17.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 78/21

(1)

Na základě informací, jež Komise získala z tisku a které se týkaly uhrazení vyrovnávacích plateb ve výši 425 milionů EUR, které zamýšlel vyplatit řecký subjekt pro zemědělská pojištění (dále jen „subjekt ELGA“) následkem manifestací velkého počtu producentů zemědělských produktů, kteří si v Řecku v lednu roku 2009 stěžovali na ztráty příjmů, jež utrpěli během roku 2008 kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám, došlo dne 4. února 2009 k dvoustrannému jednání s řeckými orgány. Po tomto jednání předalo stálé zastoupení Řecka u Evropské unie informace týkající se předmětného opatření dopisem ze dne 9. února 2009.

(2)

Komise si vyžádala doplňkové informace dopisem ze dne 23. února 2009. Dopisem ze dne 20. března 2009 řecké orgány Komisi odpověděly, že subjekt ELGA si na uhrazení předmětného vyrovnání ve výši 425 milionů EUR vzal úvěr a zároveň další úvěr ve výši 444 milionů EUR, jehož hlavní část byla určena na uhrazení odškodnění během roku 2008 za škody způsobené rostlinné výrobě a chovatelství příčinami, jež subjekt ELGA rovněž pojišťuje.

(3)

Dopisem ze dne 4. května 2009 si útvary Komise vyžádaly doplňkové informace. Řecké orgány odpověděly dopisem ze dne 16. června 2009. Dopisem ze dne 13. července 2009 informovaly útvary Komise řecké orgány, že vyrovnávací opatření za rok 2009 ve výši 425 milionů EUR bylo zaevidováno pod číslem CP 196/2009 jako podezřelý případ a že vyrovnávací opatření ve výši 444 milionů EUR vyplacené v roce 2008 je považováno, pokud jde o část věnovanou na odškodnění škod vzniklých z důvodů krytých subjektem ELGA, za protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 (2) Smlouvy o ES (3), a že toto opatření bylo zaevidováno pod číslem NN 39/09.

(4)

Na základě odpovědi řeckých orgánů ze dne 18. srpna 2009 si útvary Komise dopisem ze dne 14. září 2009 vyžádaly doplňkové informace. Výše uvedeným dopisem Komise kromě toho informovala řecké orgány, že na základě informací, které tyto orgány poskytly a podle nichž bylo dotčeným zemědělcům vyrovnání za rok 2009 ve výši 425 milionů EUR vyplaceno, bylo předmětné odškodnění také zaevidováno jako protiprávní podpora ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999, a to rovněž pod číslem NN 39/09.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. března 2010 (4). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky k daným opatřením. Komise obdržela připomínky třetích stran a zaslala je řeckým orgánům dne 6. května 2010. Řecké orgány sdělily své připomínky k vyjádřením zúčastněných stran dne 21. července 2010.

(6)

Řecké orgány předložily dodatečné informace ohledně předmětných podpor dne 4. června 2010, 10. září 2010 a 14. září 2010. Dopisem ze dne 17. listopadu 2010 si Komise vyžádala doplňkové informace. Řecké orgány odpověděly dopisem ze dne 9. března 2011.

(7)

Na základě žádosti řeckých orgánů proběhlo dne 31. března 2011 dvoustranné jednání s útvary Komise. Po tomto jednání zaslaly řecké orgány doplňkové informace dne 11. května 2011 a 12. července 2011. Na žádost řeckých orgánů proběhlo dne 11. listopadu 2011 druhé dvoustranné jednání s útvary Komise.

(8)

Řeckým zákonem č. 1790/1988 o organizaci a fungování řeckého subjektu pro zemědělská pojištění a dalších předpisech (5) (dále jen „zákon 1790/1988“) se vytváří subjekt veřejného zájmu s názvem „Řecký subjekt pro zemědělská pojištění (ELGA)“. ELGA je soukromoprávní subjekt v plném vlastnictví státu. Podle článku 12 výše uvedeného zákona podléhá kontrole ministra zemědělství. Subjekt ELGA spravuje položky, jež jsou zanesené do jeho rozpočtu, v souladu s rozhodnutími své správní rady, jejíž členové jsou jmenováni na základě rozhodnutí ministra zemědělství. Předmětem činnosti subjektu ELGA je zejména pojišťování rostlinné a živočišné produkce a rostlinného a stavů hospodářských zvířat zemědělských hospodářství proti škodám vyplývajícím z přírodních rizik.

(9)

Podle článku 3a (6) zákona č. 1790/1988 je režim pojištění u subjektu ELGA povinný a pojištění pokrývá pojistné události způsobené přírodními živly, a to zejména záplavy, bouře, mráz a mimořádně nízké teploty, sníh, kroupy, vysoké teploty a sluneční záření, mimořádné dešťové srážky nebo dešťové srážky mimo běžné období, sucho, entomologické a fytopatologické choroby rostlin, epizootické choroby, požáry vyvolané bleskem, zemětřesení, pojistné události vyvolané mořem, škody na rostlinné výrobě způsobené volně žijícími zvířaty a také řadu chorob skotu, ovcí a koz.

(10)

Článek 5a (7) zákona 1790/1988 ukládá producentům zemědělských produktů, kteří využívají režimu pojištění popsaného v bodě odůvodnění č. 9, úhradu zvláštního pojistného ve prospěch subjektu ELGA. Toto pojistné má podobu poplatku uloženého zákonodárcem, jenž se týká prodeje a nákupu vnitrostátních zemědělských produktů. Příjmy z tohoto poplatku jsou určeny subjektu ELGA, který je pověřen prevencí a odškodňováním za škody způsobené zemědělským hospodářstvím přírodními živly.

(11)

Podle článku 5a zákona 1790/1988 je zvláštní pojistné stanoveno u produktů rostlinného původu na 3 % a u produktů živočišného původu na 0,5 % (8). Tyto sazby pojistného stanoví příslušní ministři na základě návrhu, který subjekt ELGA předkládá ministru zemědělství. Příjmy subjektu ELGA pocházející ze zvláštního pojistného a vybírané berní správou vstupují do státního rozpočtu jako příjmy státu a jsou evidovány ve zvláštní položce příjmů. Na základě návrhu subjektu ELGA ministerstvu zemědělství, které bylo přejmenováno na ministerstvo rozvoje venkova a výživy, jsou tyto příjmy vypláceny subjektu ELGA z rozpočtu tohoto ministerstva každoročním zanesením úvěrové linie v odpovídající výši. Subjekt ELGA nemá žádný jiný vliv na stanovení výše pojistného nebo výše odškodnění.

(12)

Pojištění u subjektu ELGA podléhají fyzické a právní osoby, které jsou majiteli nebo provozovateli podniků v oblasti zemědělství, chovu, chovu drůbeže, včelařství, rybářství, vodohospodářství nebo podniků podobných. Příjmy subjektu ELGA tvoří zejména příjmy ze zvláštního pojistného. Podle zákona č. 3147/2003 patří navíc do pravomoci subjektu ELGA vyplácení podpor na základě plánů pro případy mimořádné nutnosti v oblasti vyrovnání škod způsobených na rostlinném majetku a fixním kapitálu přírodními katastrofami, mimořádnými událostmi nebo nepříznivými klimatickými podmínkami. Tyto podpory jsou financovány ze státního rozpočtu nebo pomocí úvěrů. Uvedené programy se týkají státních podpor povolených rozhodnutím Komise.

(13)

Na základě vyhlášky č. 262037 ministra hospodářství a ministra rozvoje venkova ze dne 30. ledna 2009 (dále jen „meziresortní vyhláška“) se u škod, k nimž došlo v roce 2008, mimořádně počítalo s vyrovnáními v celkové výši 425 milionů EUR. Podle meziresortní vyhlášky měl subjekt ELGA vyplatit vyrovnání za snížení produkce některých plodin v něm uvedených, k němuž došlo během hospodářského roku 2008 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, jako bylo sucho, vysoké teploty, deště a entomologické a fytopatologické choroby předmětných plodin. Škody se týkají mandlovníků, třešní, meruněk, některých druhů broskvoní, švestek, hrušní a jabloní, chřestu, plodin orientálního tabáku, brambor, bavlníku, oliv a obilovin.

(14)

Podle informací poskytnutých řeckými orgány bylo při stanovení prahové hodnoty pro odškodnění zohledněno vedle ztráty produkce také snížení kvality některých plodin (obiloviny, bavlna). K dotčené ztrátě nebo k produkci snížené kvality došlo v důsledku kombinace meteorologických jevů a rostlinných chorob následkem nepříznivých klimatických podmínek, jimiž byly předmětné rostliny vystaveny během dotyčného roku.

(15)

Za účelem vyplacení předmětných odškodnění si subjekt ELGA vzal u jisté banky úvěr ve výši 425 000 000 EUR. Úvěr bude splácen deset let (od roku 2010 do roku 2019). Během prvních tří let (od roku 2010 do roku 2012) je tento úvěr zatížen úroky a odvody řeckému státu v celkové částce 28 513 250 EUR za rok a po následujících sedm let (od roku 2013 do roku 2019) úroky, odpisy a odvody řeckému státu v celkové částce 89 227 536 EUR v roce 2013, 85 087 786 EUR v roce 2014, 81 025 536 v roce 2015, 76 963 286 EUR v roce 2016, 72 901 036 EUR v roce 2017, 68 838 786 EUR v roce 2018 a 64 776 536 EUR v roce 2019. Úvěr je smluvně poskytnut se zárukou řeckého státu ve prospěch subjektu ELGA.

(16)

Podle informací poskytnutých řeckými orgány dosáhla odškodnění vyplacená subjektem ELGA v roce 2008 za škody kryté pojištěním celkové částky 386 986 648 EUR. Tato částka pocházela částečně z pojistného, a to ve výši 88 353 000 EUR, a částečně z příjmů získaných na základě úvěru ve výši 444 milionů EUR.

(17)

Subjekt ELGA smluvně získal od jisté banky úvěr ve výši 444 000 000 EUR na základě článku 13 řeckého zákona č. 3074/2002 a čl. 28 odst. 17 řeckého zákona č. 3147/2003. Úvěr bude splácen deset let (od roku 2009 do roku 2018). Během prvních tří let (od roku 2009 do roku 2011) je tento úvěr zatížen úroky a odvody řeckému státu v celkové částce 23 709 600 EUR za rok a po následujících sedm let (od roku 2012 do roku 2018) úroky, odpisy a odvody řeckému státu v celkové částce 87 138 171 EUR v roce 2012, 83 789 143 EUR v roce 2013, 80 395 714 v roce 2014, 77 002 286 EUR v roce 2015, 73 608 857 EUR v roce 2016, 70 215 429 EUR v roce 2017 a 66 822 000 EUR v roce 2018. Úvěr je smluvně poskytnut se zárukou řeckého státu ve prospěch subjektu ELGA.

(18)

Další část úvěru ve výši 145 366 352 EUR byla určena na poskytnutí státních podpor schválených rozhodnutím Komise na základě plánů pro případy mimořádné nutnosti, které se týkaly požárů v roce 2006 a 2007. Této části příjmů subjektu ELGA se toto rozhodnutí netýká.

(19)

Podpory poskytované ze státních prostředků: Komise se domnívala, že v tomto konkrétním případě je tato podmínka splněna, protože dotyčné vnitrostátní právní předpisy (viz bod odůvodnění č. 11) jasně stanoví, že dávky poskytované subjektem ELGA jsou financovány ze státních prostředků a jsou přičitatelné státu.

(20)

V rámci dodatečných informací poskytnutých před zahájením řízení řecké orgány uvedly, že za účelem zvýšení příjmů subjektu ELGA uvažují o zvýšení sazby zvláštního pojistného. Ovšem poskytnuté informace o zvýšení příjmů subjektu ELGA nepřinesly v této fázi řízení žádné konkrétní skutečnosti, které by umožnily dojít k závěru, že by toto zvýšení postačilo ke splacení příslušných úvěrů a k tomu, aby bylo producentům během dotčených let poskytnuto odškodnění. Nebylo proto možno vyloučit, že dotyčná opatření nebudou rovněž financována z dalších státních prostředků, ke kterým bude mít subjekt ELGA přístup.

(21)

Opatření vedoucí k ovlivnění obchodu a která narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž: odškodnění vyplacená subjektem ELGA v roce 2008 v rámci režimu povinného pojištění se týkala několika řeckých zemědělských produktů rostlinného a živočišného původu a odškodnění vyplacená v roce 2009 několika plodin (viz bod odůvodnění č. 13). Komise tak ve fázi zahájení řízení konstatovala, že dotčená odškodnění poskytla zvýhodnění místním producentům ve srovnání s ostatními producenty Unie, kteří stejnou pomoc nedostávají. Odvětví zemědělství je na úrovni Unie otevřeno hospodářské soutěži, a je proto citlivé na každé opatření ve prospěch produkce v jednom či druhém členském státě. U předmětných odškodnění proto existuje nebezpečí, že naruší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a ovlivní obchod mezi členskými státy.

(22)

Zvýhodnění určitých podniků nebo určitých odvětví výroby: pokud jde o otázku, zda platby prováděné subjektem ELGA v rámci režimu povinného pojištění proti přírodním rizikům poskytly selektivní zvýhodnění, Komise se předběžně domnívala, že selektivnost opatření vyplývá ze skutečnosti, že odškodnění vyplácená subjektem ELGA byla omezena na určité zemědělské produkce.

Komise zastávala názor, že lze obhájit skutečnost, že zvláštní charakteristiky zemědělství, jeho mimořádná závislost na určitých klimatických podmínkách a v Řecku rovněž jeho zranitelnost ze strany přírodních živlů vedou k nutnosti zavedení státního režimu, který zajišťuje určitou minimální míru vyrovnání založenou na zásadě solidarity. Vzhledem k tomu, že odškodnění vyplacená subjektem ELGA v rámci režimu povinného pojištění jsou financována z příjmů ze zvláštního pojistného, Komise se domnívala, že je případně nelze považovat za odškodnění, jež poskytují příjemcům neoprávněnou výhodu.

Podobné odůvodnění vycházející z logiky a povahy režimu ovšem nemůže zahrnovat dodatečné finanční zásahy řeckého státu ve prospěch dotčeného režimu (nad financování povinnými poplatky). Ve fázi zahájení kontrolního řízení ale Komise neměla k dispozici údaje, které by byly dostačující k tomu, aby dospěla k závěru, že tomu tak je. Komise měla zejména pochybnosti o tom, že dotyčná opatření nebyla financována bez dodatečného zásahu státu.

(23)

Z těchto důvodů Komise ve fázi zahájení řízení dospěla k závěru, že nelze vyloučit, že odškodnění vyplacená subjektem ELGA v roce 2008 a 2009 v rámci režimu povinného pojištění nespadají pod čl. 107 odst. 1 Smlouvy a nepředstavují státní podporu.

(24)

Komise usoudila, že se vzhledem k tomu, že podpory byly poskytnuty a vyplaceny bez předchozího oznámení, jedná o protiprávní podpory ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999.

(25)

Jelikož řecké orgány tvrdily, že předmětná opatření nepředstavují státní podporu, neměla Komise při zahájení řízení informace nutné k tomu, aby mohla posoudit slučitelnost podpor s ustanoveními právních dokumentů použitelných v okamžiku jejich poskytnutí, tj. v roce 2008 a 2009. V tomto konkrétním případě se jedná o pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (9) (dále jen „pokyny“), a to zejména o kapitolu V.B, která se týká podpor na náhradu škod na zemědělské výrobě nebo na prostředcích zemědělské výroby.

(26)

Z poskytnutých informací zřejmě vyplývalo, že se plánovaná vyrovnání u většiny dotčených plodin týkala škod, jež dosáhly minimální prahové hodnoty ve výši 30 %, a to při zohlednění výrobních ztrát nebo zhoršení kvality některých produkcí, k nimž došlo během dotyčného roku z důvodu kombinace více nepříznivých meteorologických jevů a v případě některých plodin také z důvodu rostlinných chorob. Informace předané řeckými orgány neobsahovaly údaje o způsobu výpočtu dotyčných vyrovnání.

(27)

Komise měla proto pochybnosti o tom, zda lze tyto podpory prohlásit za slučitelné s kapitolou V.B pokynů.

(28)

U zúčastněných stran, které podaly své připomínky, se jedná o Evropský výbor obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky (Comité Européen de Liaison des Commerces Agro-alimentaires – dále jen „CELCAA“), Výbor pro obchod s obilovinami, krmivy, olejnatými semeny, olivovým olejem, olivami, tuky a dodávkami pro zemědělství Evropské unie (Comité du Commerce des Céréales, Aliments du Bétail, Oléagineux, Huile d’Olive, Huiles et Graisses et Agrofournitures de l’Union Européenne – dále jen „COCERAL“) a jistou třetí zúčastněnou stranu, která si nepřála zveřejnit svou totožnost.

(29)

Pokud jde o nezávislé obchodníky (třetí zúčastněná strana) a výbory CELCAA a COCERAL v oblastech, ve kterých hájí zájmy nezávislých obchodníků, zúčastněné strany se domnívají, že dotčené podpory, jež byly původně poskytnuty zemědělcům, ve skutečnosti skončily v zemědělských družstvech a jejich sdruženích, které konkurují nezávislým obchodníkům, protože mají výlučné právo na zacházení se zemědělskými produkty.

(30)

Podle zúčastněných stran Řecko nepředložilo důkazy, které by prokazovaly, že dotyčná vyrovnání byla poskytnuta za ztráty vyplývající z nepříznivých klimatických podmínek. Na podporu odpovídajících meteorologických údajů řecké orgány nepředložily analytický popis povahy dotyčných klimatických podmínek, jak to požadují pokyny.

(31)

Podle názoru zúčastněných stran neupřesnily řecké orgány způsob použitý na výpočet dotyčných vyrovnání a ani minimální prahovou hodnotu pro utrpěnou ztrátu. Kromě toho byla dotyčná vyrovnání omezena na některé zemědělské produkty, ačkoli producenti jiných produktů, kteří byli z dotčených vyrovnání vyloučeni, utrpěli u svých produkcí rovněž ztráty.

(32)

Zúčastněné strany byly názoru, že poskytnutí dotyčných vyrovnání mělo dopad na tvorbu cen konečných produktů kvůli snížení cen produktů, kterých se vyrovnání týkala. Uváděné podpory tak poskytly dotčeným producentům hospodářské zvýhodnění, protože jim umožnily uvádět na trh tu část jejich produkce, která nebyla zasažena nepříznivými klimatickými podmínkami, a to za podmínek, které narušily hospodářskou soutěž. Soukromé subjekty při uvádění na trh (obchodníci, mlýny na mouku, mlýny krmiva pro hospodářská zvířata, včelaři, chovatelé prasat atd.) byli na druhé straně nuceni se přizpůsobit cenové politice prosazované zemědělskými družstvy a jejich sdruženími, čímž se tato družstva dostala do monopolního postavení.

(33)

Pojistné krytí nabízené subjektem ELGA v oblasti rizik, kterým je vystaveno zemědělství, by mělo navíc dodržovat zásady přiměřenosti a rovného zacházení. Podle názoru zúčastněných stran je nepřijatelné, že odškodnění vyplácená subjektem ELGA v roce 2008 a 2009 odpovídala částkám, jež trojnásobně a v roce 2009 čtyřnásobně přesahovaly celkovou výši pojistného vybraného v těchto letech.

(34)

Podle zúčastněných stran subjekt ELGA novým úvěrem na rok 2009 „zastavil“ v přílišné míře příjmy, které získá během budoucích deseti let, protože již musí splácet úvěr získaný na rok 2008 a kvůli němuž předem „zastavil“ pojistné za následující roky. Zúčastněné strany navíc upozorňují na existenci dalších dvou úvěrů, které subjekt ELGA získal v roce 2009, tj. úvěr ve výši 350 milionů EUR, který subjekt ELGA získal od Pireuské banky, a úvěr ve výši 112 milionů EUR, který subjekt ELGA získal od Zemědělské banky Řecka a Řecké národní banky.

(35)

Zúčastněné strany rovněž zastávaly názor, že úvěry ve výši 444 milionů EUR a 415 milionů EUR představují dodatečné příjmy k příjmům z pojistného, jehož vyplacení stanoví právní předpisy v podobě úvěrů získaných se zárukou řeckého státu. Tyto úvěry by se proto měly považovat za státní prostředky.

(36)

Podle řeckých orgánů nepředstavují vyrovnávací platby vyplacené subjektem ELGA v letech 2008 a 2009 státní podporu.

Financování předmětného režimu pojištění je zajišťováno zvláštním povinným pojistným hrazeným zemědělci. Vzhledem k tomu, že tento režim pojištění je spravován na základě zásady společenské solidarity, nemusí být na jedné straně zvláštní povinné pojistné přesně úměrné pojištěnému riziku a na druhé straně nemusí být výše vyplaceného odškodnění nutně úměrná příjmům pojištěné osoby (10). Podle řeckých orgánů se proto v tomto konkrétním případě jedná o skutečná vyrovnání vyplacená na náhradu škod, jež nepříznivé klimatické podmínky způsobily zemědělské produkci, a to v souladu s řeckými právními předpisy v oblasti zemědělského pojištění hrazeného subjektem ELGA.

Podle řeckých orgánů je k tomu subjekt ELGA schopen dostát svým finančním závazkům v rámci systému povinného pojištění ke dni jejich splatnosti. Tuto schopnost subjektu ELGA posiluje zavedení nového zákona č. 3877/2010 o systému ochrany a pojištění zemědělské činnosti, který počítá s dodatečnými zdroji financování ve prospěch subjektu ELGA. Uvedený zákon tak zvyšuje ve většině případů zvláštní pojistné (u škod na rostlinné výrobě ze 3 % na 4 % a u škod na živočišné výrobě z 0,50 % na 0,75 %). Zavádí k tomu dobrovolné pojištění pro ztráty, jež nejsou kryty povinným pojištěním, a rovněž obecné pojištění, které budou muset subjektu ELGA platit fyzické osoby, jež nevykonávají zemědělskou činnost jakou svou hlavní, a právnické osoby, jejichž většinu podílů nedrží zemědělci, kteří vykonávají zemědělskou činnost jako svou hlavní.

(37)

I v případě, že by se vyrovnávací platby měly považovat za státní podporu, se řecké orgány domnívají, že jsou slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a s pokyny. Řecké orgány poskytly útvarům Komise podrobné údaje o každé podpoře poskytnuté subjektem ELGA v roce 2008 a 2009 s uvedením jména a daňového identifikačního čísla dotčeného zemědělce, okresu, v němž se pozemek nachází, druhu pěstované plodiny, měrné jednotky pěstované plodiny a počtu použitých jednotek, celkové částky podpory a dne jejího poskytnutí, popisu škody a její výše v poměru k obvyklé produkci.

(38)

Pokud jde o vyrovnávací platby během let 2008 a 2009 za škody, jež zničily více než 30 % obvyklé rostlinné produkce, řecké orgány se domnívají, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v bodech 124 až 130 pokynů a také v článku 11 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (11) (dále jen „nařízení o blokové výjimce“).

(39)

Podle názoru řeckých orgánů byly předmětné podpory vyplaceny dotyčným producentům nebo organizacím producentů, jejichž jsou tito producenti členy, v souladu s pokyny a s výše uvedeným nařízením o blokové výjimce. Řecké orgány zejména potvrdily toto:

(40)

Pokud jde o způsob výpočtu obvyklé produkce, řecké orgány předložily informace o použité metodě a potvrdily, že jsou dodrženy podmínky stanovené v odstavci 128 pokynů, podle nichž v případě použití alternativního způsobu výpočtu musí být tento způsob reprezentativní a nesmí se zakládat na nezvykle vysokých výnosech. Konkrétně vyhodnocení ztrát způsobených nepříznivými klimatickými podmínkami provádějí na úrovni jednotlivých podniků agronomové na základě odhadů vykonaných na místě, jak stanoví pojišťovací řád subjektu ELGA. Během kontroly na místě zjišťuje vyhodnocující agronom rozměr pozemku všemi vhodnými prostředky (měřicí pás, identifikační karty pozemků, zařízení GPS) a v případě pěstování stromů spočítá počet jejich kusů. Agronom poté odhadne očekávaný výnos pozemku při zohlednění používaných technik pěstování (zejména hustota výsadby, systém prořezávání v sadařství, rané plodiny pěstované za použití plastových fólií, systém zavlažování), pěstovaných druhů plodin, předchozí pěstované plodiny u jednoletých plodin, ochrany plodin (zejména hnojení, ochrana proti škůdcům), úrodnosti půdy a případných zvláštností hospodářského roku (jako je sucho, potíže při nasazování plodů). Nakonec je vyhodnocena míra škody způsobená na očekávané produkci pozemku. Za účelem stanovení míry škody jsou na různých místech pozemku odebrány vzorky při zohlednění kvantitativní ztráty na očekávané produkci, zhoršení kvality kvůli škodě, ochraně plodin provedené po vzniku škody (jako je dodatečná ochrana plodin, dodatečné odplevení, vyřazení poškozených plodů).

(41)

Mezi podporami poskytnutými subjektem ELGA v roce 2008 v celkové částce 386 986 648 EUR bylo vyplaceno celkem 373 257 465,71 EUR jako vyrovnání producentům na úhradu ztrát jejich rostlinné produkce vzniklých v důsledku nepříznivých klimatických podmínek. Pokud jde o tyto podpory, uplatnil subjekt ELGA článek 6 pojišťovacího řádu rostlinné produkce, který se týká vyrovnání poskytovaného producentům zemědělských produktů na úhradu ztrát vzniklých v důsledku nepříznivých klimatických podmínek v podobě stanovené vnitrostátním zákonem č. 1790/1988, jímž se zřizuje systém pojištění ELGA.

(42)

U předmětných podpor Řecko poskytlo meteorologické informace o nepříznivých klimatických podmínkách zaznamenaných v hospodářském roce 2007–2008. Orgány veřejné moci existenci těchto nepříznivých meteorologických jevů formálně uznaly. Jedná se zejména o mimořádná vedra zaznamenaná koncem června a července roku 2007 v celé zemi, prudké dešťové srážky v řadě oblastí země v říjnu roku 2007, katabatické suché a teplé větry (horské brízy) zaznamenané ve stejném měsíci na Krétě, bouřky a krupobití začátkem srpna roku 2008 v některých severozápadních a středních okresech kontinentálního Řecka a na konci stejného měsíce bouřky v oblastech Magnesie, Fthiótis, Východní Attika a na ostrovech Evia a Kréta.

Konkrétně byla vyrovnání poskytnuta za škody, jež přesahují následující míry obvyklé produkce (14):

Subjekt ELGA navíc poskytl dodatečná vyrovnání ve výši 2 472 785,97 EUR producentům, kteří ve stejném hospodářském roce 2007–2008 utrpěli kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám po sobě následující škody na stejné rostlinné produkci. U 6,98 % celkové částky vyrovnání dosáhla míra škody rovněž 20 % až 30 % obvyklé produkce a u 93,02 % celkové částky vyrovnání bylo zničeno více než 30 % obvyklé produkce.

(43)

Mezi podporami, které subjekt ELGA vyplatil zemědělcům v roce 2008, byly poskytnuty také tyto podpory:

(44)

Pokud jde o vyrovnávací platby v celkové výši 415 019 452 EUR vyplacené v roce 2009 na základě meziresortní vyhlášky ze dne 30. ledna 2009, jsou dotčené produkty, klimatické podmínky, jež škody způsobily, a popis škod uvedeny v následující tabulce.

(45)

Podle řeckých orgánů jsou mezi vyrovnávacími platbami v celkové částce 415 019 452 EUR podpory ve výši 27 614 905 EUR vyplacené 871 producentům považovány za státní podpory slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a pokynů.

(46)

Zbytek těchto podpor ve výši 387 404 547 EUR byl vyplacen 784 408 producentů. Podle řeckých orgánů jsou předmětné podpory slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a nařízení o blokové výjimce.

Podle názoru řeckých orgánů splnily předmětné podpory všechny podmínky stanovené v článku 11 nařízení o blokové výjimce. A to zejména:

(47)

Řecké orgány se dále domnívají, že i v případě, kdy by nebylo možno považovat tyto podpory za skutečná vyrovnání (viz bod odůvodnění č. 36) nebo za slučitelné s nařízením o blokové výjimce (viz bod odůvodnění č. 46), bylo by je nutno považovat za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy a se sdělením o dočasném rámci Společenství.

Poskytnutí předmětných podpor usnadnilo zemědělcům přístup k financování. Uvedená vyrovnání tak zajistila prvovýrobě v Řecku finanční hotovost, což bylo jediné odvětví, o které se řecký stát mohl opírat během prvních měsíců hospodářské krize, aby zabránil šíření nebezpečí do dalších odvětví řeckého hospodářství. Tyto podpory byly přitom poskytnuty při uplatnění přesných kritérií. Byly naopak poskytovány pouze v případě skutečných hospodářských potíží spojených výlučně se zemědělskou produkcí, a to konkrétně v případě potíží vyvolaných nepříznivými klimatickými podmínkami s dopadem na zemědělskou produkci (viz bod odůvodnění č. 44). U většiny těchto podpor nebyly stanoveny prahové hodnoty ohledně míry a stupně potíží každého producenta, protože cílem bylo podpořit řecké zemědělství jako takové.

(48)

Podle bodu 7 písm. a) sdělení uplatňuje Komise na neoznámené podpory (15) uvedené sdělení, pokud podpora byla poskytnuta po 17. prosinci 2008. Řecké orgány proto zastávají názor, že na předmětné neoznámené podpory je použitelný bod 7 písm. a) uvedeného sdělení, protože tyto podpory byly producentům poskytnuty po 17. prosinci 2008.

(49)

Řecké orgány se domnívají, že tyto podpory, o kterých rozhodla meziresortní vyhláška ze dne 30. ledna 2009 jako o výjimečných, splňují všechny podmínky stanovené v bodě 4.2.2 sdělení o dočasném rámci Společenství. A to zejména:

(50)

Podle bodu 4.2.2 písm. g) sdělení o dočasném rámci Společenství ve znění změněném v říjnu roku 2009 nemá daná podpora zvýšit celkovou částku podpory, kterou každý dotčený zemědělec získá v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010, na částku přesahující mezní hodnotu 15 000 EUR. Podle názoru řeckých orgánů skutečnost, že subjekt ELGA neobdržel od dotčeného zemědělce písemné nebo elektronické prohlášení o všech ostatních podporách de minimis a o podporách založených na opatření podle dočasného rámce Společenství, představuje pouze formální náležitost. Nesplnění této formální náležitosti by tak nemělo vést k závěru, že podmínka stanovená v bodě 4.2.2 písm. g) sdělení o dočasném rámci Společenství ve znění změněném v říjnu roku 2009 nebyla splněna, a to tím spíše, že Řecko neposkytlo, jak lze doložit z mechanografického systému subjektu ELGA, v období mezi 1. lednem 2008 a 31. prosincem 2010 subjektům odvětví prvovýroby zemědělských produktů žádné podpory de minimis či podpory na základě sdělení o dočasném rámci Společenství.

(51)

Podle názoru řeckých orgánů mohou v každém případě podpory ve výši 74 382 500 EUR z této celkové částky 387 404 547 EUR spadat do oblasti působnosti nařízení o podporách de minimis.

(52)

Řecké orgány se domnívají, že výše uvedené podpory v celkové částce 75 382 500 EUR splňují všechny podmínky stanovené v nařízení č. 1535/2007 o podporách de minimis. A to zejména:

(53)

Řecko trvá na tom, že zúčastněné strany neprokázaly, že dotčená odškodnění měla dopad na postavení jejích členů na vnitřním trhu.

(54)

Pokud jde o poznámku, že nebyl uveden popis povahy nepříznivých klimatických podmínek, řecké orgány zdůrazňují, že podobný popis není podle meziresortního rozhodnutí o odškodnění nutný, co ale bylo nutno prokázat, byla na jedné straně existence nepříznivých klimatických podmínek a na straně druhé, zda vzniklé škody dosáhly minimální prahové hodnoty 30 % obvyklé produkce. Řecko ostatně v rámci připomínek předložených útvarům Komise poskytlo na podporu příslušných meteorologických informací analytické údaje o předmětných klimatických podmínkách.

(55)

Pokud jde o poznámku, že Řecko neupřesnilo použitou metodu výpočtu ohledně předmětných odškodnění a ani minimální prahovou hodnotu utrpěných ztrát, řecké orgány připomínají, že v rámci svých připomínek předložených Komisi Řecko poskytlo k těmto dvěma otázkám podrobné informace.

(56)

Podle řeckých orgánů nemělo poskytnutí předmětných odškodnění dopad na konečné spotřebitele, protože snížení cen dotyčných zemědělských produktů nevedlo ke snížení maloobchodních cen. Na podporu tohoto stanoviska řecké orgány předložily články z řeckého tisku, ve kterých se uvádí, že maloobchodní ceny řady zemědělských produktů včetně produktů dotčených tímto konkrétním případem zůstaly na vysokých úrovních bez ohledu na skutečnost, že se velkoobchodní ceny těchto zemědělských produktů snížily.

(57)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy jsou neslučitelné s vnitřním trhem podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Komise soudí, že v případě dotyčných opatření jsou výše uvedené podmínky splněny.

(58)

Podpora poskytovaná ze státních prostředků

Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora v rozsudku ze dne 22. března 2003 ve věci C-355/00 Freskot AE v. Elliniko Dimosio  (16) (dále jen „věc Freskot“), tato podmínka je v tomto konkrétním případě splněna, protože předmětné vnitrostátní předpisy jasně stanoví, že dávky poskytované subjektem ELGA jsou financovány ze státních prostředků a jsou ve smyslu ustálené judikatury Soudního dvora (17) přičitatelné státu.

Stejně jako ve věci Freskot vyplývá také v tomto konkrétním případě z čl. 5a zákona č. 1790/1988 (viz bod odůvodnění č. 11) a dalších ustanovení platných řeckých právních předpisů, že příjmy subjektu ELGA ze zvláštního pojistného vybírá berní správa, že tyto příjmy vstupují do státního rozpočtu jako příjmy státu a že jsou vypláceny subjektu ELGA prostřednictvím rozpočtu ministerstva zemědělství (které se stalo ministerstvem rozvoje venkova a výživy). Skutečnost, že se předmětné poplatky zaúčtovávají jako příjmy státu, proto stačí k usouzení, že dávky poskytované subjektem ELGA jsou odebírány ze státních prostředků.

Podle článku 2 zákona č. 1790/1998 (18) může k tomu subjekt ELGA na základě rozhodnutí ministra zemědělství vyplácet příjemcům podpory nebo odškodnění prostřednictvím převodu prostředků ze státního rozpočtu nebo pomocí úvěrů získaných subjektem ELGA se zárukou řeckého státu a s povinností tohoto státu úvěr splatit.

Z ustálené judikatury Soudního dvora ovšem vyplývá, že zvýhodnění poskytnutá státem přímo nebo prostřednictvím veřejného nebo soukromého subjektu určeného či vytvořeného tímto státem představují státní prostředky ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (19). V tomto konkrétním případě proto oba úvěry smluvně získané subjektem ELGA se zárukou řeckého státu na odškodnění vyplacená v roce 2008 a 2009 (viz body odůvodnění č. 15 a 17) představují státní prostředky ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, protože tyto úvěry jsou součástí příjmů subjektu ELGA, který je soukromoprávní subjekt v plném vlastnictví státu a podléhá kontrole ministra zemědělství (viz také bod odůvodnění č. 8).

(59)

Opatření vedoucí k ovlivnění obchodu a která narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž:

Komise konstatuje, že dotyčná odškodnění zvýhodňují vnitrostátní producenty před jinými producenty Společenství, kteří stejnou pomoc nedostávají. Odvětví zemědělství je na úrovni Unie (20) otevřeno hospodářské soutěži, a je proto citlivé na každé opatření ve prospěch produkce v jednom či druhém členském státě (21). U předmětných odškodnění proto existuje nebezpečí, že naruší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a ovlivní obchod mezi členskými státy.

(60)

Zvýhodnění určitých podniků nebo určitých odvětví výroby:

Podle ustálené judikatury Soudního dvora (22) jsou považovány za podpory zejména zásahy, které v různých formách snižují výdaje běžně zatěžující rozpočet podniku a které, aniž by byly dotacemi v přesném slova smyslu, jsou ve skutečnosti stejné povahy a mají stejné dopady.

V rozsudku ve věci Freskot Soudní dvůr dospěl k závěru, že pojem podniku ve smyslu článku 102 Smlouvy se netýká, pokud jde o činnosti v rámci režimu povinného pojištění proti přírodním rizikům, subjektů, jako je ELGA (viz body rozsudku č. 79 a 88).

Předmětný režim povinného pojištění sleduje totiž hlavně cíl sociální politiky, jejímž záměrem je poskytnout odpovídající krytí všech zemědělských hospodářství, a to včetně těch, u kterých existuje nanejvýše pravděpodobné riziko vzniku živelné pohromy (viz body rozsudku č. 66 a 67). Pojistným jsou zatíženy ve stejných sazbách všechny zemědělské produkty a tyto sazby nezávisejí (na základě zásady solidarity) na riziku, kterému je daný producent skutečně vystaven. Subjekt ELGA podléhá kontrole státu, protože výše pojistného, pokud jde o příjmy, a míra odškodnění jsou stanoveny příslušnými ministry.

Jak Soudní dvůr konstatoval v rozsudku ze dne 22. ledna 2002 ve věci C-218/00, Cisal v. INAIL  (23), podléhají v tomto konkrétním případě dva zásadní prvky režimu pojištění ELGA, tj. výše odškodnění a výše pojistného, kontrole ze strany státu a povinná povaha pojištění vlastní tomuto režimu je nutná k jeho finanční rovnováze a také pro provádění zásady solidarity, která znamená, že odškodnění vyplácená pojištěnci nejsou úměrná pojistnému, jež hradí.

Na rozdíl od okolností ve věci Cisal v. INAIL představují ale příjemci plateb pojištění ze strany subjektu ELGA podniky, které vyvíjejí hospodářskou činnost. Skutečnost, že subjekt ELGA nevyvíjí sám hospodářskou činnost, proto nestačí k usouzení, že se u příjemců pojišťovacích služeb hrazených tímto subjektem nejedná o podniky ve smyslu Smlouvy a že potenciálně nejsou příjemci státní podpory (viz rozsudek ve věci Freskot, bod 80).

Pokud jde o otázku hospodářského zvýhodnění, Soudní dvůr v bodě č. 84 rozsudku ve věci Freskot prostě uvádí, že „za těchto podmínek je nutno odpovědět na otázku, zda se na jedné straně řečtí zemědělci měli a skutečně mohli bez existence povinného pojištění případně pojistit u soukromých pojišťoven nebo přijmout jiná opatření, aby se odpovídajícím způsobem chránili před důsledky přírodních rizik pro tato hospodářství, a na druhé straně, do jaké míry odpovídá pojistné skutečným hospodářským nákladům plateb poskytovaných subjektem ELGA v rámci povinného pojištění za předpokladu, že tyto náklady lze vypočítat“. V následujícím bodě Soudní dvůr ale přiznává, že „Soudní dvůr nemá k dispozici skutkové a právní podklady, aby mohl odpovědět na tu část otázky, která se týká případného označení plateb poskytovaných subjektem ELGA v rámci režimu povinného pojištění proti přírodním rizikům za státní podporu“. V bodě č. 87 rozsudku ve věci Freskot Soudní dvůr ale uvádí, že „… nemá k dispozici skutkové a právní podklady, aby mohl odpovědět na tu část otázky, která se týká případného označení plateb poskytovaných subjektem ELGA v rámci režimu povinného pojištění proti přírodním rizikům za státní podporu…“.

(61)

Ustálená judikatura Soudního dvora potvrzuje, že sociální povaha opatření (24) a ani skutečnost, že je dané opatření zcela nebo částečně financováno z poplatků zavedených orgánem veřejné moci a placeno dotčenými podniky (25), nestačí k tomu, aby toto opatření nebylo označeno za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, který nerozlišuje státní zásahy podle jejich důvodů nebo cílů, ale definuje je podle jejich důsledků (26).

Odškodnění vyplacená subjektem ELGA v roce 2008 v rámci režimu povinného pojištění se týkala několika řeckých zemědělských produktů rostlinného a živočišného původu a odškodnění vyplacená v roce 2009 několika plodin. Z uvedeného vyplývá, že odškodnění vyplacená subjektem ELGA místním producentům zemědělských produktů mohou představovat selektivní finanční zvýhodnění těchto producentů v porovnání s ostatními producenty Unie, kteří podobnou pomoc nedostávají.

V případech, které představují zvýšené riziko škod způsobených živelnými pohromami, je navíc pochybné, že by zemědělská hospodářství mohla získat u soukromé pojišťovny pojistnou ochranu za podobných podmínek. Komise proto soudí, že za těchto okolností představují vyrovnávací platby uhrazené subjektem ELGA prostřednictvím předmětného režimu selektivní finanční zvýhodnění příjemců.

(62)

S ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci Freskot (viz bod č. 86) si lze ale položit otázku, zda by nebylo možné odůvodnit předmětné opatření povahou nebo obecnou systematikou systému, což musí prokázat dotčený členský stát (27). Je nutno přezkoumat, zda zvláštní charakteristiky zemědělství, jeho mimořádná závislost na určitých klimatických podmínkách a v Řecku rovněž jeho zranitelnost ze strany přírodních živlů vedou k nutnosti zavedení státního režimu, který zajišťuje určitou minimální míru vyrovnání založenou na zásadě solidarity. Ovšem opatření, které je výjimkou z použití obecné (para)fiskální soustavy, může být odůvodněno povahou nebo obecnou systematikou daňové soustavy, může-li dotyčný členský stát prokázat, že toto opatření vyplývá přímo ze základních nebo řídících principů jeho daňové soustavy. V tomto ohledu je nutno rozlišit mezi cíli určité daňové soustavy, které jsou jí vnější, a mechanizmy vlastními samotné daňové soustavě, které jsou nezbytné k uskutečnění takových cílů (28).

Jakmile se ukazuje, že subjekt ELGA není financován pouze parafiskálními poplatky ale také přímými příspěvky státu, není podobné odůvodnění založené na solidaritě mezi producenty použitelné a režim je nutno považovat za selektivní jako celek.

V tomto konkrétním případě tak nebyla odškodnění v celkové částce 386 986 648 EUR vyplacená producentům v roce 2008 financována z převažující části ze zvláštního povinného pojistného, protože toto pojistné představovalo pouze částku 88 353 000 EUR. V tomto případě nelze nadále dávky vyplacené pojištěným producentům považovat za dávky financované pouze z příspěvků (29).

(63)

Pokud jde o odškodnění v celkové částce 415 019 452 EUR vyplacená v roce 2009, Komise konstatuje, že tato odškodnění nebyla financována ze zvláštního povinného pojistného, jež dosáhlo v roce 2009 celkové částky 57 015 388 EUR. O těchto odškodněních rozhodla meziresortní vyhláška ze dne 30. ledna 2009 jako o mimořádné pojistné ochraně kvůli ztrátám na rostlinné produkci a tato odškodnění nebyla součástí odškodnění, která subjekt ELGA musel uhradit producentům v roce 2009 na zmírnění škod v rámci systému povinného pojištění. Komise proto nemůže přijmout tvrzení řeckých orgánů, že by se rovněž tato odškodnění měla považovat za skutečná vyrovnání.

(64)

Aby byl subjekt ELGA schopen uhradit producentům zemědělských produktů tato vysoká odškodnění, musel si vzít dva úvěry, které budou splaceny do deseti roků (viz body odůvodnění č. 16 a 17). Na základě údajů poskytnutých řeckými orgány o vývoji ročních sazeb úroků a odpisů jistiny u těchto dvou úvěrů je nutno konstatovat, že subjekt ELGA nebude schopen splácet tyto roční splátky po dobu deseti let ze zvláštního pojistného producentů, a to tím spíše, že uvedené pojistné bude muset sloužit k zaplacení odškodnění za škody, ke kterým bude docházet v dotyčných letech.

(65)

V rámci dodatečných informací řecké orgány uvedly, že za účelem zvýšení příjmů subjektu ELGA byl přijat nový zákon č. 3877/2010 o ochraně a pojištění zemědělské činnosti.

Komise zastává názor, že uvedený zákon může vskutku v budoucnu přispět ke konsolidaci fungování subjektu ELGA. Avšak zvýšení příjmů subjektu ELGA v budoucnosti neumožňuje dojít k závěru, že toto zvýšení bude dostatečné ke splacení předmětných úvěrů a k poskytování odškodnění producentům během dotyčného období.

Úvěr získaný subjektem ELGA na rok 2009 tak zatížil v přílišné míře příjmy, které tento subjekt získá během budoucích deseti let, protože již musí splácet úvěr získaný na rok 2008, kvůli němuž předem uvalil břemeno na pojistné za následující roky. Jak uvádějí zúčastněné strany (viz body odůvodnění č. 34 a 35), tyto potíže navíc zhoršují dva další úvěry, které si subjekt ELGA vzal také v roce 2009. Nelze vyloučit, že dotyčná opatření nebudou financována rovněž z dalších státních prostředků, ke kterým bude mít subjekt ELGA přístup.

(66)

V každém případě se nezdá, že odlišení prováděná režimem podpor mezi podniky, které se nacházejí ve srovnatelné současné a právní situaci, lze odůvodnit na základě cílů solidarity sledovaných předmětným režimem v souvislostech řeckých právních předpisů o odškodnění škod vyvolaných živelnými událostmi. Za prvé v jiných odvětvích než odvětvích chráněných uvedeným režimem nesou srovnatelná nebo podobná rizika podniky samy a za druhé je zřejmé, že i v samotném odvětví zemědělství chráněném tímto režimem budou vždy někteří producenti vystaveni určitým rizikům více než ostatní (kvůli druhu své produkce nebo svému zeměpisném umístění), čímž vyplácené podpory budou vždy poskytovány převážně některým kategoriím producentů na úkor ostatních.

(67)

Z těchto důvodů dospívá Komise k závěru, že odškodnění uhrazená producentům zemědělských produktů subjektem ELGA v roce 2008 a 2009 v rámci režimu povinného pojištění spadají pod čl. 107 odst. 1 Smlouvy a představují státní podporu.

(68)

Je proto nutno přezkoumat, zda je možno přiznat odchylku od obecné zásady zákazu státních podpor stanovenou v čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(69)

Vzhledem k tomu, že podpory byly poskytnuty a vyplaceny bez předchozího oznámení, jedná se o protiprávní podpory ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999.

(70)

V souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(71)

Aby předmětné podpory byly způsobilé pro tuto výjimku, musí dodržet ustanovení právních dokumentů použitelných v okamžiku jejich poskytnutí, tj. v roce 2008 a 2009. V tomto konkrétním případě se jedná o pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013, a to zejména kapitolu V.B, která se týká podpor na náhradu škod na zemědělské výrobě nebo na prostředcích zemědělské výroby, a v ní zvláště o podkapitolu V.B.3, jež se týká podpor na náhradu zemědělcům za ztráty způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami, a dále o článek 11 nařízení o blokové výjimce.

Je nutno poznamenat, že na některé produkce, u nichž byly producentům poskytnuty podpory v roce 2009 (orientální tabák, rané brambory), by se měla použít ustanovení kapitoly V.B.4 pokynů, která se týká podpor na tlumení chorob zvířat a na ochranu před chorobami rostlin. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že řecké orgány prokázaly, že choroby u těchto produkcí vyplynuly z nepříznivých klimatických podmínek (viz také bod odůvodnění č. 44), Komise posuzovala v souladu s poznámkou pod čarou č. 31 kapitoly V.B.4 pokynů opatření podpory podle ustanovení podkapitoly V.B.3.

(72)

Podmínky stanovené ve výše uvedených ustanoveních pokynů a důležité v tomto konkrétním případě jsou tyto:

(73)

Pokud jde o vyrovnávací platby ve výši 373 257 465,71 EUR, které subjekt ELGA poskytl producentům na zmírnění ztrát vzniklých u jejich rostlinné produkce kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám, Komise konstatuje, že tyto podpory splňují z větší části, tj. v částce 347 193 466,52 EUR (viz bod odůvodnění č. 42), podmínky pokynů a nařízení o blokové výjimce uvedené v bodě odůvodnění č. 72. Pokud jde o podpory na zmírnění po sobě následujících ztrát u stejné rostlinné výroby ve výši 2 472 785,97 EUR, splňují také tyto podpory z větší části, tj. v částce 2 300 185,51 EUR, podmínky pokynů a nařízení o blokové výjimce uvedené v bodě odůvodnění č. 72.

(74)

Jak ukazuje tabulka uvedená v bodě odůvodnění č. 42, je zejména splněna podmínka bodu odůvodnění č. 72 písm. a), tj. rozsah škod dosáhl 30 % obvyklé produkce, pokud jde o vyrovnávací platby v celkové částce 347 193 466,52 EUR. Pokud jde o platby na vyrovnání po sobě následujících ztrát, zničil rozsah škod u 93,02 % celkové částky těchto podpor, tj. u 2 300 185,51 EUR, více než 30 % obvyklé produkce, a podmínka uvedená v bodě odůvodnění č. 72, písm. a) je tak rovněž splněna.

(75)

Na základě informací poskytnutých řeckými orgány (viz bod odůvodnění č. 39) dodržují hrubé míry dotyčných vyrovnávacích plateb v poměru ke snížení příjmů z prodeje produktu prahové hodnoty stanovené článkem 11 nařízení o blokové výjimce (viz bod odůvodnění č. 72 písm. c)). Výpočet míry podpory se ale neodvolává na průměrné množství vyprodukované za předchozí tři roky (nebo na tříroční průměr), jak uvádí článek 2 nařízení o blokové výjimce, protože pro dotyčné vyrovnávací platby byl použit jiný způsob výpočtu obvyklé produkce (viz popis způsobu výpočtu uvedený v bodě odůvodnění č. 40).

(76)

Podle bodu č. 128 pokynů může Komise uznat jiné způsoby výpočtu, než způsob stanovený v čl. 2 odst. 8 nařízení o blokové výjimce, pokud jsou tyto způsoby reprezentativní a nezakládají se na nezvykle vysokých výnosech. Po analýze popisu způsobu výpočtu použitého v tomto konkrétním případě Komise soudí, že tento způsob splňuje výše uvedenou podmínku pokynů a že vzhledem k míře těchto podpor neexistuje riziko nadměrného vyrovnání za vzniklé ztráty.

(77)

Komise rovněž konstatuje, že meteorologické údaje poskytnuté Řeckem o událostech, k nimž došlo během hospodářského roku 2007–2008, prokazují existenci klimatických událostí, které by mohly odůvodnit poskytnutí předmětných podpor.

(78)

Podle poskytnutých informací o předmětných podporách (viz bod odůvodnění č. 39) byly tyto podpory vedle toho sníženy v závislosti na částkách případně obdržených od pojišťovny a na výdajích nespojených s událostí odpovědnou za ztráty. Výpočet ztrát je učiněn na úrovni jednotlivého podniku. Lhůty pro vyplacení podpor po vzniku ztráty uvedené v bodě odůvodnění č. 72 písm. g) jsou dodrženy.

(79)

S ohledem na výše uvedené může Komise dospět k závěru, že vyrovnávací platby ve výši 349 493 652,03 EUR poskytnuté subjektem ELGA producentům během roku 2008 za účelem zmírnění ztrát u jejich rostlinné produkce, z nichž se částka 2 300 185,51 EUR týká podpor na zmírnění po sobě následujících ztrát u stejné rostlinné produkce, splňují příslušné podmínky pokynů a nařízení o blokové výjimce, a lze je proto považovat za státní podpory slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(80)

Jak ale ukazuje tabulka uvedená v bodě odůvodnění č. 42, vyrovnávací platby ve výši 26 063 999,19 EUR poskytnuté subjektem ELGA producentům zemědělských produktů během roku 2008 za účelem zmírnění ztrát u jejich rostlinné produkce podmínku čl. 2 odst. 8 nařízení o blokové výjimce ohledně prahu škody vzhledem k obvyklé produkci nesplňují. Komise zjišťuje, že tyto vyrovnávací platby nejsou slučitelné se všemi příslušnými podmínkami pokynů a nařízení o blokové výjimce, a nemohou tak být způsobilé pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(81)

Pokud jde o vyrovnávací platby ve výši 7 338 119,74 EUR poskytnuté zemědělcům subjektem ELGA v roce 2008 na zmírnění ztrát na stavech hospodářských zvířat, z bodu odůvodnění č. 43 vyplývá, že tyto podpory nepředstavují podle řeckých orgánů státní podpory, protože byly vyplaceny v rámci systému zvláštního povinného pojištění. Ačkoliv uvedené orgány dospívají k tomuto závěru u všech vyrovnávacích plateb, které subjekt ELGA poskytl v roce 2008 a 2009, neposkytly dodatečné informace, jež by umožnily označit předmětné podpory za slučitelné s pokyny, pouze u těchto předmětných podpor. Z tohoto důvodu dospívá Komise k závěru, že tyto vyrovnávací platby nesplňují příslušné podmínky pokynů a nařízení o blokové výjimce, a nemohou tak být způsobilé pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Komise každopádně trvá na tom, že přísluší dotyčnému členskému státu za účelem splnění jeho povinnosti spolupráce s Komisí poskytnout všechny poznatky, aby bylo Komisi umožněno ověřit, že podmínky pro výjimku, o kterou členský stát žádá, jsou splněny (31). V tomto konkrétním případě se řecké orgány nikdy nedovolávaly uplatnění pokynů a ani nepředložily žádný dokument, jenž by Komisi umožnil přezkoumat údaje na základě těchto pokynů, a to přes informace uvedené Komisí v odstavci 21 rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(82)

Pokud jde o podpory ve výši 114 374,86 EUR na zmírnění ztrát u rostlinné produkce způsobených medvědy, tyto podpory nespadají do působnosti ustanovení kapitoly V pokynů k řízení rizik a řešení krizí v zemědělství. Podle bodu č. 23 pokynů provádí Komise u opatření podpory nespadajících do pole působnosti pokynů přezkum případ od případu a uznává opatření tohoto typu pouze tehdy, pokud pozitivní příspěvek k rozvoji odvětví ve značné míře vyrovnává rizika narušení hospodářské soutěže, jež tato opatření představují.

Podle bodu č. 113 pokynů je v případě povolování státní podpory na řízení rizik nutno počítat s požadavkem minimálního příspěvku producentů na ztráty, aby se zmírnilo riziko narušení hospodářské soutěže a aby se podnítili k minimalizaci rizik. Ovšem v tomto konkrétním případě dosáhly poskytnuté podpory míry 100 % a podle názoru Komise může úplná neexistence příspěvku producentů na ztráty představovat nebezpečí narušení hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že v tomto konkrétním případě měl být vyžadován minimální příspěvek producentů ve výši 20 %. Tyto podpory jsou proto slučitelné s vnitřním trhem až do výše 80 % jejich míry, tj. do výše 91 500 EUR. Pokud jde o jejich zbývající část, jež odpovídá 20 % jejich míry, jsou uvedené podpory naopak považovány za neslučitelné s vnitřním trhem.

(83)

Pokud jde o podpory na nápravná opatření následkem administrativních chyb v hodnotících zprávách týkajících se podpor na zmírnění ztrát u rostlinné produkce a na stavech hospodářských zvířat, Řecko předložilo pouze celkovou částku těchto podpor, tj. 3 803 901,72 EUR. V rámci doplňkových informací zaslaných řeckými orgány Komisi nebyly ale upřesněny částky týkající se nápravných opatření v případě vyrovnávacích plateb za ztráty u rostlinné produkce a na stavech hospodářských zvířat a ani za ztráty na rostlinné produkci způsobené medvědy (viz body odůvodnění č. 41, 42 a 43). Vzhledem k tomu, že se nápravná opatření týkala administrativních chyb, které představovaly závazky subjektu ELGA vůči příjemcům předmětných podpor, Komise dospívá k závěru, že by tyto nápravné podpory mohly být součástí dotyčných vyrovnávacích plateb. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že Komise považuje za slučitelné pouze vyrovnávací platby za ztráty u rostlinné produkce v celkové výši 349 666 252,49 EUR (viz bod odůvodnění č. 75), dospívá k závěru, že pouze nápravná opatření týkající se těchto vyrovnávacích plateb lze považovat za podpory splňující příslušné podmínky pokynů a nařízení o blokové výjimce a že pouze tyto podpory mohou být způsobilé pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(84)

Mezi vyrovnávacími platbami ve výši 415 019 452 EUR vyplacenými subjektem ELGA zemědělcům během roku 2009 splňují podpory ve výši 27 614 905 EUR podmínky pokynů a nařízení o blokové výjimce popsané v bodě odůvodnění č. 73.

(85)

Na základě podrobných údajů, které řecké orgány poskytly ke každé vyrovnávací platbě vyplacené subjektem ELGA v roce 2009 (viz bod odůvodnění č. 37), mohla Komise konstatovat, že podmínka zmíněná v bodě odůvodnění č. 73 písm. a), tj. že rozsah škody musí dosáhnout prahu 30 % obvyklé produkce, je splněna u vyrovnávacích plateb v celkové hodnotě 27 614 905 EUR.

(86)

Jak vyplývá z bodů odůvodnění č. 76 až 79 v případě části podpor poskytnutých subjektem ELGA v roce 2008, lze stejné závěry uplatnit také v případě podpor poskytnutých v roce 2009 v celkové výši 27 614 905 EUR, tj. že tyto podpory splňují také všechny další podmínky stanovené v příslušných ustanoveních pokynů a nařízení o blokové výjimce.

(87)

Konkrétně míry předmětných podpor, způsob výpočtu použitý v tomto konkrétním případě, meteorologické údaje týkající se událostí, k nimž došlo během hospodářského roku 2008–2009 (viz tabulka v bodě odůvodnění č. 44), vyloučení nadměrného vyrovnání za vzniklé škody a lhůty u podpor po vzniku ztráty dodržují příslušná ustanovení pokynů a nařízení o blokové výjimce.

(88)

Na základě výše uvedeného Komise konstatuje, že podpory ve výši 27 614 905 EUR vyplacené subjektem ELGA zemědělcům během roku 2009 lze považovat za slučitelné s příslušnými ustanoveními pokynů a nařízení o blokové výjimce. Mohou tak být způsobilé pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(89)

Pokud jde o zbývající částku těchto podpor ve výši 387 404 547 EUR, Komise na rozdíl od názoru řeckých orgánů (viz bod odůvodnění č. 46) konstatuje, že tyto podpory nelze považovat za slučitelné s podmínkami stanovenými v článku 11 nařízení o blokové výjimce.

(90)

Z podrobných údajů, které Řecko dodalo ke každé podpoře poskytnuté v roce 2009, vyplývá, že nepříznivé povětrnostní události neodpovídají v tomto konkrétním případě definici nepříznivých klimatických jevů, které lze postavit na úroveň přírodní katastrofě, jak stanoví čl. 2 odst. 8 nařízení o blokové výjimce, protože dotyčné nepříznivé klimatické podmínky zničily méně než 30 % obvyklé produkce dotčených zemědělců. Obvyklá produkce navíc nebyla v tomto konkrétním případě definována v souladu s čl. 2 odst. 8 nařízení o blokové výjimce (32), a míry předmětných podpor tak nebyly stanoveny v souladu s výpočtem, se kterým počítá čl. 11 odst. 2 nařízení o blokové výjimce.

(91)

Řecké orgány se kromě toho domnívají, že předmětné podpory splňují také všechny podmínky pro to, aby byly považovány za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy a se sdělením o dočasném rámci Společenství (viz body odůvodnění č. 47 až 50).

(92)

Pokud jde o předmětné neoznámené podpory, jež byly všechny poskytnuty během roku 2009, Komise zastává názor, že čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy nelze použít přímo, protože Komise přijala sdělení o dočasném rámci Společenství, které na základě tohoto ustanovení platí od 17. prosince 2008. Sdělení ve svém bodě č. 4.2.2 písm. h) vyloučilo výslovně ze své oblasti působnosti podniky specializované na zemědělskou prvovýrobu. Podle ustálené judikatury je Komise v konkrétní oblasti státních podpor vázána rámci a sděleními, které přijímá, za podmínky, že se tyto rámce a sdělení neodchylují od norem Smlouvy (33). Když Komise v příslušné době v bodě 4.2.2 písm. h) dočasného rámce Společenství soudila, že se režim podpory (který měl pro připomenutí za cíl podporovat přístup k financování v souvislostech hospodářské a finanční krize) neuplatňuje na podniky činné v odvětví zemědělské prvovýroby, domnívala se, že vzhledem k výrazným narušením hospodářské soutěže, ke kterým by v tomto odvětví mohlo dojít, nejsou podobné podpory nutné či přiměřené ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b), a to až do vstupu v platnost pravidel a konkrétních prahů přijatých pro toto odvětví (34). Podle názoru Komise je proto sdělení v tomto konkrétním případě použitelné na podpory poskytnuté od 17. prosince 2008 do 27. října 2009 ve znění, které v té době platilo.

Pokyny použitelné v okamžiku, kdy byly předmětné podpory přiznány, jsou pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013. Jak ale vyplývá z bodu odůvodnění č. 91, nepříznivé klimatické podmínky, k nimž došlo v tomto konkrétním případě, zničily méně než 30 % obvyklé produkce dotčených zemědělců. Pokud jde o předmětné vyrovnávací platby, z uvedeného vyplývá, že příslušné podmínky pokynů nelze považovat za splněné.

(93)

Jak vyplývá z bodu odůvodnění č. 48, řecké orgány zastávají názor, že na předmětné neoznámené podpory je použitelný bod 7 písm. a) sdělení, protože tyto podpory byly producentům poskytnuty po 17. prosinci 2008.

Komise ale soudí, že možnost prohlásit podpory odvětví zemědělství za slučitelné podle sdělení o dočasném rámci Společenství zahrnuje pouze podpory poskytnuté odvětví zemědělství počínaje 28. říjnem 2009, kdy vstoupila v platnost změna sdělení o dočasném rámci Společenství, která stanovila pro podniky činné v zemědělské prvovýrobě omezenou výši slučitelné podpory.

(94)

V tomto konkrétním případě z podrobných údajů předložených řeckými orgány pro každou podporu poskytnutou subjektem ELGA během roku 2009 vyplývá, že téměř všechny předmětné podpory byly poskytnuty producentům zemědělských produktů před výše uvedeným dnem 28. října 2009. Většina podpor tak byla poskytnuta mezi březnem roku 2009 a červencem roku 2009, zatímco ostatní podpory byly poskytnuty v září roku 2009.

(95)

Komise proto dospívá k závěru, že předmětné podpory nejsou v souladu se sdělením, a nemohou tak být způsobilé pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(96)

Komise přesto uznává, že na podpory poskytnuté subjektem ELGA producentům zemědělských produktů po výše uvedeném dnu 28. října 2009 (v prosinci roku 2009 a v listopadu roku 2010 byl poskytnut značně malý počet těchto podpor) lze použít změny provedené ve sdělení pro odvětví zemědělství.

(97)

Předmětné podpory splňují podmínky stanovené v bodě 4.2.2 sdělení o dočasném rámci Společenství. Nebyla ale splněna podmínka stanovená v bodě 4.2.2 písm. g) uvedeného sdělení, protože subjekt ELGA neobdržel od dotčených zemědělců prohlášení o jiných podporách de minimis a podporách na základě opatření dočasného rámce Společenství, které tito zemědělci obdrželi během probíhajícího fiskálního roku. Komise přesto uznává argument řeckých orgánů, že tento požadavek by měl představovat v tomto konkrétním případě pouze formální náležitost, protože Řecko během období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 zemědělským podnikům podpory de minimis nebo podpory na základě sdělení o dočasném rámci Společenství neposkytlo. Komise proto dospívá k závěru, že podpory, na které je sdělení použitelné, splňují podmínky stanovené v bodě 4.2.2 uvedeného sdělení a jsou způsobilé pro výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(98)

Komise mimo to soudí, že není vyloučeno, že část uvedených podpor ve výši 75 382 500 EUR splňuje všechny podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 1535/2007 (viz body odůvodnění č. 51 a 52).

(99)

Odškodnění ve výši 386 986 648 EUR vyplacená subjektem ELGA producentům v roce 2008 byla financována pouze částečně ze zvláštního povinného pojistného hrazeného zemědělci, protože toto pojistné dosáhlo v roce 2008 pouze částky 88 353 000 EUR. Pokud jde o odškodnění ve výši 415 019 452 EUR vyplacená v roce 2009, tato odškodnění nebyla financována prostřednictvím zvláštního povinného pojistného.

(100)

Pokud jde o dva úvěry, které si subjekt ELGA musel vzít, aby mohl producentům uvedená odškodnění vyplatit, je nutno konstatovat, že subjekt ELGA nebude schopen prostřednictvím zvláštního pojistného producentů splácet roční splátky úroků a jistiny po dobu deseti let, což je období stanovené pro splacení těchto úvěrů, a to tím spíše, že z tohoto pojistného bude nutno platit odškodnění za škody, k nimž dojde během dotyčných roků.

(101)

Z výše uvedeného vyplývá, že odškodnění vyplacená subjektem ELGA v roce 2008 a 2009 v rámci režimu povinného pojištění nelze považovat za odškodnění financovaná výlučně z poplatků hrazených producenty v podobě zvláštního pojistného. Z tohoto důvodu dospívá Komise k závěru, že odškodnění vyplacená subjektem ELGA v roce 2008 a 2009 v rámci režimu povinného pojištění spadají pod čl. 107 odst. 1 Smlouvy a představují státní podporu.

(102)

Komise konstatuje, že Řecká republika provedla tyto podpory v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(103)

Pokud jde o vyrovnávací platby poskytnuté v roce 2008 v rámci režimu povinného zvláštního pojištění, Komise:

(104)

Pokud jde o vyrovnávací platby poskytnuté v roce 2009 na základě meziresortní vyhlášky, Komise:

a)

celkovou částku (jistina a úroky), kterou mají příjemci navrátit;

b)

podrobný popis již přijatých nebo plánovaných opatření pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím;

c)

doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.