indonésie se zároveň snížily o 8 %. Zboží dovážené z Indonésie vytvořilo na trhu Unie cenové tlaky, v jejichž důsledku výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny tak, aby odpovídaly vyšším nákladům, a naopak je během posuzovaného období muselo snížit. To vedlo k významnému snížení ziskovosti a počínaje FR2012/2013 ke ztrátovosti, která se v období šetření ještě prohloubila.

(101)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že zhoršující se stav výrobního odvětví Unie nastal zároveň s podstatným zvýšením objemu zboží dováženého za dumpingové ceny z Indonésie, a že pokud jde o podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, má indonéský dovoz rozhodující úlohu.

(102)

Na čínský dovoz je v současnosti uvaleno antidumpingové clo. Objem dovozu stoupl o 65 % a odpovídajícím způsobem se v posuzovaném období zvýšil o 68 % i podíl na trhu. V posuzovaném období se nicméně jak objem dovozu, tak podíl na trhu pohyboval na nízké úrovni. Ceny zboží dováženého z Číny se během posuzovaného období výrazně snížily, a sice o 20 %. Vzhledem k tomu, že bylo zavedeno antidumpingové clo, nepředstavovaly ceny zboží dováženého z Číny cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(103)

Za těchto podmínek se nelze domnívat, že by zboží dovážené z Číny přispívalo k podstatné újmě, kterou během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie.

Tabulka 11

Dovoz z Číny

(104)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz z jiných třetích zemí

(105)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se celkově snížil z 10 268 tun ve FR2010/2011 na 2 894 tun v období šetření, tzn., že během sledovaného období poklesl o 72 %. V témže období se pak také odpovídajícím způsobem – o 71 % – zmenšil podíl na trhu. V období šetření dosahoval podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu přibližně jen čtvrtiny své úrovně z FR2010/2011. Ceny zboží dováženého ze třetích zemí se během posuzovaného období zvýšily celkově o 10 %.

(106)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že celkový objem dovozu včetně dovozu indonéského se během posuzovaného období nezměnil.

(107)

Toto tvrzení bylo v rozporu s dostupnými statistickými údaji, z nichž vycházejí závěry provedeného šetření, jež jsou uvedeny níže v tabulce 13. Ve skutečnosti se celkový objem dovozu do Unie během posuzovaného období zvýšil o 46 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

Tabulka 13

Celkový objem dovozu

(108)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indonésie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(109)

Spotřeba v Unii vykazovala během posuzovaného období pouze mírný 2 % pokles, který nemůže vysvětlovat 17 % snížení objemu prodeje na straně výrobního odvětví Unie a 15 % snížení jeho podílu na trhu. Byl proto vyvozen předběžný závěr, že vývoj spotřeby nepřispívá k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(110)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(111)

Objem vývozu, který vykazovalo výrobní odvětví Unie, se ve FR2011/2012 zvýšil a v následujících letech až do období šetření mírně klesal. Během posuzovaného období se téměř zdvojnásobil. Současně došlo k mírnému poklesu vývozních cen (o 5 %). Zvýšení vývozního prodeje částečně vyrovnávalo pokles objemu prodeje a menší podíl na trhu v Unii. Kdyby se vývozní odbyt zvýšil, pak by ztráta na úsporách z rozsahu výroby a dopad na jednotkové náklady výroby výrobního odvětví Unie byly za situace, která se vyznačovala silnými cenovými tlaky ze strany dumpingového dovozu, ještě větší a vedly by k ještě větším finančním ztrátám. Výkonnost výrobního odvětví Unie proto nemohla mít nepříznivé dopady na situaci, v níž tomuto odvětví vznikala újma.

(112)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že pokles prodeje, který výrobní odvětví Unie zaznamenalo na unijním trhu, je důsledkem toho, že glutamát sodný vyváží a prodává nedávno získané potravinářské společnosti v Turecku, s níž je ve spojení. Toto tvrzení nebylo doloženo. Šetřením se navíc ukázalo, že zmíněnou potravinářskou společnost získalo výrobní odvětví Unie až po období šetření. V posuzovaném období nemohla mít tato akvizice na situaci výrobního odvětví Unie žádný vliv. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že prodej glutamátu sodného společnosti v Turecku, která je ve spojení s výrobním odvětvím Unie, nenarušuje příčinnou souvislost.

(113)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je neefektivita výrobního procesu ve výrobním odvětví Unie. Tato zúčastněná strana nicméně neuvedla žádný konkrétní případ takové neefektivity a její tvrzení tak zůstalo nepodložené. Ani na základě šetření nevyšla najevo žádná případná neefektivita výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že údajná neefektivita výrobního odvětví Unie nenarušuje příčinnou souvislost.

(114)

Jedna strana tvrdila, že zdrojem podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je finanční krize. Unijní trh s glutamátem sodným však nevykazoval žádné kolísání a celosvětovou finanční krizí byl zasažen pouze okrajově. Pokud by tomu tak nebylo a pokud by příčinou ztrát výrobního odvětví Unie byla skutečně celosvětová finanční krize, muselo by totéž platit i pro všechny ostatní účastníky hospodářské soutěže na trhu s glutamátem sodným. Jak ale patrno, indonéští výrobci glutamátu sodného byli schopni objem svého prodeje na unijním trhu navzdory celosvětové finanční krizi zvýšit. K předpokladu, že výrobní odvětví Unie bylo celosvětovou finanční krizí zasaženo citelněji než jeho asijští konkurenti, není proto žádný důvod. Tento argument je proto nutné zamítnout. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že účinky finanční krize nenarušují příčinnou souvislost.

(115)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jsou vysoké investice, které bylo nutné provést kvůli plnění bezpečnostních předpisů platných v EU.

(116)

Šetřením se nicméně ukázalo, že investice související s bezpečnostními požadavky EU se po celé posuzované období pohybovaly na nízké úrovni ve srovnání s jinými investicemi realizovanými v posuzovaném období. Značnou část investic ve výrobním odvětví Unie tvořily investice do preventivní údržby. K výraznějšímu zvýšení investic došlo mezi FR2010/2011 a FR2011/2012. Toto zvýšení je vysvětleno skutečností, že výrobní odvětví Unie, které se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingového dovozu z Číny, muselo své investice do preventivní údržby odložit na období, kdy nebude ve ztrátě. Jakmile se začaly projevovat účinky cel uvalených na čínský dovoz, bylo výrobní odvětví Unie opět schopno realizovat zisky a mohlo se vrátit k obvyklé výši investic. V následujících obdobích zůstaly investice na podobné výši a nadále zahrnovaly hlavně údržbu. Nebyly uskutečněny žádné investice za účelem zvyšování kapacity, která se během posuzovaného období nezměnila. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že investice výrobního odvětví Unie nenarušují příčinnou souvislost.

(117)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je výrazné zvýšení cen hlavních surovin, zejména průmyslového cukru, amoniaku, sodného louhu a kyseliny sírové.

(118)

Průmyslový cukr je pro výrobní odvětví Unie jedním z hlavních nákladových činitelů v rámci jeho celkových výrobních nákladů. Jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění, jednotkové výrobní náklady se ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období fakticky zvýšily, a to včetně ceny průmyslového cukru. Podle veřejně dostupných statistických údajů (9) se v Unii průměrná cena průmyslového cukru i přes své mírné zvýšení v období od FR2010/2011 do poloviny roku 2012 držela pod úrovní ceny na světovém trhu. Následně cena průmyslového cukru v Unii i cena průmyslového cukru na světovém trhu klesla a ustálila se na podobné výši. Argument, podle něhož bylo příčinou újmy zvýšení ceny cukru, je tudíž nepodložený a musí být zamítnut.

(119)

Náklady na amoniak, sodný louh a kyselinu sírovou se výrobnímu odvětví Unie během posuzovaného období zvyšovaly tak, jak rostly ceny tohoto zboží na mezinárodním trhu. Tento cenový nárůst se tudíž neomezoval jen na výrobní odvětví Unie, ale zasáhl i hospodářské subjekty ve třetích zemích. Na základě těchto skutečností se nelze domnívat, že by zvýšení cen amoniaku, sodného louhu a kyseliny sírové bylo samo o sobě příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(120)

Další zúčastněná strana tvrdila, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jsou vyšší ceny energie, vyšší náklady práce a vyšší náklady na balení. Šetřením se sice ukázalo, že tyto náklady se během posuzovaného období (viz 81. a 83. bod odůvodnění) skutečně zvýšily, Komise však dospěla k názoru, že dotčené výrobní odvětví Unie nemohlo toto zvýšení nákladů promítnout, a to ani částečně, do své prodejní ceny, protože bylo vystaveno cenovému tlaku ze strany indonéského dovozu. Zvýšení nákladů u těchto činitelů proto nelze samo o sobě považovat za příčinu podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(121)

Z výše předložené analýzy je zřejmé, že mezi FR2010/2011 a obdobím šetření došlo k podstatnému zvýšení objemu dumpingového dovozu zboží pocházejícího z Indonésie a jeho podílu na trhu a během posuzovaného období též ke snížení vývozních cen.

(122)

Toto zvýšení podílu levného dovozu z Indonésie na trhu se časově shodovalo s významným poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, což spolu s tlakem na snižování cen vedlo ke značným ztrátám výrobního odvětví Unie.

(123)

Na druhé straně bylo při zkoumání ostatních činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, zjištěno, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(124)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy výrobního odvětví Unie je dumpingový dovoz z dotčené země a že ostatní činitele tuto příčinnou souvislost nenarušují.

(125)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Účinky dovozu z Číny a dalších třetích zemí, vývoje spotřeby, vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, jeho údajné neefektivity, finanční krize, investic a právních požadavků EU týkajících se bezpečnosti, cen surovin a dalších nákladů na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie byly omezené.

(126)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Při zjišťování zájmu Unie vycházela z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, obchodních společností, dovozců, uživatelů a dodavatelů surovin.

(127)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z Indonésie. Téměř všechny ukazatelé újmy svědčily o nepříznivých tendencích, zejména o tom, že se během posuzovaného období zhoršil objem výroby, objem prodeje, podíl na trhu a ziskovost. Tato klesající tendence byla zjištěna i na základě dalších ukazatelů, které souvisejí s finanční výkonností, jako je peněžní tok a návratnost investic. V témže období se zvýšil objem zásob.

(128)

Očekává se, že poté, co budou přijata příslušná opatření, dojde ke zvýšení dovozních cen a výrobní odvětví Unie tak přestane být pod finančními tlaky, které v současnosti vytváří dumpingový dovoz. Výrobní odvětví Unie by tak mělo být schopno zvýšit své ceny natolik, aby se do nich promítly vyšší náklady, a postupně dosáhnout ziskovosti. Tento vývoj by měl mít rovněž příznivý dopad na objem výroby a prodeje. Pokud by tato opatření přijata nebyla, je velmi pravděpodobné, že stav výrobního odvětví Unie by se dále zhoršoval. Vzhledem k tomu, že cenové tlaky, které vytváří dumpingový dovoz, neustanou a výrobní odvětví Unie bude nuceno k tomu, aby v Unii přistoupilo na nízké ceny, je velmi pravděpodobné, že objem prodeje a podíl na trhu se bude dále zmenšovat. V rámci takového scénáře bude mít výrobní odvětví Unie i nadále výrazné ztráty. Nelze vyloučit, že v důsledku klesajícího objemu prodeje a výroby a vysokým ztrátám bude výrobní odvětví Unie ve střednědobém výhledu nuceno výrobu zcela ukončit, což by pro Unii znamenalo ztrátu pracovních míst. Unie by se tím zároveň stala závislou na dovozu ze třetích zemí.

(129)

V této fázi byl proto učiněn závěr, že uložení antidumpingových opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(130)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o zahájení řízení se ohlásilo čtrnáct společností. Tři dovozci, kteří nebyli ve spojení, byli zařazeni do vzorku a obdrželi dotazník, na který odpověděl pouze jeden. V této společnosti proběhla prověrka na místě.

(131)

Dovoz glutamátu sodného z Indonésie představoval méně než 15 % obratu dovozce. Komise dospěla k názoru, že i když činnost této společnosti spojená s dovozem glutamátu sodného může být uvalením cla nepříznivě ovlivněna, celkově bude i nadále zisková.

(132)

Během šetření se přihlásila jedna obchodní společnost v Unii prodávající glutamát sodný dalším odběratelům na unijním trhu i mimo něj. Tato obchodní společnost nakupovala glutamát sodný hlavně od výrobního odvětví Unie, vedle toho ale i od dovozců glutamátu sodného z Indonésie a jiných třetích zemí. Činnost této obchodní společnosti v oblasti prodeje glutamátu sodného byla ve srovnání s její celkovou činností okrajová. Na základě toho lze soudit, že dopady antidumpingových opatření na její situaci by byly zanedbatelné.

(133)

Uživatelé působí hlavně v odvětví produkce potravin a nápojů, kde využívají glutamát sodný při výrobě směsí koření, polévek a hotových jídel. Glutamát sodný se používá rovněž v určitých „nepotravinářských“ produktech, například při výrobě detergentů.

(134)

Ohlásily se třicet tři společnosti, které obdržely dotazník. Na šetření spolupracovalo pět společností, které odevzdaly odpovědi na dotazník. Čtyři z nich působily v odvětví produkce potravin a nápojů a jedna z nich v nepotravinářském odvětví. Dvě spolupracující společnosti, z nichž jedna působila v odvětví produkce potravin a nápojů a druhá vyráběla detergenty, byly prověřeny na místě.

(135)

Šetřením se ukázalo, že v případě společností, které poskytly nezbytné údaje, představuje glutamát sodný přibližně 5 % celkových nákladů na výrobu produktů obsahujících glutamát sodný.

(136)

Dvě spolupracující společnosti kupovaly glutamát sodný hlavně od výrobního odvětví Unie a z Indonésie dovážely jen velmi malé nebo nulové množství této látky. V případě těchto dvou společností představovala činnost týkající se výrobků obsahujících glutamát sodný přibližně jednu třetinu jejich celkové činnosti. Bylo zjištěno, že v období šetření byly tyto společnosti ziskové. S ohledem na tato zjištění je pravděpodobné, že navržená opatření proti Indonésii budou mít na tyto společnosti omezený dopad.

(137)

Ostatní dvě společnosti nakupovaly velké množství glutamátu sodného z Indonésie, ale jejich činnost v oblasti prodeje glutamátu sodného byla ve srovnání s jejich celkovou činností poměrně nevýznamná. Tyto dvě společnosti byly navíc na základě poskytnutých informací během období šetření ziskové. Je proto nepravděpodobné, že by na tyto společnosti mělo nějaké opatření proti glutamátu sodnému z Indonésie významný dopad.

(138)

Jedna ze spolupracujících společností používala glutamát sodný pro výrobu detergentů. Glutamát sodný představoval 15 % až 20 % nákladů na výrobu těchto produktů. V období šetření nakupovala tato společnost glutamát sodný hlavně od výrobního odvětví Unie, dovážela ho však také z Indonésie a v menší míře z Koreje. Výroba produktů obsahujících glutamát sodný představovala ve srovnání s celkovým rozsahem její činnosti pouze menší část a ukázalo se navíc, že v této činnosti byla během období šetření schopna dosahovat kladného ziskového rozpětí mezi 5 % až 10 %.

(139)

Na základě těchto skutečností bylo možné usuzovat, že jakkoli nelze vyloučit, že zavedení opatření proti Indonésii by na tuto společnost mohlo mít nepříznivé účinky, tak vzhledem k dostupnosti jiných zdrojů dodávek a skutečnosti, že činnost, při níž používá glutamát sodný, je zisková, by byl možný dopad těchto opatření na tuto společnost omezený.

(140)

Tato zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k regulačnímu rámci EU, který zakazuje používání fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu (10), je pravděpodobné, že glutamát sodný bude při výrobě pracích prostředků používán ve větším množstvím právě jako náhrada fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu. Očekává se proto, že poptávka po glutamátu sodném v Unii podstatně vzroste a že jakákoli antidumpingová cla na jeho dovoz by měla na rozvoj tohoto nového trhu škodlivé účinky.

(141)

V této fázi lze nicméně obtížně předpovídat, jaký dopad bude mít nový právní rámec na trh Unie a zda a do jaké míry bude podněcovat prudký rozvoj výroby detergentů na základě glutamátu sodného a následně pak v Unii ovlivňovat poptávku po glutamátu sodném. Zúčastněná strana také nepředložila žádné doklady, ze kterých by bylo zřejmé, jak škodlivý by mohl být účinek antidumpingového cla. V této souvislosti je třeba připomenout, že účelem antidumpingového cla je obnovit rovné podmínky hospodářské soutěže na unijním trhu. Indonéský dovoz by tak měl i nadále zásobovat trh Unie, ale za přiměřené ceny. Šetřením se také ukázalo, že existuje i několik alternativních zdrojů dodávek, jako je Brazílie, Vietnam a Korea.

(142)

Ze zjištění tohoto šetření každopádně vyplývá, že i kdyby měla být veškerá poptávka uvedené společnosti po glutamátu sodném saturována dovozem z Indonésie, činnost této společnosti, při níž glutamát sodný používá, by byla i nadále zisková. V nejhorším scénáři se přitom nepočítá s možností, že celní náklady by mohly být přinejmenším zčásti přeneseny na konečné odběratele.

(143)

Ohlásili se čtyři unijní dodavatelé surovin, kteří také odpověděli na dotazník. Objem jejich prodeje surovin dodávaných výrobnímu odvětví Unie představuje pouze malou část jejich celkového obratu. Nepřijetí opatření by tudíž nemělo na situaci těchto dodavatelů žádný vliv.

(144)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že výrobní odvětví Unie má na unijním trhu dominantní postavení, a tvrdilo, že budou-li na indonéský dovoz uplatněna antidumpingová opatření, posílí se tím jeho postavení, což podle nich není v zájmu Unie.

(145)

Šetření jasně prokázalo, že uvedený jediný unijní výrobce není schopen udržet na trhu Unie svůj objem prodeje, protože v důsledku indonéského dovozu ztratil podíl na trhu. Vzhledem k cenovým tlakům ze strany dumpingového dovozu z Indonésie nebylo také výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny tak, aby odpovídaly vyšším cenám surovin, a během období šetření utrpělo významné ztráty. Komise poukázala rovněž na to, že je tu i konkurence, kterou představuje dovoz z několika dalších třetích zemí a která využívá výhod volného přístupu na trh Unie. Z těchto skutečností je tedy zřejmé, že údajné dominantní postavení výrobního odvětví Unie není dostatečně průkazné, a uvedený argument bylo nutno zamítnout.

(146)

Několik zúčastněných stran rovněž uvedlo, že k indonéskému dovozu není jiná alternativa, protože ceny dovozu z jiných třetích zemí jsou příliš vysoké.

(147)

Je třeba připomenout, že ve FR2010/2011 měl dovoz z jiných třetích zemí na trhu významný podíl. Také dovoz ze třetích zemí byl pod cenovým tlakem ze strany dumpingového dovozu z Indonésie a utrpěl významné ztráty, co se týče objemu prodeje i podílu na trhu, ve prospěch indonéského dovozu. Uvalení cla na dovoz glutamátu sodného z Indonésie by mělo umožnit jiným třetím zemím, jako je Brazílie, Korea a Vietnam, aby svůj ztracený podíl na unijním trhu znovu získaly. Z hlediska cen by účelem antidumpingových opatření mělo být to, aby v Unii byly nastoleny rovné podmínky hospodářské soutěže, které by umožňovaly dovážet do Unie zboží za spravedlivé ceny. Z šetření vyplynulo, že uvalení cel by nemělo mít významný dopad na situaci navazujícího výrobního odvětví. Tvrzení, že neexistují alternativní zdroje dodávek, bylo proto odmítnuto.

(148)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k názoru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by opravňovaly k vyvození závěru, že uvalení prozatímních opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie není v této fázi šetření v zájmu Unie.

(149)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být zavedena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(150)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(151)

Újma by byla odstraněna v případě, že výrobní odvětví Unie by mělo možnost pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Jelikož Komise zjistila, že účinek dumpingového dovozu nastal až ve třetím roce posuzovaného období, bylo ziskové rozpětí stanoveno odkazem na první dva roky posuzovaného období, kdy k dumpingovému dovozu nedocházelo. Komise považovala za správné použít vážené průměrné tiskové rozpětí, jak bylo stanoveno v 89. bodě odůvodnění. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na 5 % až 15 %. Přesnější hodnotu ziskového rozpětí nelze zveřejnit kvůli zachování důvěrnosti. Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že k výrobním nákladům, které toto výrobní odvětví Unie vykazovalo během období šetření, přidala ziskové rozpětí vypočítané výše uvedeným způsobem. Úroveň odstranění újmy pak Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Indonésii, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobním odvětvím Unie, která mu nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Rozpětí újmy vypočítaná s použitím 5 % a 15 % zisku jsou uvedena v tabulce č. 154. bodě odůvodnění.

(152)

Jak bylo uvedeno výše v 64. bodě odůvodnění, jeden vyvážející výrobce tvrdil, že glutamát sodný dovážený do Unie a glutamát sodný vyráběný výrobním odvětvím Unie a jím prodávaný na trhu Unie mohou mít odlišný stupeň čistoty, a že by proto měla být provedena odpovídající úprava. Z důvodů uvedených ve stejném bodě odůvodnění nebyla oprávněna žádná úprava a toto tvrzení muselo být zamítnuto.

(153)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise provedla srovnání rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(154)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(155)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení pod svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by měla být uvalena celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti.

(156)

Pokud společnost změní název svého subjektu nebo založí nový výrobní či obchodní subjekt, může požádat o uplatnění těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti. Tato žádost musí být předložena Komisi (11). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace, včetně informací o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou, o domácím prodeji a prodeji na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Komise v odůvodněných případech aktualizuje seznam společností, na něž se vztahují antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti.

(157)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi těmito celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování jednotlivých antidumpingových cel. Společnosti, na něž se vztahují antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí vyhovovat požadavkům stanoveným v příloze. Na zboží, které bude dovezeno bez této faktury, bude uvaleno antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(158)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti se nebude vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

159)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení na GŘ pro obchod.

160)

Zjištění týkající se uvalení cel, která byla v souvislosti s tímto nařízením učiněna, jsou prozatímní a pro účely případných konečných zjištění je bude možná nutné přehodnotit,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení na GŘ pro obchod.