(1)

Článek 145 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že členské státy a Unie pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.

(2)

Strategie Evropa 2020, navržená Komisí, umožňuje Unii nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a doprovázenému vysokou úrovní zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (3). Dále dne 21. října 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/707/EU o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (4) (dále jen „hlavní směry politik zaměstnanosti“). Tyto soubory hlavních směrů tvoří integrované hlavní směry pro provádění strategie Evropa 2020. Pět hlavních cílů, které jsou uvedeny v příslušných hlavních směrech, představuje společné cíle, jimiž se řídí opatření členských států, a zohledňuje příslušné výchozí situace a podmínky v jednotlivých členských státech, jakož i situaci a podmínky v Unii. Vedoucí úlohu při plnění cílů této nové strategie týkajících se zaměstnanosti a trhu práce má Evropská strategie zaměstnanosti.

(3)

Integrované hlavní směry jsou v souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010. Členským státům poskytují jasná vodítka, pokud jde o definování národních programů reforem a provádění reforem. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být základem pro veškerá doporučení, která může Rada adresovat členským státům na základě čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a to ve spojení s doporučeními podávanými konkrétním členským státům na základě čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Komise zasílají každoročně Evropské radě.

(4)

Posouzení návrhů národních programů reforem členských států, které je součástí společné zprávy o zaměstnanosti přijaté Radou dne 28. února 2013, ukazuje, že členské státy by měly nadále vyvíjet co největší úsilí při řešení těchto priorit: zvyšování účasti na trhu práce a snižování strukturální nezaměstnanosti, rozvoj kvalifikovaných pracovních sil, které budou reagovat na potřeby trhu práce, podpora kvality pracovních míst a celoživotního učení, zvyšování účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním vzdělávání, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.

(5)

Hlavní směry politik zaměstnanosti přijaté v roce 2010 by měly zůstat až do roku 2014 stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění. Až do konce roku 2014 by možnosti jejich aktualizace měly být nadále přísně omezeny. V letech 2011 a 2012 zůstaly hlavní směry politik zaměstnanosti beze změn. Beze změn by měly zůstat v roce 2013.

(6)

Členské státy by se při provádění hlavních směrů zaměstnanosti měly soustředit na využití Evropského sociálního fondu,