30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/51

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Litvy na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Litva uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 9. dubna 2013 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2013 a dne 26. dubna 2013 svůj konvergenční program na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický a obecně odpovídá prognóze útvarů Komise z jara 2013. Ambiciózní fiskální konsolidací započatou v roce 2009 byl schodek veřejných financí v roce 2012 stlačen na 3,2 % HDP, což je považováno za úroveň dostatečnou ke zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, s ohledem na náklady systémové důchodové reformy. Snížení schodku bylo do určité míry založeno i na silném hospodářském růstu a dočasném zmrazení výdajů. Střednědobý rozpočtový cíl programu klesl z +0,5 % na –1,0 %, což je i nadále v souladu s cíli Paktu o stabilitě a růstu.

Rozpočtová strategie popsaná v konvergenčním programu si klade za cíl dosažení střednědobého rozpočtového cíle do roku 2016. Na základě (nově vypočteného) strukturálního rozpočtového salda je roční strukturální pokrok v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle vyšší než 0,5 % HDP. Referenční hodnota výdajů stanovená v Paktu o stabilitě a růstu je v průběhu programového období splněna. Korekce je v mírném předstihu a odvíjí se především od omezování výdajů, avšak je pouze částečně podpořena konkrétními opatřeními, včetně jednorázových, která nejsou vždy specifikována. Prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že strukturální korekce dosáhne v letech 2013 a 2014 0,3 % a 0,0 % HDP, a zůstane tak pod požadovaným pokrokem o hodnotě 0,5 % HDP, což rovněž zpochybňuje tempo korekce uvedené v konvergenčním programu. Je třeba upřesnit další konsolidační opatření a zvážit strukturální reformy, včetně přesunu k příjmově založeným opatřením. V roce 2012 zůstal veřejný dluh pod úrovní 60 % HDP (40,7 %) a předpokládá se, že během programového období mírně klesne. Zatímco konvergenční program očekává, že dluh se v roce 2013 sníží na 39,7 % a do roku 2016 dále klesne na 34,5 %, prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že v roce 2013 se sníží na 40,1 % HDP a v roce 2014 na 39,4 %. Rozdíly plynou především z předpokladu nižších schodků v konvergenčním programu.

(10)

I když se schodek postupně snižoval, nedisponuje Litva stále dostatečnými fiskálními možnostmi, jak reagovat na nepříznivé šoky. Existuje však prostor pro zmírnění pokřivenosti zdanění a další pokrok v dodržování daňových předpisů. Litva má i nadále nejnižší poměr zdanění k HDP v Unii a konsolidace se zaměřila především na výdajovou stránku. Stále existuje prostor pro zvážení využití dalších daňových zdrojů, které nejméně omezují růst, například environmentální daně a periodickou daň z nemovitostí. I když Litva přijala kroky ke zvýšení příjmů z periodické daně z nemovitostí, zdá se, že zde existuje další prostor. Litevské příjmy z environmentálních daní mají klesající tendenci a v roce 2011 byly druhé nejnižší v Unii, mimo jiné v důsledku nejnižšího zdanění dopravy v Unii. To neusnadňuje snižování vysoké energetické náročnosti litevského hospodářství. Současně by při fiskální konsolidaci měly být upřednostňovány prorůstové výdaje, například do výzkumu a vzdělávání. Provedení právních předpisů zpřísňujících fiskální rámec bylo odloženo. Litevský fiskální rámec nedokázal v letech kladného produktu zabránit procyklické fiskální politice. Změna zákona o rozpočtové skladbě v roce 2012 je krok správným směrem. Je třeba zlepšit monitorování, prvky odpovědnosti a provádění rozpočtového procesu, zejména u obcí, a zajistit závaznost střednědobého rozpočtového rámce.

(11)

Pro litevskou dlouhodobou fiskální udržitelnost je problémem demografický vývoj. Proto je důležitá komplexní důchodová reforma zaměřující se na udržitelnost i přiměřenost důchodů. Přiměřenost důchodů je třeba řešit, vzhledem k tomu, že starší obyvatelstvo je vystaveno vysokému riziku chudoby a vyloučení. Reforma kapitálového důchodového systému z roku 2012 podporuje druhý důchodový pilíř prostřednictvím finančních pobídek státu. Rovněž zavádí po přechodnou dobu možnost vystoupení ze soukromého kapitálového systému a zapojení se zpět do veřejného systému sociálního pojištění, jakož i postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Tato reforma vstoupí v platnost dne 1. ledna 2014. Jedná se o důležité, i když osamocené kroky správným směrem, jsou ale nutné větší změny, především v rámci prvního důchodového pilíře. Krom toho jsou nutná opatření na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků a pracovního prostředí přizpůsobeného starším lidem.

(12)

Řešení nezaměstnanosti a nízké účasti nekvalifikovaných osob na trhu práce zůstává jednou z hlavních výzev. Vysokou mírou nezaměstnanosti trpí především mladí a nekvalifikovaní pracovníci. Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi se projevuje především v krizových dobách a představuje stále větší problém, naznačující strukturální nedostatky politik vzdělávání a trhu práce. Z toho plynoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je dále zesilován vysokou mírou emigrace. Proto jsou nutná další opatření pro zlepšení flexibility trhu práce a vyšší zapojení zejména mladých, nekvalifikovaných a starších pracovníků do tohoto trhu. Celkový dopad opatření směřujících k aktivnímu trhu práce a finanční prostředky poskytnuté pro každé z těchto opatření jsou nedostatečné a tato opatření nejsou vhodně cílena na nízko kvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané. Komplexní přezkum pracovního práva se zapojením sociálních partnerů by mohl identifikovat zbytečná omezení a administrativní překážky, které brání pružným smluvním dohodám, podmínkám propouštění a ujednáním o pružné pracovní době. Pro zajištění lepšího přechodu ze vzdělávacího procesu na trh práce by se učební obory a stáže mohly zatraktivnit.

(13)

Chudoba a sociální vyloučení jsou i nadále znepokojivě rozšířené. Problémem je zejména nárůst dětské chudoby. V roce 2012 byla přijata opatření související s reformou peněžité sociální pomoci směřující ke zvýšení pobídek k práci (dávky souběžné s pracovním poměrem pro dosud dlouhodobě nezaměstnané, postupné snižování sociálních dávek pro neaktivní osoby v produktivním věku) a ke snížení chudoby. Pilotní projekt v pěti obcích přinesl velice kladné výsledky v oblasti úspory výdajů a lepšího cílení potřebných příjemců. Nyní je nutné zavést systém sledování k posouzení jeho účinnosti a dopadu na zmírnění chudoby a vyloučení. Reforma by také měla být spojena s aktivačními opatřeními, která zlepší zapojení do trhu práce, zejména u dlouhodobých příjemců sociálních dávek. Opatření přijatá ke snížení chudoby zahrnují větší pokrytí sociálními dávkami a nový způsob výpočtu výše dávek. Od 1. ledna 2013 se navíc zvýšila minimální mzda o 18 %, což by mělo pomoci zmírnit past neaktivity a chudobu pracujících. Tato opatření se však vzhledem k rozsahu tohoto problému jeví jako nedostatečná a chybí komplexní strategie nebo akční plán pro boj s chudobou.

(14)

Od roku 2010 provádí vláda ambiciózní reformu státních podniků. Tato reforma je smysluplná a hodnověrná a zahrnuje legislativní i organizační změny. Byly specifikovány právní aspekty reformy a bylo dosaženo obecného souladu s požadavky na hlášení. Nyní jde o to, vyhnout se střetu zájmů, pokud jde o regulační a neregulační funkce, a rozlišovat mezi obchodními a neobchodními činnostmi státních podniků. Po plném provedení by reforma mohla napomoci konkurenceschopnosti a růstu. Proto bude klíčové sledování plnění požadavků reformy.

(15)

Propojení sítí elektřiny a zemního plynu se sousedními zeměmi zůstává nedostatečné. V důsledku toho je konkurence v energetice velmi omezená a ceny energií vysoké. Problémem je i nadále energetická účinnost. Pokrok v oblasti renovace budov byl velmi pomalý, a to i s ohledem na investice v rámci holdingového fondu JESSICA, a hlavní problémy s renovací soukromých nemovitostí přetrvávají.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Litvy, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Zajistit prorůstovou fiskální konsolidaci a provést plánovanou rozpočtovou strategii, pokračovat v úsilí o strukturální přizpůsobení, které Litvě umožní dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Upřednostňovat prorůstové výdaje. Dále posílit fiskální rámec, zejména zajištěním vymahatelných a závazných stropů na výdaje ve střednědobém rozpočtovém rámci. Přezkoumat a zvážit zvýšení daní, které nejméně omezují růst, například periodických daní z nemovitostí a environmentálních daní, včetně zavedení zdanění automobilů, a zároveň pokračovat ve zlepšování dodržování daňových předpisů.

2.

Přijmout a provést právní předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému. Při provádění současných reforem navázat zákonnou věkovou hranici pro odchod do důchodu na střední délku života, zpřísnit pravidla předčasného důchodu, stanovit jasná pravidla pro valorizaci důchodů a podporovat využívání doplňkových spoření. Podpořit důchodovou reformu opatřeními na podporu zaměstnatelnosti starších pracovníků.

3.

Řešit vysokou nezaměstnanost nízko kvalifikovaných a dlouhodobě nezaměstnaných osob soustředěním zdrojů na aktivní politiku na trhu práce při současném zlepšení jejího rozsahu a účinnosti. Zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí, například prostřednictvím iniciativy „Záruka pro mladé lidi“, posílit zavádění a efektivitu učňovských programů a řešit přetrvávající nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Cestou konzultace sociálních partnerů přezkoumat adekvátnost pracovněprávních předpisů, pokud jde o pružné smluvní dohody, podmínky propouštění a ujednání o pružné pracovní době.

4.

Provést cílená konkrétní opatření na snížení chudoby a sociálního vyloučení. Dále posilovat vazbu mezi reformou peněžité sociální pomoci a aktivačními opatřeními.

5.

Dokončit provedení reformy státních podniků, zejména zajištění oddělení vlastnických a řídících funkcí, a podrobně sledovat plnění požadavků reformy.

6.

Posílit opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov, včetně odstranění odrazujících překážek a rychlého využití holdingového fondu. Podporovat konkurenci v energetických sítích zlepšením vzájemného propojení s dalšími členskými státy u elektřiny i zemního plynu.