|
8.3.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 70/1 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 28. února 2012,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu skla
(oznámeno pod číslem C(2012) 865)
(Text s významem pro EHP)
(2012/134/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice. |
|
(2) |
V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice. |
|
(3) |
„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. |
|
(4) |
V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola 2 uvedené směrnice. |
|
(5) |
Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU. |
|
(6) |
Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky. |
|
(7) |
Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT. |
|
(8) |
V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo. |
|
(9) |
Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí. |
|
(10) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2011 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčních dokumentů o BAT pro výrobu skla a zveřejnila je. |
|
(11) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o BAT pro výrobu skla jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 28. února 2012.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
(3) http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU SKLA
| ROZSAH PŮSOBNOSTI | 6 |
| DEFINICE | 6 |
| OBECNÉ ÚVAHY | 6 |
| Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší | 6 |
| Přepočet na referenční obsah kyslíku | 7 |
| Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise | 8 |
| Definice některých látek znečišťujících ovzduší | 9 |
| Doby pro zprůměrování u vypouštění odpadních vod | 9 |
|
1.1. |
Obecné závěry o BAT pro výrobu skla | 9 |
|
1.1.1. |
Systémy environmentálního řízení | 9 |
|
1.1.2. |
Energetická účinnost | 10 |
|
1.1.3. |
Skladování materiálu a manipulace s ním | 11 |
|
1.1.4. |
Obecné primární techniky | 12 |
|
1.1.5. |
Emise do vod ze sklářských výrobních procesů | 14 |
|
1.1.6. |
Odpad ze sklářských výrobních procesů | 16 |
|
1.1.7. |
Hluk ze sklářských výrobních procesů | 17 |
|
1.2. |
Závěry o BAT pro výrobu obalového skla | 17 |
|
1.2.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 17 |
|
1.2.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 17 |
|
1.2.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 20 |
|
1.2.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 20 |
|
1.2.5. |
Emise kovů z tavicích pecí | 21 |
|
1.2.6. |
Emise z navazujících procesů | 21 |
|
1.3. |
Závěry o BAT pro výrobu plochého skla | 23 |
|
1.3.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 23 |
|
1.3.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 23 |
|
1.3.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 25 |
|
1.3.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 26 |
|
1.3.5. |
Emise kovů z tavicích pecí | 26 |
|
1.3.6. |
Emise z navazujících procesů | 27 |
|
1.4. |
Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken | 28 |
|
1.4.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 28 |
|
1.4.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 29 |
|
1.4.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 29 |
|
1.4.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 30 |
|
1.4.5. |
Emise kovů z tavicích pecí | 31 |
|
1.4.6. |
Emise z navazujících procesů | 31 |
|
1.5. |
Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla | 32 |
|
1.5.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 32 |
|
1.5.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 33 |
|
1.5.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 35 |
|
1.5.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 35 |
|
1.5.5. |
Emise kovů z tavicích pecí | 36 |
|
1.5.6. |
Emise z navazujících procesů | 38 |
|
1.6. |
Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla | 39 |
|
1.6.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 39 |
|
1.6.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 39 |
|
1.6.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 42 |
|
1.6.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 42 |
|
1.6.5. |
Emise kovů z tavicích pecí | 43 |
|
1.6.6. |
Emise z navazujících procesů | 43 |
|
1.7. |
Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny | 44 |
|
1.7.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 44 |
|
1.7.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 45 |
|
1.7.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 46 |
|
1.7.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 47 |
|
1.7.5. |
Emise sirovodíku (H2S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vlny | 48 |
|
1.7.6. |
Emise kovů z tavicích pecí | 48 |
|
1.7.7. |
Emise z navazujících procesů | 49 |
|
1.8. |
Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny | 50 |
|
1.8.1. |
Emise prachu z tavení a navazujících procesů | 50 |
|
1.8.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavení a navazujících procesů | 51 |
|
1.8.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavení a navazujících procesů | 52 |
|
1.8.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 52 |
|
1.8.5. |
Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů | 53 |
|
1.8.6. |
Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů | 53 |
|
1.9. |
Závěry o BAT pro výrobu frit | 54 |
|
1.9.1. |
Emise prachu z tavicích pecí | 54 |
|
1.9.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí | 54 |
|
1.9.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí | 55 |
|
1.9.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí | 56 |
|
1.9.5. |
Emise kovů z tavicích pecí | 56 |
|
1.9.6. |
Emise z navazujících procesů | 57 |
| Slovníček pojmů: | 58 |
|
1.10. |
Popis technik | 58 |
|
1.10.1. |
Emise prachu | 58 |
|
1.10.2. |
Emise NOX | 58 |
|
1.10.3. |
Emise SOX | 60 |
|
1.10.4. |
Emise HCl a HF | 60 |
|
1.10.5. |
Emise kovů | 60 |
|
1.10.6. |
Kombinované plynné emise (např. SOX, HCl, HF, sloučeniny boru) | 61 |
|
1.10.7. |
Kombinované emise (pevné + plynné) | 61 |
|
1.10.8. |
Emise z řezání, broušení a leštění | 61 |
|
1.10.9. |
Emise H2S a těkavých organických sloučenin | 62 |
ROZSAH PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají průmyslové činnosti uvedené v příloze I ke směrnici 2010/75/EU, konkrétně:
|
— |
|
|
— |
|
Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností:
|
— |
výroba vodního skla, kterou řeší referenční dokument Velkoobjemové anorganické látky – pevné látky a jiné (LVIC-S) |
|
— |
výroba polykrystalické vlny |
|
— |
výroba zrcadel, kterou řeší referenční dokument Povrchová úprava za použití organických rozpouštědel (STS) |
Pro činnosti upravené těmito závěry o BAT mají dále význam tyto referenční dokumenty:
|
Referenční dokumenty |
Činnost |
|
Emise ze skladování (EFS) |
Skladování surovin a nakládání s nimi |
|
Energetická účinnost (ENE) |
Celková energetická účinnost |
|
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM) |
Ekonomické a mezisložkové vlivy technik |
|
Obecné principy monitorování (MON) |
Monitorování emisí a spotřeby |
Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:
|
Užitý termín |
Definice |
|
Nové zařízení |
Zařízení zřízené v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplné nahrazení zařízení na stávajících základech v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT. |
|
Stávající zařízení |
Zařízení, které není zařízením novým |
|
Nová pec |
Pec zřízená v místě zařízení po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplná přestavba pece po vydání těchto závěrů o BAT. |
|
Běžná přestavba pece |
Přestavba mezi kampaněmi bez výrazné změny požadavků na pec nebo technologie, při níž se zásadním způsobem neupravuje rám pece a její rozměry zůstávají v zásadě beze změny. Provádí se oprava žáruvzdorného materiálu pece, případně regenerátorů úplnou nebo částečnou výměnou materiálu. |
|
Celková přestavba pece |
Přestavba zahrnující zásadní změny požadavků na pec nebo technologie a zásadní úpravu nebo výměnu pece a souvisejícího zařízení |
OBECNÉ ÚVAHY
Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší
Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) platí v případě emisí do ovzduší uvedených v těchto závěrech o BAT za referenčních podmínek uvedených v tabulce 1: suchý plyn, teplota 273,15 K, tlak 101,3 kPa.
|
Jednorázová měření |
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrnou hodnotu ze tří místních měření, z nichž každé trvá alespoň 30 minut; u regenerativních pecí by měření mělo trvat alespoň po dobu dvou reverzací mezi komorami regenerátoru. |
|
Kontinuální měření |
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrné denní hodnoty. |
Tabulka 1
Referenční podmínky pro úrovně emisí do ovzduší spojené s nejlepšími dostupnými technikami
|
Činnosti |
Jednotka |
Referenční podmínky |
|
|
Tavicí činnosti |
Konvenční tavicí pec s nepřetržitým provozem |
mg/Nm3 |
8 % objemových kyslíku |
|
Konvenční tavicí pec s přerušovaným provozem |
mg/Nm3 |
13 % objemových kyslíku |
|
|
Kyslíko-palivové pece |
kg/t utavené skloviny |
Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní. |
|
|
Elektrické pece |
mg/Nm3 nebo kg/t utavené skloviny |
Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní. |
|
|
Pece na tavení frity |
mg/Nm3 nebo kg/t roztavené frity |
Koncentrace se vztahují k 15 % objemovým kyslíku. Pokud je k vytápění užívána směs plynu a vzduchu, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako koncentrace emisí (mg/Nm3). Pokud je užíván pouze kyslíko-palivový otop, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity). Pokud je k vytápění užívána směs paliva a vzduchu obohacená kyslíkem, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené buď jako koncentrace emisí (mg/Nm3), nebo měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity). |
|
|
Všechny typy pecí |
kg/t utavené skloviny |
Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu utavené skloviny. |
|
|
Netavicí činnosti zahrnující navazující činnosti |
Všechny procesy |
mg/Nm3 |
Bez úprav zohledňujících kyslík |
|
Všechny procesy |
kg/t skla |
Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu vyrobeného skla. |
|
Přepočet na referenční obsah kyslíku
Níže je uveden vzorec pro výpočet koncentrace emisí při referenčním množství kyslíku (viz tabulka. 1).
kde:
|
ER (mg/Nm3) |
: |
koncentrace emisí upravená na referenční množství kyslíku OR |
|
OR (obj. %) |
: |
referenční množství kyslíku |
|
EM (mg/Nm3) |
: |
koncentrace emisí ve vztahu k měřenému množství kyslíku OM |
|
OM (obj. %) |
: |
měřené množství kyslíku |
Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v oddílech 1.2 až 1.9 jako měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) vycházejí z níže uvedených výpočtů s výjimkou kyslíko-palivových pecí a omezeného počtu případů tavení v elektrických pecích, kde byly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v kg/t utavené skloviny odvozeny z konkrétních hlášených údajů.
Níže je uveden postup pro přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise.
Měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) = přepočítací koeficient × koncentrace emisí (mg/Nm3),
kde: přepočítací koeficient = (Q/P) × 10–6
|
a |
|
Objem odpadního plynu (Q) je dán měrnou spotřebou energie, druhem paliva a oxidačním činidlem (vzduch, vzduch obohacený kyslíkem nebo kyslík, jehož čistota závisí na výrobním procesu). Spotřeba energie je komplexní funkcí (převážně) druhu pece, druhu skla a procentního podílu skleněných střepů.
Vztah mezi koncentrací a měrným hmotnostním tokem však může ovlivnit řada činitelů, například:
|
— |
druh pece (teplota předehřívání vzduchu, tavicí technologie) |
|
— |
druh vyráběného skla (energetické nároky na tavení) |
|
— |
skladba zdrojů energie (fosilní paliva/elektrický příhřev) |
|
— |
druh fosilního paliva (topný olej, plyn) |
|
— |
druh oxidačního činidla (kyslík, vzduch, vzduch obohacený kyslíkem) |
|
— |
procentní podíl skleněných střepů |
|
— |
složení kmene |
|
— |
stáří pece |
|
— |
rozměry pece |
Při přepočtu úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami na měrné hmotnostní emise byly použity přepočítací koeficienty uvedené v tabulce 2.
Přepočítací koeficienty byly stanoveny podle energeticky účinných pecí a vztahují se pouze na plně vzducho-palivové pece.
Tabulka 2
Přehled koeficientů pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny podle energeticky účinných vzducho-palivových pecí
|
Odvětví |
Koeficienty pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny |
|
|
Ploché sklo |
2,5 × 10–3 |
|
|
Obalové sklo |
Obecný případ |
1,5 × 10–3 |
|
Zvláštní případy (1) |
Studie pro jednotlivé případy (často 3,0 × 10–3) |
|
|
Nekonečná skleněná vlákna |
4,5 × 10–3 |
|
|
Užitkové sklo |
Sodnovápenaté |
2,5 × 10–3 |
|
Zvláštní případy (2) |
Studie pro jednotlivé případy (mezi 2,5 a > 10 × 10–3; často 3,0 × 10–3) |
|
|
Minerální vlna |
Skelná vata |
2 × 10–3 |
|
Kamenná vlna – kupolové pece |
2,5 × 10–3 |
|
|
Speciální sklo |
Obrazovkové sklo (stínítkové) |
3 × 10–3 |
|
Obrazovkové sklo (kónické) |
2,5 × 10–3 |
|
|
Borokřemičité (trubkové) |
4 × 10–3 |
|
|
Sklokeramika |
6,5 × 10–3 |
|
|
Osvětlovací sklo (sodnovápenaté) |
2,5 × 10–3 |
|
|
Frity |
Studie pro jednotlivé případy (mezi 5–7,5 × 10–3) |
|
DEFINICE NĚKTERÝCH LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ
Pro účely těchto závěrů o BAT a úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, které jsou uvedeny v oddílech 1.2 až 1.9, se použijí tyto definice:
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2 |
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
Celkové množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2 |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
Všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
Všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF |
DOBY PRO ZPRŮMĚROVÁNÍ U VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vycházejí v případě emisí odpadních vod uvedených v těchto závěrech o BAT z průměrné hodnoty složeného vzorku odebíraného po dobu 2 nebo 24 hodin.
1.1. Obecné závěry o BAT pro výrobu skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení.
Kromě obecných nejlepších dostupných technik uvedených v tomto oddíle platí i zvláštní nejlepší dostupné techniky pro konkrétní procesy, které jsou shrnuty v oddílech 1.2–1.9.
1.1.1.
1. Nejlepší dostupnou technikou je postupovat podle systému environmentálního řízení, který obsahuje všechny tyto prvky:
|
i. |
zapojení vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení; |
|
ii. |
vedením stanovená politika v oblasti životního prostředí, jejíž součástí je neustálé zdokonalování zařízení; |
|
iii. |
plánování a zavádění nezbytných postupů a cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi; |
|
iv. |
zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:
|
|
v. |
kontrolu výsledků a přijímání nápravných opatření se zvláštním důrazem na:
|
|
vi. |
přezkum systému environmentálního řízení vedením, pokud jde o jeho vhodnost, dostatečnost a efektivitu; |
|
vii. |
sledování vývoje ekologičtějších technologií; |
|
viii. |
zohlednění dopadů konečného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového zařízení a po celou dobu jeho provozu; |
|
ix. |
pravidelné uplatňování odvětvových referenčních hodnot. |
Použití
Rozsah (např. míra podrobností) a povaha systému environmentálního řízení jsou obecně dány povahou, strukturou, rozsahem a složitostí zařízení a rozsahem jeho dopadů na životní prostředí.
1.1.2.
2. Nejlepší dostupnou technikou je snižování měrné spotřeby energie pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
Použitelné u nových zařízení U stávajících zařízení je k realizaci zapotřebí celková přestavba pece. |
||
|
Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí |
||
|
Nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit. |
||
|
Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí Použitelnost a ekonomická realizovatelnost této techniky je dána celkovou účinností, které lze dosáhnout, včetně efektivního využívání vytvořené páry. |
||
|
Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí Použitelnost se obvykle omezuje na složení kmene s více než 50 % podílem skleněných střepů. |
1.1.3.
3. Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise prachu ze skladování pevných materiálů a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:
|
I. |
Skladování surovin
|
|
II. |
Manipulace se surovinami
|
4. Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise plynů ze skladování těkavých surovin a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:
|
i. |
Používání nátěru s nízkou pohltivostí slunečního záření na nádrže ke skladování volně ložených surovin, u nichž dochází ke změnám teploty působením slunečního záření. |
|
ii. |
Regulace teploty při skladování těkavých surovin |
|
iii. |
Izolace nádrží určených ke skladování těkavých surovin |
|
iv. |
Řízení zásob |
|
v. |
Používání nádrží s plovoucí střechou ke skladování velkého množství těkavých ropných produktů |
|
vi. |
Používání přepravních systémů s vracením výparů k přepravě těkavých tekutin (např. z cisteren do skladovacích nádrží) |
|
vii. |
Používání nádrží s pryžovým vakem ke skladování kapalných surovin |
|
viii. |
Používání tlakových/vakuových ventilů konstruovaných na kolísání tlaku |
|
ix. |
Úprava uvolňovaných látek (např. adsorpce, absorpce, kondenzace) při skladování nebezpečných materiálů |
|
x. |
Používání plnění pod hladinu při skladování pěnivých kapalin |
1.1.4.
5. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat spotřebu energie a emise do ovzduší kontinuálním monitorováním provozních parametrů a plánovanou údržbou tavicí pece.
|
Technika |
Použití |
|
Technika sestává z řady monitorovacích a údržbových úkonů, které lze provádět jednotlivě nebo je kombinovat podle druhu pece, aby se minimalizovaly účinky stárnutí pece, a mezi něž patří např. utěsňování pece a hořákových tvarovek, maximální izolace, regulace podmínek pro stabilizovaný plamen, regulace poměru palivo/vzduch apod. |
Použitelné u regenerativních, rekuperačních a kyslíko-palivových pecí. U jiných druhů pecí je použitelnost pro konkrétní zařízení třeba posoudit individuálně. |
6. Nejlepší dostupnou technikou je pečlivý výběr a řízení všech látek a surovin, které se do tavicí pece dostávají, v zájmu snížení emisí do ovzduší nebo jejich předcházení, a to používáním jedné nebo několika z následujících technik.
|
Technika |
Použití |
||
|
Použitelné v rámci omezení daných druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin a paliv |
||
|
|||
|
7. Nejlepší dostupnou technikou je provádět pravidelně monitorování emisí a/nebo jiných relevantních provozních parametrů, např.:
|
Technika |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
8. Nejlepší dostupnou technikou ke snižování emisí nebo jejich předcházení je, aby systémy na čištění odpadních plynů pracovaly za běžných provozních podmínek při optimální kapacitě a dostupnosti.
Použití
Pro zvláštní provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:
|
i. |
při spouštění a odstavování/ukončování provozu |
|
ii. |
při jiných zvláštních úkonech, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění pece a/nebo systému na čištění odpadních plynů nebo zásadní změna výroby) |
|
iii. |
v případě nedostatečného proudění odpadních plynů nebo teploty, které brání využití celé kapacity systému. |
9. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise oxidu uhelnatého (CO) z tavicí pece při používání primárních technik nebo chemické redukce s použitím paliva ke snižování emisí NOX
|
Technika |
Použití |
|
Primární techniky ke snižování emisí NOX jsou založeny na úpravách spalování (např. snížení poměru palivo/vzduch, hořáky pro postupné spalování s nízkými emisemi NOX apod.) Chemická redukce s použitím paliva spočívá v přidávání uhlovodíkového paliva k odpadním plynům za účelem snížení emisí NOX vzniklých v peci. Zvyšování emisí CO v důsledku použití těchto technik lze snížit důsledným řízením provozních parametrů. |
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí |
Tabulka 3
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise oxidu uhelnatého z tavicích pecí
|
Parametr |
Úroveò emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
Oxid uhelnatý vyjádřený jako CO |
< 100 mg/Nm3 |
10. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise amoniaku (NH 3) při používání technik selektivní katalytické redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) k účinnému snižování emisí NOX.
|
Technika |
Použití |
|
Technika spočívá v navozování a udržování vhodných provozních podmínek pro systémy čištění odpadních plynů selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí za účelem snižování emisí nezreagovaného amoniaku. |
Použitelné u tavicích pecí vybavených selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí |
Tabulka 4
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise amoniaku při použití technik selektivní katalytické nebo nekatalytické redukce
|
Parametr |
Úrovnì emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (3) |
|
Amoniak, vyjádřený jako NH3 |
< 5–30 mg/Nm3 |
11. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise boru z tavicí pece, pokud jsou do kmene přidávány sloučeniny boru, a to pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (4) |
Použití |
||
|
Použitelnost pro stávající zařízení může být limitována technickým omezením vyplývajícím z umístění a vlastností stávajícího filtračního systému. |
||
|
Použitelnost může být omezena nižší účinností odstraňování jiných plynných znečišťujících látek (SOX, HCl, HF) způsobenou ukládáním sloučenin boru na povrchu suchého zásaditého činidla. |
||
|
Použitelnost u stávajících zařízení může být omezena potřebou zvláštního čištění odpadních vod. |
Monitorování
Monitorování emisí boru by mělo být prováděno podle zvláštní metodiky umožňující měření pevných i plynných forem a zjištění účinnosti odstraňování těchto druhů z kouřových plynů.
1.1.5.
12. Nejlepší dostupnou technikou je snižování spotřeby vody pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika |
Použití |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Recirkulaci vody používané k praní plynů lze použít u většiny pracích systémů; může však být zapotřebí pravidelného vypouštění a výměny pracího média. |
||||||
|
Použitelnost této techniky může být omezená vzhledem k požadavkům souvisejícím s řízením bezpečnosti výrobního procesu. Konkrétně:
|
13. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat zatížení vypouštěných odpadních vod emisemi používáním jednoho nebo několika z následujících systémů čištění odpadních vod:
|
Technika |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Použitelnost se omezuje na odvětví, kde se ve výrobním procesu využívají organické látky (např. odvětví nekonečných skleněných vláken a minerální vlny). |
||
|
Použitelné u zařízení, kde je nutné další snižování množství znečišťujících látek |
||
|
Použitelnost se většinou omezuje na odvětví frit (možné opětovné využití při výrobě keramiky). |
Tabulka 5
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro vypouštění odpadních vod z výroby skla do povrchových vod
|
Parametr (5) |
Jednotka |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (6) (směsný vzorek) |
|
pH |
— |
6,5–9 |
|
Celkové množství rozpuštěných pevných látek |
mg/l |
< 30 |
|
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) |
mg/l |
< 5–130 (7) |
|
Sírany, vyjádřené jako SO4 2– |
mg/l |
< 1 000 |
|
Fluoridy, vyjádřené jako F– |
mg/l |
< 6 (8) |
|
Celkové uhlovodíky |
mg/l |
< 15 (9) |
|
Olovo, vyjádřené jako Pb |
mg/l |
< 0,05 – 0,3 (10) |
|
Antimon, vyjádřený jako Sb |
mg/l |
< 0,5 |
|
Arzen, vyjádřený jako As |
mg/l |
< 0,3 |
|
Barium, vyjádřené jako Ba |
mg/l |
< 3,0 |
|
Zinek, vyjádřený jako Zn |
mg/l |
< 0,5 |
|
Měď, vyjádřená jako Cu |
mg/l |
< 0,3 |
|
Chrom, vyjádřený jako Cr |
mg/l |
< 0,3 |
|
Kadmium, vyjádřené jako Cd |
mg/l |
< 0,05 |
|
Cín, vyjádřený jako Sn |
mg/l |
< 0,5 |
|
Nikl, vyjádřený jako Ni |
mg/l |
< 0,5 |
|
Amoniak, vyjádřený jako NH4 |
mg/l |
< 10 |
|
Bor, vyjádřený jako B |
mg/l |
< 1–3 |
|
Fenol |
mg/l |
< 1 |
1.1.6.
14. Nejlepší dostupnou technikou je snižování produkce pevného odpadu určeného k odstranění pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika |
Použití |
||||||||||
|
Použitelnost může být omezená vzhledem k nárokům na kvalitu výsledného skleněného výrobku. |
||||||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||||||
|
Většinou nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit |
||||||||||
|
Použitelnost mohou omezovat různé faktory:
|
||||||||||
|
Všeobecně použitelné v odvětví výroby užitkového skla (kal z broušení olovnatého křišťálového skla) a obalového skla (jemné skleněné částice smíšené s olejem) Omezená použitelnost v jiných odvětvích sklářské výroby z důvodu nepředvídatelného složení, kontaminace, malého objemu a ekonomické proveditelnosti. |
||||||||||
|
Použitelnost je limitovaná vzhledem k omezením ze strany výrobců žáruvzdorných materiálů a potenciálních uživatelů. |
||||||||||
|
Použitelnost briket z odpadu s cementovým pojivem se omezuje na odvětví výroby kamenné vlny. Měl by se hledat kompromis mezi emisemi do ovzduší a vznikem pevného odpadu. |
1.1.7.
15. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí hluku pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
i. |
Vypracování posouzení hluku v životním prostředí a vytvoření plánu snižování hluku vhodného pro místní prostředí |
|
ii. |
Uzavření hlučného vybavení/provozu do samostatné konstrukce/jednotky |
|
iii. |
Používání valů na odstínění zdroje hluku |
|
iv. |
Provádění hlučných venkovních činností přes den |
|
v. |
Používání protihlukových stěn nebo přírodních zábran (stromy, keře) mezi zařízením a chráněnou oblastí v závislosti na místních podmínkách |
1.2. Závěry o BAT pro výrobu obalového skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu obalového skla.
1.2.1.
16. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním systému na čištění kouřových plynů, např. elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru.
|
Technika (11) |
Použití |
|
Systémy na čištění kouřových plynů využívají koncové techniky založené na filtraci všech materiálů, které jsou v místě měření v pevném skupenství. |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 6
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví obalového skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (12) |
|
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,015– 0,06 |
1.2.2.
17. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
I. |
primární techniky, např.:
|
|
II. |
sekundární techniky, např.:
|
Tabulka 7
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (15) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
500–800 |
0,75–1,2 |
|
|
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,3 |
|
|
Kyslíko-palivová tavba (18) |
Nelze použít. |
< 0,5–0,8 |
|
|
Sekundární techniky |
< 500 |
< 0,75 |
|
18. Pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo je z důvodu zajištění kvality výsledného výrobku nutné vytvořit v peci zvláštní spalovací podmínky, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 7.
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se do kmene přidávají dusičnany u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně, je uvedena v tabulce 8.
|
Technika (19) |
Použití |
||
|
Primární techniky
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 8
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví obalového skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo pokud se používají zvláštní podmínky oxidačního spalování u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (20) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Primární techniky |
< 1 000 |
< 3 |
1.2.3.
19. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (21) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů). Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 9
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla
|
Parametr |
Palivo |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (22) (23) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (24) |
||
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn |
< 200–500 |
< 0,3– 0,75 |
|
Topný olej (25) |
< 500–1 200 |
< 0,75 – 1,8 |
|
1.2.4.
20. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece (případně v kombinaci s kouřovými plyny z povrchových úprav na horkém konci) používáním jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (26) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 10
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví obalového skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (27) |
|
|
Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (28) |
< 10–20 |
< 0,02 – 0,03 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–5 |
< 0,001 – 0,008 |
1.2.5.
21. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (29) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 11
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví obalového skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (30) (31) (32) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (33) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 (34) |
< 0,3 – 1,5 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 1,5–7,5 × 10–3 |
1.2.6.
22. Pokud se k povrchových úpravám na horkém konci používají cínové, organocínové nebo titanové sloučeniny, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí používáním jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika |
Použití |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
|
Kombinace s kouřovými plyny z tavicí pece je všeobecně použitelná. Kombinování se spalovacím vzduchem může podléhat technickým omezením vzhledem k možnému vlivu na chemii skla a na materiály použité v regenerátoru. |
||||||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
Tabulka 12
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z povrchových úprav na horkém konci v odvětví obalového skla, pokud se kouřové plyny z navazujících procesů upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Prach |
< 10 |
|
Sloučeniny titanu vyjádřené jako Ti |
< 5 |
|
Sloučeniny cínu včetně organocínových, vyjádřené jako Sn |
< 5 |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 30 |
23. Pokud se k povrchovým úpravám používá SO3, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí SOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (36) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 13
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z navazujících procesů využívajících SO3 k povrchovým úpravám v odvětví obalového skla, pokud se emise upravují samostatně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
SOx vyjádřené jako SO2 |
< 100–200 |
1.3. Závěry o BAT pro výrobu plochého skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu plochého skla.
1.3.1.
24. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.
Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
Tabulka 14
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví plochého skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (37) |
|
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,025 – 0,05 |
1.3.2.
25. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
I. |
primární techniky, např.:
|
|
II. |
sekundární techniky, např.:
|
Tabulka 15
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (40) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (41) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování Souhrn opatření FENIX (42) |
700–800 |
1,75 – 2,0 |
|
Kyslíko-palivová tavba (43) |
Nelze použít. |
< 1,25–2,0 |
|
|
Sekundární techniky (44) |
400–700 |
1,0 – 1,75 |
|
26. Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami. Pokud se uplatňují sekundární techniky, platí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tabulce 15.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 16.
|
Technika (45) |
Použití |
||||||
|
Primární techniky
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 16
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla, pokud se k výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní používají dusičnany
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (46) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Primární techniky |
< 1 200 |
< 3 |
1.3.3.
27. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (47) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů). |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 17
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla
|
Parametr |
Palivo |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (48) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (49) |
||
|
SOx vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn |
< 300–500 |
< 0,75–1,25 |
|
500–1 300 |
1,25–3,25 |
||
1.3.4.
28. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (52) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 18
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví plochého skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (53) |
|
|
Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (54) |
< 10–25 |
< 0,025 – 0,0625 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–4 |
< 0,0025 – 0,010 |
1.3.5.
29. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (55) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tabulka 19
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví plochého skla, s výjimkou skla barveného selenem
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (56) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (57) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 |
< 0,5–2,5 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 2,5–12,5 × 10–3 |
30. Pokud se k barvení skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (58) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tabulka 20
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece při výrobě barevného skla v odvětví plochého skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (59) (60) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (61) |
|
|
Sloučeniny selenu, vyjádřené jako Se |
1–3 |
< 2,5–7,5 × 10–3 |
1.3.6.
31. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí do ovzduší z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (62) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. Výběr techniky a její účinnost závisí na složení odpadních plynů v místě vstupu. |
Tabulka 21
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví plochého skla, pokud se emise upravují odděleně.
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Prach |
< 15–20 |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–5 |
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
< 200 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 |
1.4. Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu nekonečných skleněných vláken.
1.4.1.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tomto oddíle se vztahují ke všem materiálům, které jsou v místě měření v pevném skupenství, včetně pevných sloučenin boru. Sloučeniny boru, které jsou v bodě měření plynné, zahrnuty nejsou.
32. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (63) |
Použití |
||
|
Použití techniky je omezeno otázkami práv duševního vlastnictví, protože složení kmene bez boru nebo s nízkým obsahem boru jsou chráněna patentem. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití u nových zařízení, kde při výběru umístění a vlastností filtru neexistují žádná omezení. |
||
|
Použití u stávajících zařízení může být omezeno technickými aspekty, např. potřebou zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 22
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (64) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (65) |
|
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,045 – 0,09 |
1.4.2.
33. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (66) |
Použití |
||||||
| i. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí v rámci omezení daných energetickou účinností pece a vyšší spotřebou paliva Většina pecí je již rekuperačního typu. |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 23
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny |
|
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování |
< 600–1 000 |
< 2,7–4,5 (67) |
|
Kyslíko-palivová tavba (68) |
Nelze použít. |
< 0,5–1,5 |
|
1.4.3.
34. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (69) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů), které je třeba zlikvidovat. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Vysoká koncentrace sloučenin boru v kouřových plynech může snižovat účinnost činidla užívaného v systémech na suché nebo polosuché čištěné ke snižování emisí. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 24
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken
|
Parametr |
Palivo |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (70) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (71) |
||
|
SOx vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn (72) |
< 200–800 |
< 0,9–3,6 |
|
< 500–1 000 |
< 2,25–4,5 |
||
1.4.4.
35. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (75) |
Použití |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin. |
||||||
|
Nahrazování sloučenin fluoru jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 25
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (76) |
|
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
< 0,05 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF (77) |
< 5–15 |
< 0,02– 0,07 |
1.4.5.
36. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (78) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 26
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (79) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (80) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 |
< 0,9–4,5 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–3 |
< 4,5–13,5 × 10–3 |
1.4.6.
37. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (81) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné k úpravě odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo sekundárních procesů, při nichž se používá pojivo, které se musí vytvrzovat nebo vysoušet. |
||
|
|||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů vznikajících při řezání a frézování výrobků. |
Tabulka 27
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví nekonečných skleněných vláken, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Emise z tváření a povrchových úprav |
|
|
Prach |
< 5–20 |
|
Formaldehyd |
< 10 |
|
Amoniak |
< 30 |
|
Celkové těkavé organické sloučeniny vyjádřené jako C |
< 20 |
|
Emise z řezání a frézování |
|
|
Prach |
< 5–20 |
1.5. Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu užitkového skla.
1.5.1.
38. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (82) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem vyráběného skla a dostupností náhradních surovin. |
||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Použití se omezuje na konkrétní případy, především u elektrických tavicích pecí, kde je objem kouřových plynů a emisí prachu většinou malý a souvisí s unášením částic kmene. |
Tabulka 28
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (83) |
|
|
Prach |
< 10–20 (84) |
< 0,03– 0,06 |
|
< 1–10 (85) |
< 0,003– 0,03 |
|
1.5.2.
39. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (86) |
Použití |
||||||
| i. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních) |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Použitelnost se omezuje na složení kmene s vysokým podílem externích skleněných střepů (> 70 %). Použití vyžaduje celkovou přestavbu tavicí pece. Zvláštní omezení může způsobovat tvar pece (úzká a dlouhá). |
||||||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 29
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (87) |
||
|
NOx vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování Speciální konstrukce pece |
< 500–1 000 |
< 1,25–2,5 |
|
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,3 |
|
|
Kyslíko-palivová tavba (88) |
Nelze použít. |
< 0,5–1,5 |
|
40. Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 29.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 30.
|
Technika (89) |
Použití |
||
|
Primární techniky |
|||
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 30
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případech, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany
|
Parametr |
Typ pece |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Konvenční vzducho-palivové pece |
< 500–1 500 |
< 1,25 – 3,75 (90) |
|
Elektrická tavba |
< 300–500 |
< 8–10 |
|
1.5.3.
41. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (91) |
Použití |
||
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů). |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 31
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
|
Parametr |
Palivo/tavicí technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (92) |
||
|
SOx vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn |
< 200–300 |
< 0,5– 0,75 |
|
Topný olej (93) |
< 1 000 |
< 2,5 |
|
|
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,25 |
|
1.5.4.
42. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (94) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. Použitelnost této techniky mohou omezovat vysoké náklady a aspekty spojené s čištěním odpadních vod včetně omezení souvisejících s recyklací kalu nebo pevných usazenin z čištění vod. |
Tabulka 32
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (95) |
|
|
< 10–20 |
< 0,03–0,06 |
|
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF (98) |
< 1–5 |
< 0,003–0,015 |
1.5.5.
43. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (99) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
U výroby křišťálového a olovnatého křišťálového skla je minimalizace obsahu kovových sloučenin omezena na hodnoty uvedené ve směrnici 69/493/EHS, která obsahuje klasifikaci chemického složení výsledných skleněných výrobků. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 33
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví užitkového skla, s výjimkou skla odbarvovaného selenem
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (100) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (101) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 |
< 0,6–3 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 3–15 × 10–3 |
44. Pokud se k odbarvování skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (102) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 34
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při odbarvování skla používají sloučeniny selenu
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (103) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (104) |
|
|
Sloučeniny selenu vyjádřené jako Se |
< 1 |
< 3 × 10–3 |
45. Pokud se k výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise olova z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (105) |
Použití |
||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
|||
|
Tabulka 35
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise olova z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (106) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (107) |
|
|
Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb |
< 0,5–1 |
< 1–3 × 10–3 |
1.5.6.
46. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (108) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 36
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z prašných navazujících procesů v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Prach |
< 1–10 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (109) |
< 1 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (109) |
< 1–5 |
|
Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb (110) |
< 1–1,5 |
47. U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (111) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 37
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
1.6. Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu speciálního skla.
1.6.1.
48. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (112) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu vyráběného skla. |
||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 38
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (113) |
|
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,03–0,13 |
|
< 1–10 (114) |
< 0,003–0,065 |
|
1.6.2.
49. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
I. |
primární techniky, např.:
|
|
II. |
sekundární techniky, např.:
|
Tabulka 39
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (117) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování |
600–800 |
1,5 – 3,2 |
|
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,25 – 0,4 |
|
|
Nelze použít. |
< 1–3 |
||
|
Sekundární techniky |
< 500 |
< 1–3 |
|
50. Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci buď s primárními, nebo se sekundárními technikami.
|
Technika (120) |
Použití |
||
|
Primární techniky |
|||
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 40
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (121) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (122) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami |
< 500–1 000 |
< 1–6 |
1.6.3.
51. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (123) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 41
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
|
Parametr |
Palivo/tavba technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (124) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (125) |
||
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn, elektrická tavba (126) |
< 30–200 |
< 0,08–0,5 |
|
Topný olej (127) |
500–800 |
1,25–2 |
|
1.6.4.
52. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (128) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 42
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (129) |
|
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl (130) |
< 10–20 |
< 0,03 – 0,05 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–5 |
< 0,003 – 0,04 (131) |
1.6.5.
53. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (132) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 43
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (133) (134) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (135) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,1–1 |
< 0,3–3 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 3–15 × 10–3 |
1.6.6.
54. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (136) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 44
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu a kovů z navazujících procesů v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Prach |
1–10 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (137) |
< 1 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (137) |
< 1–5 |
55. U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (138) |
Popis |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 45
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
1.7. Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu minerální vlny.
1.7.1.
56. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.
|
Technika (139) |
Použití |
|
Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr |
Tato technika je všeobecně použitelná. Elektrostatické odlučovače nelze použít u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny vzhledem k riziku výbuchu způsobeného vznícením oxidu uhelnatého, který v peci vzniká. |
Tabulka 46
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (140) |
|
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,02– 0,050 |
1.7.2.
57. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (141) |
Použití |
||||||
| i. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních) |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 47
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
|
Parametr |
Produkt |
Tavicí technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (142) |
|||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Skelná vata |
Vzducho-palivové a elektrické pece |
< 200–500 |
< 0,4–1,0 |
|
Kyslíko-palivová tavba (143) |
Nelze použít. |
< 0,5 |
||
|
Kamenná vlna |
Všechny typy pecí |
< 400–500 |
< 1,0–1,25 |
|
58. Pokud se při výrobě skelné vaty do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (144) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. K zavedení elektrické tavby je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 48
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí při výrobě skelné vaty, pokud se do kmene přidávají dusičnany
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (145) |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními technikami |
< 500–700 |
< 1,0–1,4 (146) |
1.7.3.
59. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (147) |
Použití |
||
|
Při výrobě skelné vaty je tato technika všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin s nízkým obsahem síry, především externích skleněných střepů. Vysoký podíl externích skleněných střepů v kmeni omezuje možnost optimalizovat bilanci síry vzhledem k proměnlivému obsahu síry. Při výrobě kamenné vlny může být při optimalizaci bilance síry nutný kompromis mezi odstraňováním emisí SOX z kouřových plynů a snižováním množství pevných odpadů vznikajících při úpravě kouřových plynů (prach z filtrů) a/nebo při zvlákňování, které mohou být recyklovány přidáváním do kmene (cementové brikety), nebo je může být nutné likvidovat. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56). |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 49
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
|
Parametr |
Produkt/podmínky |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (148) |
||
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
Skelná vata |
||
|
Plynové a elektrické pece (149) |
< 50–150 |
< 0,1– 0,3 |
|
|
Kamenná vlna |
|||
|
Plynové a elektrické pece |
< 350 |
< 0,9 |
|
|
Kupolové pece bez briket nebo recyklace kalu (150) |
< 400 |
< 1,0 |
|
|
Kupolové pece s použitím briket nebo recyklace kalu (151) |
< 1 400 |
< 3,5 |
|
1.7.4.
60. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (152) |
Popis |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin. |
||
|
U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56). |
Tabulka 50
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
|
Parametr |
Produkt |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (153) |
||
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
Skelná vata |
< 5–10 |
< 0,01– 0,02 |
|
Kamenná vlna |
< 10–30 |
< 0,025– 0,075 |
|
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
Všechny produkty |
< 1–5 |
< 0,002– 0,013 (154) |
1.7.5.
61. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí H2S z tavicí pece pomocí spalovacího zařízení na odpadních plyny, kde dochází k oxidaci sirovodíku na SO2.
|
Technika (155) |
Použití |
|
Spalovací zařízení na odpadní plyny |
Tato technika je všeobecně použitelná u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny. |
Tabulka 51
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise H2S z tavicí pece při výrobě kamenné vlny
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (156) |
|
|
Sirovodík vyjádřený jako H2S |
< 2 |
< 0,005 |
1.7.6.
62. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (157) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. Přidávání manganu jako oxidačního činidla do kmene při výrobě skelné vaty závisí na množství a kvalitě externích skleněných střepů obsažených v kmeni a v závislosti na tom ho lze minimalizovat. |
||
|
U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56). |
Tabulka 52
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
|
Parametr |
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (158) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (159) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 (160) |
< 0,4–2,5 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–2 (160) |
< 2–5 × 10–3 |
1.7.7.
63. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (161) |
Použití |
||
|
Tato technika je v odvětví minerální vlny všeobecně použitelná, zvláště při výrobě skelné vaty k čištění emisí z tváření (povrchové úpravy vláken). Omezená použitelnost při výrobě kamenné vlny vzhledem k možnému nepříznivému vlivu na jiné používané techniky snižování emisí. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení). |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) a z vytvrzovacích pecí nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení). |
||
|
Použitelnost se omezuje především na odpadní plyny z tváření a/nebo z vytvrzovacích pecí při výrobě kamenné vlny. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů z vytvrzovacích pecí, především při výrobě kamenné vlny. Její používání u kombinovaných odpadních plynů (z tváření a tvrzení) není ekonomicky únosné vzhledem k velkému objemu, nízké koncentraci a nízké teplotě odpadních plynů. |
Tabulka 53
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví minerální vlny, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t hotový výrobek |
|
|
Tváření – kombinované emise z tváření a tvrzení – kombinované emise z tváření, tvrzení a chlazení |
||
|
Celkové částice |
< 20–50 |
— |
|
Fenol |
< 5–10 |
— |
|
Formaldehyd |
< 2–5 |
— |
|
Amoniak |
30–60 |
— |
|
Aminy |
< 3 |
— |
|
Celkové těkavé organické sloučeniny |
10–30 |
— |
|
Celkové částice |
< 5–30 |
< 0,2 |
|
Fenol |
< 2–5 |
< 0,03 |
|
Formaldehyd |
< 2–5 |
< 0,03 |
|
Amoniak |
< 20–60 |
< 0,4 |
|
Aminy |
< 2 |
< 0,01 |
|
Celkové těkavé organické sloučeniny |
< 10 |
< 0,065 |
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
< 100–200 |
< 1 |
1.8. Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu vysokoteplotní izolační vlny.
1.8.1.
64. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí filtračního systému.
|
Technika (164) |
Použití |
|
Filtrační systém je většinou tvořen tkaninovým filtrem. |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 54
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
||
|
Prach |
Čištění kouřových plynů pomocí filtračních systémů |
< 5–20 (165) |
65. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (166) |
Použití |
||||||||||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||||||||||
|
|||||||||||
|
Tabulka 55
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro prašné navazující procesy v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Prach (167) |
1–5 |
1.8.2.
66. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise NOX z pece na vypalování maziva regulací a/nebo úpravami spalování.
|
Technika |
Použití |
||||||
|
Regulace a/nebo úprava spalování Techniky snižující vznik tepelných emisí NOX zahrnují regulaci hlavních parametrů spalování:
Vhodná regulace spalování spočívá v navození podmínek, které jsou nejméně příznivé pro vznik NOX. |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 56
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Regulace a/nebo úprava spalování |
100–200 |
1.8.3.
67. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicích pecí a navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (168) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 57
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí a z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
||
|
SOx vyjádřené jako SO2 |
Primární techniky |
< 50 |
1.8.4.
68. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece výběrem surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene.
|
Technika (169) |
Použití |
|
Výběr surovin s nízkým obsahem chlóru a fluoru do složení kmene |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 58
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
1.8.5.
69. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece a/nebo z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (170) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 59
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí a/nebo z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (171) |
|
mg/Nm3 |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 |
1.8.6.
70. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (172) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Použitelnost těchto technik může omezovat jejich ekonomická únosnost vzhledem k malému objemu odpadních plynů a nízké koncentraci těkavých organických sloučenin. |
||
|
Tabulka 60
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud jsou emise upravovány odděleně
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
||
|
Těkavé organické sloučeniny |
Primární a/nebo sekundární techniky |
10–20 |
1.9. Závěry o BAT pro výrobu frit
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu frit.
1.9.1.
71. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.
|
Technika (173) |
Použití |
|
Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 61
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví frit
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (174) |
|
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,05–0,15 |
1.9.2.
72. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (175) |
Použití |
||||||
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady, větším dopadem náhradních látek na životní prostředí a/nebo požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
| iii. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné pouze za specifických podmínek v konkrétním zařízení vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 62
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví frit
|
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Provozní podmínky |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (176) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (177) |
|||
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Primární techniky |
Kyslíko-palivová tavba bez dusičnanů (178) |
Nelze použít. |
< 2,5–5 |
|
Kyslíko-palivová tavba s použitím dusičnanů |
Nelze použít. |
5–10 |
||
|
Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem bez dusičnanů |
500–1 000 |
2,5–7,5 |
||
|
Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem s použitím dusičnanů |
< 1 600 |
< 12 |
||
1.9.3.
73. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (179) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 63
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví frit
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (180) |
|
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
< 50–200 |
< 0,25–1,5 |
1.9.4.
74. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (181) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin. |
||
|
Minimalizace obsahu sloučenin fluoru nebo jejich nahrazování jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 64
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví frit
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (182) |
|
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
< 0,05 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
< 0,03 |
1.9.5.
75. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (183) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem frit vyráběných v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 65
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví frit
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (184) |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (185) |
|
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 |
< 7,5 × 10–3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 |
< 37 × 10–3 |
1.9.6.
76. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
|
Technika (186) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
Tabulka 66
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví frit, pokud se emise upravují odděleně
|
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
|
|
Prach |
5–10 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 (187) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 (187) |
Slovníček pojmů:
1.10. Popis technik
1.10.1.
|
Technika |
Popis |
|
Elektrostatický odlučovač |
Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. |
|
Tkaninový filtr |
Tkaninové filtry se vyrábějí z propustného tkaného nebo netkaného textilního materiálu, který při průchodu plynů zachycuje částice. Používání tkaninového filtru vyžaduje vhodný výběr textilního materiálu pro dané vlastnosti odpadních plynů a maximální provozní teplotu. |
|
Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin |
Složení kmene může obsahovat vysoce těkavé složky (např. sloučeniny boru), jejichž obsah lze v zájmu snížení emisí prachu způsobených převážně těkáním minimalizovat nebo je lze nahradit. |
|
Elektrická tavba |
Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem. V pecích se studenou horní stavbou (kde jsou elektrody většinou umístěny ve spodní části pece) pokrývá povrch skloviny vrstva kmene, což výrazně snižuje těkání složek kmene (např. sloučenin olova). |
1.10.2.
|
Technika |
Popis |
||||||||
|
Úprava spalování |
|||||||||
|
Tato technika vychází hlavně z následujících prvků:
|
||||||||
|
Používání rekuperačních pecí namísto regenerativních vede k předehřívání vzduchu na nižší teplotu a tak i k nižší teplotě plamene To je však spojeno s nižší účinností pece (nižší měrný výkon), nižší účinností paliva a vyšší spotřebou paliva, což může vést k vyšším emisím (kg/t skla). |
||||||||
|
— Postupné zavádění vzduchu– zahrnuje podstechiometrické (nedokonalé) spalování a dodávání zbývajícího vzduchu nebo kyslíku do pece, aby spalování bylo úplné. — Postupné zavádění paliva– v hrdle hořáku vzniká plamen o slabých impulsech (10 % celkové energie), kořen primárního plamene pokrývá sekundární plamen a snižuje teplotu jeho jádra. |
||||||||
|
Spočívá v opětovném vhánění odpadních plynů z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku a tím i teplota plamene. Využívání speciálních hořáků je založeno na vnitřní recirkulaci spalin, které ochlazují kořen plamene a snižují obsah kyslíku v nejteplejší části plamene. |
||||||||
|
Tato technika je založena na principu snížení maximální teploty plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece. |
||||||||
|
Pece na topný olej většinou vykazují nižší emise NOX než pece plynové, protože mají lepší emisivitu tepla a nižší teplotu plamene. |
||||||||
|
Speciální konstrukce pece |
Pec rekuperačního typu, v níž se spojují různé funkce umožňující nižší tepotu plamene. Hlavní rysy:
|
||||||||
|
Elektrická tavba |
Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem. Hlavní rysy:
|
||||||||
|
Kyslíko-palivová tavba |
Tato technika spočívá v nahrazení spalovacího vzduchu kyslíkem (> 90 % čistota), čímž se eliminuje/sníží tvorba termických NOX z dusíku vstupujícího do pece. Obsah zbytkového dusíku v peci závisí na čistotě dodávaného kyslíku, na kvalitě paliva (% N2 v zemním plynu) a na případném přívodu vzduchu. |
||||||||
|
Chemická redukce s použitím paliva |
Tato technika spočívá ve vstřikování fosilního paliva do odpadního plynu, čímž řadou reakcí dochází k redukci NOX na N2. Při procesu 3R se palivo (zemní plyn nebo olej) vstřikuje ke stupu do regenerátoru. Tato technologie je určena pro regenerativní pece. |
||||||||
|
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Tato technika je založena na redukci NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (většinou vodným roztokem) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C. Lze použít jednu nebo dvě vrstvy katalyzátoru. Větší redukce NOX se dosáhne při použití většího množství katalyzátoru (dvě vrstvy). |
||||||||
|
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Tato technika je založena na redukci NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě. Provozní teplotu je nutné udržovat v rozmezí 900 až 1 050 °C. |
||||||||
|
Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene |
Minimalizací obsahu dusičnanů se snižují emise NOX vznikající při rozpadu těchto surovin, pokud se používají jako oxidační činidlo při výrobě vysoce kvalitních výrobků, kdy je nutné, aby sklo bylo vysoce čiré, nebo pokud je u dalších druhů skla třeba dosáhnout požadovaných vlastností. Lze použít tyto možnosti:
|
||||||||
1.10.3.
|
Technika |
Popis |
|
Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem |
Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými druhy síry vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač). Účinnost odstraňování emisí čisticím systémem se většinou zvyšuje při použití reakční věže. |
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry |
Minimalizací obsahu síry ve složení kmene se snižují emise SOX vznikající při rozpadu surovin obsahujících síru (obecně síranů) používaných jako čeřidla. Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla a optimalizace bilance síry. |
|
Používání paliv s nízkým obsahem síry |
Používáním zemního plynu nebo topného oleje s nízkým obsahem síry se snižují emise SOX vznikající oxidací síry obsažené v palivu při spalování. |
1.10.4.
|
Technika |
Popis |
|
Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene |
Tato technika spočívá v pečlivém výběru surovin, které mohou obsahovat chloridy a fluoridy jako nečistoty (např. syntetická soda, dolomit, externí skleněné střepy. recyklovaný prach z filtrů), aby se již u zdroje snížily emise vznikající při rozpadu těchto surovin během tavení. |
|
Minimalizace obsahu fluoru a/nebo chloru v kmeni a optimalizace látkové bilance fluoru a/nebo chloru |
Minimalizace emisí fluoru a/nebo chloru z tavicího procesu lze dosáhnout minimalizací/snížením množství těchto látek přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru (např. fluorit, kryolit, fluorokřemičitan) se používají k dosažení konkrétních vlastností u speciálního skla (např. neprůhledné sklo, optické sklo). Sloučeniny chloru lze používat jako čeřidla. |
|
Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem |
Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými chloridy a fluoridy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr). |
1.10.5.
|
Technika |
Popis |
||||
|
Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene |
Tato technika spočívá v pečlivém výběru materiálů do kmene, přičemž tyto materiály mohou obsahovat kovy jako nečistoty (např. externí střepy); tím se již u zdroje sníží emise kovů vznikající rozpadem těchto materiálů. |
||||
|
Minimalizace sloučenin kovů přidávaných do kmene, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla v rámci požadavků na kvalitu spotřebního skla |
Minimalizace emisí kovů z tavicího procesu lze dosáhnout takto:
|
||||
|
Minimalizace obsahu selenu přidávaného do kmene vhodným výběrem surovin |
Minimalizace emisí selenu z tavicího procesu lze dosáhnout takto:
|
||||
|
Používání filtračního systému |
Odprašovací systémy (tkaninový filtr a elektrostatický odlučovač) mohou snížit emise prachu i kovů, protože emise kovů do ovzduší vznikající při tavení skla mají většinou podobu částic. U některých kovů, které tvoří vysoce těkavé sloučeniny (např. selen) se však účinnost odstraňování může značně lišit podle teploty, za níž filtrace probíhá. |
||||
|
Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem |
Emise plynných kovů lze výrazně snížit používáním techniky suchého nebo polosuchého čištění se zásaditým činidlem. Z činidla reakcí s plynnými druhy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač). |
1.10.6.
|
Praní plynů |
Při praní plynů se plynné sloučeniny rozpouštějí ve vhodné kapalině (vodě nebo zásaditém roztoku). Po průchodu pračkou se kouřové plyny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapiček. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací. |
1.10.7.
|
Technika |
Popis |
||||
|
Praní plynů |
Při praní plynů (pomocí vhodné kapaliny – vody nebo zásaditého roztoku) lze zároveň odstraňovat pevné a plynné sloučeniny. Konstrukční kritéria pro odstraňování částic a plynu se liší, konstrukce zařízení je tedy často kompromisem mezi těmito dvěma možnostmi. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky (pevné emise a produkty chemických reakcí) se zachycují usazováním nebo filtrací. V odvětví minerální vlny a nekonečných skleněných vláken se nejčastěji používají tyto systémy:
|
||||
|
Mokrý elektrostatický odlučovač |
Tato technika spočívá v používání elektrostatického odlučovače, z nějž se materiál zachycený na deskových elektrodách odstraňuje oplachem vhodnou kapalinou, většinou vodou. Obvykle je součástí odlučovače i mechanismus na odstraňování kapek vody před vypuštěním odpadního plynu (odlučovač kapek nebo suchý poslední úsek) |
1.10.8.
|
Technika |
Popis |
|
Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou |
K řezání, broušení a leštění a k předcházení emisím prachu se jako chladicí kapalina většinou používá voda. Může být nutné používat odsávací systém vybavený odlučovačem kapek. |
|
Používání systému tkaninových filtrů |
Používání tkaninových filtrů je vhodné ke snižování emisí prachu i kovů, protože emise kovů z navazujících procesů se převážně vyskytují v podobě částic. |
|
Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému |
Leštění kyselinou se provádí ponoření skleněného výrobku do lešticí lázně tvořené kyselinou fluorovodíkovou a kyselinou sírovou. 'Uvolňování výparů lze minimalizovat vhodnou konstrukcí a údržbou aplikačního systému, aby se zbránilo úniku. |
|
Používání sekundární techniky, např. praní plynů |
K čištění odpadních plynů se používá praní vodou vzhledem ke kyselé povaze emisí a vysoké rozpustnosti odstraňovaných plynných znečišťujících látek. |
1.10.9.
|
Spalování odpadních plynů |
Tato technika spočívá v používání hořáku pro dodatečné spalování, který zajišťuje oxidaci sirovodíku (vznikajícího v silně redukčních podmínkách tavicí pece) na oxid siřičitý a oxidu uhelnatého na oxid uhličitý. Těkavé organické sloučeniny se spalují, čímž dochází k jejich oxidaci na oxid uhličitý, vodu a další spaliny (např. NOX, SOX) |
(1) Zvláštní případy jsou případy méně příznivé (tj. speciální malé pece vyrábějící většinou méně než 100 tun denně s procentním podílem skleněných střepů nižším než 30 %). Do této kategorie spadá pouze 1 až 2 % výroby obalového skla.
(2) Zvláštní případy jsou případy méně příznivé nebo případy výroby jiného než sodnovápenatého skla: borokřemičitého skla, sklokeramiky, křišťálového skla a méně často také olovnatého křišťálového skla.
(3) Vyšší úrovně souvisejí s vyšší koncentrací NOX na vstupu, vyšší mírou redukce a stárnutím katalyzátoru.
(4) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.1, 1.10.4 a 1.10.6.
(5) Význam znečišťujících látek uvedených v tabulce závisí na odvětví sklářského průmyslu a na různých činnostech prováděných v zařízení.
(6) Úrovně se vztahují ke směsnému vzorku odebíranému po dobu 2 nebo 24 hodin.
(7) Pro nekonečná skleněné vlákna je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 200 mg/l.
(8) Úroveň se vztahuje k vyčištěné vodě pocházející z činností zahrnujících leštění kyselinou.
(9) Celkové uhlovodíky se obecně skládají z minerálních olejů.
(10) Vyšší úroveň z daného rozmezí se vztahuje k navazujícím procesům při výrobě olovnatého křišťálového skla.
(11) Popis filtračních systémů (tj. elektrostatický odlučovač, tkaninový filtr) je uveden v oddíle 1.10.1.
(12) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 1,5 × 10–3a 3 × 10–3.
(13) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(14) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(15) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3), s výjimkou elektrické tavby (zvláštní případy: 3 × 10–3).
(16) Nižší hodnota se vztahuje k používání speciálních konstrukcí pece tam, kde je to možné.
(17) Tyto hodnoty by měly být revidovány v případě běžné nebo celkové přestavby tavicí pece.
(18) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(19) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(20) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (3 × 10–3).
(21) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(22) U zvláštních druhů barevného skla (např. zelené sklo vyráběné redukčním procesem) může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů a mírou recyklace externích skleněných střepů.
(23) Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.
(24) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3).
(25) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(26) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(27) Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).
(28) Vyšší úrovně jsou spojeny se současným čištěním kouřových plynů z povrchových úprav na horkém konci.
(29) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(30) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(31) Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.
(32) Vyšší hodnoty jsou spojeny s používáním kovů k barvení nebo odbarvování skla či v případech, kdy se společně s emisemi z tavicích pecí čistí kouřové plyny z povrchových úprav na horkém konci.
(33) Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).
(34) Ve zvláštních případech, kdy se vyrábí vysoce kvalitní olovnaté sklo vyžadující vyšší množství selenu k odbarvování (v závislosti na surovině), jsou uvedeny vyšší hodnoty až 3 mg/Nm3.
(35) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.7.
(36) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.
(37) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(38) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(39) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(40) Vyšší úrovně emisí se očekávají v případě, že se příležitostně k výrobě speciálního skla použijí dusičnany.
(41) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(42) Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání opatření FENIX.
(43) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(44) Vyšší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují ke stávajícím zařízením před běžnou nebo úplnou přestavbou tavicí pece. Nižší hodnoty se vztahují k novějším/modernizovaným zařízením.
(45) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(46) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (2,5 × 10–3).
(47) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(48) Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.
(49) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(50) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(51) U velkých pecí na ploché sklo může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů.
(52) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(53) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(54) Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k recyklaci prachu z filtrů přidáváním do kmene.
(55) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(56) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(57) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(58) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(59) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(60) Nižší hodnota odpovídá podmínkám, kdy má snižování emisí Se vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů. V tomto případě se uplatňuje vysoký stechiometrický poměr (činidlo/znečišťující látka) a vzniká značné množství pevného odpadu.
(61) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(62) Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.
(63) Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.7.
(64) Při použití primárních technik byly u kmene bez obsahu boru hlášeny hodnoty < 30 mg/Nm3 (< 0,14 kg/t utavené skloviny).
(65) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(66) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(67) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(68) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(69) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.
(70) Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání síranů do kmene k čeření skla.
(71) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(72) U kyslíko-palivových pecí se při mokrém čištění uvádí úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 0,1 kg/t utavené skloviny pro emise SOX, vyjádřených jako SO2.
(73) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(74) Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany. Nižší hodnoty se v tomto případě vztahují k používání tkaninového filtru.
(75) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.
(76) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(77) Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání sloučenin fluoru do kmene.
(78) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.6.
(79) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(80) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(81) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.8.
(82) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.7.
(83) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(84) U pecí na výrobu sodnovápenatého skla s kapacitou < 80 t denně jsou hlášeny úvahy, zda je dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami ekonomicky únosné.
(85) Tato úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.
(86) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(87) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 pro úpravy spalování a zvláštní konstrukce pece a přepočítací koeficient 3 × 10–3 pro elektrickou tavbu (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(88) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(89) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(90) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro sodnovápenaté sklo (2,5 × 10–3).
(91) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(92) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(93) Úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(94) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.
(95) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(96) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.
(97) V případech, kdy se jako čeřidla používají KCl nebo NaCl, je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 30 mg/Nm3 nebo < 0,09 kg/t utavené skloviny.
(98) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k výrobě opálového skla, recyklaci prachu z filtrů nebo k případům, kdy je do kmene přidáván velký podíl externích skleněných střepů.
(99) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(100) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(101) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(102) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(103) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(104) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(105) Popis techniky je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.5.
(106) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(107) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(108) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.
(109) Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.
(110) Hodnoty se vztahují k navazujícím úkonům při zpracování olovnatého křišťálového skla.
(111) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.
(112) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
(113) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu vyráběného skla (viz tabulka 2).
(114) Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami se vztahují na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.
(115) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(116) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(117) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 4 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby (viz tabulka 2).
(118) Vyšší hodnoty se vztahují ke speciální výrobě trubiček z borokřemičitého skla pro farmaceutické účely.
(119) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(120) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(121) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.
(122) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 6,5 × 10–3, přičemž hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(123) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(124) V rozmezích jsou zohledněny proměnlivé bilance síry spojené s druhem vyráběného skla.
(125) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(126) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby a složení kmene bez obsahu síranů.
(127) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(128) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(129) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(130) Vyšší hodnoty se vztahují k používání kmene s obsahem chloru.
(131) Horní hodnota rozmezí byla odvozena z konkrétních vykazovaných údajů.
(132) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(133) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(134) Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.
(135) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2); některé hodnoty uvedené v tabulce jsou přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(136) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.
(137) Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.
(138) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.
(139) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
(140) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), které pokrývají výrobu skelné i kamenné vlny.
(141) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(142) Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).
(143) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(144) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(145) Byl použit přepočítací koeficient 2 × 10–3 (viz tabulka 2).
(146) Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání kyslíko-palivové tavby.
(147) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.
(148) Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).
(149) Nižší hodnoty rozmezí se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k vyšší míře recyklace skleněných střepů.
(150) Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení tvorby pevného odpadu.
(151) Pokud má snižování objemu odpadu vyšší prioritu než snižování emisí SOX, lze očekávat vyšší emise. Úroveň, jíž lze dosáhnout, by měla vycházet z bilance síry.
(152) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(153) Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).
(154) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).
(155) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.9.
(156) Byl použit přepočítací koeficient pro výrobu kamenné vlny 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).
(157) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(158) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(159) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).
(160) Vyšší hodnoty se vztahují k používání kupolových pecí na výrobu kamenná vlny.
(161) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.9.
(162) Na úrovně emisí vyjádřené v kg/t hotového výrobku nemá vliv tloušťka vyráběného koberce minerální vlny ani extrémní koncentrace nebo rozředění kouřových plynů. Byl použit přepočítací koeficient 6,5 × 10–3.
(163) Pokud se vyrábí minerální vlna o vysoké hustotě nebo vysokém obsahu pojiva, mohou být úrovně emisí spojené s technikami uvedenými jako nejlepší dostupné výrazně vyšší než úrovně zde uvedené. Pokud tyto druhy výrobků představují většinu objemu výroby v daném zařízení, měly by být zváženy jiné techniky.
(164) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.
(165) Hodnoty se vztahují k používání systému tkaninových filtrů.
(166) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.
(167) Nižší hodnota v rozmezí se vztahuje k emisím z hlinitokřemičitanové skelné vaty/žáruvzdorných keramických vláken.
(168) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.3.
(169) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.4.
(170) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.5.
(171) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(172) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.6 a 1.10.9.
(173) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.
(174) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování.
(175) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(176) V rozmezích je zohledněna kombinace kouřových plynů z pecí využívajících různé techniky tavby a vyrábějících různé druhy frit, s obsahem dusičnanů v kmeni nebo bez něj, které lze odvádět do jednoho komína, což znemožňuje charakterizaci jednotlivých použitých tavicích technik a různých výrobků.
(177) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(178) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(179) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(180) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3, hodnoty uvedené v tabulce však mohou být přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(181) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(182) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byl použit přepočítací koeficient 5 × 10–3, přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(183) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(184) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(185) Byl použit přepočítací koeficient 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(186) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
(187) Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.