8.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. února 2012,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu skla

(oznámeno pod číslem C(2012) 865)

(Text s významem pro EHP)

(2012/134/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice.

(3)

„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)

V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola 2 uvedené směrnice.

(5)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU.

(6)

Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky.

(7)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT.

(8)

V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo.

(9)

Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2011 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčních dokumentů o BAT pro výrobu skla a zveřejnila je.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o BAT pro výrobu skla jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 28. února 2012.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2)   Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.

(3)  http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article


PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU SKLA

ROZSAH PŮSOBNOSTI 6
DEFINICE 6
OBECNÉ ÚVAHY 6
Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší 6
Přepočet na referenční obsah kyslíku 7
Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise 8
Definice některých látek znečišťujících ovzduší 9
Doby pro zprůměrování u vypouštění odpadních vod 9

1.1.

Obecné závěry o BAT pro výrobu skla 9

1.1.1.

Systémy environmentálního řízení 9

1.1.2.

Energetická účinnost 10

1.1.3.

Skladování materiálu a manipulace s ním 11

1.1.4.

Obecné primární techniky 12

1.1.5.

Emise do vod ze sklářských výrobních procesů 14

1.1.6.

Odpad ze sklářských výrobních procesů 16

1.1.7.

Hluk ze sklářských výrobních procesů 17

1.2.

Závěry o BAT pro výrobu obalového skla 17

1.2.1.

Emise prachu z tavicích pecí 17

1.2.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 17

1.2.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 20

1.2.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 20

1.2.5.

Emise kovů z tavicích pecí 21

1.2.6.

Emise z navazujících procesů 21

1.3.

Závěry o BAT pro výrobu plochého skla 23

1.3.1.

Emise prachu z tavicích pecí 23

1.3.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 23

1.3.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 25

1.3.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 26

1.3.5.

Emise kovů z tavicích pecí 26

1.3.6.

Emise z navazujících procesů 27

1.4.

Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken 28

1.4.1.

Emise prachu z tavicích pecí 28

1.4.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 29

1.4.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 29

1.4.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 30

1.4.5.

Emise kovů z tavicích pecí 31

1.4.6.

Emise z navazujících procesů 31

1.5.

Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla 32

1.5.1.

Emise prachu z tavicích pecí 32

1.5.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 33

1.5.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 35

1.5.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 35

1.5.5.

Emise kovů z tavicích pecí 36

1.5.6.

Emise z navazujících procesů 38

1.6.

Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla 39

1.6.1.

Emise prachu z tavicích pecí 39

1.6.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 39

1.6.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 42

1.6.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 42

1.6.5.

Emise kovů z tavicích pecí 43

1.6.6.

Emise z navazujících procesů 43

1.7.

Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny 44

1.7.1.

Emise prachu z tavicích pecí 44

1.7.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 45

1.7.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 46

1.7.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 47

1.7.5.

Emise sirovodíku (H2S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vlny 48

1.7.6.

Emise kovů z tavicích pecí 48

1.7.7.

Emise z navazujících procesů 49

1.8.

Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny 50

1.8.1.

Emise prachu z tavení a navazujících procesů 50

1.8.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavení a navazujících procesů 51

1.8.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavení a navazujících procesů 52

1.8.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 52

1.8.5.

Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů 53

1.8.6.

Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů 53

1.9.

Závěry o BAT pro výrobu frit 54

1.9.1.

Emise prachu z tavicích pecí 54

1.9.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí 54

1.9.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí 55

1.9.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí 56

1.9.5.

Emise kovů z tavicích pecí 56

1.9.6.

Emise z navazujících procesů 57
Slovníček pojmů: 58

1.10.

Popis technik 58

1.10.1.

Emise prachu 58

1.10.2.

Emise NOX 58

1.10.3.

Emise SOX 60

1.10.4.

Emise HCl a HF 60

1.10.5.

Emise kovů 60

1.10.6.

Kombinované plynné emise (např. SOX, HCl, HF, sloučeniny boru) 61

1.10.7.

Kombinované emise (pevné + plynné) 61

1.10.8.

Emise z řezání, broušení a leštění 61

1.10.9.

Emise H2S a těkavých organických sloučenin 62

ROZSAH PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají průmyslové činnosti uvedené v příloze I ke směrnici 2010/75/EU, konkrétně:

3.3.

výroby skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den;

3.4.

tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností:

výroba vodního skla, kterou řeší referenční dokument Velkoobjemové anorganické látky – pevné látky a jiné (LVIC-S)

výroba polykrystalické vlny

výroba zrcadel, kterou řeší referenční dokument Povrchová úprava za použití organických rozpouštědel (STS)

Pro činnosti upravené těmito závěry o BAT mají dále význam tyto referenční dokumenty:

Referenční dokumenty

Činnost

Emise ze skladování (EFS)

Skladování surovin a nakládání s nimi

Energetická účinnost (ENE)

Celková energetická účinnost

Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Obecné principy monitorování (MON)

Monitorování emisí a spotřeby

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:

Užitý termín

Definice

Nové zařízení

Zařízení zřízené v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplné nahrazení zařízení na stávajících základech v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT.

Stávající zařízení

Zařízení, které není zařízením novým

Nová pec

Pec zřízená v místě zařízení po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplná přestavba pece po vydání těchto závěrů o BAT.

Běžná přestavba pece

Přestavba mezi kampaněmi bez výrazné změny požadavků na pec nebo technologie, při níž se zásadním způsobem neupravuje rám pece a její rozměry zůstávají v zásadě beze změny. Provádí se oprava žáruvzdorného materiálu pece, případně regenerátorů úplnou nebo částečnou výměnou materiálu.

Celková přestavba pece

Přestavba zahrnující zásadní změny požadavků na pec nebo technologie a zásadní úpravu nebo výměnu pece a souvisejícího zařízení

OBECNÉ ÚVAHY

Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší

Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) platí v případě emisí do ovzduší uvedených v těchto závěrech o BAT za referenčních podmínek uvedených v tabulce 1: suchý plyn, teplota 273,15 K, tlak 101,3 kPa.

Jednorázová měření

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrnou hodnotu ze tří místních měření, z nichž každé trvá alespoň 30 minut; u regenerativních pecí by měření mělo trvat alespoň po dobu dvou reverzací mezi komorami regenerátoru.

Kontinuální měření

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrné denní hodnoty.


Tabulka 1

Referenční podmínky pro úrovně emisí do ovzduší spojené s nejlepšími dostupnými technikami

Činnosti

Jednotka

Referenční podmínky

Tavicí činnosti

Konvenční tavicí pec s nepřetržitým provozem

mg/Nm3

8 % objemových kyslíku

Konvenční tavicí pec s přerušovaným provozem

mg/Nm3

13 % objemových kyslíku

Kyslíko-palivové pece

kg/t utavené skloviny

Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní.

Elektrické pece

mg/Nm3

nebo

kg/t utavené skloviny

Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní.

Pece na tavení frity

mg/Nm3

nebo

kg/t roztavené frity

Koncentrace se vztahují k 15 % objemovým kyslíku.

Pokud je k vytápění užívána směs plynu a vzduchu, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako koncentrace emisí (mg/Nm3).

Pokud je užíván pouze kyslíko-palivový otop, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity).

Pokud je k vytápění užívána směs paliva a vzduchu obohacená kyslíkem, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené buď jako koncentrace emisí (mg/Nm3), nebo měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity).

Všechny typy pecí

kg/t utavené skloviny

Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu utavené skloviny.

Netavicí činnosti zahrnující navazující činnosti

Všechny procesy

mg/Nm3

Bez úprav zohledňujících kyslík

Všechny procesy

kg/t skla

Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu vyrobeného skla.

Přepočet na referenční obsah kyslíku

Níže je uveden vzorec pro výpočet koncentrace emisí při referenčním množství kyslíku (viz tabulka. 1).

Formula

kde:

ER (mg/Nm3)

:

koncentrace emisí upravená na referenční množství kyslíku OR

OR (obj. %)

:

referenční množství kyslíku

EM (mg/Nm3)

:

koncentrace emisí ve vztahu k měřenému množství kyslíku OM

OM (obj. %)

:

měřené množství kyslíku

Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v oddílech 1.2 až 1.9 jako měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) vycházejí z níže uvedených výpočtů s výjimkou kyslíko-palivových pecí a omezeného počtu případů tavení v elektrických pecích, kde byly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v kg/t utavené skloviny odvozeny z konkrétních hlášených údajů.

Níže je uveden postup pro přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise.

Měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) = přepočítací koeficient × koncentrace emisí (mg/Nm3),

kde: přepočítací koeficient = (Q/P) × 10–6

a

Q

=

objem odpadního plynu v Nm3/h

P

=

výkon v tunách utavené skloviny/h

Objem odpadního plynu (Q) je dán měrnou spotřebou energie, druhem paliva a oxidačním činidlem (vzduch, vzduch obohacený kyslíkem nebo kyslík, jehož čistota závisí na výrobním procesu). Spotřeba energie je komplexní funkcí (převážně) druhu pece, druhu skla a procentního podílu skleněných střepů.

Vztah mezi koncentrací a měrným hmotnostním tokem však může ovlivnit řada činitelů, například:

druh pece (teplota předehřívání vzduchu, tavicí technologie)

druh vyráběného skla (energetické nároky na tavení)

skladba zdrojů energie (fosilní paliva/elektrický příhřev)

druh fosilního paliva (topný olej, plyn)

druh oxidačního činidla (kyslík, vzduch, vzduch obohacený kyslíkem)

procentní podíl skleněných střepů

složení kmene

stáří pece

rozměry pece

Při přepočtu úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami na měrné hmotnostní emise byly použity přepočítací koeficienty uvedené v tabulce 2.

Přepočítací koeficienty byly stanoveny podle energeticky účinných pecí a vztahují se pouze na plně vzducho-palivové pece.

Tabulka 2

Přehled koeficientů pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny podle energeticky účinných vzducho-palivových pecí

Odvětví

Koeficienty pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny

Ploché sklo

2,5 × 10–3

Obalové sklo

Obecný případ

1,5 × 10–3

Zvláštní případy (1)

Studie pro jednotlivé případy

(často 3,0 × 10–3)

Nekonečná skleněná vlákna

4,5 × 10–3

Užitkové sklo

Sodnovápenaté

2,5 × 10–3

Zvláštní případy (2)

Studie pro jednotlivé případy

(mezi 2,5 a > 10 × 10–3; často 3,0 × 10–3)

Minerální vlna

Skelná vata

2 × 10–3

Kamenná vlna – kupolové pece

2,5 × 10–3

Speciální sklo

Obrazovkové sklo (stínítkové)

3 × 10–3

Obrazovkové sklo (kónické)

2,5 × 10–3

Borokřemičité (trubkové)

4 × 10–3

Sklokeramika

6,5 × 10–3

Osvětlovací sklo (sodnovápenaté)

2,5 × 10–3

Frity

Studie pro jednotlivé případy

(mezi 5–7,5 × 10–3)

DEFINICE NĚKTERÝCH LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ

Pro účely těchto závěrů o BAT a úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, které jsou uvedeny v oddílech 1.2 až 1.9, se použijí tyto definice:

NOX vyjádřené jako NO2

Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2

SOX vyjádřené jako SO2

Celkové množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

Všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl

Fluorovodík vyjádřený jako HF

Všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF

DOBY PRO ZPRŮMĚROVÁNÍ U VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vycházejí v případě emisí odpadních vod uvedených v těchto závěrech o BAT z průměrné hodnoty složeného vzorku odebíraného po dobu 2 nebo 24 hodin.

1.1.   Obecné závěry o BAT pro výrobu skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení.

Kromě obecných nejlepších dostupných technik uvedených v tomto oddíle platí i zvláštní nejlepší dostupné techniky pro konkrétní procesy, které jsou shrnuty v oddílech 1.2–1.9.

1.1.1.   Systémy environmentálního řízení

1.   Nejlepší dostupnou technikou je postupovat podle systému environmentálního řízení, který obsahuje všechny tyto prvky:

i.

zapojení vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení;

ii.

vedením stanovená politika v oblasti životního prostředí, jejíž součástí je neustálé zdokonalování zařízení;

iii.

plánování a zavádění nezbytných postupů a cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;

iv.

zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:

a)

strukturu a odpovědnost

b)

školení, informovanost a kompetentnost

c)

komunikaci

d)

zapojení zaměstnanců

e)

dokumentaci

f)

efektivní řízení procesů

g)

programy údržby

h)

připravenost a reakce na mimořádné situace

i)

zajištění souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí.

v.

kontrolu výsledků a přijímání nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

a)

monitorování a měření (viz také referenční dokument Obecné zásady monitorování)

b)

nápravná a preventivní opatření

c)

vedení záznamů

d)

nezávislý (pokud je to možné) interní nebo externí audit s cílem zjistit, zda systém environmentálního řízení odpovídá naplánovaným opatřením a je řádně realizován a spravován;

vi.

přezkum systému environmentálního řízení vedením, pokud jde o jeho vhodnost, dostatečnost a efektivitu;

vii.

sledování vývoje ekologičtějších technologií;

viii.

zohlednění dopadů konečného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového zařízení a po celou dobu jeho provozu;

ix.

pravidelné uplatňování odvětvových referenčních hodnot.

Použití

Rozsah (např. míra podrobností) a povaha systému environmentálního řízení jsou obecně dány povahou, strukturou, rozsahem a složitostí zařízení a rozsahem jeho dopadů na životní prostředí.

1.1.2.   Energetická účinnost

2.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování měrné spotřeby energie pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Optimalizace procesů prostřednictvím řízení provozních parametrů

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Pravidelná údržba tavicí pece

iii.

Optimalizace konstrukce pece a výběr tavicí metody

Použitelné u nových zařízení

U stávajících zařízení je k realizaci zapotřebí celková přestavba pece.

iv.

Použití metod řízeného spalování

Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí

v.

Používání stále vyššího množství skleněných střepů, pokud jsou k dispozici a je to ekonomicky a technicky realizovatelné

Nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit.

vi.

Používání spalinového kotle k rekuperaci tepla, pokud je to technicky a ekonomicky realizovatelné

Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí

Použitelnost a ekonomická realizovatelnost této techniky je dána celkovou účinností, které lze dosáhnout, včetně efektivního využívání vytvořené páry.

vii.

Předehřívání kmene a skleněných střepů, pokud je to technicky a ekonomicky realizovatelné

Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí

Použitelnost se obvykle omezuje na složení kmene s více než 50 % podílem skleněných střepů.

1.1.3.   Skladování materiálu a manipulace s ním

3.   Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise prachu ze skladování pevných materiálů a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:

I.

Skladování surovin

i.

Skladování volně ložených práškových materiálů v uzavřených silech vybavených systémem na zachycování prachu (např. tkaninový filtr)

ii.

Skladování jemných materiálů v uzavřených kontejnerech nebo utěsněných pytlích

iii.

Zakrývání hrubých prašných materiálů při skladování na hromadách

iv.

Používání čisticích vozů a kropení

II.

Manipulace se surovinami

Technika

Použití

i.

U materiálů. které se přepravují nad zemí, používání uzavřených dopravníků, aby nedocházelo k úniku materiálu

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Pokud se používají pneumatické dopravníky, používání utěsněného systému s filtrem, který před vyložením vyčistí vzduch v přepravním prostoru

iii.

Vlhčení kmene

Používání této techniky je omezeno nepříznivými účinky na energetickou účinnost pecí. Pro některá složení kmene, především na výrobu borokřemičitého skla, mohou platit omezení.

iv.

Používání mírného podtlaku v peci

Použitelné jen tehdy, pokud podtlak vzniká jakou nedílná součást provozu (např. u tavicích pecí na výrobu frit), vzhledem k nepříznivému vlivu na energetickou účinnost

v.

Používání surovin, které nezpůsobují dekrepitaci (především dolomit a vápenec) Tento jev spočívá v pukání hornin působením tepla, což může mít za následek vyšší emise prachu.

Použitelné v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti surovin

vi.

Používání odsávání napojeného na filtrační systém u procesů, kde je pravděpodobný vznik prachu (např. otevírání pytlů, míchání kmene na výrobu frit, likvidace prachu z tkaninových filtrů, tavicí pece se studenou horní stavbou)

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

vii.

Používání uzavřených šroubových podavačů

viii.

Uzavření kapes podavačů

Všeobecně použitelné Aby se zařízení nepoškodilo, může být zapotřebí chlazení.

4.   Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise plynů ze skladování těkavých surovin a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:

i.

Používání nátěru s nízkou pohltivostí slunečního záření na nádrže ke skladování volně ložených surovin, u nichž dochází ke změnám teploty působením slunečního záření.

ii.

Regulace teploty při skladování těkavých surovin

iii.

Izolace nádrží určených ke skladování těkavých surovin

iv.

Řízení zásob

v.

Používání nádrží s plovoucí střechou ke skladování velkého množství těkavých ropných produktů

vi.

Používání přepravních systémů s vracením výparů k přepravě těkavých tekutin (např. z cisteren do skladovacích nádrží)

vii.

Používání nádrží s pryžovým vakem ke skladování kapalných surovin

viii.

Používání tlakových/vakuových ventilů konstruovaných na kolísání tlaku

ix.

Úprava uvolňovaných látek (např. adsorpce, absorpce, kondenzace) při skladování nebezpečných materiálů

x.

Používání plnění pod hladinu při skladování pěnivých kapalin

1.1.4.   Obecné primární techniky

5.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat spotřebu energie a emise do ovzduší kontinuálním monitorováním provozních parametrů a plánovanou údržbou tavicí pece.

Technika

Použití

Technika sestává z řady monitorovacích a údržbových úkonů, které lze provádět jednotlivě nebo je kombinovat podle druhu pece, aby se minimalizovaly účinky stárnutí pece, a mezi něž patří např. utěsňování pece a hořákových tvarovek, maximální izolace, regulace podmínek pro stabilizovaný plamen, regulace poměru palivo/vzduch apod.

Použitelné u regenerativních, rekuperačních a kyslíko-palivových pecí.

U jiných druhů pecí je použitelnost pro konkrétní zařízení třeba posoudit individuálně.

6.   Nejlepší dostupnou technikou je pečlivý výběr a řízení všech látek a surovin, které se do tavicí pece dostávají, v zájmu snížení emisí do ovzduší nebo jejich předcházení, a to používáním jedné nebo několika z následujících technik.

Technika

Použití

i.

Používání surovin a externích skleněných střepů s nízkým obsahem nečistot (např. kovů, chloridů, fluoridů)

Použitelné v rámci omezení daných druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin a paliv

ii.

Používání náhradních surovin (např. méně těkavých)

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem kovových nečistot

7.   Nejlepší dostupnou technikou je provádět pravidelně monitorování emisí a/nebo jiných relevantních provozních parametrů, např.:

Technika

Použití

i.

Kontinuální monitorování kritických provozních parametrů zajišťujících stabilitu procesů, např. teploty, přívodu paliva a proudění vzduchu

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Pravidelné monitorování provozních parametrů bránících/snižujících znečištění, např. obsahu O2 ve spalinách za účelem regulace poměru palivo/vzduch

iii.

Kontinuální monitorování emisí prachu, NOX a SO2 nebo jednorázové měření alespoň dvakrát ročně spojené s kontrolou náhradních parametrů, která zajistí správné fungování čisticího systému mezi měřeními

iv.

Kontinuální monitorování nebo pravidelné měření emisí NH3, pokud jsou užívány techniky selektivní katalytické redukce nebo selektivní nekatalytické redukce

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

v.

Kontinuální nebo pravidelné měření emisí CO, pokud se ke snižování emisí NOX používají primární techniky nebo techniky chemické redukce s použitím paliva, případně pokud může docházet k neúplnému spalování.

vi.

Pravidelné měření emisí HCl, HF, CO a kovů, zvláště pokud jsou používány suroviny obsahující tyto látky nebo pokud může docházet k neúplnému spalování

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

vii.

Kontinuální monitorování náhradních parametrů zajišťující správné fungování systému čištění odpadních plynů a udržování úrovně emisí mezi dvěma jednorázovými měřeními. Monitorování náhradních parametrů zahrnuje: přívod činidla, teplotu, přívod vody, napětí, odstraňování prachu, rychlost ventilátoru apod.

8.   Nejlepší dostupnou technikou ke snižování emisí nebo jejich předcházení je, aby systémy na čištění odpadních plynů pracovaly za běžných provozních podmínek při optimální kapacitě a dostupnosti.

Použití

Pro zvláštní provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:

i.

při spouštění a odstavování/ukončování provozu

ii.

při jiných zvláštních úkonech, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění pece a/nebo systému na čištění odpadních plynů nebo zásadní změna výroby)

iii.

v případě nedostatečného proudění odpadních plynů nebo teploty, které brání využití celé kapacity systému.

9.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise oxidu uhelnatého (CO) z tavicí pece při používání primárních technik nebo chemické redukce s použitím paliva ke snižování emisí NOX

Technika

Použití

Primární techniky ke snižování emisí NOX jsou založeny na úpravách spalování (např. snížení poměru palivo/vzduch, hořáky pro postupné spalování s nízkými emisemi NOX apod.) Chemická redukce s použitím paliva spočívá v přidávání uhlovodíkového paliva k odpadním plynům za účelem snížení emisí NOX vzniklých v peci.

Zvyšování emisí CO v důsledku použití těchto technik lze snížit důsledným řízením provozních parametrů.

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí


Tabulka 3

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise oxidu uhelnatého z tavicích pecí

Parametr

Úroveò emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

Oxid uhelnatý vyjádřený jako CO

< 100 mg/Nm3

10.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise amoniaku (NH 3) při používání technik selektivní katalytické redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) k účinnému snižování emisí NOX.

Technika

Použití

Technika spočívá v navozování a udržování vhodných provozních podmínek pro systémy čištění odpadních plynů selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí za účelem snižování emisí nezreagovaného amoniaku.

Použitelné u tavicích pecí vybavených selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí


Tabulka 4

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise amoniaku při použití technik selektivní katalytické nebo nekatalytické redukce

Parametr

Úrovnì emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (3)

Amoniak, vyjádřený jako NH3

< 5–30 mg/Nm3

11.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise boru z tavicí pece, pokud jsou do kmene přidávány sloučeniny boru, a to pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (4)

Použití

i.

Provoz filtračního systému při vhodné teplotě, aby se podpořilo odlučování sloučenin boru v pevném skupenství, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že některé druhy kyseliny borité mohou být v kouřovém plynu přítomny jako plynné sloučeniny při teplotách nižších než 200 °C nebo až 60 °C.

Použitelnost pro stávající zařízení může být limitována technickým omezením vyplývajícím z umístění a vlastností stávajícího filtračního systému.

ii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění v kombinaci s filtračním systémem

Použitelnost může být omezena nižší účinností odstraňování jiných plynných znečišťujících látek (SOX, HCl, HF) způsobenou ukládáním sloučenin boru na povrchu suchého zásaditého činidla.

iii.

Používání mokrého čištění

Použitelnost u stávajících zařízení může být omezena potřebou zvláštního čištění odpadních vod.

Monitorování

Monitorování emisí boru by mělo být prováděno podle zvláštní metodiky umožňující měření pevných i plynných forem a zjištění účinnosti odstraňování těchto druhů z kouřových plynů.

1.1.5.   Emise do vod ze sklářských výrobních procesů

12.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování spotřeby vody pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Minimalizace úniků a netěsností

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Opětovné využívání vody použité k chlazení a čištění poté, co je vyčištěna

Tato technika je všeobecně použitelná.

Recirkulaci vody používané k praní plynů lze použít u většiny pracích systémů; může však být zapotřebí pravidelného vypouštění a výměny pracího média.

iii.

Používání polouzavřeného vodního systému, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné

Použitelnost této techniky může být omezená vzhledem k požadavkům souvisejícím s řízením bezpečnosti výrobního procesu. Konkrétně:

pokud to bezpečnost vyžaduje, může se používat otevřený chladicí systém (např. při incidentech, kdy je třeba chladit velké množství skla).

vodu používanou při některých zvláštních procesech (např. navazující činnost v odvětví nekonečných skleněných vláken, chemické leštění v odvětví užitkového a speciálního skla apod.) může být nutné úplně nebo zčásti vypouštět do systému čištění odpadních vod.

13.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat zatížení vypouštěných odpadních vod emisemi používáním jednoho nebo několika z následujících systémů čištění odpadních vod:

Technika

Použití

i.

Standardní techniky omezování znečištění, např. usazování, prosévání, stírání, neutralizace, filtrace, aerace, srážení, koagulace a flokulace apod.

Standardní osvědčené postupy pro snižování emisí při skladování kapalných surovin a meziproduktů, např. ochranné obaly, inspekce nádrží, ochrana před přeplněním apod.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Biologické čištění, např. aktivovaný kal nebo biofiltrace k odstranění/rozložení organických sloučenin

Použitelnost se omezuje na odvětví, kde se ve výrobním procesu využívají organické látky (např. odvětví nekonečných skleněných vláken a minerální vlny).

iii.

Vypouštění do obecních čistíren odpadních vod

Použitelné u zařízení, kde je nutné další snižování množství znečišťujících látek

iv.

Externí opětovné využívání odpadních vod

Použitelnost se většinou omezuje na odvětví frit (možné opětovné využití při výrobě keramiky).


Tabulka 5

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro vypouštění odpadních vod z výroby skla do povrchových vod

Parametr (5)

Jednotka

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (6)

(směsný vzorek)

pH

6,5–9

Celkové množství rozpuštěných pevných látek

mg/l

< 30

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

mg/l

< 5–130 (7)

Sírany, vyjádřené jako SO4 2–

mg/l

< 1 000

Fluoridy, vyjádřené jako F

mg/l

< 6 (8)

Celkové uhlovodíky

mg/l

< 15 (9)

Olovo, vyjádřené jako Pb

mg/l

< 0,05 – 0,3 (10)

Antimon, vyjádřený jako Sb

mg/l

< 0,5

Arzen, vyjádřený jako As

mg/l

< 0,3

Barium, vyjádřené jako Ba

mg/l

< 3,0

Zinek, vyjádřený jako Zn

mg/l

< 0,5

Měď, vyjádřená jako Cu

mg/l

< 0,3

Chrom, vyjádřený jako Cr

mg/l

< 0,3

Kadmium, vyjádřené jako Cd

mg/l

< 0,05

Cín, vyjádřený jako Sn

mg/l

< 0,5

Nikl, vyjádřený jako Ni

mg/l

< 0,5

Amoniak, vyjádřený jako NH4

mg/l

< 10

Bor, vyjádřený jako B

mg/l

< 1–3

Fenol

mg/l

< 1

1.1.6.   Odpad ze sklářských výrobních procesů

14.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování produkce pevného odpadu určeného k odstranění pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Recyklace odpadního kmene, pokud to umožňují nároky na kvalitu

Použitelnost může být omezená vzhledem k nárokům na kvalitu výsledného skleněného výrobku.

ii.

Minimalizace úniku materiálu při skladování surovin a nakládání s nimi

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Recyklace vlastních skleněných střepů ze zmetkových výrobků

Většinou nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit

iv.

Recyklace prachu přidáváním do kmene, pokud to umožňují nároky na kvalitu

Použitelnost mohou omezovat různé faktory:

nároky na kvalitu výsledného skleněného výrobku

procentní podíl skleněných střepů v kmeni

možné unášení a koroze žáruvzdorných materiálů

omezení vyplývající z bilance síry

v.

Zhodnocování pevného odpadu a/nebo kalu vhodným využíváním v zařízení (např. kal z čištění odpadních vod) nebo v jiných průmyslových odvětvích

Všeobecně použitelné v odvětví výroby užitkového skla (kal z broušení olovnatého křišťálového skla) a obalového skla (jemné skleněné částice smíšené s olejem)

Omezená použitelnost v jiných odvětvích sklářské výroby z důvodu nepředvídatelného složení, kontaminace, malého objemu a ekonomické proveditelnosti.

vi.

Zhodnocování žáruvzdorných materiálů po ukončení životnosti možným použitím v jiných průmyslových odvětvích

Použitelnost je limitovaná vzhledem k omezením ze strany výrobců žáruvzdorných materiálů a potenciálních uživatelů.

vii.

Používání briket z odpadu určeného k recyklaci s cementovým pojivem v horkovětrných kupolových pecích, pokud to umožňují požadavky na kvalitu

Použitelnost briket z odpadu s cementovým pojivem se omezuje na odvětví výroby kamenné vlny.

Měl by se hledat kompromis mezi emisemi do ovzduší a vznikem pevného odpadu.

1.1.7.   Hluk ze sklářských výrobních procesů

15.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí hluku pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

i.

Vypracování posouzení hluku v životním prostředí a vytvoření plánu snižování hluku vhodného pro místní prostředí

ii.

Uzavření hlučného vybavení/provozu do samostatné konstrukce/jednotky

iii.

Používání valů na odstínění zdroje hluku

iv.

Provádění hlučných venkovních činností přes den

v.

Používání protihlukových stěn nebo přírodních zábran (stromy, keře) mezi zařízením a chráněnou oblastí v závislosti na místních podmínkách

1.2.   Závěry o BAT pro výrobu obalového skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu obalového skla.

1.2.1.   Emise prachu z tavicích pecí

16.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním systému na čištění kouřových plynů, např. elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru.

Technika (11)

Použití

Systémy na čištění kouřových plynů využívají koncové techniky založené na filtraci všech materiálů, které jsou v místě měření v pevném skupenství.

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 6

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (12)

Prach

< 10–20

< 0,015– 0,06

1.2.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

17.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

I.

primární techniky, např.:

Technika (13)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Speciální konstrukce pece

Použitelnost se omezuje na složení kmene s vysokým podílem externích skleněných střepů (> 70 %).

Použití vyžaduje celkovou přestavbu tavicí pece.

Zvláštní omezení může způsobovat tvar pece (úzká a dlouhá).

iii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iv.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

II.

sekundární techniky, např.:

Technika (14)

Použití

i.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

K použití může být nutná modernizace systému na zachycování prachu, aby se zaručila koncentrace prachu nižší než 10–15 mg/Nm3, a instalace odsiřovacího systému na odstraňování emisí SOX.

S ohledem na optimální interval provozních teplot se použitelnost omezuje na využívání elektrostatických odlučovačů. S tkaninovými filtry se technika většinou nepoužívá, protože by vzhledem k nízké provozní teplotě v rozmezí 180–200 °C bylo nutné ohřívání odpadních plynů.

K zavedení této techniky může být nutné mít k dispozici velký prostor.

ii.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Tuto techniku lze využít u rekuperačních pecí.

Velmi omezená použitelnost u konvenčních regenerativních pecí, u nichž je těžké dostat se do správného teplotního intervalu nebo není možné řádně promísit kouřové plyny s činidlem

Lze ji použít u nových regenerativních pecí vybavených dělenými regenerátory, teplotní interval se však obtížně udržuje kvůli reverzaci mezi komorami, která způsobuje cyklické změny teploty.

Tabulka 7

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (15)

NOX vyjádřené jako NO2

Úpravy spalování, speciální konstrukce pecí (16)  (17)

500–800

0,75–1,2

Elektrická tavba

< 100

< 0,3

Kyslíko-palivová tavba (18)

Nelze použít.

< 0,5–0,8

Sekundární techniky

< 500

< 0,75

18.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo je z důvodu zajištění kvality výsledného výrobku nutné vytvořit v peci zvláštní spalovací podmínky, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 7.

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se do kmene přidávají dusičnany u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně, je uvedena v tabulce 8.

Technika (19)

Použití

Primární techniky

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Dusičnany se používají u vysoce kvalitních výrobků (tj. lékovek, flakónů a nádobek na kosmetické přípravky).

K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Alternativou k používání dusičnanů jsou také úpravy procesů (např. zvláštní podmínky oxidačního spalování).

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 8

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví obalového skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo pokud se používají zvláštní podmínky oxidačního spalování u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (20)

NOX vyjádřené jako NO2

Primární techniky

< 1 000

< 3

1.2.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

19.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (21)

Použití

i.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů).

Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla.

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 9

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Palivo

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (22)  (23)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (24)

SOX vyjádřené jako SO2

Zemní plyn

< 200–500

< 0,3– 0,75

Topný olej (25)

< 500–1 200

< 0,75 – 1,8

1.2.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

20.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece (případně v kombinaci s kouřovými plyny z povrchových úprav na horkém konci) používáním jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (26)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 10

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (27)

Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (28)

< 10–20

< 0,02 – 0,03

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–5

< 0,001 – 0,008

1.2.5.   Emise kovů z tavicích pecí

21.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (29)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace sloučenin kovů přidávaných do kmene, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla v rámci požadavků na kvalitu spotřebního skla

iii.

Používání filtračního systému (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač)

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

iv.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 11

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (30)  (31)  (32)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (33)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1 (34)

< 0,3 – 1,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 1,5–7,5 × 10–3

1.2.6.   Emise z navazujících procesů

22.   Pokud se k povrchových úpravám na horkém konci používají cínové, organocínové nebo titanové sloučeniny, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí používáním jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Minimalizace úniku materiálu používaného k povrchovým úpravám dobrým těsněním aplikačního systému a používáním účinných odsávacích digestoří.

Kvalitní konstrukce a těsnění aplikačního systému je zásadní pro minimalizaci úniku nezreagovaného materiálu do ovzduší.

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Kombinace kouřového plynu z povrchových úprav s odpadním plynem z tavicích pecí nebo se spalovacím vzduchem z pece, pokud je používán systém sekundární úpravy (filtr a zařízení na suché nebo polosuché čištění)

Podle chemické kompatibility je možné před úpravou mísit odpadní plyny z povrchových úprav s jinými kouřovými plyny. Lze použít tyto dvě možnosti:

kombinace s kouřovými plyny z tavicí pece před systémem sekundární úpravy (suché nebo polosuché čištění a filtrační systém)

kombinace se spalovacím vzduchem před vstupem do regenerátoru s následným sekundárním čištěním odpadních plynů vzniklých při tavbě (suché nebo polosuché čištění + filtrační systém)

Kombinace s kouřovými plyny z tavicí pece je všeobecně použitelná.

Kombinování se spalovacím vzduchem může podléhat technickým omezením vzhledem k možnému vlivu na chemii skla a na materiály použité v regenerátoru.

iii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění nebo suchého čištění v kombinaci s filtrací (35)

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.


Tabulka 12

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z povrchových úprav na horkém konci v odvětví obalového skla, pokud se kouřové plyny z navazujících procesů upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

< 10

Sloučeniny titanu vyjádřené jako Ti

< 5

Sloučeniny cínu včetně organocínových, vyjádřené jako Sn

< 5

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 30

23.   Pokud se k povrchovým úpravám používá SO3, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí SOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (36)

Použití

i.

Minimalizace úniku materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Kvalitní konstrukce a údržba aplikačního systému je zásadní pro minimalizaci úniku nezreagovaného materiálu do ovzduší.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění


Tabulka 13

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z navazujících procesů využívajících SO3 k povrchovým úpravám v odvětví obalového skla, pokud se emise upravují samostatně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

SOx vyjádřené jako SO2

< 100–200

1.3.   Závěry o BAT pro výrobu plochého skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu plochého skla.

1.3.1.   Emise prachu z tavicích pecí

24.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.

Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

Tabulka 14

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (37)

Prach

< 10–20

< 0,025 – 0,05

1.3.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

25.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

I.

primární techniky, např.:

Technika (38)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelnost se omezuje na nízkokapacitní pece pro výrobu speciálního plochého skla a na specifické podmínky pro dané zařízení vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních).

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Souhrn opatření FENIX

Založen na kombinaci různých primárních technik optimalizace spalování v regenerativních pecích na plavené sklo s příčnými plameny Hlavní rysy:

snížení přebytku vzduchu

potlačení tepelných uzlů a homogenizace teploty plamene

regulované mísení paliva a spalovacího vzduchu

Použitelnost se omezuje na regenerativní pece s příčnými plameny.

Použitelné u nových pecí

U stávajících pecí je tuto techniku nutné přímo začlenit do návrhu a stavby pece při její celkové přestavbě.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

II.

sekundární techniky, např.:

Technika (39)

Použití

i.

Chemická redukce s použitím paliva

Použitelné u regenerativních pecí

Použitelnost je omezena zvýšenou spotřebou paliva a následným ekonomickým dopadem a dopadem na životní prostředí

ii.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

K použití může být nutná modernizace systému na zachycování prachu, aby se zaručila koncentrace prachu nižší než 10–15 mg/Nm3, a instalace odsiřovacího systému na odstraňování emisí SOX.

S ohledem na optimální interval provozních teplot se použitelnost omezuje na využívání elektrostatických odlučovačů. S tkaninovými filtry se technika většinou nepoužívá, protože by vzhledem k nízké provozní teplotě v rozmezí 180–200 °C bylo nutné ohřívání odpadních plynů.

K zavedení této techniky může být nutné mít k dispozici velký prostor.

Tabulka 15

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (40)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (41)

NOX vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

Souhrn opatření FENIX (42)

700–800

1,75 – 2,0

Kyslíko-palivová tavba (43)

Nelze použít.

< 1,25–2,0

Sekundární techniky (44)

400–700

1,0 – 1,75

26.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami. Pokud se uplatňují sekundární techniky, platí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tabulce 15.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 16.

Technika (45)

Použití

Primární techniky

 

Minimalizace obsahu dusičnanů ve složení kmene

 

Dusičnany se používají na speciální výrobky (např. barevné sklo).

 

K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 16

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla, pokud se k výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní používají dusičnany

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (46)

NOX vyjádřené jako NO2

Primární techniky

< 1 200

< 3

1.3.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

27.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (47)

Použití

i.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů).

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 17

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Palivo

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (48)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (49)

SOx vyjádřené jako SO2

Zemní plyn

< 300–500

< 0,75–1,25

Topný olej (50)  (51)

500–1 300

1,25–3,25

1.3.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

28.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (52)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 18

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (53)

Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (54)

< 10–25

< 0,025 – 0,0625

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–4

< 0,0025 – 0,010

1.3.5.   Emise kovů z tavicích pecí

29.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (55)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Používání filtračního systému

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 19

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví plochého skla, s výjimkou skla barveného selenem

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (56)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (57)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1

< 0,5–2,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 2,5–12,5 × 10–3

30.   Pokud se k barvení skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (58)

Použití

i.

Minimalizace odpařování selenu z kmene výběrem surovin s vyšší účinností zadržování ve skle a nižší těkavostí

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Používání filtračního systému

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 20

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece při výrobě barevného skla v odvětví plochého skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (59)  (60)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (61)

Sloučeniny selenu, vyjádřené jako Se

1–3

< 2,5–7,5 × 10–3

1.3.6.   Emise z navazujících procesů

31.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí do ovzduší z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (62)

Použití

i.

Minimalizace úniku materiálu používaného k povrchovým úpravám plochého skla zajištěním kvalitního těsnění aplikačního systému

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Minimalizace úniků SO2 z tunelové chladicí pece pomocí optimálního provozu řídícího systému

iii.

Kombinace emisí SO2 z chladicí pece s odpadními plyny z tavicí pece, pokud je to technicky proveditelné a pokud je používán systém sekundární úpravy (filtr a zařízení na suché nebo polosuché čištění)

iv.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění nebo suchého čištění a filtrace

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

Výběr techniky a její účinnost závisí na složení odpadních plynů v místě vstupu.


Tabulka 21

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví plochého skla, pokud se emise upravují odděleně.

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

< 15–20

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–5

SOX vyjádřené jako SO2

< 200

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5

1.4.   Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu nekonečných skleněných vláken.

1.4.1.   Emise prachu z tavicích pecí

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tomto oddíle se vztahují ke všem materiálům, které jsou v místě měření v pevném skupenství, včetně pevných sloučenin boru. Sloučeniny boru, které jsou v bodě měření plynné, zahrnuty nejsou.

32.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (63)

Použití

i.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Primární technikou ke snížení emisí prachu, které vznikají především v důsledku těkavosti, je příprava takového složení kmene, které neobsahuje sloučeniny boru nebo jich obsahuje malé množství. Bor je hlavní složkou částic unikajících z tavicí pece.

Použití techniky je omezeno otázkami práv duševního vlastnictví, protože složení kmene bez boru nebo s nízkým obsahem boru jsou chráněna patentem.

ii.

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití u nových zařízení, kde při výběru umístění a vlastností filtru neexistují žádná omezení.

iii.

Systém mokrého čištění

Použití u stávajících zařízení může být omezeno technickými aspekty, např. potřebou zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 22

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (64)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (65)

Prach

< 10–20

< 0,045 – 0,09

1.4.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

33.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (66)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí v rámci omezení daných energetickou účinností pece a vyšší spotřebou paliva Většina pecí je již rekuperačního typu.

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 23

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

 

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny

NOX vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

< 600–1 000

< 2,7–4,5 (67)

Kyslíko-palivová tavba (68)

Nelze použít.

< 0,5–1,5

1.4.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

34.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (69)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů), které je třeba zlikvidovat.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

Vysoká koncentrace sloučenin boru v kouřových plynech může snižovat účinnost činidla užívaného v systémech na suché nebo polosuché čištěné ke snižování emisí.

iv.

Používání mokrého čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 24

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Palivo

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (70)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (71)

SOx vyjádřené jako SO2

Zemní plyn (72)

< 200–800

< 0,9–3,6

Topný olej (73)  (74)

< 500–1 000

< 2,25–4,5

1.4.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

35.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (75)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu fluoru ve složení kmene

Minimalizace emisí fluoru z tavicího procesu lze dosáhnout takto:

minimalizací/snížením množství sloučenin fluoru (např. fluoritu) přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru se využívají k optimalizaci tavicího procesu, usnadňují tvorbu vláken a minimalizují lámání vláken.

nahrazování sloučenin fluoru jinými materiály (např. sírany)

Nahrazování sloučenin fluoru jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku.

iii.

suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iv.

mokré čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 25

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (76)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

< 0,05

Fluorovodík vyjádřený jako HF (77)

< 5–15

< 0,02– 0,07

1.4.5.   Emise kovů z tavicích pecí

36.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (78)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

ii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Mokré čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 26

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (79)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (80)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1

< 0,9–4,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–3

< 4,5–13,5 × 10–3

1.4.6.   Emise z navazujících procesů

37.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (81)

Použití

i.

Systémy mokrého čištění

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné k úpravě odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo sekundárních procesů, při nichž se používá pojivo, které se musí vytvrzovat nebo vysoušet.

ii.

Mokrý elektrostatický odlučovač

iii.

Filtrační systém (tkaninový filtr)

Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů vznikajících při řezání a frézování výrobků.


Tabulka 27

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví nekonečných skleněných vláken, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Emise z tváření a povrchových úprav

Prach

< 5–20

Formaldehyd

< 10

Amoniak

< 30

Celkové těkavé organické sloučeniny vyjádřené jako C

< 20

Emise z řezání a frézování

Prach

< 5–20

1.5.   Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu užitkového skla.

1.5.1.   Emise prachu z tavicích pecí

38.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (82)

Použití

i.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Složení kmene může obsahovat silně těkavé složky (např. bor, fluoridy), což výrazně přispívá ke tvoření emisí prachu z tavicí pece.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem vyráběného skla a dostupností náhradních surovin.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

iv.

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

v.

Systém mokrého čištění

Použití se omezuje na konkrétní případy, především u elektrických tavicích pecí, kde je objem kouřových plynů a emisí prachu většinou malý a souvisí s unášením částic kmene.


Tabulka 28

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (83)

Prach

< 10–20 (84)

< 0,03– 0,06

< 1–10 (85)

< 0,003– 0,03

1.5.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

39.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (86)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Speciální konstrukce pece

Použitelnost se omezuje na složení kmene s vysokým podílem externích skleněných střepů (> 70 %).

Použití vyžaduje celkovou přestavbu tavicí pece.

Zvláštní omezení může způsobovat tvar pece (úzká a dlouhá).

iii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iv.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 29

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (87)

NOx vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

Speciální konstrukce pece

< 500–1 000

< 1,25–2,5

Elektrická tavba

< 100

< 0,3

Kyslíko-palivová tavba (88)

Nelze použít.

< 0,5–1,5

40.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 29.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 30.

Technika (89)

Použití

Primární techniky

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Dusičnany se používají u vysoce kvalitních výrobků, kdy se vyrábí vysoce čiré nebo speciální sklo. K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 30

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případech, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany

Parametr

Typ pece

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny

NOX vyjádřené jako NO2

Konvenční vzducho-palivové pece

< 500–1 500

< 1,25 – 3,75 (90)

Elektrická tavba

< 300–500

< 8–10

1.5.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

41.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (91)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů).

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 31

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Palivo/tavicí technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (92)

SOx vyjádřené jako SO2

Zemní plyn

< 200–300

< 0,5– 0,75

Topný olej (93)

< 1 000

< 2,5

Elektrická tavba

< 100

< 0,25

1.5.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

42.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (94)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu fluoru ve složení kmene a optimalizace látkové bilance fluoru

Minimalizace emisí fluoru z tavicího procesu lze dosáhnout minimalizací/snížením množství sloučenin fluorů (např. fluoritu) přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru se do kmene přidávají pro dosažení neprůhledného nebo zakaleného vzhledu skla.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iv.

Mokré čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.

Použitelnost této techniky mohou omezovat vysoké náklady a aspekty spojené s čištěním odpadních vod včetně omezení souvisejících s recyklací kalu nebo pevných usazenin z čištění vod.


Tabulka 32

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (95)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl (96)  (97)

< 10–20

< 0,03–0,06

Fluorovodík vyjádřený jako HF (98)

< 1–5

< 0,003–0,015

1.5.5.   Emise kovů z tavicích pecí

43.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (99)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu kovových sloučenin přidávaných do kmene vhodným výběrem surovin, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla nebo pokud je třeba dosáhnout u skla zvláštních vlastností

U výroby křišťálového a olovnatého křišťálového skla je minimalizace obsahu kovových sloučenin omezena na hodnoty uvedené ve směrnici 69/493/EHS, která obsahuje klasifikaci chemického složení výsledných skleněných výrobků.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 33

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví užitkového skla, s výjimkou skla odbarvovaného selenem

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (100)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (101)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1

< 0,6–3 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 3–15 × 10–3

44.   Pokud se k odbarvování skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (102)

Použití

i.

Minimalizace obsahu selenu přidávaného do kmene vhodným výběrem surovin

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 34

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při odbarvování skla používají sloučeniny selenu

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (103)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (104)

Sloučeniny selenu vyjádřené jako Se

< 1

< 3 × 10–3

45.   Pokud se k výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise olova z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (105)

Použití

i.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

ii.

Tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Elektrostatický odlučovač

iv.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 35

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise olova z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (106)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (107)

Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb

< 0,5–1

< 1–3 × 10–3

1.5.6.   Emise z navazujících procesů

46.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (108)

Použití

i.

Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání systému tkaninových filtrů


Tabulka 36

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z prašných navazujících procesů v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

< 1–10

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (109)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (109)

< 1–5

Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb (110)

< 1–1,5

47.   U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (111)

Použití

i.

Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění


Tabulka 37

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

1.6.   Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu speciálního skla.

1.6.1.   Emise prachu z tavicích pecí

48.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (112)

Použití

i.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Složení kmene může obsahovat silně těkavé složky (např. bor, fluoridy), které jsou hlavní složkou prachu z tavicí pece.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu vyráběného skla.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 38

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (113)

Prach

< 10–20

< 0,03–0,13

< 1–10 (114)

< 0,003–0,065

1.6.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

49.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

I.

primární techniky, např.:

Technika (115)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

II.

sekundární techniky, např.:

Technika (116)

Použití

i.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

K použití může být nutná modernizace systému na zachycování prachu, aby se zaručila koncentrace prachu nižší než 10–15 mg/Nm3, a instalace odsiřovacího systému na odstraňování emisí SOX.

S ohledem na optimální interval provozních teplot se použitelnost omezuje na využívání elektrostatických odlučovačů. S tkaninovými filtry se technika většinou nepoužívá, protože by vzhledem k nízké provozní teplotě v rozmezí 180–200 °C bylo nutné ohřívání odpadních plynů.

K zavedení této techniky může být nutné mít k dispozici velký prostor.

ii.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Velmi omezená použitelnost u konvenčních regenerativních pecí, u nichž je těžké dostat se do správného teplotního intervalu nebo není možné řádně promísit kouřové plyny s činidlem

Lze ji použít u nových regenerativních pecí vybavených dělenými regenerátory, teplotní interval se však obtížně udržuje kvůli reverzaci mezi komorami, která způsobuje cyklické změny teploty.

Tabulka 39

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (117)

NOX vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

600–800

1,5 – 3,2

Elektrická tavba

< 100

< 0,25 – 0,4

Kyslíko-palivová tavba (118)  (119)

Nelze použít.

< 1–3

Sekundární techniky

< 500

< 1–3

50.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci buď s primárními, nebo se sekundárními technikami.

Technika (120)

Použití

Primární techniky

Minimalizace obsahu dusičnanů ve složení kmene

Dusičnany se používají u vysoce kvalitních výrobků, kde je třeba dosáhnout zvláštních vlastností skla. K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 40

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (121)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (122)

NOX vyjádřené jako NO2

Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami

< 500–1 000

< 1–6

1.6.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

51.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (123)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 41

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Palivo/tavba technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (124)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (125)

SOX vyjádřené jako SO2

Zemní plyn,

elektrická tavba (126)

< 30–200

< 0,08–0,5

Topný olej (127)

500–800

1,25–2

1.6.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

52.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (128)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu fluoru a/nebo chloru v kmeni a optimalizace látkové bilance fluoru a/nebo chloru

Sloučeniny fluoru se používají k dosažení konkrétních vlastností u speciálního skla (tj. neprůhledné osvětlovací sklo, optické sklo),

Sloučeniny chloru se mohou požívat jako čeřidla při výrobě borokřemičitého skla.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 42

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (129)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl (130)

< 10–20

< 0,03 – 0,05

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–5

< 0,003 – 0,04 (131)

1.6.5.   Emise kovů z tavicích pecí

53.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (132)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu kovových sloučenin přidávaných do kmene vhodným výběrem surovin, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla nebo pokud je třeba dosáhnout u skla zvláštních vlastností

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 43

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (133)  (134)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (135)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,1–1

< 0,3–3 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 3–15 × 10–3

1.6.6.   Emise z navazujících procesů

54.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (136)

Použití

i.

Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání systému tkaninových filtrů


Tabulka 44

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu a kovů z navazujících procesů v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

1–10

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (137)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (137)

< 1–5

55.   U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (138)

Popis

i.

Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění


Tabulka 45

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

1.7.   Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu minerální vlny.

1.7.1.   Emise prachu z tavicích pecí

56.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.

Technika (139)

Použití

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.

Elektrostatické odlučovače nelze použít u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny vzhledem k riziku výbuchu způsobeného vznícením oxidu uhelnatého, který v peci vzniká.


Tabulka 46

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (140)

Prach

< 10–20

< 0,02– 0,050

1.7.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

57.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (141)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 47

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Produkt

Tavicí technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (142)

NOX vyjádřené jako NO2

Skelná vata

Vzducho-palivové a elektrické pece

< 200–500

< 0,4–1,0

Kyslíko-palivová tavba (143)

Nelze použít.

< 0,5

Kamenná vlna

Všechny typy pecí

< 400–500

< 1,0–1,25

58.   Pokud se při výrobě skelné vaty do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (144)

Použití

i.

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Pokud kmen obsahuje vyšší podíl externích skleněných střepů, přidávají se do něj dusičnany jako oxidační činidlo ke kompenzaci přítomnosti organických látek ve střepech.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

ii.

Elektrická tavba

Tato technika je všeobecně použitelná.

K zavedení elektrické tavby je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Tato technika je všeobecně použitelná.

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 48

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí při výrobě skelné vaty, pokud se do kmene přidávají dusičnany

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (145)

NOX vyjádřené jako NO2

Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními technikami

< 500–700

< 1,0–1,4 (146)

1.7.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

59.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (147)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Při výrobě skelné vaty je tato technika všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin s nízkým obsahem síry, především externích skleněných střepů. Vysoký podíl externích skleněných střepů v kmeni omezuje možnost optimalizovat bilanci síry vzhledem k proměnlivému obsahu síry.

Při výrobě kamenné vlny může být při optimalizaci bilance síry nutný kompromis mezi odstraňováním emisí SOX z kouřových plynů a snižováním množství pevných odpadů vznikajících při úpravě kouřových plynů (prach z filtrů) a/nebo při zvlákňování, které mohou být recyklovány přidáváním do kmene (cementové brikety), nebo je může být nutné likvidovat.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56).

iv.

Používání mokrého čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 49

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Produkt/podmínky

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (148)

SOX vyjádřené jako SO2

Skelná vata

Plynové a elektrické pece (149)

< 50–150

< 0,1– 0,3

Kamenná vlna

Plynové a elektrické pece

< 350

< 0,9

Kupolové pece bez briket nebo recyklace kalu (150)

< 400

< 1,0

Kupolové pece s použitím briket nebo recyklace kalu (151)

< 1 400

< 3,5

1.7.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

60.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (152)

Popis

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56).


Tabulka 50

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Produkt

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (153)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

Skelná vata

< 5–10

< 0,01– 0,02

Kamenná vlna

< 10–30

< 0,025– 0,075

Fluorovodík vyjádřený jako HF

Všechny produkty

< 1–5

< 0,002– 0,013 (154)

1.7.5.   Emise sirovodíku (H2S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vlny

61.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí H2S z tavicí pece pomocí spalovacího zařízení na odpadních plyny, kde dochází k oxidaci sirovodíku na SO2.

Technika (155)

Použití

Spalovací zařízení na odpadní plyny

Tato technika je všeobecně použitelná u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny.


Tabulka 51

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise H2S z tavicí pece při výrobě kamenné vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (156)

Sirovodík vyjádřený jako H2S

< 2

< 0,005

1.7.6.   Emise kovů z tavicích pecí

62.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (157)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

Přidávání manganu jako oxidačního činidla do kmene při výrobě skelné vaty závisí na množství a kvalitě externích skleněných střepů obsažených v kmeni a v závislosti na tom ho lze minimalizovat.

ii.

Používání filtračního systému

U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56).


Tabulka 52

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (158)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (159)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1 (160)

< 0,4–2,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–2 (160)

< 2–5 × 10–3

1.7.7.   Emise z navazujících procesů

63.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (161)

Použití

i.

Proudové odlučovače a cyklony

Tato technika je založena na odstraňování částic a kapek z odpadních plynů narážením částic a odstraňování plynných látek částečnou absorpcí vodou. V proudových odlučovačích se většinou využívá užitková voda. Recyklovaná užitková voda se před opětovným použitím filtruje.

Tato technika je v odvětví minerální vlny všeobecně použitelná, zvláště při výrobě skelné vaty k čištění emisí z tváření (povrchové úpravy vláken).

Omezená použitelnost při výrobě kamenné vlny vzhledem k možnému nepříznivému vlivu na jiné používané techniky snižování emisí.

ii.

Pračky plynů

Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení).

iii.

Mokré elektrostatické odlučovače

Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) a z vytvrzovacích pecí nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení).

iv.

Filtry z kamenné vlny

Filtr sestává z ocelové nebo betonové konstrukce, na niž se upevňují pláty kamenné vlny, které slouží jako filtrační médium. Filtrační médium je třeba pravidelně čistit nebo měnit. Tento filtr je vhodný pro odpadní plyny s vysokým obsahem vlhkosti a přilnavých částic.

Použitelnost se omezuje především na odpadní plyny z tváření a/nebo z vytvrzovacích pecí při výrobě kamenné vlny.

v.

Spalování odpadních plynů

Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů z vytvrzovacích pecí, především při výrobě kamenné vlny.

Její používání u kombinovaných odpadních plynů (z tváření a tvrzení) není ekonomicky únosné vzhledem k velkému objemu, nízké koncentraci a nízké teplotě odpadních plynů.


Tabulka 53

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví minerální vlny, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t hotový výrobek

Tváření – kombinované emise z tváření a tvrzení – kombinované emise z tváření, tvrzení a chlazení

Celkové částice

< 20–50

Fenol

< 5–10

Formaldehyd

< 2–5

Amoniak

30–60

Aminy

< 3

Celkové těkavé organické sloučeniny

10–30

Emise z vytvrzovacích pecí  (162)  (163)

Celkové částice

< 5–30

< 0,2

Fenol

< 2–5

< 0,03

Formaldehyd

< 2–5

< 0,03

Amoniak

< 20–60

< 0,4

Aminy

< 2

< 0,01

Celkové těkavé organické sloučeniny

< 10

< 0,065

NOX vyjádřené jako NO2

< 100–200

< 1

1.8.   Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu vysokoteplotní izolační vlny.

1.8.1.   Emise prachu z tavení a navazujících procesů

64.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí filtračního systému.

Technika (164)

Použití

Filtrační systém je většinou tvořen tkaninovým filtrem.

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 54

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

Čištění kouřových plynů pomocí filtračních systémů

< 5–20 (165)

65.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (166)

Použití

i.

Minimalizace úniku produktu kvalitním utěsněním výrobní linky, pokud je to technicky možné.

K potenciálním zdrojům emisí prachu patří:

tvorba vláken a ukládání

tvorba koberce (zpevňování)

spalování maziva

řezání, ořezávání a balení hotového výrobku

Kvalitní konstrukce, těsnění a údržba systémů navazujícího zpracovávání je zásadní pro minimalizaci úniku materiálu do ovzduší.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Řezání, ořezávání a balení ve vakuu s použitím účinného odsávacího systému ve spojení s tkaninovým filtrem

Vyvíjení podtlaku v pracovním místě (např. řezací stroj nebo kartonová krabice na balení) za účelem odsávání uvolněných částic a vláken a jejich odvádění ke tkaninovému filtru

iii.

Používání systému tkaninových filtrů (166)

Odpadní plyny z navazujících procesů (např. tvorba vláken, tvorba koberce, vypalování maziva) se odvádějí do čisticího systému sestávajícího z tkaninového filtru.


Tabulka 55

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro prašné navazující procesy v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach (167)

1–5

1.8.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavení a navazujících procesů

66.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise NOX z pece na vypalování maziva regulací a/nebo úpravami spalování.

Technika

Použití

Regulace a/nebo úprava spalování

Techniky snižující vznik tepelných emisí NOX zahrnují regulaci hlavních parametrů spalování:

poměr palivo/vzduch (obsah kyslíku v reakční zóně)

teplota plamene

čas pobytu ve vysokoteplotní zóně

Vhodná regulace spalování spočívá v navození podmínek, které jsou nejméně příznivé pro vznik NOX.

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 56

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

NOX vyjádřené jako NO2

Regulace a/nebo úprava spalování

100–200

1.8.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavení a navazujících procesů

67.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicích pecí a navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (168)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem síry do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 57

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí a z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

SOx vyjádřené jako SO2

Primární techniky

< 50

1.8.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

68.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece výběrem surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene.

Technika (169)

Použití

Výběr surovin s nízkým obsahem chlóru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 58

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

1.8.5.   Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů

69.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece a/nebo z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (170)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání filtračního systému


Tabulka 59

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí a/nebo z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (171)

mg/Nm3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5

1.8.6.   Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů

70.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (172)

Použití

i.

Regulace spalování včetně monitorování souvisejících emisí CO

Tato technika spočívá v regulaci parametrů spalování (např. obsah kyslíku v reakční zóně, teplota plamene), aby se zajistilo úplné spalování organických složek (tj. polyethylenglykolu) v odpadních plynech. Monitorování emisí oxidu uhelnatého umožňuje kontrolu přítomnosti nespálených organických látek.

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Spalování odpadních plynů

Použitelnost těchto technik může omezovat jejich ekonomická únosnost vzhledem k malému objemu odpadních plynů a nízké koncentraci těkavých organických sloučenin.

iii.

Pračky plynů


Tabulka 60

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud jsou emise upravovány odděleně

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Těkavé organické sloučeniny

Primární a/nebo sekundární techniky

10–20

1.9.   Závěry o BAT pro výrobu frit

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu frit.

1.9.1.   Emise prachu z tavicích pecí

71.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.

Technika (173)

Použití

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 61

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (174)

Prach

< 10–20

< 0,05–0,15

1.9.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

72.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (175)

Použití

i.

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Při výrobě frit se dusičnany do kmene přidávají u mnoha výrobků k zajištění požadovaných vlastností.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady, větším dopadem náhradních látek na životní prostředí a/nebo požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

ii.

Snížení přístupu nežádoucího vzduchu do pece

Tato technika spočívá v bránění vstupu vzduchu do pece utěsněním hořákových tvarovek, podavače kmene a dalších otvorů tavicí pece.

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za specifických podmínek v konkrétním zařízení vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iv.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 62

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Provozní podmínky

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (176)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (177)

NOX vyjádřené jako NO2

Primární techniky

Kyslíko-palivová tavba bez dusičnanů (178)

Nelze použít.

< 2,5–5

Kyslíko-palivová tavba s použitím dusičnanů

Nelze použít.

5–10

Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem bez dusičnanů

500–1 000

2,5–7,5

Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem s použitím dusičnanů

< 1 600

< 12

1.9.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

73.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (179)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem síry do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 63

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (180)

SOX vyjádřené jako SO2

< 50–200

< 0,25–1,5

1.9.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

74.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (181)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu sloučenin fluoru ve složení kmene, pokud se používá k zajištění kvality výsledného výrobku

Sloučeniny fluoru se používají k dosažení konkrétních vlastností u frit (např. odolnost vůči teplotě a chemickým látkám).

Minimalizace obsahu sloučenin fluoru nebo jejich nahrazování jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 64

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (182)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

< 0,05

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

< 0,03

1.9.5.   Emise kovů z tavicích pecí

75.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (183)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem frit vyráběných v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace přidávání kovových sloučenin do kmene, pokud je nutné fritu barvit nebo jí dodávat specifické vlastnosti

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 65

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (184)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (185)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1

< 7,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5

< 37 × 10–3

1.9.6.   Emise z navazujících procesů

76.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (186)

Použití

i.

Používání technik mletí za mokra

Technika spočívá v drcení frity na požadovanou velikost částic s dostatečným množstvím tekutiny, aby vznikla suspenze. Tento proces většinou probíhá v mlecím zařízení s korundovými koulemi a vodou.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Mletí a balení produktů za sucha s použitím účinného odsávacího systému ve spojení s tkaninovým filtrem

U mlecího zařízení nebo pracovního místa, kde probíhá balení, se využívá podtlak, který emise prachu odvádí ke tkaninovému filtru.

iii.

Používání filtračního systému


Tabulka 66

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví frit, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

5–10

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1 (187)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5 (187)

Slovníček pojmů:

1.10.   Popis technik

1.10.1.   Emise prachu

Technika

Popis

Elektrostatický odlučovač

Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách.

Tkaninový filtr

Tkaninové filtry se vyrábějí z propustného tkaného nebo netkaného textilního materiálu, který při průchodu plynů zachycuje částice.

Používání tkaninového filtru vyžaduje vhodný výběr textilního materiálu pro dané vlastnosti odpadních plynů a maximální provozní teplotu.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Složení kmene může obsahovat vysoce těkavé složky (např. sloučeniny boru), jejichž obsah lze v zájmu snížení emisí prachu způsobených převážně těkáním minimalizovat nebo je lze nahradit.

Elektrická tavba

Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem.

V pecích se studenou horní stavbou (kde jsou elektrody většinou umístěny ve spodní části pece) pokrývá povrch skloviny vrstva kmene, což výrazně snižuje těkání složek kmene (např. sloučenin olova).

1.10.2.   Emise NOX

Technika

Popis

Úprava spalování

i.

Snížení poměru palivo/vzduch

Tato technika vychází hlavně z následujících prvků:

minimalizace vnikání vzduchu do pece

pečlivá regulace vzduchu používaného ke spalování

úprava konstrukce spalovací komory pece

ii.

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Používání rekuperačních pecí namísto regenerativních vede k předehřívání vzduchu na nižší teplotu a tak i k nižší teplotě plamene To je však spojeno s nižší účinností pece (nižší měrný výkon), nižší účinností paliva a vyšší spotřebou paliva, což může vést k vyšším emisím (kg/t skla).

iii.

Postupné spalování

—   Postupné zavádění vzduchu– zahrnuje podstechiometrické (nedokonalé) spalování a dodávání zbývajícího vzduchu nebo kyslíku do pece, aby spalování bylo úplné.

—   Postupné zavádění paliva– v hrdle hořáku vzniká plamen o slabých impulsech (10 % celkové energie), kořen primárního plamene pokrývá sekundární plamen a snižuje teplotu jeho jádra.

iv.

Recirkulace kouřových plynů

Spočívá v opětovném vhánění odpadních plynů z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku a tím i teplota plamene.

Využívání speciálních hořáků je založeno na vnitřní recirkulaci spalin, které ochlazují kořen plamene a snižují obsah kyslíku v nejteplejší části plamene.

v.

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je založena na principu snížení maximální teploty plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece.

vi.

Výběr paliva

Pece na topný olej většinou vykazují nižší emise NOX než pece plynové, protože mají lepší emisivitu tepla a nižší teplotu plamene.

Speciální konstrukce pece

Pec rekuperačního typu, v níž se spojují různé funkce umožňující nižší tepotu plamene. Hlavní rysy:

zvláštní typ hořáků (počet a umístění)

upravená geometrie pece (výška a velikost)

dvoufázové předehřívání surovin, kdy odpadní plyny procházejí přes suroviny na vstupu do pece a za rekuperátorem, který předehřívá spalovací vzduch, je umístěno zařízení na předehřívání externích skleněných střepů

Elektrická tavba

Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem. Hlavní rysy:

elektrody jsou většinou umístěny ve spodní části pece (studená horní stavba)

do kmene pro pece se studenou horní stavbou se často musí přidávat dusičnany, aby se vytvořily potřebné oxidační podmínky pro stabilní, bezpečný a účinný výrobní proces

Kyslíko-palivová tavba

Tato technika spočívá v nahrazení spalovacího vzduchu kyslíkem (> 90 % čistota), čímž se eliminuje/sníží tvorba termických NOX z dusíku vstupujícího do pece. Obsah zbytkového dusíku v peci závisí na čistotě dodávaného kyslíku, na kvalitě paliva (% N2 v zemním plynu) a na případném přívodu vzduchu.

Chemická redukce s použitím paliva

Tato technika spočívá ve vstřikování fosilního paliva do odpadního plynu, čímž řadou reakcí dochází k redukci NOX na N2. Při procesu 3R se palivo (zemní plyn nebo olej) vstřikuje ke stupu do regenerátoru. Tato technologie je určena pro regenerativní pece.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

Tato technika je založena na redukci NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (většinou vodným roztokem) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C.

Lze použít jednu nebo dvě vrstvy katalyzátoru. Větší redukce NOX se dosáhne při použití většího množství katalyzátoru (dvě vrstvy).

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Tato technika je založena na redukci NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě.

Provozní teplotu je nutné udržovat v rozmezí 900 až 1 050  °C.

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Minimalizací obsahu dusičnanů se snižují emise NOX vznikající při rozpadu těchto surovin, pokud se používají jako oxidační činidlo při výrobě vysoce kvalitních výrobků, kdy je nutné, aby sklo bylo vysoce čiré, nebo pokud je u dalších druhů skla třeba dosáhnout požadovaných vlastností. Lze použít tyto možnosti:

snížit obsah dusičnanů ve složení směsi na minimum úměrně danému výrobku a požadavkům na tavbu;

nahradit dusičnany jiným materiálem. K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý;

upravit proces (např. zvláštní podmínky oxidačního spalování)

1.10.3.   Emise SOX

Technika

Popis

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými druhy síry vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač). Účinnost odstraňování emisí čisticím systémem se většinou zvyšuje při použití reakční věže.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizací obsahu síry ve složení kmene se snižují emise SOX vznikající při rozpadu surovin obsahujících síru (obecně síranů) používaných jako čeřidla.

Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla a optimalizace bilance síry.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Používáním zemního plynu nebo topného oleje s nízkým obsahem síry se snižují emise SOX vznikající oxidací síry obsažené v palivu při spalování.

1.10.4.   Emise HCl a HF

Technika

Popis

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika spočívá v pečlivém výběru surovin, které mohou obsahovat chloridy a fluoridy jako nečistoty (např. syntetická soda, dolomit, externí skleněné střepy. recyklovaný prach z filtrů), aby se již u zdroje snížily emise vznikající při rozpadu těchto surovin během tavení.

Minimalizace obsahu fluoru a/nebo chloru v kmeni a optimalizace látkové bilance fluoru a/nebo chloru

Minimalizace emisí fluoru a/nebo chloru z tavicího procesu lze dosáhnout minimalizací/snížením množství těchto látek přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru (např. fluorit, kryolit, fluorokřemičitan) se používají k dosažení konkrétních vlastností u speciálního skla (např. neprůhledné sklo, optické sklo). Sloučeniny chloru lze používat jako čeřidla.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými chloridy a fluoridy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr).

1.10.5.   Emise kovů

Technika

Popis

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika spočívá v pečlivém výběru materiálů do kmene, přičemž tyto materiály mohou obsahovat kovy jako nečistoty (např. externí střepy); tím se již u zdroje sníží emise kovů vznikající rozpadem těchto materiálů.

Minimalizace sloučenin kovů přidávaných do kmene, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla v rámci požadavků na kvalitu spotřebního skla

Minimalizace emisí kovů z tavicího procesu lze dosáhnout takto:

minimalizací obsahu kovových sloučenin ve složení kmene (např. železa, chromu, kobaltu, mědi, sloučenin manganu) při výrobě barevného skla;

minimalizací množství sloučenin selenu a oxidu ceričitého používaných jako odbarvovací činidla při výrobě čirého skla

Minimalizace obsahu selenu přidávaného do kmene vhodným výběrem surovin

Minimalizace emisí selenu z tavicího procesu lze dosáhnout takto:

minimalizací/snížením množství selenu ve složení kmene na minimum úměrně nárokům na výrobek;

výběrem surovin s obsahem selenu s nízkou těkavostí, aby se snížilo těkání během tavení

Používání filtračního systému

Odprašovací systémy (tkaninový filtr a elektrostatický odlučovač) mohou snížit emise prachu i kovů, protože emise kovů do ovzduší vznikající při tavení skla mají většinou podobu částic. U některých kovů, které tvoří vysoce těkavé sloučeniny (např. selen) se však účinnost odstraňování může značně lišit podle teploty, za níž filtrace probíhá.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Emise plynných kovů lze výrazně snížit používáním techniky suchého nebo polosuchého čištění se zásaditým činidlem. Z činidla reakcí s plynnými druhy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač).

1.10.6.   Kombinované plynné emise (např. SOX, HCl, HF, sloučeniny boru)

Praní plynů

Při praní plynů se plynné sloučeniny rozpouštějí ve vhodné kapalině (vodě nebo zásaditém roztoku). Po průchodu pračkou se kouřové plyny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapiček. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací.

1.10.7.   Kombinované emise (pevné + plynné)

Technika

Popis

Praní plynů

Při praní plynů (pomocí vhodné kapaliny – vody nebo zásaditého roztoku) lze zároveň odstraňovat pevné a plynné sloučeniny. Konstrukční kritéria pro odstraňování částic a plynu se liší, konstrukce zařízení je tedy často kompromisem mezi těmito dvěma možnostmi.

Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky (pevné emise a produkty chemických reakcí) se zachycují usazováním nebo filtrací.

V odvětví minerální vlny a nekonečných skleněných vláken se nejčastěji používají tyto systémy:

pračky s pevným ložem s předřazenými proudovými odlučovači

Venturiho pračky

Mokrý elektrostatický odlučovač

Tato technika spočívá v používání elektrostatického odlučovače, z nějž se materiál zachycený na deskových elektrodách odstraňuje oplachem vhodnou kapalinou, většinou vodou. Obvykle je součástí odlučovače i mechanismus na odstraňování kapek vody před vypuštěním odpadního plynu (odlučovač kapek nebo suchý poslední úsek)

1.10.8.   Emise z řezání, broušení a leštění

Technika

Popis

Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou

K řezání, broušení a leštění a k předcházení emisím prachu se jako chladicí kapalina většinou používá voda. Může být nutné používat odsávací systém vybavený odlučovačem kapek.

Používání systému tkaninových filtrů

Používání tkaninových filtrů je vhodné ke snižování emisí prachu i kovů, protože emise kovů z navazujících procesů se převážně vyskytují v podobě částic.

Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Leštění kyselinou se provádí ponoření skleněného výrobku do lešticí lázně tvořené kyselinou fluorovodíkovou a kyselinou sírovou. 'Uvolňování výparů lze minimalizovat vhodnou konstrukcí a údržbou aplikačního systému, aby se zbránilo úniku.

Používání sekundární techniky, např. praní plynů

K čištění odpadních plynů se používá praní vodou vzhledem ke kyselé povaze emisí a vysoké rozpustnosti odstraňovaných plynných znečišťujících látek.

1.10.9.   Emise H2S a těkavých organických sloučenin

Spalování odpadních plynů

Tato technika spočívá v používání hořáku pro dodatečné spalování, který zajišťuje oxidaci sirovodíku (vznikajícího v silně redukčních podmínkách tavicí pece) na oxid siřičitý a oxidu uhelnatého na oxid uhličitý.

Těkavé organické sloučeniny se spalují, čímž dochází k jejich oxidaci na oxid uhličitý, vodu a další spaliny (např. NOX, SOX)


(1)  Zvláštní případy jsou případy méně příznivé (tj. speciální malé pece vyrábějící většinou méně než 100 tun denně s procentním podílem skleněných střepů nižším než 30 %). Do této kategorie spadá pouze 1 až 2 % výroby obalového skla.

(2)  Zvláštní případy jsou případy méně příznivé nebo případy výroby jiného než sodnovápenatého skla: borokřemičitého skla, sklokeramiky, křišťálového skla a méně často také olovnatého křišťálového skla.

(3)  Vyšší úrovně souvisejí s vyšší koncentrací NOX na vstupu, vyšší mírou redukce a stárnutím katalyzátoru.

(4)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.1, 1.10.4 a 1.10.6.

(5)  Význam znečišťujících látek uvedených v tabulce závisí na odvětví sklářského průmyslu a na různých činnostech prováděných v zařízení.

(6)  Úrovně se vztahují ke směsnému vzorku odebíranému po dobu 2 nebo 24 hodin.

(7)  Pro nekonečná skleněné vlákna je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 200 mg/l.

(8)  Úroveň se vztahuje k vyčištěné vodě pocházející z činností zahrnujících leštění kyselinou.

(9)  Celkové uhlovodíky se obecně skládají z minerálních olejů.

(10)  Vyšší úroveň z daného rozmezí se vztahuje k navazujícím procesům při výrobě olovnatého křišťálového skla.

(11)  Popis filtračních systémů (tj. elektrostatický odlučovač, tkaninový filtr) je uveden v oddíle 1.10.1.

(12)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 1,5 × 10–3a 3 × 10–3.

(13)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(14)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(15)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3), s výjimkou elektrické tavby (zvláštní případy: 3 × 10–3).

(16)  Nižší hodnota se vztahuje k používání speciálních konstrukcí pece tam, kde je to možné.

(17)  Tyto hodnoty by měly být revidovány v případě běžné nebo celkové přestavby tavicí pece.

(18)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(19)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(20)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (3 × 10–3).

(21)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(22)  U zvláštních druhů barevného skla (např. zelené sklo vyráběné redukčním procesem) může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů a mírou recyklace externích skleněných střepů.

(23)  Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.

(24)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3).

(25)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(26)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(27)  Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).

(28)  Vyšší úrovně jsou spojeny se současným čištěním kouřových plynů z povrchových úprav na horkém konci.

(29)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(30)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(31)  Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.

(32)  Vyšší hodnoty jsou spojeny s používáním kovů k barvení nebo odbarvování skla či v případech, kdy se společně s emisemi z tavicích pecí čistí kouřové plyny z povrchových úprav na horkém konci.

(33)  Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).

(34)  Ve zvláštních případech, kdy se vyrábí vysoce kvalitní olovnaté sklo vyžadující vyšší množství selenu k odbarvování (v závislosti na surovině), jsou uvedeny vyšší hodnoty až 3 mg/Nm3.

(35)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.7.

(36)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.

(37)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(38)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(39)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(40)  Vyšší úrovně emisí se očekávají v případě, že se příležitostně k výrobě speciálního skla použijí dusičnany.

(41)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(42)  Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání opatření FENIX.

(43)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(44)  Vyšší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují ke stávajícím zařízením před běžnou nebo úplnou přestavbou tavicí pece. Nižší hodnoty se vztahují k novějším/modernizovaným zařízením.

(45)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(46)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (2,5 × 10–3).

(47)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(48)  Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.

(49)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(50)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(51)  U velkých pecí na ploché sklo může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů.

(52)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(53)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(54)  Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k recyklaci prachu z filtrů přidáváním do kmene.

(55)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(56)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(57)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(58)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(59)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(60)  Nižší hodnota odpovídá podmínkám, kdy má snižování emisí Se vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů. V tomto případě se uplatňuje vysoký stechiometrický poměr (činidlo/znečišťující látka) a vzniká značné množství pevného odpadu.

(61)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(62)  Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.

(63)  Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.7.

(64)  Při použití primárních technik byly u kmene bez obsahu boru hlášeny hodnoty < 30 mg/Nm3 (< 0,14 kg/t utavené skloviny).

(65)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(66)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(67)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(68)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(69)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.

(70)  Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání síranů do kmene k čeření skla.

(71)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(72)  U kyslíko-palivových pecí se při mokrém čištění uvádí úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 0,1 kg/t utavené skloviny pro emise SOX, vyjádřených jako SO2.

(73)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(74)  Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany. Nižší hodnoty se v tomto případě vztahují k používání tkaninového filtru.

(75)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.

(76)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(77)  Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání sloučenin fluoru do kmene.

(78)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.6.

(79)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(80)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(81)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.8.

(82)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.7.

(83)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(84)  U pecí na výrobu sodnovápenatého skla s kapacitou < 80 t denně jsou hlášeny úvahy, zda je dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami ekonomicky únosné.

(85)  Tato úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.

(86)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(87)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 pro úpravy spalování a zvláštní konstrukce pece a přepočítací koeficient 3 × 10–3 pro elektrickou tavbu (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(88)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(89)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(90)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro sodnovápenaté sklo (2,5 × 10–3).

(91)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(92)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(93)  Úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(94)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.

(95)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(96)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.

(97)  V případech, kdy se jako čeřidla používají KCl nebo NaCl, je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 30 mg/Nm3 nebo < 0,09 kg/t utavené skloviny.

(98)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k výrobě opálového skla, recyklaci prachu z filtrů nebo k případům, kdy je do kmene přidáván velký podíl externích skleněných střepů.

(99)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(100)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(101)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(102)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(103)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(104)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(105)  Popis techniky je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.5.

(106)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(107)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(108)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.

(109)  Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.

(110)  Hodnoty se vztahují k navazujícím úkonům při zpracování olovnatého křišťálového skla.

(111)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.

(112)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

(113)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu vyráběného skla (viz tabulka 2).

(114)  Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami se vztahují na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.

(115)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(116)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(117)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 4 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby (viz tabulka 2).

(118)  Vyšší hodnoty se vztahují ke speciální výrobě trubiček z borokřemičitého skla pro farmaceutické účely.

(119)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(120)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(121)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.

(122)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 6,5 × 10–3, přičemž hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(123)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(124)  V rozmezích jsou zohledněny proměnlivé bilance síry spojené s druhem vyráběného skla.

(125)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(126)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby a složení kmene bez obsahu síranů.

(127)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(128)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(129)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(130)  Vyšší hodnoty se vztahují k používání kmene s obsahem chloru.

(131)  Horní hodnota rozmezí byla odvozena z konkrétních vykazovaných údajů.

(132)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(133)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(134)  Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.

(135)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2); některé hodnoty uvedené v tabulce jsou přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(136)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.

(137)  Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.

(138)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.

(139)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

(140)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), které pokrývají výrobu skelné i kamenné vlny.

(141)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(142)  Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).

(143)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(144)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(145)  Byl použit přepočítací koeficient 2 × 10–3 (viz tabulka 2).

(146)  Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání kyslíko-palivové tavby.

(147)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.

(148)  Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).

(149)  Nižší hodnoty rozmezí se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k vyšší míře recyklace skleněných střepů.

(150)  Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení tvorby pevného odpadu.

(151)  Pokud má snižování objemu odpadu vyšší prioritu než snižování emisí SOX, lze očekávat vyšší emise. Úroveň, jíž lze dosáhnout, by měla vycházet z bilance síry.

(152)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(153)  Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).

(154)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).

(155)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.9.

(156)  Byl použit přepočítací koeficient pro výrobu kamenné vlny 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).

(157)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(158)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(159)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).

(160)  Vyšší hodnoty se vztahují k používání kupolových pecí na výrobu kamenná vlny.

(161)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.9.

(162)  Na úrovně emisí vyjádřené v kg/t hotového výrobku nemá vliv tloušťka vyráběného koberce minerální vlny ani extrémní koncentrace nebo rozředění kouřových plynů. Byl použit přepočítací koeficient 6,5 × 10–3.

(163)  Pokud se vyrábí minerální vlna o vysoké hustotě nebo vysokém obsahu pojiva, mohou být úrovně emisí spojené s technikami uvedenými jako nejlepší dostupné výrazně vyšší než úrovně zde uvedené. Pokud tyto druhy výrobků představují většinu objemu výroby v daném zařízení, měly by být zváženy jiné techniky.

(164)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.

(165)  Hodnoty se vztahují k používání systému tkaninových filtrů.

(166)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.

(167)  Nižší hodnota v rozmezí se vztahuje k emisím z hlinitokřemičitanové skelné vaty/žáruvzdorných keramických vláken.

(168)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.3.

(169)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.4.

(170)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.5.

(171)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(172)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.6 a 1.10.9.

(173)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.

(174)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování.

(175)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(176)  V rozmezích je zohledněna kombinace kouřových plynů z pecí využívajících různé techniky tavby a vyrábějících různé druhy frit, s obsahem dusičnanů v kmeni nebo bez něj, které lze odvádět do jednoho komína, což znemožňuje charakterizaci jednotlivých použitých tavicích technik a různých výrobků.

(177)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(178)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(179)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(180)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3, hodnoty uvedené v tabulce však mohou být přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(181)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(182)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byl použit přepočítací koeficient 5 × 10–3, přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(183)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(184)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(185)  Byl použit přepočítací koeficient 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(186)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

(187)  Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.