(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (1) stanoví, že je zakázáno používat produkty určené ke krmení zvířat, u nichž obsah nežádoucích látek překračuje maximální obsahy stanovené v příloze I uvedené směrnice.

(2)

Maximální obsah 1 000 mg/kg pro námel (Claviceps purpurea) byl stanoven pro všechna krmiva obsahující nemleté obiloviny.

(3)

Vědecký výbor pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 19. dubna 2005 (2) na žádost Komise stanovisko týkající se námele jakožto nežádoucí látky v krmivech.

(4)

Pojmem námel se rozumí houbové struktury rodu Claviceps, které se vytvářejí místo obilných zrn na klasech obilovin nebo místo semen u travin a jeví se jako tmavě zbarvené sklerocium. Tato sklerocia obsahují různé druhy alkaloidů, přičemž nejčastěji se jedná o ergometrin, ergotamin, ergosin, ergokristin, ergokryptin a ergokornin a jim příbuzné –ininy. Množství a rozložení toxinů se mezi jednotlivými kmeny hub liší v závislosti na hostitelské rostlině a zeměpisné oblasti.

(5)

V současnosti není známa míra variability rozložení námelových alkaloidů v závislosti na druzích hub, zeměpisném rozložení ani ve vztahu k hostitelské rostlině (například rozložení alkaloidů v žitném námelu se liší od námelů jiných trav). Aby bylo možné identifikovat všechny faktory ovlivňující variabilitu rozložení námelových alkaloidů u jednotlivých druhů rostlin, bylo by zapotřebí více údajů.

(6)

Posouzení míry kontaminace obilovin žitným námelem podle fyzického vzhledu je často nepřesné, neboť velikost a váha sklerocia se může značně lišit. Posouzení podle fyzického vzhledu není navíc u zpracovaných krmiv a potravin možné. Proto bylo navrženo, aby se kromě kontroly využívající metod fyzické detekce využily i možnosti kontroly prostřednictvím chemické analýzy potencionálně kontaminovaných krmiv a potravin, neboť k detekci námelových alkaloidů jsou k dispozici různé chromatografické metody. Uvedené metody se však omezují pouze na vybrané druhy námelových alkaloidů.

(7)

Je nezbytné shromáždit více údajů o přítomnosti těchto námelových alkaloidů, a to nejen u nemletých obilovin, ale i u obilných výrobků, krmných a potravinových směsí a získat spolehlivé údaje o rozložení námelových alkaloidů v krmivu a potravinách a zjistit vztah mezi obsahem námelových alkaloidů a obsahem sklerocia. Je vhodné, aby se toto monitorování zaměřilo na šest nejběžnějších námelových alkaloidů, tj. na ergometrin, ergotamin, ergosin, ergokristin, ergokryptin a ergokornin a jim příbuzné –ininy,