(1)

Dne 25. března 2009 poskytlo Maďarsko bance FHB Jelzálogbank Nyrt (dále jen „FHB“ nebo„banka“) střednědobou státní půjčku ve výši 120 miliard maďarských forintů (HUF) (přibližně 410 (2) milionů EUR) v rámci programu na podporu likvidity pro maďarské banky, který Komise schválila dne 14. ledna 2010 (3). Dne 31. března 2009 maďarské orgány poskytly na rekapitalizaci FHB částku 30 miliard HUF (přibližně 100 milionů EUR) ve formě nově vydaných preferenčních akcií, ze kterých budou vyplaceny mimořádné dividendy, plus jedné akcie s hlasovacím právem. Tato částka byla poskytnuta dne 31. března 2009 v rámci záručního a rekapitalizačního systému, který schválila Komise (4).

(2)

Dopisy ze dne 3. dubna, 13. května, 14. července a 11. září 2009 Komise požádala maďarské orgány o informace týkající se podmínek rekapitalizace. Maďarské orgány odpověděly dopisy ze dne 24. dubna, 2. června, 12. srpna a 9. října 2009.

(3)

Kvůli pochybnostem ohledně finančního zdraví banky v okamžiku rekapitalizace Komise dne 19. října 2009 požádala maďarské orgány, aby předložily plán restrukturalizace FHB v souladu se sdělením Komise o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (5) (dále jen „sdělení o restrukturalizaci“). Maďarsko předložilo další informace ve dnech 12. a 19. listopadu 2009 a návrh plánu restrukturalizace dne 26. ledna 2010.

(4)

Dne 19. února 2010 FHB vrátila státu rekapitalizaci v plné výši.

(5)

Dopisy ze dne 24. a 25. března 2010 předložilo Maďarsko Komisi další informace. Dne 21. dubna 2010 se konala valná hromada akcionářů, na níž FHB rozhodla vyplatit státu kompenzaci za rekapitalizaci. Poté si Komise vyžádala informace dopisem ze dne 22. dubna 2010.

(6)

Komise si v dopisech ze dne 2. června a 1. října 2010 vyžádala doplňující informace. Maďarské orgány poskytly dodatečné informace dopisem ze dne 11. června 2010.

(7)

Dne 15. června 2010 Maďarsko předložilo aktualizovaný plán restrukturalizace, který byl doplněn dalšími nezbytnými údaji předloženými dne 30. září 2010.

(8)

Maďarské orgány předložily další informace dopisy ze dne 18. června, 28. července a 5. října 2010 a informovaly Komisi dopisem ze dne 29. října 2010, že FHB vyplatila za rekapitalizaci kompenzaci.

(9)

Dne 16. prosince 2010 se Komise rozhodla ohledně opatření podpory ve prospěch FHB zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). Následně maďarské orgány požádaly Komisi o změnu uvedeného rozhodnutí, neboť některé jeho části nebyly správné ani aktuální. Rozhodnutí bylo proto nahrazeno novým rozhodnutím ze dne 24. ledna 2011 (6) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Dopisem ze dne 24. ledna 2011 Komise maďarské orgány informovala, že se s ohledem na opatření podpory rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. června 2011. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k opatření podaly své připomínky.

(10)

Dopisem ze dne 2. března 2011 maďarské orgány předložily své připomínky týkající se rozhodnutí Komise o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011, kterým bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení s ohledem na opatření ve prospěch FHB. Tyto připomínky byly doplněny připomínkami od FHB dopisem ze dne 11. července 2011.

(11)

Dopisem ze dne 18. července 2011 podala k rozhodnutí Komise o zahájení řízení připomínky třetí strana (Magyar Jelzálogbank Egyesület – Sdružení maďarských hypotečních bank).

(12)

Další aktualizace plánu restrukturalizace a dodatečné informace o splacení rekapitalizace maďarskému státu byla předložena maďarskými orgány dopisem ze dne 3. října 2011.

(13)

Dne 15. prosince 2011 byla podepsána nová dohoda mezi FHB a maďarským státem, podle které se banka zavázala zaplatit státu kompenzaci, která byla původně dohodnuta v dohodě o rekapitalizaci.

(14)

Banka FHB byla zřízena státem v roce 1997. Postupně stát svůj podíl v FHB odprodával. V roce 2003 byla FHB kotována na burze v Budapešti a v srpnu 2007 stát snížil svůj většinový podíl v bance na úroveň mírně převyšující 4 %.

(15)

FHB byla původně zřízena jako hypoteční banka s cílem podpořit využívání hypotečních dluhopisů. Podléhala přísným pravidlům ohledně omezení činnosti, dohledu nad zárukami a zvláštního dohledu v zájmu zajištění maximální bezpečnosti hypotečních dluhopisů. FHB měla původně povolení poskytovat pouze dlouhodobé hypoteční úvěry a záruky související s hypotéčními úvěry a uzavírat některé typy derivátových transakcí k zajištění svého vlastního postavení vyplývajícího z její hypoteční úvěrové činnosti. Hypoteční dluhopisy byly hlavním zdrojem financování její úvěrové činnosti. Banka také refinancovala hypoteční úvěry poskytované jinými bankami.

(16)

V roce 2006 zavedla FHB nový strategický plán s cílem rozšířit svou bankovní činnost a síť poboček, aby rozšířila svou finanční a provozní základnu vstupem na retailový trh prostřednictvím FHB Commercial Bank. V průběhu času začala FHB prodávat různé úvěrové produkty pro retailové a firemní zákazníky a nabízet služby vedení účtů, přijímání vkladů a služby související s kartami, čímž rozšířila svůj sortiment produktů na straně pasiv.

(17)

FHB je skupina, kterou tvoří mateřská společnost, FHB Mortgage Bank Co. Plc a plně vlastněné dceřiné společnosti: FHB Commercial Bank Ltd, FHB Service Ltd, FHB Real Estate Ltd a FHB Life Annuity Real Estate Investment Ltd. Působí především na trhu hypotečních dluhopisů. Na tomto trhu má FHB podíl ve výši 23 % (2009) a je druhým největším účastníkem na maďarském trhu (po bance OTP, která má na trhu podíl 74 %). FHB má tržní podíl ve výši 4,6 % na trhu hypoték pro retailové klienty a 0,6 % v oblasti vkladů retailových klientů.

(18)

Když byla banka v březnu 2009 rekapitalizována, její bilanční suma činila 746,2 miliardy HUF. K témuž datu činil ukazatel kapitálové přiměřenosti banky 10,5 %. Kapitálová injekce ze strany státu zvýšila ukazatel kapitálové přiměřenosti FHB na konci roku 2009 na 16,1 % (vypočtené podle maďarských účetních pravidel).

(19)

Maďarsko je jedním z členských států nejvíce zasažených finanční krizí. Léta nadměrných veřejných výdajů a konjunktury ve stavebnictví a spotřebě, která byla posilována úvěry, vedla k vážné nerovnováze v hospodářství již před krizí. Rozšíření úvěrů pro domácnosti vedené v eurech a švýcarských francích, jakož i přetrvávající spoléhání na vnější financování vedly k tomu, že země i její bankovní sektor jsou zvláště zranitelné vůči výkyvům hodnoty maďarského forintu, který během krize výrazně oslabil.

(20)

Finanční krize postihla Maďarsko do takové míry, že Mezinárodní měnový fond (dále jen „MMF“), Evropská unie (dále jen „EU“) a Světová banka musely v listopadu 2008 Maďarsku poskytnout mimořádné úvěry, aby se ztlumilo napětí na finančních trzích země.

(21)

V reakci na tuto závažnou poruchu v maďarském hospodářství způsobenou krizí zavedla maďarská vláda několik opatření zaměřených na podporu finančního sektoru a financovaných společně z MMF, EU a Světové banky. Opatření zahrnovala režim na podporu likvidity a záruční a rekapitalizační systém.

(22)

Režim na podporu likvidity (dále jen „režim likvidity“) zřízený maďarským zákonem o veřejném financování umožňuje likviditu ve formě úvěrů finančním institucím. Byl schválen Komisí dne 14. ledna 2009 (7) a poté několikrát prodloužen, naposledy do 31. prosince 2011 (8).

(23)

Rozhodnutím ze dne 12. února 2009 (9) Komise schválila maďarský záruční a rekapitalizační systém. V rámci tohoto systému mohl maďarský stát upsat prioritní akcie, které jsou v bankách považovány za kapitál tier 1. Rekapitalizační část systému byla několikrát prodloužena, naposledy do 31. prosince 2011.

(24)

Podle záručního a rekapitalizačního systému platí, že pokud rekapitalizace překročí 2 % rizikově vážených aktiv banky (dále jen „RVA“), maďarské orgány o tom musí nejprve uvědomit Komisi a poskytnout podrobné posouzení ohledně toho, proč se domnívají, že by tato banka měla být nadále považována v zásadě za zdravou instituci. Pokud Komise nepřijme posouzení, že je banka v zásadě zdravá, může rekapitalizace i nadále proběhnout, ale kompenzace musí být zvýšena tak, aby odrážela vyšší riziko, a do šesti měsíců od rekapitalizace musí být Komisi předložen plán restrukturalizace.

(25)

Maďarsko bylo těžce zasaženo finanční krizí, která spolu s dalšími vnitřními problémy v bankovním sektoru situaci maďarských bank ještě zhoršila.

(26)

FHB požádala o státní podporu, protože na rozdíl od mnoha jiných maďarských bank neměla mateřskou společnost v eurozóně, a proto nemohla získat levné financování poskytované Evropskou centrální bankou (dále jen „ECB“). Nástroje ECB, včetně různých repo nástrojů, byly v eurozóně k dispozici od podzimu 2008. Maďarská národní banka vytvořila nástroj počátkem roku 2010, tím se však zlepšil pouze přístup k financování v maďarských forintech, a nikoli k financování v eurech, které podle FHB bylo během nejhoršího období krize rozhodující (10).

(27)

Podle maďarských orgánů byla rekapitalizace FHB nezbytná pro zajištění platební schopnosti banky a pro překonání problémů s likviditou, kterým čelil celý bankovní sektor v Maďarsku.

(28)

Opatření podpory udělená Maďarskem bance FHB, která jsou popsána v rozhodnutí Komise o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011, spočívají:

(29)

V dohodě o rekapitalizaci mezi Maďarskem a FHB byl stanoven vzorec pro výpočet výše státní kompenzace za akcie ve výši 10,49 %, která má být vyplacena v podobě dividend, což je v souladu s výší kompenzace v případě bank, které jsou v zásadě zdravé, stanovené v záručním a rekapitalizačním systému. Rekapitalizace představovala 9 % RVA FHB, což převyšuje 2 % práh podle záručního a rekapitalizačního systému, na jehož základě lze přijímající instituce považovat v zásadě za zdravé. Vzhledem k tomu, že opatření nebylo Komisi oznámeno před provedením, neměla Komise možnost zkontrolovat, zda by banka měla být považována v zásadě za zdravou instituci podle záručního a rekapitalizačního systému. V případě, že přijímající banka není podle záručního a rekapitalizačního systému považována za zdravou, požaduje se plán restrukturalizace a výše kompenzace musí odrážet to, že banka není považována za zdravou, a musí být vyšší, než kompenzace pro v zásadě zdravé banky.

(30)

Navzdory svým obtížím si banka během tohoto období počínala dobře: měla silnou kapitálovou pozici (CAR 10,5 % v březnu 2009) a od Moody's Investors Service (dále „Moody's“) obdržela rating Baa3, který ještě spadá do kategorie investičního stupně. V únoru 2010, tedy méně než devět měsíců od rekapitalizace, banka zpětně odkoupila státem držené prioritní akcie, ze kterých mají být vyplaceny mimořádné dividendy.

(31)

Banka rozhodla o splacení rekapitalizace na základě revidovaného konsolidovaného stávajícího a očekávaného ukazatele kapitálové přiměřenosti, s přihlédnutím k makroekonomickým prognózám použitým při plánování na rok 2010 a předpokládaným objemům, rozvahám a informacím o rizicích uvedeným ve finančním plánu banky na rok 2010. Na základě přezkumu se dospělo k závěru, že i přes globální finanční krizi byla situace banky na konci roku podstatně lepší, než se očekávalo počátkem roku 2009 v době uzavření dohody o rekapitalizaci s maďarským státem.

(32)

FHB splatila státu rekapitalizaci, ovšem nezaplatila kompenzaci, což je v rozporu s dohodou o rekapitalizaci (11). Banka však měla za to, že prioritní akcie, ze kterých budou vyplaceny mimořádné dividendy a které byly v držení státu, nezakládaly automaticky nárok na výplatu dividend a jejich priorita znamená pouze to, že banka měla před výplatou dividend z kmenových akcií nejprve zaplatit uvedené dividendy státu. Vzhledem k tomu, že kmenoví akcionáři neobdrželi žádné dividendy během období, kdy stát vlastnil prioritní akcie, ze kterých mají být vyplaceny mimořádné dividendy, neexistovala podle banky žádná povinnost prioritní dividendy vyplatit. Kromě toho FHB tvrdila, že stát stejně prioritní akcie, ze kterých mají být vyplaceny mimořádné dividendy, v okamžiku, kdy byly vyhlášeny dividendy za rok 2009, nevlastnil vzhledem k tomu, že akcie již byly předtím odkoupeny zpět.

(33)

FHB informovala Komisi, že se v roce 2010 účastnila zátěžového testu EU, který koordinoval Evropský výbor orgánů bankovního dohledu ve spolupráci s ECB a maďarským orgánem finančního dohledu. Zátěžový test byl zaměřen na kapitálovou přiměřenost, přičemž rizika spojená s likviditou nebyla přímo prověřována. Výsledky testu založené na konsolidovaných údajích ke konci roku 2009 naznačují, že FHB disponovala rezervou ve výši [více než 50] (*1) milionů EUR kapitálu tier 1 v porovnání s prahovou hodnotou ve výši 6 % kapitálové přiměřenosti tier 1.

(34)

Zákonem CX z roku 2010 o změně některých zákonů v oblasti hospodářství a financí (dále jen „zákon CX z roku 2010“), který vstoupil v platnost dnem 21. srpna 2010, Maďarsko změnilo zákon CIV z roku 2008 o stabilitě systému finančního zprostředkování (dále jen „zákon o stabilizaci“). Zákonem CX z roku 2010 byl maďarskému státu zpětně poskytnut právní nárok požadovat od FHB kompenzaci za poskytnutí rekapitalizace, a to i přes to, že v době, kdy bylo na valné hromadě akcionářů FHB rozhodnuto o výplatě dividend, maďarský stát již nebyl akcionářem banky.

(35)

Dne 28. října 2010 maďarský stát a FHB podepsaly dohodu, podle níž měla FHB maďarskému státu vyplatit kompenzaci ve výši 890 milionů HUF za rekapitalizaci a úroky z prodlení ve výši 11 726 786 HUF.

(36)

Výše kompenzace byla údajně stanovena na základě podmínek režimu likvidity. Maďarské orgány uvedly, že rekapitalizace byla poskytnuta ze stejného zdroje financování jako podpora likvidity ve formě půjčky a z těchto důvodů by kompenzace za rekapitalizaci a na podporu likvidity měla být stejná. Kapitál byl bance FHB poskytnut dne 6. května 2009 a byl splacen dne 19. února 2010. Úroková sazba, která byla nakonec uplatněna, byla stejná jako úroková sazba zaplacená za půjčku ve výši přibližně 400 milionů EUR. Podle informací poskytnutých Maďarskem se výsledná měsíční průměrná úroková sazba pohybovala mezi 3,79 % a 4,08 %; aktuální částka byla vypočítávána na týdenní bázi. Podle informací poskytnutých maďarskými orgány byla celková částka kompenzace ve výši 890 milionů HUF vyplacena na konci roku 2010.

(37)

Úroky z prodlení byly účtovány v souladu s maďarskou referenční sazbou 5,97 %, kterou zveřejnila Komise (12), navýšenou o 100 bazických bodů. Úroky z prodlení byly vypočítány pro období od 21. srpna 2010, kdy vstoupil v platnost pozměněný zákon o stabilizaci, do 28. října 2010, kdy byla podepsána dohoda.

(38)

Dne 15. prosince 2011 uzavřely maďarský stát a FHB novou dohodu, na jejímž základě banka souhlasila s tím, že státu zaplatí souhrnnou částku ve výši 10,49 % z celkové výše rekapitalizace (tj. celkově 2 491 742 552 HUF). Podle této nové dohody se tak FHB zavazuje odvést státu do 31. prosince 2011 dodatečnou částku ve výši 1 601 742 552 HUF, vypočítanou jako rozdíl mezi celkovou kompenzací ve výši 890 milionů HUF uvedenou výše v bodě 36 a kompenzací, která již byla zaplacena dne 28. října 2010.

(39)

Dne 30. září 2010 Maďarsko předložilo Komisi aktualizovaný plán restrukturalizace FHB. Doplňkové informace o plánu restrukturalizace byly Komisi předloženy dopisem ze dne 3. října 2011. Hlavní aspekty plánu restrukturalizace byly již popsány v rozhodnutí Komise o zahájení řízení. Další prvky byly předloženy dne 3. října 2011 a jsou popsány v oddílech 4.1 až 4.3.

(40)

V roce 2010 bylo mezinárodní a domácí hospodářské prostředí v poměrně obtížné situaci, i když se objevily určité náznaky zlepšení. V roce 2010 ziskovost maďarského bankovního sektoru dalece zaostávala za předchozím rokem. Na základě zákona XC z roku 2010, který vstoupil v platnost dne 13. srpna 2010, maďarská vláda zavedla zvláštní daň pro finanční organizace dosahující celkové výše 187 miliard HUF, kterou zaplatily hlavně úvěrové instituce.

(41)

Poptávka retailových zákazníků po půjčkách byla v průběhu roku 2010 výrazně nižší; zároveň stranu nabídky oslabovaly nepříznivé změny regulačního prostředí a podmínek na trhu. Objem úvěrů poskytovaných firemním zákazníkům se v celém sektoru snížil, ačkoli některé banky, včetně FHB, své činnosti v oblasti podnikového bankovnictví rozšířily.

(42)

Nejvýznamnější událostí týkající se jak operací, tak finančních výsledků FHB byla její akvizice banky Allianz Commercial Bank Ltd (dále jen „Allianz Bank“) a dohoda o dlouhodobé strategické spolupráci mezi Allianz Hungaria Insurance Co. Ltd. (dále jen „Allianz Hungaria Insurance“) a FHB. Akvizice byla uzavřena do 30. září 2010. Zároveň byl v FBH zahájen integrační projekt s cílem sloučit Allianz Bank a FHB Commercial Bank a racionalizovat a optimalizovat operace celé skupiny (síť poboček, distribuční kanály, portfolio produktů, operace IT, organizační struktura a lidské zdroje atd.).

(43)

Akvizice příznivě ovlivnila čistý zisk skupiny FHB za rok 2010; jednorázové položky spojené s akvizicí vyvážily negativní dopad zvláštní bankovní daně, ztrát z úvěrového portfolia a zvyšující se náklady na financování. FHB dosáhla v roce 2010 celkového zisku ve výši 11,2 miliardy HUF, což ve srovnání s rokem 2009 představuje nárůst ve výši 58,9 %.

(44)

V důsledku akvizice Allianz Bank se počet retailových i podnikových bankovních účtů v FHB výrazně zvýšil, z […] v prosinci 2009 na […] v prosinci 2010 (+ […] %). Avšak kvůli velkému počtu spících účtů se objem vkladů nezvýšil úměrně, avšak zvýšil se z […] miliard HUF v prosinci 2009 na […] miliard HUF v prosinci 2010 (+[…] %). Podíl FHB na trhu v oblasti retailových a podnikových vkladů se zvýšil z […] % na […] % a z […] % na […] %. Akvizicí Allianz Bank se tak zvyšuje podíl vkladů ve skladbě finančních prostředků FHB a snižuje množství hypotečních dluhopisů z […] miliardy HUF v roce 2010 na […] miliard HUF v roce 2011.

(45)

FHB na základě odhadované konsolidované rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro rok 2011 předpokládá, že by její ukazatel kapitálové přiměřenosti měl být v prosinci 2011 přibližně […] %. V této prognóze se zohledňuje dodatečná platba, která byla na základě dohody s maďarským státem uhrazena dne 15. prosince 2011 za rekapitalizaci provedenou v březnu 2009.

(46)

Za rekapitalizaci ve výši 30 miliard HUF zaplatila FHB v říjnu 2010 kompenzaci ve výši 890 milionů HUF. Původně použitá úroková sazba byla stejná jako úroková sazba, která byla zaplacena za půjčku ve výši 120 miliard HUF, tedy měsíční průměrná sazba 3,79 % až 4,08 %.

(47)

V rámci nové dohody podepsané dne 15. prosince 2011 mezi FHB a maďarským státem se banka zavázala uhradit státu kompenzaci v celkové výši 2 491 742 552 HUF, což představuje 10,49 % výše rekapitalizace, jak bylo původně dohodnuto mezi bankou a státem v dohodě o rekapitalizaci.

(48)

Dodatečné informace poskytnuté v říjnu 2011 se konkrétně netýkaly narušení hospodářské soutěže, kromě zdůraznění skutečnosti, že i přes koupi Allianz Bank zůstává podíl FHB na trhu retailových a podnikových vkladů omezený (v případě retailových vkladů [0,7 % až 1,3 %] a podnikových vkladů [0,4 % až 0,95 %] ke dni 31. prosince 2010 a v případě retailových vkladů [0,65 % až 1,3 %] a podnikových vkladů [1 % až 1,35 %] ke dni 30. června 2011).

(49)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, neboť se domnívala, že hlavní předpoklady, z nichž vycházely plán restrukturalizace a obchodní prognóza FHB, nebyly dostatečně odůvodněné a nezohlednily nedávnou koupi Allianz Bank ze strany FHB. Kromě toho Komise rovněž vyjádřila pochyby o dlouhodobé životaschopnosti FHB vzhledem k tomu, že má vysokou expozici vůči financování z jiných zdrojů než klientských vkladů a vůči trhu s nemovitostmi v Maďarsku.

(50)

Kromě toho Komise vzhledem k nízké úrovni kompenzace, která byla státu vyplacena v říjnu 2010 za rekapitalizaci (odpovídající průměrné úrokové sazbě 3,79 % až 4,08 % v souladu s režimem likvidity), také vyjádřila pochybnosti, zda byl vlastní příspěvek banky k její restrukturalizaci dostatečný. Odkoupení Allianz Bank a dohoda s Allianz Hungaria Insurance rovněž vyvolaly pochybnosti o tom, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum.

(51)

Nakonec Komise měla rovněž za to, že maďarské orgány neprokázaly, že byla přijata dostatečná opatření s cílem omezit narušení hospodářské soutěže, které na trhu způsobila podpora, již FHB obdržela, zejména s ohledem na její expanzivní strategii, nedávnou akvizici Allianz Bank a nedostatečnou kompenzaci vyplacenou státu za rekapitalizaci.

(52)

Komise obdržela připomínky Sdružení maďarských hypotečních bank (dále jen „sdružení“) dne 18. července 2011. Ve svých připomínkách sdružení znovu připomnělo rozsah krize, která zasáhla maďarské hospodářství a bankovní sektor v letech 2008–2009, a zdůraznilo, že rekapitalizace FHB proběhla v důsledku obtížné makroekonomické situace vyplývající z krize. Cílem zásahu státu ve prospěch FHB bylo řešit závažná rizika, se kterými se potýkalo maďarské odvětví hypotečních úvěrů a trh hypotečních dluhopisů. Ve skutečnosti v důsledku zranitelnosti vůči výkyvům měny, posilování švýcarského franku vůči maďarskému forintu klesajícího příjmu spotřebitelů a růstu nezaměstnanosti došlo k rychlému a závažnému zhoršení kvality portfolia hypotečních úvěrů, zvýšení počtu „špatných úvěrů“ a ubývání možností financování pro banky. Tak tomu bylo zejména v případě FHB, která je financována na kapitálovém trhu.

(53)

Komise obdržela připomínky maďarských orgánů dne 2. března 2011, které byly doplněny připomínkami FHB zaslanými dopisem ze dne 11. července 2011.

(54)

V reakci na pochybnosti Komise ohledně správnosti předpokladů, na nichž je postaven plán restrukturalizace banky, maďarské orgány uvedly, že finanční prognózy vycházejí z předpokladů externích odborníků a jsou v souladu s informacemi, které byly k dispozici v době, kdy byly provedeny. Pokud jde o spolehlivost, nijak se neliší od jiných finančních plánů nebo odhadů provedených FHB.

(55)

Podle maďarských orgánů je dlouhodobá životaschopnost FHB zajištěna, o čemž svědčí úspěch FHB při získávání finančních prostředků jak na peněžních, tak na kapitálových trzích: v roce 2009 FHB vydala hypoteční dluhopisy za více než 60 miliard HUF a soukromí investoři rovněž bance půjčili celkem […].

(56)

Kromě toho maďarské orgány uvádějí, že pokud jde o retailové vkladní účty, údaje naznačují, že se podíl FHB v segmentu retailových vkladů v roce 2009 zvýšil z […] % na […] %; prognóza na konec roku 2010 činí […] %. Dále se počet retailových účtů, jakož i velikost portfolia těchto účtů důsledně a dynamicky zvyšovaly, a to i přesto, že prognóza naznačovala, že v portfoliu dojde k poklesu. Proto banka a maďarské orgány nepovažují prognózy ohledně retailových vkladů a retailových účtů za příliš optimistické.

(57)

Pokud jde o likviditu, FHB může být považována za trvale stabilní, což je mimo jiné způsobeno skutečností, že musí splňovat požadavky na likviditu předepsané ratingovými agenturami. Likvidita banky byla stabilní dokonce i v nejobtížnějších obdobích krize, což bylo potvrzeno v dopise guvernéra maďarské centrální banky ministru financí ze dne 19. března 2009.

(58)

A konečně, oslabení kvality aktiv banky během krize bylo způsobeno především makroekonomickou situaci Maďarska, ztenčujícím se příjmem domácností, klesající mírou zaměstnanosti a rostoucí mírou nezaměstnanosti, a nikoli posilováním švýcarského franku vůči maďarskému forintu. Ačkoli FHB zahájila několik programů zaměřených na řešení problémů dlužníků v obtížích, kvalita úvěrového portfolia se bude trvale zlepšovat především hospodářským vzestupem a zlepšením hospodářských ukazatelů. Hospodářské výhledy maďarské centrální banky a maďarské vlády pro rok 2011 uvádějí růst hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“), postupné zvyšování zaměstnanosti a nižší míru nezaměstnanosti, což bude pravděpodobně mít významný dopad na úvěrové portfolio FHB.

(59)

Maďarské orgány konstatují, že FHB uzavřela dohodu s Allianz Bank a Allianz Hungaria Insurance až poté, co dne 19. února 2010 zcela splatila státu částku v celkové hodnotě emitovaných akcií a splatila akcie vydané během rekapitalizace. Dohody FHB s Allianz vstoupily v platnost v červnu a červenci 2010 a akvizice proběhla v září 2010. V této době FHB neměla v držení žádné státní prostředky. FHB proto nemohla financovat akvizici z rekapitalizace splacené v únoru 2010. Přípravné analýzy a diskuse mezi FHB a Allianz byly zahájeny až poté, co byla státní půjčka vrácena. Kupní cena, kterou FHB zaplatila za Allianz Bank (při zohlednění hodnoty vlastních akcií), činila přibližně 3,3 miliardy HUF, zatímco vlastní kapitál Allianz Bank činil k 30. září 2010 téměř 14 miliard HUF. FHB tedy mohla získat Allianz Bank, aniž by potřebovala kapitál, přičemž touto transakcí se její vlastní kapitál nesnížil.

(60)

Kromě toho skutečnost, že podpora byla omezena na nezbytné minimum, se odráží v tom, že ukazatel kapitálové přiměřenosti FHB, který v roce 2008 činil 11,3 %, dosáhl cíle 12 %, který Komise schválila v rámci záručního a kapitálového systému, až po rekapitalizaci.

(61)

Maďarské orgány rovněž poznamenaly, že FHB nevyplatila dividendy několik po sobě jdoucích let a odkoupila zpět v poměru k celkové hodnotě vlastního kapitálu akcionářů pouze malou část svých akcií. Vzhledem k tomu, že částka finančních prostředků vrácená vlastníkům a akcionářům byla v minulých letech nízká, bylo zajištěno přiměřené sdílení nákladů.

(62)

Kromě opatření omezujících narušení hospodářské soutěže, která Komise zmiňovala ve svém rozhodnutí, maďarské orgány poukazují na další opatření vázaná na záruční a rekapitalizační systém a dohodu o rekapitalizaci mezi FHB a maďarským státem:

(63)

Maďarské orgány uvádějí, že podle jejich výkladu pravidel státní podpory jsou nebo byla opatření upravující chování a jiná opatření omezující narušení hospodářské soutěže pro FBH závazná tak dlouho, dokud byl stát akcionářem banky.

(64)

Kromě opatření uvedených výše učinila FHB další závazky v bodě 3.8 dohody o rekapitalizaci, která stanoví, že rekapitalizace by měla být využita k dosažení těchto cílů:

(65)

Oproti pochybnostem, které vyjádřila Komise, rekapitalizace FHB neměla narušit hospodářskou soutěž rozšířením činností FHB Commercial Bank. Navýšení kapitálu v FHB Commercial Bank bylo závazkem přijatým v rámci dohody o rekapitalizaci. Hlavní činnost FHB Commercial Bank, která byla rovněž podpořena navýšením kapitálu ve výši 25 miliard HUF financovaným ze státní rekapitalizace, zůstala zachována. Portfolio podnikových úvěrů se soustavně rozšiřovalo, avšak nepřekročilo svůj dřívější vývoj růstu.

(66)

Podle názoru maďarských orgánů z výše uvedených skutečností vyplývá, že neexistuje žádný základ pro souhrnné posouzení opatření zaměřených na omezení narušení hospodářské soutěže ze strany Komise, ani její tvrzení, že „tato opatření jsou velmi omezená“. Proto maďarské orgány trvají na tom, že dohoda o rekapitalizaci splňovala kritéria stanovená jak v zákonu o stabilizaci, tak v příslušných sděleních Komise.

(67)

Komise již ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011 konstatovala, že jak rekapitalizace, tak podpora likvidity ve formě půjčky poskytnuté FHB představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (15). Ani maďarský stát, ani FHB nepředložily žádný argument, který by toto zjištění zpochybnil.

(68)

Komise již ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011 prohlásila, že rekapitalizace ve prospěch FHB nebyla v souladu s podmínkami záručního a rekapitalizačního systému. Zejména nesplňovala požadavky, které se mají uplatnit při navýšení kapitálu, jež přesahuje 2 % rizikově vážených aktiv příjemce. Opatření tak měla být oznámena Komisi samostatně v souladu s podmínkami záručního a rekapitalizačního systému a s čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(69)

V důsledku toho Maďarsko v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy protiprávně poskytlo podporu ve formě rekapitalizace ve prospěch FHB.

(70)

V souvislosti s restrukturalizací FHB je třeba zohlednit všechna opatření, která jí byla poskytnuta. Proto je třeba při posouzení slučitelnosti vzít v úvahu jak rekapitalizaci ve výši 30 miliard HUF, tak půjčku na likviditu ve výši 120 miliard HUF.

(71)

Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2011, vzhledem ke specifické situaci na finančních trzích se Komise domnívá, že opatření mohou být posouzena podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, který stanoví, že „za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány: […] podpory, které mají […] napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. Jelikož má toto rozhodnutí posoudit podporu, kterou FHB obdržela, a její plán restrukturalizace, považuje Komise za vhodné vycházet ve svém posouzení ze sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory na finanční sektor během krize (16). Především, pokud jde o plán restrukturalizace banky, bude posouzení založeno na sdělení o restrukturalizaci (17).

(72)

V rozhodnutí o zahájení řízení (18) vyjádřila Komise pochybnosti o věrohodnosti předpokladů, z nichž FHB vycházela ve svých finančních výhledech. Komise zaznamenala, že v plánu restrukturalizace předloženém bankou FHB v září 2010 nebylo vysvětleno, proč jsou tyto předpoklady správné. Dále vzhledem k tomu, že finanční výhledy zřejmě nebraly v potaz důsledky koupě Allianz Bank a dohody s Allianz Hungaria Insurance, nemohla se Komise domnívat, že uvedené výhledy zůstanou platné. Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o předpokladech banky, jež se opírají o silný růst vkladů.

(73)

Komise dále měla rovněž obavy ohledně dlouhodobé životaschopnosti banky, pokud jde o obchodní model FHB, který byl považován za ohrožený krizí likvidity kvůli své silné závislosti na financování z jiných zdrojů než klientských vkladů a malému podílu vkladů. Komise se domnívala, že plán restrukturalizace banky ze září 2010, i když se zaměřoval na kapitálový výhled, neposkytoval dostatečné podrobnosti o dlouhodobě udržitelném financování banky.

(74)

Na základě doplňkových informací o plánu restrukturalizace banky poskytnutých v říjnu 2011 Komise konstatuje, že finanční prognózy v plánu restrukturalizace ze září 2010 jsou založeny na řádných a spolehlivých předpokladech. Aktualizované informace včetně odkoupení Allianz Bank ukazují nárůst v oblasti retailových a podnikových vkladů banky, který vyplývá z účtů získaných od Allianz Bank. Tato akvizice podporuje předpoklady ohledně růstu vkladů.

(75)

Komise také vítá skutečnost, že růst vkladů přispívá k diverzifikaci zdrojů financování banky, ke snížení relativního podílu hypotečních dluhopisů ve skladbě prostředků financování banky a snížení její závislosti na financování z jiných zdrojů než klientských vkladů. Podle poskytnutých informací se podíl financování z jiných zdrojů než klientských vkladů (tj. součet vydaných dluhopisů, vklady od bank a část hypotečních dluhopisů, která není použita na refinancování půjček) vyjádřený v procentech z celkových závazků banky snížil z [35 % až 30 %] ke dni 31. prosince 2009 na [30 % – 25 %] ke dni 31. prosince 2010. V důsledku tohoto vyvážení skladby prostředků financování banky směrem k vkladům se její průměrné náklady financování (vypočtené jako úrokové náklady na celkové závazky) zlepšily z [7–6,5] bazických bodů ke dni 31. prosince 2009 na [6–5,5] bazických bodů ke dni 31. prosince 2010. Rentabilita aktiv se také zlepšila z [0,90 %–1 %] v roce 2009 na [1,05 %–1,10 %] v roce 2010. Tento pozitivní trend je potvrzen v prognóze banky, v níž se předpokládá, že se rentabilita aktiv v roce 2014 podle základního scénáře stabilizuje na [1,05 %–1,2 %] a podle scénáře nepříznivého vývoje na [0,9 % –1,05 %]. V roce 2014 by rentabilita kapitálu podle základního scénáře činila [11 %–13 %] a podle scénáře nepříznivého vývoje [10 % – 12 %].

(76)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise rovněž vyjádřila své obavy ohledně dostatečnosti opatření, která v té době poskytly maďarské orgány k řešení expozice FHB vůči maďarském trhu s nemovitostmi a nepříznivým pohybům měny. Na základě informací předložených Maďarskem dne 9. prosince 2011 však Komise vítá, že FHB podnikla nezbytné kroky s cílem výrazně snížit svou účast na trhu hypotečních dluhopisů (19). Banka rovněž značně zvýšila svůj podíl úvěrů pro retailové klienty z [3 %–5 %] v roce 2009 na [9 %–11 %] v roce 2011. Komise dále poznamenává, že „transakce Allianz“ (20) významně přispěla k tomuto pozitivnímu trendu. Pokud jde o expozici banky vůči nepříznivým pohybům měny, je závazek FHB rozšířit svůj soubor nástrojů potřebných k odvrácení extrémních dopadů měnových rizik na straně kapitálu možné přijmout jako přiměřený k tomu, aby rozptýlil pochybnosti Komise (21), neboť poskytuje bance možnost, aby odstranila nebo zajistila své měnové riziko vyplývající z transakcí v cizích měnách.

(77)

Komise se proto domnívá, že aktualizovaný plán restrukturalizace, který přihlíží k transakci Allianz Bank, odůvodňuje konkrétní cílové hodnoty pro finanční výhledy FHB a přispívá k obnově dlouhodobé životaschopnosti banky.

(78)

Komise vítá, že částka rekapitalizace byla již plně splacena státu 19. února 2010, tj. v době kratší než jeden rok, a že banka vrátila částku podpory s využitím svých vlastních zdrojů. FHB rovněž použila své vlastní finanční prostředky k zaplacení čtyř splátek střednědobé státní půjčky, které byly splatné dne 11. února 2011, 11. května 2011, 11. srpna 2011 a 11. listopadu 2011.

(79)

Komise příznivě hodnotí včasné splacení částky rekapitalizace státu. Dále akvizice Allianz Bank ze strany FHB zlepšuje profil likvidity banky zvýšením částky retailových a podnikových vkladů. Tato akvizice je tak důležitým aspektem obchodního plánu banky a přispívá k její dlouhodobé ziskovosti. Nelze proto mít za to, že podpora poskytnutá FHB byla použita k rozvoji jejích činností v nových oblastech podnikání, neboť Allianz Bank i FHB působí na stejných trzích retailového a podnikového bankovnictví. V důsledku toho se Komise domnívá, že akvizice Allianz Bank Ltd ze strany FHB představuje vhodné opatření k zachování dlouhodobé životaschopnosti banky.

(80)

Komise dále konstatuje, že informace, které poskytly maďarské orgány, rozptýlily pochybnosti vyjádřené Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. ledna 2011 o tom, zda akvizice Allianz Bank proběhla do značné míry na náklady státu. Akvizice Allianz Bank byla uzavřena dne 30. září 2010 po vrácení rekapitalizace státu dne 19. února 2010. Pokud jde o nesplacené částky půjčky, Komise příznivě hodnotí, že banka od února 2011 již uhradila čtyři splátky půjčky (22). Komise své hodnocení nezměnila ani při zohlednění „chybějící“ kompenzace za rekapitalizaci, tj. částky, kterou FHB původně nezaplatila, jelikož tato částka činila přibližně 1,6 miliardy HUF (40. bod odůvodnění) a cena za Allianz Bank činila 3,3 miliardy HUF (60. bod odůvodnění).

(81)

Pokud jde o kompenzaci za opatření podpory, Komise příznivě hodnotí, že FHB a maďarská vláda uzavřely dne 15. prosince 2011 dohodu, na základě které FHB souhlasila se zaplacením dodatečné kompenzace státu ve výši 1,6 miliardy HUF. Kromě platby 890 milionů HUF provedené v říjnu 2010 odpovídá celková platba banky FHB za rekapitalizaci ze strany maďarského státu kompenzaci ve výši 10,49 %, což je v souladu s podmínkami uvedenými v záručním a rekapitalizačním systému.

(82)

Komise příznivě hodnotí, že banka splatila rekapitalizaci poskytnutou státem v době kratší než jeden rok (tj. banka byla rekapitalizována dne 23. března 2009 a státu byla částka vrácena dne 19. února 2010).

(83)

Střednědobá půjčka, kterou banka obdržela v rámci režimu podpory likvidity, s sebou nese kompenzaci v podobě i) zvláštního práva čerpání MMF (dále jen „ZPČ“) +345 bazických bodů nebo ii) 12měsíční mezibankovní referenční úrokové sazby (dále jen „IBOR“) +100 bazických bodů +123,5 bazických bodů (což odpovídá měsíčnímu průměru v rozmezí 3,79 % až 4,08 %), podle toho, která hodnota je vyšší, v souladu s podmínkami stanovenými v režimu likvidity.

(84)

Dohoda o střednědobé státní půjčce zajistí, že bude splácena […] počínaje dnem 11. února 2011. Podle informací předložených maďarskými orgány zaplatila FHB čtyři splátky půjčky, které byly splatné 11. února 2011, 11. května 2011, 11. srpna 2011 a 11. listopadu 2011. Komise příznivě hodnotí, že FHB dosud rychle plnila své finanční závazky, pokud jde o střednědobou půjčku. Komise nemá důvod pochybovat o tom, že půjčka bude plně a včas splacena ke dni splatnosti.

(85)

Toto posouzení potvrzuje dobrý výkon FHB, a to i přes obtíže v maďarském bankovním sektoru a relativně vysokému poměru kapitálu tier 1 (12 % na konci roku 2008, který se po rekapitalizaci v roce 2009 zvýšil na 16,9 % a udržel si vysokou úroveň 10,5 % po splacení státního kapitálu). Kapitálový požadavek pro maďarské banky činil v této době 8 %. Na rozdíl od podobných institucí byla banka schopna uchovat si svou silnou kapitálovou pozici (ukazatel kapitálové přiměřenosti 10,5 % v březnu 2009 po splacení rekapitalizace státu). Kromě toho si udržela rating agentury Moody's Baa3, který ještě spadá do kategorie investičního stupně.

(86)

Na základě těchto skutečností se Komise domnívá, že FHB zaznamenala pouze dočasné problémy, které nemají zásadní charakter. Proto se domnívá, že kompenzace, kterou banka zaplatila, je přiměřená, neboť odpovídá kompenzaci požadované od v zásadě zdravé banky.

(87)

Vzhledem k tomu, že životaschopnost banky nebyla ohrožena pokračujícími obtížemi v Maďarsku, Komise nebude požadovat zaplacení další kompenzace státu.

(88)

Kromě toho byla kompenzace poskytnutá státu bankou FHB za střednědobou půjčku (viz 84. bod odůvodnění) v souladu s podmínkami stanovenými v režimu likvidity. Komise se proto domnívá, že kompenzace za obě opatření podpory je přiměřená.

(89)

Komise rovněž příznivě hodnotí, že banka nevyplatila za roky 2009 a 2010 žádné dividendy ze svých kmenových akcií. FHB rovněž zavedla určitá omezení, pokud jde o platy, odměny a výhody svých vyšších úředníků do doby skončení účasti maďarského státu.

(90)

Komise se proto domnívá, že plán restrukturalizace zajišťuje přiměřený vlastní příspěvek banky, jejích akcionářů a vedení na náklady restrukturalizace.

(91)

Komise konstatuje, že opatření obsažená v plánu restrukturalizace banky k omezení narušení hospodářské soutěže, jsou omezená. Za prvé nejsou uskutečňována žádná strukturální opatření. Za druhé, opatření upravující v plánu restrukturalizace chování banky se použijí pouze v době, kdy má banka k dispozici kapitál vložený státem. Komise příznivě hodnotí, že FHB dosud rychle plnila své finanční závazky vyplývající ze střednědobé půjčky. Komise nemá důvod pochybovat o schopnosti banky plně a včas splatit půjčku ke dni její splatnosti. Za čtvrté, postavení FHB na trhu se od akvizice Allianz Bank (s podílem na trhu ve výši [3 %–3,3 %] před akvizicí a [3,4 %–3,6 %] po akvizici) výrazně nezměnilo, což Komisi znovu ujišťuje, že vliv této akvizice na narušení hospodářské soutěže zůstává omezený.

(92)

Opatření týkající se chování banky se omezují na následující:

(93)

Komise se nedomnívá, že ostatní opatření ohledně chování banky spojená s rekapitalizací, která maďarské orgány uvedly ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 27. ledna 2011, lze považovat za opatření, jež mají omezovat narušení hospodářské soutěže způsobené touto podporou.

(94)

Avšak vzhledem k omezené velikosti podílu FHB na trhu retailového a podnikového bankovnictví v Maďarsku ([0,9 %–1,08 %] a [0,5 %–0,9 %] případně na trhu retailových a podnikových vkladů) a vzhledem ke skutečnosti, že banka splatila kapitál vložený státem za dobu kratší než jeden rok poté, co byl poskytnut, se Komise domnívá, že narušení hospodářské soutěže zůstává omezené. Navíc vzhledem k tomu, že FHB již splatila čtyři splátky střednědobé státní půjčky v rámci režimu podpory likvidity, Komise nemá důvod pochybovat o tom, že banka splatí úvěr v plné výši a včas.

(95)

Dále byla kompenzace vyplacená státu v souladu se záručním a rekapitalizačním systémem, a je proto přiměřená, jak je stanoveno v bodu 34 sdělení o restrukturalizaci.

(96)

Komise se domnívá, že na základě informací poskytnutých maďarskými orgány a aktualizovaného plánu restrukturalizace FHB uvedeného v oddíle IV tohoto rozhodnutí jsou realizovaná podpůrná opatření ve formě půjčky na podporu likvidity a ve formě rekapitalizace slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy a splňují požadavky obsažené ve sdělení o restrukturalizaci, pokud jde o životaschopnost, sdílení nákladů a opatření na zmírnění narušení hospodářské soutěže.

(97)

Maďarsko výjimečně souhlasilo s tím, aby bylo toto rozhodnutí přijato v angličtině jako jediném závazném znění,