8.4.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 104/80 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 4. dubna 2014
o omezování přítomnosti kadmia v potravinách
(Text s významem pro EHP)
(2014/193/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (1), stanoví maximální limity pro kadmium v řadě potravin. |
(2) |
Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise Contam“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) přijala dne 30. ledna 2009 stanovisko o kadmiu v potravinách (2). Úřad EFSA v tomto stanovisku určil nový tolerovatelný týdenní příjem (dále jen „TWI“), který činí 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti. Ve svém prohlášení nazvaném „Přehodnocení tolerovatelného týdenního příjmu kadmia stanoveného komisí Contam v roce 2009“ (3) úřad EFSA zohlednil posouzení rizika, které nedávno provedl Společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) (4), a potvrdil, že TWI činí 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti. |
(3) |
Komise Contam dospěla ve vědeckém stanovisku k závěru, že se průměrná dietární expozice v evropských zemích blíží hodnotě TWI 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti nebo ji mírně překračuje. U některých podskupin populace může dietární expozice převyšovat hodnotu TWI zhruba dvojnásobně. Komise Contam dále dospěla k závěru, že i když není pravděpodobné, že by expozice jednotlivce na této úrovni měla nepříznivé účinky na funkci ledvin, je třeba expozici kadmiu na úrovni populace snížit. |
(4) |
Podle vědeckého stanoviska vypracovaného komisí Contam patří mezi skupiny potravin mající hlavní podíl na dietární expozici kadmiu, zejména vzhledem k vysoké spotřebě, obiloviny a výrobky z obilovin, zelenina, ořechy a luštěniny, škrobovitá kořenová zelenina nebo brambory a maso a masné výrobky. Nejvyšší koncentrace kadmia v potravinářských komoditách byla zjištěna v mořských řasách, rybách a mořských plodech, v čokoládě a v potravinách pro zvláštní výživu, jakož i v houbách, olejnatých semenech a jedlých drobech. |
(5) |
V roce 2001 byly stanoveny maximální limity pro kadmium u celé řady potravin, mimo jiné u obilovin, zeleniny, masa, ryb, mořských plodů, drobů a doplňků stravy. S přihlédnutím k nedávným závěrům úřadu EFSA byly posouzeny nové maximální limity pro kojeneckou výživu a čokoládové či kakaové výrobky a očekává se, že budou v nejbližší době přijaty. |
(6) |
Dále Komise na základě vědeckých stanovisek komise Contam o kadmiu rovněž zkoumala možnosti vedoucí ke snížení některých stávajících maximálních limitů pro kadmium v potravinách, které zásadním způsobem přispívají k expozici (např. obiloviny, zelenina, brambory). |
(7) |
Komise se domnívá, že dosáhnout okamžitého snížení maximálních limitů by bylo obtížné. Přítomnost kadmia v potravinách není jednotná, ale vysoce proměnlivá, například v závislosti na zeměpisné poloze oblasti pěstování (různé úrovně přítomnosti přírodního kadmia v půdě z důvodu různého rozšíření v zemské kůře), na dostupnosti kadmia z půdy (různá míra přenosu ze země do plodin v závislosti na pH půdy a dalších půdních složkách), na různých odrůdách rostlin s různými modely kumulace kadmia, ale také na antropogenních faktorech, jako jsou zemědělské používání kalů z čistíren odpadních vod, hnoje nebo fosfátových hnojiv a další faktory. Pokud jde o přítomnost kadmia ve fosfátových hnojivech, probíhají v této oblasti práce a Komise si je vědoma potřeby přijmout opatření v souladu se svojí strategií omezování rizik pro kadmium a oxid kademnatý přijatou v roce 2008 (5). |
(8) |
Nicméně některé metody pro omezení přítomnosti kadmia v potravinách již existují, jen potřebují určitou dobu k tomu, aby je zemědělci a provozovatelé potravinářských podniků plně zavedli. V některých případech je třeba stávající metody specificky uzpůsobit daným plodinám a zeměpisným oblastem, kde mají být použity, a lépe o nich zemědělce informovat a propagovat je s cílem omezit obsah kadmia v potravinách ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Členské státy by proto měly přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit informování zemědělců o již dostupných metodách pro omezení obsahu kadmia a jejich propagaci, tak aby se tyto metody začaly používat nebo se nadále používaly s cílem omezit obsah kadmia v potravinách. Je-li to nezbytné, je třeba provádět další výzkum a šetření k doplnění poznatků o těchto metodách. |
(9) |
Pokrok v účincích přijatých opatření by měl být pravidelně sledován a hlášen Komisi. Další údaje o výskytu kadmia by měly být shromažďovány a pravidelně hlášeny úřadu EFSA, tak aby Komise mohla do 31. prosince 2018 znovu posoudit situaci a rozhodnout o dalších vhodných opatřeních, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
1) |
Členské státy by měly zajistit, aby zemědělci a provozovatelé potravinářských podniků postupně zaváděli dostupná opatření pro omezení obsahu kadmia v potravinách, zejména v obilovinách, zelenině a bramborách. K tomu patří účinné způsoby informování zemědělců a provozovatelů potravinářských podniků o známých metodách pro omezení obsahu kadmia a propagace těchto metod. |
2) |
Členské státy by měly zajistit, aby v případech, kdy jsou nezbytné další poznatky pro určení vhodných opatření pro omezení obsahu kadmia, například pro určité plodiny nebo v určité zeměpisné oblasti, se provedlo šetření nebo výzkum s cílem doplnit chybějící poznatky. |
3) |
Členské státy by měly pravidelně sledovat pokrok v prováděných opatřeních, a to shromažďováním údajů o výskytu kadmia v potravinách. Členské státy by měly zajistit, že:
|
4) |
Odběr vzorků a analýzy by měly být prováděny v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách (6). |
V Bruselu dne 4. dubna 2014.
Za Komisi
Tonio BORG
člen Komise
(1) Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.
(2) The EFSA Journal (2009) 980, 1–139.
(3) The EFSA Journal (2011); 9(2):1975.
(4) WHO Food Additives Series 64, 73. schůze Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA), Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2011.
(5) Sdělení Komise o výsledcích hodnocení rizik a strategiích omezování rizik pro látky: kadmium a oxid kademnatý (Úř. věst. C 149, 14.6.2008, s. 6).
(6) Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29.