28.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 94/243

(1)

S ohledem na výsledky pracovního dokumentu Komise ze dne 27. června 2011 nazvaného „Hodnotící zpráva – Dopad a účinnost právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek“ se zdá být vhodné zachovat pravidla pro zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, neboť vnitrostátní orgány jsou i nadále schopné ovlivnit jednání dotyčných subjektů, a to i prostřednictvím kapitálové účasti nebo zastoupením v jejich správních, řídících nebo dozorčích orgánech. Dalším z důvodů pro ponechání právní úpravy zadávání zakázek v těchto odvětvích je uzavřený charakter trhů, na kterých subjekty z těchto odvětví působí, způsobený tím, že členské státy udělují zvláštní nebo výhradní práva na dodávky, obstarávání nebo provozování sítí pro poskytování dotčených služeb.

(2)

Za účelem zajištění otevření zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb hospodářské soutěži je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení koordinující postupy při zadávání zakázek překračujících určitou hodnotu. Tato koordinace je nezbytná k zajištění účinnosti zásad zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásad z toho vyplývajících, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. S ohledem na povahu odvětví, kterých se týká, by měla koordinace zadávacích řízení na úrovni Unie, při zachování uvedených zásad, vytvořit rámec pro řádnou obchodní praxi a měla by povolit co největší pružnost.

(3)

Pokud jde o zakázky, jejichž hodnota je nižší než finanční limit, pro který se použijí ustanovení Unie o koordinaci, je vhodné připomenout judikaturu Soudního dvora Evropské unie, podle které se používají pravidla a zásady stanovené ve Smlouvě o fungování EU.

(4)

Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020 obsaženou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“) jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem by měla být současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES k (5) revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů. Je rovněž třeba vyjasnit základní pojmy a koncepty, aby se zajistila větší právní jistota, a začlenit do současných pravidel určité aspekty související s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(5)

Při provádění této směrnice by měla být zohledněna Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (6), a to zejména v souvislosti s výběrem komunikačních prostředků, technickými specifikacemi, kritérii pro zadání a podmínkami plnění zakázky.

(6)

Je vhodné, aby se pojem zadávání zakázek co nejvíce blížil pojmu zadávání veřejných zakázek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (7), a zároveň aby byly řádně zohledněny zvláštnosti odvětví, kterých se tato směrnice týká.

(7)

Mělo by se připomenout, že žádné ustanovení směrnice nezavazuje členské státy zadat subdodávky na poskytování služeb, jež si přejí poskytovat samy nebo organizovat jiným způsobem než prostřednictvím zadávání zakázek ve smyslu této směrnice, nebo poskytování těchto služeb externalizovat. Směrnice by se neměla vztahovat na poskytování služeb vyplývající z právních či správních předpisů nebo pracovních smluv. To může být v některých členských státech případ zajišťování některých služeb pro veřejnost, například dodávky pitné vody.

(8)

Je rovněž vhodné připomenout, že touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení. Rovněž by se tato směrnice neměla dotýkat liberalizace služeb obecného hospodářského zájmu vyhrazených veřejným či soukromým subjektům, ani privatizace veřejných subjektů poskytujících služby.

Mělo by být rovněž připomenuto, že členské státy nejsou omezeny v organizaci poskytování služeb v oblasti povinného sociálního zabezpečení či jiných služeb, jako jsou poštovní služby, buď jako služeb obecného hospodářského zájmu, nebo jako nehospodářských služeb obecného zájmu či jako kombinace obojího. Je vhodné vyjasnit, že by se tato směrnice neměla vztahovat na nehospodářské služby obecného zájmu.

(9)

Mělo by se rovněž připomenout, že touto směrnicí není dotčena možnost ústředních státních, regionálních a místních orgánů vymezit v souladu s právem Unie za účelem plnění jejich cílů veřejné politiky služby obecného hospodářského zájmu, jejich oblast působnosti a charakteristiky konkrétní služby, jež má být poskytnuta, včetně jakýchkoli podmínek týkajících se kvality dané služby. Rovněž by touto směrnicí neměla být dotčena jejich pravomoc poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a Protokolem č. 26 o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Evropské unii. Tato směrnice se dále nedotýká financování služeb obecného hospodářského zájmu ani režimů podpor poskytovaných členskými státy, zejména v sociální oblasti, v souladu s pravidly Unie týkajícími se hospodářské soutěže.

(10)

Zakázka by měla být považována za zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět zahrnuje konkrétně provedení činností uvedených v příloze I, a to i tehdy, když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Zakázky na služby, zejména v oblasti správy majetku, mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud jsou však tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu zakázky pouze příležitostné a vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, není důvodem, aby byla zakázka na služby posuzována jako zakázka na stavební práce.

S ohledem na rozmanitost zakázek na stavební práce by však zadavatelům mělo být umožněno stanovit buď společné, nebo oddělené zadávání zakázek na projektování a na provádění stavebních prací. Není záměrem, aby tato směrnice stanovila společné nebo oddělené zadávání zakázek.

(11)

Zhotovení určité stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem vyžaduje, aby daný zadavatel předem přijal opatření pro vymezení druhu stavby, nebo přinejmenším aby měl rozhodující vliv na její projektování. Skutečnost, zda zhotovitel zhotoví celou stavbu či její část vlastními prostředky nebo zajistí jejich zhotovení jinými prostředky, by neměla vést ke změně klasifikace zakázky jako zakázky na stavební práce, pokud zhotovitel nese přímý nebo nepřímý právně vynutitelný závazek k zajištění toho, že stavba bude zhotovena.

(12)

Pojem „veřejní zadavatelé“, a zvláště pak pojem „veřejnoprávní subjekty“, byly opakovaně přezkoumány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Je třeba vyjasnit, že by osobní působnost této směrnice měla zůstat nezměněna, a proto je vhodné zachovat definice těchto pojmů, z nichž Soudní dvůr vycházel, a doplnit k ní určitý počet upřesnění, jež uvedená judikatura obsahuje coby klíč k porozumění definic samotných, a to bez úmyslu pozměnit chápání těchto pojmů oproti tomu, jak byly vymezeny v judikatuře.

Za tímto účelem by mělo být vyjasněno, že subjekt, který působí za normálních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, by neměl být považován za „veřejnoprávní subjekt“, neboť potřeby veřejného zájmu, k jejichž naplnění byl zřízen nebo jejichž naplnění mu bylo uloženo, lze považovat za potřeby průmyslové nebo obchodní povahy. Obdobně byly judikaturou posouzeny také podmínky týkající se původu financování daného subjektu, přičemž mimo jiné vyplynulo, že financování „z větší části“ značí více než z poloviny a že toto financování může zahrnovat platby od uživatelů, které jsou ukládány, vypočítávány a vybírány v souladu s pravidly veřejného práva.

(13)

V případě smíšených zakázek by příslušná pravidla měla být stanovena v závislosti na hlavním předmětu zakázky, pokud jsou její jednotlivé části objektivně neoddělitelné. Proto by mělo být vyjasněno, jak by zadavatelé měli určovat, zda jsou jednotlivé části oddělitelné, či nikoli. Toto vyjasnění by mělo vycházet z příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie. Určování by mělo probíhat na základě posouzení konkrétního případu, kdy by neměl postačovat oznámený nebo očekávaný záměr zadavatele považovat jednotlivé aspekty tvořící smíšenou zakázku za neoddělitelné, avšak měl by být podepřen objektivními podklady, jež jej mohou odůvodnit a potvrdit potřebu uzavření jediné smlouvy. Tato odůvodněná potřeba uzavřít jedinou smlouvu by mohla nastat například v případě výstavby jediné budovy, jejíž část bude užívat přímo dotčený zadavatel a jiná část bude provozována na základě koncese, například jako parkovací prostory pro veřejnost. Mělo by být vyjasněno, že potřeba uzavřít jedinou smlouvu může vyplývat z důvodů technické i ekonomické povahy.

(14)

V případě smíšených zakázek, které jsou rozdělitelné, mají zadavatelé vždy možnost zadat samostatné zakázky na oddělené části smíšené zakázky; v tomto případě by se měla být použít na každou oddělenou část příslušná ustanovení výlučně podle vlastností dané konkrétní zakázky. Na druhou stranu, pokud se zadavatelé rozhodnou zahrnout do zadávacího řízení jiné prvky, bez ohledu na jejich hodnotu a právní režim, kterému by jinak tyto doplněné prvky podléhaly, by mělo být hlavní zásadou, že pokud by měla být zakázka sama o sobě zadána podle této směrnice, byla-li by zadávána samostatně, měla by se tato směrnice použít i na celou smíšenou zakázku.

(15)

Pro smíšené zakázky zahrnující prvky z oblasti obrany a bezpečnosti nebo části nespadající do oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU by však měla být přijata zvláštní ustanovení. V takových případech by mělo být možné, aby se tato směrnice nepoužila za podmínky, že zadání jediné zakázky je podloženo objektivními důvody a že rozhodnutí o zadání jediné zakázky není přijato za účelem vynětí zakázek z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (8). Mělo by být vyjasněno, že by zadavatelům nemělo být bráněno v tom, aby mohli v případě určitých smíšených zakázek použít místo směrnice 2009/81/ES tuto směrnici.

(16)

Zakázky mohou být dále zadávány za účelem uspokojení požadavků, které vyplývají z různých činností, které mohou být podřízeny různým právním režimům. Mělo by být upřesněno, že právní režim použitelný na jednu zakázku určenou k pokrytí více činností by měl podléhat pravidlům použitelným na tu činnost, které se zakázka především týká. Určení toho, které činnosti se zakázka především týká, může být založeno na analýze potřeb, kterým musí konkrétní zakázka vyhovovat, uskutečněné zadavatelem za účelem odhadu hodnoty zakázky a vypracování zadávací dokumentace. V některých případech, jako je nákup jednotlivého kusu vybavení určeného k vykonávání činností, pro které nejsou k dispozici informace umožňující odhad odpovídající míry využití, by mohlo být objektivně nemožné určit, které činnosti se zakázka především týká. Měla by být stanovena pravidla, která se v těchto případech použijí.

(17)

Mělo by být vyjasněno, že pojem „hospodářské subjekty“ by měl být vykládán široce, aby zahrnoval jakékoli osoby nebo subjekty, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolily. Podniky, pobočky, dceřiné společnosti, partnerství, družstva, společnosti s omezeným ručením, univerzity, veřejné či soukromé, a jiné formy subjektů, než jsou fyzické osoby, by tak měly všechny spadat do pojmu hospodářský subjekt, bez ohledu na to, zda jsou za všech okolností považovány za „právnické osoby“.

(18)

Mělo by být vyjasněno, že skupiny hospodářských subjektů včetně takových, u nichž se jedná o dočasné sdružení, se mohou zadávacích řízení účastnit, aniž musí mít konkrétní právní formu. Pokud je to nezbytné, například je-li vyžadována společná a nerozdílná odpovědnost, může být konkrétní forma požadována, jestliže je zakázka těmto skupinám zadána.

Rovněž by mělo být vyjasněno, že by zadavatelé měli výslovně stanovit, jakým způsobem mají skupiny hospodářských subjektů plnit kritéria a požadavky této směrnice pro kvalifikaci a výběr na základě kvalifikace stanovené v této směrnici, jež jsou vyžadovány od hospodářských subjektů, které se zadávacího řízení účastní samostatně.

K plnění zakázek skupinami hospodářských subjektů může být nezbytné stanovit podmínky, jež se nevztahují na jednotlivé účastníky. K těmto podmínkám, které by měly být opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené, by například mohl patřit požadavek na jmenování společného zástupce nebo vedoucího partnera pro účely zadávacího řízení nebo na informace o jejich složení.

(19)

Aby bylo dosaženo skutečné otevření trhu a přiměřená rovnováha při používání pravidel pro zadávání zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, musí být subjekty, jež mají být zahrnuty, vymezeny na jiném základě než odkazem na jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo ohroženo rovné zacházení se zadavateli z veřejného a soukromého sektoru. Je rovněž třeba zajistit, aby v souladu s článkem 345 Smlouvy o fungování EU nebyla dotčena úprava vlastnictví uplatňovaná v členských státech.

(20)

Pojem zvláštních nebo výhradních práv je klíčový pro vymezení oblasti působnosti této směrnice, jelikož na subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli ani veřejnými podniky ve smyslu této směrnice, se vztahují její ustanovení, pouze pokud vykonávají jednu z činností zahrnutých na základě těchto práv. Z tohoto důvodu je vhodné vyjasnit, že práva, která byla udělena postupem založeným na objektivních kritériích, především v souladu s právními předpisy Unie, a pro něž bylo zajištěno odpovídající zveřejnění, nepředstavují zvláštní nebo výhradní práva pro účely této směrnice.

Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (9), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (10), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (11), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (13).

Rovněž je třeba vyjasnit, že uvedený výčet právních předpisů je demonstrativní a že práva v jakékoli formě, včetně koncesí, která byla udělena jinými postupy založenými na objektivních kritériích a u nichž bylo zajištěno odpovídající uveřejnění, nepředstavují pro účely vymezení osobní působnosti této směrnice zvláštní nebo výhradní práva. Toto pojetí výhradních práv by se rovněž mělo uplatnit v souvislosti s určováním toho, zda by bylo odůvodněné použít jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži, neboť stavební práce, dodávky nebo služby mohou být vzhledem k ochraně některých výhradních práv dodány jen konkrétním hospodářským subjektem.

S ohledem na různý ratio legis těchto ustanovení je však třeba vyjasnit, že pojem výhradních práv nemusí mít v uvedených dvou souvislostech stejný význam. Mělo by být proto vyjasněno, že subjekt, který v návaznosti na postup založený na objektivních kritériích, u něhož byla zajištěna odpovídající transparentnost, získal výhradní právo poskytovat v určité zeměpisné oblasti určitou službu, by v případě, že se jedná o soukromý subjekt, nebyl sám zadavatelem, avšak byl by jediným subjektem, který by mohl v dané oblasti danou službu poskytovat.

(21)

Některé subjekty jsou činné v oblasti výroby, přenosu nebo distribuce tepla i chlazení. Může tak vznikat určitá nejistota v souvislosti s tím, jaká pravidla se vztahují na činnosti související s teplem a jaká na činnosti související s chlazením. Proto je třeba vyjasnit, že na veřejné zadavatele, veřejné podniky a soukromé společnosti činné v odvětví tepla se tato směrnice vztahuje; v případě soukromých podniků však při splnění dodatečné podmínky, kterou je provozování činnosti na základě zvláštních či výhradních práv. Naproti tomu na veřejné zadavatele činné v oblasti chlazení se vztahují pravidla směrnice 2014/24/EU, zatímco na veřejné a soukromé podniky se bez ohledu na to, zda činnost provozují na základě zvláštních či výhradních práv, pravidla pro zadávání zakázek nevztahují. V neposlední řadě je třeba vyjasnit, že při určování toho, jakými pravidly pro zadávání zakázek se případně bude řídit zadávání zakázek na výkon obou činností, tedy vytápění i chlazení, by se mělo vycházet z ustanovení upravujících zakázky na výkon několika činností.

(22)

Než bude navržena jakákoli změna oblasti působnosti této směrnice a směrnice 2014/24/EU, pokud jde o odvětví chlazení, měla by být posouzena situace v tomto odvětví, aby byly získány dostatečné informace týkající se zejména stavu hospodářské soutěže, míry přeshraničního zajišťování a názorů zúčastněných subjektů. Jelikož by uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (14) o koncesích v tomto odvětví mohlo mít významný dopad z hlediska otevírání trhu, bylo by vhodné toto posouzení provést při vyhodnocování dopadu směrnice 2014/23/EU.

(23)

Je třeba vyjasnit, že hovoří-li tato směrnice o dodávce elektřiny, jsou zahrnuty výroba, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej elektřiny, aniž se tím jakkoli rozšiřuje oblast působnosti této směrnice.

(24)

Zadavatelé působící v odvětví pitné vody se mohou rovněž zabývat jinými činnostmi souvisejícími s vodou, jako například projektováním vodohospodářských staveb, zavlažováním, odvodňováním půdy nebo čištěním a úpravou odpadních vod. V takovém případě by zadavatelé měli mít možnost používat postupy zadávání zakázek stanovené v této směrnici při veškerých svých činnostech v odvětví vodního hospodářství, ať se jedná o jakoukoliv část „vodního cyklu“. Avšak pravidla pro zadávání zakázek navržená pro dodávky výrobků nejsou vhodná pro nákup vody, protože vodu je třeba získávat ze zdrojů v blízkosti místa, kde bude použita.

(25)

Je vhodné vyjmout zadávání zakázek za účelem průzkumu nalezišť ropy a zemního plynu, jelikož o tomto odvětví trvale platí, že je předmětem takového konkurenčního tlaku, že již není zapotřebí disciplíny při zadávání zakázek, kterou zavádějí pravidla Unie pro zadávání zakázek. Vzhledem k tomu, že do působnosti této směrnice nadále spadá těžba ropy a zemního plynu, mohlo by být zapotřebí průzkum a těžbu rozlišovat. „Průzkumem“ by se tak měly rozumět činnosti prováděné za účelem prověření toho, zda se ropa a zemní plyn v určité oblasti nachází, a pokud ano, je-li komerčně využitelná, zatímco „těžbou“ by měla být chápána jejich „produkce“. V souladu se zavedenou praxí v případě fúzí by „produkce“ měla zahrnovat rovněž „přípravné práce“, tedy vybudování náležité infrastruktury pro budoucí produkci (ropné plošiny, produktovody, terminály atd.).

(26)

Veřejní zadavatelé by měli využít veškeré prostředky, které mají podle vnitrostátního práva k dispozici, aby zabránili narušení zadávacího řízení v důsledku střetu zájmů. Mezi tyto prostředky by mohly patřit postupy pro odhalování, prevenci a nápravu střetu zájmů.

(27)

Svým rozhodnutím 94/800/ES (15) Rada schválila především Dohodu Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“). Dohoda o vládních zakázkách usiluje o vytvoření vyváženého mnohostranného rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. V případě zakázek, na které se vztahují přílohy 3, 4 a 5 a všeobecné poznámky týkající se Evropské unie k dodatku I k dohodě o vládních zakázkách, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, by zadavatelé měli plnit povinnosti podle uvedených dohod použitím této směrnice na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři těchto dohod.

(28)

Dohoda o vládních zakázkách se vztahuje na zakázky přesahující určité finanční limity stanovené v této dohodě a vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (dále jen „ZPČ“). U finančních limitů stanovených touto směrnicí by měl být zajištěn soulad s ekvivalentem finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách v eurech. Rovněž by měla být přijata ustanovení pro pravidelné přezkoumávání těchto finančních limitů vyjádřených v eurech, aby se v případě potřeby upravily pomocí čistě matematické operace podle případných odchylek v hodnotě eura ve vztahu k těmto ZPČ.

Kromě těchto pravidelných matematických úprav by měla být během příštího kola jednání prozkoumána otázka zvýšení finančních limitů obsažených v dohodě o vládních zakázkách.

S cílem vyhnout se násobení finančních limitů je navíc vhodné, aniž by tím byly dotčeny mezinárodní závazky Unie, pokračovat v uplatňování stejných finančních limitů na všechny zadavatele bez ohledu na odvětví, ve kterém působí.

(29)

Mělo by být vyjasněno, že pro odhad hodnoty zakázky je třeba zohlednit veškeré příjmy, ať už jsou obdrženy od zadavatele nebo od třetích osob.

Rovněž by mělo být vyjasněno, že pro účely odhadu finančních limitů by měl být pojem obdobných dodávek vykládán jako dodávky výrobků, s nimiž se počítá pro totožné nebo obdobné využití, například dodávky určitého sortimentu potravin nebo různých částí kancelářského nábytku. Obvykle by tak mělo platit, že hospodářský subjekt činný v daném odvětví pravděpodobně takovéto dodávky provádí v rámci svého běžného výrobního sortimentu.

(30)

Pro účely odhadu hodnoty jednotlivé zakázky by mělo být vyjasněno, že provádět odhad hodnoty na základě rozdělení zakázky by mělo být povoleno pouze tehdy, je-li to opodstatněno objektivními důvody. Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky zadavatele za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde zadavatel zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem.

(31)

Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na zadávání zakázek prováděné mezinárodními organizacemi, jejich jménem a na jejich účet. Je však nutné vyjasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být používána na zadávání zakázek, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(32)

Mělo by se připomenout, že rozhodčí a smírčí služby a další obdobné formy alternativního řešení sporů poskytují obvykle subjekty nebo jedinci určení či vybraní způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek. Mělo by být vyjasněno, že na zakázky na poskytování těchto služeb se tato směrnice nevztahuje, a to bez ohledu na to, jak jsou podle vnitrostátního práva označeny.

(33)

Určitý počet právních služeb je poskytován ze strany poskytovatelů služeb určených soudem členského státu, zahrnuje zastupování klientů v soudních řízeních právníky, musí být poskytován notáři či je spojen s výkonem úřední moci. Takové právní služby jsou obvykle poskytovány subjekty nebo jedinci určenými či vybranými způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek, jak tomu může být například při určování státních zástupců v některých členských státech. Tyto právní služby by proto měly být z oblasti působnosti této směrnice vyjmuty.

(34)

Je vhodné upřesnit, že pojem finančních nástrojů, jak je použit v této směrnici, má stejný význam jako v jiných právních předpisech týkajících se vnitřního trhu, a s ohledem na nedávné vytvoření Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu by mělo být stanoveno, že operace prováděné prostřednictvím uvedeného nástroje a mechanismu by měly být z oblasti působnosti směrnice vyloučeny. Rovněž by mělo být vyjasněno, že půjčky, ať již jsou spojeny s vydáním cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo s jinou operací s nimi, nebo nikoli, by měly být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice.

(35)

Mělo by být připomenuto, že čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (16) výslovně stanoví, že směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES se vztahují na veřejné zakázky a zakázky na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají, zatímco nařízení (ES) č. 1370/2007 se vztahuje na koncese na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají. Dále by mělo být připomenuto, že se uvedené nařízení i nadále vztahuje na (veřejné) zakázky na služby i na koncese na služby v oblasti veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem. Za účelem vyjasnění vztahů mezi touto směrnicí a nařízením (ES) č. 1370/2007 by mělo být výslovně stanoveno, že by se tato směrnice e neměla vztahovat na zakázky na služby v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem, jejichž zadávání by se nadále mělo řídit uvedeným nařízením. V rozsahu, v jakém nařízení (ES) č. 1370/2007 ponechává na vnitrostátním právu úpravu možnosti odchýlit se od pravidel stanovených uvedeným nařízením by měly mít členské státy i nadále možnost stanovit ve vnitrostátním právu, že zakázky na služby pro veřejnou přepravu cestujících po železnici nebo metrem mají být zadávány prostřednictvím zadávacího řízení podle jejich obecných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

(36)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé pohotovostní služby, pokud je poskytují neziskové organizace nebo sdružení, neboť v případě, že by poskytovatelé těchto služeb museli být vybíráni v souladu s postupy stanovenými v této směrnici, by bylo obtížné zachovat zvláštní povahu těchto organizací. Tato výjimka by však neměla jít nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Proto by mělo být výslovně stanoveno, že služby sanitní přepravy pacientů být vyjmuty nesmí. V této souvislost je dále nutné vyjasnit, že sanitní služby nejsou ve společném slovníku pro veřejné zakázky součástí kategorie CPV 601 „Služby silniční dopravy“, nýbrž třídy 8514. Mělo by proto být vyjasněno, že na služby kódu CPV 85143000-3 spočívající výlučně ve službách sanitní přepravy pacientů by se měl vztahovat zvláštní režim pro sociální a jiné zvláštní služby (dále jen „zjednodušený režim“). Ten by se v důsledku toho vztahoval i na smíšené zakázky na poskytování sanitních služeb obecně, pokud by hodnota služeb sanitní přepravy pacientů převyšovala hodnotu ostatních sanitních služeb.

(37)

V určitých případech může být daný veřejný zadavatel či dané sdružení veřejných zadavatelů jediným zdrojem dané služby, na jejíž poskytování má výhradní právo v souladu s právními a zveřejněnými správními předpisy, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU. Mělo by být vyjasněno, že se tato směrnice nemusí vztahovat na zakázky na veřejné služby zadané uvedenému veřejnému zadavateli nebo sdružení veřejných zadavatelů.

(38)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se na smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli měla pravidla pro zadávání veřejných zakázek vztahovat. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli vykládána odlišně. Protože by tato judikatura byla stejným způsobem použitelná i na orgány veřejné správy v případě, že působí v odvětvích, na které se tato směrnice vztahuje, je vhodné zajistit, aby se jak v této směrnici, tak ve směrnici 2014/24/EU použila stejná pravidla a byla vykládána stejným způsobem.

(39)

Řada zadavatelů je uspořádána jako hospodářská skupina, která může sestávat z několika samostatných podniků; každý z těchto podniků má často v celkové struktuře hospodářské skupiny specifickou úlohu. Je proto vhodné vyjmout určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadávané přidruženému podniku, jehož hlavní činností je poskytování takových služeb, dodávek nebo stavebních prací skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je též vhodné vyjmout určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadané zadavatelem společnému podniku, který je vytvořen z více zadavatelů, mezi které tento zadavatel patří, za účelem vykonávání činností, na které se vztahuje tato směrnice. Je však vhodné zajistit, aby toto vynětí nezpůsobilo narušení hospodářské soutěže zvýhodňující podniky nebo společné podniky, které jsou přidruženy k zadavatelům; je vhodné stanovit příslušný soubor pravidel, zejména pro maximální hranice, ve kterých mohou podniky obdržet část svého obratu z trhu a mimo které by tyto podniky ztrácely možnost získání zakázky bez výzvy k účasti v soutěži, pro složení společných podniků a stabilitu vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, ze kterých se skládají.

(40)

Je rovněž vhodné vyjasnit vztahy mezi ustanoveními o spolupráci mezi orgány veřejné správy a ustanoveními o zadávání zakázek přidruženým podnikům nebo v rámci společných podniků.

(41)

Podniky by měly být považovány za přidružené, existuje-li mezi zadavatelem a dotčeným podnikem přímý či nepřímý dominantní vliv nebo podléhají-li oba dominantnímu vlivu jiného podniku; účast soukromého subjektu sama o sobě by v této souvislosti neměla být relevantní. Ověření toho, zda je, či není určitý podnik přidružen k danému zadavateli, by mělo být možné provést co nejsnadněji. Vzhledem k tomu, že případnou existenci takového přímého či nepřímého dominantního vlivu bude nutné ověřit již pro účely rozhodnutí o tom, zda by roční účetní závěrky dotyčných podniků a zadavatelů měly být konsolidovány, by tudíž měly být podniky považovány za přidružené, jsou-li jejich roční účetní závěrky konsolidovány. V určitých případech však pravidla Unie týkající se konsolidovaných závěrek nemusí být použitelná, například z důvodu velikosti dotčeného podniku nebo kvůli tomu, že nejsou splněny určité podmínky týkající se jejich právní formy. V těchto případech, kdy se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (17) nepoužije, bude nutné existenci přímého či nepřímého dominantního vlivu posoudit s přihlédnutí k vlastnické struktuře, finanční účasti nebo pravidlům, jimiž se tyto podniky řídí.

(42)

Spolufinancování programů výzkumu a vývoje ze zdrojů z daného odvětví by mělo být podporováno. Mělo by tudíž být upřesněno, že tato směrnice se použije pouze tehdy, pokud takové spolufinancování neprobíhá a pokud výsledek činnosti v oblasti výzkumu a vývoje připadne dotčenému zadavateli. Tím by neměla být vyloučena možnost, aby poskytovatel služeb, který dané činnosti vykonal, o těchto činnostech uveřejnil zprávu, pokud zadavateli zůstane výhradní právo využívat výsledek činnosti v oblasti výzkumu a vývoje při jeho vlastní činnosti. Nicméně jakékoli fiktivní sdílení výsledků výzkumu a vývoje či jakákoli čistě symbolická účast na odměně poskytovatele služeb by neměla bránit uplatňování této směrnice.

(43)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na zakázky určené k povolení vykonávání činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice ani na soutěže o návrh za účelem vykonávání takové činnosti, pokud v členském státu, ve kterém je tato činnost vykonávána, je přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Je tedy vhodné zachovat postup, použitelný na všechna odvětví uvedená v této směrnici nebo jejich části, který umožní vzít v úvahu účinky otevření těchto odvětví hospodářské soutěži v současnosti nebo v budoucnu. Takový postup by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu, stejně jako vhodný rozhodovací proces, který by zajistil v krátkých lhůtách jednotné uplatňování práva Unie v této oblasti. V zájmu právní jistoty je třeba vyjasnit, že veškerá rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost týkající se použitelnosti odpovídajících ustanovení článku 30 směrnice 2004/17/ES se použijí i nadále.

(44)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být posouzeno na základě objektivních kritérií, která zohlední zvláštní vlastnosti dotčeného odvětví nebo jeho částí. Toto posouzení je nicméně omezeno příslušnými krátkými lhůtami a skutečností, že musí vycházet z informacích dostupných Komisi pocházejících buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti s prováděním článku 35, které nelze doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů. Posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být v rámci této směrnice uskutečněno, není dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži.

(45)

Posouzení toho, zda jsou určité odvětví nebo jeho části přímo vystaveny hospodářské soutěži, je třeba provádět ve vztahu ke konkrétní oblasti, v níž příslušné hospodářské subjekty danou činnost nebo její dotčené části vykonávají, k tzv. „relevantnímu zeměpisnému trhu“. Vzhledem k tomu, že pro účely posouzení je tento pojem klíčový, měl by být náležitým způsobem vymezen, a to na základě stávajících pojmů práva Unie. Rovněž je třeba vyjasnit, že se relevantní zeměpisný trh nemusí shodovat s územím dotčeného členského státu; rozhodnutí o použitelnosti výjimky by tak mohlo být omezeno pouze na části území dotčeného členského státu.

(46)

U provádění a uplatňování příslušných právních předpisů Unie, které otevírají určité odvětví nebo jeho část, se má za to, že zajišťují dostatečný předpoklad volného vstupu na dotčený trh. Takové příslušné právní předpisy by měly být uvedeny v příloze, která může být Komisí aktualizována. Při aktualizaci uvedené přílohy by Komise měla brát v úvahu zejména případně přijatá opatření, jejichž důsledkem je skutečné otevření jiných odvětví, než která jsou již uvedena v uvedené příloze, hospodářské soutěži, jako otevření vnitrostátní železniční přepravy cestujících.

(47)

Pokud volný přístup na daný trh není předpokládán na základě provádění příslušných právních předpisů Unie, mělo by být prokázáno, že tento přístup je volný právně i fakticky. Jestliže uplatňování právního aktu Unie, kterým se určité odvětví otvírá hospodářské soutěži, členský stát rozšíří na situace mimo oblast působnosti uvedeného právního aktu, například uplatňováním směrnice 94/22/ES na odvětví uhlí nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (18) na vnitrostátní osobní přepravu, měla by být při posouzení toho, zda je přístup do daného odvětví právně i fakticky volný, tato skutečnost zohledněna.

(48)

Nezávislé vnitrostátní orgány, jako jsou odvětvové regulační orgány nebo orgány na ochranu hospodářské soutěže, obvykle disponují specializovaným know-how, informacemi a znalostmi, které by byly relevantní při posouzení toho, zda jsou určitá činnost nebo její části přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není přístup omezen. K žádostem o výjimku by proto mělo být v příslušných případech připojeno aktuální stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu, který je ve vztahu k dotčené činnosti příslušný, ke stavu hospodářské soutěže v daném odvětví, nebo by mělo být takové stanovisko součástí uvedených žádostí.

Bez odůvodněného a podloženého stanoviska nezávislého vnitrostátního orgánu, který je ve vztahu k dotčené činnosti příslušný, by k posouzení žádosti o výjimku bylo zapotřebí více času. Lhůtu, v níž musí Komise takové žádosti posoudit, je proto třeba příslušným způsobem upravit.

(49)

Komise by vždy měla mít povinnost posoudit žádosti, jež jsou v souladu s prováděcími pravidly týkajícími se postupů, jimž se stanoví, zda jsou určitá činnost nebo její části přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není přístup omezen. Rovněž je však třeba vyjasnit, že vzhledem ke složitosti těchto žádostí nemusí být vždy možné v příslušných lhůtách zajistit přijetí prováděcích aktů, jimiž se stanoví, zda jsou určitá činnost nebo její části přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

(50)

Je třeba vyjasnit, že by Komise měla mít možnost vyžádat si od členských států nebo zadavatelů informace nebo jejich doplnění či vyjasnění. K tomu by měla stanovit přiměřenou lhůtu, která by s náležitým zřetelem rovněž k potřebě dodržet lhůty, v nichž má Komise přijmout prováděcí akt, měla zohlednit faktory, jakými jsou složitost požadovaných informací nebo jejich snadná dostupnost.

(51)

Zaměstnání a výkon povolání přispívají k začlenění do společnosti a tvoří základní prvky pro zajištění rovných příležitostí pro všechny. V této souvislosti mohou hrát významnou roli chráněné dílny. Totéž platí i pro jiné sociálně zaměřené podniky, jejichž hlavním cílem je podpora sociálního a profesního začlenění nebo opětovného začlenění zdravotně postižených a znevýhodněných osob, jako jsou nezaměstnaní, příslušníci znevýhodněných menšin nebo jinak sociálně vyloučených skupin. Takovéto dílny nebo podniky by však za obvyklých podmínek hospodářské soutěže nemusely být schopny zakázku získat. Proto je vhodné stanovit, že by členské státy měly mít možnost vyhradit právo účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky nebo jejich určité části těmto dílnám nebo podnikům, popřípadě vyhradit plnění zakázek pro programy chráněného zaměstnání.

(52)

S cílem začlenit do zadávacích řízeních náležitě požadavky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a pracovních podmínek, je zvláště důležité, aby členské státy a zadavatelé přijali příslušná opatření, jimiž zajistí dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, které jsou platné v místě provádění stavebních prací nebo poskytování služeb a které vyplývají ze zákonů, nařízení, vyhlášek a rozhodnutí na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, jakož i z kolektivních smluv, pokud jsou taková pravidla i jejich uplatňování v souladu s právem Unie. Během plnění zakázky by rovněž měly být uplatňovány závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které byly ratifikovány všemi členskými státy a které jsou uvedeny v příloze XIV. To by však žádným způsobem nemělo bránit uplatňování pracovních podmínek, které jsou pro pracovníky příznivější.

Příslušná opatření by měla být uplatňována v souladu se základními zásadami práva Evropské unie, zejména s cílem zajistit rovné zacházení. Tato opatření by měla být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (19) a způsobem, který zajišťuje rovné zacházení a který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty a pracovníky z jiných členských států.

(53)

Služby by měly být považovány za poskytnuté v tom místě, kde dochází. Jsou-li služby poskytnuty na dálku, například služby poskytované telefonními centry, jsou tyto služby považovány za poskytnuté v místě, kde jsou vykonány, bez ohledu na místo a členský stát, jimž jsou určeny.

(54)

Příslušné povinnosti by se mohly odrážet ve smluvních ujednáních. Zároveň by mělo být možné začleňovat do smluv na zakázky ustanovení zajišťující soulad s kolektivními smlouvami v souladu s právem Unie v oblasti veřejných zakázek. Nedodržení příslušných povinností může být považováno za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

(55)

Kontrola dodržování environmentálních, sociálních a pracovněprávních předpisů by měla probíhat v příslušných fázích zadávacího řízení, při uplatňování obecných zásad upravujících výběr účastníků a zadávání zakázek, při uplatňování kritérií pro vyloučení a při uplatňování ustanovení o mimořádně nízkých nabídkách. Potřebná ověřování k tomuto účelu by měla být prováděna v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice, zejména s těmi, jež upravují poskytování dokladů a vlastní prohlášení.

(56)

Tato směrnice by neměla bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejného pořádku, veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat a k ochraně rostlin, či jiných opatření v oblasti životního prostředí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(57)

Výzkum a inovace, včetně ekoinovací a sociálních inovací, patří mezi hlavní hybné síly budoucího růstu a představují jádro strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Zadavatelé správy by měli co nejstrategičtěji využívat zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovací. Nákupy inovativních výrobků, stavebních prací a služeb hrají klíčovou úlohu při zlepšování účinnosti a kvality veřejných služeb a zároveň řeší hlavní společenské problémy. Takové nákupy přispívají k dosažení nejlepšího poměru získané hodnoty a výše vynaložených prostředků, jakož i širších hospodářských, environmentálních a společenských výhod ve smyslu vytváření nových nápadů a jejich přeměny na inovativní výrobky a služby, a tím i k podpoře udržitelného hospodářského růstu.

Mělo by být připomenuto, že řada modelů zadávání zakázek je uvedena ve sdělení Komise ze dne 14. prosince 2007 nazvaném „Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelně vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“, které se týká zakázek na ty služby v oblasti výzkumu a vývoje, jež nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Tyto modely by měly být k dispozici i nadále, avšak tato směrnice by rovněž měla přispět k usnadnění zadávání zakázek v oblasti inovací a napomáhat členským státům při dosahování cílů v oblasti Unie inovací.

(58)

Z důvodu významu inovací by měli být zadavatelé podporováni v tom, aby umožňovali varianty tak často, jak je to jen možné. Tito zadavatelé by tedy měli mít na paměti, že před oznámením o tom, že mohou být předloženy varianty, je nutné vymezit minimální požadavky, jež mají tyto varianty splňovat.

(59)

Nelze-li potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná, měli by mít zadavatelé k dispozici zvláštní zadávací řízení, pokud jde o smlouvy spadající do oblasti působnosti této směrnice. Toto zvláštní řízení by mělo zadavatelům umožnit vytváření dlouhodobých inovačních partnerství pro vývoj a následnou koupi nových, inovativních výrobků, služeb nebo stavebních prací za předpokladu, že tyto inovativní výrobky, služby nebo stavební práce mohou být dodány podle dohodnutých úrovní plnění a nákladů bez potřeby samostatného zadávacího řízení pro nákup. Inovační partnerství by měla vycházet z pravidel pro postup platných pro jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži a zakázky by se měly zadávat výhradně na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, neboť se jedná o nejvhodnější způsob srovnávání nabídek na inovativní řešení. Bez ohledu na to, zda souvisejí s velmi rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty, by inovační partnerství měla být strukturována tak, aby mohla vytvořit nezbytnou „tržní poptávku“ podněcující vývoj inovativního řešení, aniž by vyloučila trh. Zadavatelé by proto neměli používat inovační partnerství způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval. V některých případech by k odstranění těchto účinků mohlo přispět vytvoření inovačního partnerství s několika partnery.

(60)

Ze zkušeností vyplývá, že soutěžní dialog stanovený ve směrnici 2014/24/EU se osvědčil v případech, kdy veřejní zadavatelé nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit, co může nabídnout trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Taková situace může nastat zejména u inovativních projektů, při realizaci velkých integrovaných projektů dopravní infrastruktury, rozsáhlých počítačových sítí nebo projektů zahrnujících složité a strukturované financování. Členským státům by proto mělo být dovoleno, aby tento nástroj dali zadavatelům k dispozici. Veřejní zadavatelé by v příslušných případech měli být vybízeni k tomu, aby v zájmu zajištění dobré spolupráce mezi hospodářskými subjekty a veřejným zadavatelem během zadávacího řízení jmenovali vedoucího projektu.

(61)

S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď uveřejnění není možné z mimořádně naléhavých důvodů, které zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat, nebo pokud je od začátku jasné, že by uveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž nebo lepší výsledky zadávání zakázek, především v případech, kdy objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může zakázku provést. To je případ uměleckých děl, u nichž totožnost umělce ze své podstaty určuje jedinečný charakter a hodnotu samotného uměleckého předmětu. Výjimečnost může vyplývat i z jiných skutečností, avšak k použití jednacího řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži může opravňovat jen situace objektivní výlučnosti, pokud situaci výlučnosti nevytvořil sám zadavatel s ohledem na budoucí zadávací řízení.

Zadavatel, který využije této výjimky, by měl odůvodnit, proč nemá k dispozici rozumné alternativy nebo náhradní řešení, jako je například využití alternativních distribučních kanálů, a to i vně členského státu, v němž se zadavatel nachází“ nebo zvážení funkčně srovnatelných stavebních prací, dodávek a služeb.

Pokud k situaci výlučnosti došlo z technických důvodů, měly by být tyto důvody v každém jednotlivém případě pečlivě vymezeny a odůvodněny. Tyto důvody by mohly například zahrnovat faktickou technickou neschopnost jiného hospodářského subjektu provést požadovaný výkon či nezbytnost použít specifické know-how, nástroje či prostředky, které má k dispozici pouze jeden hospodářský subjekt. Technické důvody mohou rovněž vyplývat ze specifických požadavků na interoperabilitu, jež musí být splněny, aby byl zajištěn průběh stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být obstarány.

Dále není zadávací řízení účelné, pokud se dodávky nakupují přímo na komoditním trhu, a to včetně obchodních platforem pro komodity, jako jsou zemědělské produkty a suroviny, a energetických burz, kde jsou tržní ceny přirozeně zajištěny regulovanou mnohostrannou obchodní strukturou, jež je podrobena dohledu.

(62)

Mělo by být vyjasněno, že ustanovení o ochraně důvěrných informací nebrání uveřejnění těch částí uzavřených smluv, které nejsou důvěrné, včetně veškerých jejich následných změn.

(63)

Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit uveřejňování zakázek a zvýšit účinnost a transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek. Měly by se stát obvyklým prostředkem komunikace a výměny informací v rámci zadávacích řízení, neboť významným způsobem zvyšují možnosti hospodářských subjektů účastnit se zadávacích řízení na celém vnitřním trhu. Za tímto účelem by měla být stanovena povinnost vydávat v elektronické podobě oznámení, zpřístupňovat v elektronické podobě zadávací podmínky a – po přechodném období v délce 30 měsíců – komunikovat pouze elektronickou cestou, a to ve smyslu komunikace elektronickými prostředky ve všech stádiích řízení, včetně podávání žádostí o účast, a zejména podávání nabídek (elektronické podávání nabídek). Členské státy a zadavatelé by měli i nadále mít možnost používat přísnější režim, budou-li si to přát. Mělo by být rovněž vyjasněno, že povinné užívání elektronických komunikačních prostředků podle této směrnice by nemělo zadavatele zavazovat k elektronickému zpracovávání nabídek, ani by nemělo ukládat elektronické hodnocení nebo automatizované zpracovávání. Dále by se neměla povinnost používat elektronické komunikační prostředky podle této směrnice vztahovat na prvky postupu zadávání zakázek po zadání zakázky ani na vnitřní komunikaci v rámci zadavatele.

(64)

S výjimkou některých konkrétních případů by zadavatelé měli používat elektronické komunikační prostředky, které vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení. Při použití těchto komunikačních prostředků by rovněž měl být řádně zohledněno, zda jsou přístupné osobám se zdravotním postižením. Mělo by být vyjasněno, že povinnost používat elektronické prostředky ve všech stádiích zadávacího řízení by nebyla přiměřená v situacích, kdy by používání elektronických prostředků vyžadovalo speciální nástroje nebo formáty souborů, které nejsou obecně dostupné, nebo kdy by daná komunikace mohla probíhat pouze za použití speciálního kancelářského vybavení. Zadavatelé by proto v určitých případech neměli mít povinnost vyžadovat pro jednotlivá podání použití elektronických komunikačních prostředků, přičemž tyto případy by měly být taxativně vyjmenovány. Směrnice by měla stanovit, že k těmto případům by měly patřit situace, jež by vyžadovaly použití speciálního kancelářského vybavení, které zadavatelé nemají obecně k dispozici, například širokoformátové tiskárny. U některých zadávacích řízení může zadávací dokumentace vyžadovat předložení fyzického či zmenšeného modelu, který zadavateli nelze předložit za použití elektronických prostředků. V takových případech by měl být model zadavateli zaslán poštou nebo jinou vhodnou doručovací službou.

Mělo by však být upřesněno, že užití jiných komunikačních prostředků by mělo být omezeno na prvky nabídky, u nichž se elektronické komunikační prostředky nevyžadují.

Je vhodné upřesnit, že je-li to nezbytné z technických důvodů, měli by mít zadavatelé možnost stanovit maximální omezení velikosti souborů, jež mohou být předloženy.

(65)

Výjimečně mohou nastat případy, kdy by zadavatelé měli mít možnost elektronické komunikační prostředky nepoužít, pokud by bylo takové nepoužití nezbytné z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací. Mělo by být upřesněno, že pokud může nezbytnou úroveň ochrany poskytnout použití elektronických nástrojů, které obecně dostupné nejsou, měly by být tyto elektronické nástroje použity. To by mohl být třeba případ, kdy zadavatelé vyžadují použití specializovaného zabezpečeného komunikačního prostředku, k němuž poskytnou přístup.

(66)

Rozdílné technické formáty nebo normy pro zpracovávání a zasílání zpráv by případně mohly vytvářet překážky pro interoperabilitu, a to nejen v rámci jednotlivých členských států, nýbrž také a především mezi členskými státy. Například pro účast v zadávacím řízení, v němž je dovoleno nebo vyžadováno použití elektronických katalogů, což je formát pro prezentaci a uspořádání informací způsobem, který je společný pro všechny zúčastněné zájemce a který je určen k elektronickému zpracování, by po hospodářských subjektech mohlo být, v případě neexistence příslušných norem, vyžadováno přizpůsobení jejich vlastních katalogů pro každé zadávací řízení, což by vedlo k poskytování velmi podobných informací v různých formátech v závislosti na specifikacích dotčeného zadavatele. Normy pro formáty katalogu by tak zlepšily úroveň interoperability, zvýšily účinnost a také snížily úsilí požadované po hospodářských subjektech.

(67)

Při zvažování, zda je potřeba zajistit nebo zvýšit interoperabilitu mezi různými technickými formáty nebo normami pro zpracovávání a zasílání zpráv stanovením povinnosti používat určité normy, a pokud ano, které normy zavést, by Komise měla v nejvyšší možné míře zohlednit stanoviska zúčastněných stran. Zároveň by měla zvážit, do jaké míry již hospodářské subjekty a zadavatelé určitou normu používají v praxi a jak se osvědčila. Před zavedením povinnosti používat určitou technickou normu by Komise měla rovněž pečlivě zvážit náklady, jež s tím mohou být spojeny, a to zejména z hlediska úprav stávajících řešení pro elektronické zadávání zakázek včetně infrastruktury, procesů a programového vybavení.

Nejsou-li předmětné normy vypracovány mezinárodní, evropskou nebo vnitrostátní normalizační organizací, měly by splňovat požadavky na normy pro oblast informačních a komunikačních služeb uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (20).

(68)

Členské státy a zadavatelé by před vymezením úrovně bezpečnosti nezbytné pro elektronické komunikační prostředky, jež mají být v různých stádiích zadávacích řízení používány, měli vyhodnotit přiměřenost mezi požadavky zaměřenými na zajištění řádného a spolehlivého ověření totožnosti zasílatelů příslušných informací, jakož i integrity jejich obsahu na straně jedné, a rizikem problémů na straně druhé, jako například v situacích, kdy zprávy zasílá jiný zasílatel, než je v nich uveden. Jelikož jsou všechny ostatní prvky ekvivalentní, znamenalo by to, že úroveň bezpečnosti nezbytná například pro e-mail, v němž se žádá o potvrzení přesné adresy místa konání informativní schůzky, by nemusela být nastavena stejně jako pro nabídku samotnou, jež pro hospodářský subjekt představuje závaznou nabídku. Obdobně by hodnocení přiměřenosti mohlo vést k nižší úrovni bezpečnosti, jež se vyžaduje pro opětovné předložení elektronického katalogu nebo podání nabídky v souvislosti s dílčími výběrovými řízeními spadajícími pod rámcovou dohodu nebo přístup k zadávací dokumentaci.

(69)

Přestože by podstatné prvky určitého zadávacího řízení, jako je zadávací dokumentace, žádosti o účast, projevy zájmu a nabídky, měly být vždy vyhotoveny písemně, měla by i nadále existovat možnost ústní komunikace s hospodářskými subjekty, bude-li její obsah v dostatečné míře zdokumentován. To je nezbytné k zajištění přiměřené úrovně transparentnosti, jež umožní ověřit, zda byla dodržena zásada rovného zacházení. Zásadní význam má zejména to, aby ústní komunikace s uchazeči, jež by mohla mít dopad na obsah a posouzení nabídek, byla dostatečně zdokumentována vhodnými prostředky, jako například zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

(70)

Na trzích Unie v oblasti veřejných zakázek se objevuje silná tendence k soustředění poptávky veřejných kupujících s cílem dosáhnout úspor z rozsahu, včetně nižších cen a transakčních nákladů, a zlepšování a profesionalizace řízení zadávání zakázek. Toho lze dosáhnout soustředěním nákupů buď podle počtu zúčastněných zadavatelů, nebo podle průběžného objemu a průběžné hodnoty. Avšak soustředění a centralizaci nákupů by měly být pečlivě sledovány, aby se zabránilo nadměrnému soustředění kupní síly a nekalé soutěži a aby byla zachována transparentnost, hospodářská soutěž a rovněž možnosti malých a středních podniků ohledně jejich přístupu na trh.

(71)

Rámcové dohody mohou být v celé Evropě účinnou technikou zadávání zakázek, avšak je třeba zlepšit hospodářskou soutěž zvýšením transparentnosti zakázek realizovaných prostřednictvím rámcových dohod a zlepšením přístupu k těmto zakázkám. Proto je vhodné přezkoumat ustanovení vztahující se na tyto dohody, zejména je třeba stanovit, že specifické zakázky vycházející z těchto dohod budou zadávány na základě objektivních pravidel a kritérií, například v návaznosti na dílčí výběrové řízení, a že doba platnosti rámcových dohod musí být omezená.

(72)

Rovněž by mělo být vyjasněno, že zatímco zakázky založené na rámcové dohodě mají být zadány před uplynutím platnosti rámcové dohody samotné, délka trvání jednotlivých zakázek založených na rámcové dohodě nemusí být shodná s dobou platnosti uvedené rámcové dohody, ale může být podle potřeby kratší nebo delší. Zejména by mělo být dovoleno délku trvání jednotlivých zakázek založených na rámcové dohodě stanovit s ohledem na faktory, jako je čas potřebný k jejich plnění, skutečnost, je-li součástí údržba zařízení s předpokládanou životností delší než osm let nebo je-li zapotřebí rozsáhlé školení zaměstnanců, kteří mají zakázku plnit.

Rovněž by mělo být upřesněno, že mohou nastat případy, kdy by mělo být dovoleno, aby i doba platnosti rámcových dohod byla delší než osm let. Tyto případy, které by měly být řádně odůvodněny, a to zejména předmětem rámcové dohody, mohou nastat například tehdy, pokud hospodářské subjekty potřebují zařízení, jehož doba odepisování je delší než osm let a jež musí být k dispozici kdykoli po celou dobu platnosti rámcové dohody. Ve specifickém kontextu veřejných služeb poskytujících veřejnosti základní služby mohou nastat případy, kdy je zapotřebí jak rámcových dohod s delší dobou platnosti, tak i delšího trvání jednotlivých zakázek, například u rámcových dohod pro zajišťování běžné i mimořádné údržby sítí, jež může vyžadovat nákladné technické zařízení obsluhované personálem, který za tímto účelem absolvoval vysoce specializované proškolení, aby byla zajištěna kontinuita služeb a minimalizovány možné výpadky.

(73)

S ohledem na získané zkušenosti je rovněž třeba přizpůsobit pravidla, kterými se řídí dynamické nákupní systémy, aby umožnila zadavatelům plně využívat výhod, jež tyto systémy nabízí. Tyto systémy je třeba zjednodušit, zejména by měly být provozovány v rámci užšího řízení, čímž se odstraní potřeba předběžných nabídek, které byly označeny za jednu z hlavních překážek spojených s dynamickými nákupními systémy. Proto by mělo být každému hospodářskému subjektu, který podá žádost o účast a splní kritéria pro výběr, umožněno, aby se zúčastnil zadávacích řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému po dobu jeho použitelnosti.

Tato technika nákupu dává zadavatelům k dispozici širokou škálu nabídek, což zajistí optimální využití finančních prostředků díky rozsáhlé hospodářské soutěži v souvislosti s běžně užívanými již hotovými výrobky, stavbami nebo službami, jež jsou na trhu běžně k dispozici.

(74)

K posouzení těchto žádostí o účast by obvykle mělo dojít do 10 pracovních dnů, neboť hodnocení kritérií pro výběr proběhne na základě požadavků zadavatelů na dokumentaci v příslušných případech v souladu se zjednodušenými ustanoveními směrnice 2014/24/EU. V momentě, kdy je však dynamický nákupní systém zaveden, mohou nicméně zadavatelé v návaznosti na první uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k potvrzení zájmu čelit vysokému počtu žádostí o účast, jenž by mohl způsobit, že budou k posouzení žádostí potřebovat více času. To by mělo být přípustné za předpokladu, že žádná jednotlivá zakázka nebude zahájena, dokud nebudou posouzeny všechny žádosti.

Zadavatelé by měli mít možnost zvolit si způsob, jakým budou žádosti o účast posuzovat, například rozhodnout o jejich posuzování pouze jednou týdně, budou-li dodrženy lhůty pro posouzení každé žádosti o přijetí. Zadavatelé využívající v rámci dynamického nákupního systému kritéria pro vyloučení a výběr podle směrnice 2014/24/EU by měli příslušná ustanovení uvedené směrnice uplatňovat stejným způsobem jako veřejní zadavatelé provozující dynamický nákupní systém podle směrnice 2014/24/EU.

(75)

Za účelem zlepšení možností malých a středních podniků účastnit se rozsáhlých dynamických nákupních systémů, například takových, jež provozuje centrální zadavatel, by měl dotčený veřejný zadavatel či zadavatel mít možnost rozdělit systém na objektivně vymezené kategorie výrobků, stavebních prací nebo služeb. Tyto kategorie by měly být vymezeny na základě objektivních faktorů, k nimž může patřit například maximální přípustný rozsah jednotlivých zakázek, jež mají být v dané kategorii zadány, nebo konkrétní zeměpisná oblast, v níž se budou jednotlivé zakázky následně provádět. Je-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, měl by veřejný zadavatel či zadavatel uplatňovat kritéria pro výběr přiměřená vlastnostem příslušné kategorie.

(76)

Mělo by být vyjasněno, že elektronické aukce nejsou typicky vhodné pro některé zakázky na stavební práce a některé zakázky na služby, jejichž předmětem je intelektuální plnění, jako například návrh stavebních prací, neboť předmětem elektronických aukcí mohou být pouze prvky vhodné pro automatizované hodnocení elektronickými prostředky bez zásahu nebo vyhodnocování ze strany zadavatele, konkrétně pak prvky vyčíslitelné, tak, aby mohly být vyjádřeny v číslech nebo procentních podílech.

Mělo by však být rovněž vyjasněno, že v zadávacím řízení na nákup určitého práva k duševnímu vlastnictví elektronickou aukci využít lze. Zároveň je vhodné připomenout, že zadavatelé sice mohou uplatnit kritéria pro výběr, která jim umožňují snížit počet zájemců nebo uchazečů, dokud aukce nezačala, avšak po začátku aukce by další snížení počtu uchazečů účastnících se elektronické aukce dovoleno být nemělo.

(77)

Nové techniky elektronického nákupu se neustále rozvíjejí, jako například elektronické katalogy. Elektronické katalogy představují formát pro prezentaci a organizaci informací způsobem, který je společný pro všechny zúčastněné zájemce a který je vhodný pro elektronické zpracování. Jako příklad by mohlo posloužit předkládání nabídek v podobě tabulek. Zadavatelům by mělo být umožněno, aby vyžadovali elektronické katalogy ve všech dostupných řízeních, kde je vyžadováno využití elektronických prostředků komunikace. Elektronické katalogy pomáhají zvyšovat hospodářskou soutěž a efektivitu veřejných nákupů, zejména tím, že šetří čas a finanční prostředky. měla by být stanovena určitá pravidla k zajištění toho, aby využití těchto nových technik bylo v souladu s touto směrnicí a zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti. Používání elektronických katalogů pro předkládání nabídek by proto nemělo mít za následek možnost, že se hospodářské subjekty omezí na předložení svého obecného katalogu. Hospodářské subjekty by nadále měly mít povinnost přizpůsobit své obecné katalogy v závislosti na konkrétním zadávacím řízení. Přizpůsobení zajistí, že katalog předkládaný v reakci na konkrétní zadávací řízení obsahuje pouze výrobky, stavební práce nebo služby, které hospodářský subjekt po aktivním posouzení vyhodnotil jako odpovídající z hlediska požadavků zadavatele. Přitom by mělo být hospodářským subjektům umožněno kopírovat informace obsažené v jejich obecném katalogu, neměly by však mít možnost předkládat obecné katalogy jako takové. Dále by v případech, kdy existuje dostatečná záruka z hlediska zajištění zpětné dohledatelnosti, rovného zacházení a předvídatelnosti, měli mít zadavatelé možnost generovat nabídky v souvislosti s konkrétními nákupy na základě dříve předložených elektronických katalogů, a to zejména tehdy, byla-li v režimu rámcové dohody opětovně otevřena soutěž nebo používá-li se dynamický nákupní systém.

Pokud nabídky vygeneroval zadavatel, měl by mít dotčený hospodářský subjekt možnost ověřit, že nabídka takto vytvořená zadavatelem neobsahuje věcné chyby. V případě věcné chyby by hospodářský subjekt neměl být vázán nabídkou vygenerovanou zadavatelem, ledaže byla chyba opravena.

V souladu s požadavky pravidel pro elektronické komunikační prostředky by se zadavatelé měli vyvarovat neodůvodněných překážek pro přístup hospodářských subjektů k zadávacím řízením, v nichž mají být nabídky předkládány ve formě elektronických katalogů a jež zajišťují shodu s obecnými zásadami nediskriminace a rovného zacházení.

(78)

Centralizované techniky nákupu jsou stále více využívány ve většině členských států. Společní zadavatelé jsou pověřeni prováděním nákupů, řízením dynamických nákupních systémů nebo zadáváním zakázek nebo uzavíráním rámcových dohod pro jiné veřejné zadavatele či zadavatele, a to za úplatu nebo bezplatně. Zadavatelé, jejichž jménem byla rámcová dohoda uzavřena, by měli mít možnost tuto rámcovou dohodu využívat pro jednotlivé nebo opakované nákupy. S ohledem na velké objemy nákupů by tyto techniky mohly napomoci zvýšení hospodářské soutěže a měly by pomáhat profesionalizovat veřejné nákupy. Proto by měla být zavedena unijní definice centrálních zadavatelů nakupujících pro zadavatele a mělo by být upřesněno, že centrální zadavatelé fungují dvěma různými způsoby.

Zaprvé by prostřednictvím nákupu, skladování nebo prodeje měli mít možnost vystupovat jakožto velkoobchodníci, nebo – zadruhé – by měli mít možnost vystupovat jako zprostředkovatelé, a to prostřednictvím zadávání zakázek, provozování dynamických nákupních systémů nebo uzavírání rámcových dohod, které budou využívat zadavatelé.

Tuto zprostředkovatelskou úlohu by v některých případech bylo možno plnit samostatným vedením zadávacích řízení bez podrobných pokynů ze strany dotčených zadavatelů; v jiných případech pak vedením příslušných zadávacích řízení podle pokynů dotčených zadavatelů, jejich jménem a na jejich účet.

Dále by měla být stanovena pravidla pro rozdělení odpovědnosti za dodržování povinností podle této směrnice, a to rovněž v případě opravných prostředků, mezi centrálního zadavatele a zadavatele nakupující od centrálního zadavatele či jeho prostřednictvím. Bude-li mít společný zadavatel výlučnou odpovědnost za vedení zadávacích řízení, měl by rovněž nést výlučnou a přímou odpovědnost za soulad těchto řízení s právními předpisy. Bude-li zadavatel provádět část tohoto řízení, například opětovné otevření soutěže podle rámcové dohody nebo zadání jednotlivých zakázek na základě dynamického nákupního systému, měl by i nadále nést odpovědnost za fáze, které realizuje.

(79)

Zadavatelé by měli mít možnost zadat zakázku na služby spočívající v poskytování centralizovaných nákupních činností centrálnímu zadavateli, a to bez ohledu na postupy stanovené v této směrnici. Zároveň by mělo být dovoleno, aby tyto zakázky na služby zahrnovaly poskytování pomocných nákupních činností. Tyto zakázky na služby spočívající v poskytování pomocných nákupních činností by měly být zadávány v souladu s touto směrnicí, pokud by je neprováděl centrální zadavatel ve spojení s poskytováním centralizovaných nákupních činností příslušnému zadavateli. Zároveň mělo být připomenuto, že by se tato směrnice neměla použít v případech, kdy jsou centralizované nebo pomocné nákupní činnosti prováděny jinak než na základě úplatné smlouvy, která je zakázkou ve smyslu této směrnice.

(80)

Zpřísnění ustanovení týkajících se centrálních zadavatelů by v žádném případě nemělo bránit stávající praxi příležitostného společného zadávání zakázek, tedy méně institucionalizovanému a systematickému společnému nákupu, popřípadě zavedené praxi využívání poskytovatelů služeb, kteří připravují a vedou zadávací řízení jménem zadavatele, na jeho účet a na základě jeho pokynů. Naopak některé rysy společného zadávání zakázek by měly být upřesněny vzhledem k významné roli, kterou by společné zadávání zakázek mohlo hrát přinejmenším v souvislosti s inovativními projekty.

Společné zadávání zakázek může mít různou podobu, počínaje koordinovaným zadáváním zakázek prostřednictvím přípravy společných technických specifikací pro stavební práce, dodávky nebo služby, jež budou zadány několika zadavateli, z nichž každý povede samostatné zadávací řízení, až po případy, kdy dotčení zadavatelé společně povedou jediné zadávací řízení, a to buď na základě společného jednání, nebo pověřením jednoho zadavatele, aby zadávací řízení vedl jménem všech zadavatelů.

Vedou-li různí zadavatelé společně jediné zadávací řízení, měli by nést společnou odpovědnost za plnění svých povinností podle této směrnice. Pokud však zadavatelé společně vedou pouze části zadávacího řízení, měla by se společná odpovědnost vztahovat pouze na ty části řízení, jež byly vedeny společně. Každý zadavatel by měl nést výlučnou odpovědnost ve vztahu k řízením nebo jejich částem, jež sám vede, jako je například zadání zakázky, uzavření rámcové dohody, provozování dynamického nákupního systému nebo opětovné otevření soutěže podle rámcové dohody.

(81)

Elektronické komunikační prostředky jsou obzvláště vhodné pro podporu centralizovaných nákupních postupů a nástrojů, protože umožňují opětovné využití a automatické zpracování údajů a minimalizaci nákladů na informace a transakce. Použití těchto elektronických komunikačních prostředků by tedy v prvním roce mělo být stanoveno pro centrální zadavatele jako povinné, protože rovněž usnadňuje sbližování postupů v celé Unii. Poté by měla následovat všeobecná povinnost používat elektronické komunikační prostředky ve všech zadávacích řízeních po uplynutí přechodného období v délce 30 měsíců.

(82)

Společné zadávání zakázek zadavateli z různých členských států v současné době naráží na konkrétní právní problémy z hlediska konfliktů vnitrostátních právních předpisů. Nehledě na skutečnost, že směrnice 2004/17/ES implicitně umožňovala přeshraniční společné zadávání veřejných zakázek, čelí zadavatelé nadále značným právním a praktickým obtížím při nákupech od centrálních zadavatelů v jiných členských státech nebo při společném zadávání zakázek. Tyto obtíže by měly být odstraněny, aby zadavatelé měli možnost těžit maximum z potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, zejména pro inovativní projekty s velkou mírou rizika, kterou z racionálního hlediska nemůže nést jediný veřejný zadavatel. Proto by měla být zavedena nová pravidla o přeshraničním společném zadávání zakázek, a to za účelem usnadnění spolupráce mezi zadavateli a pro zvýraznění prospěchu z vnitřního trhu vytvořením přeshraničních podnikatelských příležitostí pro dodavatele a poskytovatele služeb. Tato pravidla by měla stanovit podmínky pro přeshraniční využívání centrálních zadavatelů a určit příslušné právní předpisy pro zadávání veřejných zakázek, včetně příslušných právních předpisů pro opravné prostředky, v případě přeshraničních spojených řízení, doplňující kolizní pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (21). Zadavatelé z různých členských států navíc mohou zakládat společné subjekty vytvořené podle vnitrostátního práva nebo práva Unie. Pro takovou formu společného zadávání zakázek by měla být stanovena zvláštní pravidla.

Nicméně zadavatelé by neměli využívat možnosti pro přeshraniční společné zadávání za účelem obcházení imperativních norem veřejného práva, v souladu s právem Unie, jež se na ně vztahují ve členském státě, v němž se nacházejí. Takové normy by mohly zahrnovat například ustanovení o transparentnosti a přístupu k dokumentům nebo specifické požadavky pro zpětnou dohledatelnost citlivých dodávek.

(83)

Technické specifikace vypracované kupujícími musí umožňovat, aby byly veřejné zakázky otevřeny hospodářské soutěži a aby bylo dosaženo cílů udržitelnosti. Za tímto účelem by mělo být možné podávat nabídky, které budou odrážet rozmanitost technických řešení, norem a technických specifikací na trhu, včetně těch, které byly vypracovány na základě kritérií výkonnosti týkajících se životního cyklu a udržitelnosti produkčního procesu, pokud jde o stavební práce, dodávky a služby.

V důsledku toho by měly být technické specifikace vypracovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Vypracování technických specifikací tak, aby stanovovaly požadavky na výkon a funkci, obecně umožňuje, aby bylo tohoto cíle dosaženo co nejlépe. Funkční a výkonnostní požadavky jsou rovněž vhodným prostředkem podpory inovací v oblasti zadávání veřejných zakázek a měly by být využívány v nejširší možné míře. Odkazuje-li se na evropskou normu nebo na vnitrostátní normu, neexistuje-li norma evropská, měli by zadavatelé posoudit i nabídky založené na jiných rovnocenných ujednáních, jež splňují požadavky zadavatelů a jsou rovnocenná z hlediska bezpečnosti. Prokázání rovnocennosti požadovaným štítkem by mělo být povinností hospodářského subjektu.

Za účelem prokázání rovnocennosti by mělo být možné od uchazeče požadovat, aby poskytl doklad potvrzený třetí stranou. Avšak v případech, kdy nebude mít dotčený hospodářský subjekt přístup k těmto osvědčením či zkušebním protokolům, nebo pokud nebude možné, aby je získal včas, by však mělo být možné povolit jiné vhodné doklady, například technickou dokumentaci výrobce, jestliže tím dotčený hospodářský subjekt prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby splňují požadavky nebo kritéria stanovená v technických specifikacích, kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky.

(84)

Pro všechny zakázky určené pro využívání osobami, ať již širokou veřejností nebo zaměstnanci zadavatele, je nezbytné, aby zadavatelé stanovili technické specifikace tak, aby byla s výjimkou řádně odůvodněných případů zohledněna kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

(85)

Zadavatelé, kteří chtějí nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby s konkrétními environmentálními, sociálními nebo jinými vlastnostmi, by měli mít možnost odkázat na konkrétní označení štítky, jako je evropská ekoznačka, mezinárodní nebo vnitrostátní ekoznačky a jiné štítky za předpokladu, že se požadavky na označování štítky budou týkat předmětu zakázky, například popisu výrobku a jeho prezentace, včetně požadavků na obaly. Kromě toho je nezbytné, aby byly tyto požadavky navrženy a přijaty na základě objektivně ověřitelných kritérií a za použití postupů, na nichž se budou moci podílet zúčastněné strany, například orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a environmentální organizace, a aby dané označení bylo přístupné a dostupné všem subjektům, které o to mají zájem. Je třeba upřesnit, že zúčastněnými stranami mohou být veřejné či soukromé subjekty, podniky či nevládní organizace jakéhokoli druhu (organizace, která není součástí státní správy ani podnikem v tradičním slova smyslu, jehož cílem je dosažení zisku).

Rovněž je třeba vyjasnit, že se konkrétní státní či vládní subjekty nebo organizace mohou podílet na stanovování požadavků na štítky, které lze použít v souvislosti se zakázkou veřejného zadavatele, aniž tím ztratí status třetí strany. Odkazy na štítcích by neměly vést k omezování inovací.

(86)

Při vypracovávání technických specifikací by zadavatelé měli zohlednit požadavky vyplývající z práva Unie v oblasti ochrany údajů, zejména ve vztahu ke koncepci zpracovávání osobních údajů (ochrana údajů již od návrhu).

(87)

Zadávání veřejných zakázek by mělo být uzpůsobeno potřebám malých a středních podniků. Zadavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby využívali kodex osvědčených postupů stanovený v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům k veřejným zakázkám“, který obsahuje pokyny, jakým způsobem mohou rámec pro veřejné zakázky uplatňovat, aby účast malých a středních podniků usnadnili. Za tím účelem je třeba výslovně stanovit, že zakázky lze rozdělit na části. Toto dělení by mohlo probíhat na množstevním základě, díky čemuž by rozsah jednotlivých zakázek lépe odpovídal kapacitě malých a středních podniků, nebo na základě kvalitativním a v návaznosti na jednotlivá dotčená odvětví a specializace, aby mohl být obsah jednotlivých zakázek lépe uzpůsoben specializovaným oborům malých a středních podniků, nebo v návaznosti na různé následné fáze projektů. Rozsah a předmět daných částí by měl bez omezení stanovit zadavatel, jenž by měl v souladu s příslušnými pravidly pro výpočet odhadované hodnoty zakázky rovněž mít možnost zadat některé části, aniž by se použily postupy stanovené touto směrnicí.

Členské státy by měly mít i nadále možnost jít v úsilí o usnadnění účasti malých a středních podniků na trhu veřejných zakázek ještě dále, a to zavedením povinnosti zvážit vhodnost rozdělení zakázek do částí i na menší zakázky, požadavkem, aby zadavatelé odůvodňovali rozhodnutí o nerozdělení zakázek na části, nebo stanovením povinnosti za určitých podmínek zakázku na části rozdělit. Za stejným účelem by členské státy rovněž měly mít možnost stanovit mechanismy pro přímé platby subdodavatelům.

(88)

Budou-li zakázky rozděleny na části, zadavatelé by například kvůli tomu, aby zachovali hospodářskou soutěž nebo aby zajistili spolehlivost dodávek, měli mít možnost omezit počet částí, pro něž může hospodářský subjekt podat nabídku; zároveň by měli mít možnost omezit počet částí, jež mohou být zadány kterémukoliv jednotlivému uchazeči.

Cíl spočívající v usnadnění většího přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám by však mohl být ohrožen, pokud by zadavatelé museli zadávat zakázku po částech i v případech, kdy by to znamenalo nutnost přijmout podstatně méně výhodná řešení ve srovnání se zadáním souboru několika nebo všech částí. Byla-li možnost použít tuto metodu jasně uvedena předem, měli by mít zadavatelé možnost provést srovnávací posouzení nabídek s cílem stanovit, zda nabídky podané určitým uchazečem pro konkrétní kombinaci částí by jako celek ve vztahu k těmto částem splňovaly kritéria pro zadání zakázky stanovená v této směrnici lépe než příslušné jednotlivé části posuzované odděleně. Pokud tomu tak je, zadavatel by měl mít možnost zadat zakázku kombinující dané části příslušnému uchazeči. Mělo by být upřesněno, že zadavatelé by měli provést toto srovnávací posouzení tak, že nejprve pro každou jednotlivou část určí, které nabídky nejlépe splňují příslušná kritéria pro zadání zakázky na každou jednotlivou část, a poté je porovnají s nabídkami podanými určitým uchazečem pro konkrétní kombinaci částí jako celkem.

(89)

Za účelem zrychlení a zefektivnění řízení by měly být lhůty pro účast v zadávacích řízeních zachovány co nejkratší, aniž by vytvářely neodůvodněné překážky pro přístup hospodářských subjektů z celého vnitřního trhu, zejména pak malých a středních podniků. Mělo by se však pamatovat na to, že by zadavatelé při stanovování lhůt pro podání nabídek a žádostí o účast měli zohledňovat zejména složitost zakázky a dobu potřebnou k vypracování nabídek, i když by to znamenalo stanovení lhůt delších, než je minimum uvedené v této směrnici. Na druhou stranu užívání elektronických informačních a komunikačních prostředků, zejména pak plná elektronická dostupnost zadávací dokumentace hospodářským subjektům, uchazečům a zájemcům, a elektronický přenos sdělení vedou k větší transparentnosti a časovým úsporám. Proto by mělo být stanoveno zkrácení minimálních lhůt pro otevřená řízení, a to v souladu s pravidly stanovenými v dohodě o vládních zakázkách a pod podmínkou, že budou v souladu s konkrétním způsobem přenosu plánovaným na úrovni Unie. Navíc by zadavatelé měli mít možnost dále zkrátit lhůty pro podávání nabídek při otevřeném řízení v případech, kdy s ohledem na naléhavost situace není lhůta obvyklá v otevřeném řízení splnitelná, avšak otevřené řízení se zkrácenou lhůtou je stále možné. Pouze v mimořádných situacích, kdy mimořádná naléhavost způsobená událostmi, které zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat, znemožňuje vedení řádného řízení, a to ani se zkrácenými lhůtami, by měli mít zadavatelé v nezbytně nutném rozsahu možnost zadávat zakázky v jednacím řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži. To by mohlo nastat například v případech, kdy přírodní pohromy vyžadují okamžitá opatření.

(90)

Mělo by být vyjasněno, že nutnost zajistit, aby hospodářské subjekty měly dostatek času na vypracování odpovídajících nabídek, může mít za následek, že může být nutné prodloužit původně stanovené lhůty. Jednalo by se zejména o případ, kdy dojde k významným změnám v zadávací dokumentaci. Rovněž by mělo být upřesněno, že významné změny je v této souvislosti třeba chápat jako změny, zejména u technických specifikací, u nichž by hospodářské subjekty potřebovaly další čas, aby je pochopily a náležitě na ně reagovaly. Mělo by se však upřesnit, že tyto změny by neměly být tak podstatné, aby umožnily přijetí jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo aby k účasti na zadávacím řízení podnítily další účastníky. To by mohl být zejména případ, kdy změny činí zakázku nebo rámcovou dohodu věcně odlišnou od zakázky původně stanovené v zadávací dokumentaci.

(91)

Mělo by být vyjasněno, že informace ohledně některých rozhodnutí přijatých v průběhu zadávacího řízení, včetně rozhodnutí o nezadání zakázky nebo neuzavření rámcové dohody, by měli zadavatelé zasílat, aniž by o ně zájemci nebo uchazeči museli žádat. Zároveň je třeba připomenout, že směrnice Rady 92/13/EHS (22) stanoví pro zadavatele povinnost poskytnout dotčeným zájemcům a uchazečům shrnutí příslušných důvodů některých zásadních rozhodnutí přijímaných v průběhu zadávacího řízení, opět aniž by o ně zájemci a uchazeči museli žádat. Dále je třeba vyjasnit, že zájemci a uchazeči by měli mít možnost požádat o podrobnější informace ohledně uvedených důvodů, přičemž zadavatelé by měli mít povinnost je poskytnout, s výjimkou případů, kdy by existovaly závažné důvody tak neučinit. Tyto důvody by měly být stanoveny v této směrnici. Za účelem zajištění nezbytné transparentnosti v souvislosti se zadávacími řízeními, jejichž součástí je jednání a dialog s uchazeči, by uchazeči, kteří podali přijatelnou nabídku, měli rovněž mít možnost požádat o informace o vedení a průběhu řízení, pokud tomu nebrání jiné závažné důvody.

(92)

Bude-li to odpovídat nutnosti zajištění cíle řádné obchodní praxe a bude-li to současně umožňovat maximální flexibilitu, je vhodné stanovit, aby se pro požadavky týkající se hospodářské a finanční způsobilosti a dokladů použila směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům by mělo být dovoleno použít kritéria pro výběr uvedená v uvedené směrnici a v případě, že tak učiní, by měli mít povinnost použít ustanovení týkající se zejména stropu požadavků na minimální obrat a používání jednotného evropského osvědčení pro zakázky.

(93)

Zadavatelé by měli mít možnost požadovat, aby byla během plnění zakázky uplatňována opatření nebo systémy environmentálního řízení. Systémy environmentálního řízení, bez ohledu na to, zda jsou registrovány podle nástrojů Unie, například podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (23), mohou prokázat, že hospodářský subjekt je technicky způsobilý k plnění zakázky. Jako alternativu k registrovaným systémům environmentálního řízení je třeba jako důkaz přijmout popis opatření uplatňovaných hospodářským subjektem pro zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí v případech, kdy dotčený hospodářský subjekt nemá k těmto systémům přístup nebo nemá možnost je získat dostatečně včas.

(94)

Kritéria pro zadání zakázky jsou zásadním pojmem této směrnice, a je proto důležité, aby příslušná ustanovení byla stručná a srozumitelná. Toho lze docílit použitím pojmu „ekonomicky nejvýhodnější nabídka“ jako základního pojmu, jelikož všechny vítězné nabídky by měly být s konečnou platností vybrány podle toho, co jednotlivý zadavatel považuje za ekonomicky nejlepší z nabízených řešení. Aby se zabránilo záměně s kritériem pro zadání zakázky, které je již uváděno jako „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“ ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES, měl by se pro tento pojem použít odlišný termín, a to „nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou“. V důsledku toho by měly být dané pojmy vykládány v souladu s judikaturou k uvedeným směrnicím, kromě případů, kdy tato směrnice obsahuje zjevně věcně odlišné řešení.

(95)

Zakázky by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení, a to s ohledem na zajištění objektivního srovnání relativní hodnoty nabídek s cílem určit v podmínkách skutečné hospodářské soutěže, která nabídka je ekonomicky nejvýhodnější. Je třeba výslovně stanovit, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka by měla být posuzována na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, což by mělo vždy zahrnovat prvek související s cenou nebo náklady. Rovněž by mělo být upřesněno, že toto posouzení ekonomicky nejvýhodnější nabídky by bylo rovněž možné provést pouze na základě ceny či nákladové efektivnosti. Dále je vhodné připomenout, že zadavatelé mají možnost stanovit přiměřené kvalitativní standardy pomocí technických specifikací nebo podmínek plnění zakázky.

Za účelem podpory větší orientace na kvalitu v oblasti veřejných zakázek by členské státy měly mít možnost zakázat nebo omezit použití pouze cenového či pouze nákladového kritéria pro posouzení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, považují-li to za vhodné.

Za účelem zajištění dodržování zásady rovného zacházení při zadávání zakázek by zadavatelé měli mít povinnost dosáhnout nezbytné transparentnosti, jež umožní všem uchazečům získat přiměřené informace o kritériích a podmínkách, jež se použijí při rozhodování o zadání zakázky. Zadavatelé by proto měli mít povinnost uvést kritéria pro zadání zakázky a relativní váhu každého z těchto kritérií. Zadavatelé by nicméně v řádně odůvodněných případech, kdy jsou s to příslušné důvody uvést, měli být oprávněni odchýlit se od této povinnosti uvést váhu kritérií, nelze-li váhu dopředu stanovit zejména s ohledem na složitost zakázky. V takových případech by měli uvést kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

(96)

Podle článku 11 Smlouvy o fungování EU musí být do vymezení a provádění politik a činností Unie zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Tato směrnice vyjasňuje, jak mohou zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, aniž by přišli o možnost získat pro své zakázky nejlepší poměr kvality a ceny.

(97)

Zadavatelé by měli při posuzování nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou vymezit ekonomická a kvalitativní kritéria pro zadání spojená s předmětem zakázky, na jejichž základě posoudí nabídky s cílem určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku z pohledu zadavatele. Tato kritéria by tudíž měla umožňovat srovnávací posouzení úrovně plnění, kterou jednotlivé nabídky nabízejí, s ohledem na předmět zakázky, jak je definován v technických specifikacích. V souvislosti s nejlepším poměrem mezi cenou a kvalitou tato směrnice stanoví demonstrativní výčet možných kritérií pro zadání. Zadavatelé by měli být podněcováni k volbě kritérií pro zadání, jež jim umožní pořídit stavební práce, dodávky a služby vysoké kvality, které optimálně vyhovují jejich potřebám.

Volbou kritérií pro zadání zakázky by zadavatel neměl získat neomezenou volnost a tato kritéria by měla zajišťovat možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázena požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči předložili.

Pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky by rozhodnutí o zadání zakázky nemělo být založeno výhradně na jiných než nákladových kritériích. Kvalitativní kritéria by proto měla být doplněna o kritérium založené na nákladech, jímž by mohla být v závislosti na volbě zadavatele buď cena nebo přístup vycházející z nákladové efektivnosti, jako například náklady životního cyklu. Kritéria pro zadání by nicméně neměla mít vliv na uplatňování vnitrostátních pravidel upravujících odměňování za určité služby nebo stanovujících pevné ceny za určité dodávky.

(98)

Pokud vnitrostátní předpisy stanoví odměnu za určité služby či pevné ceny za určité dodávky, je třeba upřesnit, že je i nadále možné posuzovat poměr ceny a kvality na základě jiných faktorů, než je pouze cena nebo odměna. V závislosti na příslušné službě či produktu by tyto faktory mohly zahrnovat například podmínky dodání a platby, aspekty poprodejního servisu (například rozsah poradních služeb či služeb poskytování náhradních služeb či produktů) nebo environmentální či sociální aspekty (například, zda knihy byly vytištěny na recyklovaném papíře nebo papíře z udržitelně získaného dřeva, náklady plynoucí z environmentálních externalit, či zda je podporováno sociální začlenění znevýhodněných osob nebo příslušníků ohrožených skupin mezi osoby pověřené plněním zakázky). Vzhledem k četným možnostem hodnocení poměru ceny a kvality na základě věcných kritérií je třeba zabránit možnosti losování jakožto jedinému způsobu zadání zakázky.

(99)

Je-li pro úroveň plnění zakázky významná kvalita zapojených pracovníků, měli by zadavatelé mít také možnost užít jako kritérium organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění předmětné zakázky, neboť to může mít dopad na kvalitu plnění zakázky a v důsledku též na ekonomickou hodnotu nabídky. K tomu může dojít například u zakázek na tzv. intelektuální služby, jako jsou služby konzultační nebo architektonické. Zadavatelé využívající této možnosti by měli vhodnými smluvními prostředky zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění zakázky skutečně splňovali stanovené normy kvality a aby mohli být nahrazeni pouze se souhlasem zadavatele, který ověří, že náhradní pracovníci dosahují rovnocenné úrovně kvality.

(100)

Aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, je nanejvýš důležité plně využívat potenciál veřejných zakázek. V této souvislosti je třeba připomenout, že zadávání veřejných zakázek je klíčové pro podporu inovací, které mají velký význam pro budoucí růst v Evropě. Vzhledem k výrazným rozdílům mezi jednotlivými odvětvími a trhy by však nebylo vhodné stanovit obecně platné povinné požadavky na environmentální, sociální a inovativní zadávání zakázek.

Právní předpisy Unie již stanovily povinné požadavky v oblasti zakázek pro splnění určitých cílů v odvětví silničních dopravních vozidel (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES (24)) a kancelářského vybavení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 (25)). Navíc definice společných metodik pro náklady životního cyklu již významně pokročily.

Zdá se proto vhodné pokračovat tímto směrem a ponechat stanovení povinných cílů na právních předpisech pro jednotlivá odvětví s ohledem na konkrétní politiky a podmínky, kterými se příslušné odvětví řídí, a propagovat rozvoj a používání evropských přístupů k nákladům životního cyklu, aby se dále posílilo používání veřejných zakázek na podporu udržitelného růstu.

(101)

Tato opatření specifická pro konkrétní odvětví by měla být doplněna úpravou směrnic 2004/17/EU a 2004/18/EU, která oprávní zadavatele k tomu, aby ve svých nákupních strategiích sledovali cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je třeba vyjasnit, že kromě případů, kdy posouzení probíhá pouze na základě ceny, zadavatelé mohou určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a nejnižší cenu pomocí přístupu nákladů životního cyklu. Pojem nákladů životního cyklu zahrnuje všechny náklady během životního cyklu stavebních prací, dodávek či služeb.

To znamená interní náklady, jako například náklady na výzkum, jenž má být proveden, na vývoj, výrobu, přepravu, použití, údržbu a likvidaci na konci doby životnosti, ale může to zahrnovat i náklady plynoucí z environmentálních externalit, jako je znečištění způsobené těžbou surovin použitých v daném výrobku nebo výrobkem samotným nebo jeho výrobou, mohou-li být vyjádřeny v penězích a monitorovány. Metody využívané zadavateli pro posouzení nákladů plynoucích z environmentálních externalit by měly být předem stanoveny objektivním a nediskriminačním způsobem a být přístupné všem zúčastněným stranám. Tyto metody mohou být stanoveny na celostátní, regionální nebo místní úrovni, avšak v zájmu zamezení narušení hospodářské soutěže prostřednictvím metodiky uzpůsobené konkrétnímu subjektu by měly zůstat obecné v tom smyslu, že by neměly být zvlášť stanovovány pro konkrétní zadávací řízení. Na úrovni Unie je třeba vypracovat společné metody výpočtu nákladů životního cyklu u konkrétních kategorií dodávek nebo služeb. Jsou-li tyto společné metody vypracovány, mělo by být jejich použití povinné

Dále by měla být posouzena proveditelnost stanovení společných metod pro náklady v souvislosti se sociálními dopady životního cyklu, a to při zohlednění stávajících metodik, jako jsou pokyny pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků přijaté v rámci Programu OSN pro životní prostředí.

(102)

Dále by s ohledem na lepší začlenění sociálních a environmentálních aspektů při zadávání zakázek měli mít zadavatelé možnost využívat kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky v souvislosti se stavebními pracemi, dodávkami nebo službami, které mají být poskytnuty v rámci veřejné zakázky, ve všech ohledech a v kterékoli fázi jejich životního cyklu, od těžby surovin použitých v daném výrobku po fázi likvidace výrobku, včetně faktorů, které jsou spojeny s konkrétním výrobním procesem, poskytováním nebo obchodem a jeho podmínkami v případě těchto stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo s konkrétním procesem v pozdější fázi jejich životního cyklu, a to i pokud tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty. Kritéria a podmínky odkazující na takovýto proces výroby či poskytování mohou například stanovit, že při výrobě nakupovaných výrobků nejsou používány toxické chemické látky nebo že nakupované služby jsou poskytovány za použití energeticky účinných strojů.

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie to zahrnuje rovněž kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky související s dodávkami nebo používáním výrobků spravedlivého obchodu (fair trade) v průběhu plnění zakázky, jež má být zadána. Podmínky plnění zakázky týkající se otázek životního prostředí by mohly zahrnovat například dodání, balení a likvidaci výrobků a v souvislosti se zakázkami na stavební práce a na služby minimalizaci odpadu nebo účinné využívání zdrojů.

Podmínka spojení s předmětem zakázky nicméně vylučuje kritéria a podmínky týkající se obecné obchodní politiky společnosti, jež nelze považovat za faktor, který je příznačný pro daný proces výroby nebo poskytování nakupovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb. Zadavatelé by proto neměli mít možnost požadovat od uchazečů existenci určité politiky sociální nebo environmentální odpovědnosti společnosti.

(103)

Je zásadní, aby se kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky v oblasti sociálních aspektů výrobního procesu týkala stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být v rámci zakázky poskytnuty. Dále by se měla tato kritéria uplatnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES, a to ve smyslu výkladu Soudního dvora Evropské unie, a neměla by být vybírána a uplatňována způsobem, který přímo či nepřímo diskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo třetích zemí, jež jsou stranami dohody o vládních zakázkách nebo dohod o volném obchodu, jejichž stranou je Unie. Proto by požadavky související se základními pracovními podmínkami upravenými ve směrnici 96/71/ES, jako je minimální mzda, měly zůstat na úrovni stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami uplatňovanými v souladu s právem Unie v souvislosti s uvedenou směrnicí.

Cílem podmínek plnění zakázky by mohla být také podpora prosazování rovnosti žen a mužů při práci, posílení účasti žen na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, ochrany životního prostředí nebo dobrých životních podmínek zvířat, ale také dodržení zásad základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) či nábor více znevýhodněných osob, než vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

(104)

Opatření zaměřená na ochranu zdraví zaměstnanců zapojených do výrobního procesu, podporu sociálního začlenění znevýhodněných osob nebo členů ohrožených skupin z řad osob, jimž bylo provádění této zakázky přiděleno, nebo odbornou přípravu v oblasti dovedností potřebných pro danou zakázku mohou rovněž být předmětem kritérií pro zadání nebo podmínek plnění zakázky, pokud se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být v rámci zakázky poskytnuty. Tato kritéria nebo podmínky se mohou mimo jiné týkat například zaměstnávání dlouhodobých uchazečů o zaměstnání nebo uplatnění opatření v oblasti odborné přípravy pro nezaměstnané nebo mladé osoby v průběhu plnění zakázky, jež má být zadána. V technických specifikacích mohou zadavatelé stanovit sociální požadavky, které přímo souvisí s vlastnostmi daného výrobku nebo služby, jako je přístup pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

(105)

Veřejné zakázky by neměly být zadávány hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo byly shledány vinnými z korupce, podvodu na úkor finančních zájmů Unie, teroristických trestných činů, praní peněz nebo financování terorismu. Neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení by mělo vést k povinnému vyloučení na úrovni Unie. Členské státy by však měly mít možnost stanovit odchylku od těchto povinných vyloučení ve výjimečných situacích, kdy je z naléhavých důvodů obecného zájmu zadání zakázky nezbytné. To může nastat například tehdy, kdy lze naléhavě potřebné očkovací látky nebo nouzové vybavení nakoupit pouze u hospodářského subjektu, na který se jinak vztahuje jeden z povinných důvodů vyloučení. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatelé, kteří nejsou veřejnými zadavateli, by nemuseli mít přístup k nezpochybnitelným důkazům v tomto ohledu, je vhodné ponechat na těchto zadavatelích možnost výběru, zda použijí kritéria pro vyloučení uvedená ve směrnici 2014/24/EU, či nikoliv. Povinnost použít čl. 57 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24/EU, by tedy měla být omezena na zadavatele, kteří jsou veřejnými zadavateli.

(106)

Zadavatelé by dále měli mít možnost vyloučit hospodářské subjekty, které se ukázaly jako nespolehlivé, a to například z důvodu porušení environmentálních nebo sociálních povinností, včetně pravidel pro přístupnost osobám se zdravotním postižením nebo jiných druhů vážného profesního pochybení, jako je porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví. Je třeba upřesnit, že vážné profesní pochybení může zpochybnit důvěryhodnost hospodářského subjektu a učinit jej nezpůsobilým pro zadání veřejné zakázky bez ohledu na to, zda by daný hospodářský subjekt byl jinak technicky a ekonomicky způsobilý k plnění zakázky.

Vzhledem k tomu, že zadavatel ponese odpovědnost za důsledky svého případného chybného rozhodnutí, by zadavatelé měli i nadále mít možnost se domnívat, že došlo k vážnému profesnímu pochybení, mohou-li před vydáním konečného a závazného rozhodnutí o existenci důvodů pro povinné vyloučení jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný hospodářský subjekt porušil své povinnosti, včetně povinností spojených s platbou daní nebo příspěvků sociálního zabezpečení, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Zároveň by měli mít možnost vyloučit zájemce nebo uchazeče, jejichž plnění u dřívějších veřejných zakázek nebo zakázek jiných zadavatelů vykazovalo závažné nedostatky s ohledem na základní požadavky, například absenci dodávky nebo výkonu, významné nedostatky dodaného výrobku nebo služby, které výrobek nebo službu činí neupotřebitelným pro zamýšlený účel, nebo pochybení, jež vyvolává vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti daného hospodářského subjektu. Vnitrostátní právo by mělo stanovit maximální dobu takových vyloučení.

Při použití fakultativních důvodů pro vyloučení by zvláštní pozornost měla být věnována zásadě proporcionality. Drobné nesrovnalosti by měly vést k vyloučení hospodářského subjektu pouze ve výjimečných případech. Nicméně opakované případy drobných nesrovnalostí mohou vést k pochybnostem o spolehlivosti hospodářského subjektu, což by mohlo odůvodnit vyloučení.

(107)

Budou-li zadavatelé povinni použít tato kritéria pro vyloučení, nebo pokud se pro jejich použití rozhodnou, měli by uplatňovat směrnici 2014/24/EU, pokud jde o možnost, aby hospodářské subjekty přijímaly opatření v oblasti dodržování souladu s předpisy zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu nezákonného jednání.

(108)

Nabídky na stavební práce, dodávky nebo služby, které se jeví mimořádně nízké, mohou být založeny na technicky, hospodářsky nebo právně nevhodných předpokladech či postupech. Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečné vysvětlení, zadavatel by měl být oprávněn tuto nabídku odmítnout. Odmítnutí by mělo být povinné v případech, kdy zadavatel zjistí, že mimořádně nízká cena nebo navrhované náklady jsou důsledkem nedodržení imperativních norem práva Unie nebo z nich vyplývajících vnitrostátních právních předpisů v oblastech sociálního, pracovního nebo environmentálního práva nebo ustanovení mezinárodního pracovního práva.

(109)

Podmínky plnění zakázky stanovují konkrétní požadavky v souvislosti s plněním zakázky. Na rozdíl od kritérií pro zadání zakázky, která jsou základem pro srovnávací posouzení kvality nabídek, podmínky plnění zakázky stanovují neměnné objektivní požadavky, jež nemají dopad na posuzování nabídek. Podmínky plnění zakázky by měly být považovány za slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační a pokud souvisí s předmětem zakázky, který zahrnuje všechny faktory zapojené do konkrétního výrobního procesu, poskytování nebo uvádění na trh. To zahrnuje podmínky týkající se procesu plnění zakázky, avšak vylučuje to požadavky odkazující na obecnou obchodní politiku dané společnosti.

(110)

Je důležité zajistit, aby subdodavatelé plnili příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovené právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, a to prostřednictvím vhodných opatření příslušných vnitrostátních orgánů v rámci jejich povinností a pravomocí, jako jsou například pracovněprávní inspekce nebo agentury pro ochranu životního prostředí.

Je rovněž nezbytné zajistit v subdodavatelském řetězci určitou transparentnost, jelikož tak budou zadavatelům poskytnuty informace o osobách přítomných na staveništích, kde pro ně probíhají stavební práce, nebo o tom, které podniky poskytují služby v souvislosti s budovami, infrastrukturami či prostorami, jako jsou radnice, obecní školy, sportovní zařízení, přístavy nebo dálnice, za něž jsou zadavatelé odpovědní nebo nad nimiž vykonávají přímý dohled. Je třeba upřesnit, že povinnost poskytovat požadované informace bude v každém případě uložena hlavnímu dodavateli, buď na základě zvláštních smluvních ustanovení, která by každý zadavatel musel zahrnout do všech zadávacích řízení, nebo na základě povinností, které by členské státy uložily hlavním dodavatelům prostřednictvím všeobecně platných ustanovení.

Je rovněž třeba vyjasnit, že podmínky související s vymáháním plnění příslušných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovených právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními dohodami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, by se měly použít ve všech případech, kdy vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví mechanismus společné odpovědnosti mezi subdodavateli a hlavním dodavatelem. Dále je třeba výslovně uvést, že členské státy by měly mít možnost přijmout další opatření, například rozšířit povinnosti týkající se transparentnosti, umožnit přímé platby subdodavatelům nebo umožnit či nařídit veřejným zadavatelům, aby ověřili, že subdodavatelé nejsou v některé ze situací, jež vyžadují vyloučení hospodářských subjektů. Pokud se na subdodavatele použijí tato opatření, měla by být zajištěna konzistentnost s ustanoveními, která se vztahují na hlavní dodavatele, aby v případě, že se vyskytnou důvody pro povinné vyloučení, následoval požadavek, aby hlavní dodavatel dotčeného subdodavatele nahradil. Pokud dané ověření prokáže výskyt nepovinných důvodů pro vyloučení, by mělo být vyjasněno, že veřejní zadavatelé mohou nahrazení vyžadovat. Mělo by však být rovněž výslovně stanoveno, že veřejní zadavatelé mohou být nuceni vyžadovat nahrazení dotčeného subdodavatele, pokud se v těchto případech ukázalo jako nutné vyloučit hlavní dodavatele.

Rovněž by mělo být výslovně stanoveno, že členské státy mají i nadále možnost stanovit v rámci vnitrostátních právních předpisů přísnější pravidla odpovědnosti nebo přijmout podle vnitrostátních právních předpisů další opatření týkající se přímých plateb subdodavatelům.

(111)

S ohledem na aktuální diskuse o horizontálních ustanoveních upravujících vztahy se třetími zeměmi v souvislosti s veřejnými zakázkami je vhodné dočasně zachovat nynější stav v podobě režimu, který je v současnosti uplatňován v odvětví veřejných služeb podle článků 58 a 59 a směrnice 2004/17/ES. Tato ustanovení by proto měla být ponechána beze změny, včetně ustanovení o přijímání prováděcích aktů v případech, kdy podniky Unie narážejí při přístupu na trhy třetích zemí na potíže. V těchto situacích by tyto prováděcí akty měla i nadále přijímat Rada.

(112)

Mělo by být připomenuto“ že pro výpočet lhůt obsažených v této směrnici se použije nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (26).

(113)

Je nezbytné vyjasnit podmínky, za nichž změny zakázky během jejího plnění vyžadují nové zadávací řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nové zadávací řízení je vyžadováno v případě podstatných změn původní zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách zakázky. To se týká zejména případu, kdy by změněné podmínky mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

Změny smlouvy na zakázku vedoucí k méně významné změně hodnoty zakázky až do určité výše by měly být vždy možné, aniž by bylo třeba zahájit nové zadávací řízení. Za tímto účelem a pro zajištění právní jistoty by tato směrnice měla stanovit finanční limity de minimis, pod jejichž úrovní není nutné zahajovat nové zadávací řízení. Změny smlouvy na zakázku překračující tyto finanční limity by měly být možné, aniž by bylo třeba provést nové zadávací řízení, pokud splňují příslušné podmínky stanovené v této směrnici.

(114)

Zadavatelé se mohou ocitnout v situacích, kdy jsou zapotřebí dodatečné stavební práce, dodávky nebo služby; v těchto případech lze odůvodnit změnu původní smlouvy na zakázku bez zahájení nového zadávacího řízení, zejména pokud jsou dodatečné dodávky určeny buď k částečnému nahrazení nebo k rozšíření stávajících služeb, dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele k pořízení materiálu, stavebních prací či služeb, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

(115)

Zadavatelé mohou čelit vnějším okolnostem, které nemohou předvídat při zadávání zakázky, zejména pokud plnění zakázky pokrývá delší časový úsek. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný poměr mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její odhadovanou hodnotou.

Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení.

(116)

V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by neměl být úspěšný uchazeč nahrazen, například pokud je zakázka ukončena z důvodů nedostatků v plnění, jiným hospodářským subjektem, aniž by byla zakázka znovu otevřena hospodářské soutěži. Avšak úspěšný uchazeč plnící zakázku by měl mít možnost, zejména pokud byla zakázka zadána více než jednomu podniku, během jejího plnění projít určitými strukturálními změnami, například čistě interní reorganizací, převzetím, fúzí a akvizicí nebo insolvencí. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové zadávací řízení na všechny zakázky plněné tímto uchazečem.

(117)

Zadavatelé by měli mít možnost provést změny ve smlouvách na zakázku na základě ustanovení o změnách nebo opčních právech, nicméně tato ustanovení by jim neměla poskytovat neomezenou volnost. Tato směrnice by proto měla stanovit, v jakém rozsahu bude možné provádět změny původní smlouvy na zakázku. Mělo by se upřesnit, že dostatečně přesně formulovaná ustanovení o změnách či opčních právech mohou například stanovit indexaci cen nebo zajistit, aby například telekomunikační zařízení, které má být dodáno v průběhu určitého období, bylo nadále vyhovující, a to i v případě změny komunikačních protokolů nebo jiných technologických změn. V rámci těchto dostatečně přesně formulovaných ustanovení by mělo být také možné stanovit takové úpravy smlouvy na zakázku, které jsou nutné z důvodu technických obtíží, jež se vyskytly při provozu či údržbě. Mělo by se rovněž připomenout, že ve smlouvě na zakázku by například mohla být zahrnuta běžná údržba a rovněž mimořádné údržbářské zásahy, které by mohly být nutné za účelem zajištění nepřetržitosti veřejné služby.

(118)

Zadavatelé někdy čelí okolnostem, které vyžadují okamžité ukončení smluv na veřejné zakázky za účelem splnění povinností podle práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Členské státy by proto měly zajistit, aby zadavatelé měli možnost, za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, ukončit smlouvu na zakázku během doby její platnosti, vyžaduje-li to právo Unie.

(119)

Výsledky pracovního dokumentu Komise ze dne 27. června 2011 nazvaného „Zpráva o hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek“ naznačily, že by mělo být přezkoumáno vyjmutí některých služeb z oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES. V důsledku toho by měla být oblast působnost této směrnice rozšířena na řadu služeb.

(120)

Některé kategorie služeb mají i nadále ze své podstaty omezený přeshraniční rozměr, zejména služby známé pod označením osobní služby, jako jsou některé sociální, zdravotní a vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech kvůli různým kulturním tradicím zásadním způsobem liší. Proto by měl být vytvořen zvláštní režim pro zakázky v této oblasti služeb s vyšším finančním limitem, než je finanční limit pro jiné služby.

Ve specifickém kontextu zadávání zakázek v těchto odvětvích nebudou osobní služby v hodnotě nižší, než je tento finanční limit, obvykle zajímavé pro poskytovatele z jiných členských států, pokud neexistují konkrétní informace o opaku, například financování přeshraničních projektů z prostředků Unie.

Zakázky na osobní služby převyšující tento finanční limit by měly podléhat transparentnosti v rámci celé Unie. S ohledem na význam kulturního kontextu a citlivost těchto služeb by členské státy měly mít možnost organizovat výběr poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla této směrnice tuto zásadu respektují tím, že u těchto služeb vyžadují pouze dodržování základních zásad transparentnosti a rovného zacházení a zajišťují, aby zadavatelé mohli používat specifická kritéria kvality pro výběr poskytovatelů služeb, jako jsou kritéria stanovená dobrovolným evropským rámcem pro zajišťování kvality v sociálních službách Výboru pro sociální ochranu. Při určování postupů, které se mají při zadávání zakázek na osobní služby použít, by členské státy měly mít na zřeteli článek 14 Smlouvy o fungování EU a Protokol č. 26 Smlouvy o fungování EU. Přitom by měly rovněž dbát na cíle týkající se zjednodušování a snižování administrativní zátěže pro zadavatele i hospodářské subjekty; je třeba vyjasnit, že takovýto přístup by mohl spočívat i ve využívání pravidel pro zakázky na služby i u zakázek, na něž se zvláštní režim nevztahuje.

Členské státy nebo zadavatelé mají i nadále možnost poskytovat tyto služby samy nebo uspořádat sociální služby způsobem, který nezahrnuje zadávání veřejných zakázek, například prostřednictvím financování těchto služeb nebo udělováním licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky předem stanovené zadavatelem, bez jakýchkoliv omezení či kvót za předpokladu, že takový systém zajistí dostatečnou publicitu a že je v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.

(121)

Obdobně hotelové a restaurační služby jsou obvykle nabízeny pouze subjekty, které se nacházejí na konkrétním místě poskytování těchto služeb, a proto rovněž mají omezený přeshraniční rozměr. Měl by se na ně tudíž vztahovat pouze zjednodušený režim, a to od finančního limitu 1 000 000 EUR. Rozsáhlé zakázky na hotelové a restaurační služby překračující tento finanční limit mohou být zajímavé pro různé hospodářské subjekty, jako jsou cestovní kanceláře a agentury a jiní zprostředkovatelé, a to i na přeshraničním základě.

(122)

Podobně se některé právní služby týkají výlučně otázek čistě vnitrostátního práva a jsou tedy typicky nabízeny subjekty umístěnými v dotčeném členském státě a mají tedy rovněž jen omezený přeshraniční rozměr. Měl by se na ně tudíž vztahovat pouze zjednodušený režim, a to od finančního limitu 1 000 000 EUR. Rozsáhlé zakázky na právní služby překračující tento finanční limit mohou být zajímavé pro různé hospodářské subjekty, jako jsou mezinárodní právnické firmy, a to i na přeshraničním základě, zejména pokud zahrnují právní otázky vyplývající z práva Unie či mezinárodního práva nebo řešené na jeho pozadí, nebo pokud se týkají více zemí.

(123)

Ze zkušeností vyplývá, že u řady jiných služeb, jako jsou záchranné služby, hasičské služby a vězeňské služby, je určitý přeshraniční zájem přítomen obvykle pouze od chvíle, kdy dosáhnou dostatečného kritického množství z důvodu jejich poměrně vysoké ceny. V rozsahu, v jakém nejsou z působnosti této směrnice vyjmuty, by uvedené služby měly být zahrnuty do zjednodušeného režimu. Jestliže je jejich poskytování skutečně založeno na zakázkách, jiné kategorie služeb, jako jsou vyhledávací a bezpečnostní služby, by v obvyklých podmínkách pravděpodobně představovaly přeshraniční zájem až od finančního limitu 1 000 000 EUR, a měly by tedy podléhat pouze zjednodušenému režimu.

(124)

Za účelem zajištění nepřetržitosti veřejných služeb by tato směrnice měla umožnit, aby mohla být účast v zadávacích řízeních na některé služby v oblasti zdravotní péče, sociální péče a kultury vyhrazena určitým organizacím, u nichž zaměstnanci mají podíl na vlastnictví či aktivně se účastní jejího vedení, a stávajícím organizacím, jako jsou družstva, aby se podílely na poskytování těchto služeb koncovým uživatelům. Toto ustanovení je svým rozsahem omezeno výlučně na některé služby zdravotní péče, sociální péče a související služby, některé vzdělávací služby, knihovnické, archivářské, muzejní a jiné kulturní služby, sportovní služby a služby pro soukromé domácnosti a nemá za cíl zahrnout kteroukoli z výjimek stanovených jinde v této směrnici. Na tyto služby by se měl vztahovat pouze zjednodušený režim.

(125)

Je vhodné označit tyto služby odkazem na konkrétní položky „společného slovníku pro veřejné zakázky (dále jen „CPV“)“ přijatým nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 (27), který je hierarchicky strukturovanou nomenklaturou rozdělenou do oddílů, skupin, tříd, kategorií a podkategorií. Aby se vyloučila právní nejistota, mělo by být vyjasněno, že odkaz na oddíl neznamená automaticky odkaz na podřazené pododdíly. Takové komplexní pokrytí by místo toho mělo být výslovně stanoveno uvedením všech příslušných položek, případně uvedením příslušných kódů.

(126)

Soutěže o návrh byly tradičně většinou používány v oblastech územního plánování, architektury a inženýrství nebo zpracování dat. Mělo by však být připomenuto, že tyto flexibilní nástroje by mohly být využity rovněž pro jiné účely a že může být stanoveno, že následné zakázky na služby by byly zadány vítězi nebo jednomu z vítězů soutěže o návrh prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění.

(127)

Z hodnocení vyplývá, že v uplatňování pravidel Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek lze ještě dosáhnout značného zlepšení. Z a účelem účinnějšího a důslednějšího uplatňování těchto pravidel je nezbytné získat dobrý přehled o případných systémových problémech a obecné praxi vnitrostátních politik v oblasti zadávání zakázek, aby řešení možných problémů mohlo probíhat cíleněji. Tento přehled je třeba získat náležitým sledováním, jehož výsledky by měly být pravidelně uveřejňovány, aby umožňovaly informovanou diskusi o možném vylepšení pravidel pro zadávání zakázek a praxe. Získání tohoto dobrého přehledu by mohlo rovněž poskytnout informace o uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s prováděním projektů spolufinancovaných Unií. Členské státy by měly i nadále mít možnost rozhodnout, kdo a jak by toto sledování měl provádět v praxi; přitom by jim měla zůstat také možnost rozhodnout, zda by monitorování mělo být založeno na namátkové kontrole ex-post, nebo na systematické kontrole ex-ante zadávacích řízení, na něž se vztahuje tato směrnice. Měla by existovat možnost upozornit na případné problémy příslušné orgány; nemělo by přitom být nutné, aby subjekty provádějící sledování měly způsobilost být účastníkem soudního řízení.

Lepší pokyny, informace a podpora pro zadavatele a hospodářské subjekty by rovněž mohly výrazně přispět ke zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím zlepšení znalostí, větší právní jistoty a profesionalizace postupů zadávání zakázek. Tyto pokyny by zadavatelům a hospodářským subjektům měly být zpřístupněny, kdykoli se ukáže, že je nezbytné zlepšit řádné uplatňování pravidel. Poskytované pokyny by měly pokrývat všechny otázky spojené se zadáváním veřejných zakázek, jako je plánování nákupů, řízení, volba postupů a nástrojů a osvědčené postupy při vedení řízení. Co se týče právních otázek, neměly by pokyny nezbytně představovat úplnou právní analýzu příslušných otázek; mohly by se omezit na obecný přehled prvků, jež je třeba zohlednit při následné podrobné analýze příslušných otázek, například upozornit na judikaturu, jež může být relevantní, nebo na poznámky k pokynům či jiné zdroje, které se danou konkrétní otázkou zabývaly.

(128)

Směrnice 92/13/EHS stanoví, že alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého porušení práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátních pravidel, která toto právo provádějí, vznikla nebo hrozí újma, mají být dostupná určitá přezkumná řízení. Tato směrnice by na uvedená přezkumná řízení neměla mít dopad. Občané, zúčastněné strany – ať již sdružené v organizacích či nikoli – a další osoby nebo subjekty, jež nemají přístup k přezkumným řízením podle směrnice 92/13/EHS, nicméně coby daňoví poplatníci mají legitimní zájem na řádném zadávání zakázek. Proto by měli mít možnost upozornit na případná porušení této směrnice příslušné orgány nebo organizace, a to jinak než prostřednictvím přezkumných řízení podle směrnice 92/13/EHS a aniž by museli mít způsobilost být účastníkem soudního řízení. Aby nedošlo k duplicitě stávajících orgánů či organizací, měly by mít členské státy možnost upravit přístup k obecným orgánům či organizacím dohledu, odvětvovým subjektům dozoru, obecním orgánům dozoru, orgánům ochrany hospodářské soutěže, veřejnému ochránci práv nebo vnitrostátním kontrolním úřadům.

(129)

Za účelem plného využití potenciálu veřejných zakázek k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění bude svou úlohu muset sehrát také strategické zadávání zakázek s environmentálním, sociálním a inovačním rozměrem. Je proto důležité získat celkový přehled o vývoji v oblasti strategického zadávání zakázek, a vytvořit si tak informovaný názor na obecné trendy na souhrnné úrovni v této oblasti. V této souvislosti je samozřejmě možno použít veškeré již připravené relevantní zprávy.

(130)

Vzhledem k potenciálu malých a středních podniků pro vytváření pracovních míst, růst a inovace je důležité podporovat jejich účast na veřejných zakázkách, a to jak prostřednictvím vhodných ustanovení této směrnice, tak prostřednictvím iniciativ na vnitrostátní úrovni. Nová ustanovení v této směrnici by měla přispět ke zvýšení úspěšnosti, čímž se rozumí podíl malých a středních podniků na celkové hodnotě zadaných zakázek. Není vhodné stanovit povinné podíly úspěšnosti, nicméně vnitrostátní iniciativy na podporu účasti malých a středních podniků by měly být vzhledem k jejich významu důkladně sledovány.

(131)

Řada postupů a pracovních metod již byla zavedena v souvislosti se sděleními Komise a jejími kontakty s členskými státy, jako jsou sdělení a kontakty týkající se postupů stanovených podle článků 258 a 260 Smlouvy o fungování EU, v rámci Systému pro řešení sporů na vnitřním trhu (síť SOLVIT) a projektu EU Pilot, jež se touto směrnicí nemění. Měly by však být doplněny o určení jediného kontaktního místa pro spolupráci s Komisí v každém členském státě, jež by působilo jako jediné centrum pro otázky související se zadáváním veřejných zakázek v daném členském státě. Tuto úlohu by mohly plnit osoby nebo organizace, které jsou již pravidelně v kontaktu s Komisí ohledně otázek spojených se zadáváním veřejných zakázek, jako například vnitrostátní kontaktní místa, členové Poradního výboru pro veřejné zakázky, členové sítě pro veřejné zakázky nebo vnitrostátní koordinátoři.

(132)

Pro zajištění řádných řízení včetně účinného boje proti korupci a podvodům má zásadní význam zpětná dohledatelnost a transparentnost rozhodování v rámci zadávacích řízení. Veřejní zadavatelé by proto měli uchovávat kopie uzavřených zakázek vysoké hodnoty, aby byli schopni poskytnout přístup k těmto dokumentům zúčastněným stranám v souladu s příslušnými předpisy o přístupu k dokumentům. Zásadní prvky a rozhodnutí u jednotlivých zadávacích řízení by navíc měli zadavatelé zdokumentovat ve zprávě o zakázce. Za účelem co možná největšího omezení administrativní zátěže by mělo být povoleno, aby zpráva o zakázce odkazovala na informace již obsažené v příslušném oznámení o výsledku zadávacího řízení. Zlepšit je třeba také elektronické systémy pro uveřejňování těchto oznámení spravované Komisí, a to s cílem usnadnit zadávání údajů na jedné straně a zároveň získávání souhrnných zpráv a výměnu údajů mezi systémy na straně druhé.

(133)

V zájmu zjednodušení administrativy a za účelem snížení zátěže členských států by Komise měla pravidelně zkoumat, zda kvalita a úplnost informací obsažených v oznámeních, která jsou uveřejňována v souvislosti se zadávacími řízeními, Komisi postačují ke shromáždění statistických informací, jež by jinak musely členské státy poskytovat.

(134)

Pro výměnu informací, které je zapotřebí při provádění zadávacích řízení v přeshraničních situacích, je nezbytná účinná správní spolupráce, a to zejména v souvislosti s ověřováním důvodů pro výjimky a kritérií pro výběr a uplatňováním kvalitativních a environmentálních norem. Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (28) by mohl být užitečným elektronickým prostředkem pro usnadnění a posílení správní spolupráce, s jehož pomocí by byla řízena výměna informací na základě jednoduchých a jednotných postupů překonávajících jazykové překážky. Za účelem testu udržitelnosti rozšíření systém IMI tak, aby pokrýval výměnu informací podle této směrnice, by proto měl být co nejdříve zahájen pilotní projekt.

(135)

Za účelem zohlednění rychlého technického, hospodářského a regulačního vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o méně podstatné části této směrnice. Komise by měla být vzhledem k potřebě dodržování mezinárodních dohod oprávněna ke změně technických postupů pro metody výpočtů finančních limitů, jakož i k pravidelnému přezkumu samotných finančních limitů; odkazy na nomenklaturu CPV mohou procházet regulatorními změnami na úrovni Unie a je nezbytné, aby se uvedené změny promítly do textu této směrnice; technické údaje a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem by měly být aktualizovány s ohledem na technologický pokrok; rovněž je nezbytné, aby byla Komise zmocněna k tomu, aby za účelem zajištění interoperability technických formátů, procesů a předávání zpráv v zadávacích řízeních, která probíhají pomocí prostředků elektronické komunikace, a současného zohlednění technického pokroku učinila z některých norem pro elektronickou komunikaci normy povinné; Komise by rovněž měla být oprávněna upravovat seznam legislativních aktů Unie, kterými se zavádějí společné metody výpočtu nákladů životního cyklu; seznam mezinárodních úmluv v sociální a environmentální oblasti a seznam právních předpisů Unie, jejichž provádění je podmínkou volného přístupu na dotčený trh, a rovněž přílohu II, kterou se stanoví seznam právních aktů, které je třeba zohlednit při posuzování existence zvláštních či výhradních práv, je třeba rychle přizpůsobit tak, aby zahrnovaly odvětvová opatření. Aby byla tato potřeba uspokojena, měla by být Komise oprávněna k aktualizaci těchto seznamů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(136)

Při uplatňování této směrnice by měla Komise konzultovat příslušné skupiny odborníků v oblasti elektronického zadávání zakázek, přičemž je třeba zajistit vyvážené složení skupin hlavních zúčastněných stran.

(137)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice, pokud jde o postupy zasílání a uveřejňování údajů uvedených v příloze IX, postupy vypracovávání a zasílání oznámení a standardní formuláře pro uveřejňování oznámení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29).

(138)

Při přijímání prováděcích aktů týkajících se standardních formulářů pro uveřejňování oznámení, které nebudou mít dopad ani z finančního hlediska, ani ohledně povahy a rozsahu povinností vyplývajících z této směrnice, by se měl použít měl být použit poradní postup. Tyto akty jsou naopak charakterizovány pouze administrativním účelem a slouží k usnadnění používání pravidel stanovených v této směrnici.

Kromě toho je třeba za podmínek zajišťujících jednotné podmínky uplatňování tohoto ustanovení přijmout rozhodnutí, jimiž se určí, zdali je dotčená činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích s volným přístupem. Proto je třeba Komisi svěřit také prováděcí pravomoci ohledně podrobných ustanovení pro uplatňování postupu podle článku 35 pro určení, zdali je článek 34 použitelný stejně jako samotné prováděcí akty. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Pro přijetí těchto prováděcích aktů by se měl použít poradní postup.

(139)

Komise by měla přezkoumat dopady na vnitřní trh vyplývající z uplatnění finančních limitů a předložit o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Přitom by měla zohlednit faktory, jako je míra přeshraničního zadávání zakázek, účast malých a středních podniků, transakční náklady a poměr mezi náklady a přínosy.

Podle čl. XXII odst. 7 dohody o vládních zakázkách musí být dohoda tři roky po svém vstupu v platnost a následně v pravidelných intervalech předmětem dalšího jednání. V této souvislosti by s ohledem na dopady inflace vzhledem k dlouhému období beze změn finančních limitů v dohodě o vládních zakázkách měla být přezkoumána přiměřenost úrovně finančních limitů; pokud by se v důsledku toho měly úrovně finančních limitů změnit, měla by Komise případně přijmout návrh právního aktu na změnu finančních limitů uvedených v této směrnici.

(140)

Jelikož cíle této směrnice, totiž koordinace právních a správních předpisů členských států upravujících určité postupy zadávání veřejných zakázek, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(141)

Směrnice 2004/17/ES by měla být zrušena.

(142)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje legislativní orgán předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

HLAVA I:

KAPITOLA I:

Článek 1:

Článek 2:

Článek 3:

Článek 4:

Článek 5:

Článek 6:

KAPITOLA II:

Článek 7:

Článek 8:

Článek 9:

Článek 10:

Článek 11:

Článek 12:

Článek 13:

Článek 14:

Kapitola III:

ODDÍL 1:

Článek 15:

Článek 16:

Článek 17:

ODDÍL 2:

Pododdíl 1:

Článek 18:

Článek 19:

Článek 20:

Článek 21:

Článek 22:

Článek 23:

Pododdíl 2:

Článek 24:

Článek 25:

Článek 26:

Článek 27:

Pododdíl 3:

Článek 28:

Článek 29:

Článek 30:

Článek 31:

Pododdíl 4:

Článek 32:

Článek 33:

Pododdíl 5:

Článek 34:

Článek 35:

KAPITOLA IV:

Článek 36:

Článek 37:

Článek 38:

Článek 39:

Článek 40:

Článek 41:

Článek 42:

HLAVA II:

KAPITOLA I:

Článek 43:

Článek 44:

Článek 45:

Článek 46:

Článek 47:

Článek 48:

Článek 49:

Článek 50:

KAPITOLA II:

Článek 51:

Článek 52:

Článek 53:

Článek 54:

Článek 55:

Článek 56:

Článek 57:

KAPITOLA III:

ODDÍL 1:

Článek 58:

Článek 59:

Článek 60:

Článek 61:

Článek 62:

Článek 63:

Článek 64:

Článek 65:

Článek 66:

ODDÍL 2:

Článek 67:

Článek 68:

Článek 69:

Článek 70:

Článek 71:

Článek 72:

Článek 73:

Článek 74:

Článek 75:

ODDÍL 3:

Článek 76:

Pododdíl 1:

Článek 77:

Článek 78:

Článek 79:

Článek 80:

Článek 81:

Pododdíl 2:

Článek 82:

Článek 83:

Článek 84:

ODDÍL 4:

Článek 85:

Článek 86:

KAPITOLA IV:

Článek 87:

Článek 88:

Článek 89:

Článek 90:

HLAVA III:

KAPITOLA I:

Článek 91:

Článek 92:

Článek 93:

Článek 94:

KAPITOLA II:

Článek 95:

Článek 96:

Článek 97:

Článek 98:

HLAVA IV:

Článek 99:

Článek 100:

Článek 101:

Článek 102:

HLAVA V:

Článek 103:

Článek 104:

Článek 105:

Článek 106:

Článek 107:

Článek 108:

Článek 109:

Článek 110:

PŘÍLOHA I:

PŘÍLOHA II:

PŘÍLOHA III:

PŘÍLOHA IV:

PŘÍLOHA V:

PŘÍLOHA VI část A:

PŘÍLOHA VI část B:

PŘÍLOHA VII:

PŘÍLOHA VIII:

PŘÍLOHA IX:

PŘÍLOHA X:

PŘÍLOHA XI:

PŘÍLOHA XII:

PŘÍLOHA XIII:

PŘÍLOHA XIV:

PŘÍLOHA XV:

PŘÍLOHA XVI:

PŘÍLOHA XVII:

PŘÍLOHA XVIII:

PŘÍLOHA XIX:

PŘÍLOHA XX:

PŘÍLOHA XXI:

1)

„zakázkami na dodávky, stavební práce a služby“ nebo „smlouvami na zakázky na dodávky, stavební práce a služby“ se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

2)

„zakázkami na stavební práce“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je některé z následujících plnění:

3)

„stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

4)

„zakázkami na dodávky“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je koupě výrobků, koupě výrobků na splátky, leasing výrobků nebo jejich nájem, s možností následné koupě nebo bez ní. Zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umístění stavby a instalační práce;

5)

„zakázkami na služby“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je poskytování jiných služeb, než je provedení stavebních prací uvedených v bodě 2;

6)

„hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo zadavatel nebo skupina těchto osob nebo zadavatelů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb;

7)

„uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

8)

„zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším nebo jednacím řízení, v soutěžním dialogu nebo v inovačním partnerství;

9)

„zadávací dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované zadavatelem nebo na něž zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky zakázky nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zahájení zadávacího řízení, pravidelné předběžné oznámení nebo oznámení o existenci systému kvalifikace, pokud jsou použita jako výzva k účasti v soutěži, technické specifikace, popisná dokumentace, navrhované smluvní podmínky, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty;

10)

„centralizovanými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti realizované pravidelně v jedné z následujících forem:

11)

„pomocnými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti sestávající z poskytování podpory nákupním činnostem, zejména v těchto podobách:

12)

„centrálním zadavatelem“ se rozumí zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 nebo veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti.

Zadávání zakázek uskutečňované centrálním zadavatelem za účelem provádění centralizované nákupní činnosti se považuje za zadávání zakázek pro výkon jedné z činností uvedených v článcích 8 až 14. Článek 18 se na zadávání zakázek uskutečňované centrálním zadavatelem za účelem provádění centralizované nákupní činnosti nepoužije;

13)

„poskytovatelem služeb v oblasti zadávání zakázek“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který na trhu nabízí pomocné nákupní činnosti;

14)

výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací, které jsou přenášeny a ukládány elektronickými prostředky;

15)

„elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a přijatých telefonicky nebo telegraficky, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

16)

„životním cyklem“ se rozumějí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence výrobku nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání;

17)

„soutěží o návrh“ se rozumí řízení, které zadavateli umožňuje pořídit plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat.

18)

„inovacemi“ se rozumí uplatňování nových nebo výrazně zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, včetně výrobních, stavebních či konstrukčních postupů, nového způsobu uvádění na trh nebo nové organizační metody obchodních postupů, organizace pracovního prostředí nebo vnějších vztahů mimo jiné s cílem přispět k nalezení odpovědí na společenské výzvy nebo podpořit strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;.

19)

„štítkem“ se rozumí dokument, osvědčení nebo potvrzení dokládající, že dané stavební práce, zboží, služba, proces či postup splňují určité požadavky;

20)

„požadavky na označení štítkem“ se rozumí požadavky, které musí splňovat dané stavební práce, výrobky, služba, proces či postup, aby získaly příslušný štítek.

a)

jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;

b)

mají právní subjektivitu a

c)

jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

a)

jsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v článcích 8 až 14;

b)

pokud nejsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností kteroukoli z těch, jež jsou uvedeny v článcích 8 až 14, nebo více těchto činností a působí na základě zvláštních nebo výhradních práv udělených příslušným orgánem členského státu.

a)

drží většinu upsaného základního kapitálu podniku;

b)

disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku;

c)

mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku.

a)

zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí 2014/24/EU, směrnicí 2009/81/ES, směrnicí 2014/23/EU nebo s touto směrnicí;

b)

řízení podle jiných právních aktů Unie uvedených v příloze II, která zajišťují odpovídající transparentnost ex ante při udělování povolení na základě objektivních kritérií.

a)

zakázka se zadá podle směrnice 2014/24/EU, pokud se na jednu z činností, které se týká, vztahuje tato směrnice a na jinou se vztahuje směrnice 2014/24/EU;

b)

zakázka se zadá podle této směrnice, pokud se na jednu z činností, které se týká, vztahuje tato směrnice a na jinou se vztahuje směrnice 2014/23/EU;

c)

zakázka se zadá podle této směrnice, pokud se na jednu z činností, které se týká, vztahuje tato směrnice a na jinou se nevztahuje ani tato směrnice, ani směrnice 2014/24/EU, ani směrnice 2014/23/EU.

a)

poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla;

b)

dodávky plynu nebo tepla do těchto pevných sítí.

a)

produkce plynu nebo tepla zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem výkonu jiné činnosti, než které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku nebo v článcích 9 až 11;

b)

dodávka do veřejné sítě je zaměřená pouze na hospodářské využití takové výroby a její hodnota nepřesahuje 20 % průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky včetně aktuálního roku.

a)

poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny;

b)

dodávky elektřiny do těchto pevných sítí.

a)

zadavatel elektřinu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než jsou činnosti uvedeny v odstavci 1 tohoto článku nebo v článcích 8, 10 a 11;

b)

dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby elektrické energie zadavatele za poslední tři roky včetně aktuálního roku.

a)

poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody;

b)

dodávky pitné vody do těchto pevných sítí.

a)

projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními,

b)

čištěním a úpravou odpadních vod.

a)

zadavatel pitnou vodu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než jsou činnosti uvedené v článcích 8 až 11;

b)

dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby pitné vody zadavatele za poslední tři roky včetně aktuálního roku.

a)

poštovních služeb;

b)

jiných služeb než poštovních, pod podmínkou, že jsou takové služby poskytovány subjektem, který rovněž poskytuje poštovní služby ve smyslu odst. 2 písm. b) tohoto článku, a jestliže pro služby spadající do odst. 2 písm. b) tohoto článku nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 34 odst. 1.

a)

„poštovní zásilkou“ zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být dodána, bez ohledu na její hmotnost. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na jejich hmotnost;

b)

„poštovními službami“ služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek. Tyto služby zahrnují služby spadající do oblasti všeobecných služeb i služby mimo oblast všeobecných služeb v souladu se směrnicí 97/67/ES;

c)

„jinými službami než poštovními službami“ služby poskytované v následujících oblastech:

a)

těžby ropy nebo zemního plynu;

b)

průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných pevných paliv.

a)

414 000 EUR u zakázek na dodávky a služby, jakož i u soutěží o návrh;

b)

5 186 000 EUR u zakázek na stavební práce;

c)

1 000 000 EUR u zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVII.

a)

buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového období, pokud možno upravené o předpokládané změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce;

b)

nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během rozpočtového období, je-li delší než dvanáct měsíců.

a)

v případě zakázek na dobu určitou, je-li tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky, nebo je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b)

v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.

a)

u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a jiné odměny;

b)

u bankovních služeb a jiných finančních služeb: poplatky, splatné provize, úroky a jiné odměny;

c)

u zakázek zahrnujících projekt: honoráře, splatné provize a jiné odměny.

a)

v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;

b)

v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.

a)

právním nástrojem, z něhož vyplývají mezinárodněprávní závazky, jako je mezinárodní dohoda uzavřená v souladu se Smlouvami mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejími signatáři;

b)

mezinárodní organizací.

a)

nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv s nimi spojených bez ohledu za způsob jejich financování;

b)

rozhodčích a smírčích služeb;

c)

kterýchkoli z těchto právních služeb:

d)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (33) a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu;

e)

úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů či nikoli;

f)

pracovních smluv;

g)

veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici nebo metrem.

h)

služeb civilní obrany, civilní ochrany a prevence nebezpečí poskytovaných neziskovými organizacemi nebo sdruženími, těchto kódů CPV: 75250000-3, 75251000-0, 75251100-1, 75251110-4, 75251120-7, 75252000-7, 75222000-8; 98113100-9; a 85143000-3 s výjimkou služeb sanitní přepravy pacientů;

i)

zakázek na vysílací čas nebo dodání pořadů, které jsou zadávány poskytovatelům audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb. Pro účely tohoto písmene se „poskytovateli mediálních služeb“ rozumí poskytovatelé mediálních služeb ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (34). Pojmem „pořad“ se rozumí pořad ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/13/EU, avšak zahrnuje také rozhlasové pořady a rozhlasový programový materiál. Dále má pro účely tohoto ustanovení pojem „programový materiál“ stejný význam jako „pořad“.

a)

zakázky na nákup vody, pokud je zadávají zadavatelé, kteří vykonávají jednu nebo obě činnosti související s pitnou vodou uvedené v čl. 10 odst. 1;

b)

zakázky zadávané zadavatelem, který je aktivní v odvětví energetiky prostřednictvím výkonu činnosti uvedené v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 1 nebo článku 14, na dodávky:

a)

zakázky, na které se vztahuje směrnice 2009/81/ES;

b)

zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle článků 8, 12 a 13 uvedené směrnice.

a)

vztahuje-li se na část určité zakázky článek 346 Smlouvy o fungování EU, lze zakázku zadat bez ohledu na tuto směrnici, pokud je zadání jediné zakázky opodstatněno objektivními důvody;

b)

vztahuje-li se na část určité zakázky směrnice 2009/81/ES, lze zakázku zadat podle směrnice 2009/81/ES, pokud je zadání jediné zakázky opodstatněno objektivními důvody. Tímto písmenem nejsou dotčeny finanční limity a vyloučení, z oblasti působnosti stanovené směrnicí 2009/81/ES.

a)

směrnice 2009/81/ES nebo

b)

článek 346 Smlouvy o fungování EU,

a)

mezinárodní dohodou nebo ujednáním uzavřenými v souladu se Smlouvami mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, které se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejich signatáři;

b)

mezinárodní dohodou nebo ujednáním týkajícími se rozmístění vojsk a vztahujícími se na podniky členského státu nebo třetí země;

c)

mezinárodní organizací.

a)

veřejný zadavatel ovládá dotčenou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)

více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, jež uvedený veřejný zadavatel ovládá;

c)

žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

a)

veřejný zadavatel ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli tuto právnickou osobu obdobně, jako ovládá své vlastní organizační složky;

b)

více než 80 % činností uvedené právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež uvedení veřejní zadavatelé ovládají, a

c)

žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

i)

orgány s rozhodovacím oprávněním v ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele,

ii)

tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

iii)

ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

a)

daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů;

b)

realizace uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c)

zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká.

a)

může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele;

b)

může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem nebo

c)

společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnického práva, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.

a)

zadané zadavatelem přidruženému podniku, nebo

b)

zadané společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností vymezených v článcích 8 až 14 podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů.

a)

zakázky na služby, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech služeb poskytnutých tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování služeb zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen;

b)

zakázky na dodávky, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech dodávek poskytnutých tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování dodávek zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen;

c)

zakázky na stavební práce, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech stavebních prací provedených tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z provádění stavebních prací pro zadavatele nebo jiné podniky, k nimž je přidružen.

a)

společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu článků 8 až 14 jednomu z daných zadavatelů, nebo

b)

zadavatelem takovémuto společnému podniku, jehož je součástí.

a)

názvy dotyčných podniků nebo společných podniků;

b)

povahu a hodnotu dotčených zakázek;

c)

skutečnosti, které Komise považuje za nezbytné k prokázání toho, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž jsou zakázky zadány, a zadavatelem splňuje požadavky článku 29 nebo 30.

a)

prospěch připadá výhradně zadavateli k využití při jeho vlastní činnosti, a

b)

poskytovaná služba je zcela hrazena zadavatelem.

a)

dodržoval zásady nediskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které subjekt poskytuje hospodářským subjektům;

b)

sdělil Komisi za podmínek stanovených v rozhodnutí Komise 93/327/EHS (37) informace o zakázkách, které zadává.

a)

Komise ve lhůtě stanovené v příloze IV přijala prováděcí akt, jímž se stanoví použití čl. 34 odst. 1;

b)

Komise ve lhůtě stanovené v příloze IV prováděcí akt nepřijala.

a)

uveřejnění pro informaci data, k němuž lhůta stanovená v bodě 1 přílohy IV začíná běžet a končí, včetně jakéhokoli prodloužení nebo pozastavení lhůty stanovené v uvedené příloze, v Úředním věstníku Evropské unie;

b)

uveřejnění případné použitelnosti čl. 34 odst. 1 v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem písm. b) tohoto článku;

c)

prováděcích ustanovení týkajících se formy, obsahu a jiných podrobností žádostí podle odstavce 1 tohoto článku.

a)

použití elektronických komunikačních prostředků by s ohledem na zvláštní povahu zakázky vyžadovalo zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované běžně dostupnými aplikacemi;

b)

aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu nabídek, používají formáty souborů, které nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku;

c)

použití elektronických komunikačních prostředků by vyžadovalo zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé nemají běžně k dispozici;

d)

zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků.

a)

nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený, a plný přímý přístup elektronickými prostředky od data uveřejnění oznámení podle přílohy IX nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu; v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje a zařízení dostupné;

b)

zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line, nebo

c)

podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek.

a)

subjektům, které mají zájem, musí být k dispozici informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování a datování;

b)

členské státy nebo zadavatelé jednající v rámci celkového rámce vytvořeného dotčeným členským státem stanoví požadovanou úroveň zabezpečení elektronických komunikačních prostředků, které se mají používat v různých fázích konkrétního zadávacího řízení; úroveň musí být přiměřená souvisejícím rizikům;

c)

dojdou-li členské státy nebo zadavatelé jednající v rámci celkového rámce vytvořeného dotčeným členským státem k závěru, že s ohledem na míru rizika posouzenou v souladu s písmenem b) tohoto odstavce jsou požadovány zaručené elektronické podpisy vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (38), akceptují zaručené elektronické podpisy založené na kvalifikovaném osvědčení, při zohlednění skutečnosti, zda se jedná o osvědčení vydané osvědčovatelem z důvěryhodných seznamů stanovených v rozhodnutí Komise 2009/767/ES (39), vytvořené s použitím prostředků pro bezpečné vytváření podpisu nebo bez nich, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

pravidelným předběžným oznámením podle článku 67, pokud je zakázka zadávána v užším nebo jednacím řízení;

b)

oznámením o existenci systému kvalifikace podle článku 68, pokud je zakázka zadávána v užším nebo jednacím řízení nebo prostřednictvím soutěžního dialogu či inovačního partnerství;

c)

oznámením o zahájení zadávacího řízení podle článku 69.

a)

pravidelné předběžné oznámení obsahovalo kromě informací vyžadovaných v příloze VI části A oddíle I všechny informace vyžadované v příloze VI části A oddíle II, pokud tyto posledně uvedené informace byly ve chvíli uveřejnění pravidelného předběžného oznámení dostupné;

b)

pravidelné předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

a)

jestliže v předchozím řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast nebo žádné vhodné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění.

Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud je pro zakázku irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud příslušný hospodářský subjekt má nebo může být vyloučen podle čl. 78 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1 nebo nesplňuje kritéria pro výběr stanovená zadavatelem podle článku 78 nebo článku 80;

b)

jestliže je zakázka zadána čistě za účelem výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje, a nikoli za účelem zajištění zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj a pokud zadání takové zakázky není na újmu soutěžnímu prostředí při zadávání dalších zakázek, které mají především tyto cíle;

c)

jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

Výjimky uvedené v bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zakázky;

d)

pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatel nemohl předvídat, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži. Okolnosti pro odůvodnění krajní naléhavosti nesmějí být v žádném případě způsobeny zadavatelem;

e)

v případě zakázek na dodávky pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat dodávky, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě;

f)

pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb zadaných dodavateli, kterému stejný zadavatel zadal původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka v řízení podle čl. 44 odst. 1.

Základní projekt uvádí rozsah případných dodatečných stavebních prací nebo služeb a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití tohoto řízení se uvádí již při oznámení zařazení prvního projektu do soutěže a zadavatelé vezmou v úvahu celkové předpokládané náklady na následné stavební práce a služby při použití článků 15 a 16;

g)

pro dodávky nabízené a nakupované na komoditních burzách;

h)

pro výhodné koupě, kdy je díky využití zvláště příznivé příležitosti dostupné po velmi krátkou dobu možné pořídit dodávky za ceny podstatně nižší, nežli jsou běžné tržní ceny;

i)

pro nákup dodávek nebo služeb za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů.

j)

jestliže dotčená zakázka na služby následuje po soutěži o návrh organizované v souladu s touto směrnicí a má být v souladu s pravidly soutěže o návrh zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takové soutěže; v druhém jmenovaném případě musejí být k účasti na jednání vyzváni všichni vítězové.

a)

minimální lhůta pro podání žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo v případě, že se jako výzva k účasti v soutěži použije pravidelné předběžné oznámení, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů. Jakmile byla odeslána výzva k podání nabídky na první zakázku v rámci dynamického nákupního systému, nevztahují se na podání žádostí o účast žádné další lhůty;

b)

minimální lhůta pro podání nabídek je alespoň 10 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky. Použije se čl. 46 odst. 2 druhý a třetí pododstavec.

a)

uveřejní výzvu k účasti v soutěži, v níž uvedou, že se jedná o dynamický nákupní systém;

b)

upřesní v zadávací dokumentaci alespoň povahu a předpokládaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o dynamickém nákupním systému, včetně informací o jeho fungování, o použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích spojení;

c)

informují o případném rozdělení do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb a o vlastnostech jednotlivých kategorií;

d)

zajistí neomezený a plný přímý přístup po dobu použitelnosti systému k zadávací dokumentaci v souladu s článkem 73.

a)

pokud se mění doba použitelnosti bez ukončení systému, na formuláři, jímž byla původně uveřejněna výzva k účasti v soutěži v rámci dynamického nákupního systému;

b)

pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedeném v článku 70.

a)

výlučně na cenách, je-li zakázka zadávána pouze na základě ceny;

b)

na cenách nebo nových hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka zadávána na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, nebo nabídce s nejnižšími náklady, použije-li se přístup nákladové efektivnosti.

a)

v předem stanovený den a čas;

b)

pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovili dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické aukce, nebo

c)

pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu fází aukce.

a)

toto uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu, anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o zavedení systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek nebo výzvě k jednání;

b)

v zadávací dokumentaci uvede veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 40 odst. 6 ohledně formátu, používaného elektronického zařízení a technických opatření a specifikací spojení pro katalog.

a)

vyzvou uchazeče, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné zakázky, nebo

b)

uvědomí uchazeče, že mají v úmyslu vybrat z elektronických katalogů, které již byly podány, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné zakázky, pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávacích podmínkách k rámcové dohodě.

a)

zadání zakázky v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem nebo

b)

obnovení soutěže podle rámcové dohody, která byla uzavřena centrálním zadavatelem.

a)

zadání zakázky v rámci dynamického nákupního systému;

b)

obnovení soutěže podle rámcové dohody;

a)

povinnosti stran a ustanovení vnitrostátního práva;

b)

interní organizace zadávacího řízení, včetně jeho vedení, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být zadány, a uzavírání smluv.

a)

vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný subjekt své sídlo;

b)

vnitrostátní předpisy členského státu, v němž společný subjekt vykonává svou činnost.

a)

formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči určit předmět zakázky a zadavateli zadat zakázku;

b)

odkazem na technické specifikace a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení“ obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiný technický referenční systém vypracovaný evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud tyto neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace stavebních prací a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

c)

formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v písmenu a) s odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;

d)

odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon nebo funkci uvedené v písmenu a) pro ostatní vlastnosti.

a)

požadavky na označení štítkem se týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem zakázky a která jsou vhodná pro definování vlastností staveb, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky;

b)

požadavky na označení štítkem vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;

c)

štítky jsou zavedeny v rámci otevřeného a transparentního řízení, na kterém se mohou podílet všechny relevantní zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, sociálních partnerů, výrobců, distributorů a nevládních organizací;

d)

štítky jsou přístupné všem subjektům, které o to mají zájem;

e)

požadavky na označení štítkem jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.

a)

pokud dodatečné informace nejsou z jakéhokoli důvodu poskytnuty nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro podání nabídek, i když o ně hospodářský subjekt požádal včas. V případě zkráceného otevřeného řízení podle čl. 45 odst. 3 činí tato lhůta čtyři dny;

b)

pokud byly v zadávací dokumentaci provedeny významné změny.

a)

konkrétně odkazuje na dodávky, stavební práce nebo služby, jež budou předmětem zakázky, která se má zadávat;

b)

uvádí, že zakázka bude zadána na základě užšího nebo jednacího řízení bez dalšího uveřejnění výzvy k účasti v soutěži, a vyzývá hospodářské subjekty, které o to mají zájem, aby písemně vyjádřily svůj zájem;

c)

obsahuje kromě informací uvedených v části A oddílu I přílohy VI rovněž informace uvedené v části A oddílu II přílohy VI;

d)

bylo zasláno k uveřejnění 35 dnů až 12 měsíců před datem, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu.

a)

pokud dochází ke změně doby použitelnosti, aniž by byl systém ukončen, na formuláři pro oznámení o zavedení systémů kvalifikace;

b)

pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o výsledku zadávacího řízení podle článku 70.

a)

označení „služby v oblasti výzkumu a vývoje“, pokud byla zakázka zadána v jednacím řízení bez výzvy k účasti v soutěži v souladu s čl. 50 písm. b);

b)

alespoň takové podrobnosti, jaké byly uvedeny v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži.

a)

v případě pravidelného předběžného oznámení po dobu 12 měsíců nebo do doručení oznámení výsledku zadávacího řízení podle čl. 70 odst. 2 s uvedením, že po dobu 12 měsíců, na niž se vztahuje výzva k účasti v soutěži, nebudou zadány žádné další zakázky. Nicméně v případě zakázek na sociální a jiné zvláštní služby musí být pravidelné předběžné oznámení uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. b) dále uveřejňováno až do konce původně stanovené doby platnosti nebo do doručení oznámení o výsledku zadávacího řízení ve smyslu článku 70, v němž je uvedeno, že v období pokrytém výzvou k účasti v soutěži nebudou zadávány žádné další zakázky;

b)

v případě výzev k účasti v soutěži, které zakládají dynamický nákupní systém, po dobu použitelnosti dynamického nákupního systému;

c)

v případě oznámení o zavedení systému kvalifikace po dobu jeho platnosti.

a)

každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti o účast;

b)

každému neúspěšnému uchazeči důvody zamítnutí jeho nabídky a v případech uvedených v čl. 60 odst. 5 a 6 též důvody svého rozhodnutí o nerovnocennosti nebo rozhodnutí, podle kterého stavební práce, dodávky a služby neodpovídají požadavkům na výkon a funkci;

c)

každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody;

d)

každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, průběh a postup jednání a dialogu s uchazeči.

a)

zadavatelé, kteří stanovili pravidla a kritéria pro vyloučení uchazečů nebo zájemců v souladu s čl. 78 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1, vyloučí hospodářské subjekty, které spadají pod tato pravidla a splňují tato kritéria;

b)

vyberou uchazeče a zájemce v souladu s objektivními pravidly a kritérii stanovenými podle článků 78 a 80;

c)

v užších řízeních, jednacích řízeních s výzvou k účasti v soutěži, v soutěžních dialozích a v inovačních partnerstvích případně sníží v souladu s čl. 78 odst. 2 počet zájemců vybraných podle písm. a) a b) tohoto odstavce.

a)

rozhodnou o zápisu hospodářských subjektů do systému kvalifikace v souladu s článkem 77;

b)

použijí na tyto kvalifikované hospodářské subjekty ustanovení odstavce 1, která jsou relevantní pro užší nebo jednací řízení, soutěžní dialogy či inovační partnerství.

a)

stanovit některým hospodářským subjektům správní, technické nebo finanční podmínky, které nejsou stanoveny jiným;

b)

požadovat zkoušky nebo doklady, které jsou obsaženy v již předložených objektivních podkladech.

a)

kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, obchodu a jeho podmínek;

b)

organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění dané zakázky v případě, že na úroveň plnění zakázky může mít významný dopad kvalita zapojených pracovníků, nebo

c)

poprodejní služby, technická pomoc a podmínky dodání, jako je datum dodání, postup dodání, doba dodání nebo dokončení plnění, závazky s ohledem na náhradní díly a zabezpečení dodávek.

a)

konkrétním procesem výroby, poskytování stavebních prací, dodávek nebo služeb či obchodu s nimi, nebo

b)

konkrétním procesem pro jinou fázi jejich životního cyklu,

a)

náklady nesené zadavatelem nebo jinými uživateli, jako např.:

b)

náklady způsobené environmentálními externalitami, které jsou spojeny s výrobkem, službou nebo stavebními pracemi v průběhu jejich životního cyklu, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu; tyto náklady mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek a jiné náklady na zmírnění změny klimatu.

a)

je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích. Zejména v případě, že není určena pro opakované nebo trvalé užívání, nesmí neoprávněně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty;

b)

je přístupná všem stranám, které mají zájem;

c)

požadované údaje mohou být poskytnuty s vynaložením přiměřeného úsilí průměrně pečlivými hospodářskými subjekty, včetně hospodářských subjektů ze třetích zemí, které jsou stranami dohody o vládních zakázkách nebo jiných mezinárodních dohod, kterými je Unie vázána.

a)

ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod;

b)

zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo pro provedení stavebních prací;

c)

originality dodávek, služeb nebo stavebních prací navrhovaných uchazečem;

d)

dodržování povinností uvedených v čl. 36 odst. 2;

e)

dodržování povinností uvedených v článku 88;

f)

možnosti uchazeče získat státní podporu.

a)

neposkytuje podnikům z Unie účinný přístup srovnatelný s přístupem poskytovaným Unií podnikům z této země;

b)

neposkytuje podnikům z Unie vnitrostátní zacházení nebo stejné soutěžní příležitosti jako mají podniky se sídlem v dané zemi nebo

c)

poskytuje podnikům z jiných třetích zemí příznivější zacházení než podnikům z Unie.

a)

podnikům, které se řídí právem dané třetí země;

b)

podnikům přidruženým k podnikům uvedeným v písmenu a), které mají sídlo v Unii, ale nemají žádné přímé a skutečné spojení s hospodářstvím členského státu;

c)

podnikům, které podaly nabídky, jejichž předmětem jsou služby pocházející z dané třetí země.

a)

zakázky na dodávky, jiné zakázky na služby, než jsou zakázky týkající se služeb, jež mají být poskytnuty v zařízeních pod přímým dohledem zadavatele, nebo v případě dodavatelů zapojených do zakázek na stavební práce či služby;

b)

subdodavatele subdodavatelů hlavního dodavatele nebo dále na nižší úrovni subdodavatelského řetězce.

a)

v případě, že vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví režim společné odpovědnosti mezi subdodavateli a hlavním dodavatelem, zajistí dotčený členský stát, aby byla příslušná pravidla uplatňována v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 36 odst. 2;

b)

veřejní zadavatelé mohou v souladu s čl. 80 odst. 3 této směrnice ověřit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby ověřili, zda existují důvody pro vyloučení subdodavatelů podle článku 57 směrnice 2014/24/EU. V těchto případech veřejný zadavatel požádá hospodářský subjekt, aby nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují povinné důvody pro vyloučení. Veřejný zadavatel může, nebo po něm může tento požadavek vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují nepovinné důvody pro vyloučení.

a)

pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě cen či opčních právech. Tato ustanovení musí upravovat rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nemohou však stanovit změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu zakázky nebo rámcové dohody;

b)

u dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek původního dodavatele jakékoli hodnoty, které jsou nezbytné a nebyly zahrnuty v původní zakázce, jestliže změna dodavatele:

c)

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

d)

pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž zadavatel původně zakázku zadal, v důsledku:

e)

pokud změny, bez ohledu na svou hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 4.

i)

finanční limity stanovené v článku 15 a

ii)

10 % hodnoty původní zakázky na služby a dodávky a 15 % hodnoty původní zakázky na stavební práce.

a)

změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky;

b)

změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v smlouvě na zakázku nebo rámcové dohodě není upraven;

c)

změna vede k významnému rozšíření rozsahu zakázky nebo rámcové dohody;

d)

pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému zadavatel původně zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).

a)

byla provedena podstatná změna smlouvy na zakázku bez zahájení nového zadávacího řízení podle článku 89;

b)

dodavatel byl v okamžiku zadání zakázky v jedné ze situací uvedených v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/24/EU, a měl být proto ze zadávacího řízení vyloučen v souladu s druhým pododstavcem čl. 80 odst. 1 této směrnice;

c)

zakázka neměla být dodavateli zadána s ohledem na závažné porušení povinností vyplývajících ze Smluv a této směrnice, o němž rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v řízení podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.

a)

prostřednictvím oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo

b)

prostřednictvím pravidelného předběžného oznámení, které je uveřejněno trvale. Toto pravidelné předběžné oznámení musí odkazovat konkrétně na ty druhy služeb, které budou předmětem zakázek, jež mají být zadány. Musí uvádět, že zakázky budou zadány bez dalšího uveřejňování, a musí vyzývat hospodářské subjekty, které o to mají zájem, aby svůj zájem vyjádřily písemně, nebo

c)

prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace, které je uveřejněno trvale.

a)

jejím cílem je plnit úkoly veřejné služby související s poskytováním služeb uvedených v odstavci 1;

b)

zisky se znovu investují za účelem dosažení cíle organizace. Jsou-li zisky rozdělovány nebo přerozdělovány, je třeba vycházet z participačních kritérií;

c)

struktury řízení či vlastnictví organizace plnící zakázku musí vycházet z podílu zaměstnanců na vlastnictví či z participačních zásad, nebo musí vyžadovat aktivní účast zaměstnanců, uživatelů či zúčastněných stran, a

d)

v předchozích třech letech nezadal příslušný veřejný zadavatel organizaci zakázku na dotčené služby podle tohoto článku.

a)

odkazem na území nebo část území členského státu;

b)

z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je soutěž organizována, účastníci museli být buď fyzickými, nebo právnickými osobami.

a)

informace a pokyny ohledně výkladu a uplatňování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek byly bezplatně dostupné, a napomáhaly tak veřejným zadavatelům a hospodářským subjektům, především malým a středním podnikům, při správném uplatňování těchto pravidel, a

b)

veřejným zadavatelům byla k dispozici podpora související s plánováním a prováděním zadávacích řízení.

a)

1 000 000 EUR v případě zakázek na dodávky nebo zakázek na služby;

b)

10 000 000 EUR v případě zakázek na stavební práce.

a)

kvalifikací a výběrem hospodářských subjektů a zadáním zakázek;

b)

použitím jednacího řízení bez výzvy k účasti v soutěži podle článku 50;

c)

nepoužitím hlavy II kapitol II až IV na základě výjimek stanovených v hlavě I kapitolách II a III;

d)

případně důvody, proč byly použity jiné komunikační prostředky než elektronické prostředky pro elektronické podávání nabídek;

a)

elektronické prostředky v souladu s článkem 40;

b)

poštu nebo jinou vhodnou doručovací službu;

c)

fax;

d)

kombinaci těchto prostředků.