29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/42

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Francie na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Francie na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Francie na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Francie podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Francie se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Stálou pozornost při formulování politik je třeba věnovat zejména zhoršování obchodní bilance a konkurenceschopnosti a dopadům vysokého veřejného zadlužení.

(8)

Dne 5. března 2014 Komise doporučila Francii, aby vyvinula větší úsilí k zajištění plného souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku.

(9)

Dne 7. května 2014 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2014 a program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Hlavním cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je do roku 2015 odstranit nadměrný schodek a v roce 2017 dosáhnout střednědobého cíle. Program potvrzuje dříve stanovený střednědobý rozpočtový cíl, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření a který je přísnější než požadavek Paktu o stabilitě a růstu. Program stability plánuje snížení deficitu na 3 % HDP v roce 2015, což je více, než kolik stanovila Rada ve svém doporučení ze dne 21. června 2013. Plánovaný (přepočítaný) pokrok v dosahování střednědobého cíle je pak v jednotlivých následujících letech stanoven pod požadovanou minimální hranicí 0,5 % HDP. Celkově rozpočtová strategie uvedená v programu stability odpovídá pouze částečně požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognóz uvedených v programu stability veřejný dluh dosáhne vrcholu v letech 2014 a 2015 na úrovni 95,6 % HDP a poté klesne na 91,9 % v roce 2017. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, je realistický pro rok 2014, ale mírně optimistický pro rok 2015, přičemž pro tento a příští rok předpokládá růst ve výši 1,0 % a 1,7 % oproti 1,0 % a 1,5 %, které předpokládá prognóza útvarů Komise z jara 2014. V dubnu 2014 vydala nezávislá Nejvyšší rada pro veřejné finance (Haut Conseil des finances publiques) stanovisko k makroekonomickému scénáři programu stability. Program stability navrhuje pro rok 2014 několik dalších opatření, mimo jiné zrušení prostředků přidělených ministerstvům, k němuž má dojít v rámci dodatečného rozpočtu a jež má představovat první výsledky plánu úspor o objemu 50 miliard EUR, který oznámila vláda.

Díky tomu, a rovněž s ohledem na skutečnost, že fiskální úsilí vynaložené v roce 2013 překonalo očekávání, která panovala v době vydání doporučení Komise, lze mít za to, že program stability doporučení Komise v zásadě odpovídá. Opatření týkající se fiskální konsolidace nejsou dostatečně konkrétní, aby spolehlivě zaručila nápravu nadměrného schodku do roku 2015, což ukazuje i prognóza Komise, která předpokládá schodek pro příští rok ve výši 3,4 % HDP a související strukturální korekci, která značně zaostává za úrovní doporučenou Radou. Vládní cíle jsou navíc ohroženy. Především stále ještě nebyla přijata všechna dodatečná opatření pro rok 2014, která jsou v programu stability uvedena, a objem úspor plánovaných pro rok 2015 je velmi ambiciózní. Na základě prognózy Komise zaostává fiskální úsilí v období 2013–2014 o 0,2 procentního bodu HDP, pokud jde o (opravenou) změnu strukturálního salda, a přinejmenším o 0,1 procentního bodu HDP, pokud jde o hodnotu opatření považovanou v době vydání doporučení Rady za nezbytnou. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že opatření, na nichž je rozpočtová strategie založená, musí být konkrétnější, a že ke splnění doporučení Rady a k následnému zajištění postupného dosažení střednědobého cíle odpovídajícím způsobem je třeba vyvinout další úsilí. Zejména by mělo být větší úsilí zřejmé v připravovaném zákoně o opravném rozpočtu na rok 2014.

(11)

Vzhledem k vysokému a stále narůstajícímu veřejnému dluhu a vzhledem k tomu, že lhůta pro nápravu nadměrného schodku byla prodloužena do roku 2015, je o to důležitější, aby byl striktně plněn rozpočet na rok 2014 a v roce 2015 bylo důsledně vynakládáno značné konsolidační úsilí. Zejména veřejné výdaje by v souladu s plánem francouzské vlády měly růst mnohem pomalejším tempem, než tomu bylo v uplynulých letech. Proto je třeba více propracovat strategii snižování výdajů pomocí intenzívnější práce na již probíhajícím přezkumu výdajů a případně přehodnocením rozsahu příslušných vládních opatření. Velkých úspor v krátkém časovém horizontu nelze dosáhnout bez výrazného omezení nárůstu výdajů na sociální zabezpečení, které tvoří téměř polovinu veřejných výdajů.

To znamená zkrátit výdaje na zdravotnictví a důchody, například stanovením odvážnějších cílů pro roční výdaje na zdravotnictví a dočasným zmrazením důchodů a dalších sociálních dávek, s čímž vláda v současnosti počítá. Kromě toho by měl připravovaný nový zákon o decentralizaci racionalizovat jednotlivé úrovně francouzské státní správy a odstranit vzájemné překrývání jejich kompetencí a sloučením nebo zrušením některých z nich podpořit těsnější synergii, zvýšit efektivitu a přinést úspory. V tomto směru nejenže strukturální reformy obsažené v programu stability začnou přinášet výsledky až ve střednědobém horizontu, přestože plánovaný harmonogram již byl oproti programu stability zkrácen, ale jejich realizace je navíc značně ohrožena. Posílena by měla být i kontrola výdajů místní správy, mimo jiné omezením meziročního růstu daňových příjmů místní správy, přičemž je třeba přihlédnout ke stávajícím stropům u řady místních daní, a zároveň důsledným prováděním plánovaného snižování dotací od centrální vlády. Kromě nutných úspor v krátkodobém horizontu představuje problém i dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Ačkoliv veřejné výdaje na zdravotnictví byly v několika posledních letech pod kontrolou, je nutné dále usilovat o zlepšení nákladové efektivity systému zdravotní péče. Zejména jsou třeba další úsporná opatření, neboť v tomto systému se ve středně- až dlouhodobém časovém horizontu počítá s výrazným nárůstem výdajů. Oblasti, jejichž efektivita by se měla zvýšit, zahrnují výdaje na léčiva, správní výdaje a výdaje na nemocniční péči. V prosinci 2013 byla přijata důchodová reforma, která by měla zajistit dlouhodobou udržitelnost systému. K odstranění schodku financování důchodového systému, především schodku vytvářeného režimy pro státní úředníky a zaměstnance pracující v řadě státem ovládaných společností, však tato reforma nebude stačit a nová důchodová opatření sníží celkový deficit systému do roku 2020 podle prognóz francouzských úřadů ve výsledku pouze na polovinu, tedy na zhruba 0,5 % HDP. Zda bude korekce v tomto rozsahu dosaženo, je navíc značně nejisté, neboť makroekonomický scénář, z něhož tyto projekce vycházejí, by se mohl ukázat jako příliš optimistický. Nově vytvořený výbor pro dohled nad důchodovým systémem (Comité de suivi des retraites) by měl zajistit postupné odstranění schodku systému.

(12)

Francie patří k členským státům s nejvyššími náklady na pracovní sílu. Vysoké daňové zatížení práce zejména snižuje ziskovost podniků a negativně působí na zaměstnanost. Vláda přijala k jeho snížení několik opatření, aby podpořila nákladovou konkurenceschopnost. V prosinci 2012 zavedla daňové slevy pro konkurenceschopnost a zaměstnanost (CICE), které snižují náklady na pracovní sílu u zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nižší, než je 2,5násobek minimální mzdy. Další úspory v nákladech na práci o objemu 10 miliard EUR byly ohlášeny v lednu 2014 v rámci tzv. paktu odpovědnosti a solidarity. Náklady na obě opatření budou činit 30 miliard EUR, resp. 1,5 % HDP, což je srovnatelné s celkovým nárůstem zaznamenaným ve zdanění právnických osob v období 2010–2013 a pokrývá rozdíl v odvodech zaměstnavatele na sociální pojištění mezi Francií a průměrem eurozóny pouze z poloviny. Kromě toho vývozní podniky, které zpravidla vyplácejí vyšší mzdy, budou z režimu CICE profitovat méně než nevývozní podniky, což dopad tohoto opatření na konkurenceschopnost sníží. Součástí paktu odpovědnosti a solidarity je snížení nákladů na práci za nízké mzdy a za mzdy odpovídající 1,6 až 3,5 násobku minimální mzdy. Poslední uvedené opatření, které by mělo začít platit od roku 2016, by mělo mít přímější dopad právě na vývozní podniky. Tvorba mezd ve Francii má tendenci vést k narušení struktury mezd i schopnosti podniků upravit mzdy v případě, že dojde k ekonomickému poklesu. Rada pro financování sociální ochrany (Haut Conseil du financement de la protection sociale) posoudila různé scénáře týkající se výjimek z povinností v oblasti sociálního zabezpečení z hlediska jejich dopadu na zaměstnanost, méně pozornosti už však věnovala jejich dopadu na vývoj mezd a konkurenceschopnost.

Avšak ačkoliv byly zavedeny rozsáhlé výjimky pro zaměstnance pobírající minimální mzdu, jsou náklady na práci za minimální mzdu stále vysoké. Tyto výjimky pomohly vývoj nákladů na práci v roce 2013 zmírnit, což je pozitivní vývoj, avšak úroveň minimální mzdy je ve Francii ve srovnání s jinými členskými státy stále vysoká. Minimální mzda by se proto měla nadále vyvíjet tak, aby podpořila konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Ve Francii platí pro zákonnou minimální mzdu jen málo výjimek a další úsilí by bylo možné vynaložit i na snížení nákladů na práci u ohrožených skupin.

(13)

Globální hodnocení Francie se v řadě mezinárodních průzkumů podnikatelského prostředí zhoršilo. V rámci radikálního zjednodušování zahájeného v červenci 2013 sice bylo vynaloženo určité úsilí s cílem zlepšit vztahy mezi podniky a veřejnou správou, podnikatelské prostředí je však ještě stále třeba zlepšit. Navíc řada opatření zvažovaných v rámci plánovaného zjednodušení dosud nebyla definována a zavedena. Zvláštní pozornost by měla být věnována především předpisům vyplývajícím ze zákoníku práce a účetním pravidlům spojeným s určitou velikostí podniku, které brání francouzským podnikům v růstu. Mohou hrát svou roli v problémech, které mají malé a střední podniky s dosažením takové velikosti, která by jim umožňovala exportovat a inovovat. Politické iniciativy zaměřené na podporu výdajů na výzkum a vývoj a na inovace soukromých podniků, zejména daňové úlevy na výzkum a póly konkurenceschopnosti, zatím přinesly spíše smíšené výsledky. Klesající význam průmyslových odvětví ve francouzském soukromém sektoru se promítá do stagnujících výdajů soukromých podniků na výzkum a vývoj, a to i přes velkou snahu těchto podniků. V důsledku toho je velká část výdajů na výzkum a vývoj nadále financována z veřejných peněz, ať už přímo prostřednictvím veřejného výzkumu, nebo nepřímo prostřednictvím dotací. K nastartování vyšších výdajů na výzkum a vývoj ze strany soukromých podniků a inovací v soukromém sektoru je nutné zlepšit účinnost stávajících nástrojů. Zejména prostředky vyčleněné na póly konkurenceschopnosti by mohly více přispívat k dosahování úspor z rozsahu a zlepšit šíření inovací. Tato politika by také byla efektivnější, kdyby tyto póly mohly vytvářet skutečné sítě podniků se vzájemnými pozitivními účinky. Konečně se také předpokládá, že náklady spojené s daňovými úlevami na výzkum budou v roce 2014 činit 5,8 miliardy EUR (přibližně 0,3 % HDP). Navzdory nákladům na toto opatření není k dispozici žádné ex post hodnocení jeho účinků na výzkum a vývoj, které by zohledňovalo nejnovější reformy.

(14)

Ačkoliv omezení týkající se právní formy, držení podílů či tarifů byly u některých profesí (např. veterinářů, účetních) odstraněny a v rámci nedávného spotřebitelského zákona byla přijata nová opatření k posílení hospodářské soutěže, u některých profesí (např. taxikářů, notářů a právnických profesí obecně či ve zdravotnictví) významné překážky zahájení či provozování činnosti stále brání. Princip numerus clausus uplatňovaný u přístupnosti řady profesí (lékaři, lékárníci apod.) stále omezuje dostupnost služeb a mohl by se přehodnotit, aniž by se ohrozila kvalita či bezpečnost. Tato omezení týkající se regulovaných povolání, jejich potřebnost a přiměřenost dosud nebyly zevrubně posouzeny. Přílišné požadavky spojené s povolením pro zřízení maloobchodní prodejny vyplývající zejména z předpisů územního plánování a zákaz prodeje se ztrátou dosud nebyly odstraněny a mají negativní dopad na hospodářskou soutěž a spotřebitele. Francie dosud nepodnikla žádné konkrétní kroky, aby překážky vstupu na maloobchodní trh odstranila. V odvětví distribuce plynu a elektřiny se postupně ruší regulované ceny pro firemní zákazníky, ceny pro domácnosti však zůstávají regulované a v případě elektřiny jsou nastaveny pod úrovní nákladové ceny. Zároveň alternativní dodavatelé mají na trh omezený přístup. V otázce propojení energetických soustav by měly být dokončeny započaté projekty, aby se posílilo propojení s elektrickými a plynárenskými sítěmi sousedních zemí, zejména se Španělskem. Překážky vstupu na trh nadále znemožňují jeho efektivní fungování i v oblasti železniční dopravy. Francie dosud neotevřela konkurenci trh vnitrostátní osobní železniční dopravy – učinila tak pouze u mezinárodních služeb, kde se objevilo několik nových poskytovatelů. Zahájila reformu železničního systému s cílem zvýšit jeho finanční udržitelnost. V říjnu 2013 byl předložen návrh zákona, který v současnosti projednává parlament. Navrhovaná opatření zahrnují zřízení funkce plně kvalifikovaného provozovatele infrastruktury, která by byla součástí vertikálně integrované struktury, do níž patří zavedený provozovatel dopravních služeb. Tato nová struktura by mohla znesnadnit přístup k síti pro alternativní provozovatele dopravních služeb.

(15)

Všeobecná daňová zátěž je ve Francii vysoká a stále roste. V roce 2013 byl poměr daní k HDP na úrovni 45,9 %, jedné z nejvyšších v Unii a o 3,3 procentního bodu vyšší než v roce 2010, kdy byla zahájena fiskální konsolidace. Na základě toho podnítil zvláštní daňový výbor (Assises de la fiscalité) zahájení reformy daňového systému. Dosavadní pokrok ve snižování zákonných sazeb daní z příjmů fyzických a právnických osob a zefektivnění DPH není velký. Namísto toho byla dočasná přirážka pro velké podniky prodloužena až do roku 2015, což zvýší celkovou zákonnou sazbu daně z příjmů právnických osob na rekordních 38,1 % (současná 33,3 % zákonná sazba je už tak jedna z nejvyšších v Unii). Vláda oznámila, že postupně zruší sociální příspěvek solidarity společností (C3S) a do roku 2020 postupně sníží zákonnou sazbu na 28 %. Neexistují však podrobné informace o tom, jak přesně bude snižování zákonné sazby načasováno. Pokrok za poslední rok je omezený, i pokud jde o snižování a racionalizaci daňových výdajů u daně z příjmu. V oblasti ekologických daní zůstává navzdory určitému pokroku (např. postupnému zavedení uhlíkové daně neboli tzv. contribution climat énergie) podíl ekologických daní na HDP nízký. Zejména spotřební daně nejsou ve Francii indexovány mírou inflace a některé druhy dotací, které jsou škodlivé pro životní prostředí, jako je preferenční sazba spotřební daně z motorové nafty, stále platí. Konečně v roce 2013 nebyly podniknuty ani žádné další kroky, které by řešily zvýhodnění zadlužování u daní z příjmů právnických osob a tím zabránily dalšímu nárůstu zadluženosti soukromého sektoru.

(16)

Situace na trhu práce se ve Francii v roce 2013 i přes řadu politických opatření nadále zhoršovala a značné problémy přetrvávají. Růst nezaměstnanosti pokračoval, v roce 2013 dosáhl 10,3 % (oproti 7,5 % v roce 2008). Francouzský trh práce zůstává segmentovaný a k přechodům z pracovních smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou dochází velmi zřídka (pravděpodobnost přechodu z pracovního poměru na dobu určitou na poměr na dobu neurčitou byla v roce 2010 jen 10,6 % oproti 25,9 % průměru Unie). Meziodvětvová dohoda o zajištění zaměstnanosti se promítla do zákona, který byl přijat v červenci 2013. Ačkoliv je tato reforma pozitivním krokem, její dopad zůstává v této fázi nerovnoměrný. Především jen velmi málo společností využilo možnosti podnikových dohod, které zákon nabízí jako způsob zvýšení flexibility pracovních podmínek pro případ dočasných ekonomických potíží. Počet žalob pro výpověď se však výrazně snížil. Ačkoliv v roce 2014 proběhla jednání sociálních partnerů s cílem reformovat systém dávek v nezaměstnanosti, nepředpokládá se, že by nová dohoda deficit systému výrazně snížila. Kumulovaný schodek systému dávek v nezaměstnanosti činil v roce 2013 téměř 1 % HDP, a má-li být udržitelný, musí být provedena další strukturální opatření. Zejména prvky jako podmínky způsobilosti, postupné snižování dávek v čase nebo náhradové poměry pro pracovníky s nejvyššími mzdami byly na základě poslední dohody sociálních partnerů v březnu 2014 upraveny jen mírně, a mají-li být pobídky k práci přiměřené, měly by být změny větší. Míra zaměstnanosti osob mezi 55 a 64 lety v posledních třech letech díky několika po sobě jdoucím důchodových reformám trvale rostla.

Zaměstnanost starších osob (45,6 % v roce 2013) se však ve Francii drží pod průměrem Unie (o 4,5 procentního bodu níže) a pouze 55 % starších pracovníků odchází do důchodu přímo ze zaměstnání (2008–2011). V důsledku toho míra nezaměstnanosti u této věkové skupiny v posledních několika letech velmi vzrostla. Proto je třeba posílit opatření ke zlepšení jejich zaměstnatelnosti a zároveň přehodnotit pobídky, které by je motivovaly k setrvání v práci nebo návratu do práce.

(17)

Výsledky výzkumu provedeného v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků v roce 2013 poukázaly na to, že nerovnosti ve vzdělávání patří ve Francii k nejvyšším ze zemí OECD. Jedna šestina mladých lidí ve Francii ukončí školu či odbornou přípravu, aniž by složila závěrečné zkoušky. To je zvlášť znepokojující, neboť na konci roku 2013 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí 25,5 % a u nejméně kvalifikovaných mladých lidí bylo riziko nezaměstnanosti téměř dvakrát vyšší. Režimy na podporu učňovské přípravy by se měly týkat zejména nejméně kvalifikovaných mladých lidí. Určitého pokroku bylo v této oblasti dosaženo zahájením reformy povinné školní docházky v červenci 2013 a přijetím zákona o odborné přípravě a celoživotním učení v březnu 2014. Na hodnocení účinnosti těchto opatření při odstraňování nerovností v systému vzdělávání je však ještě příliš brzy a také je třeba začít realizovat nový plán týkající se nižšího sekundárního vzdělávání ve znevýhodněných oblastech, který byl představen v lednu 2014. Přechod ze školy do zaměstnání byl sice usnadněn, ale počet učňů v roce 2012 klesl a z nových opatření rostoucí měrou těžili studenti vysokých škol.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Francie. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Francie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability Francie, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Francie měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtovou strategii na období počínající rokem 2014, mj. upřesněním opatření, o něž se bude opírat, a zajistit tak udržitelné odstranění nadměrného schodku do roku 2015 dosažením strukturální korekce uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje důvěryhodné provádění ambiciózních strukturálních reforem zaměřených na zvýšení schopnosti přizpůsobit se a podporu růstu a zaměstnanosti. Po odstranění nadměrného schodku pokračovat ve strukturální korekci za účelem dosažení střednědobého cíle tempem odpovídajícím alespoň 0,5 % HDP ročně nebo více, budou-li ekonomické podmínky dobré nebo bude-li to třeba ke splnění pravidla týkajícího se dluhu, tak aby mohla vysoká míra veřejného zadlužení začít trvale klesat. Zintenzívnit snahu o zlepšení efektivity napříč všemi subsektory veřejné správy a v případě potřeby znovu vymezit rozsah příslušných vládních opatření. Zejména podniknout kroky k výraznému omezení nárůstu výdajů na sociální zabezpečení od roku 2015, tak jak bylo naplánováno, a sice nastavením ambicióznějších cílů pro roční výdaje na zdravotnictví, zastavením růstu výdajů na důchody a racionalizací rodinných přídavků a příspěvků na bydlení. Stanovit jasný harmonogram probíhající decentralizace a do prosince 2014 podniknout první kroky k odstranění administrativní duplicity, usnadnění slučování orgánů místní správy a jasnějšímu vymezení kompetencí jednotlivých úrovní místní správy. Více motivovat k racionalizaci výdajů místních správ zavedením stropu meziročního růstu daňových příjmů místní správy a zároveň prováděním plánovaného snižování dotací od centrální vlády. Nad rámec úspor nutných v krátkodobém časovém horizontu podniknout kroky k zastavení nárůstu veřejných výdajů na zdravotní péči a na léčiva, který se očekává ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a dle potřeby přijmout další nezbytná opatření, která do roku 2020 uvedou udržitelným způsobem a ve vztahu ke všem režimům do rovnováhy důchodový systém, se zvláštním důrazem na stávající zvláštní režimy a doplňkové režimy.

2.

Zajistit udržitelnost nižších nákladů na práci vyplývajících z tzv. crédit d’impôt compétitivité emploi. Přijmout opatření v zájmu dalšího snížení odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění v souladu se závazky přijatými v rámci paktu odpovědnosti a solidarity a ujistit se, že jejich přínos nebude snížen jinými opatřeními a že jeho stávající cíle zůstanou zachovány. Podrobněji zhodnotit ekonomický dopad výjimek týkajících se příspěvků na sociální pojištění, především z hlediska zaměstnanosti, vývoje mezd a konkurenceschopnosti, a v případě potřeby přijmout odpovídající opatření. Ještě více snížit náklady na práci, zejména u nižších mzdových tříd, aniž by se tím zatížil rozpočet, a to především cíleným snížením odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění s přihlédnutím k jednotlivým systémům podpory příjmů.

3.

Zjednodušit administrativní, fiskální a účetní pravidla platná pro právnické osoby a do prosince 2014 podniknout konkrétní kroky k realizaci aktuálního vládního „plánu zjednodušení“. Odstranit regulatorní překážky bránící právnickým osobám v růstu, zejména přezkoumat pravidla spojená s určitou velikostí podniku a vyhnout se tak prahovým efektům. Podniknout kroky v zájmu zjednodušení a zefektivnění inovační politiky, zejména prostřednictvím hodnocení, jež zohledňuje nejnovější reformy, a v případě potřeby úpravou „crédit d’impôt recherche“. Zajistit, aby se prostředky vynakládaly na ty nejúčinnější póly konkurenceschopnosti, a dále podporovat ekonomický dopad inovací vyvinutých v těchto pólech.

4.

Odstranit neodůvodněná omezení v přístupu k regulovaným povoláním a jejich výkonu, snížit náklady spojené se vstupem na trh a podpořit hospodářskou soutěž v odvětví služeb. Přijmout další opatření s cílem zmírnit regulatorní zátěž, která ovlivňuje fungování maloobchodu, zejména zjednodušit vydávání povolení pro zřízení maloobchodní prodejny a zrušit zákaz prodeje se ztrátou. Zajistit, aby regulované tarify za plyn a elektřinu pro domácnosti byly nastaveny na úrovni, která nebude bránit hospodářské soutěži, aniž by se změnila jejich dostupnost pro ohrožené skupiny. Posílit propojení elektrických a plynárenských sítí se Španělskem, zejména propojení plynárenských sítí tak, aby došlo k plné integraci iberského trhu s plynem s evropským trhem. V odvětví železniční dopravy zajistit nezávislost nového jednotného provozovatele infrastruktury na zavedeném provozovateli dopravních služeb a podniknout kroky k otevření vnitrostátní osobní dopravy konkurenci v souladu s ustanoveními nadcházejících směrnic a s harmonogramem, který stanoví.

5.

Zmírnit daňové zatížení práce a zintenzívnit snahu o zjednodušení a zefektivnění daňového systému. Za tímto účelem přijmout počínaje rozpočtem na rok 2015 opatření s cílem: zrušit neefektivní daňové výdaje u daní z příjmů fyzických a právnických osob v návaznosti na nedávná hodnocení a iniciativu daňového výboru Assises de la fiscalité a zároveň snížit zákonné sazby; přijmout další opatření k odstranění zvýhodnění zadlužování u daní z příjmu právnických osob; rozšířit daňovou základnu, zejména u spotřeby; postupně zrušit dotace, které škodí životnímu prostředí.

6.

Podniknout další kroky v boji proti nepružnosti trhu práce, zejména kroky k reformování podmínek tzv. accords de maintien de l’emploi, aby je podniky v obtížích využívaly častěji. Přijmout další opatření k reformě systému podpory v nezaměstnanosti ve spolupráci se sociálními partnery, a to tak, aby byla zaručena udržitelnost systému a zároveň existovaly přiměřené pobídky k návratu do práce. Zajistit, aby se starším pracovníkům dostalo náležitého poradenství a odborné přípravy, a přehodnotit příslušnou zvláštní úpravu podpory v nezaměstnanosti s ohledem na jejich situaci na trhu práce.

7.

Pokračovat v modernizaci systému odborného vzdělávání a přípravy, provést reformu povinné školní docházky a podniknout další kroky k odstranění nerovností ve vzdělávání, především posílením opatření proti předčasnému ukončování školní docházky. Zajistit, aby aktivní opatření na trhu práce účinně podporovala nejohroženější skupiny. Zlepšit přechod ze školy do práce, zejména prostřednictvím důslednějších opatření na podporu dalšího rozvoje učňovského vzdělávání se zvláštním důrazem na osoby s nízkou kvalifikací.