30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2012 a stanovisko k programu stability Rakouska na období 2011–2016.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (4) zprávu mechanismu varování, ve které není Rakousko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 16. dubna 2013 předložilo Rakousko svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2017. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Na základě posouzení letošního programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Rakousko vyvinulo značné úsilí o konsolidaci s cílem napravit nadměrný schodek rozpočtu. Pokud jde o program stability na rok 2013, je makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, optimistický. Hlavním cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je postupně snížit schodek vládních institucí tak, aby se do roku 2016 dosáhlo nominálně vyrovnaného rozpočtu a do roku 2017 střednědobého cíle. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý cíl strukturálního schodku ve výši 0,45 % HDP. Střednědobý cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Na základě současných projekcí je Rakousko na správné cestě k nápravě nadměrného schodku do roku 2013 vzhledem k tomu, že schodek vládních institucí dosáhl v roce 2012 2,5 % HDP, a podle prognózy útvarů Komise se očekává, že se v roce 2013 dále sníží na 2,2 % HDP a v roce 2014 na 1,8 % HDP. Je však možné, že vzniknou dodatečné náklady související s ukončením činnosti jisté velké banky, což by mohlo schodek významně zvýšit. Po výrazném zlepšení, které překročilo cíle stanovené v postupu při nadměrném schodku v roce 2012, se očekává, že se schodek strukturálního salda v roce 2013 zvýší na 1,8 %. Mírný nárůst strukturálního schodku v roce 2013 potvrzuje i prognóza útvarů Komise. Podle informací týkajících se programu stability počínaje rokem 2014 se v letech 2014 a 2015 u nově vypočteného strukturálního salda očekává strukturální přizpůsobení přesahující 0,5 %, což by ve srovnání se scénářem uvedeným v programu stability mohlo Rakousku umožnit dosáhnout střednědobého cíle o dva roky dříve, tj. již v roce 2015 namísto 2017.

Pokud jde o referenční hodnotu pro výdaje stanovenou v paktu o stabilitě a růstu, podle informací uvedených v programu stability se očekává, že v letech 2014 až 2016 dosáhne míra růstu veřejných výdajů, bez zohlednění diskrečních opatření, na ročním strukturálním přizpůsobení při plnění střednědobého cíle 0,5 % HDP. Předpokládaný výrazný pokles poměru mezi výdaji a HDP uvedený v programu stability je však velmi ambiciózní, protože se očekává, že výdaje budou – vyjádřeno v HDP – jedny z nejnižších za více než patnáct let. Lze očekávat, že pokud jde o dodržování kritéria dluhu, bude se Rakousko v letech 2014 až 2016 nacházet v přechodném období a dostatečný pokrok by v tomto směru měly zajistit plány.

Fiskální vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy nebyly posílením rozpočtového rámce z větší části dotčeny a navzájem se překrývající kompetence v oblasti výdajů a čerpání finančních prostředků a s tím související nesrovnalosti zůstávají i nadále problematickým bodem. Složitý mechanismus průběžných dohod mezi spolkovou vládou, poskytovateli sociálního pojištění a subjekty na úrovni nižší než spolkové je rizikem pro provádění opatření, jejichž cílem je nezvyšovat výdaje na zdravotnictví. Pokud jde o vzdělávání, jednání o šestibodovém návrhu, který zahrnuje i zrušení okresních školských úřadů, je vítaným krokem ke zefektivnění kompetencí mezi různými úrovněmi veřejné správy, ale k výraznějšímu snížení fragmentace je třeba další zjednodušení.

(10)

Očekává se, že potenciál pracovních sil bude v Rakousku od roku 2020 klesat a v hospodářství bude stále častěji zapotřebí vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Existuje prostor k optimálnějšímu využití obyvatelstva v produktivním věku, zejména žen, migrantů a starších pracovníků.

(11)

Míra zaměstnanosti starších pracovníků je stále pod průměrem Unie (43,1 % oproti 48,8 %), přestože se výrazně zlepšuje a přibližuje průměru Unie, a téměř 30 % pracovníků stráví těsně před důchodem 1,5 až tři roky v nezaměstnanosti či v pracovní neschopnosti. Stále poměrně hojné využívání předčasného odchodu do důchodu a systémů invalidních důchodů, jakož i poměrně nízký zákonem stanovený věk odchodu do důchodu u žen (60), který se v budoucnu bude zvyšovat jen pozvolna, má negativní dopad na nabídku pracovní síly z řad starších pracovníků. V roce 2012 byla přijata řada opatření zvyšujících skutečný věk odchodu do důchodu, zejména snížením využívání předčasného odchodu do důchodu a invalidních důchodů.

(12)

Ačkoliv je míra zaměstnanosti žen v Rakousku poměrně vysoká (70,3 % ve srovnání se 62,4 % na úrovni Unie v roce 2012), je možné ji dále zvýšit snížením segmentace trhu práce podle pohlaví. Podíl žen v zaměstnáních na částečný úvazek patří k nejvyšším v Unii a dostupnost péče o děti a služeb dlouhodobé péče je omezená. Dle míry zaměstnanosti žen v přepočtu na plný pracovní úvazek lze usuzovat, že Rakousko má potíže zejména s plným využitím potenciálu svých ženských pracovních sil. Ženy jsou navíc téměř dvakrát častěji zaměstnány na podprůměrně placených pozicích a velmi často na pozicích s nízkou mzdou. To vede k 24% rozdílu mezi odměňováním žen a mužů, což je třetí nejvyšší rozdíl v Unii. Snížení daňové zátěže osob s nízkými příjmy by mohlo více motivovat k většímu zapojení obyvatel do trhu práce. Struktura rakouského daňového systému umožňuje přesunout daňové zatížení na jiné zdroje, které méně omezují růst. Například příjmy z daně z nemovitostí tvoří 0,5 % rakouského HDP a jsou výrazně pod průměrem Unie (2,1 % HDP). Konkrétně příjmy z periodických daní z nemovitostí, které jsou považovány za daně, jež nejméně omezují růst, jsou třetí nejnižší v Unii a v roce 2011 tvořily 0,2 % HDP (průměr v Unii: 1,3 %).

(13)

V roce 2011 tvořily 19 % obyvatelstva v produktivním věku v Rakousku osoby narozené v zahraničí, a Rakousko tak má v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jeden z nejvyšších podílů přistěhovalců v produktivním věku. Migranti se na trhu práce často potýkají s obtížemi a míra jejich nezaměstnanosti je výrazně vyšší (9,7 % oproti 3,6 %) a procento zaměstnaných migrantů je výrazně nižší (státní příslušníci zemí mimo Unii: 62,8 %, rakouští občané: 76,4 %). Ve srovnání s Rakušany jsou osoby přistěhovaleckého původu kromě toho třikrát častěji zaměstnáni v pozicích neodpovídajících jejich kvalifikaci a placeni méně, než by jejich kvalifikace zasluhovala (2008: 27,5 % oproti 9,7 %). Rovněž ve vzdělání dosahují horších výsledků a riziko chudoby je u nich dvakrát vyšší (26,6 % oproti 12,6 %).

(14)

Střednědobé a dlouhodobé prognózy výdajů na důchody a zdravotní péči představují riziko pro udržitelnost veřejných financí. Tu rovněž, i když v menší míře, ohrožují projekce výdajů na dlouhodobou péči. Nedávné důchodové reformy pravděpodobně tato rizika do určité míry sníží, pokud budou zároveň zlepšeny podmínky na trhu práce, které by starším pracovníkům umožnily pracovat déle. Stále je však třeba provést urychlenou harmonizaci důchodového věku u mužů a žen a zvýšit skutečnou věkovou hranici pro odchod do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života. Je třeba řešit otázku fiskální udržitelnosti systémů zdravotní a dlouhodobé péče, a to rovněž s ohledem na zvýšenou potřebu dlouhodobé péče a poptávku po ní. Nedávno přijatá opatření ve zdravotnictví se budou pravděpodobně ubírat správným směrem, avšak v nadcházejících letech je třeba důkladně zhodnotit jejich účinnost. Existuje prostor pro posílení prevence, rehabilitace a nezávislého života tak, aby se náklady na dlouhodobou péči v budoucnu nezvyšovaly.

(15)

Podle mezinárodních srovnávacích studií a testů vykazují rakouští školáci ve věku 10 až 15 let podprůměrné výsledky ve vzdělávání, a to i přestože výdaje Rakouska na vzdělání činily v roce 2009 6,01 % HDP, což značně přesahuje průměr v Unii (5,41 %). Více než 25 % mladých lidí ve věku 15 let má vážné problémy se čtením a v matematice jsou výsledky jen o něco lepší. Rozdíly mezi výsledky mladých lidí přistěhovaleckého původu a jejich rakouskými vrstevníky patří k nejvyšším v Unii. V důsledku rostoucího počtu studentů jsou finanční prostředky a organizační systémy na vysokých školách pod tlakem, avšak míra studentů, kteří úspěšně dokončí studia, je nízká. Rozdělení kompetencí v řízení a financování vzdělávání je rovněž fragmentované.

(16)

Rakousko je jedním z členských států, kterým by (počítáno v HDP) odstranění překážek v přeshraničním poskytování služeb přineslo největší užitek. V odvětví služeb však stále existují značné překážky pro vstup na trh a účinnou hospodářskou soutěž. Ty se nejvíce projevují ve svobodných povoláních a odvětví železniční dopravy. Odborné služby hrají důležitou úlohu na trzích s obchodními službami a připadá na ně 10 % HDP a 11 % z celkové míry zaměstnanosti. I nadále je omezován přístup k odvětví služeb a výkon povolání v tomto odvětví, například co se týká požadavků na právní formu a držení podílů. Je na místě zhodnotit, zda jsou tato omezení oprávněná a zda nelze stejných cílů obecného zájmu dosáhnout s mírnějšími regulačními režimy. Nedávná změna v právu upravujícím hospodářskou soutěž sice posílí pravomoci příslušného rakouského orgánu, jeho finanční a lidské zdroje jsou však ve srovnání s ekonomikami podobného či dokonce menšího objemu na nižší úrovni.

(17)

Rakousko dosáhlo pokroku v přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními a zahraničními orgány finančního dohledu. Vedle toho se pokročilo s restrukturalizací znárodněných či částečně znárodněných bank, kterým byla poskytnuta podpora na restrukturalizaci. Vzhledem k rizikům plynoucím z dalšího zhoršení kvality aktiv těchto bank však stále existují slabá místa, která je třeba pečlivě sledovat.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Rakouska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

V kontextu evropského semestru vypracovala Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Rakousko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Provést rozpočet na rok 2013 podle plánu tak, aby byl udržitelným způsobem napraven nadměrný schodek a dosaženo průměrné roční strukturální přizpůsobení uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po korekci nadměrného schodku pokračovat přiměřeným tempem v úsilí o strukturální přizpůsobení tak, aby do roku 2015 bylo dosaženo střednědobého cíle. Zefektivnit fiskální vztahy mezi různými úrovněmi veřejné správy, například jednodušší organizační strukturou a harmonizací kompetencí v oblasti výdajů a čerpání finančních prostředků.

2.

Pokročit s harmonizací důchodového věku mužů i žen, zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života, provést a monitorovat nedávné reformy omezující předčasný odchod do důchodu a dále zlepšit zaměstnatelnost starších pracovníků tak, aby se zvýšila věková hranice pro odchod do důchodu a míra zaměstnanosti starších pracovníků.

3.

Přijmout nová opatření k většímu zapojení žen do trhu práce dalším zlepšením péče o děti a služeb dlouhodobé péče a k řešení vysokých rozdílů mezi muži a ženami v odměňování a důchodech. Plně využít potenciál osob s přistěhovaleckým původem na trhu práce prostřednictvím dále zlepšovaného uznávání jejich kvalifikace a akademických výsledků. Rozpočtově neutrálním způsobem snížit osobám s nízkými příjmy stávající zatížení daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení, a sice tak, že se bude více využívat jiných daňových zdrojů, které méně omezují růst, jako například periodických daní z nemovitostí.

4.

Účinně provést nedávné reformy zdravotní péče, a zajistit tak očekávané zvýšení účinnosti. Vytvořit finančně udržitelný model pro poskytování dlouhodobé péče a více se zaměřit na prevenci, rehabilitaci a nezávislý život.

5.

Zlepšit výsledky ve vzdělávání, zejména u znevýhodněných mladých lidí, včetně zlepšení předškolního vzdělávání a snížení negativních důsledků předčasné kategorizace žáků podle schopností. Dále zlepšit strategické plánování ve vysokoškolském vzdělávání a posílit opatření ke snížení počtu studentů, kteří předčasně zanechají vysokoškolského studia.

6.

Dále posílit pravomoci a zdroje spolkového orgánu pro hospodářskou soutěž a sledovat provádění reformy práva upravujícího hospodářskou soutěž. Odstranit nadměrné bariéry pro poskytovatele služeb. Sem patří i přezkum toho, zda stávající omezení přístupu k regulovaným povoláním a jejich vykonávání jsou oprávněná obecným zájmem, a rovněž posílení hospodářské soutěže, zejména v odvětví železniční dopravy.

7.

S ohledem na udržení finanční stability i nadále provádět přísný dohled nad znárodněnými a částečně znárodněnými bankami a urychlit jejich restrukturalizaci.