16.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 145/32

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Tento seznam lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2) buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)

Karamelové barvivo je potravinářské barvivo, které je schváleno pro použití a je uvedeno na seznamu v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008. Dané schválení zohledňuje přijatelný denní příjem (ADI) stanovený Vědeckým výborem pro potraviny v letech 1987, 1990 a 1996.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vydal dne 3. února 2011 stanovisko týkající se nového posouzení bezpečnosti karamelového barviva jako potravinářské přídatné látky (3). Úřad v tomto stanovisku stanovil přijatelný denní příjem (ADI) skupiny ve výši 300 mg/kg tělesné hmotnosti na den. V tomto přijatelném denní příjmu (ADI) skupiny byl stanoven individuální přijatelný příjem pro amoniakový karamel E 150c na 100 mg/kg tělesné hmotnosti na den. Úřad uzavřel, že v případě karamelu (E 150a), amoniakového karamelu (E 150c) a amoniak-sulfitového karamelu (E 150d) může předpokládaná dietární expozice dětské a dospělé populace překročit přijatelný denní příjem (ADI).

(5)

Dne 3. prosince 2012 vydal úřad prohlášení o podrobnějším posouzení expozice u karamelových barviv E 150a, E 150c a E 150d a konstatoval, že předpokládaná dietární expozice byla značně nižší než expozice odhadovaná v předchozím stanovisku (4). Úřad však konstatoval, že v případě amoniakového karamelu (E 150c) může stále dojít k překročení přijatelného denní příjmu (ADI) u batolat a dospělých osob. Zatímco v případě batolat došlo k lehkému překročení (6 %) přijatelného denního příjmu (ADI) na vysokých úrovních v jednom členském státě, v případě dospělých osob byl přijatelný denní příjem (ADI) překročen o 5 % až 51 % v pěti členských státech. Dotčené členské státy doložily, po posouzení podrobnějších vnitrostátních informací o skutečném použití amoniakového karamelu (E 150c), že skutečný denní příjem (ADI) byl podstatně nižší. Vzhledem k tomu, že k expozici dospělých osob nejvíce přispívá pivo, je vhodné změnit podmínky použití a stanovit maximální úroveň používání pro amoniakový karamel (E 150c) v podkategorii potravin 14.2.1 „Pivo a sladové nápoje“, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.

(6)

Podle čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 1333/2008 se maximální množství pro barviva použijí na množství barvicího principu obsaženého v barvicím přípravku, není-li uvedeno jinak. Komplexní povaha a omezené znalosti chemického složení karamelových barviv však činí jejich identifikaci v potravinářských výrobcích komplikovanou. Při provádění oficiálních kontrol mohou proto příslušné orgány rovněž zvážit, že ověří úroveň 2-acetyl-4-tetrahydroxy-butylimidazolu, tj. nečistoty, kterou lze analyticky určit a která byla zohledněna při stanovování individuální hodnoty přijatelného denního příjmu (ADI) amoniakového karamelu (E 150c).

(7)

Dne 4. června 2013 byla podána žádost o povolení použití karamelová barviva (E 150a–d) ve sladových nápojích, která byla zpřístupněna členských státům podle článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(8)

V právních předpisech Unie není pivo definováno, přičemž definice piva se v členských státech značně liší. Konkrétní produkt, který je v jednom členském státě klasifikován jako pivo, může být v jiném členském státě sladovým nápojem. Jelikož existuje technická potřeba pro karamelové barvivo (E 150a–d) ve sladových nápojích a použití karamelových barviv je povoleno pouze v pivu, má stávající situace negativní vliv na vnitřní trh a brání volnému pohybu těchto výrobků. Je proto vhodné tuto situaci napravit.

(9)

Společnou charakteristikou sladových nápojů je, že v konečném výrobku není obsažen slad jako takový a technologie a potřeba potravinářských přídatných látek jsou obdobné jako u piva. Karamelové barvivo je potřeba pro obnovu konzistentní barvy, ovlivněné výrobními postupy, nebo pro zvýšení vizuální přitažlivosti sladových nápojů vyrobených ze světlého sladu. Pro vytvoření tmavé barvy nelze použít pražený slad, neboť silně ovlivňuje aroma, což není pro tyto výrobky žádoucí.

(10)

Sladové nápoje jsou okrajové výrobky, které jsou alternativou k výrobkům, ve kterých je použití karamelových barviv v současnosti povoleno (tj. ochucené nápoje a piva). Neočekává se proto, že by povolení použití karamelových barviv ve sladových nápojích mělo významný dopad na celkovou expozici karamelovým barvivům.

(11)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat o stanovisko úřadu za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že rozšíření používání karamelových barviv (E 150a–d) na sladové nápoje představuje aktualizaci tohoto seznamu, která pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví, není nutné žádat úřad o stanovisko.

(12)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,