23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 51/18

(1)

V dubnu 2006 Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (1) vytvářející rámec pro opatření, která řeší potenciál úspory energie v odvětvích konečného využití energie nezahrnutých do systému obchodování s emisemi (ETS).

(2)

Národní akční plány energetické účinnosti (NEEAP) požadované ve směrnici 2006/32/ES hrají klíčovou úlohu v plánování vnitrostátních opatření, které řeší energetickou účinnost s výjimkou ETS, a v podávání zpráv o jejich plnění. Řada členských států EU ve svých prvních NEEAP stanovila plány využití potenciálu IKT v úspoře energie (2).

(3)

V říjnu 2006 přijala Komise Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností  (3), v němž se zdůrazňuje nutnost provést systémové změny s cílem změnit vzorce chování naší společnosti tak, abychom při zachování naší kvality života využívali méně energie.

(4)

V březnu 2007 následně Evropská rada potvrdila cíl uspořit 20 % spotřeby energie EU ve srovnání s projekcemi pro rok 2020 a schválila cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 %. Evropská rada rovněž vyzvala k vypracování udržitelné klimatické a energetické politiky EU s vědomím souvislosti mezi spotřebou energie a emisemi uhlíku. Očekává se, že využití potenciálu snížení spotřeby energie EU o 20 % povede k významným úsporám nákladů a přínosům pro životní prostředí.

(5)

V lednu 2008 přijala Komise sdělení 20 a 20 do roku 2020: změna klimatu je pro Evropu příležitostí, které obsahuje rozsáhlý soubor konkrétních návrhů ukazujících, že dohodnuté cíle změny klimatu jsou technologicky a ekonomicky proveditelné a poskytují jedinečnou obchodní příležitost pro tisíce evropských společností (4). Návrhy schválila Evropská rada (5) a Evropský parlament v prosinci 2008.

(6)

V květnu 2008 přijala Komise sdělení Zlepšování energetické účinnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií  (6), v němž uznává potenciál informačních a komunikačních technologií (IKT) poskytovat nákladově efektivní prostředky pro zvýšení energetické účinnosti v celém odvětví a v širší občanské společnosti.

(7)

V červenci 2008 přijala Komise sdělení o Akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku  (7), (SCP/SIP) s návrhy zaměřenými na zlepšení environmentální výkonnosti výrobků během jejich celého životního cyklu, zvýšení poptávky po více udržitelném zboží a na podporu průmyslu EU, aby využíval výhody vyplývající z inovačních příležitostí.

(8)

Na podporu akčního plánu SCP/SIP a na základě souvisejícího pověření ve sdělení Integrovaná politika produktů: Formování myšlení o environmentálním životním cyklu  (8) zpracovává Komise prostřednictvím svého společného výzkumného střediska příručku (9) týkající se kvantifikace a analýzy dopadu životního cyklu výrobků a procesů na životní prostředí včetně emisí uhlíku a energetické účinnosti.

(9)

V listopadu 2008 Komise přijala plán evropské hospodářské obnovy (10) pro rychlejší návrat k hospodářskému růstu, v němž se zdůrazňuje neodkladná potřeba investování do energetické účinnosti a čistých technologií. Komise za účelem plnění tohoto plánu navrhla ve sdělení Investujme dnes do Evropy zítřka  (11) soubor opatření na vyčlenění finanční podpory pro energetiku a vysokorychlostní širokopásmové sítě.

(10)

Jako součást plánu evropské hospodářské obnovy zahájila Komise partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, která jsou zaměřená na další rozvoj zelených technologií a inteligentní energetické infrastruktury v oblasti budov, výroby a dopravy: iniciativa Energeticky účinné budovy, Továrny budoucnosti a Zelená auta.

(11)

V prosinci 2008 přijala Komise Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě a s ním spojený návrh směrnice, která stanoví rámec pro zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS) v oblasti silniční dopravy a styčné body s jinými druhy dopravy (12). Komise navrhla konkrétní opatření zaměřená na urychlené zavádění ITS s cílem zvýšit energetickou účinnost v dopravních systémech.

(12)

Využívání energie v zařízeních a službách IKT představuje přibližně 8 % elektrické energie v EU a 2 % emisí uhlíku (13). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (14) stanoví pro celou EU pravidla pro uvádění energetických spotřebičů na trh, včetně produktů IKT, pokud jde o jejich energetickou účinnost a vliv na životní prostředí po dobu celého životního cyklu. Směrnice také poskytuje příležitost pro dobrovolné iniciativy předložené průmyslem.

(13)

Komise ve sdělení k mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství  (15) zdůraznila nevyužitý potenciál odvětví IKT v oblasti systémového zlepšování vlastních procesů, včetně provozu, výroby, poskytování služeb a řízení dodavatelských řetězců.

(14)

Výsledky veřejné konzultace (16) uveřejněné v září 2009 potvrdily, že různé společnosti mají v současné době různé strategie ke snížení energetické náročnosti a vlivu na životní prostředí. Koordinovaný přístup by lépe upozornil na příležitosti, pomohl v zaměření investic, vedl k hospodářským přínosům pro dané odvětví jako celek a přispěl k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti.

(15)

Je nanejvýš důležité, aby si odvětví IKT stanovilo náročné cíle pro snížení energetické náročnosti svých procesů a jejich vlivu na životní prostředí. Pokrok v dosahování těchto cílů by měl být měřitelný a ověřitelný. Cíle by se měly aktualizovat s tím, jak budou k dispozici spolehlivější výchozí údaje. Odvětví IKT vyjádřilo zájem na ustavení Fóra pro energetickou účinnost IKT (IKT4EE), které by pracovalo s cílem přijmout a zavést rámcový systém pro měření energetických a uhlíkových stop v odvětví a stanovit cíle a určit srovnatelný pokrok.

(16)

Pro účely tohoto doporučení se odvětvím IKT rozumí odvětví výroby IKT, odvětví obchodu s IKT a odvětví služeb IKT podle definic Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (17).

(17)

Odhaduje se, že zlepšení dosažená pomocí IKT v jiných odvětvích by mohla znamenat úsporu asi 15 % celkového objemu emisí uhlíku do roku 2020 (18). Podle předpokladů lze v krátkodobém výhledu dosáhnout významných zvýšení energetické účinnosti pomocí IKT v oblasti budov a stavebnictví, v dopravní logistice a ve využití energie u konečného spotřebitele.

(18)

Odvětví IKT může poskytnout nástroje pro simulaci, modelování, analýzu a vizualizaci, které jsou naprosto nezbytné pro usnadnění celého přístupu stavebnictví k projektu a provozu budov, který bere v úvahu řadu faktorů ovlivňujících poptávku po energii. Investice však brzdí skutečnost, že za celé odvětví neexistují spolehlivé a transparentní prostředky pro kvantifikaci a sledování úspor energie a nákladů v průběhu času, které by v ideálním případě vytvořily základnu pro strategie a nástroje projektů.

(19)

Odvětví dopravy a logistiky silně závisí na používání IKT, pokud jde o fungování a optimalizaci celkové činnosti tohoto odvětví, zejména pak požadavků na dopravu a skladování. Z toho důvodu jsou dobře připravena převzít vedoucí úlohu v optimalizaci energetických a uhlíkových stop svých služeb a v poskytování příslušných informací zákazníkům.

(20)

V oblasti budov, stavebnictví, dopravy a logistiky už byla formulována potřeba srovnatelných metodik pro měření energetické náročnosti a emisí uhlíku a práce za tímto účelem už byly zahájeny. Společné metodiky by měly sloužit k zajištění spolehlivých údajů a jako základna, na které by bylo možné rozvíjet nástroje IKT.

(21)

Partnerství mezi odvětvími by mohla urychlit rozvoj a rozsáhlé zavádění řešení na bázi IKT určených pro sledování, řízení a měření využívání energie a emisí uhlíku v energeticky náročných činnostech, a tím přispět k poskytnutí spolehlivého základu pro rozhodování v oblasti úspor energie a snižování emisí.

(22)

Inteligentní měření spotřeby může zajistit toky informací v reálném čase a umožnit nové kontrolní smyčky, čímž dovolí lepší řízení a kontrolu elektrické energie a ovlivní konečnou spotřebu ze strany spotřebitelů, zejména když je doprovázeno podrobným vyúčtováním. Několik členských států již přijalo právní předpisy nařizující zavedení inteligentního měření spotřeby nebo o jejich přijetí uvažuje. Koordinovaný postup členských států při stanovování minimálních funkčních specifikací pro inteligentní měřiče spotřeby by měl zamezit vzniku technických překážek, zajistit interoperabilitu a umožnit zavedení inovačních aplikací pro řízení konečného využití energie založených na IKT.

(23)

Inteligentní měření a inteligentní rozvodné sítě jsou důležitými prostředky pro maximalizaci úspor energie v budovách, pro rozsáhlé rozšíření elektrických vozidel, pro efektivní dodávky a distribuci energie a pro zavedení obnovitelných zdrojů energie. Aplikace a služby vyplývající z tohoto rozvoje pravděpodobně zavdají podnět ke vzniku nových odvětví hospodářské činnosti se zapojením účastníků jak z odvětví energetiky, tak i z odvětví IKT. Podmínky napomáhající ke vzniku nových trhů by se měly posuzovat spolu s pilotními projekty a jinými průzkumnými iniciativami.

(24)

Pro účely tohoto doporučení se odhmotněním IKT rozumí snížení potřeby fyzického zařízení, které podmiňuje poskytování elektronických služeb. Odhmotnění má mimořádný význam pro zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT. Lze toho dosáhnout optimalizací využívání existujících fyzických zdrojů, optimalizací konfigurace systémů IKT a zajištěním, aby rozšíření nebo modernizace existujících systémů nebylo nevyhnutně omezeno smluvně nebo technicky.

(25)

Jak prokázala veřejná konzultace uvedená ve 14. bodu odůvodnění, státní správy na všech úrovních jsou připraveny zapojit se do činností v oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku. Úlohou IKT v dosahování těchto cílů je také zaměření na probíhající iniciativy státních orgánů v celé Evropě. Je nutná účinná spolupráce mezi vnitrostátními, regionálními a místními úrovněmi správních orgánů členských států, aby se zajistil soulad mezi opatřeními, využila pozitivní synergie mezi nimi a vytvořil soubor kolektivních znalostí na základě sdílení zkušeností.

(26)

Odhaduje se, že širší využívání aplikací jako internetové veřejné služby a aplikace a pokročilé technologie pro spolupráci by do roku 2020 mohly ušetřit nejméně 1 až 2 % z celkové spotřeby energie na světě (19). Aby mohla EU generovat úspory v širokém měřítku, nezbytně potřebuje celoevropskou infrastrukturu širokopásmového připojení.

(27)

Žádná jednotlivá organizace nebo skupina zúčastněných stran nemůže efektivně pracovat sama. Společná činnost mnoha organizací jak ve veřejném, tak i soukromém sektoru, včetně partnerství na úrovni měst a na regionální úrovni, může razit cestu pro systémové změny v celé společnosti. Kromě toho chce Komise podpořit výměnu osvědčených postupů ve využívání řešení IKT za účelem zvýšení energetické účinnosti.

(28)

Je nutné zapojení na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, má-li být dosaženo skutečného pokroku. Je proto na národních, regionálních a místních politicích členských států, aby potvrdili plnou angažovanost v usnadňování včasné realizace opatření stanovených v tomto doporučení.

1.

zavázalo se k postupnému procesu odbourávání uhlíku, který povede k měřitelnému a ověřitelnému snížení energetické náročnosti a emisí uhlíku ve všech procesech výroby, dopravy a prodeje zařízení a komponentů IKT;

2.

prostřednictvím odvětvových sdružení se zúčastnilo činnosti, kterou zahájí Evropská komise a která je zaměřena na:

3.

spolupracovalo s Evropskou komisí a jinými příslušnými veřejnými orgány a mezinárodními organizacemi na vytvoření rámce pro audit a ověřování, jehož cílem bude posoudit, zda a jak budou jednotlivé společnosti plnit cíle snižování energetické náročnosti a emisí uhlíku;

4.

v těsné spolupráci se stavebním odvětvím určilo řešení IKT ke zlepšení environmentální a energetické výkonnosti nových a existujících budov a stavebních postupů a postupů rekonstrukce, které povedou ke společnému plánu pro přijetí těchto řešení v rozsáhlém měřítku,

5.

v těsné spolupráci se stavebním odvětvím řešilo překážky širšího využívání nástrojů IKT pro modelování a simulaci a jiných příslušných aplikací, které usnadňují dodržování platných právních předpisů upravujících výkonnost budov a napomáhají mu;

6.

v těsné spolupráci s odvětvím dopravy a logistiky určilo řešení IKT ke zlepšení environmentální a energetické výkonnosti jejich služeb, která povedou ke společnému plánu širokého přijetí těchto řešení, a koordinovalo jej s činnostmi vykonávanými podle akčního plánu ITS.

7.

V těsné spolupráci s odvětvím dopravy a logistiky navrhlo systematický rámec pro poskytování úplných, srovnatelných a spolehlivých údajů o spotřebě energie a emisích uhlíku v provozu a službách nákladní dopravy a přepravy pro všechny potenciální uživatele.

8.

prostřednictvím příslušných státních orgánů:

9.

přijaly a zavedly postupy zadávání veřejných zakázek, které ovlivní sílu poptávky veřejného sektoru a podpoří odhmotnění zboží a služeb IKT;

10.

na všech úrovních státní správy usnadňovaly používání příslušných nástrojů IKT s cílem lépe pochopit důsledky různých politik a zamezit negativním vedlejším důsledkům vyplývajícím z jejich vzájemné součinnosti;

11.

podporovaly využívání simulace a modelování energie ve vzdělávání a školení odborníků v klíčových odvětvích, zejména:

12.

prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů uskutečňovaly a v případě potřeby vylepšovaly své strategie pro zavedení spolehlivé vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury, která usnadní sledování a řízení spotřeby, distribuce a výroby energie včetně energie z obnovitelných zdrojů, a strategie pro zavádění systémů jako inteligentní měření, inteligentní rozvodné sítě a inteligentní města v celém společenství;

13.

kromě povinností podle čl. 3 odst. 11 a bodu 2 přílohy I směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (20) zapojily všechny příslušné zúčastněné strany do rozsáhlých pilotních projektů a předvádění inteligentního měření a inteligentních rozvodných sítí, aby se vytvořil konsensus v požadavcích na vznik budoucích inovací založených na IKT;

14.

prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů využívaly otevřené digitální platformy pro usnadnění uceleného přístupu k územnímu plánování a poskytování veřejných služeb, podporovaly sdílení znalostí a katalogizaci osvědčených postupů a udržování snadno přístupných úložišť informací;

15.

prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů vytvářely příležitosti pro tvůrčí formy spolupráce a řešení problémů na celospolečenské úrovni za pomoci výzev k předkládání nápadů, soutěží a – je-li to možné – poskytováním otevřeného přístupu k široké škále veřejných digitálních zdrojů a veřejných údajů;

16.

prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů zvýšily pro všechny segmenty společnosti přínosy vyplývající z nahrazení administrativních procesů offline aplikacemi a službami online, které přispívají ke zlepšení energetické účinnosti.