18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 341/4


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1351/2013/EU

ze dne 11. prosince 2013

o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství. Dne 1. května 2002 vstoupila v platnost Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánskem na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení mezi EU a Jordánskem“). Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci akčních plánů evropské politiky sousedství, přičemž poslední z nich se vztahuje na období 2010–2015. V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což znamenalo rozšíření oblastí spolupráce mezi oběma stranami. V roce 2013 byla dohoda o přidružení mezi EU a Jordánskem doplněna rámcovou dohodou mezi Unií a Jordánskem o obecných zásadách účasti Jordánska na programech Unie, která spolupráci mezi EU a Jordánskem dále prohlubuje.

(2)

Jordánské hospodářství je významně zasaženo domácími událostmi souvisejícími s děním v jižním Středomoří od konce roku 2010 známým jako „Arabské jaro“ a pokračujícími nepokoji v regionu, zejména v sousedním Egyptě a Sýrii. Závažný dopad na jordánské hospodářství má obzvláště velký příliv uprchlíků ze Sýrie, kteří hledají v Jordánsku útočiště. Opakované přerušování dodávek zemního plynu z Egypta, které donutilo Jordánsko nahradit dovoz zemního plynu z Egypta dražšími palivy pro výrobu elektřiny, a značné množství finančních prostředků, jež si vyžádalo poskytování humanitární pomoci uprchlíkům ze Sýrie přítomným na jordánském území, měly v podmínkách podstatně horšího hospodářského prostředí za následek značné výpadky financování z externích zdrojů a financování rozpočtu.

(3)

Od začátku Arabského jara deklarovala EU při různých příležitostech svůj závazek podpořit Jordánsko v jeho procesu ekonomických a politických reforem. Tento závazek byl opětovně potvrzen v závěrech z 10. zasedání Rady přidružení mezi Unií a Jordánskem v prosinci 2012.

(4)

Díky své zeměpisné poloze je Jordánsko strategickou zemí i z hlediska stability a bezpečnosti na Blízkém východě, z téhož důvodu je však zároveň velmi citlivé na vnější politické i hospodářské otřesy. Je proto důležité poskytovat Jordánsku přiměřenou podporu a zintenzivnit politický a hospodářský dialog mezi Unií a Jordánskem.

(5)

Jordánsko zahájilo řadu politických reforem, které vedly zejména k přijetí více než 40 ústavních změn jordánským parlamentem v září 2011, což představuje významný krok směrem k plnohodnotnému demokratickému systému. Politická a hospodářská podpora Unie pro proces reforem v Jordánsku je v souladu s politikou EU vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.

(6)

V souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu a Rady přijatým spolu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU (3) by makrofinanční pomoc Unie měla být mimořádným finančním nástrojem účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance, jejímž cílem je obnovit udržitelný stav vnějšího financování příjemce a jež by měla podporovat provádění programu politik, jehož součástí jsou důrazná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy určená ke zlepšení stavu platební bilance, zejména v průběhu trvání programu, a posílit provádění příslušných dohod a programů s Unií.

(7)

V srpnu 2012 se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodly na tříleté dohodě o pohotovostním úvěru (dále jen „program MMF“), který nemá preventivní charakter, ve výši 1 364 milionů zvláštních práv čerpání (ZPČ) na podporu jordánského ekonomického ozdravného a reformního programu. Cíle programu MMF jsou v souladu s účelem makrofinanční pomoci Unie, kterým je zmírnění krátkodobých potíží v oblasti platební bilance, a jsou prováděna důrazná opatření zaměřená na korekci, která jsou v souladu s cílem makrofinanční pomoci Unie.

(8)

Na období 2011–2013 poskytla Unie na základě programu pravidelné spolupráce částku ve výši 293 milionů EUR ve formě grantů s cílem podpořit jordánský program ekonomických a politických reforem. V roce 2012 byla mimoto Jordánsku přidělena částka ve výši 70 milionů EUR v rámci programu „Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění“ (SPRING) a částka ve výši 10 milionů EUR ve formě humanitární pomoci Unie na podporu syrských uprchlíků.

(9)

Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádalo Jordánsko v prosinci 2012 Unii o makrofinanční pomoc.

(10)

Vzhledem k tomu, že se Jordánska týká evropská politika sousedství, mělo by být považováno za způsobilé k získání makrofinanční pomoci Unie.

(11)

Vzhledem ke skutečnosti, že nadále existuje značný schodek financování platební bilance Jordánska z externích zdrojů, na jehož pokrytí nestačí prostředky poskytnuté MMF a dalšími mnohostrannými institucemi, a to navzdory tomu, že Jordánsko provádí důrazné programy hospodářské stabilizace a reforem, a vzhledem ke zranitelnosti vnější finanční pozice Jordánska vůči vnějším otřesům, která vyžaduje zachování odpovídající úrovně devizových rezerv, se makrofinanční pomoc Unie, která má být Jordánsku poskytnuta (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“), za stávajících výjimečných okolností považuje za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu ekonomické stabilizace současně s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(12)

Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Jordánska, a tak podpořit jeho hospodářský a sociální rozvoj.

(13)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kompletního kvantitativního odhadu zbývajících potřeb vnějšího financování Jordánska a bere v úvahu jeho schopnost financovat se samo z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od mnohostranných dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat závazek Jordánska k prosazování hodnot, které má společné s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho závazek k prosazování zásad otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být uplatňování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a dodržování lidských práv ze strany Jordánska. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise by měla pravidelně sledovat plnění výše uvedeného předpokladu i dosahování těchto cílů.

(18)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(19)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady.

(20)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly odpovídat rozpočtovým prostředkům stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)

Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).

(23)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna k vyjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace překračující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou poskytne Unie Jordánsku, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení, přerušení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc v maximální výši 180 milionů EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho reformy. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.   Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě půjček. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku. Úvěry mají maximální dobu splatnosti 15 let.

3.   Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem a akčním plánu EU-Jordánsko na období 2010–2015 schváleném v rámci evropské politiky sousedství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.

4.   Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.   V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska podstatně sníží oproti původním předpokladům, omezí Komise poskytovanou pomoc nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je uplatňování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu a dodržování lidských práv ze strany Jordánska. Komise sleduje plnění tohoto předpokladu po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie. Tento článek se použije v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (5).

Článek 3

1.   Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických korekčních programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.

2.   Tyto podmínky mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné při využití makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování strategických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.   Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi Komisí a jordánskými orgány.

4.   Komise pravidelně ověřuje, zda jsou i nadále splňovány podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3 včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.   Za předpokladu splnění podmínek stanovených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve dvou splátkách půjčky. Výše obou splátek bude stanovena v memorandu o porozumění.

2.   Je-li to třeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (6).

3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek s výhradou splnění všech následujících podmínek:

a)

předpoklad stanovený v článku 2;

b)

průběžné uspokojivé výsledky provádění programu politik, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a

c)

splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění v určitém časovém rámci.

K čerpání druhé splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

4.   Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.   Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení o zbývajících rozpočtových finančních potřebách, mohou být finanční prostředky Unie převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.   Výpůjční a úvěrové operace týkající se makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se nesmí týkat změna splatnosti a nesmí být vystavena riziku směnných kurzů nebo riziku úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.   Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Jordánska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.   Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost Jordánska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní půjčky nebo může restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti příslušných půjček nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.   Veškeré náklady vzniklé Unii související s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Jordánsko.

5.   O vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3 informuje Komise Evropský parlament a Radu.

Článek 6

1.   Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

2.   Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.   Memorandum o porozumění a smlouva o půjčce, které budou dojednány s jordánskými orgány, musí obsahovat ustanovení, která:

a)

zajistí, aby Jordánsko pravidelně kontrolovalo, že financování z rozpočtu Unie bylo řádně použito, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté na základě tohoto rozhodnutí, které byly použity neoprávněně;

b)

zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11);

c)

výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)

výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, jako například operačních hodnocení;

e)

zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení půjčky, pokud se prokáže, že se ve spojení s řízením makrofinanční pomoci Unie Jordánsko dopustilo jakéhokoliv podvodu, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

4.   Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise prostřednictvím operačních hodnocení spolehlivost finančních ujednání, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které se na tuto pomoc vztahují, a dodržování dohodnutého časového rámce ze strany Jordánska.

Článek 7

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č.182/2011.

Článek 8

1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)

uvádí souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a fiskální oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.   Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince 2013.

(2)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(5)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(6)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanovují finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).