13.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 447/6

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení takovým zemím, vytvoření seznamu takových zemí, vyškrtnutí z uvedeného seznamu, zveřejnění uvedeného seznamu a mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto notifikovaných zemí. Komise má uvést ve svém oznámení především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, dát těmto zemím příležitost reagovat, předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán zlepšování, a informovat o opatřeních přijatých k nápravě daného stavu. Komise má notifikovaným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní své povinnosti podle mezinárodního práva jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním tohoto nařízení.

(9)

Oznámení Šalamounových ostrovů jako státu vlajky bylo přijato Komisí v souladu s článkem 20 nařízení NNN ke dni 1. ledna 2010.

(10)

Od 11. do 14. února 2014 uskutečnila Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) návštěvu Šalamounových ostrovů v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení NNN.

(11)

Cílem návštěvy bylo ověřit informace, jakým způsobem Šalamounovy ostrovy zajistily provádění, kontrolu a prosazování právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat, opatření přijatých Šalamounovými ostrovy za účelem provádění jejich závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a bodů týkajících se uplatňování unijního systému osvědčení o úlovku.

(12)

Závěrečná zpráva o návštěvě byla Šalamounovým ostrovům zaslána dne 28. února 2014.

(13)

Předběžné připomínky Šalamounových ostrovů k uvedené závěrečné zprávě byly doručeny dne 6. května 2014 a dne 20. května 2014. Formální odpověď na připomínky týkající se právního a správního rámce byla předložena dne 1. října 2014 a dne 6. října 2014.

(14)

Další informace týkající se uplatňování unijního systému osvědčení o úlovku předložily na základě žádosti Komise ze dne 19. března 2014 Šalamounovy ostrovy dne 28. března 2014 a dne 7. června 2014.

(15)

Dne 20. května 2014 se konalo jednání mezi Šalamounovými ostrovy a Komisí.

(16)

Šalamounovy ostrovy jsou členem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Šalamounovy ostrovy ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982 a Dohodu o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Jsou stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu v rámci Fóra tichomořských ostrovů (2) a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu (3).

(17)

Za účelem posouzení toho, jak Šalamounovy ostrovy jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 16. bodě odůvodnění a stanovené relevantními regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (RFMO) uvedenými v 16. bodě odůvodnění, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro uvedený účel za nezbytné.

(18)

Komise použila rovněž informace z dostupných údajů zveřejněných Komisí pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), jakož i veřejně dostupných informací.

(19)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení NNN zkoumala Komise povinnosti Šalamounových ostrovů jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu. Pro účely tohoto průzkumu Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení NNN.

(20)

Pokud jde o plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů, je třeba uvést, že na základě údajů získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu se v prozatímních ani konečných seznamech žádná plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů nevyskytují, a nejsou k dispozici ani důkazy o tom, že by se v minulosti nějaká plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů na rybolovu NNN podílela, jež by Komisi umožnily posoudit podle čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení NNN situaci Šalamounových ostrovů z hlediska opakujících se činností souvisejících s rybolovem NNN.

(21)

Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení NNN prozkoumala Komise rovněž opatření, která Šalamounovy ostrovy přijaly s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jejich trh.

(22)

Komise se na základě posouzení všech informací, které má k dispozici, domnívá, že Šalamounovy ostrovy nemohou zajistit, že produkty rybolovu dovážené na Šalamounovy ostrovy nebo vstupující do zpracovatelských závodů s ústředím na Šalamounových ostrovech nepocházejí z rybolovu NNN. Příčinou jsou systémové problémy, jimiž je narušena možnost orgánů Šalamounových ostrovů sledovat úlovky, neboť postrádají oficiální informace o vyložených, dovezených a/nebo zpracovaných rybách. Hlavní skutečnosti, na kterých Komise založila své posouzení, jsou shrnuty v 23. až 39. bodě odůvodnění.

(23)

Hlavní rybolovné činnosti ve vodách spadajících do jurisdikce Šalamounových ostrovů neprovádějí plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů, ale plavidla plující pod cizími vlajkami, která v některých případech využívají místních přístavů. Ve své zprávě pro 9. zasedání vědeckého výboru WCPFC v roce 2013 (4) Šalamounovy ostrovy tvrdí, že v roce 2012 působila ve vodách Šalamounových ostrovů celkem 434 plavidla, z toho 214 plavidel s košelkovými nevody, 200 plavidel lovících pomocí dlouhých lovných šňůr a 20 plavidel lovících na pruty. Pouze 6 plavidel s košelkovými nevody a 2 plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr a 2 plavidla lovící na pruty pluly pod vlajkou Šalamounových ostrovů. V průběhu návštěvy Komise v únoru 2014 potvrdily orgány Šalamounových ostrovů, že povolení k rybolovu ve vodách Šalamounových ostrovů bylo vydáno 401 plavidlům pro průmyslový rybolov. Snížení počtu plavidel s povolením k rybolovu oproti roku 2012 je výsledkem snížení počtu povolení vydaných pro plavidla působící podle smlouvy o pronájmu. Nadále však má 5 místních společností pronajato 143 plavidel lovících pomocí dlouhých lovných šňůr a 2 plavidla s košelkovými nevody. Vzhledem k velikosti dotyčného loďstva je třeba přijmout opatření, která zajistí, že na trh Šalamounových ostrovů nebudou mít přístup produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN.

(24)

Podle návrhu programu pro řízení a rozvoj tuňáka, který Šalamounovy ostrovy předložily v listopadu 2013, činily v roce 2012 celkové úlovky ve výlučné ekonomické zóně Šalamounových ostrovů 93 000 tun. To představuje přibližně polovinu úlovků z předchozích let (185 000 tun v roce 2010 a 177 000 tun v roce 2011).

(25)

Průmysl zpracovávající tuňáka na Šalamounových ostrovech expanduje. Zahraniční investoři plánují zřízení několika nových závodů ve společném podniku se Šalamounovými ostrovy. Komise tudíž provedla rozbor situace týkající se činností tohoto odvětví a případného dopadu, který tyto činnosti mohou mít co do přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na trh Šalamounových ostrovů.

(26)

Mezinárodní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (5) (dále jen „mezinárodní akční plán proti rybolovu NNN“) obsahuje pokyny pro mezinárodně dohodnutá tržní opatření, která podporují snížení nebo odstranění obchodu s rybami a produkty rybolovu pocházejícími z rybolovu NNN. Mezinárodní akční plán proti rybolovu NNN také navrhuje v bodě 71, že státy by měly podniknout kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo rybích výrobků. Stejně tak kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „kodex chování FAO“) nastiňuje, zejména v článku 11, osvědčené postupy po provedení rybolovu a odpovědný mezinárodní obchod. Ustanovení čl. 11 odst. 1 bodu 11 uvedeného kodexu chování (6) ukládá státům, aby zlepšením v určování původu ryb a produktů rybolovu zajistily, že na mezinárodní a vnitrostátní úrovni se s rybami a produkty rybolovu bude obchodovat podle rozumných postupů pro zachování a řízení zdrojů.

(27)

Během své návštěvy Šalamounových ostrovů v únoru 2014 se Komise setkala s provozovatelem závodu na zpracování tuňáka, jehož výrobky jsou vyváženy do Unie.

(28)

Podle tohoto hospodářského subjektu je jeho zpracovatelský závod, pokud jde o výrobu vařených kousků tuňáka bez kůže nebo tuňákové drtě pro trh Unie, zásobován výlučně plavidly s košelkovými nevody plujícími pod vlajkou Šalamounových ostrovů. Zbytek pochází z plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru a vyváží se především do USA nebo na regionální trh (Fidži, Vanuatu, Papua–Nová Guinea). Zpracovatelský závod je prý zásobován pouze tuzemskými produkty, k dovozu surovin nedochází. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že příslušné orgány považují veškeré úlovky získané v rámci výlučné ekonomické zóny Šalamounových ostrovů za pocházející ze Šalamounových ostrovů bez ohledu na vlajku rybářského plavidla, což je v rozporu se základními pravidly o původu stanovenými v platných právních předpisech EU (7). Bylo rovněž zřejmé, že orgány Šalamounových ostrovů nezavedly žádné specifické opatření pro kontrolu provenience rybích surovin a nebyla zjištěna žádná konkrétní opatření s cílem kontrolovat přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na Šalamounovy ostrovy. V uvedeném ohledu existuje riziko, že bez odpovídajících kontrol sledovatelnosti produktů se do zpracovatelského průmyslu dostanou suroviny ulovené rybářskými plavidly pod vlajkou jiné země než Šalamounových ostrovů, včetně zemí, které nesmějí vyvážet do Unie podle nařízení NNN.

(29)

Během své návštěvy se Komise rovněž setkala s ostatními hospodářskými subjekty. Komise se snažila ověřit, zda hospodářské subjekty uplatňují základní zásady a politiky, pokud jde o sledovatelnost obchodních toků produktů rybolovu ze sítě až ke spotřebiteli. Hospodářské subjekty nedokázaly jasně odpovědět na otázky týkající se řetězce sledovatelnosti a stanovení prodaných a zpracovaných množství. Pokud jde o surovinu prodávanou zpracovatelskému závodu na Šalamounových ostrovech a ostatním třetím zemím, zpracovatelské závody se spoléhají pouze na odhady hmotnosti a na faktury, které dostávají od svých zákazníků, aniž produkty dále ověřují. V žádné fázi neexistuje skutečná kontrola ani ověření. Stejně tak provozovatel zpracovatelského závodu přiděluje každé šarži suroviny po obdržení kód, ale produkty poté nejsou systematicky sledovány po celém zpracovatelském řetězci, takže nelze zajistit spolehlivé spojení mezi konečným produktem a faktickým výchozím úlovkem.

(30)

Úroveň znalostí celních úředníků na Šalamounových ostrovech byla navíc shledána velmi rudimentární. Celní úředníci spoléhají na prohlášení učiněná hospodářskými subjekty ve vývozním prohlášení, aniž dále ověřují množství, a neexistuje žádný systém sledovatelnosti, který by propojil zásilku s celními prohlášeními. Orgány tak nemají žádný systém kontroly suroviny používané ke zpracování produktů rybolovu a nedokážou propojit suroviny nacházející se na trhu Šalamounových ostrovů s vyváženými produkty rybolovu.

(31)

Pokud jde o zavedené systémy pro zajištění sledovatelnosti, Komise dospěla k závěru, že Šalamounovy ostrovy nebyly s to zajistit systematickou kontrolu vykládek. Ačkoli místní orgány uvedly, že 100 % vykládek v obou schválených přístavech bylo předmětem kontroly, nedokázaly doložit, jak byli využiti inspektoři k zajištění této kontrolní činnosti. Komise zjistila, že v přístavu, kde se provádí většina vykládek, je nasazen pouze jeden inspektor, zatímco ostatní inspektoři se po každé vykládce přesunují do jiného přístavu (který není na hlavním ostrově, kde mají orgány hlavní administrativní základnu a většinu zdrojů). Šalamounovy ostrovy uznaly nutnost posílení svého kontrolního a monitorovacího systému, např. systému sledovatelnosti u produktů rybolovu, zavedení prohlášení o vykládce a systematických kontrol a posílení spolupráce s celními orgány.

(32)

Podrobnou analýzou osvědčení o úlovku určených pro vývoz do Unie a potvrzených orgány Šalamounových byla odhalena řada nedostatků při procesu potvrzování. Návštěva Komise v únoru 2014 tuto analýzu potvrdila. Zejména se dospělo k závěru, že neexistuje systematická kontrola informací z osvědčení o úlovku. Není zaveden systém sledovatelnosti a množství uvedená v osvědčení o úlovku určil dotyčný hospodářský subjekt. Příslušné orgány na toto musí v plném rozsahu spoléhat. Osvědčení o úlovku pro přímý dovoz zpracovaných produktů jsou systematicky potvrzována až poté, co zásilka již opustila Šalamounovy ostrovy. Šalamounovy ostrovy nejsou s to zajistit žádnou kontrolu nebo sledovatelnost u těchto produktů, neboť je fyzicky nikdy nekontrolují.

(33)

Kromě toho jediný úředník, který osvědčení o úlovku potvrzuje, nemá přímý přístup ke kontrolním údajům, např. k systému sledování plavidel (VMS), k informacím o vydaných povoleních nebo lodním deníkům. Pokud před potvrzením proběhne nějaké ověřování nebo křížová kontrola, musí to být provedeno prostřednictvím telefonních volání do ústředí Ministerstva rybolovu a mořských zdrojů, neboť tam jsou příslušné informace centrálně k dispozici. Nebyly k dispozici žádné doklady o jakémkoli takovém ověření.

(34)

Skutečnost, že potvrzení se systematicky provádí ve stejný den, kdy se vystavuje prohlášení vývozce (až na několik málo výjimek) naznačuje, že předchozí ověření a křížové kontroly údajů jsou omezeného rozsahu, pokud vůbec existují. Nebyla každopádně poskytnuta žádná dokumentace o křížových kontrolách.

(35)

Nadto řada nedostatků, které byly zjištěny v osvědčeních o úlovku, totiž nesrovnalosti v systému číslování, nedostatečné informace o platných opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, o oblasti odlovu, jakož i vážné nesrovnalosti, pokud jde o data, např. že uvedený den potvrzení předchází prohlášení vývozce nebo že prohlášení o vykládce předchází datu úlovku. Takové základní chyby narušují věrohodnost celého postupu potvrzování.

(36)

Komise rovněž zjistila praktiky, kdy neexistovaly žádné informace o vykládkách ryb (žádná prohlášení o vykládce) a k uvedení množství v osvědčeních o úlovku Šalamounovy ostrovy alternativně používaly informace z povolení překládky v přístavu. Rovněž bylo konstatováno, že provozovatelé používali šablony osvědčení o úlovku s předvyplněnými informacemi o plavidlech, druzích, kódech produktů atd. Byly objeveny případy, kdy bylo potvrzeno osvědčení o úlovku obsahující volné řádky pro tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého bez uvedení množství. Vzniká tak riziko manipulace s osvědčením o úlovku po potvrzení.

(37)

Dále bylo zjištěno několik případů osvědčení o úlovku, kde byly při dovozu produktů do Unie uvedeny různé verze s různými množstvími. Šalamounovy ostrovy vysvětlily, že na žádost provozovatele vydávají další osvědčení o úlovku pro stejnou zásilku, aniž se dotazují po důvodu žádosti nebo obdrží původní originál zpět, aby se zabránilo jeho podvodnému zneužití. V důsledku této praxe a dalších zjištěných nedostatků vzniká značné riziko praní produktů rybolovu NNN nebo alespoň ryb, které neodpovídají požadavkům na vývoz do Unie. Zejména země v regionu, které nejsou oprávněné k vývozu produktů rybolovu do Unie, by tak mohly využít slabých stránek systému potvrzování Šalamounových ostrovů k tomu, aby své ryby nepřímo zahrnuly do dovozu do Unie. Šalamounovy ostrovy opět prokázaly nedostatek porozumění a povědomí o riziku plynoucím z nadměrných množství po dvojnásobném nebo trojnásobném vystavení osvědčení o úlovku.

(38)

Šalamounovy ostrovy akceptovaly všechny nedostatky systému vydávání osvědčení o úlovku vytčené v 32. až 37. bodě odůvodnění a pochybení vysvětlily nekompetentností pověřených úředníků. Vysvětlily, že pracují na zlepšení tohoto procesu vydávání osvědčení o úlovku. V uvedeném ohledu byla vypracována řada standardních operačních postupů (SOP) a zaměstnanci jsou školeni, aby se usnadnilo jejich provádění. Veškeré poskytnuté informace se nicméně vztahovaly k budoucím plánům bez konkrétních hmatatelných výsledků. Kromě toho se Komise snažila ověřit, zda se postup potvrzování osvědčení o úlovku zlepšil po návštěvě v únoru 2014 a po zavedení ochranných opatření ze strany Šalamounových ostrovů. Nicméně na základě informací, které měla k dispozici, Komise nezaznamenala žádné zlepšení.

(39)

Vzhledem ke zjištěné nedostatečné sledovatelnosti a nedostatku informací, které mají k dispozici Šalamounovy ostrovy o vyložených rybách, nemohou Šalamounovy ostrovy zajistit, že produkty rybolovu vstupující na Šalamounovy ostrovy nebo do zpracovatelských závodů se sídlem na Šalamounových ostrovech nepocházejí z rybolovu NNN, jak je uvedeno v 28. až 37. bodě odůvodnění. Možnost kontrolovat přístup produktů rybolovu NNN a jejich následný vývoz je rovněž ohrožena dvojznačným prováděním pravidel o původu, jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, jakož i neexistencí jasných opatření pro zachování a řízení zdrojů, popsanou v 63. až 68. bodě odůvodnění.

(40)

Vzhledem ke všem skutečnostem zjištěným Komisí a prohlášením vydaným Šalamounovými ostrovy bylo tudíž možno v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení NNN prokázat, že Šalamounovy ostrovy nesplnily povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako pobřežní stát a stát trhu v souvislosti se zamezením přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

(41)

Komise učinila rozbor, zda Šalamounovy ostrovy účinně spolupracují s Komisí tím, že reagují na žádosti Komise o vyšetření, poskytují zpětnou vazbu nebo zajišťují další postup týkající se rybolovu NNN a souvisejících činností.

(42)

Přestože Šalamounovy ostrovy zapojené do provádění režimu osvědčení úlovku podle nařízení NNN obecně reagují kooperativně a poskytují zpětnou vazbu na žádosti o informace nebo ověření správnosti, spolehlivost a správnost jejich odpovědí jsou ohroženy a narušeny nedostatečnou transparentností a malými nebo nulovými možnostmi zajištění sledovatelnosti produktů rybolovu, jak je uvedeno v oddíle 3.1.

(43)

V kontextu celkového posouzení toho, jak Šalamounovy ostrovy plní své povinnosti jako stát vlajky, stát přístavu a pobřežní stát, Komise rovněž zkoumala, zda Šalamounovy ostrovy spolupracují s ostatními státy vlajky v boji proti rybolovu NNN.

(44)

Za tímto účelem bylo během návštěvy Komise v únoru 2014 zjištěno, že Šalamounovy ostrovy nebyly ochotny spolupracovat se státy vlajky plavidel, která podle různých smluv o rybolovu provozují rybolov ve vodách spadajících do jejich jurisdikce, neboť Šalamounovy ostrovy neposkytovaly státům vlajky systematicky informace týkající se údajů o plavidlech. To jasně dokládá, že Šalamounovy ostrovy neplní své povinnosti podle mezinárodního práva (zejména čl. 7 odst. 1 písm. a) UNFSA) s cílem zajistit účinné zachování a řízení tažných populací ryb vyskytujících se v jejich vodách, aby zajistily efektivní a účinnou prevenci rybolovu NNN. Tento nedostatek spolupráce je rovněž v rozporu s bodem 40 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu státu vlajky (8), podle nichž by stát vlajky a pobřežní státy měly uzavřít dohody o rybolovu, pouze pokud jsou přesvědčeny, že tyto činnosti neohrozí udržitelnost živých mořských zdrojů v rámci jurisdikce příslušného pobřežního státu.

(45)

Navzdory významnému počtu překládek prováděných na Šalamounových ostrovech plavidly plujícími pod zahraniční vlajkou nenavázala tato země spolupráci se státy vlajky těchto plavidel. Šalamounovy ostrovy tudíž nejsou s to plnit své povinnosti jako stát přístavu podle bodů 52 až 64 mezinárodního akčního plánu proti rybolovu NNN. Šalamounovy ostrovy zejména neplní své povinnosti jako stát přístavu vůči plavidlům plujícím pod zahraniční vlajkou, které využívají jejich přístavy, neboť nespolupracují se státy vlajky na základních otázkách, jako je výměna informací o vykládkách, překládkách a zamítnutých žádostech o využití přístavu. Ačkoli ve svém podání ze dne 6. května 2014 orgány Šalamounových ostrovů uvedly, že napíšou dotyčným státům vlajky, aby posílily spolupráci při kompletaci údajů o překládkách, které se musejí uvádět na osvědčeních o úlovku pro účely vývozu do Unie, nebyla doposud uzavřena žádná konkrétní ujednání se třetími zeměmi, pokud jde o výměnu informací a údajů o překládkách.

(46)

Pokud jde o spolupráci s orgány členských států Unie při kontrole osvědčení o úlovku potvrzených Šalamounovými ostrovy, tato země obdržela od tří členských států Unie žádosti o ověření. Žádosti byly řešeny příslušnými orgány a včas zodpovězeny. Odpovědi však obvykle pouze potvrdily pravost osvědčení o úlovku bez dalšího vysvětlení. Na místě nebyla k dispozici žádná dokumentace k těmto žádostem o ověření.

(47)

Komise zkoumala, zda Šalamounovy ostrovy přijaly účinná prosazovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by připravily pachatele o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(48)

Pokud jde o dodržování a prosazování předpisů, bylo v průběhu návštěvy Komise dále zjištěno, že Šalamounovy ostrovy nemají zvláštní právní předpisy, které by řešily rybolovné činnosti NNN. Takové opomenutí naznačuje, že Šalamounovy ostrovy nezajišťují kontrolu rybářských plavidel státem vlajky, jak požaduje článek 94 úmluvy UNCLOS. Výsledky Šalamounových ostrovů v oblasti dodržování a prosazování právních předpisů navíc nejsou v souladu s bodem 21 mezinárodního akčního plánu proti rybolovu NNN, v němž se státům doporučuje, aby sankce ukládané plavidlům provádějícím rybolov NNN v jejich jurisdikci byly dostatečně přísné, aby účinně předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody plynoucí z těchto nelegálních činností.

(49)

V auditní zprávě zveřejněné v roce 2012 generální auditor Šalamounových ostrovů (9) poznamenal, že platný zákon o rybolovu je zastaralý a dostatečně nezohledňuje závazky této země podle mezinárodních, regionálních a subregionálních dohod. S tímto zjištěním vyjádřily souhlas orgány, s nimiž se Komise setkala během své návštěvy v únoru 2014. Před návštěvou byla předložena nová předloha zákona o rybolovu. Sankce obsažené v uvedené předloze však nejsou dostatečně přísné, aby účinně zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování předpisů bez ohledu na místo porušení a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nelegálních činností, jak je požadováno v čl. 25 odst. 7 úmluvy WCPFC (10). Zejména režim sankcí se opírá o systém sankčních bodů, pro který dosud nebyl vytvořen právní základ. Šalamounovy ostrovy uznaly zastaralost systému, který nebyl používán, a vysvětlily, že tento systém právě revidují. Aktualizovaná předloha zákona o rybolovu byla předložena dne 6. října 2014. Situace však zůstává nadále problematickou z důvodu nejasných definic závažných porušení předpisů, sankčních bodů, opakovaného protiprávního jednání a výše sankcí a jejich nejasných právních důsledků.

(50)

S ohledem na stávající možnosti Šalamounových ostrovů by mělo být uvedeno, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (11) jsou Šalamounovy ostrovy považovány za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (143. místo ze 186 zemí v roce 2013). Potvrzuje to i příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (12), kde jsou Šalamounovy ostrovy uvedeny v kategorii nejméně rozvinutých zemí. Seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci (ORP) Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) ke dni 1. ledna 2013 pro vykazování za rok 2012 (13) považuje Šalamounovy ostrovy za jednu z nejméně rozvinutých zemí. V uvedeném směru mohou být omezení finanční a administrativní kapacity příslušných orgánů považována za faktor, který omezuje schopnost Šalamounových ostrovů plnit svou povinnost spolupracovat a prosazovat předpisy. Je však třeba připomenout, že nedostatky ve spolupráci a prosazování jsou spojeny s tím, že na Šalamounových ostrovech neexistuje odpovídající právní rámec, který by umožňoval příslušné následné kroky, a nikoli se stávající schopností Šalamounových ostrovů plnit své mezinárodní závazky. V této souvislosti Komise podotýká, že na základě informací získaných v průběhu návštěvy Komise v únoru 2014 nelze vycházet z toho, že Šalamounovy ostrovy postrádají finanční zdroje, ale z toho, že jim chybí nezbytné právní a správní prostředí pro zajištění účinného a efektivního výkonu jejich povinností jako státu vlajky, pobřežního státu, státu přístavu nebo státu trhu.

(51)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 mezinárodního akčního plánu proti rybolovu NNN týkajícími se zvláštních požadavků rozvojových zemí pomohla Unie Šalamounovým ostrovům s uplatňováním nařízení NNN prostřednictvím zvláštního programu technické pomoci financovaného Komisí (14).

(52)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných Šalamounovými ostrovy lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení NNN prokázat, že Šalamounovy ostrovy neplní povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako pobřežní stát a stát trhu v souvislosti se spoluprací a prosazováním právních předpisů.

(53)

Šalamounovy ostrovy ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a dohodu UNFSA. Šalamounovy ostrovy jsou smluvní stranou WCPFC. Šalamounovy ostrovy jsou stranou Úmluvy o agentuře pro rybolov v jižním Tichém oceánu a Dohody z Nauru (PNA) o spolupráci v řízení rybolovu společného zájmu.

(54)

Komise vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní, pokud jde o status Šalamounových ostrovů jako smluvní strany WCPFC.

(55)

Komise rovněž vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní ohledně souhlasu Šalamounových ostrovů s uplatňováním opatření na zachování a řízení zdrojů přijatých WCPFC.

(56)

Na základě informací poskytnutých Šalamounovými ostrovy o situaci rybolovné činností u populace tuňáka v jejich vodách úlovky populace tuňáka ve výlučné ekonomické zóně Šalamounových ostrovů v roce 2012 činily 3,5 % úlovku v západním a středním Tichém oceánu (15). To představuje snížení o 50 % oproti rokům 2010 a 2011.

(57)

Na základě údajů uvedených v 56. bodě odůvodnění se zdá, že Šalamounovy ostrovy spravují významné světové zdroje tuňáka, a mají tudíž jako pobřežní stát odpovědnost zajistit odpovědné a dlouhodobé udržitelné řízení tohoto zdroje. Články 61 až 64 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a články 7 a 8 UNFSA upravují využívání živých mořských zdrojů pobřežním státem, který by měl podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně a zajistit, aby státní příslušníci jiných států provozující rybolov v jeho výlučné ekonomické zóně dodržovali opatření pro zachování a řízení zdrojů, jakož i spolupracovat s příslušnými státy a regionálními organizacemi zapojenými do uvedeného rybolovu.

(58)

V uvedeném ohledu je třeba poznamenat, že v rozporu s uvedenými závazky a doporučeními právní rámec Šalamounových ostrovů nezajišťuje efektivní a účinnou správu plavidel provozujících rybolov ve vodách spadajících do jejich jurisdikce. Právní rámec dále neobsahuje jasná a transparentní ustanovení, jimiž by byla stanovena použitelná opatření pro zachování a řízení zdrojů pro všechny druhy vod spadajících do jurisdikce Šalamounových ostrovů, nebo pokud taková ustanovení lze nalézt, neexistují jasné a transparentní postupy, jimiž by bylo stanoveno, jak by mělo být zajištěno jejich provádění. Tyto aspekty jsou podrobněji analyzovány v 59. až 75. bodě odůvodnění.

(59)

Jasné důkazy o nedostatečnosti právního rámce Šalamounových ostrovů lze nalézt ve způsobu, jimiž Šalamounovy ostrovy řídí zdroje tuňáka obecného. Šalamounovy ostrovy vysvětlily, že stávající „národní program Šalamounových ostrovů pro řízení a rozvoj populace tuňáka“ byl proveden jenom částečně, a proto má být nahrazen novým plánem.

(60)

Návrh nového programu pro řízení rybolovu tuňáka, který byl Komisi předložen v listopadu 2013, stanoví právní rámec pro řízení zdrojů tuňáka a vztahuje se na veškeré vody Šalamounových ostrovů od 3 námořních mil od pobřeží včetně vod souostrovních. Jedná se však pouze o dokument s obecnými zásadami. V průběhu návštěvy Komise v únoru 2014 souhlasily Šalamounovy ostrovy s revizí návrhu tak, aby odrážel realitu jejich rybolovných operací, činností a průmyslu. Šalamounovy ostrovy uvedly, že nový program bude zahrnovat opatření pro zachování a řízení zdrojů, licenční režimy a podmínky, omezení celkového přípustného odlovu, zónové řízení u souostrovních vod a výlučných ekonomických zón, referenční body a pravidla odlovu.

(61)

Každopádně je skutečností, že stávající program je zastaralý, a tudíž v rozporu s povinnostmi stanovenými v čl. 61 odst 2 až 5, čl. 62 odst. 1 a článku 64 UNCLOS týkajícími se optimálního využívání zdrojů prostřednictvím vhodných opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(62)

Jiným aspektem nedostatků v oblasti regulace je neexistence jasných opatření pro zachování a řízení zdrojů, která byla přijata Šalamounovými ostrovy na základě nejlepšího vědeckého stanoviska a v souladu s jejich závazky v rámci UNCLOS, UNFSA a WCPFC, a to u všech vod spadajících pod jejich státní jurisdikci, včetně jejich souostrovních vod. V únoru 2014 bylo totiž zjištěno, že pravidla pro zachování a řízení zdrojů postrádají transparentnost a jasnost (jak je rozvedeno v 63. až 68. bodě odůvodnění) a nejeví se jako slučitelná ani vycházející z nejlepšího vědeckého stanoviska (jak je rozvedeno v 69. až 75. bodě odůvodnění).

(63)

Vody spadající do jurisdikce Šalamounových ostrovů se označují jako teritoriální vody, souostrovní vody a výlučná ekonomická zóna. Podle článku 3 úmluvy WCPFC zahrnuje působnost WCPFC v zásadě všechny vody Tichého oceánu, včetně vod v jurisdikci Šalamounových ostrovů.

(64)

Šalamounovy ostrovy nicméně Komisi informovaly, že podle jejich názoru vody podléhající jejich státní jurisdikci (teritoriální vody, souostrovní vody, výlučná ekonomická zóna) nespadají do působnosti úmluvy WCPFC, přestože WCPFC přenesla pravomoci k provádění svých opatření na zachování a řízení zdrojů na své smluvní strany. I když omezení intenzity rybolovu na základě PNA přidělením dnů plavidla (systém dny/plavidlo čili VDS) je použitelné ve všech výlučných ekonomických zónách smluvních stran uvedené dohody, toto omezení se nevztahuje na teritoriální a souostrovní vody Šalamounových ostrovů.

(65)

Podle článků 61 až 64 UNCLOS, článků 5, 7, 8, 9 a 10 UNFSA a hlavního cíle a relevantních pravidel uvedených v úmluvě WCPFC (zejména článků 2, 5, 7, 8) je jasným závazkem pobřežního státu přijímat opatření slučitelná s opatřeními uplatňovanými v této oblasti a na volném moři k zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných a vysoce stěhovavých rybích populací a na podporu cíle jejich optimálního využití. Kodex chování FAO, zejména v odst. 7 bodech 1, 2 a 3 a odst. 8 bodu 1, rovněž doporučuje osvědčené postupy ke splnění uvedených závazků.

(66)

V povolení k rybolovu jsou stanoveny zvláštní podmínky pro rybářská plavidla působící ve vodách Šalamounových ostrovů, a sice období rybolovu, druhy ryb spadajících pod povolení, rybolovné oblasti a další podmínky. Plavidla plující pod vlajkou Šalamounových ostrovů mají přístup k souostrovním vodám, zatímco pronajaté vlajkové loďstvo a loďstvo působící na základě dvoustranných/mnohostranných dohod může využívat intenzity rybolovu plavidel s košelkovými nevody ve výlučné ekonomické zóně Šalamounových ostrovů, jak jsou upravena a omezena na regionální úrovni na dny/plavidlo. Pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru nebo pro plavidla, která působí v souostrovních vodách, bývají opatření na řízení a zachování zdrojů stanovena v povolení k rybolovu. Pro plavidla lovící na pruty bývají opatření na řízení a zachování zdrojů stanovena v povolení k rybolovu.

(67)

V důsledku nedostatečné jasnosti a transparentnosti platných pravidel pro zachování a řízení zdrojů, jakož i skutečného využívání intenzity rybolovu podle VDS vedle četných stávajících ujednání týkajících se přístupu k rybolovu popsaných v 66. bodě odůvodnění je skutečné provádění účinného zachování a řízení rybolovných zdrojů Šalamounových ostrovů sotva možné.

(68)

Závěrem je třeba uvést, že v rozporu se závazky uvedenými v 65. bodě odůvodnění neexistují pro souostrovní vody Šalamounových ostrovů žádná jasná, transparentní a slučitelná pravidla pro zachování a řízení zdrojů.

(69)

Podle článku 61 UNCLOS, článků 5 a 6 UNFSA a článků 5 a 6 WCPFC musí pobřežní státy určit přípustný odlov živých zdrojů ve svých výlučných ekonomických zónách, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů a na základě zásady předběžné opatrnosti; pobřežní státy musí také zajistit vhodnými opatřeními pro zachování a řízení zdrojů, aby živé zdroje a populace ve výlučné ekonomické zóně i ostatních vodách spadajících do jejich jurisdikce nebyly ohroženy nadměrným vytěžováním. Kodex chování FAO, zejména odst. 7 body 3, 4 a 5, rovněž doporučuje osvědčené postupy ke splnění uvedených závazků.

(70)

Jelikož se Šalamounovy ostrovy domnívají, že pravidla WCPFC se nevztahují na vody v jejich jurisdikci, není zcela jasné, jaké údaje jsou shromažďovány a nahlašovány WCPFC; je možné, že se to netýká posouzení všech rybolovných oblastí Šalamounových ostrovů. Zprávy vědeckého výboru WCPFC pravidelně upozorňují na problém chybějících údajů. Například ve zprávě ze svého 7. zasedání v roce 2011 vědecký výbor WCPFC uvedl v bodě 89 některé nesrovnalosti mezi loďstvy v hlášeních o tuňácích pruhovaných a žlutoploutvých, tuňácích velkookých v lodních denících plavidel s košelkovými nevody a s přihlédnutím k významu, které mají pro vědecké účely přesné údaje o složení úlovku košelkovými nevody, doporučil předložit tento problém výboru pro technické otázky a dohled nad dodržováním závazků (16). V bodě 37 zdůraznil nejistotu ohledně složení druhů v úlovcích košelkovými nevody a vyzval smluvní strany, aby pokračovaly ve zlepšování odhadů údajů o složení úlovků košelkovými nevody. Na svém 8. zasedání vědecký výbor WCPFC znovu nadnesl problém chybějících údajů a nekonzistentností v údajích (17), a to ve vztahu k úlovkům a složení úlovků, vyjádřil se k ohlašovacím povinnostem v rámci ujednání o pronájmu a vydal doporučení, jak zlepšit řízení zdrojů (18). Zabýval se též nedostatkem předkládaných údajů nebo neúplnými údaji některých smluvních stran, z nichž některé působí ve vodách pod státní jurisdikcí Šalamounových ostrovů.

(71)

Ze zpráv rovněž vyplývá, že 100 % pozorovatelské účasti, kterou vyžaduje WCPFC, ještě není dosaženo a Šalamounovy ostrovy podle poslední výroční zprávy předložené vědeckému výboru v roce 2012 tuto povinnost dosud neplní (19).

(72)

Vědecký výbor WCPFC na svém 7. zasedání zaujal stanovisko, že, pokud budou nedávné rybolovné postupy u tuňáků pruhovaných pokračovat, míry úlovků i objemy úlovků se budou s největší pravděpodobností snižovat, neboť populace ryb jsou loveny až na úroveň maximálního udržitelného výnosu. Proto by se zvyšování intenzity rybolovu mělo sledovat (20).

(73)

Šalamounovy ostrovy neuplatňují opatření pro zachování a řízení zdrojů WCPFC ve svých souostrovních vodách a zavedly slučitelná opatření pouze v omezené míře. Vzhledem k vysoce stěhovavé a tažné povaze zdrojů tuňáka a k významu populací tuňáků a rybolovných činností v souostrovních vodách Šalamounových ostrovů, jež jsou významnou oblastí tření pro populace druhů tuňáka, ohrožuje tato situace samotné úsilí o zachování populací tuňáka v tichomořském regionu. Šalamounovy ostrovy tudíž nezajišťují uplatňování opatření pro zachování a řízení zdrojů ve všech vodách, které spadají do jejich jurisdikce, způsobem slučitelným s požadavky WCPFC a v souladu se závazkem zajistit, aby druhy pod jurisdikcí tohoto pobřežního státu nebyly ohroženy nadměrným vytěžováním.

(74)

Komise také posoudila veškeré jednání nebo opomenutí Šalamounových ostrovů, jež mohlo narušit účinnost platných právních předpisů nebo mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(75)

V této souvislosti nestanoví ani platný program pro řízení rybolovu tuňáka ani návrh „programu Šalamounových ostrovů pro řízení a rozvoj tuňáka“ jasné cíle pro omezení počtu povolení a celkového přípustného odlovu. Komise se proto domnívá, že neexistence opatření pro zachování a řízení zdrojů ohrožuje dodržování mezinárodních závazků ze strany Šalamounových ostrovů. Jelikož tuňák je tažnou a vysoce stěhovavou populací, musejí být opatření na zachování a řízení tuňáka soudržná a slučitelná v celé oblasti migrace, aby byla účinná a udržitelná, což je také obecným cílem úmluvy WCPFC.

(76)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení vydaných Šalamounovými ostrovy lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení NNN prokázat, že Šalamounovy ostrovy neplní povinnosti, které jim jsou podle mezinárodního práva v souvislosti s dodržováním mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů uloženy.

(77)

S přihlédnutím k označení Šalamounových ostrovů za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje resp. jako jedné z nejméně rozvinutých zemí (jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění), Komise zkoumala, zda by informace, které shromáždila, mohly mít spojitost se zvláštními omezeními této země jako země rozvojové.

(78)

Je třeba uvést, že Komise přijala v souladu s článkem 20 nařízení NNN oznámení Šalamounových ostrovů jako státu vlajky dne 1. ledna 2010. Šalamounovy ostrovy následně na základě čl. 20 odst. 1 nařízení NNN potvrdily, že mají zavedena vnitrostátní opatření pro provádění, kontrolu a prosazování právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat.

(79)

I když určitá omezení kapacity, co se týče kontroly a sledování, mohou obecně existovat, zvláštní omezení Šalamounových ostrovů vyplývající z úrovně jejich rozvoje nemohou odůvodnit neexistenci zvláštních ustanovení ve vnitrostátním právním rámci týkajících se mezinárodních nástrojů pro boj proti rybolovu NNN, jeho potírání a odstraňování. Tato omezení nemohou dále odůvodnit ani to, že Šalamounovy ostrovy nevytvořily systém sankcí za porušení mezinárodních opatření pro řízení a zachování zdrojů.

(80)

Je třeba rovněž uvést, že Unie již na Šalamounových ostrovech financovala zvláštní akci technické pomoci pro boj proti rybolovu NNN (21) a v současné době pokračuje v poskytování technické pomoci této zemi prostřednictvím zvláštního programu na budování kapacit.

(81)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a prohlášení vydaných Šalamounovými ostrovy bylo možno v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení NNN prokázat, že rozvojový status správy rybolovu Šalamounových ostrovů může být narušen stupněm jejich rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Šalamounových ostrovů, pomoc poskytnutou Unií a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže stupeň rozvoje této země plně omluvit nebo jinak ospravedlnit celkový postoj Šalamounových ostrovů jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(82)

Vzhledem k vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Šalamounovy ostrovy neplní své povinnosti, které jim jakožto státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu ukládá mezinárodní právo, a nepřijaly příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, by mělo být této zemi v souladu s článkem 32 nařízení NNN oznámeno, že může být Komisí označena za třetí zemi nespolupracující v boji proti rybolovu NNN.

(83)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení NNN by Komise měla Šalamounovým ostrovům oznámit, že mohou být označeny za nespolupracující třetí zemi. Komise by měla rovněž přijmout vůči Šalamounovým ostrovům všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(84)

Oznámení adresované Šalamounovým ostrovům o tom, že mohou být určeny jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,