19.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 289/56

(1)

V květnu 2009 se Komise na základě veřejně dostupných informací dozvěděla, že státem vlastněná společnost Osinek, a. s. v likvidaci (dále jen „společnost Osinek“) dala souhlas k poskytnutí úvěru ve výši 2,5 miliardy CZK (přibližně 100 milionů EUR) společnosti ČSA – Czech Airlines, a. s. (dále jen „ČSA“). Dopisy ze dne 14. května 2009 a 24. září 2009 Komise po České republice požadovala informace. Dopisy ze dne 10. září 2009 a 25. listopadu 2009 Česká republika poskytla Komisi doplňující informace.

(2)

Dopisem ze dne 24. února 2010 Komise informovala Českou republiku, že se ve vztahu k dotyčnému opatření rozhodla zahájit řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Dopisem ze dne 26. dubna 2010 Česká republika poskytla své připomínky k uvedenému rozhodnutí. Dopisem ze dne 6. července 2010 Komise položila doplňující otázky a Česká republika na ně odpověděla dne 15. září 2010.

(3)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k opatření.

(4)

Komise obdržela připomínky od čtyř zúčastněných stran: od Travel Service and Icelandair Group dne 10. března 2011, od Czech Connect Airlines a. s. dne 11. března 2011, od JOB AIR Technic a. s. dne 10. března 2011 a od ČSA dne 14. března 2011. Komise zaslala tyto připomínky České republice, která měla možnost se k nim vyjádřit; její připomínky Komise obdržela dopisem ze dne 12. května 2011.

(5)

Opatření, jež je předmětem šetření, je půjčka poskytnutá českému národnímu leteckému dopravci ČSA dne 30. dubna 2009 společností Osinek. Úvěr byl čerpán ve třech tranších:

(6)

Očekávaným datem splacení byl 30. listopad 2010 s možností prodloužení. Úvěr byl poskytnut s úrokovou sazbou 3M Prague Interbank Offered Rate (dále jen „tříměsíční PRIBOR“) + 300 bazických bodů jako riziková přirážka, tj. 5,51 % v den podpisu smlouvy o úvěru. Úrok byl splatný na čtvrtletním základě v poslední pracovní den kalendářního čtvrtletí (úrokové období). Úrok byl vypočítáván denně ode dne, který předchází splacení úvěru společnosti Osinek.

(7)

Podle stanoviska českých orgánů riziková přirážka ve výši 300 bazických bodů představuje odpovídající rizikovou přirážku vzhledem k finanční situaci společnosti odpovídající ratingové kategorii „B“ společnosti Standard & Poor’s (slabá finanční situace) (dále jen „ratingová kategorie B“) a úrovni zajištění úvěru, která dosahovala 110 % úvěrové částky.

(8)

Předmětem zajištění úvěru byly budovy na letišti Praha-Ruzyně, pozemky, zásoby a náhradní díly. Tržní hodnota většiny předmětů zajištění byla určena nezávislým znalcem. Ke smlouvě o úvěru společnosti Osinek byly připojeny čtyři dodatky, ve kterých byl rozšířen a změněn seznam aktiv určených k zajištění (3). České orgány prohlašují, že všechny změny splnily podmínku stanovenou ve smlouvě se společností Osinek, tj. že vlastní výše úvěru nesmí přesáhnout 90 % hodnoty předmětů zajištění v jakémkoli čase či dohodnutou maximální výši úvěru.

(9)

Úvěr společnosti Osinek nebyl splacen, jak se původně předpokládalo. Místo toho bylo jeho zajištění uvolněno a dne 30. června 2010 došlo ke kapitalizaci dluhu (vkladem pohledávky do ČSA formou započtení proti pohledávce na splacení vkladu).

Tabulka 1

Přehled předmětů zajištění úvěru společnosti Osinek

(10)

Rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 24. února 2010 odkazuje na úvěr společnosti Osinek ve výši 2,5 miliardy CZK na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. dubna 2009 a bere v potaz skutečnost, že již došlo k uvolnění zajištění úvěru na základě usnesení vlády České republiky ze dne 26. října 2009 č. 1343. Uvolnění zajištění úvěru a jeho kapitalizace (vkladem pohledávky do ČSA formou započtení proti pohledávce na splacení vkladu) byly Komisi nicméně oznámeny dne 12. května 2010 (SA.30908 ČSA – Czech Airlines – plán restrukturalizace) a provedeny v červnu 2010. Toto rozhodnutí se tedy zabývá pouze samotným úvěrem společnosti Osinek ve výši 2,5 miliardy CZK na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. dubna 2009. Posouzení uvolnění zajištění úvěru společnosti Osinek a jeho následná kapitalizace budou předmětem konečného rozhodnutí ve věci SA.30908.

(11)

Osinek byla účelová finanční společnost založená za účelem dohledu nad uzavíráním uhelných dolů v České republice a jejich revitalizací. V době poskytnutí úvěru byla ve 100 % vlastnictví českých státních orgánů pod dohledem ministerstva financí. Dne 5. listopadu 2008 společnost Osinek vstoupila do likvidace. Ještě před svou likvidací měla společnost Osinek stále disponibilní likvidní prostředky a údajně hledala různé příležitosti pro jejich investování. Smlouvu o úvěru společnosti Osinek uzavřel a podepsal dne 30. dubna 2009 jménem společnosti její likvidátor. S cílem identifikovat možná rizika spojená s úvěrem si společnost Osinek nechala vypracovat hospodářskou analýzu ČSA od nezávislého znalce – European Business Consulting spol. spol. s r. o. (dále jen „EBC“) – a právní posudek od advokátní kanceláře JUDr. Jiří Rybář & JUDr. Pavel Štrbík.

(12)

Dne 29. září 2009 podepsaly společnost Osinek a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (dále jen „MPO“) dohodu, podle které byly pohledávky společnosti Osinek u ČSA vycházející ze smlouvy o úvěru společnosti Osinek převedeny na MPO v návaznosti na její proces likvidace. ČSA obdržely oznámení o tomto převodu ten samý den. Dne 8. března 2010 byl dokončen proces likvidace společnosti Osinek.

(13)

Dne 3. května 2010 česká vláda přijala usnesení č. 333 o plánu restrukturalizace ČSA (dále jen „usnesení č. 333“), ve kterém uložila MPO uvolnit zástavu některých předmětů zajištění ještě před zvýšením zapsaného kapitálu ČSA. Kapitalizace úvěru (vkladem pohledávky do ČSA formou započtení proti pohledávce na splacení vkladu) měla právní základ v uvedeném usnesení a byla provedena dne 30. června 2010.

(14)

ČSA jsou národním leteckým dopravcem České republiky od roku 1923. Mají hlavní sídlo v Praze a řídí provoz skupiny z letiště Praha-Ruzyně. ČSA jsou největší leteckou společností se základnou na letišti Praha-Ruzyně a jejich podíl činí 37 % z cestujících, kteří odlétají z Prahy nebo do ní přilétají. ČSA jsou členem aliance SkyTeam. Před restrukturalizací čítala flotila ČSA 51 letadel. ČSA nabízí pravidelnou leteckou přepravu (104 destinací ve 44 zemích). Vedle toho poskytují nepravidelné (charterové) lety, nákladní přepravu, pozemní služby (odbavují přibližně 60 % všech cestujících na letišti Praha-Ruzyně), údržbu letadel, výcvik posádek, catering a provozují obchody duty free na letišti Praha-Ruzyně a bezcelní palubní prodej.

(15)

ČSA jsou státem vlastněnou společností. Česká republika vlastní prostřednictvím Ministerstva financí 95,69 % akcií. Minoritními akcionáři jsou Česká pojišťovna, a. s. (2,26 %), hlavní město Praha (1,53 %) a hlavní město Bratislava (0,51 %).

(16)

Po ukončení procesu restrukturalizace má stát v úmyslu najít pro ČSA strategického partnera. V rámci příprav pro plánovanou privatizaci se česká vláda rozhodla vytvořit novou podnikovou strukturu zastřešenou společností Český Aeroholding, a. s. (dále jen „ČAH“).

(17)

Dne 25. října 2011 povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vytvoření ČAH, který bude zahrnovat ČSA, Letiště Praha a současné dceřiné společnosti ČSA, tj. Czech Airlines Handling, Holidays Czech Airlines, Technics and ČSA Services, spol. s r. o. Řízení a struktura ČAH budou obsahovat prvky finanční holdingové struktury s cílem restrukturalizovat společnosti seskupené v holdingu, usnadnit jim přístup ke komerčnímu financování a připravit je k následné privatizaci.

(18)

ČSA čelily potížím, které se ještě zvýraznily v roce 2009, kdy vrcholila současná ekonomická krize. I když se společnost v žádném momentě nepřiblížila insolvenčnímu řízení podle českého práva, zaznamenala jasný negativní trend, pokud jde o vývoj jejích klíčových finančních ukazatelů.

Tabulka 2

Čisté jmění a zapsaný kapitál ČSA v letech 2006–2009 (v tis. CZK)

Tabulka 3

Vývoj finančních údajů ČSA (v tis. CZK)

(19)

Společnost byla v letech 2007 a 2008 zisková. Výsledek podnikání se ovšem v roce 2009 výrazně zhoršil. Její obrat se mírně snížil během posledních čtyř let, ale peněžní tok klesl významně. Úroveň dluhu byla víceméně stabilní. Společnost své ztráty vyrovnávala prodejem majetku, zejména v účetním roce 2009.

(20)

Během roku 2009 se situace společnosti zhoršila, zejména po létě, které je tradičně pro ČSA ziskovým obdobím.

(21)

Dne 24. února 2010 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení. Ve svém rozhodnutí Komise vyjádřila pochyby o tom, zda byly ČSA v době obdržení úvěru již podnikem v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (6) (dále jen „pokyny pro záchranu a restrukturalizaci“).

(22)

Komise vedle toho vyjádřila pochybnosti o tom, zda podmínky úvěru poskytnutého ČSA společností Osinek vzhledem k finanční situaci ČSA představují hospodářské zvýhodnění, které by přijímající podnik za běžných podmínek na trhu nezískal. Komise kromě toho zpochybnila skutečnost, že za předpokladu, že by úvěr skutečně obsahoval prvky státní podpory, tak by tato podpora mohla být shledána slučitelnou na základě předpisů o státní podpoře, zejména sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (7) (dále jen „dočasný rámec“). Kdyby úvěr skutečně obsahoval prvky státní podpory, mělo by takové opatření škodlivé dopady na hospodářskou soutěž, tj. na společnosti provozující spoje z letiště Praha-Ruzyně nebo konkurující ČSA a jejich dceřiným společnostem na jiných trzích.

(23)

V odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení předložila Česká republika své připomínky. V nich vyjádřila názor, že úvěr společnosti Osinek splňuje zkoušku „zásady investora v podmínkách tržního hospodářství“, neboť neposkytuje ČSA neoprávněné hospodářské zvýhodnění.

(24)

Česká republika pak zejména vyjadřuje názor, že v den podpisu smlouvy o úvěru společnosti Osinek nebyly ČSA podnikem v obtížích, ale staly se jím až v srpnu 2009. Česká republika tvrdí, že i přes narůstající problémy byly ČSA vždy schopny zajistit svou životaschopnost. Situace se nicméně změnila koncem roku 2008 a počátkem roku 2009 a stále se během roku zhoršovala z důvodu globální hospodářské recese, která měla nepříznivý dopad na světové dopravní trhy (8). Tato skutečnost, spolu s destabilizací trhu s ropou a měnovými výkyvy, přispěla k zhoršení finanční situace ČSA.

(25)

Během roku 2009 se ČSA spoléhaly na prognózy vycházející z výsledků předchozích let a očekávaly výrazně lepší výsledky v letní sezóně. Výsledky za první pololetí roku 2009, které se dostaly na stůl vedení společnosti v polovině srpna, ovšem ukázaly na podstatný pokles průměrného příjmu ČSA v červnu. V srpnu 2009 bylo vedení společnosti jasné, že ČSA již nejsou schopny dále fungovat bez okamžitých opatření na snížení nákladů a finanční pomoci z vnějších zdrojů.

(26)

Ve vztahu k možnému prvku státní podpory, pokud jde o úvěr společnosti Osinek, Česká republika prohlašuje, že úroková míra splňuje požadavky sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (dále jen „sdělení o referenčních sazbách“) (9). Česká republika zejména trvá na tom, že bylo odpovídající použít sazbu tříměsíční PRIBOR jako základní sazbu pro určení úroku za dotyčný úvěr, a to vzhledem k volatilitě finančních trhů v době podpisu smlouvy o úvěru společnosti Osinek.

(27)

ČSA nejsou posuzovány podle ratingových systémů, a Česká republika tedy nemůže poskytnout důkaz pro svůj předpoklad, že ČSA byly v době, kdy byla podepsána smlouva o úvěru společnosti Osinek, hodnoceny ratingovou kategorií B. Česká republika nicméně odkazuje na zprávu ze dne 27. dubna 2009, kterou vytvořila EBC a podle níž byly ČSA solventní a úvěruschopné.

(28)

Česká republika znovu opakuje argument, že aby mohly získat úvěr, musely ČSA poskytnout zajištění ve výši nejméně 110 % výše úvěru na celou dobu jeho trvání. Výše skutečně poskytnutého úvěru ČSA tedy nikdy nesmí překročit 90 % hodnoty všech předmětů zajištění. Česká republika potvrdila, že tento požadavek byl ve všech případech naplněn, a předložila posudky oceňující aktiva, která byla použita pro zajištění úvěru.

(29)

Česká republika vedle toho argumentuje, že vzhledem k tomu, že společnost Osinek měla k dispozici značné množství finančních zdrojů, tak její likvidátor usiloval o investiční příležitosti s cílem generovat zisk. Ještě předtím, než začal ve vztahu k úvěru pro ČSA figurovat jako smluvní strana, zadal likvidátor u nezávislé konzultační společnosti EBC a advokátní kanceláře JUDr. Jiří Rybář & JUDr. Pavel Štrbík vypracování hospodářského a právního posudku nabídnutého úvěru. Posudek EBC potvrdil, že ČSA byly považovány za solventní a že riziko, že by půjčka ČSA mohla společnosti Osinek přivodit ztrátu nebo potíže, bylo minimální. Na základě tohoto posudku se likvidátor rozhodl, že půjčka ČSA bude výhodným prostředkem pro uložení volných finančních zdrojů společnosti Osinek.

(30)

Česká republika vedle toho argumentuje, že úvěr je slučitelný s podmínkami stanovenými v dočasném rámci, a to i tehdy, kdyby Komise došla k závěru, že podmínky úvěru byly výhodnější než podmínky nabízené na trhu.

(31)

V průběhu formálního vyšetřovacího řízení Komise obdržela tři připomínky od zúčastněných třetích stran a připomínky od příjemce opatření, jež je předmětem šetření – ČSA (viz 4. bod odůvodnění).

(32)

Připomínky ČSA v zásadě odráží výše zmíněné připomínky České republiky k rozhodnutí o zahájení řízení. ČSA znovu opakují, že úvěr společnosti Osinek byl poskytnout za tržních podmínek, neboť tato společnost jednala jako racionální subjekt v tržním hospodářství a byla více motivována obchodními cíli než hospodářskými či sociálními ohledy. Pokud by Komise došla k závěru, že úvěr společnosti Osinek byl poskytnut za výhodnou úrokovou míru, předpokládaje že rating ČSA by byl horší než slabý („B“) a/nebo že by zajištění nebylo hodnoceno jako „vysoké“, mají ČSA také připomínky ke kvantifikaci prvku možné podpory, pokud k nějaké došlo.

(33)

Všechny zúčastněné třetí strany jsou konkurenty ČSA a zastupuje je jedna a tatáž advokátní kancelář; jejich uvažování je proto do jisté míry identické. Zúčastněné třetí strany argumentují, že úvěr společnosti Osinek poskytl ČSA státní podporu, která společnosti umožnila nekalou konkurenci prostřednictvím účtování cen, které nemohou konkurenti, kteří neobdrželi žádnou státní dotaci, nabídnout, aniž by přitom neztratili schopnost pokrýt své náklady a vytvořit přiměřený zisk (10).

(34)

Zúčastněné třetí strany zastávají názor, že ČSA byly ve vážných obtížích již před 1. červencem 2008. Kromě toho tvrdí, že úvěr společnosti Osinek byl poskytnut za podstatně nižší úrokovou sazbu, než je ta, kterou by požadovala za podobných podmínek banka, a to vzhledem k finanční situaci ČSA, délce doby splatnosti, kvalitě zajištění a nízké pravděpodobnosti samotného splacení. V takovém případě by úvěr společnosti Osinek představoval nezákonnou státní podporu neslučitelnou s pravidly Unie. Podle vyjádření společnosti jednoho konkurenta splnily ČSA podmínku, že přišly o více než polovinu svého zapsaného kapitálu, a to v letech 2007, 2008 a 2009. Navíc v letech 2008 a 2009 přišly ČSA za období posledních 12 měsíců o více než čtvrtinu zapsaného kapitálu. Tentýž konkurent je toho názoru, že ze snížení zapsaného kapitálu ČSA v roce 2008 lze usuzovat, že společnost již dne 1. července 2008 naplňovala podmínky podniku v obtížích ve smyslu odst. 10 písm. a) pokynů pro záchranu a restrukturalizaci.

(35)

Zúčastněné třetí strany dále tvrdí, že z důvodu záporných toků peněžních prostředků z provozní činnosti, velkého množství věřitelů a existence finančních závazků splatných do 30 dnů je možné předpokládat, že společnost trpěla brzdící platební neschopností již od konce roku 2007, a měla by tudíž již od tohoto roku být kvalifikována jako podnik v obtížích (podle odst. 10 písm. c) pokynů na záchranu a restrukturalizaci.

(36)

Česká republika vyjádřila s připomínkami zúčastněných třetích stran nesouhlas, přičemž souhlasila s připomínkami ČSA. Česká republika trvala na svém tvrzení, že úvěr společnosti Osinek byl poskytnut za tržních podmínek a v souladu se sdělením o referenčních sazbách. Kromě toho české orgány tvrdí, že ČSA byly schopny provozu bez státní podpory až do druhé poloviny roku 2009. Situace aktiv ČSA se výrazně nezhoršila ani v první polovině roku 2009 a jejich hodnota se ve skutečnosti zvýšila z [8 340–9 255] milionů CZK v prvním čtvrtletí roku 2009 na [8 990–9 920] milionů CZK ve druhém čtvrtletí.

(37)

Česká republika podotýká, že i když ČSA publikují výsledky své provozní činnosti vypracované v souladu s Českými účetními standardy (dále jen „ČÚS“) a Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, zúčastněné třetí strany své připomínky založily výhradně na výsledcích vypracovaných v souladu s ČÚS, jejichž metodika neumožňuje pravdivý obrázek o provozu společnosti. Účetní závěrky vypracované v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví nabízí lepší informace o finanční situaci společnosti a jsou tedy vhodnější. ČSA používá ČÚS, protože je to povinnost podle českých daňových zákonů. Činnost ČSA se ovšem neomezuje jen na Českou republiku, ale je globální, a proto ČSA používají i Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Česká republika podotýká, že Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou uplatňovány bankami v případě rozhodování o půjčkách, protože jsou považovány za přesnější než ČÚS.

(38)

V neposlední řadě poskytla Česká republika důkaz ukazující na to, že ČSA v době, kdy byl poskytnut úvěr společností Osinek, nesplňovaly podmínky platební neschopnosti podle českého insolvenčního zákona (11).

(39)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(40)

Kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou kumulativní. Aby se tedy mohlo určit, zda oznámená opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, musí být splněny všechny níže uvedené podmínky. Konkrétně by finanční podpora musela:

(41)

Pojem státní podpory se vztahuje na jakoukoli přímo či nepřímo poskytnutou výhodu financovanou ze státních prostředků, poskytnutou státem jako takovým nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí.

(42)

Nejdříve je proto třeba stanovit, zda se na úvěr společnosti Osinek má pohlížet jako na státní prostředky. Jak bylo uvedeno výše, společnost Osinek byla v době, kdy byl poskytnut úvěr, ve 100 % vlastnictví Ministerstva financí České republiky a z tohoto důvodu bez ohledu na její postavení obchodní společnosti nebo jiné právní postavení se jedná o veřejný podnik ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (12). Proto Komise zastává názor, že úvěr společnosti Osinek je financován ze státních prostředků.

(43)

Soudní dvůr však také rozhodl, že i v případě, že stát může kontrolovat veřejný podnik a vykonávat rozhodující vliv nad jeho činností, není možné v konkrétním případě automaticky předpokládat, že tuto kontrolu skutečně vykonává. Veřejný podnik může jednat s větší či menší nezávislostí podle stupně autonomie, kterou mu stát umožní. Proto pouhý fakt, že veřejný podnik je pod státní kontrolou, není dostačující pro to, aby opatření přijatá daným podnikem, jako je například předmětná smlouva o úvěru, byla považována za přičitatelná státu. Je též nutno zjistit, zda veřejné orgány mají být považovány za zúčastněné, ať již tím či oním způsobem, na přijetí daného opatření. V této souvislosti Soud uvedl, že odpovědnost státu za opatření přijatá veřejným podnikem lze odvodit podle souboru indikátorů vyplývajících z okolností případu a kontextu, ve kterém bylo příslušné opatření přijato (13).

(44)

Těmito indikátory může být integrace podniku do struktur veřejné správy, povaha jeho činnosti a výkon činnosti na trhu za běžných podmínek hospodářské soutěže se soukromými subjekty, právní postavení podniku (tj. zda se řídí veřejným, nebo obchodním právem), intenzita dohledu nad vedením podniku ze strany veřejných orgánů nebo jiný indikátor poukazující v konkrétním případě na účast veřejných orgánů na přijetí opatření nebo nepravděpodobnost jejich účasti, a to rovněž s ohledem na rozsah opatření, jeho obsah a podmínky v něm obsažené.

(45)

Komise podotýká, že většina členů dozorčí rady společnosti Osinek jsou zástupci veřejných orgánů (např. ministerstva financí atd.).

(46)

Společnost Osinek vstoupila do likvidace dne 5. listopadu 2008 na základě rozhodnutí, které učinil její jediný akcionář v tentýž den. Podle českého zákona je likvidátor povinen jednat samostatně a bez pokynů od orgánů společnosti během procesu likvidace. Komise dále poznamenává, že likvidátor byl jmenován Ministerstvem financí České republiky, které bylo jediným akcionářem společnosti Osinek.

(47)

České orgány navíc poskytly Komisi znalecké posudky JUDr. Jiřího Rybáře a JUDr. Pavla Štrbíka, v nichž se likvidátorovi Osinku doporučuje před přijetím rozhodnutí o poskytnutí úvěru ČSA konzultovat akcionáře společnosti Osinek, tedy Českou republiku.

(48)

Pokud jde o dohled nad činností společnosti Osinek ze strany státu, Komise dále konstatuje, že vláda České republiky později také přijala rozhodnutí o uvolnění zajištění úvěru společnosti Osinek a vkladu pohledávky České republiky do ČSA formou započtení proti pohledávce na splacení vkladu na základě usnesení č. 333.

(49)

Komise tedy dochází k závěru, že rozhodnutí poskytnout úvěr společnosti Osinek lze přičíst českému státu. Na úvěr společnosti Osinek je tudíž třeba nahlížet jako na úvěr ze státních zdrojů.

(50)

Komise poznamenává, že v souladu se zavedenými zásadami práva Unie, pokud je „podniku“ poskytnut státem dodatečný kapitál za podmínek, jež jsou lepší než normální tržní podmínky, uplatnil by se na takovou situaci čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť výsledkem takového kroku by bylo „upřednostňování“ tohoto konkrétního podniku ve smyslu uvedeného článku. Aby bylo možné určit, zda bylo podniku státem poskytnuto hospodářské zvýhodnění, které by za běžných podmínek na trhu nezískal, uplatňuje Komise „zásadu investora v podmínkách tržního hospodářství“ (14).

(51)

V souladu s uvedenou zásadou by se nejednalo o státní podporu za předpokladu, že by bylo možno motivovat soukromého investora jednajícího v běžných podmínkách tržního hospodářství, jehož velikost je srovnatelná s velikostí veřejnoprávních subjektů, k tomu, aby za odpovídajících okolností uskutečnil dotyčný kapitálový vklad. Komise proto musí posoudit, zda by dotyčné transakce za stejných podmínek uzavřel i soukromý investor. Předpokládané jednání hypotetického soukromého investora spočívá v tom, že obezřetný investor, jehož cílem je maximalizace zisku, je opatrný, pokud jde o úroveň přijatelného rizika za danou míru návratnosti. Podle této zásady by se kapitál, který stát přímo či nepřímo dá společnosti k dispozici za okolností, jež odpovídají běžným podmínkám trhu, neměl považovat za státní podporu (15).

(52)

V souladu se zavedenou judikaturou se zásada investora v podmínkách tržního hospodářství uplatňuje i na úvěry. Jestliže se tato zásada uplatní na úvěry, vyvstává otázka, zda by soukromý investor poskytl příjemci úvěr za podmínek, za kterých byl skutečně poskytnut (16). V tomto ohledu Komise posuzuje, zda je úvěr poskytnut za normálních obchodních podmínek a zda by takové úvěry byly v nabídce obchodních bank. Pokud jde o podmínky takových úvěrů, bere Komise v potaz zejména účtovanou úrokovou míru a požadované zajištění úvěru. Komise posuzuje, zda je poskytnuté zajištění dostatečné ke splacení celého úvěru v případě úpadku a ve vztahu k finančnímu postavení společnosti v okamžiku poskytnutí úvěru (17).

(53)

Komise podotýká, že ČSA jsou právnickou osobou vykonávající hospodářské činnosti, a je tudíž považována za podnik ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU. Aby bylo možné určit, zda byl úvěr společnosti Osinek poskytnut za výhodných podmínek, nebo tržních podmínek, ověřila Komise soulad úrokové míry u dotyčného úvěru s referenční mírou Komise stanovenou ve sdělení o referenčních sazbách, jež se používá jako náhrada sazeb tržních.

(54)

Pokud jde o rozhodné datum, které by se mělo použít k porovnání úrokové sazby u předmětného úvěru s referenční sazbou, Komise již v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila názor, že by se mělo jednat o datum právně závazného aktu, na jehož základě byl úvěr poskytnut, tj. 30. duben 2009 (datum uzavření smlouvy o úvěru mezi společností Osinek a ČSA).

(55)

Podle vyjádření České republiky měly ČSA v té době stále přístup k vnějšímu financování od soukromých bank a podnikem v obtížích se staly až v srpnu 2009. Počátkem roku 2009 odpovídala úvěruschopnost ČSA ratingové kategorii B.

(56)

Aby mohla ověřit tvrzení České republiky, konzultovala Komise několik soukromých bank, které měly s ČSA obchodní vztahy. Zajímala se o interní rating ČSA v prvních šesti měsících roku 2009 a jeho změny mezi červencem 2008 a červencem 2009, dále o podmínky úvěrů, které byly poskytnuty ČSA v prvních šesti měsících roku 2009 a další připomínky k úvěruschopnosti ČSA během prvních šesti měsíců roku 2009. Tři soukromé banky poskytly informace pod podmínkou, že budou tyto informace považovány za důvěrné, že budou použity pouze pro interní posuzování Komise a nebudou předány žádné třetí straně, ČSA a české orgány nevyjímaje.

(57)

Ačkoli všechny tyto banky uznaly, že se počátkem roku 2009 finanční situace ČSA zhoršila, ČSA získaly během prvního pololetí 2009 půjčky provozního kapitálu a úvěrové facility. Interní rating ČSA všech těchto tří soukromých bank zhruba odpovídá ratingové kategorii B společnosti.

(58)

Komise podotýká, že odpovědi bank jsou konsistentní a kvalitní. I když se interní rating společnosti zhoršil, tato skutečnost zřejmě nebyla dostatečně závažná pro zdůvodnění vyšší rizikové přirážky.

(59)

Komise si kromě toho všímá toho, jak bylo rovněž uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení a na základě informací od České republiky, že banka UniCredit poskytla v září 2008 ČSA střednědobou (čtyři roky) půjčku provozního kapitálu ve výši 200 milionů CZK zajištěnou leteckým simulátorem. Dne 25. června 2009 zvýšila banka UniCredit za porušení finančních ukazatelů schválených ve smlouvě o úvěru rizikovou přirážku u úvěru pro ČSA ze 160 bazických bodů (podle smlouvy z roku 2008) na 325 bazických bodů nad jednoměsíční sazbou PRIBOR (tj. úroková míra ve výši 5,10 % p.a. ke dni 25. června 2009). Komise poznamenává, že tato úroková míra, která zohledňovala předchozí nedávné zhoršení finanční situace ČSA, je nižší než úroková míra úvěru společnosti Osinek (5,51 % p.a.) a zhruba odpovídá referenční míře pro společnost s ratingovou kategorií B (s vysokým zajištěním).

(60)

Na základě výše uvedeného je možné dojít k závěru, že ČSA v zásadě měly v době, kdy byl poskytnut úvěr společnosti Osinek, přístup k vnějšímu financování a že úvěruschopnost ČSA v prvním pololetí roku 2009 odpovídala ratingové kategorii B.

(61)

Předmětem zajištění úvěru byly budovy na letišti Praha-Ruzyně, pozemky, zásoby a náhradní díly. Tržní hodnota předmětů zajištění byla určena nezávislými znalci z České republiky, kteří jsou uvedeni na seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost nebo v centrální evidenci znalců a tlumočníků, které spravuje Ministerstvo spravedlnosti České republiky, a mají zkušenost v oblasti oceňování majetku (18).

(62)

Komise poznamenává, že datem oceňujícího posudku předmětu zajištění hangáru F (viz tabulka č. 1) je 1. červen 2009, zatímco první tranše úvěru společnosti Osinek byla zaplacena dne 11. května 2009. České orgány předložily prohlášení YBN Consult ze dne 6. května 2009, které potvrzuje hodnotu použitého zajištění. Takové prohlášení je v souladu s odstavcem 5.9.11 smlouvy o úvěru společnosti Osinek za předpokladu, že kompletní oceňující posudek bude předložen do jednoho měsíce od data platby první tranše. Komise poznamenává, že tato podmínka byla splněna.

(63)

Komise kromě toho kriticky zhodnotila předložené oceňující posudky. Hodnocení nevzbuzují žádné pochyby, neboť nebyly nalezeny žádné zjevné chyby, jsou uplatněny schválené metodiky a hodnocení se zakládají na věrohodných předpokladech. Komise se proto domnívá, že výsledky existujících oceňujících posudků jsou odpovídající aproximací pro realistické tržní ceny aktiv, jež byla použita pro zajištění úvěru společnosti Osinek. U jednoho druhu předmětů zajištění – náhradních dílů – je hodnota založena na jejich čisté účetní hodnotě. Komise se domnívá, že taková metodika ohodnocení je odpovídající pro tento druh aktiv vzhledem k tomu, že náhradní díly jsou jednoduše obchodovatelné, a jejich hodnota by tudíž měla odpovídat původním nákladům na jejich pořízení po odečtení akumulovaných odpisů.

(64)

Smlouva o úvěru obsahovala ustanovení o tom, že vlastní výše úvěru nesmí přesáhnout 90 % hodnoty předmětů zajištění, tzn. že tato hodnota musí činit alespoň 110 % částky úvěru. Na základě předložených informací v okamžiku poskytnutí první tranše v květnu 2009 činila hodnota původního zajištění [110–117] %, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o úvěru ze dne 30. dubna 2009. V okamžiku poskytnutí druhé tranše v červenci 2009 činila tato hodnota [120–132] % a v okamžiku poskytnutí třetí tranše v září 2009 [128–141] %. Na základě dodatků ke smlouvě o úvěru společnosti Osinek (viz 8. bod odůvodnění) byla vedle toho přidána dodatečná aktiva zajištění a některá aktiva byla uvolněna.

Tabulka 4

Přehled zajištění úvěru společnosti Osinek v různých obdobích

(65)

Sdělení o referenčních sazbách předpokládá, že „vysoké“ zajištění s sebou nese ztrátovost ze selhání nižší nebo rovnou 30 %, což odpovídá hodnotě předmětů určených k zajištění nejméně 70 % výše úvěru. Komise podotýká, že zajištění poskytnuté za úvěr je výrazně vyšší, což vytváří významné bezpečnostní rozpětí, pokud jde o možné odchylky v odhadech hodnoty předmětů zajištění.

(66)

Na základě sdělení o referenčních sazbách by odpovídající úroková míra v daném okamžiku činila 5,16 % p.a. (základní sazba 2,96 % + 220 bazických bodů = 5,16 % p.a.). Rozpětí 220 bazických bodů odráží ratingovou kategorii B, která byla potvrzena soukromými bankami, a vysokou úroveň zajištění popsanou výše.

(67)

Uvedená sazba je nižší než uplatňovaná sazba pro úvěr společnosti Osinek (tříměsíční PRIBOR (19) + 300 bazických bodů), která dne 30. dubna 2009 činila 5,51 % p.a.

(68)

Analýza uplatňované sazby (tříměsíční PRIBOR + 300 bazických bodů) a referenční sazby + přirážka 220 bazických bodů ukazuje, že tyto sazby jsou srovnatelné, co se týče metodiky určení jejich základu či celkové úrovně uplatněných sazeb, včetně příslušné rizikové přirážky.

(69)

PRIBOR je referenční hodnotou pro úrokové míry na trhu mezibankovních vkladů a je vypočtena (fixována) z kotací referenčních bank pro prodej depozit (tj. nabídek). Tento výpočet provádí kalkulační agent pro Českou národní banku a Czech Forex Club (Financial Markets Association of the Czech Republic – A.C.I.) (20).

(70)

Sazba pro úvěr společnosti Osinek je založena na sazbě PRIBOR vypočtené se splatností tří měsíců. Referenční sazba vychází z ročních sazeb peněžního trhu. Komise si ovšem vyhrazuje právo použít kratší nebo delší doby splatnosti přizpůsobené na určité případy.

(71)

Analýza vývoje dvou sazeb v průběhu trvání úvěru společnosti Osinek (duben 2009 – červen 2010) ukazuje, že obě sazby jsou skutečně srovnatelné. Průměrné sazby (21) na období od dubna 2009 do června 2010 jsou skoro stejné (4,77 % pro sazbu PRIBOR + 300 bazických bodů, 4,79 % pro referenční sazbu, včetně rizikové přirážky 220 bazických bodů). Malý rozdíl dvou bazických bodů má příčinu v odlišné metodice úpravy. Sazba PRIBOR se upravuje každý den; referenční sazba pouze jednou za pár měsíců.

(72)

Vzhledem k těmto skutečnostem je možné přijmout uplatněnou úrokovou míru jako odpovídající náhradu tržní sazbě. Na základě sdělení o referenčních sazbách je opatření ve shodě s trhem, a nezahrnuje tudíž hospodářské zvýhodnění pro ČSA.

(73)

V neposlední řadě Komise podotýká, že platby úroků věřiteli ze strany ČSA byly provedeny plně v souladu s podmínkami smlouvy o úvěru společnosti Osinek (22).

(74)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU opatření, které lze označit za státní podporu, zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. V předloženém případě Komise konstatuje, že společnost Osinek poskytla úvěr pouze ČSA. Ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je tedy opatření selektivní.

(75)

Pokud jde o kumulativní kritéria státní podpory, v daném případě jsou ovlivnění obchodu uvnitř Unie a narušení hospodářské soutěže v důsledku sporného opatření nepopíratelné, a české orgány je ani nerozporovaly. ČSA jsou v konkurenčním vztahu k jiným leteckým společnostem v Evropské unii, zejména poté, kdy dne 1. ledna 1993 vstoupila v platnost třetí fáze liberalizace letecké dopravy („třetí balíček“). Zkoumaná opatření umožnila ČSA pokračovat v činnosti a to jim umožnilo, na rozdíl od jiných konkurentů, vyhnout se následkům plynoucím z chabých finančních výsledků.

(76)

Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že opatření neobsahuje prvky státní podpory ve prospěch ČSA, neboť úvěr společnosti Osinek byl poskytnut za podmínek, které by vyžadoval investor v tržním hospodářství. Zejména úroková míra, za kterou byl úvěr společnosti Osinek poskytnut, je ve shodě s referenční sazbou určenou na základě sdělení o referenčních sazbách s ohledem na skutečnost, že ČSA odpovídaly v okamžiku poskytnutí úvěru ratingové kategorii B, což potvrdily i soukromé banky a že úvěr byl po celou dobu zajištěn výrazně více, než je 70 % jeho výše, což požaduje sdělení o referenčních sazbách.

(77)

Komise ovšem taktéž analyzovala, zda by opatření, pokud by bylo shledáno, že obsahuje prvky státní podpory, bylo v souladu s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU na základě dočasného rámce.

(78)

Úvěr společnosti Osinek byl poskytnut v roce 2009. Cílem opatření je tedy usnadnit podniku přístup k vnějšímu financování v době, kdy je normální fungování úvěrových trhů výrazně narušeno z důvodů finanční krize a kdy finanční krize („zamrznutí úvěrového trhu“) ovlivňuje ekonomiku obecně a vede k vážným poruchám hospodářství členských států.

(79)

Dne 17. prosince 2008 Komise na tuto krizi reagovala přijetím dočasného rámce. Komise v něm uznala „závažnost současné finanční krize a její dopad na celkové hospodářství členských států“. Komise dále došla k závěru „že některé kategorie státní podpory jsou na omezenou dobu v zájmu zmírnění následků obtíží odůvodněné a lze je prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU“.

(80)

Opatření je nutné posuzovat ve vztahu k požadavkům oddílu 4.4.2 dočasného rámce („Podpory ve formě subvencované úrokové sazby“).

(81)

Podle dočasného rámce musí být uplatněná úroková míra přinejmenším rovná sazbě, již do druhého dne vyhlašuje centrální banka, a prémii odpovídající rozdílu mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008, včetně prémie za úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce, jak je stanoveno ve sdělení o referenčních sazbách.

(82)

Denně vyhlašovaná sazba pro Českou republiku činila dne 30. dubna 2009 1,45 % (23). Rozdíl mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008 činil 68 bazických bodů.

(83)

Prémie za úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce činila 220 bazických bodů. Tato prémie je založena na ratingové kategorii B (viz 57. bod odůvodnění) a vysoké míře zajištění vzhledem k nabídnutým předmětům zajištění (viz 64. a 65. bod odůvodnění).

(84)

Podle dočasného rámce by tedy minimální sazba činila 4,33 % (1,45 % + 0,68 % + 2,20 %). Skutečná sazba úvěru do společnosti Osinek byla 5,51 %. Výsledkem toho je, že úvěr do společnosti Osinek byl poskytnut za sazbu vyšší, než je minimum, které povoluje dočasný rámec.

(85)

Aby mohl být úvěr považován za slučitelnou podporu, oddíl 4.4. dočasného rámce kromě toho požaduje splnění dvou dodatečných podmínek:

(86)

Zaprvé, smlouva musí být uzavřena do 31. prosince 2010. Snížené úrokové míry se mohou použít pro platby úroků před 31. prosincem 2012.

(87)

Smlouva o úvěru společnosti Osinek byla uzavřena dne 30. dubna 2009. Úvěr měl být splacen jednorázově, a to dne 30. listopadu 2010. Smlouva o úvěru tudíž tuto první podmínku splňuje.

(88)

Zadruhé, příjemce nebyl dne 1. července 2008 v obtížích.

(89)

V bodě 9 pokynů pro záchranu a restrukturalizaci se uvádí, že pro podnik v obtížích neexistuje definice Unie, a dodává, že Komise za podnik v obtížích považuje podnik, který není schopen z vlastních zdrojů nebo finančních prostředků, které získá od vlastníka/akcionářů či společníků nebo věřitelů, zamezit ztrátě, která by ho bez vnějšího zásahu ze strany orgánů veřejné moci v krátkodobém nebo střednědobém výhledu téměř jistě odsoudila k ukončení podnikatelské činnosti.

(90)

Ustanovení bodu 10 písm. b) pokynů pro záchranu a restrukturalizaci následně objasňuje, že v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti, se za podnik v obtížích považuje podnik, kde došlo ke ztrátě více než poloviny jejího zapsaného kapitálu a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců.

(91)

V roce 2008 činila výše zapsaného kapitálu ČSA 2 735 milionů CZK. Na základě ČÚS se ve stejném roce se čisté jmění společnosti snížilo na 101 milionů CZK.

Tabulka 5

Čisté jmění a zapsaný kapitál ČSA v letech 2007 a 2008 (v tis. CZK)

Zdroj: Účetní závěrky ČSA.

(92)

Ačkoli již ke dni 1. července 2008 přišla společnost o více než polovinu zapsaného kapitálu, není splněna druhá podmínka stanovená v bodě 10 písm. a) pokynů pro záchranu a restrukturalizaci, tj. nedošlo ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu za posledních 12 měsíců. Ztráta čistého jmění ([31 570 000–34 875 000] CZK), ke které došlo v období od června 2007 do července 2008, odpovídá pouze [0,8–1,5] % zapsaného kapitálů.

(93)

Navíc podle bodu 10 písm. c) pokynů pro záchranu a restrukturalizaci je společnost považována za podnik v obtížích v případě, že splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního insolvenčního řízení. České orgány potvrdily, že ČSA nebyly způsobilé pro insolvenční řízení ve smyslu paragrafu 3 českého insolvenčního zákona.

(94)

Bod 11 pokynů pro záchranu a restrukturalizaci stanoví, že i při nesplnění podmínek stanovených v bodě 10 uvedených pokynů může být podnik považován za podnik v obtížích, zejména tehdy, kdy jsou patrné typické příznaky podniku v obtížích, například narůstající ztráta, klesající obrat, rostoucí skladové zásoby, nadbytečná kapacita, slábnoucí peněžní tok, narůstající dluh, narůstající úroky a klesající nebo nulová hodnota čistých aktiv.

(95)

Vývoj finančních výsledků ČSA během rozhodného období nevykazoval jasný negativní trend (viz tabulka 3). Společnost zaznamenala ztrátu na konci roku 2006, ale zotavila se, a v roce 2007 vykázala kladné výsledky. Na konci prvního čtvrtletí 2008 byla následně zaznamenána ztráta ve výši [800–880] milionů CZK. Situace se ovšem do konce druhého čtvrtletí, tj. do 30 června 2008, zlepšila. Podobný trend je možné pozorovat, pokud jde o vývoj peněžních toků. Obrat ČSA se během sledovaného období každoročně pomalu zmenšoval. Není z toho ale možné vyvozovat, že se obrat před dnem 30. června 2008 zmenšil výrazně.

(96)

Dluh společnosti se mezi březnem 2008 a červnem 2008 snížil, aby se pak opět zvýšil v následujících šesti měsících. Hodnota aktiv zaznamenala během sledovaného období výkyvy bez jakéhokoli zřetelného trendu.

(97)

Závěrem je možné říci, že vývoj finančních kritérií před dnem 30. června 2008, jak je stanoven v bodě 11 pokynů pro záchranu a restrukturalizaci, jasně neukazuje na typické příznaky podniku v obtížích. ČSA měly kromě toho v té době stále přístup k financování, což dokazuje skutečnost, že byly v září 2008 schopny získat úvěr od soukromé banky (viz 59. bod odůvodnění).

(98)

Komise podotýká, že slučitelná podpora podle oddílu 4.4 dočasného rámce může být poskytnuta podnikům, které nebyly ke dni 1. července 2008 v obtížích, ale posléze se do obtíží dostaly v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Skutečnost, že se ČSA staly podnikem v obtížích až později, nemá tudíž dopad na slučitelnost podle dočasného rámce.

(99)

Komise se proto domnívá, že ČSA nebyly dne 1. července 2008 podnikem v obtížích, a byly tedy způsobilé pro uplatnění dočasného rámce.

(100)

S ohledem na shora uvedené skutečnosti splňuje úvěr společnosti Osinek podmínky stanovené v oddíle 4.4 dočasného rámce. Proto i za předpokladu, že by u opatření v podobě tohoto úvěru bylo shledáno, že obsahuje prvky státní podpory, bylo by i tak slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

(101)

Komise dochází k závěru, že úvěr společnosti Osinek nezahrnuje státní podporu. Ovšem i za předpokladu, že by u opatření v podobě tohoto úvěru bylo shledáno, že obsahuje prvky státní podpory, bylo by i tak slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

(102)

Toto rozhodnutí se netýká uvolnění zajištění úvěru společnosti Osinek a jeho kapitalizace dne 30. června 2010. Posouzení tohoto opatření bude předmětem konečného rozhodnutí ve věci SA.30908,