23.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 225/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 801/2013

ze dne 22. srpna 2013,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1275/2008, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, a kterým se mění nařízení (ES) č. 642/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign televizních přijímačů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES (2) stanoví prováděcí opatření, přičemž jedním z prioritních opatření je snížit ztráty v pohotovostním režimu u určité skupiny spotřebičů.

(2)

Spotřebou elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře připojených na síť v pohotovostním režimu se zabývala technická, environmentální a ekonomická studie zaměřená na ztráty v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, která byla provedena v letech 2006 a 2007. Studie dospěla k závěru, že možnost připojení k síti se má stát běžnou vlastností zařízení určených pro domácnosti a kanceláře. Regulativní výbor pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie doporučil dne 21. června 2008 řešit otázku pohotovostního režimu při připojení na síť samostatně vzhledem k nedostatku údajů v uvedené době.

(3)

Pracovní plán pro ekodesign na období 2009–2011 označil pohotovostní režim při připojení na síť za jednu z priorit. V souladu s tím provedla Komise v letech 2010 a 2011 přípravnou studii za účelem analýzy technických, environmentálních a ekonomických aspektů pohotovostního režimu při připojení na síť. Výsledky studie, která byla vypracována ve spolupráci se zúčastněnými a zainteresovanými stranami z EU a třetích zemí, byly zveřejněny.

(4)

Ve studii byla spotřeba elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře prodaných ve Společenství vztahující se k podmínkám zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť v roce 2010 odhadnuta na 54 TWh, což odpovídá 23 Mt emisí CO2. Předpokládá se, že pokud nebudou přijata žádná zvláštní opatření, zvýší se spotřeba v roce 2020 na 90 TWh. Dospělo se k závěru, že spotřebu elektrické energie související s pohotovostním režimem při připojení na síť lze výrazně omezit. Toto nařízení by mělo zlepšit pronikání technologií přinášejících zlepšenou energetickou účinnost funkcí pohotovostního režimu při připojení na síť na trhy, což by podle odhadů ve srovnání se scénářem, kdy by nebyla přijata žádná opatření, vedlo v roce 2020 k úsporám elektrické energie ve výši 36 TWh a v roce 2025 ve výši 49 TWh.

(5)

Studie zejména zjistila, že pro dosažení těchto potenciálních úspor má zásadní význam funkce řízení spotřeby elektrické energie, která zařízení ve chvíli, kdy nezajišťuje hlavní funkci, přepne do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť. Uznává se, že zařízení opětovně aktivované vnějším nebo vnitřním signálem může být po omezenou dobu v aktivním režimu nezávisle na své hlavní funkci či funkcích, například pro to, aby bylo možno provést údržbu nebo stažení softwaru. Řízení spotřeby elektrické energie by mělo zajistit, aby se produkt po dokončení těchto úkonů vrátil do stavu pohotovostního režimu při připojení na síť.

(6)

Přípravná studie dospěla k závěru, že u pohotovostního režimu při připojení na síť je třeba rozlišovat požadavky podle míry dostupnosti sítě. Pro tyto účely byl určen omezený počet zařízení HiNA, mezi kterými figuruje router, síťový switch, bezdrátový přístupový bod sítě, hub a modem, jejichž hlavní funkcí je zpracovávat provoz sítě. Jelikož u těchto zařízení se očekává, že budou reagovat na příchozí provoz okamžitě, stav pohotovostního režimu při připojení na síť se může rovnat klidovému stavu.

(7)

Vzhledem k tomu, že funkce v podmínkách pohotovostního režimu a pohotovostního režimu při připojení na síť jsou vzájemně propojeny a sortiment výrobků je stejný, konzultační fórum o ekodesignu dne 14. září 2011 podpořilo názor, že požadavky na ekodesign, pokud jde o pohotovostní režim při připojení na síť, by měly být stanoveny v aktu, kterým se změní stávající nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 (3).

(8)

Požadavky na pohotovostní režim a vypnutý stav a na pohotovostní režim při připojení na síť by měly být přezkoumány společně. Vzhledem k tomu, že datum přezkumu stanovené v nařízení (ES) č. 1275/2008 předchází vstupu v platnost první etapy požadavků na pohotovostní režim při připojení na síť, datum přezkumu stanovené v nařízení by mělo být o jeden rok odloženo.

(9)

Vzhledem k tomu, že televizní přijímače, které jsou předmětem výrobkově specifického prováděcího opatření pro ekodesign, byly vyňaty z působnosti nařízení (ES) č. 1275/2008, jsou požadavky na ekodesign pohotovostního režimu při připojení na síť pro televizní přijímače uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 642/2009 (4). V rámci technické, environmentální a ekonomické studie o pohotovostním režimu při připojení na síť byl učiněn odhad, že splnění požadavků na ekodesign pohotovostního režimu při připojení na síť pro televizní přijímače by do roku 2020 přineslo úspory přibližně 10 TWh.

(10)

U kávovarů konzultační fóra o ekodesignu (5) dne 16. prosince 2011 a dne 18. dubna 2012 podpořila názor, že by nemělo být přijato výrobkově specifické prováděcí opatření, ale že pro kávovary by měly být jednoznačněji stanoveny požadavky na pohotovostní režim v nařízení (ES) č. 1275/2008.

(11)

Toto nařízení zavádí specifikace pro uplatňování požadavků na řízení spotřeby elektrické energie kávovarů, pokud jde o implicitní dobu, po jejímž uplynutí se zařízení automaticky přepne do pohotovostního režimu / vypnutého stavu.

(12)

Z technické, environmentální a ekonomické studie o kávovarech pro domácnost, provedené v rámci směrnice o ekodesignu, lze dojít k závěru, že omezení implicitní doby, po jejímž uplynutí se kávovary automaticky přepnou do pohotovostního režimu / vypnutého stavu, povede do roku 2020 k dodatečným ročním úsporám více než 2 TWh. Tyto úspory nebyly vzaty v úvahu v rámci úspor předpokládaných v souvislosti s nařízením (ES) č. 1275/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 1275/2008

Nařízení (ES) č. 1275/2008 se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

2)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign týkající se spotřeby elektrické energie v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu při připojení na síť pro uvádění elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře na trh.

Toto nařízení se nevztahuje na elektrická a elektronická zařízení určená pro domácnosti a kanceláře, která jsou s ohledem na zamýšlené fungování uváděna na trh s nízkonapěťovým externím zdrojem napájení.“

3)

V článku 2 se doplňují tyto nové definice:

„10)

„Sítí“ se rozumí komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačních zásad, komunikačních postupů a formátů (protokolů).

11)

„Pohotovostním režimem při připojení na síť“ se rozumí stav, v němž je zařízení schopno obnovit funkci prostřednictvím dálkového signálu ze síťového připojení.

12)

„Dálkovým signálem“ se rozumí signál, který přichází z oblasti mimo zařízení prostřednictvím sítě.

13)

„Síťovým portem“ se rozumí pevné nebo bezdrátové fyzické rozhraní pro připojení k síti, které se nachází na zařízení a pomocí kterého lze zařízení dálkově aktivovat.

14)

„Logickým síťovým portem“ se rozumí síťová technologie fungující na fyzickém síťovém portu.

15)

„Fyzickým síťovým portem“ se rozumí fyzické médium (hardware) síťového portu. Na fyzickém síťovém portu mohou fungovat dvě nebo více síťových technologií.

16)

„Dostupností sítě“ se rozumí schopnost zařízení obnovit funkce poté, co byl síťovým portem zjištěn dálkový signál.

17)

„Zařízením připojeným na síť“ se rozumí zařízení, které lze připojit k síti a které má jeden nebo více síťových portů.

18)

„Zařízením připojeným na síť s vysokou dostupností sítě“ (zařízení HiNA) se rozumí zařízení, které má jako hlavní funkci (hlavní funkce) výhradně jednu nebo více z těchto funkcí: router, síťový switch, bezdrátový přístupový bod sítě, hub, modem, telefon VoIP, videotelefon.

19)

„Zařízením připojeným na síť s funkcí vysoké dostupnosti sítě“ (zařízení s funkcí HiNA) se rozumí zařízení s funkcí routeru, síťového switche, bezdrátového přístupového bodu sítě nebo jejich kombinace, které ale není zařízením HiNA.

20)

„Routerem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je určovat optimální trasu, po které by měl probíhat provoz sítě. Routery přeposílají pakety z jedné sítě do druhé na základě informací síťové vrstvy (L3).

21)

„Síťovým switchem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je filtrovat, přeposílat a distribuovat rámce na základě adresy určení každého rámce. Všechny switche pracují minimálně ve spojové vrstvě (L2).

22)

„Bezdrátovým přístupovým bodem sítě“ se rozumí zařízení, jehož hlavní funkcí je poskytovat připojení IEEE 802.11 (Wi-Fi) většímu počtu klientů.

23)

„Hubem“ se rozumí síťové zařízení, které obsahuje větší počet portů a používá se k propojení segmentů místní sítě.

24)

„Modemem“ se rozumí zařízení, jehož hlavní funkcí je vysílání a příjem digitálně modulovaných analogových signálů v pevných sítích.

25)

„Tiskovým zařízením“ se rozumí zařízení, které na základě elektronických vstupních informací produkuje papírový výstup. Tiskové zařízení může mít další funkce a může být uváděno na trh jako multifunkční zařízení nebo multifunkční výrobek.

26)

„Velkoformátovou tiskárnou“ se rozumí tiskové zařízení určené pro tisk na média formátu A2 a větší, včetně zařízení určených pro nekonečná média o šířce nejméně 406 mm.

27)

„Dálkovým komunikačním systémem“ se rozumí specializovaný systém pro videokonference s vysokým rozlišením a pro spolupráci, který zahrnuje uživatelské rozhraní, kameru s vysokým rozlišením, displej, zvukový systém a schopnosti kódování a dekódování videa a audia.

28)

„Kávovarem pro domácnost“ se rozumí nekomerční spotřebič pro vaření kávy.

29)

„Překapávacím kávovarem pro domácnost s filtrem“ se rozumí kávovar pro domácnost, který využívá k vyluhování kávy prosakování.

30)

„Topným článkem“ se rozumí součást kávovaru, která přeměňuje elektrickou energii na teplo k ohřátí vody.

31)

„Předehřevem šálků“ se rozumí funkce pro ohřívání šálků, které jsou uloženy na kávovaru.

32)

„Cyklem vaření“ se rozumí proces, který musí být proveden pro přípravu kávy.

33)

„Samočisticím procesem“ se rozumí proces, který kávovar provádí za účelem vyčištění svého vnitřku. Tento proces může spočívat buď v prostém propláchnutí, nebo v mytí za použití zvláštních přísad.

34)

„Odstraňováním vodního kamene“ se rozumí proces, který kávovar provádí za účelem úplného nebo částečného odstranění případných usazenin vodního kamene ve svém vnitřku.

35)

„Stolním počítačem typu tenký klient“ se rozumí počítač, jehož primární funkčnost zajišťuje připojení ke vzdáleným výpočetním zařízením (např. k počítačovému serveru, ke vzdálené pracovní stanici) a ve kterém není zabudováno žádné rotační paměťové médium. Hlavní jednotka stolního počítače typu tenký klient musí být určena k použití na trvalém stanovišti (např. na stole) a není konstruována jako přenosná. Stolní počítače typu tenký klient mohou zobrazovat výstupní informace buď na externím monitoru, nebo na integrovaném displeji, pokud je takový displej součástí výrobku.

36)

„Pracovní stanicí“ se rozumí vysoce výkonný počítač pro jednoho uživatele, který se používá především pro grafické aplikace, programy pro projektování pomocí počítače (CAD), vývoj softwaru, finanční a vědecké aplikace a další výpočetně náročné úlohy a který má tyto charakteristiky:

a)

má střední dobu mezi poruchami (MTBF) alespoň 15 000 hodin;

b)

má kód opravy chyb (ECC) a/nebo vyrovnávací paměť;

c)

splňuje tři z pěti následujících charakteristik:

1)

má podporu přídavného napájení pro vysoce náročnou grafiku (tzn. šestipinové 12 V přídavné napájení PCI-E);

2)

jeho systém je kromě zásuvky (zásuvek) pro grafiku a/nebo podpory PCI-X vybaven na základní desce pevným připojením pro zásuvky vyššího typu než × 4 PCI-E;

3)

nepodporuje grafické aplikace, které využívají jednotného přístupu do paměti (UMA);

4)

obsahuje pět nebo více zásuvek PCI, PCI-E nebo PCI-X;

5)

je schopen víceprocesorové podpory dvou nebo více procesorů (musí podporovat fyzicky oddělené procesorové sady/patice, což znamená, že tuto podmínku nesplňuje, pokud podporuje pouze jeden vícejádrový procesor).

37)

„Mobilní pracovní stanicí“ se rozumí vysoce výkonný počítač pro jednoho uživatele, který se používá především pro grafické aplikace, programy pro projektování pomocí počítače (CAD), vývoj softwaru, finanční a vědecké aplikace a další výpočetně náročné úlohy, s výjimkou počítačových her, a který je speciálně konstruovaný jako přenosný a koncipovaný tak, aby mohl být provozován delší dobu jak s přímým připojením ke zdroji střídavého proudu, tak i bez něho. Mobilní pracovní stanice využívají integrovaný displej a jsou napájeny z integrované baterie nebo jiného přenosného zdroje napájení. Většina mobilních pracovních stanic používá vnější napájecí zdroj a většina z nich má zabudovanou klávesnici a ukazovací zařízení.

Mobilní pracovní stanice se vyznačuje těmito charakteristikami:

a)

má střední dobu mezi poruchami (MTBF) alespoň 13 000 hodin;

b)

má alespoň jednu samostatnou grafickou kartu (dGfx) vyhovující klasifikaci G3 (s šířkou paměťové sběrnice > 128 bitů), G4, G5, G6 nebo G7;

c)

podporuje využití tří nebo více vnitřních paměťových médií;

d)

podporuje nejméně 32 GB systémové paměti.

38)

„Malým serverem“ se rozumí druh počítače, který obvykle používá součástky stolních počítačů v uspořádání běžném u stolních počítačů, ale je určen především jako úložný hostitelský počítač pro jiné počítače a k provádění funkcí, jako je poskytování infrastrukturních síťových služeb a fungování jako hostitelský počítač pro data nebo média, a který se vyznačuje těmito charakteristikami:

a)

má podobu podstavce či věže nebo jiný tvar podobný tvaru stolního počítače, přičemž veškeré zpracování dat, paměť a síťové rozhraní je obsaženo v jedné skříni;

b)

je konstruován tak, aby byl v provozu 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu;

c)

je primárně určen k provozu v prostředí, kde k němu přistupuje více uživatelů současně prostřednictvím síťově napojených klientských jednotek;

d)

je-li uváděn na trh s operačním systémem, tento operační systém je koncipován pro domácí a nenáročné serverové aplikace;

e)

není uváděn na trh s jinou samostatnou grafickou kartou (dGfx), než která vyhovuje klasifikaci G1.

39)

„Počítačovým serverem“ se rozumí výpočetní zařízení, které poskytuje služby a řídí v síti propojené zdroje pro klientská zařízení, jako jsou stolní počítače, notebooky, stolní počítače typu tenký klient, IP telefony nebo jiné počítačové servery. Počítačový server je na trh uváděn obvykle pro použití v datových centrech a kancelářském/podnikovém prostředí. Informace přichází do počítačového serveru především prostřednictvím síťových propojení, a nikoli přímo ze vstupních periferních zařízení, jako je klávesnice nebo myš.

Počítačový server se vyznačuje těmito charakteristikami:

a)

je navržen tak, aby podporoval operační systémy počítačových serverů a/nebo hypervizory a aby na něm běžely podnikové aplikace, jejichž instalaci provádí uživatel;

b)

podporuje kód opravy chyb (ECC) a/nebo vyrovnávací paměť (a to paměťové moduly s vyrovnávací pamětí s dvouřadými vývody (DIMM) i konfigurace s vnitřní vyrovnávací pamětí (BOB));

c)

je uváděn na trh s jedním nebo více zdroji napájení AC/DC;

d)

všechny procesory mají přístup ke sdílené systémové paměti a jsou nezávisle viditelné pro jediný operační systém nebo hypervizor.“

4)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign týkající se spotřeby elektrické energie v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu při připojení na síť jsou uvedeny v příloze II.“

5)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Revize

Nejpozději do 7. ledna 2016 Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledky přezkumu předloží konzultačnímu fóru. Přezkum se zaměří zejména na působnost a požadavky, pokud jde o pohotovostní režim / vypnutý stav, a na vhodnost a úroveň požadavků na pohotovostní režim při připojení na síť s ohledem na třetí etapu provádění (2019).

Přezkum by se mohl zaměřit mimo jiné na profesionální zařízení a dálkově ovládané výrobky vybavené elektrickými motory.“

6)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Bod 1 přílohy II se použije od 7. ledna 2010.

Bod 2 přílohy II se použije od 7. ledna 2013.

Bod 3 přílohy II se použije od 1. ledna 2015.

Bod 4 přílohy II se použije od 1. ledna 2017.

Bod 5 přílohy II se použije od 1. ledna 2019.

Bod 6 přílohy II se použije od 1. ledna 2015.

Bod 7 přílohy II se použije od 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.“

7)

Příloha II se mění takto:

a)

Bod 2 písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

Řízení spotřeby elektrické energie pro všechna zařízení kromě zařízení připojených na síť

S výjimkou případů, kdy by to nebylo vhodné pro jeho zamýšlené použití, musí zařízení nabízet funkci řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkci. Když zařízení nezajišťuje hlavní funkci a na jeho funkcích není závislý jiný energetický spotřebič (nejsou závislé jiné energetické spotřebiče), funkce řízení spotřeby elektrické energie po nejkratší možné době, která je přiměřená zamýšlenému účelu použití zařízení, zařízení automaticky přepne:

do pohotovostního režimu nebo

do vypnutého stavu nebo

do jiného stavu, ve kterém nebudou překročeny platné požadavky na spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a/nebo v pohotovostním režimu, když je zařízení připojeno k síťovému zdroji.

Funkce řízení spotřeby elektrické energie musí být aktivována.“

b)

Tento text se vkládá jako nové body 3, 4, 5, 6 a 7:

3.   Od 1. ledna 2015:

a)

Možnost deaktivace bezdrátového síťového připojení (bezdrátových síťových připojení)

Jakékoli zařízení připojené na síť, které může být připojeno k bezdrátové síti, musí uživateli nabízet možnost deaktivovat bezdrátové síťové spojení (bezdrátová síťová spojení). Tento požadavek se nevztahuje na výrobky, které jsou založeny na jediném bezdrátovém síťovém připojení pro zamýšlené použití a nemají žádné pevné síťové připojení.

b)

Řízení spotřeby elektrické energie pro zařízení připojená na síť

S výjimkou případů, kdy by to nebylo vhodné pro jeho zamýšlené použití, musí zařízení nabízet funkci řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkci. Když zařízení nezajišťuje hlavní funkci a na jeho funkcích není závislý jiný energetický spotřebič (nejsou závislé jiné energetické spotřebiče), funkce řízení spotřeby elektrické energie po nejkratší možné době, která je přiměřená zamýšlenému účelu použití zařízení, automaticky přepne zařízení do pohotovostního režimu při připojení na síť.

Ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť může funkce řízení spotřeby elektrické energie automaticky přepnout zařízení do pohotovostního režimu nebo do vypnutého stavu či jiného stavu, ve kterém nebudou překročeny platné požadavky na spotřebu elektrické energie v pohotovostním režimu a/nebo ve vypnutém stavu.

Funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce musí být k dispozici pro všechny síťové porty zařízení připojeného na síť.

Funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce musí být aktivována, ledaže jsou všechny síťové porty deaktivovány. V takovém případě se musí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce aktivovat, jestliže se aktivuje kterýkoliv ze síťových portů.

Implicitní doba, po jejímž uplynutí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce automaticky přepne zařízení do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť, nesmí přesáhnout 20 minut.

c)

Zařízení připojené na síť, které má jeden nebo více pohotovostních režimů, musí splňovat požadavky pro tento pohotovostní režim (tyto pohotovostní režimy), když jsou všechny síťové porty deaktivovány.

d)

Zařízení připojené na síť jiné než zařízení HiNA musí splňovat ustanovení bodu 2 písm. d), když jsou všechny síťové porty deaktivovány.

e)

Spotřeba elektrické energie ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť:

Spotřeba elektrické energie zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 12,00 W.

Spotřeba elektrické energie jiného zařízení připojeného na síť ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 6,00 W.

Meze spotřeby elektrické energie stanovené v písmenu e) se nevztahují na:

i)

tisková zařízení s dodávkou energie o jmenovitém výkonu vyšším než 750 W,

ii)

velkoformátové tiskárny,

iii)

dálkové komunikační systémy,

iv)

stolní počítače typu tenký klient,

v)

pracovní stanice,

vi)

mobilní pracovní stanice,

vii)

malé servery,

viii)

počítačové servery.

4.   Od 1. ledna 2017:

Kromě požadavků uvedených v bodě 3 písm. a) a b) se použijí tato ustanovení:

a)

Zařízení připojené na síť, které má jeden nebo více pohotovostních režimů, musí splňovat požadavky pro tento pohotovostní režim (tyto pohotovostní režimy), když jsou všechny pevné síťové porty odpojeny a když jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány.

b)

Zařízení připojené na síť jiné než zařízení HiNA musí splňovat ustanovení bodu 2 písm. d), když jsou všechny pevné síťové porty odpojeny a když jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány.

c)

Spotřeba elektrické energie ve stavu zajišťujícím „pohotovostní režim při připojení na síť“:

 

Spotřeba elektrické energie zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 8,00 W.

 

Spotřeba elektrické energie jiného zařízení připojeného na síť ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 3,00 W.

 

Meze spotřeby elektrické energie stanovené v písmenu c) se nevztahují na:

i)

velkoformátové tiskárny,

ii)

stolní počítače typu tenký klient,

iii)

pracovní stanice,

iv)

mobilní pracovní stanice,

v)

malé servery,

vi)

počítačové servery.

5.   Od 1. ledna 2019:

Na zařízení připojená na síť jiná než zařízení HiNA nebo jiná než zařízení s funkcí HiNA se kromě požadavků uvedených v bodě 3 písm. a) a b) a v bodě 4 písm. a), b) a c) použijí tato ustanovení:

Spotřeba elektrické energie zařízení připojeného na síť jiného než zařízení HiNA nebo jiného než zařízení s funkcí HiNA ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 2,00 W.

6.   Od 1. ledna 2015:

U kávovarů se implicitní doba, po jejímž uplynutí se zařízení automaticky přepne do režimů a stavů uvedených v příloze II bodě 2 písm. d), stanoví takto:

pro překapávací kávovary s filtrem určené pro domácnost a uchovávající kávu v izolované konvici nejdéle pět minut po dokončení posledního cyklu vaření nebo 30 minut po dokončení odstraňování vodního kamene nebo samočisticího procesu,

pro překapávací kávovary s filtrem určené pro domácnost a uchovávající kávu v neizolované konvici nejdéle 40 minut po dokončení posledního cyklu vaření nebo 30 minut po dokončení odstraňování vodního kamene nebo samočisticího procesu,

pro kávovary pro domácnost jiné než překapávací kávovary s filtrem nejdéle 30 minut po dokončení posledního cyklu vaření nebo nejdéle 30 minut po aktivaci topného článku nebo nejdéle 60 minut po aktivaci funkce předehřevu šálků nebo nejdéle 30 minut po dokončení odstraňování vodního kamene nebo samočisticího procesu, ledaže došlo ke spuštění alarmu vyžadujícího zásah uživatelů k zabránění možnému poškození nebo nehodě.

Do výše uvedeného data se požadavky na ekodesign stanovené v příloze II bodě 2 písm. d) nepoužijí.

7.   Požadavky na informace o výrobku

Od 1. ledna 2015 musí být pro zařízení připojená na síť na volně dostupných internetových stránkách výrobců viditelně uvedeny tyto informace:

a)

Pro každý pohotovostní režim a/nebo vypnutý stav a stav zajišťující pohotovostní režim při připojení na síť, do kterých je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí:

hodnoty spotřeby elektrické energie ve wattech zaokrouhlené na jedno desetinné místo,

doba, po jejímž uplynutí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce automaticky přepne zařízení do pohotovostního režimu a/nebo vypnutého stavu a/nebo stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť.

b)

Spotřeba elektrické energie výrobku v pohotovostním režimu při připojení na síť, když jsou všechny pevné síťové porty připojeny a všechny bezdrátové síťové porty aktivovány.

c)

Pokyny k aktivaci a deaktivaci bezdrátových síťových portů.

Informace o spotřebě elektrické energie výrobku v pohotovostním režimu při připojení na síť uvedené v písmenu b) a pokyny uvedené v písmenu c) musí být také uvedeny v uživatelském návodu.“

c)

Bod 3 se nahrazuje novým bodem 8:

„8.   Měření

Spotřebu elektrické energie uvedenou v bodě 1 písm. a) a b), v bodě 2 písm. a) a b), v bodě 3 písm. e), v bodě 4 písm. c) a v bodě 5 a implicitní doby uvedené v bodě 6 určí spolehlivé, přesné a opakovatelné měření, které se provede s ohledem na obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod.“

d)

Bod 4 se nahrazuje novým bodem 9:

„9.   Informace, které budou poskytovat výrobci

Pro účely posuzování shody podle článku 4 musí být v technické dokumentaci obsaženy tyto prvky:

a)

Pro každý pohotovostní režim a/nebo vypnutý stav:

hodnoty spotřeby elektrické energie ve wattech zaokrouhlené na jedno desetinné místo,

použitá metoda měření,

popis způsobu, kterým byl zvolen nebo naprogramován režim zařízení,

sled událostí, které vedou k dosažení stavu, ve kterém zařízení automaticky mění režimy,

případné poznámky týkající se provozu zařízení, např. informace o tom, jak uživatel přepíná zařízení do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť,

případně implicitní doba, po jejímž uplynutí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce automaticky přepne zařízení do příslušného režimu nebo stavu nízké spotřeby.

b)

Pro zařízení připojená na síť:

počet a typ síťových portů a, s výjimkou bezdrátových síťových portů, umístění těchto portů na zařízení, zejména musí být uvedeno, zda stejný fyzický síťový port zahrnuje dva nebo více typů síťových portů,

zda jsou všechny síťové porty před dodáním deaktivovány,

zda zařízení odpovídá definici zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA; v případě, že nejsou uvedeny žádné informace, má se za to, že tomu tak není,

a pro každý typ síťového portu:

implicitní doba, po jejímž uplynutí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce přepne zařízení do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť,

signál používaný pro opětovnou aktivaci zařízení,

(maximální) výkonové specifikace,

(maximální) spotřeba elektrické energie zařízení ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce přepne zařízení, jestliže je pro dálkovou aktivaci použit pouze tento port,

komunikační protokol, který zařízení používá.

Pokud nejsou poskytnuty žádné informace, zařízení se nepovažuje za zařízení připojené na síť, ledaže by poskytovalo funkce routeru, síťového switche, bezdrátového přístupového bodu sítě (který není terminálem), hubu, modemu, telefonu VoIP nebo videotelefonu.

c)

Zkušební parametry pro měření:

okolní teplota,

zkušební napětí ve voltech (V) a kmitočet v hertzích (Hz),

celkové harmonické zkreslení elektrické rozvodné soustavy,

informace a dokumentace o přístrojovém vybavení, nastavení a obvodech použitých pro elektrické zkoušení.

d)

Parametry zařízení podstatné pro posuzování shody s požadavky uvedenými v bodě 1 písm. c) nebo případně s požadavky uvedenými v bodě 2 písm. c) a/nebo v bodě 2 písm. d) a/nebo v bodě 3 písm. b), a to včetně času potřebného pro to, aby zařízení automaticky dosáhlo pohotovostního režimu nebo vypnutého stavu nebo jiného stavu, ve kterém nepřekročí použitelné požadavky na spotřebu energie pro vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim.

Zejména pak musí být případně poskytnuto technické odůvodnění, proč požadavky uvedené v bodě 1 písm. c) nebo požadavky uvedené v bodě 2 písm. c) a/nebo v bodě 2 písm. d) a/nebo v bodě 3 písm. b) nejsou přiměřené zamýšlenému použití zařízení. Potřeba zachovat jedno nebo více síťových připojení nebo počkat na dálkový signál není považována za technické odůvodnění výjimky z požadavků stanovených v bodě 2 písm. d) v případě zařízení, které není výrobcem definováno jako zařízení připojené na síť.“

8)

V příloze III se doplňuje nový text, který zní:

„S ohledem na požadavky stanovené v příloze II bodě 2 písm. d) použijí orgány členských států výše uvedeného platného postupu pro měření spotřeby elektrické energie poté, co funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce přepne zařízení do příslušného režimu nebo stavu.

S ohledem na požadavky stanovené v příloze II bodě 3 písm. c) a bodě 4 písm. a) použijí orgány členských států výše uvedeného platného postupu poté, co deaktivují a/nebo případně odpojí všechny síťové porty dané jednotky.

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (6) použijí orgány členských států následující postup pro ověřování požadavků stanovených v příloze II bodech 3 a 4.

Orgány členských států provedou zkoušku u jedné jediné jednotky, a to takto:

 

Jestliže má zařízení podle technické dokumentace jeden typ síťového portu a jestliže jsou k dispozici dva nebo více portů uvedeného typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu. V případě většího počtu bezdrátových síťových portů stejného typu se musí ostatní bezdrátové porty deaktivovat, pokud je to možné. V případě většího počtu pevných síťových portů stejného typu se musí pro účely ověření dle požadavků uvedených v příloze II bodě 3 ostatní síťové porty deaktivovat, je-li to možné. Pokud je k dispozici pouze jeden síťový port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu.

 

Jednotka se uvede do zapnutého stavu. Jakmile jednotka v zapnutém stavu řádně funguje, je povoleno přejít do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť a měří se spotřeba elektrické energie. Poté se do zařízení přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je zařízení opětovně aktivováno.

 

Jestliže má zařízení podle technické dokumentace více než jeden typ síťového portu, u každého typu síťového portu se opakuje následující postup. Jsou-li k dispozici dva nebo více síťových portů jednoho typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu.

 

Je-li pro určitý typ portu k dispozici pouze jeden port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu. Nevyužité bezdrátové porty se musí deaktivovat, pokud je to možné. V případě ověřování dle požadavků uvedených v příloze II bodě 3 se musí deaktivovat nevyužité pevné síťové porty, pokud je to možné.

 

Jednotka se uvede do zapnutého stavu. Jakmile jednotka v zapnutém stavu řádně funguje, je povoleno přejít do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť a měří se spotřeba elektrické energie. Poté se do zařízení přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je zařízení opětovně aktivováno. Pokud je jeden fyzický síťový port společný pro dva nebo více typů (logických) síťových portů, opakuje se tento postup pro každý typ logického síťového portu, přičemž ostatní logické síťové porty jsou logicky odpojeny.

 

Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, jestliže výsledky pro každý typ síťového portu nepřesahují mezní hodnotu o více než 10 %.

 

V opačném případě se zkoušejí další tři jednotky. Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, pokud průměrná hodnota z výsledků pro každý typ síťového portu z uvedených tří zkoušek nepřesahuje mezní hodnotu o více než 10 %.

 

V opačném případě se model považuje za nevyhovující.

 

Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušení a jiné relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovující povaze modelu.

Kromě výše uvedených postupů musí orgány členských států používat spolehlivé, přesné a opakovatelné postupy měření, které zohledňují všeobecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod, včetně metod stanovených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

9)

Za poslední větu přílohy IV se doplňuje nový text, který zní takto:

„Pohotovostní režim při připojení na síť: 3 W pro zařízení HiNA, 1 W nebo méně pro jiná zařízení než zařízení HiNA.“

Článek 2

Změny nařízení (ES) č. 642/2009

Nařízení (ES) č. 642/2009 se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují nové definice, které znějí:

„12)

„sítí“ se rozumí komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačních zásad, komunikačních postupů a formátů (protokolů);

13)

„síťovým portem“ se rozumí pevné nebo bezdrátové fyzické rozhraní pro připojení k síti na televizním přijímači, pomocí něhož lze televizní přijímač dálkově aktivovat;

14)

„televizním přijímačem připojeným na síť“ se rozumí televizní přijímač, který lze připojit k síti a který má jeden nebo více síťových portů;

15)

„dostupností sítě“ se rozumí schopnost televizního přijímače obnovit funkce poté, co byl síťovým portem zjištěn dálkový signál;

16)

„dálkovým signálem“ se rozumí signál, který přichází z oblasti mimo televizní přijímač prostřednictvím sítě;

17)

„pohotovostním režimem při připojení na síť“ se rozumí stav, v němž je televizní přijímač schopen obnovit funkci prostřednictvím dálkového signálu ze síťového připojení;

18)

„televizním přijímačem připojeným na síť s funkcí vysoké dostupnosti sítě“ (televizní přijímač s funkcí HiNA) se rozumí televizní přijímač s funkcí routeru, síťového switche, bezdrátového přístupového bodu sítě (který není terminálem) nebo jejich kombinace;

19)

„routerem“ se rozumí síťové zařízení, které ve své hlavní funkci určuje optimální trasu, po které by měl probíhat provoz sítě. Routery přeposílají pakety z jedné sítě do druhé na základě informací síťové vrstvy (L3);

20)

„síťovým switchem“ se rozumí síťové zařízení, které ve své hlavní funkci filtruje, přeposílá a distribuuje rámce na základě adresy určení každého rámce. Všechny switche pracují minimálně ve spojové vrstvě (L2);

21)

„bezdrátovým přístupovým bodem sítě“ se rozumí zařízení, které ve své hlavní funkci poskytuje připojení IEEE 802.11 (Wi-Fi) většímu počtu klientů.“

2)

Příloha I se mění takto:

a)

Jako nová část 3 se vkládá tento text, který zní:

„3.   SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU PŘI PŘIPOJENÍ NA SÍŤ

Pro televizní přijímače připojené na síť platí tyto požadavky:

1)

Od 1. ledna 2015:

a)

Možnost deaktivace bezdrátového síťového připojení (bezdrátových síťových připojení):

Jestliže je televizní přijímač připojený na síť vybaven funkcí pro připojení k bezdrátové síti, musí mít uživatel možnost deaktivovat bezdrátové síťové připojení (bezdrátová síťová připojení). Tento požadavek se nevztahuje na výrobky, které jsou založeny na jediném bezdrátovém síťovém připojení pro zamýšlené použití a nemají žádné pevné síťové připojení.

b)

Řízení spotřeby elektrické energie pro televizní přijímače připojené na síť:

Televizní přijímače připojené na síť jsou vybaveny funkcí s těmito vlastnostmi:

 

Maximálně po čtyřech hodinách v zapnutém stavu od posledního zásahu uživatele a/nebo změny kanálu se televizní přijímač automaticky přepne ze zapnutého stavu do pohotovostního režimu při připojení na síť nebo do jakéhokoli jiného stavu, ve kterém nebudou překročeny platné požadavky na spotřebu elektrické energie ve stavech zajišťujících pohotovostní režim při připojení na síť.

 

Než se televizní přijímače automaticky přepnou ze zapnutého stavu do příslušných stavů/režimů, na obrazovce se objeví upozornění. Tato funkce je nastavena jako implicitní.

 

Ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť může funkce řízení spotřeby elektrické energie automaticky přepnout televizní přijímač do pohotovostního režimu nebo do vypnutého stavu či jiného stavu, ve kterém nebudou překročeny platné požadavky na spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a/nebo v pohotovostním režimu.

 

Funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce musí být k dispozici pro všechny síťové porty televizního přijímače připojeného na síť.

 

Funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce musí být aktivována, ledaže jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány. V takovém případě se musí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce aktivovat, jestliže se aktivuje kterýkoliv ze síťových portů.

c)

Televizní přijímač připojený na síť, který má jeden nebo více pohotovostních režimů, musí splňovat požadavky pro tento pohotovostní režim (tyto pohotovostní režimy), když jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány.

d)

Spotřeba elektrické energie ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť:

 

Spotřeba elektrické energie televizního přijímače s funkcí HiNA ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je televizní přijímač přepínán funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 12,00 W.

 

Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů, které nejsou vybaveny funkcí HiNA, ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je televizní přijímač přepínán funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 6,00 W.

2)

Od 1. ledna 2017:

Kromě požadavků uvedených v bodě 1 písm. a) a b) se použijí tato ustanovení:

a)

Televizní přijímač připojený na síť, který má jeden nebo více pohotovostních režimů, musí splňovat požadavky pro tento pohotovostní režim (tyto pohotovostní režimy), když jsou všechny pevné síťové porty odpojeny a když jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány.

b)

Televizní přijímač připojený na síť musí splňovat ustanovení části 2 bodu 2 písm. d), když jsou všechny pevné síťové porty odpojeny a když jsou všechny síťové porty deaktivovány.

c)

Spotřeba elektrické energie ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť:

 

Spotřeba elektrické energie televizního přijímače s funkcí HiNA ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého je televizní přijímač přepínán funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 8,00 W.

 

Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů, které nejsou vybaveny funkcí HiNA, ve stavu pohotovostního režimu při připojení na síť, do kterého je televizní přijímač přepínán funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 3,00 W.

3)

Od 1. ledna 2019:

Na televizní přijímače připojené na síť jiné než zařízení HiNA nebo jiné než televizní přijímače s funkcí HiNA se kromě požadavků uvedených v bodě 1 písm. a) a b) a v bodě 2 písm. a), b) a c) použijí tato ustanovení:

Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů, které nejsou vybaveny funkcí HiNA, ve stavu pohotovostního režimu při připojení na síť, do kterého je televizní přijímač přepínán funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, nesmí přesáhnout 2,00 W.“

b)

Dosavadní část 3 se označuje jako část 4.

c)

Dosavadní část 4 se označuje jako část 5.

d)

Dosavadní část 5 se označuje jako část 6.

e)

V části 5 bodě 1 (nové části 6 bodě 1) se za písmeno d) vkládá tento text jako nové písmeno e):

„e)

pro pohotovostní režim při připojení na síť

počet a typ síťových portů a, kromě bezdrátových síťových portů, umístění těchto portů na televizním přijímači, zejména musí být uvedeno, zda stejný fyzický síťový port zahrnuje dva nebo více typů síťových portů,

zda jsou všechny síťové porty před dodáním deaktivovány,

zda televizní přijímač odpovídá definici televizního přijímače s funkcí HiNA; v případě, že nejsou uvedeny žádné informace, má se za to, že televizní přijímač není zařízením HiNA nebo televizním přijímačem s funkcí HiNA.“

f)

V části 5 bodě 1 (nové části 6 bodě 1) se za písmeno e) vkládá tento text jako nové písmeno f):

„f)

pro každý typ síťového portu:

implicitní doba, po jejímž uplynutí funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce automaticky přepne televizní přijímač do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť,

signál používaný pro opětovnou aktivaci zařízení,

(maximální) výkonové specifikace,

(maximální) spotřeba elektrické energie televizního přijímače ve stavu zajišťujícím pohotovostní režim při připojení na síť, do kterého funkce řízení spotřeby elektrické energie nebo podobná funkce přepne zařízení, jestliže je pro dálkovou aktivaci použit pouze tento port.

V případě, že nejsou uvedeny žádné informace, televizní přijímač se nepovažuje za televizní přijímač připojený na síť.“

g)

Část 5 bod 1 písm. e) se označuje jako nová část 6 bod 1 písm. g).

h)

V části 5 bodě 2 (nové části 6 bodě 2) se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„—

hodnoty spotřeby elektrické energie pro každý pohotovostní režim a/nebo vypnutý stav a stav zajišťující pohotovostní režim při připojení na síť vyjádřené ve wattech (W) zaokrouhlené na dvě desetinná místa,“.

3)

V příloze II se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.   Měření spotřeby elektrické energie v pohotovostním režimu / ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu při připojení na síť

Měření spotřeby elektrické energie podle přílohy I částí 2 a 3 splňuje všechny tyto podmínky:

spotřeba elektrické energie uvedená v části 2 bodě 1 písm. a) a b), v části 2 bodě 2 písm. a) a b), v části 3 bodě 1 písm. d) a v části 3 bodě 2 písm. c) se zjišťuje spolehlivým, přesným a opakovatelným postupem měření, který zohledňuje obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod.“

4)

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

POSTUP OVĚŘOVÁNÍ

A.   Postup ověřování u požadavků stanovených v částech 1, 2, 4 a 5 přílohy I.

1)

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (7) použijí orgány členských států následující postup ověřování u požadavků stanovených v příloze I částech 1, 2, 4 a 5.

Orgány členského státu přezkoušejí jediný televizní přijímač.

Má se za to, že model je v souladu s ustanoveními přílohy I, jestliže:

a)

výsledná hodnota spotřeby elektrické energie při zapnutém stavu nepřekročí příslušnou mezní hodnotu stanovenou v příloze I části 1 bodech 1 a 2 o více než 7 % a

b)

výsledky pro vypnutý stav / pohotovostní režimy nepřekročí příslušné mezní hodnoty stanovené v příloze I části 2 bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 písm. a) a b) o více než 0,10 W a

c)

výsledek pro poměr nejvyšších stupňů jasu stanovený v příloze I části 5 neklesne pod 60 %.

Jestliže není dosaženo výsledků uvedených v bodě 1 písm. a) nebo b) nebo c), přezkoušejí se další tři jednotky stejného modelu.

2)

Poté, co byly přezkoušeny tři další jednotky stejného modelu, se má za to, že model je v souladu s požadavky stanovenými v příloze I, jestliže:

a)

průměrná výsledná hodnota spotřeby elektrické energie při zapnutém stavu těchto tří jednotek nepřekročí příslušnou mezní hodnotu stanovenou v příloze I části 1 bodech 1 a 2 o více než 7 % a

b)

průměr výsledků těchto tří jednotek pro vypnutý stav / pohotovostní režimy nepřekročí příslušné mezní hodnoty stanovené v příloze I části 2 bodě 1 písm. a) a b) a bodě 2 písm. a) a b) o více než 0,10 W a

c)

průměr výsledků těchto tří jednotek pro poměr nejvyšších stupňů jasu stanovený v příloze I části 5 neklesne pod 60 %.

Jestliže není dosaženo výsledků uvedených v bodě 2 písm. a) a b) a c), má se za to, že model není v souladu s požadavky.

B.   Postup ověřování u požadavků stanovených v části 3 přílohy I

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států následující postup ověřování dle požadavků stanovených v příloze I části 3 bodě 1 písm. d) a bodě 2 písm. c). Použijí příslušný níže uvedený postup poté, co deaktivují a/nebo případně odpojí všechny síťové porty dané jednotky.

Orgány členských států provedou zkoušku u jedné jediné jednotky, a to takto:

Jestliže má televizní přijímač podle technické dokumentace jeden typ síťového portu a jestliže jsou k dispozici dva nebo více portů uvedeného typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu. V případě většího počtu bezdrátových síťových portů stejného typu se musí ostatní bezdrátové porty deaktivovat, pokud je to možné. V případě většího počtu pevných síťových portů stejného typu se musí pro účely ověření dle požadavků uvedených v příloze I bodě 2 ostatní síťové porty deaktivovat, je-li to možné. Pokud je k dispozici pouze jeden síťový port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu.

Jednotka se uvede do zapnutého stavu. Jakmile jednotka v zapnutém stavu řádně funguje, je povoleno přejít do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť a měří se spotřeba elektrické energie. Poté se do televizního přijímače přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je televizní přijímač opětovně aktivován.

Jestliže má televizní přijímač podle technické dokumentace více než jeden typ síťového portu, u každého typu síťového portu se opakuje následující postup. Jsou-li k dispozici dva nebo více síťových portů jednoho typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu.

Je-li pro určitý typ síťového portu k dispozici pouze jeden port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu. Nevyužité bezdrátové porty se musí deaktivovat, pokud je to možné. V případě ověřování dle požadavků uvedených v příloze II bodě 3 se musí deaktivovat nevyužité pevné síťové porty, pokud je to možné.

Jednotka se uvede do zapnutého stavu. Jakmile jednotka v zapnutém stavu řádně funguje, je povoleno přejít do stavu zajišťujícího pohotovostní režim při připojení na síť a měří se spotřeba elektrické energie. Poté se do televizního přijímače přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je televizní přijímač opětovně aktivován.

Pokud je jeden fyzický síťový port společný pro dva nebo více typů (logických) síťových portů, opakuje se tento postup pro každý typ logického síťového portu, přičemž ostatní logické síťové porty jsou logicky odpojeny.

Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, jestliže výsledky pro každý typ síťového portu nepřesahují mezní hodnotu o více než 7 %.

V opačném případě se zkoušejí další tři jednotky. Model se považuje za vyhovující tomuto nařízení, pokud průměrná hodnota z výsledků pro každý typ síťového portu z uvedených tří zkoušek nepřesahuje mezní hodnotu o více než 7 %.

V opačném případě se model považuje za nevyhovující.

Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušení a jiné relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovující povaze modelu.

C.   Kontrola souladu

Za účelem kontroly souladu s požadavky použijí orgány členských států postup uvedený v příloze II a spolehlivé, přesné a opakovatelné postupy měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod, včetně metod uvedených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. srpna 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 45.

(4)  Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 42.

(5)  Úř. věst. L 190, 18.7.2008, s. 22.

(6)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.“

(7)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.“