29.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/1

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 30. září 2010 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který dne 16. srpna 2010 podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé duté profily z nerezavějící oceli (dále jen „výbor na obranu“) jménem dvou skupin výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“) představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a zástupce ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, jakož i jejich sdružení. O zahájení řízení vyrozuměla Komise rovněž výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), jelikož se s USA počítalo jako s možnou srovnatelnou zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii, se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení počítalo s výběrem vzorku za účelem stanovení dumpingu a újmy. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci v Unii požádáni, aby se přihlásili a ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení poskytli Komisi základní informace o své činnosti související s výrobkem, jenž je předmětem šetření, v období šetření od 1. července 2009 do 30. června 2010. Konzultovány byly rovněž orgány ČLR.

(6)

Z celkem 31 čínských vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců, kteří se přihlásili, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního zařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvořily tři společnosti (nebo jejich skupiny), které představovaly 25 % celkového dovozu zaznamenaného v databázi Eurostatu během období šetření a více než 38 % celkového objemu spolupracujících vývozců v období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a s čínskými orgány a ty nevznesly vůči navrhovanému vzorku žádné námitky.

(7)

Z celkem 21 výrobců v Unii, na něž se Komise obrátila, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo jedenáct výrobců. Na základě informací obdržených od těchto spolupracujících výrobců v Unii vybrala Komise vzorek dvou skupin zastupujících pět výrobců v Unii. Vzorek byl vybrán na základě objemů prodeje a výroby. Na výrobce v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, připadalo 48 % celkového prodeje všech výrobců v Unii v EU a 80 % výrobců, kteří se přihlásili.

(8)

Z celkem 62 dovozců, kteří nejsou ve spojení a na něž se Komise obrátila, odpovědělo ve stanovené lhůtě na dotazník pro výběr vzorku pouze pět společností. Usuzovalo se proto, že výběr vzorku není nutný, a dotazníky byly rozeslány všem těmto společnostem. Na dotazník nakonec odpověděli pouze dva dovozci, kteří při šetření plně spolupracovali.

(9)

Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku, kteří o to projeví zájem, podat žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise těmto vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku formulář žádosti. Všechny skupiny vyvážejících výrobců požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení, pokud by bylo šetřením zjištěno, že nesplňují podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(10)

Tři společnosti (nebo jejich skupiny) požádaly o individuální zjišťování. V daném časovém rámci nebylo možné tyto žádosti v prozatímní fázi přezkoumat. Rozhodnutí, zda bude některé z těchto společností přiznáno individuální zjišťování, bude přijato v konečné fázi.

(11)

O výsledcích zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství Komise oficiálně vyrozuměla dotčené vyvážející výrobce v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, a rovněž výrobce v Unii zařazené do vzorku.

(12)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od vyvážejících výrobců v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, od dvou dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a od jednoho uživatele.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem analýzy žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení a k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností.

—

Changshu Walsin Specialty Steel Co., Ltd., Haiyu Town, Changshu a společnosti, které jsou ve spojení s tímto výrobcem: Shanghai Baihe Walsin Lihwa Specialty Steel Products Co., Ltd., Baihe Town, Qingpu District, Šanghaj; Yantai Jin Cheng Precision Wire Rod Co., Ltd., ETDZ Yantai, provincie Shandong; Yantai Dazhong Recycling Resource Co., Ltd., ETDZ Yantai, provincie Shandong;

—

Shanghai Jinchang Stainless Steel Tube Manufacturing Co., Ltd., Situan Town, Fengxian District, Šanghaj a společnosti, které jsou ve spojení s tímto výrobcem: Shanghai Jinchang International Trade Co., Ltd., Situan Town, Fengxian District, Šanghaj; Shanghai Jinchang international trading Chongqing Co., Ltd., Jieshi Town, Banan District, Chongqing;

—

Wenzhou Jiangnan Steel Pipe Manufacturing Co., Ltd.,Yongzhong, Longwan District, Wenzhou.

—

Salzgitter Mannesmann Stainless Tubes Headquarters; Mülheim an der Ruhr, Německo;

—

Salzgitter Mannesmann Stainless Tubes Deutschland; Remscheid, Německo;

—

Tubacex Tubos Inoxidables, S.A., Llodio, Španělsko.

—

PEXCO, Scranton, Pensylvánie;

—

Salem Tube, Greenville, Pensylvánie;

—

Salzgitter Mannesmann Stainless Tubes USA, Houston, Texas;

—

Sandvik Materials Technology, Scranton, Pensylvánie.

(14)

Období šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2009 do 30. června 2010 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem, jak je popsán v oznámení o zahájení řízení, jsou některé bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli jiné než s připojeným příslušenstvím, vhodné pro vedení plynů nebo kapalin, pro použití v civilních letadlech, v současnosti kódů KN 7304 11 00, 7304 22 00, 7304 24 00, ex 7304 41 00, 7304 49 10, ex 7304 49 93, ex 7304 49 95, ex 7304 49 99 a ex 7304 90 00 (dále jen „dotčený výrobek“). To zahrnuje neopracované „duté prvky“, výrobky s konečnou úpravou za tepla a výrobky s konečnou úpravou za studena.

(16)

Při výrobním procesu se jako surovina obvykle používají válce („předvalky“) z nerezavějící oceli. V první fázi výroby se pomocí protlačovacího lisu nebo procesu ražení za tepla vyrábí neopracovaný „dutý prvek“. Poté může být dutý prvek opracován nejprve v procesu konečné úpravy za tepla, jehož výsledkem jsou trubky s konečnou úpravou za tepla, a dále zpracován v procesu konečné úpravy za studena (proces válcování za studena na poutnické stolici) nebo v procesu tažení za studena, jejichž výsledkem jsou trubky s konečnou úpravou za studena. Všechny druhy výrobků (duté prvky, trubky s konečnou úpravou za tepla a trubky s konečnou úpravou za studena) mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití.

(17)

Bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli se používají především v těchto výrobních odvětvích: chemický a petrochemický průmysl, výroba hnojiv, výroba energie, stavební inženýrství a stavebnictví, farmakologie a zdravotnické technologie, biotechnologie, úprava vody a spalování odpadu, průzkum a těžba ropy a zemního plynu, zpracování uhlí a zemního plynu, zpracování potravin.

(18)

Jeden výrobce v Unii, který dále zpracovává duté profily z nerezavějící oceli, uvedl, že pokud by byla uložena opatření, je nutno z jejich oblasti působnosti vyjmout kód KN 7304 49 10, jelikož se vztahuje na neopracované duté prvky, které se používají pouze k dalšímu zpracování. Šetřením však bylo prokázáno, že dodavatelé tohoto výrobce v Unii pocházející z Unie i Číny označují v celním prohlášení zboží prodané tomuto výrobci jako výrobky s konečnou úpravou za tepla nebo za studena.

(19)

Označení těchto výrobků v celním prohlášení jako „neopracovaných dutých prvků pro použití pouze při výrobě dutých profilů a trubek s různými průřezy a tloušťkou stěny“ se týká zboží, které nemusí mít nutně různé fyzické vlastnosti, tyto výrobky mají pouze různé užití. Byl vyvozen předběžný závěr, že pro vyloučení „neopracovaných dutých prvků“ z definice výrobku neexistují žádné důvody.

(20)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a některé bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli prodávané na domácím trhu v ČLR a rovněž některé bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití. Předběžně se proto považovaly za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(22)

Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(23)

V tomto šetření požádali všichni tři vyvážející výrobci (nebo jejich skupiny) zařazení do vzorku o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odpověděli na formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(24)

Šetřením bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců (nebo jejich skupin) v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, nesplňuje požadavky kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, nebylo jim proto možno přiznat zacházení jako v tržním hospodářství.

(25)

Žádná ze společností nesplňuje požadavky kritéria č. 1, a to kvůli zásahům státu do rozhodování o pořízení hlavní suroviny (zejména předvalků, ingotů a tyčí kruhového průřezu z nerezavějící oceli). Uvedené suroviny představují více než 50 % výrobních nákladů dotčeného výrobku (bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli). Tyto suroviny jsou proto při výrobě dotčeného výrobku zdaleka nejdůležitějším vstupem.

(26)

Čínský stát hraje při stanovování cen surovin pro bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli zásadní úlohu a na trhu trvale zasahuje pomocí těchto nástrojů: vývozní daň a žádná sleva na DPH. Za prvé, na hlavní suroviny při výrobě bezešvých trubek a dutých profilů z oceli se od 1. ledna 2008 vztahuje 15% vývozní daň. Za druhé, stát v případě vývozu uvedených surovin nevrací DPH.

(27)

Společnosti zařazené do vzorku pořizují hlavní suroviny používané při výrobě bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli na čínském domácím trhu. Šetřením bylo zjištěno, že průměrně a v závislosti na kvalitě oceli jsou čínské ceny surovin přibližně o 30 % nižší než ceny na světových trzích (USA nebo EU).

(28)

Vzhledem ke skutečnosti, že ČLR musí dovážet většinu železné rudy za mezinárodní tržní ceny, je zřejmé, že nemá prospěch z případné přirozené konkurenční výhody, která by vysvětlovala nízké ceny hlavních surovin na čínském domácím trhu. Zároveň různé studie po řadu let poukazují na významné zásahy státu v tomto odvětví (3). Tyto zprávy uvádějí, že čínská vláda určila 14 „klíčových“ výrobních odvětví a sedm „pilířových“ odvětví. Hlavní odběratelé speciální oceli na navazujícím trhu patří k těmto sedmi „pilířovým“ výrobním odvětvím, která čínská vláda podporuje prostřednictvím své průmyslové politiky (4). Nepříznivý dopad vývozních daní a částečných slev na DPH byl vyzdvižen rovněž v přezkumech obchodních politik a praktik ČLR, které provádí WTO (5).

(29)

Jak je uvedeno v přezkumech obchodních politik prováděných WTO, vývozní daně a slevy na DPH představují nástroje politiky, jejichž používání snižuje objemy vývozu dotyčných surovin, odklání dodávky na domácí trh a vede k tlaku na snižování cen těchto výrobků na domácím trhu (6). Stávajícím šetřením byl skutečně zjištěn značný rozdíl mezi cenami na domácím trhu a světovými cenami. Takovýto rozdíl představuje nepřímou podporu pro navazující domácí výrobní odvětví, a poskytuje jim tudíž konkurenční výhodu. Toto tvrzení dále posiluje skutečnost, že na vývoz dotčeného výrobku (bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli) není uložena žádná vývozní daň a vztahuje se na něj rovněž sleva na DPH.

(30)

Jelikož při tomto šetření bylo zjištěno různé uplatňování vývozních daní a slev na DPH u předcházejících a navazujících výrobních odvětví, jsou prokázány zásahy státu, které lze odvodit ze značného cenového rozdílu u surovin z nerezavějící oceli (zejména předvalků, ingotů a tyčí kruhového průřezu z nerezavějící oceli) na čínském trhu a na světových trzích.

(31)

Vzhledem k cenovému rozdílu mezi čínským domácím trhem a světovými trhy by v případě neexistence zásahů státu měli domácí výrobci výše uvedených surovin sklon vyvážet své výrobky na trhy s vyššími cenami, na nichž by mohli dosáhnout vyšších zisků. Čínské celní statistiky ve skutečnosti potvrzují, že vývoz předvalků z nerezavějící oceli z ČLR do zbytku světa prakticky neexistuje. V roce 2009 činil vývoz ingotů z nerezavějící oceli a jiných primárních forem nerezavějící oceli méně než 2 tuny a v roce 2010 méně než 5 tun. To je další tvrzení, které prokazuje zásahy státu na trhu surovin.

(32)

Tyto čínské praktiky je nutno považovat za základní faktor státních zásahů do rozhodování podniků ohledně surovin. Stávající čínský systém vysokých vývozních cel a nevracení DPH v případě vývozu surovin v zásadě vedl k situaci, kdy jsou čínské ceny surovin i nadále výsledkem zásahů státu a budou se vší pravděpodobností i v budoucnu poskytovat podporu čínským výrobcům bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli.

(33)

Co se týká kritéria č. 1, jedna ze společností nezahrnula do informací pro výběr vzorku a do žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství dva dodavatele surovin ve spojení. Společnost tvrdila, že tito dodavatelé dodávají malé množství, a tudíž skutečnost, že nebyli uvedeni, nemohla mít a neměla na výsledek šetření žádný významný dopad. Podotýká se, že Komise musí především získat úplnou představu o všech společnostech ve skupině podílejících se na výrobě nebo prodeji dotčeného výrobku, a to bez ohledu na velikost těchto společností či objem jejich prodeje. Dále se poznamenává, že dodavatelé surovin jsou spíše roztříštění a rozptýlení mezi řadu malých dodavatelů. Byl vyvozen závěr, že kromě narušení hlavních vstupů, které bylo popsáno výše, společnost neprokázala, že její obchodní rozhodnutí byla přijata na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a že se její náklady zakládají na tržní hodnotě.

(34)

Kromě kritéria č. 1 některé společnosti rovněž neprokázaly, že splňují kritérium č. 2 a 3. Dvě společnosti nemohly prokázat, že vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy. U jedné společnosti nebyly ve zprávě auditora zohledněny nesrovnalosti ve finančních výkazech. Další společnost nemohla pro některé roky své činnosti předložit účetní závěrky.

(35)

Jedna společnost obdržela od bank ve vlastnictví státu úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami, které byly podstatně nižší než tržní sazby. To prokazuje, že výrobní náklady a finanční situace podléhají značnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství.

(36)

Po zveřejnění zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství byly obdrženy připomínky od výrobního odvětví Unie a od tří dotčených vyvážejících výrobců (nebo jejich skupin), kteří byli zařazeni do vzorku.

(37)

Jedna společnost uvedla, že rozhodnutí Komise o nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství bylo ovlivněno (a tudíž zkresleno) výpočtem dumpingového rozpětí. V této souvislosti je nutno uvést, že rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství předchází výpočtu dumpingu a ověření, které se uskutečnilo, se týkalo výhradně údajů souvisejících s rozhodnutím o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Toto tvrzení bylo proto neopodstatněné.

(38)

Jedna společnost tvrdila, že nebyla požádána o podání žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství pro dodavatele surovin ve spojení. Toto tvrzení bylo nutno odmítnout. V oznámení o zahájení řízení bylo jednoznačně uvedeno, že Komisi je nutno poskytnout názvy a přesný popis činností všech společností ve spojení, které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo na domácím trhu) výrobku, jehož se týká šetření.

(39)

Tato společnost dále uvedla, že narušení na trhu surovin není podstatné, jelikož 17,5 % surovin je dováženo od mezinárodních dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, a zbytek se pořizuje především u společností ve spojení. Informace, které má Komise k dispozici, prokazují, že v místě je pořizováno přibližně 30 % surovin a zbytek je dovážen především od dodavatelů ve spojení. V této souvislosti je třeba uvést, že se vnitropodnikové ceny dodavatelů ve spojení obvykle nepovažují za spolehlivé informace. Celkově jsou ceny surovin v případě, že je společnost pořizuje u nezávislých dodavatelů, podstatně nižší než ceny v EU nebo v USA stejně jako u ostatních vyvážejících výrobců, jichž se týkalo šetření. Tvrzení je tudíž odmítnuto.

(40)

Jedna společnost zpochybnila výpočet rozdílu mezi cenami surovin na čínském domácím trhu a na světových trzích, který provedla Komise. Po ověření Komise tento výpočet potvrdila. Společnost nevzala v úvahu zejména přirážky za legovanou ocel, které uplatňují dodavatelé v USA a EU. Tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(41)

Jedna společnost dále tvrdila, že rozdíly mezi přiznáním k dani z příjmů a účetní závěrkou jsou běžné, nepodstatné, a proto neměla povinnost uvést v komentáři k účetní závěrce vysvětlivky. To by proto nemělo mít dopad na rozhodnutí Komise. Podotýká se, že rozdíly týkající se ročního zisku se blíží 30 milionům RMB, a měly by se tudíž pokládat za významné a být objasněny v komentáři k účetní závěrce.

(42)

Další tvrzení souviselo s údajným porušením Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a základního antisubvenčního nařízení EU (7). Společnost uvedla, že zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství z toho důvodu, že společnosti mohou dostávat subvence, má za následek penalizaci vývozce za subvence, které se považují za protiprávní, a to bez jakéhokoli zdůvodnění. Toto tvrzení je třeba odmítnout. Žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nejsou zamítnuty na základě možných subvencí, nýbrž na základě zvláštních důvodů, které byly objasněny ve výše uvedených bodech odůvodnění a rovněž v podrobných dokumentech se zveřejněnými zjištěními týkajícími se zacházení jako v tržním hospodářství, které byly stranám zaslány. Hlavním důvodem nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství byla zjištěná narušení na trhu surovin. Dále je třeba zdůraznit, že společnosti například získaly od bank ve vlastnictví státu úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami, které byly podstatně nižší než tržní sazby, což jednoznačně prokazuje zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství.

(43)

Závěrem se uvádí, že žádná z obdržených připomínek nemohla změnit zjištění ohledně přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(44)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(45)

Tři výše zmíněné společnosti (nebo jejich skupiny) zařazené do vzorku, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, požádaly rovněž o individuální zacházení. Předběžně bylo zjištěno, že všechny tři společnosti (nebo jejich skupiny) zařazené do vzorku splňují podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a bylo jim tudíž možno přiznat individuální zacházení.

(46)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(47)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely zjištění běžné hodnoty pro ČLR má v úmyslu použít jako srovnatelnou zemi USA. Jedna strana uvedla, že by vhodnější srovnatelnou zemí byla Indie, vzhledem k podobné úrovni rozvoje jako má ČLR. Komisi se nepodařilo navázat spolupráci s indickými výrobci. USA se původně jevily jako vhodná srovnatelná země vzhledem k otevřenosti vůči hospodářské soutěži ze strany dovozu (nulové celní sazby na rozdíl od 10% sazby v Indii) a dobré úrovni hospodářské soutěže na domácím trhu, na němž působí 15 až 20 výrobců z USA.

(48)

Odpovědi na dotazník a inspekce na místě však ukázaly, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí. Všichni spolupracující výrobci v USA jsou závislí na dovozu základních surovin a hotových výrobků od svých mateřských společností v EU a v USA udržují omezenou výrobní činnost především s cílem reagovat na objednávky na zakázku či objednávky, které jsou kritické z hlediska času. Ve skutečnosti je objem výroby spolupracujících výrobců v USA zlomkem výroby evropských mateřských výrobních společností. Co je však nejdůležitější, spolupracující výrobci v USA mají vysoké náklady na zpracování, což je odrazem jejich zvláštních výrobních podmínek. Tyto náklady se promítají do vysokých cen na domácím trhu v USA.

(49)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně EU. Vzhledem ke skutečnosti, že z důvodů uvedených v předchozím bodě odůvodnění nebylo možno běžnou hodnotu určit na základě cen nebo početně zjištěných hodnot v USA, byl přezkoumán druhý způsob. Z důvodů, které jsou objasněny níže, však v daném případě nebyla vhodná ani tato metoda. Stejně jako prodejní ceny na domácím trhu v USA jsou i ceny vývozu z USA poznamenány vysokými výrobními náklady a skutečností, že objem vývozu je omezený, tj. méně než 2 % čínského vývozu do EU. Zdá se rovněž, že se určitá část tohoto vývozu uskutečňuje pro společnosti ve spojení, a není tudíž pro účely stanovení běžné hodnoty věrohodná.

(50)

Jako alternativa k výše uvedeným dvěma metodám je v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení stanoveno, že běžnou hodnotu lze určit na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobné výrobky v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že při šetření bylo v této fázi zjištěno, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí, se v daném případě předběžně použila tato metoda.

(51)

Pro typy výrobků, které vyvážejí čínští vyvážející výrobci (nebo jejich skupiny) zařazení do vzorku a s ohledem na něž výrobci v Unii zařazení do vzorku neuskutečnili žádný prodej, použila Komise předběžně ceny skutečně zaplacené, nebo ceny, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, které byly v případě nutnosti náležitě opraveny o přiměřené ziskové rozpětí, a to pro nejpodobnější typy výrobků se stejným průměrem, jakostní třídou oceli a druhem výroby (např. tažení za studena nebo za tepla).

(52)

Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele v Unii, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

(53)

Dumpingová rozpětí byla stanovena porovnáním jednotlivých vývozních cen ze závodu vývozců zařazených do vzorku s prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku na domácím trhu, které byly stanoveny způsobem popsaným v (50). bodě odůvodnění.

(54)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy to bylo považováno za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy. Byly povoleny úpravy zejména s ohledem na nepřímé daně, přepravné a pojištění u námořní dopravy, přepravné ve vyvážející zemi, náklady na záruku, provize, náklady na úvěry, obchodní poplatky, obchodní úroveň a jakost, jak je objasněno v (70). bodě odůvodnění.

(55)

Prozatímní dumpingová rozpětí byla vyjádřena jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(56)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, zjištěna na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty stanovené na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, které byly náležitě opraveny o přiměřené ziskové rozpětí, jak je podrobně uvedeno v (50). a (51). bodě odůvodnění, s váženou průměrnou cenou každé společnosti za dotčený výrobek při vývozu do Unie, jak byla stanovena výše.

(57)

Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením následující:

(58)

Dumpingové rozpětí pro všechny ostatní spolupracující vyvážející výrobce v ČLR, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení vypočítáno jako vážený průměr dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(59)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením 71,1 %.

(60)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce při šetření (spolupracující společnosti představovaly přibližně 64 % celkového dovozu zaznamenaného v databázi Eurostatu v období šetření) bylo celostátní rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce stanoveno pomocí nejvyššího dumpingového rozpětí, jež bylo zjištěno u společností (nebo jejich skupin) zařazených do vzorku.

(61)

Na tomto základě činí prozatímní celostátní úroveň dumpingu vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením 83,2 %.

(62)

V období šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek 21 výrobců. Ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení představuje všech 21 výrobců v Unii výrobní odvětví Unie, a bude se proto na ně dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

(63)

Jak bylo uvedeno v (7). bodě odůvodnění, do vzorku byly zařazeny dvě skupiny výrobců v Unii zahrnující pět výrobců, kteří představují více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Z ostatních spolupracujících výrobců v Unii nesouhlasila s výběrem vzorku společnost, která požadovala omezení definice výrobku (viz (16). a (17). bod odůvodnění). Tento výrobce kritizoval zejména skutečnost, že vzorek zahrnuje pouze společnosti, které působí na „trhu hotových výrobků“ i „trhu výchozího materiálu“, a rovněž skutečnost, že se vzorek skládá pouze ze žádajících společností. Znovu se uvádí, že dotyčná společnost nakupuje výchozí materiál z ČLR i od výrobního odvětví Unie. Výrobce však neprokázal, že skutečně existují takovéto dva zvláštní trhy. Výrobce mimoto představoval méně než 2 % celkové výroby v Unii během období šetření, zatímco zmíněné dvě skupiny společnosti byly vybrány na základě objektivních kritérií, jak bylo popsáno v (7). a (8). bodě odůvodnění.

(64)

Spotřeba v Unii byla zjištěna na základě objemů prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie podle informací získaných od výboru na obranu, který zastupoval žadatele (viz (2). bod odůvodnění), a údajů o objemu dovozu na trh Unie, které byly získány od Eurostatu. Posledně uvedené údaje bylo nutno s ohledem na dovoz z Jižní Afriky a Japonska pro některá období mírně opravit, jelikož tyto údaje zahrnovaly určitá narušení vyplývající z nesprávného vykazování údajů.

(65)

Spotřeba v Unii mezi rokem 2006 a obdobím šetření významně poklesla o 35 %. Mezi rokem 2006 a 2007 však spotřeba mírně vzrostla a nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2007, načež každý rok až do období šetření trvale klesala.

Tabulka č. 1

(66)

Posuzované období se skutečně vyznačuje značnými výkyvy na trhu, které byly způsobeny především obrovskou nestálostí poptávky po trubkách a dutých profilech z nerezavějící oceli. Rok 2007 a rovněž první tři čtvrtletí roku 2008 lze charakterizovat jako období silně se rozšiřujícího trhu. Na poptávku však měla velký dopad hospodářská krize. Tento dopad začal být patrný v posledním čtvrtletí roku 2008, v průběhu roku 2009 zesílil a pokračoval i v prvním pololetí roku 2010, ovlivnil tudíž rovněž celé období šetření. To se vše náležitě projevuje v tendenci ve spotřebě Unie, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2007, načež se každoročně snižovala.

(67)

Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR na trh Unie v posuzovaném období vzrostl. Celkově se v průběhu posuzovaného období dovoz z ČLR zvýšil o 14 %. Mezi rokem 2006 a 2007 se dovoz z ČLR téměř zdvojnásobil, zatímco mezi rokem 2007 a obdobím šetření se každoročně snižoval, což bylo do velké míry zapříčiněno poklesem spotřeby (jelikož podíl na trhu byl mezi rokem 2008 a obdobím šetření stálý – viz (68). bod odůvodnění).

Tabulka č. 2

(68)

Podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu se v posuzovaném období téměř zdvojnásobil a vzrostl o 76 %, tj. o 7,9 procentního bodu. K tomuto nárůstu podílu na trhu došlo především mezi rokem 2006 a 2007, poté si dovoz z ČLR udržoval vysokou úroveň.

Tabulka č. 3

(69)

Níže uvedená tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu z ČLR na evropskou hranici před proclením, a to podle údajů Eurostatu. Během posuzovaného období se průměrná cena dovozu z ČLR až do roku 2008 zvyšovala, načež mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesla.

Tabulka č. 4

(70)

Bylo provedeno srovnání jednotlivých typů výrobků z hlediska prodejních cen čínských vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku v Unii. Za tímto účelem byly porovnány ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku nezávislým odběratelům a ceny vyvážejících výrobců z dotčené země zařazených do vzorku. V případě potřeby byly provedeny úpravy zohledňující rozdíly ve vnímání jakosti výrobků, úrovni obchodu a v nákladech vynaložených po dovozu.

(71)

Z tohoto srovnání vyplynulo, že se v období šetření dotčený výrobek dovezený z ČLR prodával v Unii za ceny, které byly o 21 % až 32 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie v procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám.

(72)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie. Níže uvedené údaje o prodeji a podílech na trhu se týkají všech výrobců v Unii a zbývající ukazatele se týkají výrobců v Unii zařazených do vzorku. Pokud jde o ukazatele založené na údajích od výrobců zařazených do vzorku, vzhledem ke skutečnosti, že se vzorek skládal pouze ze dvou skupin výrobců, nebylo možno z důvodu zachování důvěrnosti zveřejnit v příslušných níže uvedených tabulkách skutečné souhrnné údaje; místo toho jsou uvedeny pouze indexy s cílem ukázat u těchto ukazatelů tendence.

(73)

Objem výroby v Unii se mezi rokem 2006 a 2008 zvýšil, mezi rokem 2008 a obdobím šetření však prudce klesl. Tento významný pokles výroby byl zapříčiněn jak zmenšením trhu, tak i rostoucím tlakem ze strany dumpingového dovozu.

Tabulka č. 5

(74)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie byla během celého posuzovaného období poměrně stálá. Mezi rokem 2006 a obdobím šetření se však míra využití kapacity snížila o 35 %. V období šetření se využití kapacity snížilo na úroveň o něco málo vyšší, než je polovina úrovně, jíž bylo dosaženo v roce 2008.

Tabulka č. 6

(75)

Níže uvedená tabulka udává, že se konečný stav zásob nejprve až do roku 2008, kdy výroba v Unii dosáhla svého vrcholu, zvyšoval, poté však začal kvůli omezeným úrovním výrobní činnosti klesat.

Tabulka č. 7

(76)

Objem prodeje všech výrobců v Unii na trhu EU se celkově snížil o 39 %, zatímco čínský vývoz ve stejném období vzrostl o 14 %, jak je uvedeno v (68). bodě odůvodnění. Objemy prodeje výrobního odvětví Unie v Unii se vyvíjely takto:

Tabulka č. 8

(77)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezi rokem 2006 a 2007 snížil o 3,4 procentního bodu a ve zbývající části posuzovaného období byl poměrně stálý s malým dočasným zvýšením v roce 2009. Výrobní odvětví Unie přišlo celkově o podíl na trhu ve výši 3,6 procentního bodu, přičemž (jak je uvedeno v tabulce č. 3) podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu se v posuzovaném období téměř zdvojnásobil.

Tabulka č. 9

(78)

Co se týká průměrných prodejních cen, níže uvedená tabulka ukazuje, že v roce 2007 výrobní odvětví Unie zvýšilo své prodejní ceny, načež je každoročně až do období šetření postupně snižovalo, a ceny dosáhly nižší úrovně než v roce 2006. Vývoj prodejních cen a jejich velká nestálost byly částečně zapříčiněny velkými výkyvy v nákladech na suroviny.

Tabulka č. 10

(79)

Úroveň zaměstnanosti sledovala do značné míry vývoj objemů výroby (viz tabulka č. 5), což naznačuje, že se výrobní odvětví Unie pokoušelo snížit výrobní náklady, pokud to bylo nutné. Výrobní odvětví Unie se snažilo přizpůsobit pracovní sílu zhoršující se situaci na trhu spíše zkrácením pracovní doby než snižováním počtu pracovníků. Tabulka níže proto udává úroveň zaměstnanosti v ekvivalentech plného pracovního úvazku. Zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku u výrobců v Unii mezi rokem 2006 a 2008 vzrostla o 11 procentních bodů, načež mezi rokem 2008 a obdobím šetření následoval pokles o 19 procentních bodů. Celkově se zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku v posuzovaném období snížila o 8 %.

Tabulka č. 11

(80)

Navzdory výše uvedeným snahám výrobního odvětví Unie se výroba výrobců v Unii připadající na ekvivalent plného pracovního úvazku značně snížila, a to celkem o 29 %. Vážné dopady dumpingového dovozu z ČLR v době hroutící se tržní poptávky znemožnily výrobnímu odvětví Unie udržet dosavadní úrovně produktivity.

Tabulka č. 12

(81)

V posuzovaném období se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvládnout vývoj mzdových nákladů. Níže uvedená tabulka ukazuje, že se průměrné roční mzdové náklady v roce 2007 a 2008 mírně zvýšily, v roce 2009 a v období šetření se však snížily. Za celé období klesly jednotkové mzdové náklady o 2 %. Tento pokles by byl výraznější, pokud by byly z výše uvedené tendence vyloučeny částky odstupného.

Tabulka č. 13

(82)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku na trhu EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Rozpětí ziskovosti výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjelo takto:

Tabulka č. 14

(83)

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, ziskovost výrobního odvětví Unie dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2007, a to kvůli mimořádným tržním podmínkám, z nichž měli prospěch všichni účastníci na trhu. Průměrná ziskovost se od roku 2007 značně zhoršovala a zisky se v roce 2009 a v období šetření přeměnily na významné ztráty.

(84)

Co se týká návratnosti investic, vyjádřené jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, zdá se, že tento ukazatel sledoval stejnou tendenci jako ziskovost.

(85)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti se vyvíjel následovně (vzhledem k záporné částce v roce 2006 se u této tabulky za referenční rok pro údaj o vývoji peněžního toku výjimečně pokládal rok 2007):

Tabulka č. 15

(86)

Výše uvedená tabulka prokazuje, že peněžní tok výrobního odvětví Unie dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2008, poté se až do konce posuzovaného období snižoval a v období šetření dosáhl poměrně nízké úrovně.

(87)

Během posuzovaného období se investice výrobců v Unii zařazených do vzorku vyvíjely takto:

Tabulka č. 16

(88)

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, výrobci v Unii se navzdory své nejisté finanční situaci v roce 2009 a v období šetření rozhodli pokračovat v investicích. Důvodem je to, že i) tento typ výrobního odvětví obvykle vyžaduje určité víceleté investice, které je nutno uskutečnit bez ohledu na tržní situaci, a ii) v tomto odvětví je častá modernizace strojního zařízení předpokladem pro výrobu většího množství výrobků vyšší hodnoty (ve snaze o zachování konkurenceschopnosti vůči ostatním výrobcům).

(89)

Dumpingová rozpětí u dovozu z ČLR uvedená v (57). bodě odůvodnění jsou velmi vysoká. Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad dumpingových rozpětí pokládat za zanedbatelný.

(90)

Ukazatele újmy se v posuzovaném období vyvíjely negativně. To je obzvláště patrné u ukazatelů ziskovosti, objemů výroby, využití kapacity, objemů prodeje a podílu na trhu, které všechny vykazovaly jednoznačně se zhoršující tendenci.

(91)

Zároveň byly ceny trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli dovezených z ČLR během období šetření o 32 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz (71). bod odůvodnění).

(92)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(93)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, jež by mohly vedle dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie současně způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(94)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku o 14 %, a to na trhu, který se zmenšil o 35 %, což mělo za následek zvýšení podílu na trhu Unie o 76 %, a to z10,5 % na 18,4 %.

(95)

Nárůst dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR v posuzovaném období se časově shodoval s klesající tendencí u většiny ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie přišlo o podíl na trhu ve výši 3,6 procentního bodu a kvůli cenovému tlaku, který v na trhu Unie vyvíjel levný dumpingový dovoz, jeho prodejní ceny klesly o 8 %. Značné cenové podbízení znemožnilo výrobnímu odvětví Unie promítnout v přijatelné míře vyšší výrobní náklady do prodejních cen, což v období šetření vedlo k záporným úrovním ziskovosti.

(96)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný názor, že levný dumpingový dovoz z ČLR, který v průběhu celého posuzovaného období vstupoval na trh Unie ve velkém a rostoucím objemu a jehož ceny byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(97)

V posuzovaném období byl dovoz z ostatních třetích zemí omezený. Celkový podíl dovozu z jiných zemí než ČLR na trhu se snížil o 4,3 procentního bodu, z 26,8 % na 22,5 %.

(98)

Druhým největším zdrojem dovozu v období šetření bylo Japonsko a Ukrajina. Každá z obou zemí měla podíl na trhu ve výši 5,2 %. Indie měla v období šetření 3,0% podíl na trhu, zatímco dovoz z USA měl podíl na trhu ve výši 2,7 %. Následující tabulka udává vývoj objemu a cen dovozu a jeho podílů na trhu pro čtyři největší země po ČLR, z nichž pocházel dovoz, a pro zbývající dovoz z ostatních třetích zemí, a to podle údajů Eurostatu. Jak již bylo uvedeno v (64). bodě odůvodnění, údaje Eurostatu pro japonský dovoz vyžadovaly malé úpravy s cílem vyloučit narušení vyplývající z nesprávného vykázání obchodů.

Tabulka č. 17

(99)

Jak je uvedeno v předchozí tabulce, během posuzovaného období zvýšilo Japonsko mírně svůj podíl na trhu o 0,8 procentního bodu z 4,4 % na 5,2 %. Zdá se však, že ceny japonského dovozu jsou mnohem srovnatelnější s cenami Unie než ceny dovozu z ČLR. Co je nejdůležitější, v období šetření byly ceny japonského dovozu podstatně vyšší než ceny výrobního odvětví Unie.

(100)

Dovoz z USA se v posuzovaném období (vyjma roku 2007) uskutečňoval za ceny podstatně vyšší, než byly ceny výrobního odvětví Unie. Pokud jde o dovoz z Ukrajiny a Indie, ačkoli byly průměrné ceny dovozu z těchto zemí celkově nižší než ceny v Unii, obě země si zachovávaly poměrně stálý podíl na trhu Unie: během posuzovaného období se podíl Ukrajiny snížil z 5,9 % na 5,2 %, zatímco podíl Indie vzrostl z 2,8 % na 3,0 %.

(101)

Závěrem se uvádí, že se podíl dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR v posuzovaném období snížil o 4,3 procentního bodu (z 26,8 % na 22,5 %). Průměrná cena dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR se v posuzovaném období celkově zvýšila o 34 % (z 5 586 EUR na 7 484 EUR za tunu), což je v ostrém protikladu k 9% poklesu již velmi nízkých cen čínského dovozu a 8% snížení průměrných prodejních cen v Unii.

(102)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že se nezdá, že by dovoz z ostatních třetích zemí kromě ČLR přispěl k újmě, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v období šetření.

(103)

Zatímco rok 2007 a první tři čtvrtletí roku 2008 lze charakterizovat jako období silně se rozšiřujícího trhu pro trubky a duté profily z nerezavějící oceli, měla rovněž na toto odvětví nakonec velký dopad finanční a hospodářská krize. Hospodářský pokles začal v posledním čtvrtletí roku 2008, pokračoval během celého roku 2009 a ovlivnil i první pololetí roku 2010, tj. celé období šetření. To vše se projevilo v tendencích ve spotřebě Unie, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2007 a poté se každoročně snižovala (viz tabulka č. 1).

(104)

Výše uvedené snížení spotřeby vyplývající z hospodářského poklesu mělo nepochybně dopad rovněž na situaci výrobního odvětví Unie. Je však nutno uvést, že tento nepříznivý dopad vážně zhoršil dumpingový dovoz z ČLR, jehož ceny byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ačkoliv lze proto hospodářský pokles pokládat za činitele, který v období šetření přispěl k újmě, nemůže to nijak snížit účinky levného dumpingového dovozu z ČLR způsobujícího újmu na trh Unie. Pokud by neexistovala takováto nekalá hospodářská soutěž ze strany ČLR a tlak na objem a ceny, který dovoz z ČLR vyvíjel na výrobce v Unii, mohli by výrobci v Unii udržet své prodejní ceny a ziskovost na relativně přijatelných úrovních i v případě klesající poptávky.

(105)

Lze mít za to, že dopad dumpingového dovozu z ČLR, jehož ceny byly během období šetření značně nižší než prodejní ceny v Unii, způsoboval ještě větší újmu v době hospodářské krize, kdy byl na objemy prodeje a ceny každopádně již vyvíjen tlak kvůli nižší spotřebě.

(106)

Vzhledem k výše popsaným okolnostem nelze hospodářský pokles považovat za možného činitele, který by narušil příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z ČLR.

(107)

Pokud jde o vývoj vývozu výrobního odvětví Unie, ten se snížil méně než domácí prodej, bez ohledu na to, zda byli posuzováni všichni výrobci v Unii, či pouze výrobci zařazení do vzorku. Co se týká vývoje objemu vývozu, v posuzovaném období bylo možno u výrobního odvětví Unie zjistit tuto tendenci:

Tabulka č. 18

(108)

Je nutno uvést, že se vývoz výrobního odvětví Unie snižoval pomalejším tempem než jeho prodej na trhu Unie. To může znamenat, že tlak ze strany dumpingového dovozu z ČLR je na trhu Unie obzvláště silný. Vzhledem k tomuto náznaku, jakož i značnému podílu vývozu na celkovém prodeji, který uskutečnilo výrobní odvětví Unie (během posuzovaného období trvale mezi 39 % a 45 %), lze jistě vyloučit případnou nedostatečnou konkurenceschopnost výrobců v Unii na světovém trhu.

(109)

Velká nestálost cen legované oceli, jakož i celkový vývoj tržní poptávky vedly k značným výkyvům v nákladech na hlavní suroviny při výrobě výrobku, jenž je předmětem šetření. Průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 19

(110)

Jak již bylo uvedeno v (78). bodě odůvodnění, trh ČLR s hlavními surovinami je vysoce narušený. Kvůli tomuto narušení mohou vyvážející výrobci v ČLR zřejmě uskutečňovat vývoz dotčeného výrobku na trh Unie za ceny, které jsou pravděpodobně méně pružné vůči cenám surovin, což má za následek ceny, jež jsou podstatně nižší než ceny na trhu Unie. Jinými slovy, kvůli narušení na čínském trhu surovin mají výrobci trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v ČLR oproti výrobnímu odvětví Unie nepřiměřenou konkurenční výhodu. Toto narušení přispělo k tomu, že čínští výrobci mohli zachovat nízkou úroveň cen dumpingového dovozu z ČLR.

(111)

Závěrem se uvádí, že výše uvedená analýza prokázala, že dovoz z ČLR v posuzovaném období vzrostl, pokud jde o množství, a získal značný podíl na trhu. Toto vyšší množství se mimoto dostávalo na trh Unie za dumpingové ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ačkoliv bylo výrobní odvětví Unie schopno určitou dobu nepříznivé dopady tohoto tlaku vyrovnávat díky výjimečně příznivým tržním podmínkám v roce 2007 a 2008, v době, kdy hospodářská krize významně snížila úroveň poptávky, to již nebylo možné.

(112)

Analyzovány byly rovněž jiné činitele, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V této souvislosti bylo zjištěno, že se nezdá, že by dovoz z ostatních třetích zemí, dopad hospodářské krize, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a jiné činitele, včetně činitelů souvisejících s narušením na čínském trhu surovin, byly takové, aby narušily příčinnou souvislost, jež byla zjištěna mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla v období šetření způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(113)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů, které měly vliv na situaci výrobního odvětví Unie, náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(114)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise ověřila, zda navzdory závěrům o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti existují důvody, které by mohly vést Komisi k jednoznačnému závěru, že v tomto konkrétním případě není uložení opatření v zájmu Unie. Za tímto účelem posoudila Komise v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení pravděpodobný dopad případných opatření na všechny zúčastněné strany a rovněž možné důsledky nepřijetí opatření.

(115)

Komise rozeslala dotazníky nezávislým dovozcům a uživatelům. Ve stanovených lhůtách na dotazník nakonec odpověděli dva dovozci a jeden uživatel.

(116)

Jeden výrobce v Unii vznesl vůči uložení antidumpingových opatření námitky, jelikož tato společnost částečně pořizuje neopracované duté prvky z nerezavějící oceli z ČLR za účelem jejich dalšího zpracování na hotové duté profily. Tento výrobce však představuje méně než 2 % celkové výroby v Unii.

(117)

Připomíná se, že ukazatele újmy vykazovaly celkovou negativní tendenci a že velmi nepříznivě byly dotčeny zejména ukazatele újmy týkající se objemu výroby a prodeje a podílu na trhu a rovněž finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost a návratnost investic.

(118)

V případě uložení opatření se očekává, že se pokles cen a úbytek podílu na trhu zmírní a že se prodejní ceny výrobního odvětví Unie začnou zvyšovat, což povede k významnému zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(119)

Pokud by na druhou stranu antidumpingová opatření uložena nebyla, je pravděpodobné, že bude pokračovat zhoršování tržní a finanční situace výrobního odvětví Unie. V takovém případě by výrobní odvětví Unie přišlo o další podíl na trhu, jelikož by nebylo schopno sledovat tržní ceny stanovené dumpingovým dovozem z ČLR. Pravděpodobným dopadem by bylo další omezování výroby a zavírání výrobních zařízení v Unii a následný značný úbytek pracovních míst.

(120)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným činitelům se vyvozuje předběžný závěr, že by uložení antidumpingových opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(121)

Jak bylo uvedeno výše, u dovozců, kteří nejsou ve spojení, se nepoužil výběr vzorku, jelikož při šetření plně spolupracovali a odpovědi na dotazník poskytli pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Pouze malá část obratu těchto dvou dovozců souvisela s dalším prodejem dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(122)

Dovoz nahlášený těmito dvěma dovozci však představoval poměrně malou část celkového dovozu z ČLR v období šetření (mnohem méně než 10 %). Vzhledem k vysokým maržím, kterých dovozci v období šetření dosáhli při dalším prodeji dotčeného výrobku, lze předpokládat, že by uložení antidumpingových cel mohlo mít u těchto dovozců za následek nižší úrovně ziskovosti. Žádný z dovozců však nepředložil tvrzení, podle nichž by uložení antidumpingových cel bylo v rozporu s jejich zájmem. Jelikož oba dovozci uskutečňují další prodej trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli, které nepocházejí z Číny (včetně trubek a dutých profilů pocházejících z Unie), mohou se rozhodnout, že nákupy přesunou na jiné než čínské dodavatele, kterých se cla netýkají.

(123)

Žádní další dovozci nespolupracovali a neposkytli odpovědi na dotazník nebo odůvodněné připomínky. Na základě těchto skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení prozatímních opatření nebude mít na zájem dovozců v Unii významné nepříznivé dopady.

(124)

Bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli, jichž se týká toto řízení, se používají ve velké řadě aplikací (viz (17). bod odůvodnění). Navzdory této skutečnosti byla spolupráce navázána pouze s jedním uživatelem, který duté profily z nerezavějící oceli používá při výrobě žebrových chladičů vzduchu a vzduchem chlazených kondenzátorů a na nějž připadalo méně než 1 % celkového čínského dovozu v období šetření. Lze však vyvodit předběžný závěr, že velmi omezená spolupráce ze strany uživatelů naznačuje, že celkově bude dopad na ziskovost a hospodářskou situaci uživatelského výrobního odvětví poměrně omezený.

(125)

Podle odpovědi tohoto uživatele na dotazník se zdá, že společnost nebude antidumpingovými opatřeními vážně dotčena, a to ani v případě divize, která používá duté profily z nerezavějící oceli. Při porovnání hodnoty dovozu dotčeného výrobku s obratem divize, která používá dovážené zboží, lze dopad považovat za nevýznamný.

(126)

Vzhledem k údajům tohoto uživatele však nelze vyloučit, že by určití uživatelé, kteří používají větší množství trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli, jež jsou dováženy z ČLR, mohli být antidumpingovými opatřeními nepříznivě dotčeni.

(127)

Z informací, které poskytl jediný spolupracující uživatel, nelze vzhledem k omezené reprezentativnosti a široké škále aplikací odhadnout celkovou zaměstnanost v celém uživatelském výrobním odvětví v Unii.

(128)

Je nutno rovněž uvést, že není pravděpodobné, že by úroveň opatření znemožnila další dodávky čínského dovozu na trh Unie, a to i za vyšší ceny nezpůsobující újmu. Volná výrobní kapacita výrobního odvětví Unie a rovněž jiné zdroje dovozu z různých jiných třetích zemí mimoto naznačují, že bezpečnost dodávek trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli na trh Unie není ohrožena.

(129)

Kromě toho je navzdory minulým potížím výrobní odvětví Unie i nadále největším dodavatelem uživatelského výrobního odvětví v Unii. Pokud by opatření nebyla uložena a finanční situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršovala, byla by ohrožena jeho existence, což by znamenalo ohrožení dodávek rovněž pro uživatele v Unii.

(130)

Při posouzení celkových dopadů antidumpingových opatření se zdá, že kladné dopady na výrobní odvětví Unie jednoznačně vyvažují možné negativní dopady na ostatní zájmové skupiny. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel není v rozporu se zájmem Unie.

(131)

Lze vyvodit závěr, že uložení opatření na dumpingový dovoz dotčeného výrobku z ČLR umožní výrobnímu odvětví Unie podle očekávání zlepšit jeho situaci prostřednictvím vyššího objemu prodeje, prodejních cen a podílu na trhu. Ačkoliv se u některých uživatelů mohou objevit určité nepříznivé dopady v podobě vyšších nákladů, tyto nepříznivé účinky budou pravděpodobně vyrovnány očekávanými přínosy pro výrobce a jejich dodavatele.

(132)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(133)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky měla být uložena prozatímní opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(134)

Prozatímní opatření vztahující se na dovoz pocházející z ČLR by měla být uložena ve výši, která postačuje k odstranění dumpingu, aniž by přitom přesahovala újmu, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena dumpingovým dovozem. Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohlo přiměřeně dosáhnout v běžných podmínkách hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(135)

Výrobní odvětví Unie uvedlo, že by se při stanovení úrovně pro odstranění újmy měl použít cílový zisk ve výši 12 %. Důkazy, které byly až dosud předloženy, však neprokazují, že by v běžných tržních podmínkách bylo možno dosáhnout této ziskovosti. Ani ve výjimečně příznivém roce 2007 se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo dosáhnout tak vysoké úrovně ziskovosti. Na základě údajů získaných v průběhu šetření se předběžně usuzovalo, že ke stanovení úrovně pro odstranění újmy je vhodný zisk ve výši 5 %.

(136)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočítána cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena odečtením skutečného ziskového rozpětí od ceny ze závodu a k takto vypočítané ceně nezpůsobující ztrátu bylo připočteno výše uvedené cílové ziskové rozpětí.

(137)

Na tomto základě byly předběžně stanoveny následující úrovně pro odstranění újmy:

(138)

Na základě výše uvedených skutečností se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení usuzovalo, že by na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo na úrovni nižší z hodnot odpovídajících zjištěnému dumpingovému rozpětí a úrovni pro odstranění újmy podle pravidla nižšího cla, což je ve všech případech rozpětí újmy.

(139)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců je sazba pro všechny ostatní společnosti stanovena na úrovni sazby pro spolupracující společnost zařazenou ve vzorku s nejvyšší sazbou. Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze, je prozatímní sazba cla stanovena jako vážený průměr sazeb pro společnosti zařazené do vzorku. Na základě těchto skutečností navrhované celní sazby činí:

(140)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného na„všechny ostatní společnosti“) se tedy vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(141)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (8) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(142)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se výše cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(143)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení konečného cla mohou být znovu uvážena,

European Commission

Directorate-General for Trade

Direction H

Office Nerv 105

B-1049 Brussels.