29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/5


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1022/2013

ze dne 22. října 2013,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. června 2012 hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzvali Komisi, aby předložila návrhy ustavující jednotný mechanismus dohledu, do kterého by byla zapojena Evropská centrální banka (dále jen „ECB“). V závěrech ze dne 29. června 2012 Evropská rada vyzvala svého předsedu, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem ECB připravil konkrétní harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie, jenž by obsahoval konkrétní návrhy na zachování jednoty a integrity vnitřního trhu finančních služeb.

(2)

Ustavení jednotného mechanismu dohledu je prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a na nových rámcích pro pojištění vkladů a restrukturalizaci.

(3)

K naplnění jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (4) ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro a ostatním členským státům umožňuje navázat úzkou spolupráci s ECB.

(4)

Skutečnost, že jsou ECB ve vztahu k úvěrovým institucím v některých členských státech Unie svěřeny úkoly v oblasti dohledu, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu finančních služeb. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán pro bankovnictví“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5) by si měl proto zachovat svou úlohu a ponechat si všechny stávající pravomoci a úkoly: měl by nadále rozvíjet jednotný soubor pravidel platný pro všechny členské státy a podporovat jeho důsledné uplatňování, jakož i sbližování postupů dohledu v celé Unii.

(5)

Je naprosto nezbytné, aby bankovní unie podléhala mechanismu demokratické odpovědnosti.

(6)

Orgán pro bankovnictví by měl při plnění svěřených úkolů, a s ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí, plně zohledňovat rozmanitost úvěrových institucí, jejich velikost a modely podnikání i systémové výhody plynoucí z rozmanitosti v evropském bankovním sektoru.

(7)

Mají-li být na vnitřním trhu podpořeny osvědčené postupy dohledu, je velmi důležité, aby byl jednotný soubor pravidel doplněn o evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi, kterou vypracuje orgán pro bankovnictví po konzultaci s příslušnými orgány. V příručce pro výkon dohledu by měly být uvedeny osvědčené metody a postupy dohledu v celé Unii s cílem zajistit dodržování klíčových mezinárodních a unijních zásad. Tato příručka by neměla mít podobu právně závazných aktů a neměla by omezovat dohled uložený na základě posouzení situace. Měla by pojednávat o všech otázkách spadajících do působnosti orgánu pro bankovnictví včetně oblastí, jako je ochrana spotřebitelů a boj proti praní špinavých peněz. Příručka by měla stanovit parametry a metodiku hodnocení rizik, způsob identifikace včasných varování a kritéria pro opatření v oblasti dohledu. Touto příručkou by se měly řídit příslušné orgány. Na používání příručky by se měl klást důraz i při hodnocení toho, jak jsou sbližovány postupy dohledu, a při srovnávacím hodnocení podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

(8)

Orgán pro bankovnictví by měl mít možnost požadovat po finančních institucích informace v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, týkající se jakýchkoli informací, k nimž mají tyto finanční instituce ze zákona přístup, včetně informací v držení osob, které dotčená finanční instituce odměňuje za výkon relevantních činností, auditů provedených pro finanční instituce externími auditory a kopií příslušných dokumentů, účetních knih a záznamů.

(9)

Žádosti orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací by měly být řádně odůvodněny. Námitky, že konkrétní žádosti o poskytnutí informací nesplňují požadavky nařízení (EU) č. 1093/2010, by měly být podávány v souladu s příslušnými postupy. Vznesení takové námitky adresátem žádosti o poskytnutí informací by nemělo tohoto adresáta zprostit povinnosti požadované informace poskytnout. O tom, zda konkrétní žádost orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací splňuje požadavky uvedeného nařízení, by měl rozhodnout Soudní dvůr Evropské unie v souladu s postupy stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie.

(10)

Je nutné zajistit vnitřní trh a soudržnost Unie a v této souvislosti by se měla věnovat patřičná pozornost otázkám, jako jsou pravidla řízení a hlasování v orgánu pro bankovnictví, a mělo by být zaručeno stejné zacházení s členskými státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 a s ostatními členskými státy.

(11)

Vzhledem k tomu, že orgán pro bankovnictví, v němž všechny členské státy požívají stejná práva, byl zřízen s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel a přispět k jejich jednotnému uplatňování a posílit soudržnost postupů dohledu v rámci Unie, a vzhledem k hlavní úloze ECB v jednotném mechanismu dohledu, je nezbytné, aby měl orgán pro bankovnictví k dispozici náležité nástroje, které mu umožní účinně vykonávat svěřené úkoly související s integritou vnitřního trhu.

(12)

Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které jsou ECB svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, by měl orgán pro bankovnictví plnit své úkoly také ve vztahu k ECB stejným způsobem jako ve vztahu k jiným příslušným orgánům. Měly by být především odpovídajícím způsobem upraveny stávající mechanismy pro urovnávání sporů a opatření v mimořádných situacích, mají-li být i nadále účinné.

(13)

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat v mimořádných situacích svou podpůrnou a koordinační roli, měly by jej dotyčné příslušné orgány plně informovat o relevantním vývoji a zvát jej v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání, na nichž má právo vystoupit nebo předkládat jakékoli jiné příspěvky.

(14)

Měla by být upravena pravidla hlasování v radě orgánů dohledu, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu finančních služeb.

(15)

Rozhodnutími týkajícími se porušení práva Unie a urovnávání sporů by se měla zabývat nezávislá odborná skupina složená z členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, u nichž nedochází k žádnému střetu zájmů a které jmenuje rada orgánů dohledu. Rozhodnutí, která odborná skupina radě orgánů dohledu navrhne, by měla být přijímána prostou většinou rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které se jednotného mechanismu dohledu účastní (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinou jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které se mechanismu neúčastní (dále jen „nezúčastněné členské státy“).

(16)

Rozhodnutí týkající se opaření v mimořádných situacích by měla být přijímána prostou většinou rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány zúčastněných členských států, a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány nezúčastněných členských států.

(17)

Rozhodnutí týkající se aktů uvedených v článcích 10 až 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI uvedeného nařízení by měla být přijímána kvalifikovanou většinou členů rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat alespoň prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány nezúčastněných členských států.

(18)

Orgán pro bankovnictví by měl vypracovat jednací řád odborné skupiny, který zajistí její nezávislost a objektivitu.

(19)

Složení správní rady by mělo být vyvážené a mělo by v ní být zajištěno řádné zastoupení nezúčastněných členských států.

(20)

Při jmenování členů vnitřních orgánů a výborů orgánu pro bankovnictví by měla být mezi členskými státy zajištěna zeměpisná rovnováha.

(21)

V zájmu řádného fungování orgánu pro bankovnictví a odpovídajícího zastoupení všech členských států by měly být pravidla hlasování, složení správní rady a složení nezávislé odborné skupiny průběžně sledovány. Po odpovídající době by měly být přehodnoceny s ohledem na získané zkušenosti a vývoj.

(22)

Žádný členský stát nebo skupina členských států by neměly být přímo ani nepřímo znevýhodněny jako místo poskytování finančních služeb.

(23)

Orgánu pro bankovnictví by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění všech dodatečných úkolů, které mu svěřuje toto nařízení. Tyto dodatečné úkoly by měly být náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu jeho rozpočtu stanoveném v článcích 63 a 64 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro bankovnictví by měl zajistit, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti.

(24)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění vysoké úrovně efektivní a jednotné obezřetnostní regulace a dohledu ve všech členských státech, ochrany integrity, účinnosti a řádného fungování vnitřního trhu a udržování stability finančního systému, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíče jich z důvodu rozsahu tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)

Nařízení (EU) č. 1093/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 94/19/ES, směrnice 2002/87/ES, nařízení (ES) č. 1781/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (7) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, směrnice 2005/60/ES, směrnice 2007/64/ES a směrnice 2009/110/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) 1024/2013 (8).;

b)

v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2, podporuje sbližování dohledu, předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomické analýzy trhů na podporu dosažení svého cíle.“;

c)

v odstavci 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně a nediskriminačně v zájmu Unie jako celku.“

2)

V čl. 2 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

příslušné orgány nebo orgány dohledu vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně Evropské centrální banky v případě úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1094/2010 a v čl. 1 odst. 2nařízení Rady (EU) č. 1095/2010.“

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů dohledu

Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.“;

4)

V článku 4 se bod 2 podbod i) se nahrazuje tímto:

„i)

příslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky ve vztahu k záležitostem týkajícím se úkolů, které jsou jí svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, ve směrnici 2007/64/ES a uvedené ve směrnici 2009/110/ES;“.

5)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a vypracováváním obecných pokynů, doporučení, návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem a dalších opatření, které vycházejí z legislativních aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2;

aa)

vypracovávat a s ohledem na mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely finančních institucí aktualizovat evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

usnadňovat přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;“

iii)

písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i)

podporovat v souladu s články 21 až 26 jednotné a konzistentní působení kolegií orgánů dohledu, sledování, posuzování a měření systémového rizika, vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, zajišťování vysoké úrovně ochrany vkladatelů a investorů v celé Unii a rozvoj metod řešení úpadků finančních institucí a posuzování toho, zda jsou zapotřebí vhodné nástroje financování, s cílem podpořit spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do řešení krizí v souvislosti s přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko;“

iv)

písmeno l) se zrušuje;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Orgán pro bankovnictví při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení:

a)

plně využívá své pravomoci, a

b)

se zřetelem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost úvěrových institucí.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 řádně zohledňuje zásady zlepšování právní úpravy i výsledky analýz nákladové efektivnosti vypracovaných v souladu s tímto nařízením.“;

6)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné orgány dohledu s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

b)

v odstavci 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.“;

7)

Článek 18 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro bankovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými orgány dohledu.

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.“;

8)

V čl. 19 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného příslušného orgánu v případech stanovených v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Sbližování postupů dohledu

Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupů dohledu a hodnocení v souladu se směrnicí 2013/36/ EU s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.“;

10)

Článek 21 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí účinné, účelné a jednotné působení kolegií orgánů dohledu podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU a prosazuje jednotné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví se mohou účastnit činností kolegií orgánů dohledu, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad přeshraničními finančními institucemi v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.“;

11)

V článku 22 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda má být v celé Unii posouzena odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a své odůvodnění sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud se takové posouzení vypracovává pro celou Unii, orgán pro bankovnictví, považuje-li to za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.“;

12)

V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, konzistentních a aktualizovaných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případných úpadků.“;

13)

V čl. 27 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.“;

14)

V čl. 29 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a s ohledem mimo jiné na měnící se obchodní postupy a modely podnikání finančních institucí aktualizuje evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii. Evropská příručka pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů.“

15)

V článku 30 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro bankovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 zohlední orgán pro bankovnictví výsledky srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, které získal při provádění svých úkolů, aby zajistil sbližování norem a postupů nejvyšší kvality.

3a.   Kdykoli se na základě srovnávacího hodnocení nebo jakýchkoli dalších informací, které orgán pro bankovnictví získá při provádění svých úkolů, ukáže, že k zajištění další harmonizace definic a pravidel týkajících se obezřetnosti je nutný zákonodárný podnět, vydá k tomu orgán pro bankovnictví své stanovisko, které předloží Komisi.“;

16)

V článku 31 se druhý pododstavec mění takto

a)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

určuje rozsah a, tam kde je to vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;“;

b)

písmena d) e) a f) se nahrazují tímto:

„d)

neprodleně informuje ESRB, Radu a Komisi o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;

e)

přijímá veškerá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;

f)

shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti institucí. Orgán pro bankovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány;“.

17)

Článek 32 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Ve spolupráci s ESRB orgán pro bankovnictví v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

a)

společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

b)

společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

c)

společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou instituci a

d)

společné metodiky pro hodnocení aktiv, je-li to nezbytné pro účely zátěžového testování.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.   Pro účely provádění celounijního posouzení odolnosti finančních institucí, podle tohoto článku, může orgán pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 35 požadovat veškeré potřebné informace přímo od uvedených finančních institucí. Může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po příslušných orgánech žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 21, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.

3b.   Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány nechaly u finančních institucí provést nezávislý audit informací, které mají být finančními institucemi poskytnuty podle odstavce 3a.“;

18)

Článek 35 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace, ve stanoveném formátu, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím. Tyto informace musí být, pravdivé, celistvé, úplné a včasné.

2.   Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných šablon, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3.   Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.“

b)

v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„6.   Pokud nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán pro bankovnictví na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:

a)

příslušných finančních institucí,

b)

holdingových společností nebo poboček příslušné finanční instituce,

c)

neregulovaných provozních jednotek v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.

Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví ihned a bez zbytečného prodlení srozumitelné, pravdivé a, úplné informace.”

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„7a.   Pokud adresát žádosti podle odstavce 6 neposkytne srozumitelné, pravdivé a úplné informace, orgán pro bankovnictví případně sdělí tuto skutečnost Evropské centrální bance a informuje příslušné orgány dotčených členských států, které v souladu s vnitrostátním právem s orgánem pro bankovnictví spolupracují s cílem zajistit neomezený přístup k těmto informacím a k veškerým dokumentům, účetním knihám či záznamům, k nimž má adresát zákonný přístup, aby bylo možné tyto informace ověřit.“

19)

Článek 36 se mění takto:

a)

v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s doporučením, vysvětlí Radě a ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010.“;

b)

v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst.1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Radu a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu. a informuje rovněž Komisi.“;

20)

Článek 37 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, avšak alespoň čtyřikrát ročně.“;

b)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a pro skupinu subjektů působících v bankovnictví zajistí potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s Hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (9) (dále jen„služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

21)

Článek 40 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

jeden zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo;“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Při účasti na diskuzích, které se netýkají jednotlivých finančních institucí, jak je stanoveno v čl. 44 odst. 4, může být zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky doprovázen zástupcem Evropské centrální banky s odbornými znalostmi v oblasti úkolů centrálního bankovnictví.“

22)

V článku 41 se odstavce 2,3 a 4 nahrazují tímto:

„1a.   Pro účely článku 17 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušný orgán, jenž údajně porušil právo Unie, a kteří na dané záležitosti nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři členové.

2.   Pro účely článku 19 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.   Odborné skupiny uvedené v tomto článku navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo článku 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu.

4.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.“;

23)

V článku 42 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Prvním ani druhým pododstavcem nejsou dotčeny úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013.“;

24)

Článek 44 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány ze členských států ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněný členský stát“) a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „nezúčastněný členský stát“).

Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17 a 19, je rozhodnutí navržené odbornou skupinou přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

Ode dne, kdy se počet členů s hlasovacím právem z nezúčastněných členských států, sníží na čtyři nebo méně, je odchylně od třetího pododstavce rozhodnutí navržené odbornou skupinou přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje alespoň jeden hlas členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o složení odborné skupiny podle čl. 41 odst. 2, usiluje rada orgánů dohledu o dosažení obecné shody. Jestliže se jí dosáhnout nepodaří, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy, výkonného ředitele a zástupce Evropské Centrální banky jmenovaného její Radou dohledu, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4a.   Předseda orgánu pro bankovnictví může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro bankovnictví, usiluje rada orgánů dohledu při rozhodování o dosažení obecné shody.“;

25)

V čl. 45 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Správní radu tvoří alespoň dva zástupci nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.“;

26)

V článku 47 se odst. 4 nahrazuje tímto:

„4.   Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a v souladu s čl. 68 odst. 2 nezbytná prováděcí opatření ke služebnímu řádu.“

27)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem“;

28)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 52a

Výdaje

Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

29)

V článku 63 se zrušuje odstavec 7.

30)

V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.“

31)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 81a

Přezkum pravidel hlasování

Ode dne, kdy se počet nezúčastněných členských států sníží na čtyři, přezkoumá Komise pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.“

Článek 2

Aniž je dotčen článek 81 nařízení (EU) č. 1093/2010, Komise do 31. prosince 2015 zveřejní zprávu o použití ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o:

a)

složení správní rady; a

b)

složení nezávislých odborných skupin uvedených v článku 41 nařízení (EU) č. 1093/2010, které připravuje rozhodnutí pro účely článků 17 a 19 uvedeného nařízení.

Tato zpráva zejména zohlední jakýkoli vývoj počtu zúčastněných členských států a zjistí, zda na základě takového vývoje nejsou nezbytné případné další úpravy uvedených ustanovení, aby bylo zajištěno, že orgán pro bankovnictví přijímá rozhodnutí v zájmu udržení a posílení vnitřního trhu finančních služeb.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 30, 1.2.2013, s. 6.

(2)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 34.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. října 2013.

(4)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Viz strana 63 v tomto čísle Úředního věstníku.)

(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

(6)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(8)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63)“;

(9)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.“;