Referenční dokumenty

Činnost

Průmyslové chladicí systémy (ICS)

Průmyslové chladicí systémy, např. chladicí věže, deskové výměníky tepla

Ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Emise ze skladování (EFS)

Emise z nádrží, potrubí a skladovaných chemických látek

Energetická účinnost (ENE)

Celková energetická účinnost

Velká spalovací zařízení (LCP)

Výroba páry a elektřiny ve spalovacích zařízeních v celulózkách a papírnách

Obecné principy monitorování (MON)

Monitorování emisí

Spalování odpadů (WI)

Spalování a spoluspalování odpadu v místě vzniku

Odvětví zpracování odpadu (WT)

Úprava odpadu jako paliva

Denní průměr

Průměr pro 24hodinový interval odběru vzorků získaného jako slévaný vzorek úměrný průtoku (1) nebo časově proporcionální slévaný vzorek v případě, že je prokázána dostatečná průtoková stabilita (1).

Roční průměr

Průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů

Denní průměr

Průměr za období 24 hodin vypočítaný na základě platných hodinových průměrů získaných kontinuálním měřením

Průměr za vzorkovací období

Průměrná hodnota tří po sobě následujících měření trvajících každé nejméně 30 minut

Roční průměr

V případě kontinuálního měření: průměr všech platných hodinových průměrů. V případě periodických měření: průměr všech „průměrů za vzorkovací období“ zaznamenaných v průběhu jednoho roku.

Použitý termín

Definice

Nový provoz

Provoz (výrobní závod nebo jeho část) poprvé povolený v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada provozu (výrobního závodu nebo jeho části) na stávajících základech zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Stávající provoz

Provoz, který není novým provozem.

Významná modernizace

Významná změna konstrukce nebo technologie provozu nebo systému na snižování emisí a významné úpravy nebo výměny provozních jednotek a souvisejícího vybavení.

Nový systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek

Systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek poprvé zprovozněný v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Stávající systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek

Systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek, který není novým systémem na odstraňování tuhých znečišťujících látek.

Nekondenzovatelné zapáchající plyny (NCG)

Nekondenzovatelné zapáchající plyny, jimiž se rozumí nepříjemně zapáchající plyny při výrobě sulfátové buničiny.

Koncentrované nekondenzovatelné zapáchající plyny (CNCG)

Koncentrované nekondenzovatelné zapáchající plyny (či „silně koncentrované zapáchající plyny“): plyny s obsahem celkové redukované síry, které pocházejí z vaření buničiny, odparek a vyvařování (stripování) kondenzátů.

Silně koncentrované zapáchající plyny

Koncentrované nekondenzovatelné zapáchající plyny (CNCG).

Slabě koncentrované zapáchající plyny

Zředěné nekondenzovatelné zapáchající plyny: plyny s obsahem celkové redukované síry, které nejsou silně koncentrovanými zapáchajícími plyny (např. plyny z nádrží, pracích filtrů, sil na odštěpky, filtrů kaustifikačního kalu, sušicích strojů).

Zbytkové slabě koncentrované plyny

Slabě koncentrované plyny, jejichž emise nepocházejí z regeneračního kotle, vápenné pece či hořáku uplatněními spalování plynů s obsahem celkové redukované síry (TRS).

Kontinuální měření

Měření za použití automatického měřicího systému (AMS), který je v daném závodě trvale nainstalován.

Periodické měření

Stanovení veličiny (konkrétního množství, které je předmětem měření) měřené v určených časových intervalech za použití ručních nebo automatických metod.

Difúzní emise

Emise vznikající v důsledku přímého (neusměrňovaného) kontaktu těkavých látek nebo tuhých znečišťujících látek s prostředím za běžných provozních podmínek.

Integrovaná výroba

Výroba buničiny i papíru nebo lepenky v témže závodě. Buničina se před výrobou papíru nebo lepenky zpravidla nesuší.

Neintegrovaná výroba

Jedná se buď o a) výrobu komerční buničiny v továrnách, v nichž nejsou používány papírenské stroje; nebo b) výrobu papíru nebo lepenky, při níž se využívá pouze komerční buničiny vyráběné v jiných provozech.

Čistá výroba

Papírna pro výrobu speciálních druhů papíru

Továrna na výrobu většího počtu různých druhů papíru a lepenky určených ke zvláštním účelům (průmyslovým a/nebo neprůmyslovým) a vyznačující se zvláštními vlastnostmi, poměrně malým trhem koncových spotřebitelů nebo specifickými aplikacemi, které jsou často navrženy speciálně pro určitého konkrétního zákazníka nebo skupinu koncových uživatelů. Příkladem těchto speciálních druhů papíru je cigaretový papír, filtrační papír, metalizovaný papír, termo papír, samopropisovací papír, samolepicí papír, papír natíraný poléváním, krycí papír na sádrokartonové desky a speciální papír pro voskování, izolace, střešní krytiny, asfaltování a další speciální aplikace či způsoby použití. Žádný z těchto druhů nespadá do standardních kategorií papíru.

Listnáčová vláknina

Skupina druhů dřeva, do které patří např. topol osika, buk, bříza a blahovičník (eukalyptus). Označení „listnáčová vláknina“ se používá v protikladu k dlouhovláknité „jehličnanové vláknině“.

Jehličnanová vláknina

Dřevo z jehličnanů, jako je například borovice či smrk. Označení „jehličnanová vláknina“ se používá v protikladu ke krátkovláknité „listnáčové vláknině“.

Kaustifikace

Proces v rámci koloběhu vápna, při němž dochází k regeneraci hydroxidu (bílého louhu) reakcí Ca(OH)2 + CO3 2- → CaCO3 (s) + 2 OH-.

Použitý termín

Definice

ADt

Tuny vzduchosuché buničiny vyjádřené jako 90 % suchost.

AOX

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny stanovené metodou používanou pro odpadní vody podle normy EN ISO: 9562.

BSK

Biochemická spotřeba kyslíku. Množství rozpuštěného kyslíku, které potřebují mikroorganismy k rozložení organických látek obsažených v odpadních vodách.

CMP

Chemickomechanická vláknina.

CTMP

Chemickotermomechanická vláknina.

CHSK

Chemická spotřeba kyslíku; množství chemicky oxidovatelné organické látky v odpadních vodách (zpravidla na základě analýzy dichromanovou metodou).

DS

Obsah sušiny vyjádřený v % hmotnosti.

DTPA

Kyselina diethylentriaminpentaoctová (komplexní/chelatační činidlo používané při bělení peroxidem vodíku).

ECF

Buničina vyrobená bez elementárního chlóru.

EDTA

Kyselina ethylendiamintetraoctová (komplexní/chelatační činidlo).

H2S

Sirovodík.

LWC

Papír s lehkým nátěrem. (dřevité natírané papíry)

NOx

Úhrnné množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2.

NSSC

Neutrální sulfitová polobuničina.

RCF

Recyklovaná vlákna.

SO2

Oxid siřičitý.

TCF

Zcela bezchlórová buničina.

Dusík celkový (Ncelk.)

Celkový obsah dusíku, zkr. Ncelk, zahrnuje organický dusík, volný amoniak a amonium (NH4 +-N), dusitany (NO2 --N) a dusičnany (NO3 --N).

Fosfor celkový (P celk.)

Celkový obsah fosforu, zkr. P celk., zahrnuje rozpuštěný fosfor a veškerý nerozpustný fosfor, který se do odtékající tekutiny dostal v podobě sraženin nebo spolu s mikroorganismy.

TMP

Termomechanická vláknina.

TOC

Celkový obsah organického uhlíku.

TRS

Celková redukovaná síra. Souhrn následujících zapáchajících sloučenin redukované síry vznikajících v procesu výroby buničiny: sirovodík, methylmerkaptan, dimethylsulfid a dimethyldisulfid, vyjádřený jako množství síry.

NL

Nerozpuštěné látky (v odpadní vodě). Nerozpuštěné látky sestávají z drobných kousků vlákniny, plnidel, jemných částic, neusazeného biokalu (aglomerace mikroorganismů) a dalších jemných částeček.

VOC

Těkavé organické sloučeniny podle definice uvedené v čl. 3 odst. 45 směrnice 2010/75/EU.

Technika

a

Pečlivý výběr a kontrola chemických látek a příměsí.

b

Vstupní a výstupní analýza se soupisem chemických látek, včetně jejich množství a toxikologických vlastností.

c

Omezení používaných chemických látek na minimální úroveň, která je nutná k dosažení požadované kvality konečného výrobku.

d

Nepoužívání škodlivých látek (např. disperze obsahující nonylfenol ethoxylát nebo čistidla či povrchově aktivní látky) a jejich nahrazení méně škodlivými alternativami.

e

Minimalizace úniků látek do půdy či do ovzduší a nevhodného skladování surovin, výrobků či zbytkových produktů.

f

Vytvoření programu pro řízení úniků látek a rozšíření kontroly příslušných zdrojů, jež umožní zabránit kontaminaci půdy a podzemních vod.

g

Vhodný návrh potrubních a skladovacích systémů, které by měly být řešeny tak, aby umožňovaly udržovat povrchové plochy v čistotě a omezovaly potřebu jejich mytí a čištění.

Technika

Použitelnost

a

Stanovení množství chelatačních činidel vypouštěných do životního prostředí na základě periodického měření.

Nevztahuje se na zařízení, kde se chelatační činidla nepoužívají.

b

Optimalizace výrobního procesu umožňující omezit spotřebu a emise biologicky těžko rozložitelných chelatačních činidel.

Nevztahuje se na zařízení, která ve své čistírně odpadních vod či v rámci výrobního procesu odstraní 70 % nebo více kyselin EDTA/DTPA.

c

Přednostní používání biologicky snadno rozložitelných či odstranitelných chelatačních činidel, postupné vyřazovaní nerozložitelných produktů.

Použitelnost této techniky závisí na dostupnosti vhodných náhražek (biologicky rozložitelných činidel splňujících např. požadavky týkající se bělosti buničiny).

Technika

Použitelnost

a

Suché odkornění (popsané v oddíle 1.7.2.1).

Omezená použitelnost zcela bezchlórového (TCF) bělení v případech, kdy je požadován vysoký stupeň čistoty a bělosti.

b

Takový způsob manipulace s kulatinou, při němž nedochází ke znečištění dřeva a kůry pískem a kamením.

Obecně použitelné

c

Vydláždění prostor pro manipulaci se dřevem a ploch využívaných pro skladování štěpky.

Použitelnost této techniky může být kvůli velikosti prostor pro manipulaci se dřevem a skladovacích ploch omezená.

d

Kontrola toku postřikové vody a minimalizace povrchové vody odtékající z prostoru pro manipulaci se dřevem.

Obecně použitelné

e

Shromažďování znečištěné odpadní vody z prostoru pro manipulaci se dřevem a oddělení odtékající vody obsahující nerozpuštěné tuhé látky před jejím biologickým zpracováním.

Použitelnost této techniky může být omezená stupněm znečištění odtokové vody (nízkou koncentrací) nebo velikostí čistírny odpadních vod (v případě velkých objemů).

Technika

Použitelnost

a

Monitorování a optimalizace používání vody

Obecně použitelné

b

Vyhodnocení možností recirkulace vody

c

Vyvážení stupně uzavření vodního okruhu a možných nevýhod; v případě potřeby zajištění doplňujícího vybavení.

d

Oddělení méně znečištěné těsnicí vody z vývěv a její opětovné použití.

e

Oddělení neznečištěné chladicí vody od znečištěné provozní vody a její opětovné použití.

f

Opětovné použití zčištěné vody z výroby jako náhrady za čistou vodu (recirkulace vody a uzavření jednotlivých vodních okruhů).

Použitelné na nové provozy a významné modernizace.

V důsledku požadavků týkajících se kvality vody nebo kvality výrobků či v důsledku technických omezení (jako je usazování nebo inkrustace ve vodním systému) nebo šíření zápachu může být použitelnost této techniky omezená.

g

Čištění (části) provozní vody v rámci výrobního procesu, které zvýší kvalitu vody a umožní její recirkulaci a opětovné použití.

Obecně použitelné

Odvětví

Množství vypouštěné odpadní vody při použití nejlepší dostupné techniky

Bělená sulfátová buničina

25–50 m3/ADt

Nebělená sulfátová buničina

15–40 m3/ADt

Bělená sulfitová papírová buničina

25–50 m3/ADt

Buničina Magnefite

45–70 m3/ADt

Rozpustná (chemická) buničina

40–60 m3/ADt

NSSC neutrální sulfitová polobuničina

11–20 m3/ADt

Mechanická buničina

9–16 m3/t

Chemotermomechanická a chemomechanická vláknina (CTMP a CMP)

9–16 m3/ADt

Papírny vyrábějící papír z recyklovaných vláken bez zesvětlování

1,5–10 m3/t (v horní části tohoto rozmezí se pohybuje hlavně výroba skládačkové lepenky)

Papírny vyrábějící papír z recyklovaných vláken se zesvětlováním

8–15 m3/t

Papírny vyrábějící hygienické papíry z recyklovaných vláken se zesvětlováním

10–25 m3/t

Neintegrované papírny

3,5–20 m3/t

Technika

Použitelnost

a

Používání systému energetického řízení, který má všechny tyto prvky:

Obecně použitelné

b

Získávání energie spalováním odpadu a zbytků z výroby buničiny a papíru, které mají vysoký obsah organických látek a vysokou výhřevnost, a to s přihlédnutím k BAT 12.

Použitelné pouze v případě, že odpad a zbytky z výroby buničiny a papíru, které mají vysoký obsah organických látek a vysokou výhřevnost, nelze recyklovat nebo opětovně zužitkovat.

c

Pokrytí spotřeby páry a elektřiny výrobních procesů co možná nejvíce z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET, kogenerace)

Použitelné pro všechny nové provozy a pro významné modernizace podnikové energetiky. Ve stávajících provozech může být použitelnost této techniky omezená kvůli dispozici továrny a dostupnému prostoru.

d

Využití přebytečného tepla pro sušení biomasy a kalu, pro ohřev napájecí vody pro kotle a ohřev provozní vody, vytápění budov atd.

V případech, kdy jsou tepelné zdroje a prostory od sebe vzdálené, může být použitelnost této techniky omezená.

e

Používání termokompresorů.

Použitelné jak v nových, tak i stávajících provozech vyrábějících všechny druhy papíru a pro natírací stroje, je-li k dispozici pára středního tlaku.

f

Izolace armatur parovodního a kondenzačního potrubí.

Obecně použitelné

g

Používání energeticky účinných vývěvových systémů pro odvodňování.

h

Používání vysoce účinných elektromotorů, čerpadel a míchacích zařízení.

i

Používání frekvenčních měničů u ventilátorů, kompresorů a čerpadel.

j

Zajištění toho, aby tlak páry odpovídal skutečným tlakovým potřebám.

Technika

a

Zajištění toho, aby procesy, zásobníky a vodní nádrže, potrubí a vany byly v papírnách projektovány takovým způsobem, aby nevznikaly nadměrně dlouhé retenční doby, mrtvé zóny či úseky vodních okruhů a souvisejících jednotek, kde se voda málo mísí, a nedocházelo tak k nekontrolovanému ukládání látek a ke hnití a rozkládání organické a biologické hmoty.

b

Používání biocidních látek, dispergantů či oxidačních činidel (např. katalytické dezinfekce s peroxidem vodíku) umožňujících omezovat zápach a množení rozkladných bakterií.

c

Zavedení procesů vnitřního čištění („ledviny“), které omezí koncentrace organických látek a v důsledku toho i možné problémy se zápachem v rámci systému podsítové vody.

a

Zavedení systémů uzavřené kanalizace s kontrolovaným odvětráním, v některých případech za použití chemikálií omezujících tvorbu sirovodíku a zajišťujících jeho oxidaci v kanalizaci.

b

Trvalé zajištění dostatečného míšení ve vyrovnávacích nádržích, aniž by došlo k jejich převzdušňování.

c

Zajištění dostatečné aerační kapacity a míchání v provzdušňovacích nádržích; pravidelné kontroly aeračního systému.

d

Zajištění řádného fungování záchytu biologického kalu v usazovacích nádržích a jeho zpětné recyklace.

e

Zkrácení retenční doby kalů v kalových nádržích průběžným odstraňováním kalu do odvodňovacích jednotek.

f

Zkrácení doby uchovávání odpadní vody v nádrži na záchyt úkapů na nejnutnější minimum; udržovat nádrž na úkapy prázdnou.

g

Jsou-li používány sušárny kalů, zajištění toho, aby plyny odcházející ze sušáren kalů byly přečišťovány praním nebo biofiltrací (například za použití kompostových filtrů).

h

Místo přímého vzduchového chlazení nečištěných odpadních vod v chladicích věžích používat deskové výměníky tepla.

Parametr

Frekvence monitorování

U spalovacích procesů tlak, teplota, obsah kyslíku, obsah CO a vodních par ve spalinách.

Kontinuálně

Parametr

Frekvence monitorování

Průtok vody, její teplota a pH

Kontinuálně

Obsah fosforu a dusíku v biomase, kalový objemový index, zbytkové koncentrace čpavku a orthofosfátů v odpadní vodě a mikroskopické kontroly biokalu.

Periodicky

Objemový tok a obsah CH4 v bioplynu vzniklém při anaerobním čištění odpadní vody.

Kontinuálně

Obsah H2S a CO2 v bioplynu vzniklém při anaerobním čištění odpadní vody.

Periodicky

Parametr

Frekvence monitorování

Zdroj emisí

Monitorování související s

a

NOx a SO2

Kontinuálně

Regenerační kotel

BAT 21

BAT 22

BAT 36

BAT 37

Periodicky nebo kontinuálně

Vápenná pec

BAT 24

BAT 26

Periodicky nebo kontinuálně

Speciální spalovna TRS

BAT 28

BAT 29

b

Tuhé znečišťující látky

Periodicky nebo kontinuálně

Regenerační kotel (kraftový) a vápenná pec

BAT 23

BAT 27

Periodicky

Regenerační kotel (sulfitový)

BAT 37

c

TRS (včetně H2S)

Kontinuálně

Regenerační kotel

BAT 21

Periodicky nebo kontinuálně

Vápenná pec a speciální spalovna TRS

BAT 24

BAT 25

BAT 28

Periodicky

Rozptýlené emise z různých zdrojů (např. linek výroby buničiny, nádrží, sil na štěpky atd.) a zbytkové slabě koncentrované plyny.

BAT 11

BAT 20

d

NH3

Periodicky

Regenerační kotel vybavený selektivní nekatalytickou redukcí (SNCR)

BAT 36

Parametr

Frekvence monitorování

Monitorování sledující

a

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) nebo

Celkový organický uhlík (TOC) (2)

Denně (3)  (4)

BAT 19

BAT 33

BAT 40

BAT 45

BAT 50

b

BSK5 nebo BSK7

Týdně (jednou za týden)

c

Nerozpuštěné látky (NL)

Denně (3)  (4)

d

Dusík celkový

Týdně (jednou za týden) (3)

e

Fosfor celkový

Týdně (jednou za týden) (3)

f

EDTA, DTPA (5)

Měsíčně (jednou za měsíc)

g

AOX (podle EN ISO 9562:2004) (6)

Měsíčně (jednou za měsíc)

BAT 19: bělená sulfátová buničina

Jednou za dva měsíce

BAT 33: kromě výroby TCF a NSSC

BAT 40: kromě výroby CTMP a CMP

BAT 45

BAT 50

h

Relevantní kovy (např. Zn, Cu, Cd, Pb, Ni)

Jednou ročně

Technika

Popis

Použitelnost

a

Separovaný sběr různých frakcí odpadu (včetně odděleného shromažďování a třídění nebezpečného odpadu).

Viz oddíl 1.7.3

Obecně použitelné

b

Spojování vhodných zbytkových materiálů za účelem vytvoření lépe zužitkovatelných směsí.

Obecně použitelné

c

Přípravné zpracování zbytků z výroby před jejich opětovným použitím či recyklací.

Obecně použitelné

d

Využití materiálů a recyklace zbytků z výroby prováděná v areálu závodu.

Obecně použitelné

e

Využití energie z odpadů s vysokým obsahem organických látek, buď v daném závodě, nebo jinde.

V případě využití mimo závod závisí použitelnost této techniky na možnosti spolupráce se třetí stranou.

f

Využívání externě dodávaného materiálu.

Závisí na možnosti spolupráce se třetí stranou.

g

Předúprava odpadu před jeho likvidací.

Obecně použitelné

Technika

Popis

a

Primární (fyzikálně-chemické) čištění.

Viz oddíl 1.7.2.2

b

Sekundární (biologické) čištění (7).

Technika

a

Vhodný návrh a provoz biologické čistírny odpadních vod.

b

Pravidelná kontrola aktivního kalu.

c

Úprava dávek živin (dusíku a fosforu) s ohledem na aktuální potřebu aktivního kalu.

Technika

Popis

Použitelnost

a

Program omezování hlučnosti

Program omezování hlučnosti zahrnuje určení zdrojů hluku a zasažených oblastí, výpočty a měření hladin hluku s cílem stanovit pořadí zdrojů podle jejich hlučnosti a určit nákladově nejúčinnější kombinaci technik, jejich zavedení a monitorování.

Obecně použitelné.

b

Strategické plánování rozmístění zařízení, jednotek a budov

Hlučnost je možné omezit zajištěním větší vzdálenosti mezi zdrojem hluku a jeho příjemcem a použitím budov jako protihlukových stěn.

Obecně použitelné v nově budovaných provozech. V případě stávajících provozů může být možnost přemístění zařízení a výrobních jednotek omezena nedostatkem volného prostoru či nadměrnými náklady.

c

Provozní a řídicí techniky v budovách, ve kterých se nachází hlučné zařízení

To zahrnuje:

Obecně použitelné.

d

Uzavření hlučného zařízení a hlučných jednotek

Uzavření hlučného zařízení, mezi něž patří manipulace se dřevem, hydraulické jednotky a kompresory, v oddělených stavebních konstrukcích, jako jsou budovy či zvukotěsné komory, používání vnitřního a vnějšího obložení z materiálu tlumícího hluk.

e

Používání nízkohlučného zařízení a montáž tlumičů hluku na zařízení a potrubí.

f

Protivibrační izolace

Protivibrační izolace strojního zařízení a oddělená instalace zdrojů hluku a potenciálně rezonujících součástí.

g

Zvuková izolace budov

Může zahrnovat použití:

h

Omezování hluku;

Šíření zvuku lze omezit tím, že se mezi zdroje hluku a jeho příjemce umístí překážky. Mezi vhodné překážky patří ochranné stěny, ochranné valy a budovy. Mezi vhodné techniky tlumení hluku patří tlumiče a chrániče montované na hlučná zařízení, jako jsou parní ventily a výduchy sušáren.

Obecně použitelné v nově budovaných provozech. Ve stávajících provozech může být umístění překážek omezeno nedostatkem volného prostoru.

i

Používání větších strojů pro manipulaci se dřevem umožňujících zkrátit dobu zvedání a přepravy dřeva a hluk spojený se skládáním kulatiny na hromadu nebo s jejich dopadáním na podávací plošinu.

Obecně použitelné.

j

Zdokonalení pracovních metod, např. skládáním kulatiny na hromadu nebo na podávací plošinu z menší výšky; získání okamžité zpětné vazby, pokud jde o hlučnost, ze strany pracovníků.

Technika

a

Zajištění toho, aby se buď již ve fázi návrhu předešlo výstavbě podzemních nádrží a potrubí, nebo aby jejich umístění bylo řádně prozkoumáno a zdokumentováno.

b

Vypracování pokynů pro vyprazdňování provozního zařízení, nádob a potrubí.

c

Zajištění úplného vyklizení areálu po ukončení provozu daného zařízení, např. úklid a obnova areálu. Je-li to proveditelné, měly by být obnoveny přirozené funkce půdy.

d

Použití monitorovacího programu zaměřujícího se zejména na podzemní vodu s cílem odhalit možné budoucí dopady v daném místě nebo v přilehlých oblastech.

e

Vypracovat plán uzavření areálu či ukončení činnosti, který bude vycházet z analýzy rizik a zahrnovat transparentní organizaci odstávkových prací při zohlednění příslušných místních podmínek.

Technika

Popis

Použitelnost

a

Modifikované vaření před bělením.

Viz bod 1.7.2.1

Obecně použitelné

b

Kyslíková delignifikace před bělením.

c

Uzavřené třídění hnědé látky a účinné vypírání hnědé látky.

d

Částečná recyklace provozní vody v bělírně.

Možnosti recyklace vody při bělení mohou být kvůli inkrustaci omezené.

e

Účinné monitorování úniků (úkapů) a jejich zachycování za použití vhodného regeneračního systému.

Obecně použitelné

f

Udržování dostatečné kapacity odpařování černého výluhu a kapacity regeneračního kotle kvůli vyrovnávání zátěže ve špičkách.

Obecně použitelné

g

Vyvařování kontaminovaných (znečištěných) kondenzátů a jejich opětovné používání ve výrobě.

Parametr

Roční průměr

kg/ADt (8)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

7–20

Nerozpuštěné látky (NL)

0,3–1,5

Dusík celkový

0,05–0,25 (9)

Fosfor celkový

0,01–0,03 (9))

Eukalyptus: 0,02–0,11 kg/ADt (10)

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) (11)  (12)

0–0,2

Parametr

Roční průměr

kg/ADt (13)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

2,5–8

Nerozpuštěné látky (NL)

0,3–1,0

Dusík celkový

0,1–0,2 (14)

Fosfor celkový

0,01–0,02 (14)

Technika

Popis

a

Systém pro zachycování silně a slabě koncentrovaných zapáchajících plynů, který má tyto prvky:

b

Spalování silně a slabě koncentrovaných nekondenzovatelných plynů

Spalování lze provádět za použití:

Pro zajištění trvalé možnosti spalování zapáchajících silně koncentrovaných plynů jsou instalovány záložní systémy. Vápenné pece mohou sloužit jako záložní zařízení použitelné místo regeneračních kotlů; mezi další záložní zařízení patří polní hořáky (fléry) a kompaktní kotel.

c

Vedení záznamů o výpadcích spalovacího systému a veškerých vznikajících emisí (17)

Technika

Popis

a

Zvýšení obsahu sušiny (DS) v černém výluhu

Koncentraci černého výluhu lze před spalováním zvýšit odpařováním.

b

Optimalizace spalování

Spalovací podmínky lze zlepšit např. správným smíšením vzduchu a paliva, správným řízením zatížení spalovací komory atd.

c

Mokrá pračka plynu

Viz bod 1.7.1.3

Parametr

Denní průměr (18)  (19)

mg/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr (18)

mg/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr (18)

kg S/ADt

SO2

DS <75 %

10–70

5–50

—

DS 75–83 % ( (21))

10–50

5–25

—

Celková redukovaná síra (TRS)

1–10 (21)

1–5

—

Plynná síra (TRS-S + SO2-S)

DS <75 %

—

—

0,03–0,17

DS 75–83 % (20)

0,03–0,13

Technika

a

Počítačově řízené spalování

b

Dobré směšování paliva a vzduchu

c

Systémy víceúrovňového spalovacího vzduchu využívající například různé vzduchové registry a otvory vstupního vzduchu (tzv. dyšny).

Parametr

Roční průměr (22)

mg/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr (22)

kg NOx/ADt

NOx

Jehličnanová vláknina

120–200 (23)

DS <75 %: 0,8–1,4

DS 75–83 % (24): 1,0–1,6

Listnáčová vláknina

120–200 (23))

DS <75 %: 0,8–1,4

DS 75–83 % (23): 1,0–1,7

Parametr

Systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek

Roční průměr

mg/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr

kg tuhých znečišťujících látek/ADt

Tuhé znečišťující látky

Nová zařízení nebo významná modernizace.

10–25

0,02–0,20

Stávající.

10–40 (25)

0,02–0,3 (25)

Technika

Popis

a

Výběr paliva, palivo s nízkým obsahem síry.

Viz bod 1.7.1.3

b

Omezení spalování zapáchajících silně koncentrovaných plynů obsahujících síru ve vápenné peci.

c

Řízení obsahu Na2S ve vstupujícím vápenném (kaustifikačním) kalu.

d

Alkalická pračka.

Parametr (26)

Roční průměr

mg SO2/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr

kg S/ADt

SO2, nejsou-li ve vápenné peci spalovány silně koncentrované plyny.

5–70

—

SO2, jsou-li ve vápenné peci spalovány silně koncentrované plyny.

55–120

—

Plynná S (TRS-S + SO2-S), nejsou-li ve vápenné peci spalovány silně koncentrované plyny.

—

0,005–0,07

Plynná S (TRS-S + SO2-S), jsou-li ve vápenné peci spalovány silně koncentrované plyny.

—

0,055–0,12

Technika

Popis

a

Řízení zbytkové koncentrace kyslíku.

Viz bod 1.7.1.3

b

Řízení obsahu Na2S ve vstupním vápenném (kaustifikačním) kalu

c

Kombinace elektrostatického odlučovače (ESP) a alkalické pračky.

Viz bod 1.7.1.1

Parametr

Roční průměr

mg S/Nm3 při 6 % O2

Celková redukovaná síra (TRS)

< 1–10 (27)

Technika

Popis

a

Optimalizace spalování a jeho řízení.

Viz bod 1.7.1.2

b

Dobré směšování paliva a vzduchu

c

Hořák s nízkými emisemi NOx

d

Výběr paliva, palivo s nízkým obsahem N.

Parametr

Roční průměr

mg/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr

kg NOx/ADt

NOx

Kapalná paliva

100–200 (28)

0,1–0,2 (28)

Plynná paliva

100–350 (29)

0,1–0,3 (29)

Parametr

Systém na odstraňování tuhých znečišťujících látek

Roční průměr

mg/Nm3 při 6 % O2

Roční průměr

kg tuhých znečišťujících látek/ADt

Tuhé znečišťující látky

Nová zařízení nebo zařízení po významné modernizaci

10–25

0,005–0,02

Stávající.

10–30 (30))

0,005–0,03 (30)

Parametr

Roční průměr

mg/Nm3 při 9 % O2

Roční průměr

kg S/ADt

SO2

20–120

—

TRS

1–5

Plynná síra (TRS-S + SO2-S)

—

0,002–0,05 (31)

Technika

Popis

Použitelnost

a

Optimalizace hořáku a spalování

Viz bod 1.7.1.2

Obecně použitelné

b

Víceúrovňové spalování

Viz bod 1.7.1.2

Použitelné pro všechny nové provozy a pro významné modernizace. U stávajících provozů je tato technika použitelná pouze v případě, že instalaci zařízení umožňují prostorové možnosti.

Parametr

Roční průměr

mg/Nm3 při 9 % O2

Roční průměr

kg NOx/ADt

NOx

50–400 (32)

0,01–0,1 (32)

Technika

a

Používání účinného způsobu lisování nebo sušení a zajištění vysokého obsahu sušiny v kůře

b

Vysoce účinné parní kotle, např. s nízkými teplotami spalin.

c

Efektivní systémy sekundárního vytápění.

d

Uzavřené vodní okruhy, včetně okruhů v bělírně.

e

Vysoká koncentrace buničiny (technika střední nebo vysoké konzistence).

f

Vysoce účinná odparka.

g

Rekuperace tepla z rozpouštěcích nádrží, např. za použití praček odsávaných plynů.

h

Regenerace a využití nízkoteplotních toků z odpadních vod a dalších zdrojů odpadního tepla pro vytápění budov, jako napájecí vody do kotlů a provozní vody.

i

Vhodné využívání sekundárního tepla a sekundárního kondenzátu.

j

Monitorování a řízení procesu za použití pokročilých systémů řízení.

k

Optimalizace integrované sítě tepelných výměníků.

l

Rekuperace tepla ze spalin vznikajících v regeneračním kotli mezi ESP a ventilátorem.

m

Zajištění co nejvyšší konzistence buničiny během třídění a čištění.

n

Používání řízení rychlosti různých velkých motorů.

o

Používání účinných vývěv.

p

Vhodná velikost potrubí, čerpadel a ventilátorů.

q

Optimální plnění nádrží.

Technika

a

Vysoký obsah sušiny v černém výluhu (zvyšuje účinnost kotle, výroby páry, a v důsledku toho i výroby elektrické energie).

b

Vysoký tlak a teplota v regeneračním kotli; v nových regeneračních kotlích může být tlak nejméně 100 barů (10 MPa) a teplota 510 °C.

c

Tlak odebírané páry v protitlakové turbíně v rámci technických možností co nejnižší.

d

Kondenzační turbína pro výrobu elektrické energie z přebytečné páry.

e

Vysoká účinnost turbíny.

f

Předehřívání napájecí vody na teplotu blížící se bodu varu.

g

Předehřívání spalovacího vzduchu a paliva vháněného do kotlů.

Technika

Popis

Použitelnost

a

Prodloužené modifikované vaření před bělením.

Viz bod 1.7.2.1

Vzhledem k některým požadavkům na kvalitu buničiny (je-li u ní požadována vysoká pevnost) může být použitelnost této techniky omezená.

b

Kyslíková delignifikace před bělením.

c

Uzavřené třídění hnědé látky a účinné vypírání hnědé látky.

Obecně použitelné.

d

Odpařování výluhů z horké alkalické extrakce a spalování koncentrátů v regeneračním kotli.

Použitelnost této techniky je omezená v závodech vyrábějících rozpustnou buničinu, kdy několikastupňové biologické čištění odpadních vod umožňuje zajistit celkově příznivější environmentální stav.

e

Bělení TCF.

V závodech vyrábějících komerční papírenskou buničinu s vysokou bělostí a v závodech vyrábějících speciální druhy buničiny pro chemické použití je použitelnost této techniky omezená.

f

Bělení v uzavřeném cyklu.

Použitelné pouze v závodech, které používají stejné zásady pro vaření a úpravu pH při bělení.

g

Přípravné bělení za použití MgO a recirkulace pracích kapalin použitých v přípravném bělení na propírání hnědé látky.

Použitelnost této techniky mohou omezovat faktory, jako je požadovaná kvalita výrobků (např. čistota, odstranění příměsí a bělost), číslo kappa za vařákem, hydraulická kapacita zařízení a kapacita nádrží, odparek a regeneračních kotlů a možnost čištění praček.

h

Úprava pH slabého výluhu před odpařováním/uvnitř odpařovacího zařízení.

Použitelné ve všech závodech používajících proces na bázi hořčíku. Podmínkou je volná kapacita regeneračního kotle a okruhu pro zpracování popela.

i

Anaerobní zpracování kondenzátů z odparek.

Obecně použitelné.

j

Vyvařování a regenerace SO2 z kondenzátů z odparek.

Použitelné v případě, že je nutno ochránit anaerobní čištění odpadních vod.

k

Účinné monitorování úniků a jejich zachycování, a to i za použití systému jejich chemické a energetické regenerace.

Obecně použitelné.

Parametr

Bělená sulfitová papírová buničina (33)

Papírenská buničina Magnefite (33)

Roční průměr

kg/ADt (34)

Roční průměr

kg/ADt

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

10–30 (35)

20–35

Nerozpuštěné látky (NL)

0,4–1,5

0,5–2,0

Dusík celkový

0,15–0,3

0,1–0,25

Fosfor celkový

0,01–0,05 (35)

0,01–0,07

Roční průměr

mg/l

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

0,5–1,5 (36)  (37)

Parametr

Roční průměr

kg/ADt (38)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

3,2–11

Nerozpuštěné látky (NL)

0,5–1,3

Dusík celkový

0,1–0,2 (39)

Fosfor celkový

0,01–0,02

Technika

Popis

Použitelnost

a

Spalování v regeneračním kotli

Viz bod 1.7.1.3

Nepoužitelné pro výrobu sulfitové buničiny na bázi vápníku. V těchto provozech se regenerační kotle nepoužívají.

b

Mokrá pračka plynu

Viz bod 1.7.1.3

Obecně použitelné

Technika

Popis

Použitelnost

a

Optimalizace regeneračního kotle řízením jeho podmínek hoření

Viz bod 1.7.1.2

Obecně použitelné

b

Víceúrovňové vstřikování použitého výluhu

Použitelné pro nové velké regenerační kotle a významné modernizace regeneračních kotlů.

c

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Možnosti přestavby stávajících regeneračních kotlů mohou být omezené kvůli problémům s inkrustací a ucpáváním a s tím souvisejících větších požadavků na čištění a údržbu. Použití této techniky v amoniových provozech není známo; ale vzhledem ke specifickým vlastnostem odpadního plynu lze očekávat, že SNCR nebude účinná. Kvůli riziku exploze není tato technika použitelná v provozech vyrábějících na bázi sodíku.

Parametr

Denní průměr

mg/Nm3 při 5 % O2

Roční průměr

mg/Nm3 při 5 % O2

NOx

100–350 (40)

100–270 (40)

NH3 (únik amoniaku při SNCR)

< 5

Technika

Popis

a

ESP nebo multicyklony s vícestupňovými Venturiho pračkami.

Viz bod 1.7.1.3

b

ESP nebo multicyklony s vícestupňovými následnými pračkami s dvojitým vstupem.

Parametr

Průměr za vzorkovací období

mg/Nm3 při 5 % O2

Tuhé znečišťující látky

5 – 20 (41)  (42)

Denní průměr

mg/Nm3 při 5 % O2

Roční průměr

mg/Nm3 při 5 % O2

SO2

100–300 (43)  (44)  (45)

50–250 (43)  (44)

Technika

a

Používání účinného způsobu lisování nebo sušení a zajištění vysokého obsahu sušiny v kůře.

b

Vysoce účinné parní kotle, např. s nízkými teplotami spalin.

c

Efektivní systém sekundárního vytápění.

d

Uzavřené vodní systémy, včetně systémů v bělírně.

e

Vysoká koncentrace buničiny (technika střední nebo vysoké konzistence).

f

Regenerace a využívání nízkoteplotních toků z odpadních vod a dalších zdrojů odpadního tepla pro vytápění budov, jako napájecí vody do kotlů a provozní vody.

g

Vhodné využívání sekundárního tepla a sekundárního kondenzátu.

h

Monitorování a řízení procesu za použití pokročilých systémů řízení.

i

Optimalizace integrované sítě tepelných výměníků.

j

Zajištění co nejvyšší konzistence buničiny při třídění a čištění.

k

Optimální plnění nádrží.

Technika

a

Vysoký tlak a teplota v regeneračním kotli.

b

Tlak odebírané páry v protitlakové turbíně v rámci technických možností co nejnižší.

c

Kondenzační turbína pro výrobu elektrické energie z přebytečné páry.

d

Vysoká účinnost turbíny.

e

Předehřívání napájecí vody na teplotu blížící se bodu varu.

f

Předehřívání spalovacího vzduchu a paliva vháněného do kotlů.

Technika

Popis

Použitelnost

a

Protiproudný tok provozní vody a oddělení vodních systémů.

Viz bod 1.7.2.1

Obecně použitelné

b

Bělení při vysoké konzistenci.

c

Prací stupeň před rafinací jehličnanové mechanické vlákniny za použití předúpravy štěpky.

d

Používání Ca(OH)2 nebo Mg(OH)2 místo NaOH jako zásady při peroxidovém bělení.

Má-li být dosaženo nejvyššího stupně bělosti, může být použitelnost této techniky omezená.

e

Regenerace vláken a plnidel a čištění podsítové vody (výroba papíru).

Obecně použitelné

f

Optimální návrh a konstrukce nádrží a van (výroba papíru).

Parametr

Roční průměr

kg/t

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

0,9–4,5 (46)

Nerozpuštěné látky (NL)

0,06–0,45

Dusík celkový

0,03–0,1 (47)

Fosfor celkový

0,001–0,01

Parametr

Roční průměr

kg/ADt

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

12–20

Nerozpuštěné látky (NL)

0,5–0,9

Dusík celkový

0,15–0,18 (48)

Fosfor celkový

0,001–0,01

Technika

Použitelnost

a

Používání energeticky účinných rafinérů.

Použitelné v případě přemístění, rekonstrukce nebo modernizace výrobního zařízení.

b

Rozsáhlá rekuperace sekundárního tepla z rafinérů používaných při výrobě TMP a CTMP vlákniny a opětovné použití regenerované páry při sušení papíru nebo buničiny.

Obecně použitelné

c

Minimalizace ztrát vlákniny používáním účinných systému rafinace odpadních zbytků (sekundární rafinéry).

d

Instalace energeticky úsporných zařízení včetně automatizovaného řízení výroby, nahrazujícího ručně ovládané systémy.

e

Omezení používání čisté vody umožněné interním čištěním provozní vody a zavedením systémů recirkulace.

f

Omezení přímého používání páry díky pečlivé integraci výroby, například za použití tzv. pinch analýzy.

Technika

Použitelnost

a

Zpevnění povrchu areálu vyhrazeného pro skladování sběrového papíru.

Obecně použitelné

b

Svod kontaminované odpadní vody z areálu pro skladování sběrového papíru a její zpracování v čistírně odpadních vod (nekontaminovaná dešťová voda, např. ze střech, může být vypouštěna odděleně).

Použitelnost této techniky může být omezená stupněm znečištění odpadní vody (nízkou koncentrací) nebo velikostí čistírny odpadních vod (v případě velkých objemů).

c

Oplocení areálu pro skladování sběrového papíru, které zabrání jeho roznášení větrem.

Obecně použitelné

d

Pravidelný úklid skladovacího areálu a zametání přilehlých vozovek a čištění kanalizačních vpustí, aby se snížily emise prachu. Lze tak omezit množství papíru a vláken roznášených větrem a drcení papíru vlivem provozu v objektu, což může vytvářet další emise prachu, zvláště pak v suchém období.

Obecně použitelné

e

Skladování balíků papíru či volného papíru pod střechou, aby byl materiál chráněn před povětrnostními vlivy (vlhnutím, zhoršování kvality v důsledku mikrobiologických procesů atd.).

Použitelnost tohoto postupu může být omezená v závislosti na velikosti areálu.

Technika

Popis

a

Oddělení vodních systémů.

Viz oddíl 1.7.2.1

b

Protiproudný tok provozní vody a recirkulace vody.

c

Částečná recyklace vyčištěné odpadní vody po jejím biologickém čištění.

Řada provozů vyrábějících výrobky z recyklovaných vláken (RCF), zejména provozy vyrábějící vlnitý materiál a recyklovaný krycí karton (Testliner), provádí recyklaci dílčího biologicky vyčištěného toku odpadní vody, kterou vracejí zpět do vodního okruhu.

d

Čištění podsítové vody.

Viz oddíl 1.7.2.1

Technika

Popis

a

Monitorování a průběžná kontrola kvality provozní vody.

Viz oddíl 1.7.2.1

b

Předcházení vzniku biofilmů a jejich odstraňování za pomoci metod, které minimalizují emise biocidních látek.

c

Odstranění vápníku z provozní vody metodou řízeného srážení uhličitanu vápenatého.

Parametr

Roční průměr

kg/t

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

0,4 (49)–1,4

Nerozpuštěné látky (NL)

0,02–0,2 (50)

Dusík celkový

0,008–0,09

Fosfor celkový

0,001–0,005 (51)

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

0,05 pro papír pevný za mokra

Parametr

Roční průměr

kg/t

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

0,9–3,0

0,9–4,0 pro hygienický papír

Nerozpuštěné látky (NL)

0,08–0,3

0,1–0,4 pro hygienický papír

Dusík celkový

0,01–0,1

0,01–0,15 pro hygienický papír

Fosfor celkový

0,002–0,01

0,002–0,015 pro hygienický papír

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

0,05 pro papír pevný za mokra

Technika

Použitelnost

a

Rozvlákňování při vysoké konzistenci umožňující rozložit sběrový papír na oddělená vlákna.

Použitelné pro všechny nové provozy a pro stávající provozy v případě jejich významné modernizace.

b

Účinné hrubé a jemné třídění docílené optimalizací návrhu rotorů, sít a procesu třídění umožňující používat menší zařízení s nižší specifickou spotřebou energie.

c

Koncepce energetických úspor ve fázi přípravy materiálu, které zajistí odstranění nečistot v co nejranější fázi procesu opětovného rozvlákňování za použití menšího počtu optimalizovaných strojních součástí, čímž zkrátí energeticky náročné zpracování vláken.

Technika

Popis

Použitelnost

a

Optimální projekt a konstrukce nádrží a van.

Viz oddíl 1.7.2.1

Použitelné pro nové provozy a pro stávající provozy v případě jejich významné modernizace.

b

Regenerace vláken a plnidel a čistění podsítové vody.

Obecně použitelné

c

Recirkulace vody.

Obecně použitelné. Rozpuštěné organické, anorganické a koloidní materiály mohou omezovat možnosti opětovného použití vody v sítové části.

d

Optimalizace střiček v papírenském stroji.

Obecně použitelné

Technika

Popis

Použitelnost

a

Lepší plánování výroby papíru.

Lepší plánování za účelem optimalizace kombinací a délky výrobních šarží.

Obecně použitelné

b

Řízení vodních okruhů v souladu se změnami ve výrobě.

Úprava vodních okruhů, tak aby odpovídaly změnám v druhu papíru, jeho barevnosti a použitých chemických přísad.

c

Čistírna odpadních vod připravená fungovat v souladu se změnou vyráběných produktů.

Nastavení čistírny odpadních vod, tak aby odpovídala změnám toků, nízkým koncentracím a různým typům a množstvím chemických přísad.

d

Úprava systému pro opětovné zpracování vlastního papírového výmětu (broke) a úprava kapacity van.

e

Minimalizace úniků chemických přísad (např. činidel odolných proti mastnotě nebo vodě) obsahujících polyfluorované nebo perfluorované sloučeniny nebo přispívajících k jejich vzniku.

Použitelné pouze v závodech vyrábějících papír odpuzující mastnotu či vodu.

f

Přechod na pomocná činidla obsahující nízké množství AOX (nahrazující např. používání činidel zvyšujících odolnost proti vlhkosti na bázi epichlorhydrinových pryskyřic).

Použitelné pouze v závodech vyrábějících druhy papíru s vysokým stupněm pevnosti za mokra.

Technika

Popis

Použitelnost

a

Regenerace nátěrových barev/recyklace pigmentů

Odpadní vody obsahující nátěrové barvy jsou shromažďovány odděleně. Nátěrové chemikálie lze regenerovat například:

Při provádění ultrafiltrace může být použitelnost této techniky omezená v případě, že:

b

předčištění odpadních vod, které obsahují nátěrové barvy.

Odpadní vody, které obsahují nátěrové barvy, jsou kvůli ochraně následného biologického čištění odpadní vody zpracovány například postupem flokulace.

Obecně použitelné

Parametr

Roční průměr

kg/t

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

0,15–1,5 (52)

Nerozpuštěné látky (NL)

0,02–0,35

Dusík celkový

0,01–0,1

0,01–0,15 pro tenký papír

Fosfor celkový

0,003–0,012

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

0,05 u dekorativního papíru a papíru pevného za mokra

Parametr

Roční průměr

kg/t (53)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

0,3–5 (54)

Nerozpuštěné látky (NL)

0,10–1

Dusík celkový

0,015–0,4

Fosfor celkový

0,002–0,04

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

0,05 u dekorativního papíru a papíru pevného za mokra

Technika

Popis

Použitelnost

a

Regenerace vláken a plnidel a čistění podsítové vody.

Viz oddíl 1.7.2.1

Obecně použitelné

b

Systém pro recirkulaci vlastního papírového výmětu (broke).

Papírový vlastní výmět (broke) je shromažďován z různých míst nebo fázích výroby papíru, opětovně rozvlákněn a přidán zpátky do látky.

Obecně použitelné

c

Regenerace nátěrových směsí nebo recyklace pigmentů

Viz oddíl 1.7.2.1

d

Opětovné zužitkování kalu obsahujícího vlákninu získaného primárním čištěním odpadní vody.

Kal s vysokým obsahem vlákniny získaný primárním zpracováním odpadní vody lze opětovně zužitkovat ve výrobním procesu.

Použitelnost této techniky mohou omezovat požadavky na kvalitu výrobku.

Technika

Použitelnost

a

Energeticky úsporné třídicí postupy (optimalizovaná konstrukce rotorů, sít a procesu třídění).

Použitelné na nové provozy nebo významné modernizace.

b

Třídění podle osvědčených postupů s rekuperací tepla z třídičů.

c

Optimalizované odvodňování v lisové části papírenského stroje a botičkového lisu (wide nip press).

Nepoužitelné pro hygienický papír a mnoho speciálních druhů papíru.

d

Regenerace parních kondenzátů a využívání účinných systémů pro rekuperaci tepla z odsávaného vzduchu.

Obecně použitelné

e

Omezení přímého používání páry díky pečlivé integraci výroby, např. za použití tzv. pinch analýzy.

f

Vysoce účinné rafinéry.

Použitelné v nových provozech.

g

Optimalizace provozního režimu stávajících rafinérů (např. omezení energetické náročnosti režimu bez zátěže).

Obecně použitelné

h

Optimalizace konstrukce čerpadel, ovládání pohonu čerpadel s proměnnými otáčkami, bezpřevodové pohony.

i

Nejmodernější rafinační technologie.

j

Parní skříň ohřívající síto s papírovinou pro zlepšení odvodňovacích vlastností/odvodňovací kapacity.

Nepoužitelné pro hygienický papír a mnoho speciálních druhů papíru.

k

Optimalizovaný systém odsávání (např. turboventilátory místo vodokružných vývěv).

Obecně použitelné

l

Optimalizace výroby energie a údržba distribuční sítě.

m

Optimalizace rekuperace tepla, ventilačního systému, izolace.

n

Používání vysoce účinných motorů (EFF1).

o

Předehřívání ostřikové vody pomocí tepelného výměníku.

p

Používání odpadního tepla pro sušení kalů nebo zvýšení kvality odvodněného kalu.

q

Rekuperace tepla z axiálních ventilátorů (jsou-li používány) dodávajících vzduch do sušicího krytu.

r

Rekuperace tepla z odsávaného vzduchu ze sušicího krytu (Yankee) prostřednictvím skrápěcí věže.

s

Rekuperace tepla z odsávaného horkého vzduchu zahřátého infračerveným zářením.

Technika

Popis

Elektrostatický odlučovač (ESP)

Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Jsou schopny fungovat ve velmi různých podmínkách.

Alkalická pračka.

Viz oddíl 1.7.1.3 (mokrá pračka).

Technika

Popis

Snížení poměru palivo/vzduch

Tato technika vychází hlavně z následujících prvků:

Optimalizace spalování a jeho kontrola.

Tato technika využívá k dosažení nejlepších podmínek spalování řídicí technologie založené na trvalém monitorování náležitých parametrů spalování (např. obsah O2 a CO, poměr palivo/vzduch, nespálené složky).

Vznik a emise NOx lze snížit úpravou provozních parametrů, distribuce vzduchu, přebytečného kyslíku, regulace plamene a teplotního profilu.

Víceúrovňové spalování

Podstatou víceúrovňového spalování je používání dvou spalovacích zón, přičemž v první komoře je možné regulovat teploty a poměr vzduchu. První spalovací zóna funguje za substechiometrických podmínek, za nichž dochází při vysoké teplotě k přeměně sloučenin amoniaku na elementární dusík. Ve druhé zóně se proces spalování při nižší teplotě a při dodávání dalšího vzduchu dokončuje. Po tomto dvoufázovém spalování odcházejí spaliny do druhé komory, kde dochází k rekuperaci tepla z plynů, které slouží k výrobě páry využívané ve výrobním procesu.

Výběr paliva, palivo s nízkým obsahem N.

Používání paliv s nízkým obsahem dusíku snižuje množství emisí NOx vznikajících při oxidaci dusíku obsaženého v palivu během spalování.

Spalování koncentrovaných nekondenzovatelných zapáchajících plynů (CNCG) nebo paliv založených na biomase zvyšuje emise NOx ve srovnání s topným olejem a zemním plynem, protože CNCG a všechna paliva na bázi dřeva obsahují více dusíku než topný olej a zemní plyn.

V důsledku vyšších spalovacích teplot vzniká při spalování plynu větší množství NOx než při spalování topného oleje.

Hořák s nízkými emisemi NOx

Hořáky s nízkými emisemi NOx jsou založeny na principech snižování maximálních teplot plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Může být spojeno s úpravou konstrukce spalovací komory pece.

Víceúrovňové vstřikování použitého výluhu

Vstřikování použitého sulfitového výluhu do kotle při různých vertikálně fázovaných úrovních brání vzniku NOx a umožňuje dokonalé spalování.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Tato technika je založena na redukci NOx na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě. Do kouřových plynů se za účelem redukce NO na N2 vhání čpavková voda (až 25 % NH3), amoniové prekurzorové sloučeniny nebo roztok močoviny. Reakce probíhá optimálně v teplotním rozpětí přibližně 830 až 1 050  °C a pro vháněné prostředky musí být zajištěn dostatečný retenční čas, aby reagovaly s NO. Dávky amoniaku či močoviny musí být regulovány, aby se množství unikajícího NH3 udrželo na nízké úrovni.

Technika

Popis

Vysoký obsah sušiny v černém výluhu.

Se zvyšujícím se obsahem sušiny v černém výluhu se zvyšuje i teplota spalování. Dochází k většímu odpařování sodíku (Na), který je schopen vázat SO2 a vytvářet Na2SO4, čímž se emise SO2 z regeneračního kotle snižují. Nevýhodou této vyšší teploty je to, že se mohou zvýšit emise NOx.

Výběr paliva/palivo s nízkým obsahem S.

Použití paliv s nízkým obsahem síry kolem 0,02–0,05 % hmotnosti (např. lesní biomasa, kůra, olej s nízkým obsahem síry, plyn) omezuje emise SO2 vznikající při oxidaci síry obsažené v palivu během spalování.

Optimalizace spalování

Techniky, jako je účinný systém regulace intenzity spalování (vzduch/palivo, teplota, retenční doba), regulace přebytku kyslíku nebo stanovení vhodné směsi vzduchu a paliva.

Řízení obsahu Na2S ve vstupním vápenném (kaustifikačním) kalu do vápenné pece.

Účinná vypírka a filtrace vápenného (kaustifikačního) kalu omezuje koncentraci Na2S, čímž omezuje tvorbu sirovodíku v peci během procesu opětovného vypalování.

Zachycování a regenerace emisí SO2.

Jsou zachycovány vysoce koncentrované plyny SO2 z výroby kyselého louhu, z vařáků, difuzérů či expanzních nádrží. SO2 je regenerován v absorpčních nádržích za působení různého tlaku, a to jak z ekonomických, tak z environmentálních důvodů.

Spalování zapáchajících plynů a TRS

Zachycené silně koncentrované plyny lze likvidovat spalováním v regeneračním kotli, v samostatných spalovnách TRS nebo ve vápenné peci. Zachycené slabě koncentrované plyny je vhodné spalovat v regeneračním kotli, vápenné peci, energetickém kotli nebo ve spalovně TRS. Plyny odsávané z rozpouštěcích nádrží lze spalovat v moderních regeneračních kotlích.

Zachycování a spalování slabě koncentrovaných plynů v regeneračním kotli.

Spalování slabě koncentrovaných plynů (velké objemy, nízké koncentrace SO2) kombinované se záložním systémem.

Slabě koncentrované plyny a další zapáchající složky jsou zachycovány současně a následně spalovány v regeneračním kotli. Z plynů, které jsou odsávány z regeneračního kotle, je poté v protiproudých vícestupňových pračkách regenerován oxid siřičitý, který je opětovně využit jako chemická látka pro vaření. Jako záložní systém se používají pračky.

Mokrá pračka plynu

Plynné sloučeniny jsou rozpuštěny ve vhodné kapalině (vodě nebo alkalickém roztoku). Zároveň by mohly být odstraněny pevné i plynné sloučeniny. Po průchodu pračkou se kouřové plyny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapek. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čistírně odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací.

ESP nebo multicyklony s vícestupňovými Venturiho pračkami nebo s vícestupňovými následnými pračkami s dvojitým vstupem.

Oddělení tuhých znečišťujících látek se provádí v elektrostatickém odlučovači nebo ve vícestupňovém cyklonu. V případě sulfitového procesu na bázi hořčíku jsou tuhé znečišťující látky zachycené v ESP tvořeny hlavně MgO, v menší míře ale i sloučeninami K, Na či Ca. Regenerovaný popel tvořený MgO se smísí s vodou, pročistí praním a vyhasí do podoby Mg(OH)2, jehož se pak používá jako vypíracího alkalického roztoku do vícestupňových praček za účelem regenerace sirné složky varných chemikálií. V případě amoniového sulfitového procesu nedochází k regeneraci amoniové báze (NH3), protože se v procesu spalování rozloží na dusík. Po odstranění tuhých znečišťujících látek se spaliny zchladí tím, že se proženou chladicí pračkou s vodou, a následně se použijí ve tří- nebo vícestupňové pračce spalin, kde v případě hořečnatého sulfitového procesu proběhne vypírání emisí SO2 v alkalickém roztoku Mg(OH)2, v případě sulfitového procesu na amoniové bázi ve 100 % roztoku čistého NH3.

Technika

Popis

Suché odkornění

Suché odkornění kulatiny v suchých odkorňovacích bubnech (voda se používá pouze při omývání kulatiny a je následně recyklována s minimálním odkalem na čistírnu odpadních vod).

Zcela bezchlórové (TCF) bělení

Při zcela bezchlórovém (TCF) bělení se nepoužívají žádné bělicí chemikálie obsahující chlór, a proto také při bělení nevznikají emise organických a organochlorovaných látek.

Moderní bělení bez volného elementárního chlóru (ECF)

Moderní bělení bez volného elementárního chlóru (ECF) minimalizuje spotřebu oxidu chloričitého, čehož je docíleno uplatněním jedné z následujících stupňů bělení nebo jejich kombinací: kyslíkové, horké kyselé hydrolytické stupně, ozónové stupně při střední a vysoké konzistenci, stupně využívajících atmosférického peroxidu vodíku a stlačeného peroxidu vodíku nebo horké stupně za použití oxidu chloričitého.

Prodloužená delignifikace

Prodloužená delignifikace za pomoci a) modifikovaného vaření nebo b) kyslíkové delignifikace zvyšuje stupeň delignifikace buničiny (snižuje číslo kappa) před procesem bělení, a omezuje tak potřebu používat bělicí chemikálie a snižuje zatížení odpadní vody chemickou spotřebu kyslíku (CHSK). Sníží-li se před bělením číslo kappa o jednu jednotku, může se CHSK uvolněná v bělírně snížit přibližně o 2 kg CHSK/ADt. Odstraněný lignin lze regenerovat a použít s chemikáliemi a v systému regenerace energie.

Prodloužené vaření (dávkové systémy nebo systémy s nepřetržitým provozem) umožňuje delší varnou dobu za optimalizovaných podmínek (např. koncentrace alkalických látek ve varném louhu se na začátku varného procesu sníží a na jeho konci zvýší) a odloučení maximálního množství ligninu před bělením, aniž by se nežádoucím způsobem zhoršila kvalita sacharidů nebo nadměrně snížila pevnost buničinových vláken. Lze tak omezit používání chemikálií v navazující bělicí fázi a organické zatížení odpadní vody vypouštěné z bělírny.

Kyslíková delignifikace představuje možnost, jak odstranit podstatnou část ligninu, který se nepodařilo odstranit během vaření v případě, že proces vaření musel probíhat při vyšších hodnotách čísla kappa. Buničina reaguje v alkalickém prostředí s kyslíkem, čímž dochází k odstranění určité části zbytkového ligninu.

Uzavřené a účinné třídění a praní hnědé látky.

Třídění hnědé látky probíhá za pomocí štěrbinových tlakových třídičů v rámci vícestupňového uzavřeného cyklu. Nečistoty a nerozrušené kousky jsou tak odstraněny již v rané fázi procesu.

Praní hnědé látky oddělí rozpuštěné organické a anorganické chemické látky z buničinových vláken. Hnědá buničinová látka se může nejdříve proprat ve vařáku a následně i ve vysoce účinných pračkách, a to před kyslíkovou delignifikací i po ní, tj. před bělením. Lze tak omezit přenášení znečišťujících složek do následných fází zpracování, snížit spotřebu bělicích chemikálií a emisní zátěž odpadní vody. Umožňuje navíc i regeneraci varných chemikálií z prací vody. Účinné praní je zajištěno protiproudým vícestupňovým praním za použití filtrů a lisů. Vodní systém zařízení pro třídění hnědé látky je zcela uzavřený.

Částečná recyklace provozní vody v bělírně.

Kyselé a alkalické filtráty jsou recyklovány v bělírně v protiproudém toku buničiny. Voda se čistí buď v čistírně odpadních vod, nebo v některých případech praním po kyslíkové delignifikaci.

Účinné pračky ve středních stupních praní jsou nezbytným předpokladem docílení nízkých emisí. V účinně fungujících (sulfátových) provozech dosahuje průtok odpadních vod z bělírny 12–25 m3/ADt.

Účinné monitorování úniků (úkapů) a jejich zachycování včetně jejich chemické a energetické regenerace.

Účinný systém kontroly úniků (úkapů), jejich zachycování a regenerace, který zabraňuje náhodným únikům vysoce zatížené odpadní vody (organickými a někdy i toxickými látkami nebo s velmi vysokými hodnotami pH) do sekundární čistírny odpadních vod, zahrnuje:

Udržování dostatečné kapacity odpařování černého výluhu a kapacity regeneračního kotle kvůli vyrovnávání zátěže ve špičkách.

Dostatečná kapacita odparek na černý výluh a dostatečná kapacita regeneračního kotle umožňují řešit situaci, kam umístit další dávky výluhu a sušiny z nashromážděných úniků (úkapů) či odpadních vod z bělírny. Lze tak omezit ztráty slabě koncentrovaného černého výluhu, jiných koncentrovaných odpadních vod a případně i filtrátů z bělírny.

Vícestupňová odparka zahušťuje slabě koncentrovaný černý výluh vzniklý praním hnědé látky a v některých případech i biologický kal čistírny odpadních vod nebo solný sediment ze zařízení používajícího ClO2. Další odpařovací kapacita nad rámec potřeby normálního provozu představuje dostatečnou rezervní možnost, jak regenerovat úkapy a zpracovat případné recyklační toky filtrátu z bělírny.

Vyvařování kontaminovaných (znečištěných) kondenzátů a jejich opětovné používání ve výrobě.

Vyvařování kontaminovaných (znečištěných) kondenzátů a opětovné použití kondenzátů v procesu omezuje provozní spotřebu čisté vody a snižuje množství organických látek přiváděných na čistírnu odpadních vod.

Ve vyvařovací koloně je vedena protiproudně pára a kondenzáty, které byly předtím přefiltrovány a které obsahují sloučeniny redukované síry, terpeny, metanol a další organické sloučeniny. Těkavé látky obsažené v kondenzátu se hromadí v horní části výparů jako nekondenzovatelné plyny a metanol a jsou ze systému odstraněny. Pročištěné kondenzáty je možné znovu použít ve výrobním procesu, např. k praní v bělírně, k praní hnědé látky, v kaustifikačním úseku (na praní a ředění kaustifikačního kalu, pro střičky filtru na kaly), jako media pro vypírku TRS na vápenných pecích nebo jako přídavné vody do bílého louhu.

Vyvařené nekondenzovatelné plyny z kondenzátů s nejvyšší koncentrací jsou vháněny do systému pro zachycování silně koncentrovaných zapáchajících plynů a spalovány. Vyvařené plyny z mírně kontaminovaných kondenzátů jsou zachycovány v rámci systému pro nízkoobjemové vysoce koncentrované plyny (LVHC) a spalovány.

Odpařování a spalování odpadních vod z horkého alkalického extrakčního stupně.

Zbytky jsou nejprve odpařováním koncentrovány a následně spalovány jako biopalivo v regeneračním kotli. Uhličitan sodný obsahující prach a taveninu ze dna spalovací komory se rozpouští za účelem regenerace sodného roztoku.

Recirkulace pracích kapalin z předbělení a jejich použití pro praní hnědé látky a odpařování za účelem snížení emisí během předbělení na bázi oxidu hořečnatého.

Použití této techniky předpokládá poměrně nízké číslo kappa ve fázi po vaření (např. 14–16), dostatečnou kapacitu nádrží, odparek a regeneračního kotle, aby byly schopny zvládat další toky, možnost odstranění inkrustů z pracích zařízení a střední stupeň bělosti buničiny (≤ 87 % ISO), jelikož tato technika může v některých případech bělost mírně snižovat.

Pro výrobce buničiny určené pro trh a jiné výrobce, kteří musí docílit velmi vysoké úrovně bělosti (> 87 % ISO), může být uplatnění předbělení pomocí oxidu hořečnatého obtížné.

Protiproudný tok provozní vody.

V integrovaných provozech se čistá voda přivádí hlavně prostřednictvím ostřikovačů v papírenském stroji, odkud je vháněna proti proudu do úseku, v němž se vyrábí buničina.

Oddělení vodních systémů.

Vodní systémy různých výrobních jednotek (např. vařáky, bělírny a papírenského stroje) jsou oddělené praním a odvodňováním buničiny (např. pracími lisy). Toto oddělení umožňuje zabránit přenášení znečišťujících složek do následných fází zpracování a odstranit rušivé látky z menších objemů.

(Peroxidové) bělení při vysoké konzistenci.

V procesu bělení při vysoké konzistenci je buničina před přidáním bělicích chemikálií odvodněna, např. dvousítovým nebo jiným typem lisování. Bělicí chemikálie je tak možné použít s větší účinností a výsledkem je čistší buničina, menší množství nežádoucích látek zanášených do papírenského stroje a menší CHSK. Zbytkový peroxid je možné recirkulovat a opětovně použít.

Regenerace vláken a plnidel a čistění podsítové vody.

Podsítovou vodu z papírenského stroje lze využít pomocí těchto postupů:

Čištění podsítové vody.

Systémy čištění vody používané téměř výlučně v papírenském průmyslu jsou založeny na sedimentaci, filtraci (diskové filtry) a flotaci. Nejčastěji používanou technikou je flotace rozpuštěným vzduchem. Aniontový odpad a jemné částice se za použití přísad shlukují do podoby fyzikálně zpracovatelných vloček. Jako flokulační (vločkovací) činidla se používají vysokomolekulární ve vodě rozpustné polymery či anorganické elektrolyty. Vzniklé shluky (vločky) jsou pak vyflotovány v čisticím reaktoru. Při použití flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) se částečky rozptýleného pevného materiálu přichytávají ke vzduchovým bublinám.

Recirkulace vody.

Vyčištěná voda je recirkulována jako procesní voda v rámci jednotky. V integrovaných papírnách se vyčištěná voda od papírenských strojů používá na varně buničiny a voda z varny v procesu odkornění. Odpadní voda se vypouští hlavně z bodů s nejvyšší zátěží znečišťujícími látkami (např. čistý filtrát diskového filtru v procesu rozvlákňování, odkorňování).

Optimální návrh a konstrukce nádrží a van (výroba papíru).

Nádrže na buničinu a pro záchyt podsítové vody jsou projektovány tak, aby umožňovaly vyrovnávat fluktuace výrobního procesu i proměnlivost toků při jeho spouštění a odstavování.

Prací stupeň před tříděním jehličnanové mechanické vlákniny.

V některých závodech se jehličnanová štěpka předupravuje kombinací tlakového předehřívání, vysoké komprese a impregnace za účelem zlepšení vlastností buničiny. Prací stupeň před tříděním a bělením významně snižuje CHSK, protože odstraňuje malý, ale vysoce koncentrovaný proud odpadní vody, kterou je možné zpracovávat samostatně.

Používání Ca(OH)2 nebo Mg(OH)2 místo NaOH jako zásady při peroxidovém bělení.

Používání Ca(OH)2 jako zásady umožňuje snížit emisní zatížení CHSK přibližně o 30 % a zároveň dosáhnout vysokého stupně bělosti. Jako náhrada NaOH se používá také Mg(OH)2.

Bělení v uzavřeném cyklu.

V sulfitových provozech používajících jako varnou zásadu sodík je bělení v uzavřeném cyklu umožněno tím, že lze zpracovat odpadní vodu z bělení, například ultrafiltrací, flotací a separací pryskyřic a mastných kyselin. Filtráty z bělení a praní lze opětovně využívat v první prací fázi po vaření a nakonec recyklovat do úseku regenerace chemikálií.

Úprava pH slabého výluhu před odpařováním a uvnitř odparky.

Neutralizace se provádí před odpařováním nebo po první fázi odpařování, aby organické kyseliny zůstaly v koncentrátu rozpuštěné, a mohly tak být spolu s použitým výluhem odvedeny do regeneračního kotle.

Anaerobní zpracování kondenzátů z odparek.

Viz oddíl 1.7.2.2 (kombinované anaerobní/aerobní zpracování).

Oddestilování a regenerace SO2 z kondenzátů z odpařováků.

SO2 je z kondenzátů oddestilován; zatímco koncentráty jsou zpracovány biologicky, oddestilovaný SO2 je určen k regeneraci jako varná chemikálie.

Monitorování a průběžná kontrola kvality provozní vody.

U technologicky pokročilých uzavřených vodních systémů je nutno optimalizovat celý „systém vlákna, vody, chemických látek a energie“, což vyžaduje průběžné monitorování kvality vody a motivaci pracovníků, jejich znalostí a činností vztahujících se k opatřením nezbytným k zajištění požadované kvality vody.

Předcházení vzniku biofilmů a jejich odstraňování za pomoci metod, které minimalizují emise biocidních látek.

Neustálé dodávání mikroorganismů ve vodě a ve vláknině vede k tomu, že v každé papírně se vytváří určitá mikrobiologická rovnováha. Aby se zabránilo nadměrnému rozmnožení mikroorganismů, ukládání nahromaděné biomasy či biofilmů ve vodních okruzích a v zařízeních, používají se často biologická dispergační činidla či biocidní přípravky. Při použití katalytické dezinfekce za pomoci peroxidu vodíku jsou i bez použití jakýchkoli biocidních přípravků odstraněny biofilmy i mikrobi volně žijící v procesní vodě a papírovině.

Odstranění vápníku z procesní vody metodou řízeného srážení uhličitanu vápenatého.

Snížením koncentrace vápníku prostřednictvím řízeného odstranění uhličitanu vápenatého (např. za použití flotace rozpuštěným vzduchem) se omezuje riziko nežádoucího srážení uhličitanu vápenatého či vytváření usazenin nebo inkrustů ve vodních systémech a v zařízeních, např. na válcích, na sítech, v plstěncích a tryskách ostřikovačů, v potrubí či v biologických čistírnách odpadních vod.

Optimalizace střiček v papírenském stroji.

Optimalizace střiček zahrnuje: a) opětovné využívání procesní vody (např. vyčištěné podsítové vody) za účelem omezení používání čisté vody; a b) použití speciální konstrukce trysek ostřikovačů.

Technika

Popis

Primární čištění.

Fyzikálně-chemické čištění, jako je vyrovnávání, neutralizace či sedimentace.

Vyrovnávání (např. ve vyrovnávacích nádržích) se používá k tomu, aby se zabránilo velkým rozdílům v průtoku, teplotě a koncentraci nečistot, a aby se tak předešlo přetížení systému čištění odpadních vod.

Sekundární (biologické) čištění.

Čištění odpadní vody působením mikroorganismů může probíhat aerobním nebo anaerobním procesem. Při čištění druhého stupně jsou z odpadní vody prostřednictvím sedimentace, kombinované někdy s flokulací, odlučovány pevné látky a biologický kal.

Při aerobním biologickém čištění odpadní vody je biologicky rozložitelný a koloidní materiál přeměněn působením mikroorganismů za přítomnosti vzduchu zčásti do podoby pevné buněčné látky (biomasy) a zčásti se z něho stává oxid uhličitý a voda. V praxi se uplatňují tyto procesy:

Vznikající biomasa (přebytečný kal) se separuje z odpadní vody ještě před jejím vypouštěním.

Anaerobní čištění odpadní vody transformuje organické látky působením mikroorganismů za nepřítomnosti vzduchu, přičemž vzniká metan, kysličník uhličitý, sirovodík atd. Proces probíhá ve vzduchotěsné reaktorové nádrži. Mikroorganismy zůstávají v nádrži jako biomasa (kal). Bioplyn, který při tomto biologickém procesu vzniká, je tvořen metanem, oxidem uhličitým a dalšími plyny, jako je vodík a sirovodík, a je vhodný pro výrobu energie.

Kvůli velkému zbytkovému CHSK je třeba chápat anaerobní zpracování jako přípravu před zpracováním aerobním. Díky anaerobnímu čištění lze snížit množství kalu vznikajícího při biologickém čištění.

Terciární čištění

Technologicky pokročilé čištění odpadních vod zahrnuje techniky, jako je filtrace umožňující odstranění dalších pevných látek, nitrifikace a denitrifikace umožňující odstranit dusík či flokulací/srážením, po němž následuje filtrace umožňující odstranění fosforu. Terciární čištění se zpravidla používá v případě, kdy primární biologické čištění nepostačuje k dosažení nízkých hodnot nerozpuštěných látek (NL), dusíku či fosforu, které mohou být požadovány, např. vlivem místních podmínek.

Správně navržená čistírna odpadních vod

Správně navržená a provozovaná biologická čistírna odpadních vod musí mít patřičně navržené provozní nádrže/bazény s dostatečnými rozměry (např. sedimentační nádrže), které odpovídají množství hydraulickému a látkovému zatížení. Nízkých emisí NL lze docílit tehdy, je-li zajištěno dobré usazování aktivovaného kalu. Pravidelné přezkoumání projektu, kapacit a fungování čistírny odpadních vod dosažení těchto cílů usnadňují.

Technika

Popis

Systém evidence odpadů a nakládání s nimi

Systémy evidence odpadů a nakládání s nimi se používají za účelem stanovení uskutečnitelných možností optimalizace prevence, opětovného využívání, regenerace, recyklace a konečné likvidace odpadů. Evidence odpadů umožňují identifikovat a klasifikovat typ, vlastnosti, množství a původ každé odpadní frakce.

Separovaný sběr různých frakcí odpadu

Separovaný sběr různých frakcí odpadu odlišených podle jejich původu a popřípadě též jejich okamžité uskladnění může zlepšit možnosti jeho opětovného využití a recyklace. Součástí separovaného sběru je rovněž oddělení a klasifikace nebezpečných frakcí odpadu (např. olejové a vazelínové zbytky, hydraulické a transformátorové oleje, použité baterie, vyřazená elektrická zařízení, rozpouštědla, barviva, biocidní přípravky či chemické zbytky).

Míšení vhodných zbytkových frakcí

Míšení vhodných zbytkových frakcí závisí na upřednostňovaných možnostech opětovného využití, recyklace, dalšího zpracování a likvidace odpadu.

Předúprava zbytků z výroby před jejich opětovných použitím či recyklací.

Předúprava zahrnuje například tyto techniky:

Využití materiálů a recyklace zbytků z výroby prováděná v areálu závodu.

Mezi procesy regenerace materiálů patří techniky, jako je:

Využití energie z odpadů s vysokým obsahem organických látek, buď v daném závodě, nebo jinde.

Zbytky z odkorňování, štěpkování, třídění atd., jako je kůra, vláknitý kal či jiné hlavně organické zbytky, jsou vzhledem ke své výhřevnosti za účelem zpětného získávání energie spalovány ve spalovnách či elektrárnách na biomasu.

Využívání externě dodávaného materiálu.

K materiálovému využití vhodného odpadu z výroby buničiny a papíru může dojít i v jiných průmyslových odvětvích, například:

Vhodnost externího využití frakcí odpadu je určena složením odpadu (např. obsah anorganických/minerální látek) a průkazností toho, že předpokládaná recyklační činnost nebude škodlivá pro životní prostředí či pro zdraví.

Předúprava odpadu před jeho likvidací

Předúprava odpadu před jeho likvidací zahrnuje opatření (odvodňování, sušení atd.), která omezují hmotnost a objem pro přepravu či likvidaci.