—

Po dosažení vrcholu v roce 2008 se schodek veřejných financí postupně snižoval až na 2,7 % HDP v roce 2011, což je pod referenční hodnotou 3 % HDP. Významné zlepšení oproti roku 2010, kdy schodek činil 3,6 % HDP, způsobil hlavně nárůst příjmů o 0,7 % HDP. Čistý dopad jednorázových opatření snižujících schodek v roce 2011 je v podzimní prognóze útvarů Komise z roku 2012 odhadován na 0,7 % HDP. Odhaduje se, že strukturální saldo, tj. cyklicky očištěné rozpočtové saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření, se v roce 2011 zlepšilo o 1 procentní bod HDP, tedy o více, než doporučovala Rada (nejméně ¾ % HDP).

—

Podle podzimní prognózy útvarů Komise z roku 2012 se má schodek v roce 2012 dále snížit na 2,6 % HDP, a to především díky opatřením ke zvýšení příjmů, z nichž většina je podle všeho jednorázové povahy; čistý dopad jednorázových opatření na snížení schodku se odhaduje na 1 % HDP. Za předpokladu nezměněné politiky, tj. bez zohlednění konsolidačních opatření obsažených v rozpočtu na rok 2013, který byl přijat po datu uzávěrky prognózy, by se měl schodek veřejných financí v roce 2013 zvýšit na 2,9 % HDP a v roce 2014 pak zase snížit na 2,6 % HDP; v horizontu prognózy tak zůstane pod referenční hodnotou 3 % HDP. Program stability z dubna 2012 počítá pro roky 2012, 2013 a 2014 s nižšími schodky: 2,2 %, 1,7 % a 1,1 % HDP. Rozdíl mezi podzimní prognózou útvarů Komise z roku 2012 a cílem stanoveným v programu stability z téhož roku lze vysvětlit zejména dynamičtějším růstem příjmů, se kterým počítá program stability.

—

Pokud jde o období po roce 2011, tedy po lhůtě stanovené Radou, tak pro rok 2012 nepředpokládá podzimní prognóza útvarů Komise z roku 2012 u cyklicky očištěného rozpočtového salda bez jednorázových a jiných dočasných opatření žádné zlepšení a pro rok 2013 pak počítá se zlepšením o ¼ procentního bodu HDP. To je méně než doporučená hodnota 0,5 % HDP, kterou pro přibližování se střednědobému rozpočtovému cíli vyžaduje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, zejména nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (5). Toto pomalé přibližování se očekává v kontextu víceméně vyrovnaného cyklického vývoje, kdy se produkční mezera podle odhadů blíží nule. Zároveň se očekává, že růst bude mít relativně slabou složku daňových příjmů. Zejména v roce 2012 se hospodářský růst opírá především o čistý vývoz, zatímco domácí poptávka bude podle projekcí ve srovnání s minulými trendy slabší. Pro rok 2014 se počítá se zlepšením o ½ procentního bodu HDP. Kromě toho má být reálné tempo růstu veřejných výdajů, bez diskrečních opatření na straně příjmů, v roce 2012 nižší než referenční střednědobé tempo růstu potenciálního HDP, jak je stanoveno v článku 5 nařízení (ES) č. 1466/97. Ovšem za předpokladu nezměněné politiky by reálný čistý nárůst výdajů toto referenční tempo v letech 2013 a 2014 výrazně překročil.

—

Hrubý veřejný dluh jako poměr k HDP má od roku 2008 vzestupnou tendenci a v roce 2011 dosáhl hodnoty 70,9 % HDP. Podzimní prognóza útvarů Komise z roku 2012 počítá s dalším zvyšováním poměru dluhu k HDP na 72,4 % HDP v roce 2012, 73,1 % HDP v roce 2013 a 72,8 % HDP v roce 2014. Naproti tomu program stability z roku 2012 předpokládá, že poměr dluhu k HDP začne po roce 2011 klesat a do roku 2014 se sníží na 67,4 % HDP. Rozdíl mezi oběma projekcemi vyplývá z toho, že podzimní prognóza počítá s nižším primárním přebytkem a větším vlivem dalších faktorů působících na změnu stavu veřejného dluhu (stock-flow adjustment).