22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/13

1.1

Čl. 46 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen konzultovat přípravu návrhů regulačních technických norem týkajících se způsobilosti zajištění ústředních protistran s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a dalšími příslušnými orgány. Konzultace se konkrétně týká následujících tří otázek: a) typu způsobilého zajištění, které lze považovat za vysoce likvidní, b) srážek hodnoty aktiv a c) podmínek, za kterých mohou ústřední protistrany přijímat jako zajištění záruky komerčních bank.

1.2

Dne 26. června 2012 obdržela ESRB od ESMA žádost o vyjádření k výše uvedeným otázkám s odkazem na konzultační dokument ESMA zveřejněný dne 25. června 2012 (2).

1.3

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a g) a čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (3) přijala generální rada ESRB toto vyjádření, které je zveřejněno v souladu s článkem 30 rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4).

1.4

ESRB v rámci svého mandátu vymezeného v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 dohlíží na finanční systém definovaný v čl. 2 písm. b) (5) nařízení (EU) č. 1092/2010, přičemž tento dohled se vztahuje i na infrastruktury finančního systému, jako jsou ústřední protistrany, a jejich roli v rámci finančního systému.

2.1

Ústřední protistrany představují klíčové uzly finančního systému a jejich role poroste, jakmile dojde k implementaci iniciativy přijaté představiteli skupiny G20 v Pittsburghu v roce 2009, jejímž cílem je centrální clearing všech standardizovaných OTC derivátů. Právní předpisy by měly být navrhovány tak, aby reflektovaly makroobezřetnostní obavy z procykličnosti. ESRB se domnívá, že se otázka procykličnosti nesmí omezovat pouze na bezprostřední vliv na odolnost samotných ústředních protistran, ale musí se také zabývat vlivem jednání ústředních protistran na širší finanční systém.

2.2

ESRB považuje potenciální využívání srážek a marží u zajištění jakožto makroobezřetnostních nástrojů za klíčový aspekt, který by měly příslušné makroobezřetnostní orgány zvážit v prvním plánovaném přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů (European Market Infrastructure Regulation, EMIR).

2.3

ESRB si je vědoma, že omezování procykličnosti by mělo být věnováno maximální úsilí, přesto by ale nikdy nemělo dojít k ohrožení odolnosti ústředních protistran.

3.1

Z požadavku na nízké úvěrové riziko by měla být vyňata informace o zemi, ve které je emitent usazen, neboť toto riziko je v běžných případech již zváženo v hodnocení úvěrového rizika emitenta.

3.2

Ústřední protistrany by si měly být do velké míry jisté, že převoditelnost a hodnota zajištění:

3.3

Ústřední protistrany by měly mít vhodné právní a provozní záruky, které zajistí využití přeshraničního zajištění ve správnou dobu.

3.4

Zajištění vydané členy clearingového systému by mělo být přijato pouze při dodržení následujících obezřetnostních opatření:

3.5

Měly by být nastaveny souhrnné limity odpovídající seskupení zajištění, neboť čím obtížnější je dosáhnout diverzifikace, tím omezenější je škála způsobilého zajištění.

3.6

Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost trhu, měly by právní předpisy jasně stanovit, zda mohou ústřední protistrany opětovně použít nebo přijmout již použité zajištění, a to vzhledem k jeho silným makroobezřetnostním důsledkům.

3.7

Způsobilost a využití zajištění ústředními protistranami by měly odpovídat požadavkům na transparentnost tak, aby bylo orgánům dohledu umožněno sledovat tržní chování a rozdělení rizik u poskytnutého zajištění.

3.8

Právní předpisy upravující způsobilost zajištění by měly být obezřetně prováděny a pravidelně revidovány tak, aby bylo zajištěno pečlivé posouzení systémového rizika.

4.1

Srážky hodnoty by měly být nastaveny obezřetně a definovány konzervativním způsobem tak, aby byly ústřední protistrany chráněny a zamezilo se procyklickým účinkům.

4.2

Z hlediska finanční stability je vhodné omezit procyklické změny kritérií přijatelnosti a srážek zajištění ústředních protistran. Provádění srážek by mělo být navrženo takovým způsobem, aby v obdobích, kdy je situace na trhu napjatá, docházelo k co nejmenšímu počtu náhlých a velkých nárůstů.

4.3

V souvislosti s měnícími se tržními podmínkami je rovněž nezbytné vyžadovat transparentní a předvídatelné procesy, jejichž prostřednictvím dochází k úpravě srážek.

4.4

S ohledem na zásady Výboru pro finanční stabilitu (FSB), které byly schváleny na vrcholné schůzce představitelů skupiny G20 v Mexico City v roce 2012, je nezbytné se vyvarovat automatického spoléhání se na úvěrové ratingy ratingových agentur (6).

4.5

Za účelem zamezení procyklických účinků by ústřední protistrany měly mít povinnost prokázat příslušnému orgánu, že u nich nedochází k žádné mechanické aktivaci. Právní předpisy by měly být v souladu se zásadami FSB o snížení závislosti na hodnocení ratingových agentur.

5.1

Právní předpisy by měly určit spolehlivou stranu pro držbu zajištění, které kryje záruky komerčních bank.

5.2

Záruky komerčních bank by měly být používány jen v omezené míře a nižší koncentraci, než se uplatňuje na ostatní způsobilá zajištění.