18.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/1

(1)

Dopisem ze dne 6. srpna 2007 oznámila Francie Komisi podporu na restrukturalizaci ve prospěch skupiny FagorBrandt.

(2)

Dopisem ze dne 10. října 2007 oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit ve věci této podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“).

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily k podpoře, jež je předmětem tohoto řízení.

(4)

Komise obdržela připomínky od tří zúčastněných stran, a to od dvou konkurentů a od příjemce podpory. Společnost Electrolux předložila své připomínky dopisem ze dne 14. prosince 2007. Po jednání s útvary Komise dne 20. února 2008 tato společnost předložila dodatečné připomínky dopisy ze dne 26. února 2008 a ze dne 12. března 2008. Jedna konkurenční společnost, která si nepřeje uveřejnit svou totožnost, předložila své připomínky dopisem ze dne 17. prosince 2007 (4). Společnost FagorBrandt předložila své připomínky dopisem ze dne 17. prosince 2007. Komise předala uvedené připomínky Francii dopisy ze dne 15. ledna 2008 a 13. března 2008 s možností se k nim vyjádřit a obdržela její vyjádření dopisem ze dne 15. února 2008 a v dokumentu předloženém během jednání dne 18. března 2008 (viz bod odůvodnění č. 5).

(5)

Dopisem ze dne 13. listopadu 2007 oznámila Francie Komisi své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Dne 18. března 2008 proběhlo jednání mezi útvary Komise, francouzskými orgány a společností FagorBrandt. Po tomto jednání předložily francouzské orgány informace dopisy ze dne 24. dubna 2008 a ze dne 7. května 2008. Druhé jednání se konalo za účasti stejných stran dne 12. června 2008. Po tomto jednání předložily francouzské orgány informace dopisem ze dne 9. července 2008. Dne 15. července 2008 si Komise vyžádala doplňkové informace, které francouzské orgány předložily dne 16. července 2008.

(6)

Dne 21. října 2008 přijala Komise kladné rozhodnutí doplněné podmínkami ve věci podpory na restrukturalizaci ve výši 31 milionů EUR poskytnuté společnosti FagorBrandt (5) (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. října 2008“).

(7)

Toto rozhodnutí zrušil Tribunál dne 14. února 2012 (6) (dále jen „rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012“) z důvodu dvojího zjevně nesprávného posouzení: na jedné straně zohlednění neplatného vyrovnávacího opatření a na druhé straně chybějící analýzy kumulativního účinku na hospodářskou soutěž staré neslučitelné podpory poskytnuté italskými orgány (dále jen „italská podpora“), jež nebyla dosud vrácena, a schválené podpory.

(8)

Komise proto musí přijmout nové konečné rozhodnutí. V souladu s judikaturou Tribunálu (7) může Komise za tím účelem zohlednit pouze informace, které měla k dispozici v rozhodné době, tj. ke dni 21. října 2008 (viz oddíl 6.2.2 „Časový rámec analýzy“).

(9)

Dotčená podpora je podporou na restrukturalizaci. Předpokládaná výše podpory je 31 mil. EUR. Uvedenou částku poskytuje francouzské ministerstvo hospodářství, financí a zaměstnanosti. Příjemcem podpory je společnost FagorBrandt S.A., která vlastní řadu dceřiných společností, v jejichž rámci se provozují výrobní a prodejní činnosti.

(10)

Francouzské orgány uvádějí, že bez státní podpory by společnost FagorBrandt nebyla s dostupnými zdroji schopna čelit svým potížím. Podle Francie umožní přímá podpora ve výši 31 mil. EUR financovat polovinu výdajů na restrukturalizaci (8).

(11)

Skupinu FagorBrandt (dále jen „skupina FagorBrandt“) nepřímo vlastní společnost Fagor Electrodomésticos S. Coop (dále jen „společnost Fagor“), která je družstvem podle španělského práva. Kapitál dotčené družstevní společnosti je rozdělen mezi přibližně 3 500 členů (zaměstnanců-společníků), z nichž žádný nesmí držet více jak 25 % kapitálu družstva.

(12)

Sama společnost Fagor je součástí seskupení družstev s názvem Mondragón Corporación Cooperativa (dále jen „sesskupení MCC“), v jehož rámci si každé družstvo uchovává svou právní a finanční samostatnost. Společnost Fagor patří do divize „Domácnost“ sektorové skupiny „Průmysl“ seskupení MCC.

(13)

V roce 2007 dosáhla skupina FagorBrandt obratu ve výši 903 mil. EUR. Působí ve všech oblastech velkých domácích elektrospotřebičů, které zahrnují tři hlavní skupiny výrobků: mycí zařízení (myčky nádobí, pračky, sušičky, pračky se sušičkou), chladicí zařízení (chladničky, mrazicí boxy a pulty) a varná zařízení (tradiční trouby, mikrovlnné trouby, sporáky, varné desky, digestoře).

(14)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochyby z těchto pěti důvodů: riziko obcházení zákazu poskytovat podporu na restrukturalizaci nově vzniklým podnikům; riziko obcházení povinnosti vrátit neslučitelnou podporu; pochybnost o obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku; nedostatečná vyrovnávací opatření; pochybnost o omezení podpory na nezbytné minimum, obzvláště pak pokud jde o příspěvek příjemce.

(15)

Jelikož skupina FagorBrandt vznikla v lednu 2002, byla podle odstavce 12 Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny pro restrukturalizaci“) (9) až do ledna 2005, to znamená během tří let od svého založení, nově vzniklým podnikem. To znamená, že v době, kdy podnik využil daňové osvobození podle článku 44f obecného daňového zákoníku (dále jen „podpora udělená podle článku 44f“), i v době, kdy Komise v prosinci 2003 prohlásila dotčenou podporu za neslučitelnou a nařídila její navrácení (10), byla skupina FagorBrandt nově vzniklým podnikem. Podle bodu č. 12 pokynů pro restrukturalizaci tak nebyla způsobilá pro podporu na restrukturalizaci. Skutečnost, že v okamžiku, kdy podnik přestal být nově vzniklým podnikem, a stal se tak způsobilým pro poskytování podpor na restrukturalizaci, Francie dosud nezískala zpět podporu prohlášenou v prosinci roku 2003 za neslučitelnou, by mohla představovat obcházení zákazu stanoveného v odstavci 12 pokynů pro podpory na restrukturalizaci.

(16)

Jelikož Komise zaznamenala, že oznámená podpora zřejmě z velké části slouží k financování navrácení podpory udělené podle článku 44f, vyjádřila pochybnosti, zda dotčená podpora není obcházením povinnosti vrátit neslučitelnou podporu a zda nezbavuje vrácení podpory jeho podstaty a užitečného efektu.

(17)

Pokud jde o obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku, vyjádřila Komise dvě pochybnosti. Na jedné straně Komise zaznamenala, že obrat očekávaný v roce 2007 je přibližně o 20 % vyšší než obrat dosažený v předchozím roce, a chtěla proto vědět, z čeho tato prognóza vychází. Na druhé straně Komise zjistila, že plán restrukturalizace neuvádí, jak se skupina FagorBrandt míní vypořádat s navrácením neslučitelné podpory, kterou obdržela její italská dceřiná společnost.

(18)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, zda je přijatelné, aby nebyla prováděna další vyrovnávací opatření, která by doplnila opatření již zahájená v rámci plánu restrukturalizace. Komise připomněla, že:

(19)

Komise vyjádřila nakonec pochybnosti ohledně splnění podmínek stanovených v odstavcích 43 a 44 pokynů pro restrukturalizaci. Na jedné straně nezahrnuly francouzské orgány navrácení podpory podle článku 44f do nákladů restrukturalizace a na druhé straně nevysvětlily původ některých částek započítaných jako „vlastní úsilí příjemce“.

(20)

Společnost Electrolux uvádí, že kvůli výzvám globální konkurence provedla zásadní a velmi nákladné plány restrukturalizace. Z důvodů udržení konkurenceschopnosti byl podnik nucen přijmout přísná opatření, jako bylo zavření osmi závodů v západní Evropě, jejichž výroba byla převedena hlavně do stávajících závodů v Evropě a do nových závodů v Polsku a v Maďarsku. Většina podniků odvětví „velkých domácích spotřebičů“ provedla obdobná restrukturalizační opatření. Dotčený podnik si proto stěžuje, že by skupina FagorBrandt mohla obdržet výpomoc na vyřešení situace, se kterou se zbytek odvětví musí vypořádat, aniž by podobnou pomoc dostal. Dotčená podpora by narušila hospodářskou soutěž na úkor ostatních podniků.

(21)

Za prvé se tento konkurent, který si nepřeje zveřejnit svou totožnost, domnívá, že plánovaná podpora podniku neumožní obnovit v dlouhodobém výhledu jeho životaschopnost. Domnívá se, že pro zajištění přežití podniku je nutná zásadní průmyslová reorganizace. Tento konkurent si ale myslí, že skupina FagorBrandt nebude mít prostředky na financování nutných investic. Podpora také neumožní skupině FagorBrandt dosáhnout takové velikosti, která by zlepšila její postavení při jednáních s velkými distribučními sítěmi, jež dávají přednost dodavatelům s větším působením na území Evropské unie.

(22)

Za druhé se tento konkurent domnívá, že podpora není omezena na nutné minimum, protože skupina FagorBrandt by mohla získat finanční prostředky nutné na svou restrukturalizaci od svého akcionáře a od družstva (tzn. seskupení MCC, jehož součástí je banka Caja Laboral), do kterého zmíněný akcionář patří.

(23)

Za třetí se konkurent domnívá, že dotčená podpora by narušila hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Na jedné straně většina podniků tohoto odvětví vyrábí v Evropě a mohou tak být považovány za evropské. Asijská a turecká konkurence se výrazněji týká jen několika druhů výrobků. Na druhé straně je skupina FagorBrandt na evropské úrovni pátým nejsilnějším subjektem a má silné postavení na francouzském, španělském a polském trhu. Konkurent se proto domnívá, že pokud vyrovnávací opatření chybí, nemůže Komise prohlásit dotčenou podporu za slučitelnou.

(24)

Za čtvrté, přidělení protiprávních podpor, které v minulosti poskytly Francie a Itálie, vede ke dvěma závěrům: na jedné straně se obtíže skupiny FagorBrandt opakují a její životaschopnost je proto otázkou; na druhé straně oznámená podpora zřejmě poslouží k navrácení protiprávních podpor, a tím dojde k obcházení povinnosti navrácení.

(25)

Připomínky skupiny FagorBrandt jsou podobné připomínkám francouzských orgánů, které jsou shrnuty níže.

(26)

Pokud jde o možné obcházení zákazu poskytovat podpory na restrukturalizaci nově vzniklým podnikům, francouzské orgány nepopírají, že skupina FagorBrandt má být podle odstavce 12 pokynů pro restrukturalizaci po dobu tří let od svého vzniku považována za „nově vzniklý podnik“. Upozorňují ale, že otázka možné podpory na restrukturalizaci ve prospěch skupiny FagorBrandt se poprvé objevila až během roku 2006 po nesnázích, kterým skupina čelila od roku 2004, a při zohlednění její finanční situace od roku 2005, to znamená během pátého roku její existence. Jinými slovy, podnik neměl důvod žádat o podporu na restrukturalizaci předtím, než se dostal do situace, která tuto podporu opravňuje, to znamená během roku 2006. Otázka případného obcházení pravidla „tří let“ je proto bezpředmětná.

(27)

Pokud jde o možnost, že oznámená podpora zbavuje povinnost vrátit podporu jejího pozitivního účelu, připomíná Francie, že podnik se nedostal do nesnází pouze kvůli navrácení podpory. Finanční potíže začaly ve skutečnosti v roce 2004 a stav se v létech 2005 a 2006 výrazně zhoršil. Podle závěru, ke kterému dospěla Komise v rozhodnutí o zahájení řízení, je podnik ve smyslu pokynů pro restrukturalizaci skutečně v obtížích. Francie z toho dospívá k závěru, že podnik je z tohoto důvodu způsobilý pro podporu na restrukturalizaci, pokud jsou vedle toho splněny ostatní podmínky pro tuto podporu. Otázka, zda by podnik přežil nebo ne rok 2007 či 2008, kdyby nemusel vracet podporu, je bezpředmětná, protože navrácení podpory je od záporného rozhodnutí Komise o režimu článku 44 f z roku 2003 povinné. Žádost o podporu tedy opravňuje nahromadění finančních potíží, které mají původ v nákladech na restrukturalizaci, jež podnik již nesl, v nedokončené restrukturalizaci a dále ve všech ostatních nákladech, které musí podnik zohlednit, a to včetně navrácení podpory.

(28)

Pokud jde o obnovení dlouhodobé životaschopnosti a dvě návazné pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení, francouzské orgány upozorňují na následující skutečnosti. Pokud jde o prognózu růstu obratu v roce 2007 o 20 % v porovnání s rokem 2006, je možné ji vysvětlit především změnou oblasti působnosti skupiny FagorBrandt, ke které došlo v roce 2006. Pokud jde o nezohlednění navrácení protiprávní podpory, kterou získala italská dceřiná společnost (udělenou v rámci převzetí činnosti „domácí elektrospotřebiče“ společnosti Ocean Spa společností Brandt Italia), francouzské orgány udávají, že zmíněné navrácení podpory by nemělo mít vliv na životaschopnost podniku vzhledem k tomu, že konečná částka, kterou má uhradit společnost Brandt Italia, by měla být nižší než 200 000 EUR, protože zbytek hradí prodejce dotčených činností.

(29)

Pokud jde o absenci vyrovnávacích opatření, Francie opakuje, že podnik již v roce 2004 postoupil společnost Brandt Components (závod v Nevers). Společnost k tomu zastavením výroby mrazicích boxů a přenosných mikrovlnných trub snížila svou výrobní kapacitu. Francouzské orgány také připomínají, že podpora vyvolala jen velmi slabé narušení hospodářské soutěže, což oslabuje nutnost vyrovnávacích opatření. Na evropské úrovni má totiž skupina FagorBrandt na trhu podíl jen ve výši [0-5] % (13), což je ve srovnání s jejími hlavními konkurenty velmi málo. Kromě toho se francouzské orgány domnívají, že přítomnost podniku na trhu umožňuje vyhnout se situacím oligopolu. Během formálního vyšetřovacího řízení navrhly francouzské orgány provést dodatková vyrovnávací opatření.

(30)

Pokud jde o pochybnosti Komise ohledně omezení podpory na minimum a vlastního příspěvku příjemce, upozorňují francouzské orgány na následující skutečnosti. Pokud jde o nezohlednění navrácení podpory v nákladech na restrukturalizaci, udávají, že navrácení neslučitelné podpory nemůže být označeno za náklad restrukturalizace. Pokud jde o „vlastní příspěvek příjemce“, jak je uveden v oznámení, francouzské orgány vysvětlují, že se jedná o bankovní půjčky.

(31)

Pokud jde o připomínky společnosti Electrolux, Francie zdůrazňuje, že restrukturalizační opatření prováděná společností Electrolux a dalšími konkurenty neměla za cíl napravit obtížnou hospodářskou situaci, ale posílit jejich postavení na trhu velkých domácích elektrospotřebičů. Francie se proto domnívá, že případy skupiny FagorBrandt a jejích konkurentů nejsou srovnatelné, přičemž posledně jmenovaní disponují díky své podstatně větší velikosti mnohem vyššími finančními prostředky.

(32)

Pokud jde o připomínky k dlouhodobé životaschopnosti skupiny FagorBrandt vyjádřené podnikem, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, francouzské orgány za prvé zdůrazňují, že skupina FagorBrandt přijala opatření, která mají napřed zamezit ztrátám a posílit míru ziskovosti, aby poté bylo možné dosáhnout lepšího postavení na trhu, a to především vývojem […].

(33)

Pokud jde o tvrzení, že podpora není omezena na nutné minimum, protože skupina FagorBrandt by mohla získat finanční prostředky od svých akcionářů, francouzské orgány zdůrazňují, že seskupení MCC není holdingem ale družstevním hnutím. V tomto družstevním hnutí je každé družstvo včetně společnosti Fagor nebo banky Caja Laboral nezávislé a závisí na rozhodnutích svých pracovníků-družstevníků, kteří jsou jeho vlastníky. Skupina FagorBrandt tedy může počítat jen s finanční podporou od společnosti Fagor, která je omezena svými současnými možnostmi. Nabytí skupiny FagorBrandt omezilo finanční možnosti společnosti Fagor, která dnes nemůže poskytnout finanční prostředky nad určitou hranici.

(34)

Za třetí, v odpovědi na údajný záporný dopad na hospodářskou soutěž francouzské orgány zdůrazňují rozpory v připomínkách zúčastněné strany, která si nepřála zveřejnit svou totožnost. Tato strana jednak tvrdí, že podpora by ovlivnila podmínky hospodářské soutěže v rámci evropského trhu. Zároveň ale také tvrdí, že skupina FagorBrandt je ve srovnání s hlavními subjekty příliš malá, což ohrožuje její životaschopnost. Pokud jde o absenci vyrovnávacích opatření, francouzské orgány připomínají, že již provedly značná vyrovnávací opatření a že navrhují provést další.

(35)

Za čtvrté, v odpovědi na tvrzení, která se týkala předchozího poskytnutí protiprávních podpor Francií a Itálií, Francie připomíná, že tyto protiprávní podpory nebyly určeny na restrukturalizační program podniku, ale na program udržení zaměstnanosti na daném území. Na základě informací, které skupina FagorBrandt poskytla Komisi dne 17. prosince 2007, Francie dále zdůrazňuje, že mezi výší poskytnuté podpory (přibližně 20 mil. EUR čisté podpory po zdanění) a výší neslučitelné podpory (přibližně 27,3 mil. EUR po započítání úroku) není žádný skutečný vztah. Navíc jsou náklady na restrukturalizaci ohodnoceny na 62,5 mil. EUR, a jsou tak výrazně vyšší než požadovaná podpora na restrukturalizaci. Francouzské orgány na konec připomínají zastupitelnost výdajů.

(36)

Pokud jde o vyjádření skupiny FagorBrandt předložené Komisi, francouzské orgány uvádějí, že s těmito prvky vyjasnění mohou pouze souhlasit, protože doplňují jejich vlastní vyjádření.

(37)

Komise zastává názor, že opatření představuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU. Má podobu dotace francouzské vlády, a je proto financováno ze státních prostředků a přičitatelné státu. Opatření se týká výlučně skupiny FagorBrandt, a je proto selektivní. Podpora zvýhodňuje skupinu FagorBrandt tím, že jí poskytuje dodatečné prostředky a zabraňuje, aby skupina nemusela ukončit svou činnost. Dotčené opatření tak může ohrozit hospodářskou soutěž mezi výrobci velkých domácích elektrospotřebičů. Trh velkých domácích elektrospotřebičů se dále vyznačuje rozsáhlými obchodními výměnami mezi členskými státy. Komise proto dochází k závěru, že oznámené opatření představuje státní podporu. Proti tomuto závěru Francie nemá námitek.

(38)

V čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU se stanoví výjimky z obecné neslučitelnosti stanovené v odst. 1 dotčeného článku. Je zřejmé, že výjimky stanovené v čl. 107 odst. 2 SFEU nelze v tomto konkrétním případě použít.

(39)

Pokud jde o výjimky uvedené v čl. 107 odst. 3 SFEU, Komise shledává, že lze uplatnit pouze výjimku uvedenou v písmeni c), protože cíl podpory není regionální a výjimku uvedenou v písmeni b) dotčeného odstavce nelze zcela zjevně použít. Písmeno c) umožňuje povolit státní podpory určené na rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nenarušují podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu. V těchto souvislostech se ustálilo, že podpory byly poskytovány s cílem obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku v obtížích. Komise vysvětlila v pokynech pro restrukturalizaci, jak vyhodnocuje slučitelnost těchto podpor. Pokyny proto poslouží jako právní základ pro hodnocení. Komise se domnívá, že na tento konkrétní případ nelze uplatnit žádný jiný rámec Společenství. Francie ostatně neuvedla žádnou jinou výjimku SFEU. Žádná ze zúčastněných stran k tomu nekritizovala volbu uvedeného právního základu, který byl oznámen již v rozhodnutí o zahájení řízení.

(40)

V souladu s judikaturou Tribunálu (14) musí Komise po zrušení jednoho ze svých rozhodnutí založit svou novou analýzu výhradně na informacích, které měla k dispozici v době přijetí zrušeného rozhodnutí, to znamená v tomto konkrétním případě ke dni 21. října 2008.

(41)

Události, ke kterým mohlo dojít po 21. říjnu 2008, tak nesmí být zohledněny. Změny nebo vývoje na trhu či týkající se situace příjemce podpory musí být z analýzy vyloučeny. Stejně tak Komise nebere v úvahu období provádění plánu restrukturalizace po říjnu roku 2008 (15).

(42)

Komise není rovněž povinna provést znovu šetření případu a ani ho doplnit novými technickými znaleckými posudky (16). Zrušení určitého aktu, kterým končí správní řízení zahrnující několik fází, nezpůsobuje nezbytně zrušení celého řízení. Pokud se i přes skutečnost, že vyšetřovací opatření umožňují vyčerpávající analýzu slučitelnosti podpory, jeví, jak je tomu v tomto konkrétním případě, že analýza provedená Komisí není úplná a způsobuje tak protiprávnost rozhodnutí, řízení směřující k nahrazení tohoto rozhodnutí může být znovu provedeno na základě již provedených vyšetřovacích opatření (17).

(43)

Protože Komise musí založit svou novou analýzu výlučně na informacích, které měla k dispozici v říjnu roku 2008, to znamená na informacích, ke kterým se francouzské orgány a skupina FagorBrandt již vyjádřily, není nutno je znovu konzultovat (18). Konečně právo třetích zúčastněných stran uplatnit své připomínky bylo zajištěno zveřejněním rozhodnutí o zahájení řízení v Úředním věstníku (19) a žádné ustanovení nařízení č. 659/1999 neukládá povinnost jim opět nabídnout tuto možnost, pokud je původní plán restrukturalizace během vyšetřování změněn (20).

(44)

Toto rozhodnutí se tak zakládá výlučně na informacích, které byly k dispozici ke dni 21. října 2008.

(45)

Pokud chce podnik využít podpor na restrukturalizaci, musí především splňovat kritéria podniku v obtížích podle definice uvedené v oddílu 2.1 pokynů pro restrukturalizaci.

(46)

V odstavci 24 rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že dotčený podnik je ve smyslu odstavce 11 pokynů pro restrukturalizaci zřejmě v obtížích. V odstavci 27 rozhodnutí o zahájení řízení Komise také uvedla, že v souladu s odstavcem 13 pokynů pro restrukturalizaci se potíže podniku staly příliš vážnými, než aby je mohl financovat jeho španělský akcionář. Na rozdíl od tohoto předběžného hodnocení se konkurent, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, domnívá, že skupina FagorBrandt by mohla získat od společnosti Fagor a od seskupení MCC finanční podporu nutnou pro to, aby čelila svým nesnázím. Je proto nutno analyzovat, zda je třeba změnit předběžné hodnocení provedené v rozhodnutí o zahájení řízení. Komise shledává, že uvedený konkurent vychází ve svém tvrzení z tiskového článku (21), který naznačuje, že společnost Fagor může na finančních trzích lehce získat finanční prostředky. Komise však konstatuje, že uvedený článek je z dubna 2005 a že finanční situace společnosti Fagor se v následném období prudce zhoršila. Francouzské orgány v tomto ohledu připomínají, že zadlužení společnosti Fagor (mimo konsolidace dluhů skupiny FagorBrandt) se v roce 2005 ztrojnásobilo, a to především po nabytí cenných papírů skupiny FagorBrandt a po vysokých průmyslových investičních výdajích společnosti Fagor. Společnost Fagor navíc v roce 2006 investovala do skupiny FagorBrandt 26,9 mil. EUR. Všechny uvedené prvky téměř vyčerpaly možnosti zadlužení družstva, jehož míry zadlužení zdaleka přesáhly všeobecně přijímané meze.

(47)

Francouzské orgány dále vysvětlily, že společnost Fagor, která je jediným akcionářem skupiny FagorBrandt, je družstvem pracovníků-společníků podle španělského práva. Jeho kapitál je rozdělen mezi přibližně 3 500 členů, jimiž jsou výlučně zaměstnanci-společníci, z nichž žádný nesmí držet více jak 25 % kapitálu družstva.

(48)

Kvůli této právní formě nemůže společnost Fagor přistoupit k navyšování kapitálu, jež by bylo otevřeno třetím upisovatelům. Družstvo může navyšovat svůj kapitál pouze tím, že se obrátí na své vlastní členy, jejichž finanční možnosti se omezují na jejich osobní úspory. Jediná možnost, kterou má na financování svého rozvoje, spočívá v půjčkách od bank nebo ve vydání dluhopisů.

(49)

Pokud jde o seskupení MCC, jedná se o seskupení družstev, jehož je společnost Fagor součástí. V rámci tohoto seskupení si každé družstvo uchovává svou právní a finanční samostatnost. Jinými slovy, mezi společností Fagor a seskupením MCC neexistuje žádné kapitálové propojení. Seskupení MCC tak není holdingem ale družstevním hnutím. Každé družstvo, jež je součástí tohoto seskupení, jako je společnost Fagor nebo banka Caja Laboral, je nezávislé a závisí na rozhodnutích svých pracovníků-družstevníků, kteří jsou jeho vlastníky. Vztahy mezi seskupením MCC a jeho členy nelze proto pojímat jako vztahy tradiční kapitálové skupiny.

(50)

Kvůli své právní formě nemůže proto seskupení MCC získávat finanční prostředky jako akciová společnost a nelze jej považovat za mateřskou společnost ve smyslu odstavce 13 pokynů pro restrukturalizaci. Skupina FagorBrandt proto mohla počítat pouze s pomocí od své mateřské společnosti, tj. společnosti Fagor, a to v míře jejích finančních možností.

(51)

Komise se proto domnívá, že není třeba měnit hodnocení provedené v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně způsobilosti společnosti na základě odstavců 11 a 13 pokynů pro restrukturalizaci.

(52)

Pokud jde o způsobilost podniku na základě podmínek stanovených v oddílu 2.1 pokynů pro restrukturalizaci, rozhodnutí o zahájení řízení hovoří pouze o jedné pochybnosti, a to možném obcházení zákazu poskytovat podporu na restrukturalizaci nově vzniklým podnikům (viz výše uvedený bod 3 „Důvody, které vedly k zahájení řízení“).

(53)

Komise analyzovala finanční situaci podniku, která je představena v níže uvedené tabulce č. 1. Jasně z ní vyplývá, že podnik během prvních tří let své existence, i kdyby splácel podporu udělenou podle článku 44f, neodpovídal kritériím stanoveným v odstavcích 10 a 11 pokynů pro restrukturalizaci a nemohl být považován za podnik v obtížích: pokud jde o odstavec 10 pokynů pro restrukturalizaci, podnik by v roce 2004 ještě zřejmě nepřišel o polovinu vlastního kapitálu i přesto, že by v roce 2004 splatil podporu ve výši 22,5 mil. EUR (to znamená v měsících, které následovaly po konečném záporném rozhodnutí Komise). Pokud jde o odstavec 11 pokynů pro restrukturalizaci, podnik by i přes splacení podpory v roce 2004 zaznamenal pouze jeden ztrátový rok (2004), což nestačí k tomu, aby mohl být považován na základě tohoto odstavce za podnik v obtížích. Je tedy zjevné, že finanční potíže skupiny FagorBrandt se zhoršily počínaje rokem 2005, a to v míře, že by podnik mohl být považován ve smyslu pokynů pro restrukturalizaci za podnik v obtížích (to znamená za podnik, který „bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci“ směřuje „v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě … k ukončení podnikatelské činnosti“) bezpochyby počínaje následujícím rokem (při zohlednění povinnosti vrátit podporu udělenou podle článku 44f) a s jistotou v roce 2007.

Tabulka 1

(54)

Komise také zaznamenala, že během prvního čtvrtletí roku 2005 se skupina Fagor rozhodla nakoupit 90 % akcií dotčeného podniku ve výši [150-200] mil. EUR. Tato skutečnost prokazuje, že trh nepovažoval podnik za podnik v obtížích ve smyslu pokynů pro restrukturalizaci, to znamená za podnik, který by byl bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě odsouzen k ukončení podnikatelské činnosti.

(55)

Na základě předchozího se Komise domnívá, že podnik založený v lednu 2002 nemohl být během prvních tří let své existence považován za podnik v obtížích, i kdyby okamžitě splatil podporu udělenou podle článku 44f. Komise se tím pádem domnívá, že skutečnost, že Francie ještě v lednu 2005 nezískala zpět podpory udělené podle článku 44f – tedy tři roky po založení společnosti FagorBrandt –, neměla za následek umělé udržování při životě podniku, který by jinak na trhu skončil. Komise se také domnívá, že v uvedeném období neměl podnik důvod, aby žádal o podporu na restrukturalizaci. Na základě předchozího se Komise domnívá, že skutečnost, že Francie ještě v lednu 2005 nezískala zpět podpory udělené podle článku 44f, nepředstavuje obcházení zákazu poskytovat podpory na restrukturalizaci nově založeným podnikům ve smyslu odstavce 12 pokynů pro restrukturalizaci.

(56)

Lze dospět k závěru, že pochybnosti o způsobilosti podniku byly odstraněny, a Komise se domnívá, že podmínky stanovené v oddílu 2.1 pokynů pro restrukturalizaci byly splněny.

(57)

Na základě odstavce 23 pokynů pro restrukturalizaci a na základě skutečnosti, že oznámená podpora zřejmě sloužila především k financování splacení podpory udělené podle článku 44f, uvedla Komise v bodě odůvodnění č. 30 rozhodnutí o zahájení řízení, že má pochybnosti o tom, zda oznámená podpora nepředstavuje obcházení povinnosti splácet a zbavuje tak tuto povinnost její podstaty a jejího užitečného efektu.

(58)

Při hodnocení této otázky Komise zohlednila následující prvky.

(59)

Za prvé: podle ustálené judikatury umožňuje splacení neslučitelných podpor s úrokem návrat do stavu před poskytnutím podpory, a odstraňuje tak narušení hospodářské soutěže, které tato podpora vyvolává. V tomto konkrétním případě má proto navrácení podpory udělené podle článku 44f s úrokem, které je podmínkou vyplacení nové podpory, umožnit návrat do stavu před jejím poskytnutím.

(60)

Za druhé: podnik je způsobilý pro podpory na restrukturalizaci. Na jedné straně není navrácení neslučitelné podpory hlavním důvodem finančních potíží podniku. Důvody jsou jiné a jsou příčinou ztrát zaznamenaných od roku 2004 (viz výše tabulka č. 1). Budoucí splácení neslučitelné podpory pouze tyto potíže zvýší do té míry, že jim podnik bez pomoci státu nebude schopen čelit. Na druhé straně byl proveden plán restrukturalizace činností, jehož náklady dosahují částky 62,5 mil. EUR. To ukazuje, že provozní restrukturalizace nutná k obnovení ziskovosti činností vyžaduje vysoké náklady, vyšší než navrácení podpory udělené podle článku 44f, které bez úroků činí 22,5 mil. EUR. Uvedené prvky prokazují, že skupina FagorBrandt je společností v obtížích, jejíž existence je ohrožena. Může proto jako každá jiná společnost v podobné situaci využít podpor na restrukturalizaci, pokud vyhoví dalším podmínkám stanoveným v pokynech pro restrukturalizaci.

(61)

Za třetí: ve svém rozhodnutí z roku 1991 v případě společnosti Deggendorf (22) Komise konstatovala, že „nezákonně poskytnuté podpory, které společnost Deggendorf od roku 1986 odmítá vrátit, a nově poskytnuté podpory měly za kumulativní následek, že dotčená společnost získala nezaslouženou a neúměrnou výhodu, která narušila podmínky obchodní výměny v míře, jež byla v rozporu se společným zájmem“, a uznala nové podpory za slučitelné za podmínky, že „veřejné orgány (…) musí pozastavit vyplácení podpor společnosti Deggendorf do té doby, dokud nezískají zpět neslučitelné podpory (…)“. Ve svém rozsudku ze dne 15. května 1997 (23) Soudní dvůr přístup Komise potvrdil. Od té doby přijala Komise několik rozhodnutí za základě stejného přístupu, to znamená, že uznala novou podporu za slučitelnou a zároveň si vynutila pozastavení jejího vyplacení až do navrácení protiprávní podpory (24). V tomto konkrétním případě Komise konstatuje, že pokud nová podpora splní podmínky stanovené v pokynech pro restrukturalizaci, nestojí nic v cestě uplatnění zásady z rozsudku ve věci Deggendorf, to znamená považovat novou podporu za slučitelnou za podmínky, že její vyplacení bude pozastaveno až do navrácení podpory udělené podle článku 44f.

(62)

Pochybnosti Komise byly na základě výše uvedených skutečností odstraněny.

(63)

V této souvislosti si Komise přeje dodat následující upřesnění. Odstavec 23 pokynů pro restrukturalizaci klade v rámci posouzení podpory na restrukturalizaci Komisi povinnost „vzít v úvahu: za prvé kumulativní účinek předchozí a nové podpory a za druhé skutečnost, že předchozí podpora nebyla vrácena.“ Jak je uvedeno v poznámce pod čarou č. 14 pokynů pro restrukturalizaci, toto ustanovení vychází z judikatury ve věci Deggendorf (25). V tomto konkrétním případě se Francie zavázala získat zpět podporu udělenou podle článku 44f dříve, než vyplatí novou podporu. V tomto rozhodnutí je Komise nucena podle výše uvedené judikatury Deggendorf přeměnit tento závazek v podmínku slučitelnosti oznámené podpory. Zajistí tak, aby nedošlo ke kumulaci předchozí a nové podpory a aby byla předchozí podpora vrácena.

(64)

Ke dni 21. října 2008 zůstávala společnost Brandt Italia, která je italskou dceřinou společností skupiny FagorBrandt, dlužna část podpory poskytnuté italskými orgány. Komise prohlásila tuto podporu za neslučitelnou ve svém rozhodnutí ze dne 30. března 2004 (26).

(65)

Jak je připomenuto v bodě odůvodnění č. 61, judikatura Deggendorf (27) v podobném případě potvrzuje, že Komise nepřekračuje svou diskreční pravomoc, pokud uloží navrácení předchozí podpory jako předběžnou podmínku pro vyplacení nové podpory. V případě, že Komise podmíní poskytnutí plánované podpory předchozím navrácením jedné či více předchozích podpor, není povinna přistoupit k přezkumu kumulativního účinku těchto podpor na hospodářskou soutěž, protože podobná podmíněnost umožňuje zabránit tomu, aby došlo ke kumulování zvýhodnění poskytnutého plánovanou podporou se zvýhodněními poskytnutými předchozími podporami (28).

(66)

Komise tak v rámci svého rozhodovacího postupu upřednostňovala navrácení neslučitelných podpor jako předpoklad pro vyplacení nových podpor (29) před uplatňováním odstavce 23 pokynů pro restrukturalizaci, který jí umožňuje zohlednit kumulativní účinek protiprávní podpory s novou.

(67)

Vzhledem ke zvláštním okolnostem tohoto případu hodlá ovšem Komise uplatňovat odstavec 23 pokynů. V tomto konkrétním případě Komise totiž musí přijmout nové rozhodnutí po zrušení svého rozhodnutí ze dne 21. října 2008 Tribunálem. V tomto rámci nemůže Komise zohlednit informace, které neměla v okamžiku přijetí svého prvního rozhodnutí. Komise tak nemůže brát v úvahu nové závazky, které členský stát případně přijal, a ani způsoby zpětného získání protiprávních podpor, ke kterým mohlo dojít po tomto dni.

(68)

Komise proto musí, jak ji k tomu ostatně vyzývá rozsudek Tribunálu ze dne 14. února 2012 (30), přezkoumat kumulativní účinek na hospodářskou soutěž italské podpory s oznámenou podporou na restrukturalizaci.

(69)

Napřed je ale nutno stanovit výši italské podpory, která se měla zohlednit dne 21. října 2008.

(70)

Skupina FagorBrandt se domnívá, že navrácení italské podpory, které připadá na společnost Brandt Italia, by mělo být pravděpodobně nižší než 200 000 EUR.

(71)

V roce 2003 odkoupila totiž skupina FagorBrandt prostřednictvím své dceřiné společnosti Brandt Italia závod ve Verolanuova a jeho aktiva od společnosti Ocean, jež se nacházela v řízení o nuceném vyrovnání. Za dotyčná aktiva nabídla společnost Brandt Italia částku 10 milionů EUR.

(72)

Protože insolvenční správci společnosti Ocean považovali tuto částku za nedostatečnou, přály si italské orgány rozšířit převzetí i na opatření z režimů „Mobilita“ a „Cassa Integrazione“, což byla opatření prohlášená za slučitelná s platným evropským právem. Tato opatření počítala především s tím, že podniky, které přijmou propuštěné zaměstnance, mohou využít osvobození od odvodů na sociální zabezpečení. Cílem rozšíření těchto opatření bylo, aby výhoda, kterou tím nabyvatel získá, přiměřeně navýšila nákupní cenu dotyčných aktiv.

(73)

Italské orgány tak vydaly dne 14. února 2003 legislativní nařízení, které stanovilo, že kupec aktiv každé společnosti v řízení o nuceném vyrovnání, která zaměstnává více než 1 000 zaměstnanců, bude osvobozen od odvodů na sociální zabezpečení a dodatečných odvodů u každého zaměstnance, kterého převezme. Nabytí činností v oblasti elektrospotřebičů společnosti Ocean SpA společností Brandt Italia dne 7. března 2003 bylo způsobilé pro tento režim zavedený na základě dotyčného legislativního nařízení. Výše těchto osvobození, která je odhadována na 8,5 mil. EUR, tak navýšila kupní cenu navrženou společností Brandt Italia, jež tím dosáhla částky 18,5 mil. EUR.

(74)

Ve svém rozhodnutí ze dne 30. března 2004 (31) Komise usoudila, že legislativní nařízení ze dne 14. února 2003, které bylo dne 17. dubna 2003 přeměněno na zákon, představuje protiprávní a neslučitelný režim podpory. Jakmile se společnost Brandt Italia dozvěděla o tomto rozhodnutí Komise, získala od obchodního soudu v Brescii dne 5. července 2004 obstavení poslední částky splátky nákupní ceny (5,7 mil. EUR) a spojila se s orgány činnými v řízení se společností Ocean, aby získala zpět částku, kterou zaplatila navíc. Společnost Brandt Italia totiž soudila, že italský stát musí získat zpět protiprávní podporu od jejího skutečného příjemce.

(75)

Ačkoliv příjemcem předmětné podpory byla podle režimu odmítnutého Komisí společnost Brandt Italia (tedy společnost, která skutečně využila osvobození), domnívala se skupina FagorBrandt, že výsledný prospěch z této podpory byl téměř zcela převeden na věřitele zaevidované insolvenčními správci společnosti Ocean prostřednictvím navýšení nákupní ceny aktiv (navýšení ceny o 8,5 mil. EUR ve srovnání s 8 624 283 EUR skutečně poskytnutých osvobození). Francouzské orgány se proto domnívaly, že zůstatek, který by společnost Brandt Italia/skupina FagorBrandt měly uhradit, je údajně částka 124 283 EUR, ke které je nutno připočítat úroky.

(76)

Italské orgány však Komisi poskytly informace, které toto uvažování vyvrací.

(77)

Dne 13. května 2008 předaly italské orgány Komisi dva rozsudky soudu v Brescii. Tyto rozsudky se týkají sporu mezi Národním institutem sociálního zabezpečení (INPS) a společností Brandt Italia ohledně stanovení výše podpory, tj. osvobození od odvodů na sociální zabezpečení, kterého společnost Brandt Italia využila.

(78)

Prvním rozsudkem ze dne 1. února 2008 se pozastavuje příkaz k úhradě vydaný INPS vůči společnosti Brandt Italia dne 18. prosince 2007. INPS se proti tomuto rozsudku odvolal. Dne 29. dubna 2008 odvolací soud pozastavení příkazu k úhradě zrušil.

(79)

Třetí rozsudek ze dne 8. července 2008 předaný Komisi dne 20. října 2008 dává ve skutkové podstatě za pravdu IPNS, pokud jde o odsouzení společnosti Brandt Italia k úplnému navrácení podpory. Tento rozsudek byl oznámen společnosti Brandt Italia dne 15. září 2008.

(80)

Na základě těchto informací musí Komise stanovit částku podpory, kterou má společnost Brandt Italia/skupina FagorBrandt vrátit, a to ve výši, v jaké ji lze rozumně odhadnout ke dni 21. října 2008. Za tímto účelem bere Komise na vědomí, že rozsudek soudu v Brescii ze dne 8. července 2008 odsuzuje společnost Brandt Italia k navrácení částky 8 890 878,02 EUR.

(81)

Komise se přesto domnívá, že z této částky je nutno vyjmout výši obstavení, tj. částku 5,7 mil. EUR. Společnost Brandt Italia totiž touto částkou nedisponovala, protože byla od rozsudku obchodního soudu v Brescii ze dne 5. července 2004 předběžným opatřením zadržena. K tomuto rozhodnutí je přistoupeno z důvodu rozhodnutí přijatého Komisí dne 30. března 2004, a dotyčná částka je tak obstavena s výhledem na nutnost jejího vrácení. Ke dni 21. října 2008 se tak dalo předpokládat, že tato částka poslouží k navrácení části předmětné podpory. Tento závěr posiluje skutečnost, že:

(82)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v bodech odůvodnění č. 76 až 81 Komise soudí, že konečná výše italské podpory, již je nutno zohlednit pro účely této analýzy, dosahuje částky 3 190 878,02 EUR, k níž je nutno připočítat úroky počítané až do dne 21. října 2008.

(83)

Pokud jde o úroky, Komise se domnívá, že okamžik, který je nutno zohlednit pro stanovení jejich částky, není okamžik skutečného vrácení podpory ale okamžik zrušeného rozhodnutí, protože Komise v tomto konkrétním případě analyzuje slučitelnost francouzské podpory ke dni 21. října 2008. Avšak ke dni 21. října 2008 je francouzská podpora kumulovaná s podporou italskou, jež obsahuje úroky vypočítávané až k tomuto dni. Komise proto musí zohlednit kumulativní účinek těchto prvků a nepřičítat k nim úroky počítané až ke dni skutečného navrácení.

(84)

Mimochodem zvýhodnění, jež představují úroky nabíhající mezi 21. říjnem 2008 a dnem skutečného vrácení, bude zrušeno vlastním navrácením, jehož budou muset být samozřejmě součástí.

(85)

Skupina FagorBrandt tak kromě částky 31 mil. EUR podpory poskytnuté francouzskými orgány disponovala částkou ve výši 3 190 878,02 EUR (navýšenou o úroky). Toto zvýhodnění má dopad na hospodářskou soutěž: podnik měl k dispozici dodatečné finanční prostředky, které by za běžných tržních podmínek neměl (tzn. bez neslučitelné italské podpory).

(86)

V souladu s odstavcem 23 pokynů pro restrukturalizaci a rozsudkem Tribunálu ze dne 14. února 2012 má Komise v úmyslu přezkoumat v rámci analýzy slučitelnosti podpory na restrukturalizaci kumulativní účinek této podpory a podpory italské.

(87)

Tento přezkum kumulativního účinku vede Komisi k provedení dvojí kontroly. Na jedné straně musí Komise ověřit, zda vyrovnávací opatření (viz bod odůvodnění č. 89 a následující, a to zejména bod odůvodnění č. 118 a následující) umožňují konkrétně vyrovnat narušení hospodářské soutěže, jež představuje skutečnost, že skupina FagorBrandt vlastnila dodatečné finanční prostředky. Na druhé straně má Komise v úmyslu dohlédnout, aby vlastní příspěvek příjemce neobsahoval skutečně žádnou podporu (viz bod odůvodnění č. 154 a následující). Nelze totiž vyloučit, že se ve vlastním příspěvku, jak ho podnik plánuje, neskrývá dotčená částka.

(88)

U příležitosti této dvojí kontroly může Komise uložit dotčenému členskému státu nové podmínky, a to nezávisle na jeho případných návrzích (které by Komise v tomto konkrétním případě nemohla zohlednit, pokud byly předloženy po 21. říjnu 2008). Jak potvrzuje odstavec 46 pokynů pro restrukturalizaci, „může Komise stanovit jakékoli podmínky nebo povinnosti, které považuje na nutné ve snaze zajistit, aby podpora nenarušovala hospodářskou soutěž v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, pokud se dotčený členský stát nezavázal, že přijme taková opatření sám“.

(89)

Odstavec 38 pokynů pro restrukturalizaci uvádí, že Komise smí schválit podpory na restrukturalizaci pouze tehdy, jsou-li provázeny vyrovnávacími opatřeními, která snižují záporný dopad podpor na obchod. V případě, že tato opatření neexistují, podpory musí být považovány za „odporující společnému zájmu“ a musí být prohlášeny za neslučitelné se společným trhem. Tato podmínka má často podobu omezení působení, které si podnik smí zachovat na svém či svých trzích na konci restrukturalizačního období.

(90)

Ve svém oznámení Francie tvrdila, že v tomto konkrétním případě nejsou vyrovnávací opatření nutná, a to především proto, že podpora údajně nevyvolá nadměrné narušení hospodářské soutěže. V odstavcích 37, 38 a 40 rozhodnutí o zahájení řízení Komise krátce vysvětlila, proč toto tvrzení odmítá.

(91)

V následujících bodech odůvodnění Komise podrobněji vysvětluje, proč se domnívá, že podpora vede k narušení hospodářské soutěže a proč je provedení vyrovnávacích opatření, na rozdíl od tvrzení francouzských orgánů, nutné.

(92)

Jak již bylo uvedeno, skupina FagorBrandt působí v odvětví výroby velkých domácích spotřebičů a prodává je distributorům (na rozdíl od distribuce a prodeje soukromým osobám). Pokud jde o zeměpisný rozměr trhu s velkými domácími spotřebiči, Komise v minulosti dospěla k názoru, že jej představuje přinejmenším Evropská unie, a to především z důvodu neexistence překážek na vstupu, technického sladění a poměrně nízkých dopravních nákladů (32). Údaje poskytnuté skupinou FagorBrandt a dvěma konkurenty, kteří předložili své připomínky, potvrzují, že trh má rozměr Unie.

(93)

Komise se domnívá, že podpora na restrukturalizaci vyvolává automaticky narušení hospodářské soutěže tím, že zamezí odchodu příjemce z trhu a tím zbrzdí rozvoj konkurenčních podniků. Působí tak proti ukončení činnosti nejméně výkonných podniků, což je, jak uvádí odstavec 4 pokynů pro restrukturalizaci, „obvyklou součástí fungování trhu“. Oznámená podpora ve prospěch skupiny FagorBrandt tak vyvolává výše uvedené narušení hospodářské soutěže. Komise ale poznamenává, že rozsah tohoto narušení hospodářské soutěže je omezen následujícími prvky. Za prvé: podíl skupiny FagorBrandt na evropském trhu velkých domácích elektrospotřebičů představuje nejvýše [0-5] % (33). Za druhé: na stejném trhu působí čtyři konkurenti, každý s podílem 10 % a více (Indesit, Whirlpool, BSH a Electrolux) (34). Ostatně konkurent, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, uznává, že skupina FagorBrandt je na evropském trhu poměrně malým subjektem (viz pochybnosti vyjádřené tímto konkurentem o možnosti obnovit životaschopnost podniku vzhledem k jeho malé velikosti), jehož podíl na trhu klesá (35). Za třetí: podpora je nízká v poměru k obchodnímu obratu skupiny FagorBrandt v Evropě (podpora představuje méně než 4 % obratu v roce 2007) a ještě více v poměru k obchodnímu obratu čtyř hlavních subjektů na trhu, jejichž obrat je vyšší než obrat skupiny FagorBrandt (36).

(94)

Zatímco předchozí odstavec rozebírá otázku narušení hospodářské soutěže vyvolaného podporou, je také nutno podrobit analýze otázku rozsahu „nepříznivého dopadu na podmínky obchodování“ mezi členskými státy, jak uvádí odstavec 38 pokynů pro restrukturalizaci, který zde odráží čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Jak již bylo uvedeno v bodě odůvodnění č. 38 rozhodnutí o zahájení řízení, podpora narušuje umístění hospodářské činnosti mezi členskými státy, a tím podmínky obchodování mezi nimi. Skupina FagorBrandt je podnikem, který převážně vyrábí a zaměstnává ve Francii (k [80-100] % objemu vyrobeného podnikem dochází ve Francii). Bez podpory francouzského státu by skupina FagorBrandt z trhu rychle zmizela. Ovšem výrobky vyráběné ve výrobních závodech skupiny FagorBrandt konkurují převážně výrobkům, které její konkurenti vyrábějí v jiných členských státech (37). Odchod skupiny FagorBrandt z trhu by tak jejím konkurentům umožnil výrazně zvýšit prodej, a tím i výrobu. Podpora zachovává ve Francii výrobu, která by se jinak přemístila do jiných členských států. Má tedy nepříznivý dopad na podmínky obchodu tím, že omezuje možnost konkurentů sídlících v jiných členských státech vyvážet do Francie (38). Podpora také omezuje možnosti prodeje do zemí, kam skupina FagorBrandt bude nadále vyvážet své výrobky. Vzhledem k objemu prodeje skupiny FagorBrandt a souvisejících pracovních míst není nepříznivý dopad na podmínky obchodu zanedbatelný.

(95)

Na základě předchozí analýzy se Komise domnívá, že skutečná vyrovnávací opatření (to znamená nezanedbatelná), byť omezeného rozsahu, jsou nezbytná.

(96)

V odstavci 39 rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila své pochyby o tom, zda je možné považovat opatření oznámená francouzskými orgány za vyrovnávací, protože odstavec 40 pokynů pro restrukturalizaci uvádí, že „odpisy a ukončení ztrátových činností, které by bylo v každém případě nutné pro obnovení životaschopnosti podniku, nebude za účelem posouzení kompenzačních opatření považováno za snížení kapacity nebo omezení působnosti na trhu.“ Zdálo se, že všechna opatření popsaná francouzskými orgány spadají do oblasti působnosti této výjimky. V rámci formálního vyšetřovacího řízení Francie opakovala, že považuje ukončení výroby mrazicích pultů a přenosných mikrovlnných trub, stejně jako prodej společnosti Brandt Components za tři platná vyrovnávací opatření. Komise proto přistoupila k podrobnému rozboru uvedených opatření a dospěla k následujícím závěrům.

(97)

Pokud jde o uzavření továrny vyrábějící mrazicí pulty v roce 2005 (závod v Lesquin), Francie ve svém oznámení ze dne 6. srpna 2007 uvedla, že tento závod „vyrábějící pro celou skupinu FagorBrandt mrazicí pulty a skladovací skříně na víno dosáhl velikosti…, která mu neumožňovala krýt své jak přímé, tak fixní náklady, a v roce 2004 hospodařil s provozní ztrátou ve výši 5,8 mil. EUR“. Jedná se tedy bez pochyby o ukončení ztrátové činnosti, které je nutné pro obnovení životaschopnosti podniku (39) a které nemůže být při uplatnění odstavce 40 pokynů pro restrukturalizaci považováno za vyrovnávací opatření.

(98)

Pokud jde o ukončení výroby přenosných mikrovlnných trub v závodě v Azenay, jednalo se rovněž o ukončení ztrátové činnosti, které bylo nutné pro obnovení životaschopnosti podniku, což ostatně francouzské orgány ve svých podáních výslovně připustily (40). Nevýnosnost této činnosti nepřekvapuje vzhledem k tomu, že právě přenosné mikrovlnné trouby jsou tržním segmentem, do něhož se nejvíce podařilo proniknout výrobkům ze zemí s nízkými náklady (41). Výrobní závod v Azenay navíc přišel o důležité smlouvy na výrobu mikrovlnných trub ve prospěch jiných skupin (42). Lze uzavřít, že na základě odstavce 40 pokynů pro restrukturalizaci nelze toto opatření považovat za vyrovnávací.

(99)

Naproti tomu podnik v březnu 2004 přenechal svou dceřinou společnost Brandt Components (výrobní závod v Nevers) rakouské skupině ATB za cenu ve výši 3 mil. EUR. V tomto případě se nejedná ani o odpis (43), ani o ukončení činnosti. Toto opatření proto není výše uvedenými ustanoveními odstavce 40 pokynů pro restrukturalizaci vyloučeno. Činnost postoupená v březnu 2004 (44) dosáhla v roce 2003 obratu ve výši 35,4 mil. EUR, což odpovídalo 4 % obratu podniku v roce 2003, a zaměstnávala 306 pracovníků, což odpovídalo 6 % zaměstnanců podniku. Byla zapojena do konstrukce, vývoje, výroby a uvádění na trh elektrických motorů pro automatické pračky. Uvedený převod měl tudíž za následek omezení působení podniku na trhu součástí automatických praček.

(100)

Toto poslední opatření nelze přesto přijmout jako platné vyrovnávací opatření. K prodeji společnosti Brandt Components totiž došlo přibližně tři a půl roku před oznámením zkoumané podpory. Toto opatření k tomu neomezuje působení skupiny FagorBrandt na trhu velkých domácích elektrospotřebičů (45), což je hlavní trh, na kterém bude FagorBrandt nadále působit. Toto opatření proto nemělo za cíl a nemohlo mít za důsledek omezení narušení hospodářské soutěže, které by mohlo vyvolat poskytnutí plánované podpory.

(101)

Jako odpověď na pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně nedostatečnosti oznámených vyrovnávacích opatření francouzské orgány navrhují zastavit uvádění na trh mrazicích a varných výrobků značky Vedette po dobu pěti let. K tomu navíc navrhují zastavit buď uvádění na trh myček nádobí značky Vedette, nebo postoupení značky […].

(102)

Jak již bylo uvedeno výše, skupina FagorBrandt uskutečňuje [50-80] % prodeje na francouzském trhu, kde měla v roce 2006 podíl na trhu ve výši [10-20] % z hlediska hodnoty a [10-20] % z hlediska objemu. To znamená, že pokud by skupina FagorBrandt ukončila své činnosti, prospělo by to především jejím konkurentům na francouzském trhu, kteří by mohli zvýšit svůj prodej. Jsou to tedy tyto podniky, jichž se nejvíce dotýká přežití skupiny FagorBrandt, které podpora umožňuje. Na italském trhu je naopak prodej skupiny FagorBrandt velmi omezený. Jako vyrovnávací opatření tak Komise upřednostňuje ukončení uvádění na trh myček nádobí pod značkou Vedette před postoupením značky […], protože výrobky značky Vedette (46) jsou uváděny výlučně na francouzský trh, zatímco výrobky […] jsou hlavně prodávány […].

(103)

Je proto nutné analyzovat rozsah dodatečných vyrovnávacích opatření s cílem zjistit, zda jsou dostatečná.

(104)

V roce 2007 představoval prodej mrazicích zařízení (chladničky a mrazničky) značky Vedette [10-20] mil. EUR, tedy [0-5] % obratu skupiny FagorBrandt.

(105)

Zastavení uvádění na trh mrazicích zařízení po dobu pěti let umožní konkurentům působícím na francouzském trhu posílit jejich postavení v tomto odvětví. Podle studie ústavu GfK z roku 2007 jsou hlavními konkurenty skupiny FagorBrandt, která má podíl na trhu z hlediska hodnoty ve výši […] %, na trhu chladniček ve Francii společnosti, Whirlpool ([…] %), Indesit ([…] %) a Electrolux ([…] %). Na trhu mrazniček jsou hlavními konkurenty skupiny FagorBrandt ([…] %) společnosti Whirlpool ([…] %), Liebherr ([…] %) a Electrolux ([…] %).

(106)

V roce 2007 představoval prodej varných zařízení značky Vedette [5-10] mil. EUR, tedy [0-5] % obratu skupiny FagorBrandt.

(107)

Zastavení uvádění na trh varných zařízení po dobu pěti let tudíž umožní konkurentům posílit jejich postavení na trhu kuchyňských sporáků. Podle studie ústavu GfK z roku 2007 jsou hlavními konkurenty skupiny FagorBrandt (která má podíl na trhu z hlediska hodnoty ve výši […] %) na trhu sporáků ve Francii společnosti Indesit ([…] %), Electrolux ([…] %) a Candy ([…] %).

(108)

V roce 2007 představoval prodej myček nádobí značky Vedette [5-10] mil. EUR, tedy [0-5] % obratu skupiny FagorBrandt.

(109)

Podle studie ústavu GfK z roku 2007 jsou hlavními konkurenty skupiny FagorBrandt (která má podíl na trhu z hlediska hodnoty ve výši […] %) na trhu myček nádobí ve Francii společnosti BSH ([…] %), Whirlpool ([…] %) a Electrolux ([…] %). Zastavení uvádění na trh myček nádobí pod značkou Vedette tak umožní konkurentům rozšířit jejich působení na tomto trhu.

(110)

Shrnuto, výrobky značky Vedette, jejichž uvádění na trh bude zastaveno, představují [0-5] % obratu skupiny (47). Francouzské orgány uvádějí, že to bude vyžadovat významná přizpůsobení uvnitř podniku […].

(111)

Navrhovanými vyrovnávacími opatřeními jsou zastavení uvádění na trh po dobu pěti let určitých výrobků (varná zařízení, mrazicí zařízení a myčky nádobí) značky Vedette (48) a postoupení společnosti Brandt Components. Jedná se o skutečné omezení působení na trhu (tzn. nezanedbatelné), ovšem omezeného rozsahu.

(112)

Komise se však domnívá, že vyrovnávací opatření, které se týká značky Vedette a které navrhují francouzské orgány, představuje jediné platné vyrovnávací opatření a že není dostatečné. Komise proto přijímá rozhodnutí uložit jako podmínku slučitelnosti prodloužení zastavení uvádění na trh výrobků značky Vedette o další tři roky. Zatímco navrhované zastavení se týká pěti roků, konkrétně to znamená, že toto zastavení bude prodlouženo o tři roky na celkovou dobu osmi let.

(113)

Podle informací, které měla Komise k dispozici ke dni 21. října 2008, lze dopad tohoto vyrovnávacího opatření („VO“) odhadnout z hlediska ztráty obratu na základě níže uvedené tabulky č. 2 (49) dvěma způsoby.

Tabulka 2

(114)

U číselných údajů tabulky č. 2 za roky 2009 až 2012 se jedná o údaje poskytnuté francouzskými orgány a skupinou FagorBrandt ohledně dopadu vyrovnávacího opatření, jež navrhují (k tomuto dopadu viz rovněž bod odůvodnění č. 143 a následující).

(115)

Prvním způsobem, jak vypočítat dopad dodatečného vyrovnávacího opatření uloženého Komisí, je vynásobit třemi ztrátu výnosů za poslední rok, který posuzovaly francouzské orgány (tj. rok 2012). Při optimistickém scénáři pro podnik je tedy tento dopad 3 × [40-60] mil. EUR, tj. celkově [120-180] mil. EUR.

(116)

Druhým způsobem výpočtu dopadu dodatečného vyrovnávacího opatření je extrapolovat údaje za rok 2013 až 2016 uplatněním lineárního navýšení ve výši [1,5-3] % na údaje za rok 2012, což odpovídá pokračujícímu růstu obratu, který podnik pro období 2009–2012 odhadoval na [1,5-3] %. Z důvodů vysvětlených v bodě odůvodnění č. 125 a následujících je tento předpoklad růstu obratu považován vzhledem ke strategii skupiny a výhledům trhu za rozumný. Z tohoto pohledu připraví vyrovnávací opatření při optimistickém scénáři pro podnik skupinu FagorBrandt o obrat ve výši [120-180] mil. EUR.

(117)

Navrhované vyrovnávací opatření se proto jeví jako přiměřené a samo o sobě stačí k tomu, aby úměrně omezilo negativní důsledky poskytnutí předmětné podpory pro hospodářskou soutěž: při optimistickém scénáři připraví za období 2014–2016 podnik o obrat ve výši, jež se pohybuje mezi [120-180] mil. EUR. Tento nevytvořený obrat umožní konkurentům zvýšit jejich prodej. Uvedené vyrovnávací opatření rovněž podniku ztíží opětovné uvedení na trh dotčených výrobků značky Vedette po jejich osmileté nepřítomnosti (v současné době jsou na trh uváděny pouze pračky Vedette). I když značka úplně nemizí, náklady spojené s jejím návratem jsou úměrné rokům její nepřítomnosti na trhu. Čím méně bude značka na trhu přítomna, tím více ztratí na známosti.

(118)

Dále je nutno ověřit, zda toto nové vyrovnávací opatření umožňuje vyrovnat také konkurenční zvýhodnění vyvolané kumulativním účinkem italské podpory a podpory na restrukturalizaci. Lze totiž konstatovat, že k 21. říjnu 2008 skupina FagorBrandt disponovala částkou ve výši 3 190 878,02 EUR (tj. s úroky přibližně 4 mil. EUR), na kterou neměla nárok. Toto zvýhodnění má dopad na hospodářskou soutěž: podnik měl totiž k dispozici dodatečné finanční prostředky. Dodatečné vyrovnávací opatření má ale za následek, že dojde k vyrovnání uvedeného narušení hospodářské soutěže.

(119)

Tabulka č. 3 níže dokládá čistou ztrátu (čili záporné volné hotovostní prostředky – free cash flow) ve spojení s vyrovnávacím opatřením. U číselných údajů za období 2009–2012 se jedná o údaje, které Komisi oznámily francouzské orgány. U číselných údajů za období 2013–2016 se jedná o extrapolaci pomocí zvýšení údajů za rok 2012 o [1,5-3] % ročně (50).

Tabulka 3

(120)

Ukazuje se, že při optimistickém scénáři (pro podnik) připraví tři dodatečné roky skupinu FagorBrandt o hotovostní prostředky ve výši, jež se pohybuje mezi [10-20] mil. EUR (znásobí-li se třikrát údaj za rok 2012) a [10-20] mil. EUR (sečtou-li se extrapolované údaje). Jinými slovy: uložení tohoto nového vyrovnávacího opatření ve zcela značné míře vyrovnává zvýhodnění, jež spočívalo v tom, že podnik měl k dispozici hotovostní prostředky ve výši přibližně 4 milionů EUR.

(121)

Vyrovnávací opatření konečně nepřestávají být vhodná kvůli skutečnosti, že se uplatňují i po ukončení restrukturalizačního období (stanovenému na 31. prosince 2012). Jsou-li totiž vyrovnávací opatření nutná na základě poskytnutí podpory na restrukturalizaci, nejsou přesto součástí vlastního restrukturalizačního procesu, ale představují vyrovnání poskytnuté konkurentům podpořeného podniku za účelem vyrovnání narušení hospodářské soutěže, jímž tito konkurenti mohli být postiženi. Jejich účinek a užitečnost proto nezpochybňuje skutečnost, že platí po dobu, jež přesahuje období restrukturalizace, pokud byla zavedena z důvodu restrukturalizace usnadněné státní podporou a pokud mají za cíl a důsledek vyrovnání narušení hospodářské soutěže vyvolaného touto podporou.

(122)

Komise se proto domnívá, že uvedená opatření umožňují vyhnout se nadměrnému narušení hospodářské soutěže ve smyslu odstavců 38 až 40 pokynů pro restrukturalizaci.

(123)

Již zahájený plán restrukturalizace skupiny FagorBrandt v zásadě počítá:

(124)

Po přezkumu Komise potvrzuje, co již oznámila v rozhodnutí o zahájení řízení, a to že soudí, že tento plán je v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 35 až 37 pokynů pro restrukturalizaci. Jinými slovy: dotčený plán restrukturalizace umožňuje obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku.

(125)

Komise si přesto přeje vyložit níže svou analýzu a své závěry ohledně tržních výhledů a věrohodnosti prognóz zahrnutých do plánu restrukturalizace.

(126)

Komise vyhodnotila prognózy obsažené v plánu restrukturalizace, a to především z hlediska výhledů růstu. Komise si přeje připomenout, že v tomto rozhodnutí jsou zohledněny pouze údaje, které byly k dispozici v říjnu roku 2008.

(127)

Podle organizace CECED (54) vývoj na evropském trhu z hlediska objemu v období 2005–2007 prokázal mírný růst v západní Evropě (o přibližně 2 % ročně) a trvalý ve východní Evropě (o přibližně 7 % ročně). Posledně uvedená míra růstu je ale proměnlivá, protože podléhá výkyvům hospodářství: dvoumístný hospodářský růst se může snadno střídat s dvoumístným hospodářským poklesem a obráceně.

(128)

Pokud je možno v dlouhodobém výhledu předpokládat sbližování nákupních zvyků ve východní Evropě s Evropou západní, slabá kupní síla v těchto zemích má za následek, že se poptávka soustředí na nejnutnější a nejlevnější výrobky (pračky nebo chladničky). A právě na tyto trhy vstoupila turecká a asijská konkurence.

(129)

Možné trhy pro skupinu FagorBrandt se tedy nacházejí v západní Evropě, protože jsou důležitější jak z hlediska hodnoty, tak z hlediska objemu a také proto, že se na nich méně uplatňují výrobky z dolní části sortimentu nabídky, ve kterých skupina FagorBrandt nemůže již být konkurenceschopná a které jsou příčinou prudkého růstu ve východní Evropě.

(130)

Přesněji řečeno, referenčním trhem skupiny FagorBrandt je francouzský trh, kde skupina uskutečňuje [50-80] % svého prodeje, vyrábí [80-100] % svého objemu a zaměstnává [80-100] % zaměstnanců skupiny. Podle organizace GIFAM (55) vzrostl ve Francii trh velkých domácích spotřebičů v roce 2007 o 1 % ve srovnání s rokem 2006, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska hodnoty. Konkrétněji, trh spotřebičů […], na který se skupina FagorBrandt chce zaměřit, zaznamenal ve srovnání s rokem 2006 růst o […] %, zatímco u spotřebičů […] prodej klesl o […] %.

(131)

Vývoj podle druhu výrobků ukazuje, že slibné trhy, které se v Evropě a především ve Francii rozvíjejí, jsou především trhy […]. Růst u výrobků […] je významný, zatímco chladicí zařízení téměř stagnují, jak dokládá tabulka převzatá ze studie sdružení GIFAM:

Tabulka 4

(132)

Rozhodnutí skupiny FagorBrandt na jedné straně se soustředit především na […] a na druhé straně rozvíjet […] se proto jeví v souladu s vývojem jednotlivých segmentů a výrobků.

(133)

Komise se po analýze dalších zásadních prvků plánu restrukturalizace dokládajících věrohodnost prognóz provozní ziskovosti skupiny FagorBrandt v dlouhodobém výhledu domnívá, že tyto prognózy uvedené v tabulce č. 5 jsou realistické.

Tabulka 5

(134)

Zbývající část analýzy se proto omezí na dvě přesně vymezené pochybnosti v otázce, zda je plán restrukturalizace realistický a dostatečný, které byly vyjádřeny v rozhodnutí o zahájení řízení.

(135)

Za prvé: Komise si vyžádala vysvětlení ohledně očekávaného zvýšení obchodního obratu o 20 % v roce 2007. Francouzské orgány vysvětlily, že v roce 2006 došlo ke změně oblasti činnosti skupiny FagorBrandt převodem distribuce značky Fagor na francouzském a anglickém trhu ze společnosti Fagor na skupinu FagorBrandt a později převodem všech činností společnosti Fagor ve Francii (56). Obchodní obrat těchto činností na rok 2007 byl odhadován na [50-100] mil. EUR a byl zahrnut do obchodního obratu skupiny FagorBrandt na rok 2007. Z hlediska konstantní oblasti činnosti dosáhlo plánované zvýšení obratu pouze [5-10] %. Od té doby oznámila Francie Komisi skutečný obchodní obrat dosažený v roce 2007. Dosáhl výše 903 mil. EUR oproti obratu ve výši 779,7 mil. EUR dosaženému v roce 2006, což představuje meziroční růst řádově o 16 %.

(136)

Za druhé: Komise zaznamenala, že plán restrukturalizace neuvádí, jak se skupina FagorBrandt míní vypořádat s navrácením neslučitelné podpory, která byla poskytnuta její italské dceřiné společnosti, což představuje riziko pro obnovení životaschopnosti podniku. Francouzské orgány upřesnily, že vrácení italské podpory společností Brandt Italia by pravděpodobně nemělo dosáhnout částky 200 000 EUR (viz bod odůvodnění č. 70 a následující). Avšak, jak již Komise uvedla (viz bod odůvodnění č. 76 a následující), výše italské podpory, kterou je nutno zohlednit pro účely tohoto rozhodnutí, dosahuje částky 3 190 878,02 EUR, ke které je nutno připočítat úroky účtované až do dne 21. října 2008. Komise se přesto domnívá, že vrácení této částky, se kterým je nutno počítat, nezpochybňuje obnovení životaschopnosti podniku, protože skupina FagorBrandt je povinna navýšit svůj vlastní příspěvek o částku rovnající se částce 3 190 878,02 EUR a úrokům (v tomto ohledu viz bod odůvodnění č. 149 a následující).

(137)

Na základě výše uvedených skutečností dospívá Komise k závěru, že pochybnosti o obnovení životaschopnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení byly odstraněny.

(138)

Jak již bylo uvedeno, konkurent nepřející si zveřejnit svou totožnost popírá, že by restrukturalizace mohla obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku. Za prvé: domnívá se, že podnik měl převést část své výroby do výrobních oblastí s nízkými náklady, kde může výrazně ušetřit. Za druhé: podnik nebude mít prostředky na nutné investiční výdaje na zlepšení svých výrobků v průmyslovém odvětví, které vyžaduje každý rok značné investice do průmyslového vybavení, vývoje, výzkumu a rozvoje. Konečně: zdůrazňuje, že podnik zůstává v poměru ke svým konkurentům příliš malý. V následujících bodech odůvodnění se Komise pokusí ověřit, zda připomínky konkurenta, který si nepřeje zveřejnit svou totožnost, nezpochybňují její vlastní závěry ohledně obnovení životaschopnosti.

(139)

Pokud jde o nutnost převést část výroby do zemí s nižšími náklady, Komise zjišťuje, že francouzské orgány odpověděly právě na tento bod. Připomínají, že rozvoj, na který se zaměřuje skupina FagorBrandt (inovační výrobky s vysokou přidanou hodnotou) stejně jako někteří z jejích čistě evropských konkurentů, nejde dohromady se systematizováním jejich výroby v zemích s nízkými náklady. […] U hlavních subjektů odráží umístění výrobních jednotek v zemích s nízkými náklady také jejich vůli rozvíjet v těchto zemích prodej.

(140)

Pokud jde o tvrzení konkurenta, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, ohledně skutečnosti, že skupina FagorBrandt nemůže vynaložit značné investice nutné pro zachování její konkurenceschopnosti, a ohledně malé velikosti podniku v porovnání s hlavními subjekty, Komise konstatuje, že sama uvedla v bodě odůvodnění č. 8 rozhodnutí o zahájení řízení, že právě tyto skutečnosti přispěly k potížím podniku. Poznamenává ale, že plán restrukturalizace zřejmě přináší odpovědi na tyto výzvy. Podnik totiž zamýšlí soustředit se na […]. Komise navíc konstatuje, že některé podniky odvětví si dokáží i přes svou malou velikost v porovnání s hlavními subjekty a jejich značnou výrobu v zemích západní Evropy zachovat konkurenceschopnost tím, že se soustředí na určité výrobky a segmenty (jedná se buď o tzv. „specializované“ subjekty jako Miele, Smeg, Liebherr, Teka nebo o malé výrobce vnitrostátního rozměru jako Candy a Gorenje). Komise ostatně konstatuje, že čím dál tím větší zahrnutí společnosti FagorBrandt do skupiny Fagor přispívá svým dílem k řešení problémů spojených s její velikostí. Souhrnem Komise uznává, že body přednesené konkurentem představují pro společnost FagorBrandt výzvy, ale domnívá se, že plán restrukturalizace je takové povahy, aby na ně přinesl odpovědi, a představuje dostatečnou pravděpodobnost obnovení životaschopnosti.

(141)

Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že připomínky předložené konkurentem, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, nezpochybňují její hodnocení, podle nějž plán restrukturalizace umožní obnovení dlouhodobé životaschopnosti skupiny FagorBrandt.

(142)

Konečně a stále ještě ve věci obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku je Komise podle poslední věty odstavce 38 pokynů pro restrukturalizaci povinna ověřit, zda plánovaná vyrovnávací opatření neohrozí životaschopnost podniku. Jak bylo analyzováno, francouzské orgány navrhly vyrovnávací opatření, jež nebyla zahrnuta do finančních prognóz připojených k oznámení. Tato opatření budou muset být provedena, protože je Komise považuje za nutná. Pokud jde o tato opatření, tj. pětileté pozastavení prodeje chladicích a varných výrobků a myček nádobí značky Vedette, která vyvolají zhoršení finančních výsledků podniku, je nutno zjistit, zda jsou pro podnik únosná.

(143)

Podle francouzských orgánů uvádějí dvě následující tabulky č. 6 a 7 finanční výsledky podniku při zohlednění provedení dodatečných vyrovnávacích opatření, která navrhují. Tabulka č. 6 zobrazuje optimistický scénář a tabulka č. 7 pesimistický.

Tabulka 6

Tabulka 7

(144)

Tabulky č. 6 a 7 vycházejí z následujících předpokladů ohledně ztráty obratu kvůli stažení několika skupin výrobků uváděných na trh pod značkou Vedette. Takové stažení může mít za následek:

(145)

Optimistický scénář zohledňuje pouze důsledky a) a b) bodu odůvodnění č. 144 a ztráta způsobená zastavením uvádění na trh určitého výrobku představuje ztrátu ve výši [70-90] % obchodního obratu u pozastavené výrobní řady (zbývajících [10-30] % představuje částku, kterou skupina FagorBrandt získá zpět nárůstem prodeje stejných výrobků uváděných na trh pod jinou značkou než Vedette) a [20-30] % obchodního obratu u ostatních výrobků uváděných na trh pod značkou Vedette. Pesimistický scénář zohledňuje důsledky c) bodu odůvodnění č. 144 s předpokladem míry ztráty ve výši [110-130] % u zastavené výrobní řady (ztráta se může týkat nejenom 100 % u zastavené výrobní řady ale může se také projevit u ostatních výrobků a značek než jen u výrobní řady, jejíž uvádění na trh je zastaveno) a [20-40] % u ostatních výrobků uváděných na trh pod značkou Vedette. Francouzské orgány vysvětlují, že pesimistický předpoklad odpovídá zkušenosti, kterou již podnik získal: v roce 2003 se ve Francii rozhodl přestat uvádět na trh mikrovlnné trouby pod značkou Vedette a plně se soustředit na značku Brandt, pro kterou bylo vyvinuto mimořádné marketingové úsilí. Uvedené zastavení prodeje mělo velmi záporné následky, protože podnik přišel nejenom o celkový obchodní obrat uskutečněný pod značkou Vedette, ale ztráta zasáhla také značku Brandt (celková ztráta u obou značek představovala […] výrobků během 2 let, již je nutno porovnat s původním prodejem […] kusů, z toho […] pod značkou Vedette, což představuje ztrátu [120-140] % pozastaveného objemu) (58).

(146)

Na základě rozboru údajů z obou výše uvedených tabulek a ostatních údajů poskytnutých francouzskými orgány se Komise domnívá, že zvolená vyrovnávací opatření oslabí podnik, protože vyvolají zhoršení hospodářských výsledků podniku počínaje rokem 2009, kdy začnou být prováděna. Podnik se ale vrátí ke kladnému hospodářskému výsledku již v roce 2010 a ještě ho zlepší v následujících letech. Komise proto soudí, že vyrovnávací opatření navrhovaná francouzskými orgány sice podnik oslabí, ale nezabrání obnovení jeho životaschopnosti.

(147)

Tento závěr není zpochybněn dodatečným vyrovnávacím opatřením uloženým Komisí, a to povinností prodloužit o tři roky zastavení uvádění na trh dotčených výrobků značky Vedette.

(148)

Jak totiž vyplývá z tabulky č. 3, která zobrazuje dopad dodatečného vyrovnávacího opatření na konečný hospodářský výsledek podniku, zůstane tento výsledek v období 2014–2016 kladný a bude vykazovat růst odhadovaný na [1,5-3] %. Stejný závěr proto platí i pro vyrovnávací opatření uložené Komisí: podnik sice oslabí, ale nezbrání obnovení jeho životaschopnosti.

(149)

Aby podpora mohla být povolena, je podle odstavců 43 až 45 pokynů pro restrukturalizaci nutno, aby její výše a míra byly omezeny na minimum nutné pro provedení restrukturalizace s ohledem na dostupné finanční zdroje podniku, jeho akcionářů či skupiny, ke které náleží. Příjemci podpory musí k plánu restrukturalizace přispět významným dílem z vlastních zdrojů, včetně prodeje aktiv, která nejsou nezbytně nutná pro přežití podniku, nebo z vnějších zdrojů získaných za tržních podmínek.

(150)

Jak uvádí odstavec 43 rozhodnutí o zahájení řízení, dosahují náklady na restrukturalizaci, tak jak jsou popsány v oznámení francouzských orgánů, výše 62,5 mil. EUR. Podnik počítá s tím, že přispěje částkou 31,5 mil. EUR a získá podporu ve výši 31 mil. EUR.

(151)

V odstavci 44 rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjadřuje dvě pochybnosti ohledně uvedených údajů. Na jedné straně Komise žádá francouzské orgány o zdůvodnění, proč nezahrnuly vrácení podpory podle článku 44f do restrukturalizačních nákladů. Na druhé straně Komise žádá o vysvětlení povahy vlastního úsilí příjemce.

(152)

Francouzské orgány k druhé pochybnosti odpověděly, že vlastní úsilí příjemce spočívá v bankovních půjčkách, které skupina FagorBrandt získala na trhu. Upřesňují, že v roce 2006 podnik smluvně získal bankovní půjčky ve výši [20-40] mil. EUR a že tato částka byla v roce 2007 navýšena na [20-40] mil. EUR (59). Půjčky byly jištěny […]. Komise konstatuje, že se jedná o „financování z vnějších zdrojů za tržních podmínek“, jak jej stanoví odstavec 43 pokynů pro restrukturalizaci, a představuje tedy platný příspěvek.

(153)

Pokud jde o první pochybnost vyjádřenou Komisí, francouzské orgány uvádějí, že navrácení neslučitelné podpory nemůže být předem označeno za náklad na restrukturalizaci (stejně tak za vlastní úsilí příjemce ve smyslu odstavců 43 a 44 pokynů pro restrukturalizaci). Z tohoto důvodu nezapočítaly podporu podle článku 44f jako restrukturalizační náklad. Udávají ale, že toto navrácení, ohodnocené na přibližně [25-30] mil. EUR (včetně úroků), je samozřejmě zahrnuto do podnikatelského záměru přiloženého k oznámení jako každý jiný běžný finanční výdaj. Komise považuje za nezbytné, aby navrácení bylo vzato v úvahu v podnikatelském plánu, k čemuž v tomto konkrétním případě došlo (60).

(154)

Je ale nutno také zohlednit skutečnost, že k 21. říjnu 2008 italská podpora obdržená společností Brandt Italia představuje částku 3 190 878,02 EUR, níž je nutno připočítat úroky. Nelze proto vyloučit, že se ve vlastním příspěvku, jak ho podnik plánuje, neskrývá dotčená částka. Vlastní příspěvek příjemce se tím dostává pod hranici 50 %, kterou vyžaduje odstavec 44 pokynů pro restrukturalizaci.

(155)

Aby se proto zajistilo, že vlastní příspěvek podniku skutečně neobsahuje prvky podpory a představuje nejméně 50 % nákladů na restrukturalizaci, Komise ukládá jako podmínku tohoto kladného rozhodnutí navýšení vlastního příspěvku v míře odpovídající výši italské podpory, tj. 3 190 878,02 EUR, s tím, že k této částce je nutno připočítat úroky účtované až do dne 21. října 2008.

(156)

Konkrétně to znamená, že je nutno navýšit vlastní příspěvek k nákladům na restrukturalizaci navrhovaný skupinou FagorBrandt o tuto částku (prostřednictvím půjčky, příspěvku akcionářů či jiným způsobem), a to před koncem období restrukturalizace podniku, který je stanoven na 31. prosince 2012. Francouzské orgány musí prokázat toto navýšení do dvou měsíců od uplynutí lhůty dne 31. prosince 2012.

(157)

Pokud jde o tvrzení konkurenta, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, že podpora není omezena na minimum, Komise potvrzuje, že kromě ověření dodržení formálního kritéria vlastního příspěvku přesahujícího 50 % rovněž posoudila, zda je podpora omezena na nutné minimum, a to zejména na základě kritérií stanovených v odstavci 45 pokynů pro restrukturalizaci. Komise se domnívá, že tomu tak je a že výše podpory neumožňuje podniku mít „nadbytek prostředků, jenž by mohl být použit pro agresivní a trh narušující činnosti, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace.“

(158)

Komise zejména konstatuje, že po poskytnutí podpory a na konci období restrukturalizace zůstane skupina nadále výrazně zadlužena, a to s poměrem zadlužení k vlastnímu kapitálu stále vyšším než jedna. Skupina FagorBrandt tak bude nucena přednostně přidělovat vytvořené finanční prostředky na snížení této míry zadlužení.

(159)

Podle odstavce 72 a následujících pokynů pro restrukturalizaci smí být podpora na restrukturalizaci poskytnuta pouze jednou za období deseti roků.

(160)

V tomto konkrétním případě nelze prohlásit italskou a francouzskou podporu, jejichž příjemcem byla skupina FagorBrandt, za podpory na záchranu a restrukturalizaci. V okamžiku poskytnutí těchto podpor, tj. v roce 2002 a roce 2003, nebyla totiž skupina FagorBrandt v obtížích, jak je prokázáno v bodech odůvodnění č. 45 až 56.

(161)

Je proto dodržena zásada „jednou a dost“ stanovená v pokynech pro restrukturalizaci.

(162)

Plán restrukturalizace skupiny FagorBrandt, včetně všech závazků Francie, musí být proveden v plném rozsahu (61). Komise žádá, aby byla informována o postupu provádění plánu a souvisejících závazků.

(163)

Podpora může být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud budou splněny všechny uložené podmínky,