31.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 361/89

(1)

Rozhodnutím 2011/167/EU bylo Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Německu, Estonsku, Řecku, Francii, Irsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku, Švédsku a Spojenému království (dále jen „zúčastněné členské státy“) povoleno navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

(2)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (2), má být některým evropským patentům uděleným Evropským patentovým úřadem v souladu s pravidly a postupy Úmluvy o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973, naposledy pozměněné dne 17. prosince 1991 a dne 29. listopadu 2000 (dále jen „Evropská patentová úmluva“) na žádost majitele patentu přiznán jednotný účinek v zúčastněných členských státech.

(3)

Ustanovení o překladu pro evropské patenty, které mají jednotný účinek v zúčastněných členských státech (dále jen „evropský patent s jednotným účinkem“) by měla být upravena ve zvláštním nařízení v souladu s čl. 118 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva fungování EU“).

(4)

V souladu s rozhodnutím 2011/167/EU by ustanovení o překladu pro evropské patenty s jednotným účinkem neměla být složitá a nepřiměřeně nákladná. Tato ustanovení by měla odpovídat ustanovením obsaženým v návrhu nařízení Rady o ustanoveních o překladu pro patent Evropské unie, jejž Komise předložila dne 30. června 2010, rozšířeným o prvky kompromisu navrženého předsednictvím v listopadu roku 2010, kterému se v Radě dostalo široké podpory.

(5)

Ustanovení o překladu by měla zajišťovat právní jistotu a podněcovat inovace a přinášet prospěch zejména malým a středním podnikům. Díky těmto ustanovením o překladu by přístup k evropskému patentu s jednotným účinkem a k patentovému systému jako celku měl být snazší, méně nákladný a právně zajištěný.

(6)

Jelikož za udělování evropských patentů je zodpovědný Evropský patentový úřad, měla by ustanovení o překladu pro evropský patent vycházet ze současného postupu uplatňovaného Evropským patentovým úřadem. Cílem uvedených ustanovení by mělo být dosažení potřebné rovnováhy mezi zájmy hospodářských subjektů a veřejným zájmem, pokud jde o náklady na řízení a dostupnost technických informací.

(7)

Aniž jsou dotčena přechodná ustanovení, pokud byl spis evropského patentu s jednotným účinkem zveřejněn v souladu s čl. 14 odst. 6 Evropské patentové úmluvy, neměly by být požadovány žádné další překlady. Podle čl. 14 odst. 6 Evropské patentové úmluvy se evropský patentový spis zveřejňuje v jazyce řízení u Evropského patentového úřadu a zahrnuje překlad nároků do ostatních dvou úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

(8)

V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, je oprávněným požadavkem, aby majitel patentu poskytl na žádost údajného porušovatele úplný překlad patentu do úředního jazyka zúčastněného členského státu, ve kterém došlo k údajnému porušení, nebo členského státu, ve kterém má údajný porušovatel bydliště. Majitel patentu by měl být rovněž povinen na žádost příslušného soudu v zúčastněných členských státech pro spory týkající se evropského patentu s jednotným účinkem poskytnout úplný překlad patentu do jazyka použitého v řízení u dotyčného soudu. Tyto překlady by se neměly provádět za použití automatizovaných prostředků a měly by být poskytnuty na náklady majitele patentu.

(9)

V případě sporu, který se týká náhrady škody, by soud projednávající dotyčný spor měl zohlednit skutečnost, že předtím, než mu byl poskytnut překlad v jeho jazyce, mohl údajný porušovatel jednat v dobré víře a možná nevěděl nebo neměl dostatečné důvody k tomu domnívat se, že porušuje dotyčný patent. Příslušný soud by měl posoudit okolnosti konkrétního případu a mimo jiné by měl vzít v úvahu, zda je údajným porušovatelem malý nebo střední podnik, který působí pouze na místní úrovni, a dále by měl zohlednit jazyk řízení u Evropského patentového úřadu a během přechodného období rovněž překlad předložený spolu s žádostí o jednotný účinek.

(10)

Aby byl usnadněn přístup k evropským patentům s jednotným účinkem, měli by mít přihlašovatelé, zejména malé a střední podniky, možnost podávat patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu v jakémkoli úředním jazyce Unie. Jako doplňkové opatření by měly být určitým přihlašovatelům, kteří získají evropské patenty s jednotným účinkem,podali evropskou patentovou přihlášku v úředním jazyce Unie, jenž není úředním jazykem Evropského patentového úřadu, a mají bydliště nebo hlavní místo podnikání v členském státu Unie, uhrazeny dodatečně náklady na překlad z jazyka patentové přihlášky do jazyka řízení u Evropského patentového úřadu nad rámec, který je již v současnosti u Evropského patentového úřadu uplatňován. Systém těchto náhrad by měl být spravován Evropským patentovým úřadem v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1257/2012.

(11)

Na podporu dostupnosti patentových informací a šíření technických poznatků by měly být co nejdříve k dispozici strojové překlady patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie. Strojové překlady jsou vyvíjeny Evropským patentovým úřadem a jsou velmi důležitým nástrojem, který má zlepšit přístup k patentovým informacím a umožnit rozsáhlé šíření technických poznatků. Ze včasné dostupnosti vysoce kvalitních strojových překladů evropských patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie by měli prospěch všichni uživatelé evropského patentového systému. Strojové překlady jsou jedním z hlavních prvků politiky Evropské unie. Tyto strojové překlady by měly být pouze informativní a neměly by mít žádný právní účinek.

(12)

Během přechodného období, než bude k dispozici systém vysoce kvalitních strojových překladů do všech úředních jazyků Unie, by měl být k žádosti o jednotný účinek podle článku 9 nařízení (EU) č. 1257/2012 přiložen úplný překlad patentového spisu do angličtiny, pokud jazykem řízení u Evropského patentového úřadu je francouzština nebo němčina, nebo do kteréhokoli úředního jazyka členských států, který je úředním jazykem Unie, pokud je jazykem řízení u Evropského patentového úřadu angličtina. Těmito ustanoveními by se zajistilo, že budou během přechodného období všechny evropské patenty s jednotným účinkem dostupné v angličtině, která je obvyklým jazykem v oblasti mezinárodního technického výzkumu a publikací. Kromě toho by se jimi zajistilo, že v souvislosti s evropskými patenty s jednotným účinkem budou překlady zveřejňovány v dalších úředních jazycích zúčastněných členských států. Tyto překlady by se neměly provádět za použití automatizovaných prostředků a jejich vysoká kvalita by měla přispět ke zdokonalování překladačů Evropským patentovým úřadem. Zlepšily by rovněž šíření patentových informací.

(13)

Přechodné období by mělo skončit, jakmile budou k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady do všech úředních jazyků Unie za předpokladu pravidelného a objektivního hodnocení kvality nezávislou odbornou komisí zřízenou zúčastněnými členskými státy v rámci Evropské patentové organizace a složenou ze zástupců Evropského patentového úřadu a uživatelů evropského patentového systému. S ohledem na technický rozvoj lze mít za to, že vývoj vysoce kvalitních strojových překladů nebude trvat déle než 12 let. Proto by mělo přechodné období skončit 12 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení, pokud se nerozhodne o jeho ukončení již dříve.

(14)

Jelikož se hmotněprávní ustanovení, která se vztahují na evropský patent s jednotným účinkem, řídí nařízením (EU) č. 1257/2012 a jsou doplněna ustanovením o překladu stanovenými v tomto nařízení, mělo by být toto nařízení použitelné od stejného dne jako nařízení (EU) č. 1257/2012.

(15)

Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro používání jazyků v orgánech Unie stanovená v souladu s článkem 342 Smlouvy o fungování EU a s nařízením Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (3). Toto nařízení vychází z jazykového režimu Evropského patentového úřadu a nemělo by se na ně pohlížet tak, že vytváří pro Unii zvláštní jazykový režim, ani by nemělo být považováno za precedent pro omezený jazykový režim v jakémkoli budoucím právním nástroji Unie.

(16)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotného a zjednodušeného režimu překladů pro evropské patenty s jednotným účinkem, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout, případně v rámci posílené spolupráce, opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

„evropským patentem s jednotným účinkem“ evropský patent, který má jednotný účinek na území zúčastněných členských států na základě nařízení (EU) č. 1257/2012;

b)

„jazykem řízení“ jazyk používaný v řízení u Evropského patentového úřadu ve smyslu čl. 14 odst. 3 Úmluvy o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973, naposledy pozměněné dne 17. prosince 1991 a dne 29. listopadu 2000 (dále jen „Evropská patentová úmluva“);

a)

úplný překlad evropského patentového spisu do angličtiny, pokud je jazykem řízení francouzština nebo němčina, nebo

b)

úplný překlad evropského patentového spisu do kteréhokoli úředního jazyka Unie, pokud je jazykem řízení angličtina.