„10)

„Sítí“ se rozumí komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačních zásad, komunikačních postupů a formátů (protokolů).

11)

„Pohotovostním režimem při připojení na síť“ se rozumí stav, v němž je zařízení schopno obnovit funkci prostřednictvím dálkového signálu ze síťového připojení.

12)

„Dálkovým signálem“ se rozumí signál, který přichází z oblasti mimo zařízení prostřednictvím sítě.

13)

„Síťovým portem“ se rozumí pevné nebo bezdrátové fyzické rozhraní pro připojení k síti, které se nachází na zařízení a pomocí kterého lze zařízení dálkově aktivovat.

14)

„Logickým síťovým portem“ se rozumí síťová technologie fungující na fyzickém síťovém portu.

15)

„Fyzickým síťovým portem“ se rozumí fyzické médium (hardware) síťového portu. Na fyzickém síťovém portu mohou fungovat dvě nebo více síťových technologií.

16)

„Dostupností sítě“ se rozumí schopnost zařízení obnovit funkce poté, co byl síťovým portem zjištěn dálkový signál.

17)

„Zařízením připojeným na síť“ se rozumí zařízení, které lze připojit k síti a které má jeden nebo více síťových portů.

18)

„Zařízením připojeným na síť s vysokou dostupností sítě“ (zařízení HiNA) se rozumí zařízení, které má jako hlavní funkci (hlavní funkce) výhradně jednu nebo více z těchto funkcí: router, síťový switch, bezdrátový přístupový bod sítě, hub, modem, telefon VoIP, videotelefon.

19)

„Zařízením připojeným na síť s funkcí vysoké dostupnosti sítě“ (zařízení s funkcí HiNA) se rozumí zařízení s funkcí routeru, síťového switche, bezdrátového přístupového bodu sítě nebo jejich kombinace, které ale není zařízením HiNA.

20)

„Routerem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je určovat optimální trasu, po které by měl probíhat provoz sítě. Routery přeposílají pakety z jedné sítě do druhé na základě informací síťové vrstvy (L3).

21)

„Síťovým switchem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je filtrovat, přeposílat a distribuovat rámce na základě adresy určení každého rámce. Všechny switche pracují minimálně ve spojové vrstvě (L2).

22)

„Bezdrátovým přístupovým bodem sítě“ se rozumí zařízení, jehož hlavní funkcí je poskytovat připojení IEEE 802.11 (Wi-Fi) většímu počtu klientů.

23)

„Hubem“ se rozumí síťové zařízení, které obsahuje větší počet portů a používá se k propojení segmentů místní sítě.

24)

„Modemem“ se rozumí zařízení, jehož hlavní funkcí je vysílání a příjem digitálně modulovaných analogových signálů v pevných sítích.

25)

„Tiskovým zařízením“ se rozumí zařízení, které na základě elektronických vstupních informací produkuje papírový výstup. Tiskové zařízení může mít další funkce a může být uváděno na trh jako multifunkční zařízení nebo multifunkční výrobek.

26)

„Velkoformátovou tiskárnou“ se rozumí tiskové zařízení určené pro tisk na média formátu A2 a větší, včetně zařízení určených pro nekonečná média o šířce nejméně 406 mm.

27)

„Dálkovým komunikačním systémem“ se rozumí specializovaný systém pro videokonference s vysokým rozlišením a pro spolupráci, který zahrnuje uživatelské rozhraní, kameru s vysokým rozlišením, displej, zvukový systém a schopnosti kódování a dekódování videa a audia.

28)

„Kávovarem pro domácnost“ se rozumí nekomerční spotřebič pro vaření kávy.

29)

„Překapávacím kávovarem pro domácnost s filtrem“ se rozumí kávovar pro domácnost, který využívá k vyluhování kávy prosakování.

30)

„Topným článkem“ se rozumí součást kávovaru, která přeměňuje elektrickou energii na teplo k ohřátí vody.

31)

„Předehřevem šálků“ se rozumí funkce pro ohřívání šálků, které jsou uloženy na kávovaru.

32)

„Cyklem vaření“ se rozumí proces, který musí být proveden pro přípravu kávy.

33)

„Samočisticím procesem“ se rozumí proces, který kávovar provádí za účelem vyčištění svého vnitřku. Tento proces může spočívat buď v prostém propláchnutí, nebo v mytí za použití zvláštních přísad.

34)

„Odstraňováním vodního kamene“ se rozumí proces, který kávovar provádí za účelem úplného nebo částečného odstranění případných usazenin vodního kamene ve svém vnitřku.

35)

„Stolním počítačem typu tenký klient“ se rozumí počítač, jehož primární funkčnost zajišťuje připojení ke vzdáleným výpočetním zařízením (např. k počítačovému serveru, ke vzdálené pracovní stanici) a ve kterém není zabudováno žádné rotační paměťové médium. Hlavní jednotka stolního počítače typu tenký klient musí být určena k použití na trvalém stanovišti (např. na stole) a není konstruována jako přenosná. Stolní počítače typu tenký klient mohou zobrazovat výstupní informace buď na externím monitoru, nebo na integrovaném displeji, pokud je takový displej součástí výrobku.

36)

„Pracovní stanicí“ se rozumí vysoce výkonný počítač pro jednoho uživatele, který se používá především pro grafické aplikace, programy pro projektování pomocí počítače (CAD), vývoj softwaru, finanční a vědecké aplikace a další výpočetně náročné úlohy a který má tyto charakteristiky:

37)

„Mobilní pracovní stanicí“ se rozumí vysoce výkonný počítač pro jednoho uživatele, který se používá především pro grafické aplikace, programy pro projektování pomocí počítače (CAD), vývoj softwaru, finanční a vědecké aplikace a další výpočetně náročné úlohy, s výjimkou počítačových her, a který je speciálně konstruovaný jako přenosný a koncipovaný tak, aby mohl být provozován delší dobu jak s přímým připojením ke zdroji střídavého proudu, tak i bez něho. Mobilní pracovní stanice využívají integrovaný displej a jsou napájeny z integrované baterie nebo jiného přenosného zdroje napájení. Většina mobilních pracovních stanic používá vnější napájecí zdroj a většina z nich má zabudovanou klávesnici a ukazovací zařízení.

Mobilní pracovní stanice se vyznačuje těmito charakteristikami:

38)

„Malým serverem“ se rozumí druh počítače, který obvykle používá součástky stolních počítačů v uspořádání běžném u stolních počítačů, ale je určen především jako úložný hostitelský počítač pro jiné počítače a k provádění funkcí, jako je poskytování infrastrukturních síťových služeb a fungování jako hostitelský počítač pro data nebo média, a který se vyznačuje těmito charakteristikami:

39)

„Počítačovým serverem“ se rozumí výpočetní zařízení, které poskytuje služby a řídí v síti propojené zdroje pro klientská zařízení, jako jsou stolní počítače, notebooky, stolní počítače typu tenký klient, IP telefony nebo jiné počítačové servery. Počítačový server je na trh uváděn obvykle pro použití v datových centrech a kancelářském/podnikovém prostředí. Informace přichází do počítačového serveru především prostřednictvím síťových propojení, a nikoli přímo ze vstupních periferních zařízení, jako je klávesnice nebo myš.

Počítačový server se vyznačuje těmito charakteristikami:

a)

Bod 2 písmeno d) se nahrazuje tímto:

b)

Tento text se vkládá jako nové body 3, 4, 5, 6 a 7:

3.   Od 1. ledna 2015:

4.   Od 1. ledna 2017:

Kromě požadavků uvedených v bodě 3 písm. a) a b) se použijí tato ustanovení:

5.   Od 1. ledna 2019:

Na zařízení připojená na síť jiná než zařízení HiNA nebo jiná než zařízení s funkcí HiNA se kromě požadavků uvedených v bodě 3 písm. a) a b) a v bodě 4 písm. a), b) a c) použijí tato ustanovení:

Spotřeba elektrické energie zařízení připojeného na síť jiného než zařízení HiNA nebo jiného než zařízení s funkcí HiNA ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 2,00 W.

6.   Od 1. ledna 2015:

U kávovarů se implicitní doba, po jejímž uplynutí se zařízení automaticky přepne do režimů a stavů uvedených v příloze II bodě 2 písm. d), stanoví takto:

Do výše uvedeného data se požadavky na ekodesign stanovené v příloze II bodě 2 písm. d) nepoužijí.

7.   Požadavky na informace o výrobku

Od 1. ledna 2015 musí být pro zařízení připojená na síť na volně dostupných internetových stránkách výrobců viditelně uvedeny tyto informace:

Informace o spotřebě elektrické energie výrobku v pohotovostním režimu při připojení na síť uvedené v písmenu b) a pokyny uvedené v písmenu c) musí být také uvedeny v uživatelském návodu.“

c)

Bod 3 se nahrazuje novým bodem 8:

„8.   Měření

Spotřebu elektrické energie uvedenou v bodě 1 písm. a) a b), v bodě 2 písm. a) a b), v bodě 3 písm. e), v bodě 4 písm. c) a v bodě 5 a implicitní doby uvedené v bodě 6 určí spolehlivé, přesné a opakovatelné měření, které se provede s ohledem na obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod.“

d)

Bod 4 se nahrazuje novým bodem 9:

„9.   Informace, které budou poskytovat výrobci

Pro účely posuzování shody podle článku 4 musí být v technické dokumentaci obsaženy tyto prvky:

Jestliže má zařízení podle technické dokumentace jeden typ síťového portu a jestliže jsou k dispozici dva nebo více portů uvedeného typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu. V případě většího počtu bezdrátových síťových portů stejného typu se musí ostatní bezdrátové porty deaktivovat, pokud je to možné. V případě většího počtu pevných síťových portů stejného typu se musí pro účely ověření dle požadavků uvedených v příloze II bodě 3 ostatní síťové porty deaktivovat, je-li to možné. Pokud je k dispozici pouze jeden síťový port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu.

Jednotka se uvede do zapnutého stavu. Jakmile jednotka v zapnutém stavu řádně funguje, je povoleno přejít do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť a měří se spotřeba elektrické energie. Poté se do zařízení přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je zařízení opětovně aktivováno.

Jestliže má zařízení podle technické dokumentace více než jeden typ síťového portu, u každého typu síťového portu se opakuje následující postup. Jsou-li k dispozici dva nebo více síťových portů jednoho typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu.

Je-li pro určitý typ portu k dispozici pouze jeden port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu. Nevyužité bezdrátové porty se musí deaktivovat, pokud je to možné. V případě ověřování dle požadavků uvedených v příloze II bodě 3 se musí deaktivovat nevyužité pevné síťové porty, pokud je to možné.

Jednotka se uvede do zapnutého stavu. Jakmile jednotka v zapnutém stavu řádně funguje, je povoleno přejít do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť a měří se spotřeba elektrické energie. Poté se do zařízení přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je zařízení opětovně aktivováno. Pokud je jeden fyzický síťový port společný pro dva nebo více typů (logických) síťových portů, opakuje se tento postup pro každý typ logického síťového portu, přičemž ostatní logické síťové porty jsou logicky odpojeny.

Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, jestliže výsledky pro každý typ síťového portu nepřesahují mezní hodnotu o více než 10 %.

V opačném případě se zkoušejí další tři jednotky. Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, pokud průměrná hodnota z výsledků pro každý typ síťového portu z uvedených tří zkoušek nepřesahuje mezní hodnotu o více než 10 %.

V opačném případě se model považuje za nevyhovující.

Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušení a jiné relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovující povaze modelu.

„12)

„sítí“ se rozumí komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačních zásad, komunikačních postupů a formátů (protokolů);

13)

„síťovým portem“ se rozumí pevné nebo bezdrátové fyzické rozhraní pro připojení k síti na televizním přijímači, pomocí něhož lze televizní přijímač dálkově aktivovat;

14)

„televizním přijímačem připojeným na síť“ se rozumí televizní přijímač, který lze připojit k síti a který má jeden nebo více síťových portů;

15)

„dostupností sítě“ se rozumí schopnost televizního přijímače obnovit funkce poté, co byl síťovým portem zjištěn dálkový signál;

16)

„dálkovým signálem“ se rozumí signál, který přichází z oblasti mimo televizní přijímač prostřednictvím sítě;

17)

„pohotovostním režimem při připojení na síť“ se rozumí stav, v němž je televizní přijímač schopen obnovit funkci prostřednictvím dálkového signálu ze síťového připojení;

18)

„televizním přijímačem připojeným na síť s funkcí vysoké dostupnosti sítě“ (televizní přijímač s funkcí HiNA) se rozumí televizní přijímač s funkcí routeru, síťového switche, bezdrátového přístupového bodu sítě (který není terminálem) nebo jejich kombinace;

19)

„routerem“ se rozumí síťové zařízení, které ve své hlavní funkci určuje optimální trasu, po které by měl probíhat provoz sítě. Routery přeposílají pakety z jedné sítě do druhé na základě informací síťové vrstvy (L3);

20)

„síťovým switchem“ se rozumí síťové zařízení, které ve své hlavní funkci filtruje, přeposílá a distribuuje rámce na základě adresy určení každého rámce. Všechny switche pracují minimálně ve spojové vrstvě (L2);

21)

„bezdrátovým přístupovým bodem sítě“ se rozumí zařízení, které ve své hlavní funkci poskytuje připojení IEEE 802.11 (Wi-Fi) většímu počtu klientů.“

a)

Jako nová část 3 se vkládá tento text, který zní:

„3.   SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU PŘI PŘIPOJENÍ NA SÍŤ

Pro televizní přijímače připojené na síť platí tyto požadavky:

b)

Dosavadní část 3 se označuje jako část 4.

c)

Dosavadní část 4 se označuje jako část 5.

d)

Dosavadní část 5 se označuje jako část 6.

e)

V části 5 bodě 1 (nové části 6 bodě 1) se za písmeno d) vkládá tento text jako nové písmeno e):

f)

V části 5 bodě 1 (nové části 6 bodě 1) se za písmeno e) vkládá tento text jako nové písmeno f):

V případě, že nejsou uvedeny žádné informace, televizní přijímač se nepovažuje za televizní přijímač připojený na síť.“

g)

Část 5 bod 1 písm. e) se označuje jako nová část 6 bod 1 písm. g).

h)

V části 5 bodě 2 (nové části 6 bodě 2) se druhá odrážka nahrazuje tímto: