26.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/52

(1)

Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se členské státy mají vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy o fungování EU, upřesněný v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1), které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku obsahuje Protokol o postupu při nadměrném schodku, připojený ke Smlouvám. Podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu stanoví nařízení Rady (ES) č. 479/2009 (2).

(4)

Podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, předloží stanovisko dotyčnému členskému státu a informuje o tom Radu. Komise je s ohledem na svou zprávu podle č. 126 odst. 3 SFEU a na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 SFEU toho názoru, že na Maltě existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 29. května 2013 předložila Maltě takové stanovisko a informovala o tom Radu (3).

(5)

V čl. 126 odst. 6 SFEU se stanoví, že Rada má zvážit všechny připomínky, které dotyčný členský stát případně učiní, předtím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Malty vede toto celkové zhodnocení k následujícím závěrům.

(6)

Podle údajů oznámených maltskými orgány v dubnu 2013 dosáhl v roce 2012 schodek veřejných financí Malty výše 3,3 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU uvádí, že schodek se blížil referenční hodnotě 3 % HDP, ale že překročení referenční hodnoty nebylo možné považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Nevyplývá totiž z prudkého hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy o fungování EU a Paktu o stabilitě a růstu. Růst reálného HDP mezi lety 2010 a 2011 v průměru překračoval ročně 2 %, což bylo více než potenciální růst. Předběžné údaje o HDP, které zveřejnil vnitrostátní statistický úřad dne 11. března 2013, ukazují, že hospodářský růst se v roce 2012 zpomalil, avšak zůstal kladný ve výši 0,8 %. V roce 2011 byla mezera výstupu kladná, ale pro rok 2012 se odhaduje, že byla mírně záporná. Plánované překročení referenční hodnoty nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útarů Komise z jara 2013 by se schodek v roce 2013 zvýšil na 3,7 % HDP a v roce 2014 by dosáhl 3,6 % HDP. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není splněno.

(7)

Z oznámených údajů rovněž vyplývá, že hrubý veřejný dluh činil 72,1 % HDP v roce 2012, což překračuje referenční hodnotu 60 % HDP. Prognóza útarů Komise z jara 2013 předpokládá v roce 2014 nárůst poměru dluhu k HDP na 74,9 % HDP. Po zrušení postupu při nadměrném schodku v prosinci 2012 (4) Malta využívá tříletého přechodného období pro dosažení souladu s referenční hodnotou pro snížení dluhu, počínaje rokem 2012. V roce 2012 Malta neuskutečnila dostatečný pokrok směrem k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu, neboť její strukturální schodek se zhoršil, zatímco bylo nutné jeho strukturální zlepšení. Proto je možné vyvodit závěr, že kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě o fungování EU není splněno.

(8)

V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a Paktu o stabilitě a růstu provedla Komise ve své zprávě rovněž analýzu rozhodujících faktorů. Jak je uvedeno v Paktu o stabilitě a růstu, v případě zemí s poměrem dluhu k HDP převyšujícím 60 % HDP (jako je Malta), je možné tyto faktory zohlednit pouze v rámci postupu vedoucího k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku při hodnocení souladu na základě kritéria schodku, pokud schodek veřejných financí zůstane blízko referenční hodnoty a překročení této hodnoty je dočasné, což není případ Malty (5). Tyto faktory byly současně vzaty v úvahu při posuzování rozporu s kritériem dluhu, ale nezdá se ani, že by vedly ke zpochybnění rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Zejména byl posuzován pokrok směrem k dodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu, a to v kontextu dopadu finanční pomoci členským státům eurozóny zvyšující dluh a schodek. V případě Malty by souhrnný dopad úvěrového nástroje pro Řecko, čerpání z Evropského nástroje finanční stability, kapitálových příspěvků do Evropského mechanismu stability a operací v rámci řeckého programu na období 2011–2014 představoval 3,9 % HDP, pokud jde o zadlužení, a 0,1 % HDP, pokud jde o schodek. Vezmeme-li v úvahu dopad těchto operací, strukturální úsilí pro rok 2012, vyžadované po Maltě v zájmu splnění kritérií dluhu, by bylo nižší, avšak stále ještě výrazně překračující míru strukturálního úsilí skutečně provedeného Maltou v roce 2012,