6.7.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 178/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 626/2011
ze dne 4. května 2011,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích klimatizátorů vzduchu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (1), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují velmi vysokým potenciálem, co se úspor energie týče, a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v úrovni výkonu. |
(2) |
Opatření pro uvádění spotřeby energie na energetických štítcích klimatizátorů vzduchu byla zavedena směrnicí Komise 2002/31/ES ze dne 22. března 2002, kterou se provádí směrnice Rady 92/75/EHS s ohledem na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích klimatizátorů vzduchu pro domácnost (2). Prováděcí směrnice stanoví odlišné škály označování energetické účinnosti klimatizátorů vzduchu, které používají odlišné technologie, a stanovení energetické účinnosti je založeno pouze na provozu za plného zatížení. |
(3) |
Na elektřinu spotřebovanou klimatizátory vzduchu připadá významná část celkové poptávky domácností i podniků po elektřině v Unii. Existuje značný prostor pro další snižování spotřeby energie u klimatizátorů vzduchu nad rámec zvýšení energetické účinnosti, kterého již bylo dosaženo. |
(4) |
Směrnice Komise 2002/31/ES by měla být zrušena a tímto nařízením by měla být přijata nová ustanovení, aby bylo zajištěno, že energetický štítek bude pro výrobce vytvářet dynamické pobídky, aby dále zvyšovali energetickou účinnost klimatizátorů vzduchu a urychlili transformaci trhu směrem k energeticky účinným technologiím. |
(5) |
Ustanovení tohoto nařízení by se měla použít i pro klimatizátory vzduchu typu vzduch-vzduch s chladicím výkonem (nebo topným výkonem, pokud má zařízení pouze funkci vytápění) do 12 kW. |
(6) |
Technologický vývoj v oblasti zlepšování energetické účinnosti klimatizátorů vzduchu byl v posledních letech velmi rychlý. Umožnil některým třetím zemím zavést přísné minimální požadavky na energetickou účinnost a vyvolal proces zavádění nového systému označování energetické účinnosti na základě sezónního výkonu. Dnešní zařízení, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, která dosahují nejvyšších úrovní účinnosti, vysoce překračují úroveň třídy A stanovenou směrnicí 2002/31/ES. |
(7) |
Toto nařízení zavádí dvě škály energetické účinnosti vyplývající z primární funkce a specifických aspektů důležitých pro spotřebitele. Vzhledem k tomu, že klimatizátory vzduchu se používají hlavně v podmínkách částečného zatížení, mělo by se testování účinnosti nahradit metodou měření sezónní účinnosti (kromě jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu). Metoda měření sezónní účinnosti lépe zohledňuje výhody technologie invertoru a podmínky, za nichž se tato zařízení používají. Nová metoda výpočtu energetické účinnosti a prováděcí opatření týkající se ekodesignu, které společně stanoví minimální požadavky na energetickou účinnost vyšší, než je současná třída A, povedou k nové klasifikaci těchto zařízení. Dělené, okenní a nástěnné klimatizátory vzduchu by pak měly být označovány novou škálou tříd energetické účinnosti A–G, přičemž se na horní místa škály každé dva roky přidává „+“, dokud není dosaženo třídy A+++. |
(8) |
Pro dvoukanálové a jednokanálové klimatizátory vzduchu by se měly i nadále používat ustálené ukazatele energetické účinnosti, protože v současné době na trhu nejsou k dispozici jednotky obsahující invertory. Pro tato zařízení není nová klasifikace vhodná, jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu by proto měly používat škálu A+++–D. Zatímco tato méně účinná zařízení mohou na škále A+++–D dosáhnout nejvýše třídy energetické účinnosti A+, účinnější zařízení mohou dosáhnout až třídy A+++. |
(9) |
Tímto nařízením by mělo být zajištěno, že spotřebitelé dostanou o výkonnosti klimatizátorů vzduchu přesnější srovnatelné informace. |
(10) |
Předpokládá se, že kombinovaný účinek uvádění spotřeby energie na energetických štítcích uvedený v tomto nařízení a v nařízení, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu (3), povede ve srovnání se situací bez přijetí zvláštních opatření do roku 2020 k ročním úsporám elektrické energie ve výši 11 TWh. |
(11) |
Důležitým aspektem pro koncové uživatele může být hlučnost klimatizátoru vzduchu. Aby mohli koncoví uživatelé přijímat informovaná rozhodnutí, měly by být na energetickém štítku klimatizátorů vzduchu uváděny také informace o emisích hluku. |
(12) |
Informace uvedené na energetickém štítku by měly být získány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných postupů měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav metod měření včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány vyjmenovanými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (4), jsou-li k dispozici. |
(13) |
Toto nařízení by mělo stanovit jednotný design energetických štítků klimatizátorů vzduchu a jednotné požadavky na jejich obsah. |
(14) |
Mělo by rovněž stanovit požadavky na technickou dokumentaci a informační list pro klimatizátory vzduchu. |
(15) |
Dále by toto nařízení mělo stanovit požadavky na informace, které mají být poskytovány při jakékoli formě prodeje klimatizátorů vzduchu na dálku, v reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru. |
(16) |
Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok. |
(17) |
V zájmu usnadnění přechodu od směrnice 2002/31/ES k tomuto nařízení by se u klimatizátorů vzduchu označených energetickými štítky v souladu s tímto nařízením mělo mít za to, že jsou v souladu se směrnicí 2002/31/ES. |
(18) |
Dodavatelé, kteří chtějí uvést na trh klimatizátory vzduchu, které mohou splnit požadavky na vyšší třídy energetické účinnosti, by měli mít možnost používat energetické štítky s těmito třídami ještě před datem povinného uvádění těchto tříd. |
(19) |
Směrnice 2002/31/ES by proto měla být zrušena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví požadavky na označování energetické účinnosti štítky a obsahuje ustanovení o doplňujících informacích o výrobku u elektrických klimatizátorů vzduchu s jmenovitým výkonem ≤ 12 kW pro chlazení, případně vytápění, pokud výrobek nemá funkci chlazení.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) |
zařízení, která používají jiné než elektrické zdroje energie; |
b) |
klimatizátory vzduchu, které na straně kondenzátoru nebo výparníku nebo na obou stranách nepoužívají vzduch jako teplonosnou látku. |
Článek 2
Definice
Kromě definic uvedených v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2010/30/EU (5) se použijí tyto definice:
1. |
„klimatizátorem vzduchu“ se rozumí zařízení určené k chlazení nebo ohřevu vzduchu (nebo obojímu) v uzavřeném prostoru pomocí parního kompresního cyklu poháněného elektrickým kompresorem, včetně klimatizátorů vzduchu, které mají další funkce, jako je vysoušení, čištění vzduchu, větrání nebo doplňkový ohřev vzduchu prostřednictvím elektrického odporového vytápění, a zařízení, která mohou používat vodu (buď kondenzát, který se tvoří na straně výparníku, nebo externě přidanou vodu) pro odpařování na kondenzátoru za předpokladu, že zařízení je schopno fungovat i bez použití přidané vody (pouze za použití vzduchu); |
2. |
„dvoukanálovým klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění nasáván vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) do jednotky vzduchovodem z venkovního prostředí a je z ní vyfukován druhým vzduchovodem do venkovního prostředí, přičemž tento klimatizátor je v klimatizovaném prostoru těsně u stěny; |
3. |
„jednokanálovým klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) nasáván z prostoru obsahujícího klimatizační jednotku a vyfukován mimo tento prostor; |
4. |
„jmenovitým výkonem“ (Prated ) se rozumí chladicí nebo topný výkon parního kompresního cyklu jednotky měřený za standardních jmenovitých podmínek; |
5. |
„koncovým uživatelem“ se rozumí spotřebitel, který klimatizátor vzduchu kupuje nebo se o něm předpokládá, že jej koupí; |
6. |
„místem prodeje“ se rozumí místo, kde jsou klimatizátory vzduchu vystaveny nebo nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky. |
Další definice pro účely příloh II až VIII jsou uvedeny v příloze I.
Článek 3
Povinnosti dodavatelů
1. Dodavatelé přijmou opatření popsaná v bodech a) až g):
a) |
každý klimatizátor vzduchu dodržující třídy energetické účinnosti stanovené v příloze II je opatřen tištěný štítkem v úpravě a obsahující informace podle přílohy III. Klimatizátory vzduchu v výjimkou jednokanálových a dvoukanálových musí být opatřeny tištěným štítkem alespoň na obalu venkovní jednotky s údaji při poměru výkonu 1 alespoň pro jednu kombinaci vnitřní a venkovní jednotky. Pro ostatní kombinace lze informace poskytnout prostřednictvím volně přístupných internetových stránek; |
b) |
je k dispozici informační list výrobku stanovený v příloze IV. Klimatizátory vzduchu s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových musí opatřeny informačním listem alespoň na obalu venkovní jednotky s údaji při poměru výkonu 1 alespoň pro jednu kombinaci vnitřní a venkovní jednotky. Pro ostatní kombinace lze informace poskytnout prostřednictvím volně přístupných internetových stránek; |
c) |
orgánům členských států a Komisi je na vyžádání elektronicky zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze V; |
d) |
každá reklama na konkrétní model klimatizátoru vzduchu musí v případě, že uvádí informace související se spotřebou energie nebo cenou, obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti. Pokud je možno více než jedna třída energetické účinnosti, dodavatel, popř. výrobce deklaruje třídu energetické účinnosti vytápění alespoň pro „průměrné“ otopné období. Informace stanovené v příloze VI, které mají být poskytnuty v případech, kdy nelze očekávat, že koneční uživatelé uvidí vystavený výrobek; |
e) |
každý propagační materiál technického charakteru určitého modelu klimatizátoru vzduchu, který popisuje konkrétní technické parametry výrobku, uvádí třídu energetické účinnosti daného modelu podle přílohy II; |
f) |
je k dispozici návod k použití; |
g) |
jednokanálové klimatizátory vzduchu by měly být na obalu, v dokumentaci výrobku a ve veškerých reklamních materiálech, ať už v elektronické nebo tištěné podobě, označeny jako „místní klimatizátory vzduchu“. |
2. Třída energetické účinnosti se stanoví podle přílohy VII.
3. Úprava štítku pro klimatizátory vzduchu (s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu) dodržuje parametry stanovené v příloze III.
4. U klimatizátorů vzduchu (s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu) se úprava štítku podle přílohy III použije podle tohoto harmonogramu:
a) |
U klimatizátorů vzduchu uváděných na trh od 1. ledna 2013 (s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu) musí být štítek uvádějící třídy energetické účinnosti A, B, C, D, E, F, G pro reverzibilní klimatizátory vzduchu v souladu s bodem 1.1 přílohy III, pro klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí v souladu s bodem 2.1 přílohy III a pro klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění v souladu s bodem 3.1 přílohy III. |
b) |
U klimatizátorů vzduchu uváděných na trh od 1. ledna 2015 (s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu) musí být štítek uvádějící třídy energetické účinnosti A+, A, B, C, D, E, F pro reverzibilní klimatizátory vzduchu v souladu s bodem 1.2 přílohy III, pro klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí v souladu s bodem 2.2 přílohy III a pro klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění v souladu s bodem 3.2 přílohy III. |
c) |
U klimatizátorů vzduchu uváděných na trh od 1. ledna 2017 (s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu) musí být štítek uvádějící třídy energetické účinnosti A++, A+, A, B, C, D, E pro reverzibilní klimatizátory vzduchu v souladu s bodem 1.3 přílohy III, pro klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí v souladu s bodem 2.3 přílohy III a pro klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění v souladu s bodem 3.3 přílohy III. |
d) |
U klimatizátorů vzduchu uváděných na trh od 1. ledna 2019 (s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu) musí být štítek uvádějící třídy energetické účinnosti A+++, A++, A+, A, B, C, D pro reverzibilní klimatizátory vzduchu v souladu s bodem 1.4 přílohy III, pro klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí v souladu s bodem 2.4 přílohy III a pro klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění v souladu s bodem 3.4 přílohy III. |
5. U dvoukanálových klimatizátorů vzduchu uváděných na trh od 1. ledna 2013 musí být štítek uvádějící třídy energetické účinnosti A+++, A++, A+, A, B, C, D pro reverzibilní dvoukanálové klimatizátory vzduchu v souladu s bodem 4.1 přílohy III, pro dvoukanálové klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí v souladu s bodem 4.3 přílohy III a pro dvoukanálové klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění v souladu s bodem 4.5 přílohy III.
6. U jednokanálových klimatizátorů vzduchu uváděných na trh od 1. ledna 2013 musí být štítek uvádějící třídy energetické účinnosti A+++, A++, A+, A, B, C, D pro reverzibilní jednokanálové klimatizátory vzduchu v souladu s bodem 5.1 přílohy III, pro jednokanálové klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí v souladu s bodem 5.3 přílohy III a pro jednokanálové klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění v souladu s bodem 5.5 přílohy III.
Článek 4
Povinnosti obchodníků
Obchodníci zajistí, aby:
a) |
byly klimatizátory vzduchu v místě prodeje zřetelně viditelným způsobem označeny energetickým štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 umístěným na vnější straně přední nebo horní části zařízení; |
b) |
klimatizátory vzduchu nabízené k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že si konečný uživatel prohlédne vystavený výrobek, byly uváděny na trh s informacemi poskytnutými dodavateli v souladu s přílohami V a VI; |
c) |
každá reklama na konkrétní model klimatizátoru vzduchu obsahovala v případě, že uvádí informace související se spotřebou energie nebo cenou, odkaz na třídu energetické účinnosti; Pokud je možno více než jedna třída energetické účinnosti, dodavatel/výrobce deklaruje třídu energetické účinnosti alespoň pro „průměrné“ období; |
d) |
každý propagační materiál technického charakteru určitého modelu klimatizátoru vzduchu, který popisuje konkrétní technické parametry klimatizátoru vzduchu, uváděl odkaz na třídu/třídy energetické účinnosti daného modelu a dodavatelem poskytnutý návod k použití. Pokud je možno více než jedna třída energetické účinnosti, dodavatel/výrobce deklaruje třídu energetické účinnosti alespoň pro „průměrné“ období; |
e) |
jednokanálové klimatizátory vzduchu by měly být na obalu, v dokumentaci výrobku a ve veškerých reklamních materiálech, ať už v elektronické nebo tištěné podobě, označeny jako „místní klimatizátory vzduchu“. |
Článek 5
Metody měření
Informace, které se poskytují podle článku 3, musí být získány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných postupů měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav metod výpočtu a měření, jak je stanoveno v příloze VII.
Článek 6
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Členské státy posoudí shodu deklarované třídy energetické účinnosti, roční, případně hodinové spotřeby energie a emisí hluku postupem stanoveným v příloze VIII.
Článek 7
Přezkum
Komise přezkoumá toto nařízení nejpozději pět let od jeho vstupu v platnost s ohledem na technický pokrok. Zvláštní pozornost bude přitom věnovat veškerým výrazným změnám v tržních podílech jednotlivých typů zařízení.
Článek 8
Zrušení
Směrnice 2002/31/ES se od 1. ledna 2013 zrušuje.
Článek 9
Přechodná ustanovení
1. Klimatizátory vzduchu uvedené na trh před 1. červencem 2013 musí vyhovovat ustanovením směrnice 2002/31/ES.
Článek 10
Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.
2. Použije se ode dne 1. ledna 2013.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. května 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. L 86, 3.4.2002, s. 26.
(3) Doposud neschváleno.
(4) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.
(5) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.
PŘÍLOHA I
Definice použitelné pro účely příloh II až VII
Pro účely příloh II až VII se použijí tyto definice:
1. |
„reverzibilním klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu s funkcí chlazení i vytápění; |
2. |
„standardními jmenovitými podmínkami“ se rozumí kombinace vnitřní (Tin) a venkovní (Tj) teploty, která odpovídá provozním podmínkám pro stanovení jmenovitého výkonu, hladiny akustického výkonu, jmenovitého průtoku vzduchu a/nebo jmenovitého chladicího faktoru (EERrated ), jmenovitého topného faktoru (COPrated ) pro chlazení nebo vytápění, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy VII; |
3. |
„vnitřní teplotou“ (Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru); |
4. |
„venkovní teplotou“ (Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru); |
5. |
„jmenovitým chladicím faktorem“ (EERrated ) se rozumí podíl deklarovaného chladicího výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při chlazení, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách; |
6. |
„jmenovitým topným faktorem“ (COPrated ) se rozumí podíl deklarovaného topného výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při vytápění, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách; |
7. |
„potenciálem globálního oteplování“ (GWP) se rozumí míra, jakou podle odhadu přispívá 1 kg chladiva použitého v parním oběhu (tj. v chladicím oběhu se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) ke globálnímu oteplování; vyjadřuje se v ekvivalentech kg CO2 v časovém horizontu 100 let; Uvažovanými hodnotami GWP budou ty, jež jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 (1); pro fluorovaná chladiva budou hodnoty GWP hodnotami zveřejněnými ve třetí hodnotící zprávě (TAR) přijaté Mezivládní konferencí o klimatických změnách (2) (2001 IPCC hodnoty GWP pro období sta let); pro nefluorované plyny jsou hodnotami GWP hodnoty zveřejněné v prvním hodnocení IPCC (3) za období sta let; pro směsi chladiv budou celkové hodnoty GWP vypočítány podle vzorce uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 842/2006; pro výše nezahrnutá chladiva se jako reference použije zpráva IPCC UNEP za rok 2010 o chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech z února 2011, případně novější; |
8. |
„vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy je klimatizátor vzduchu nebo komfortní ventilátor připojen ke zdroji síťového napájení a nezajišťuje žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze zobrazována indikace vypnutého stavu, jakož i stavy, které zajišťují pouze funkce mající zabezpečit elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES (4); |
9. |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, v němž je zařízení připojeno k síťovému zdroji napájení, aby fungovalo určeným způsobem, je závislé na příkonu ze síťového zdroje napájení a poskytuje pouze následující funkce, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu; |
10. |
„funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání, vnitřního čidla, časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní; |
11. |
„zobrazením informací nebo stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin; |
12. |
„hladinou akustického výkonu“ se rozumí hladina akustického výkonu A [dB(A)] ve vnitřním prostoru a/nebo ve venkovním prostoru, měřeno za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení (nebo vytápění, pokud výrobek neposkytuje funkci chlazení); |
13. |
„referenčními návrhovými podmínkami“ se rozumí kombinace požadavků na referenční návrhovou teplotu, maximální bivalentní teplotu a maximální mezní provozní teplotu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy VII; |
14. |
„referenční návrhovou teplotou“ se rozumí venkovní teplota [°C] buď pro chlazení (Tdesignc), nebo vytápění (Tdesignh), jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy VII, při které se koeficient částečného zatížení musí rovnat 1 a která se mění v závislosti na určeném chladicím nebo otopném období; |
15. |
„koeficientem částečného zatížení“ (pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty minus 16 °C a referenční návrhové teploty minus 16 °C buď při chlazení, nebo vytápění; |
16. |
„obdobím“ se rozumí jeden ze čtyř souborů provozních podmínek (které jsou k dispozici pro čtyři období: jedno chladicí období, tři otopná období: průměrné/chladnější/teplejší), které pro každý statistický teplotní interval (bin) popisují kombinaci venkovních teplot a počtu hodin, kdy se tyto teploty v daném období vyskytují a kdy je jednotka prohlášena za způsobilou pro použití; |
17. |
„statistickým teplotním intervalem (bin)“ (s indexem j) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy VII; |
18. |
„počtem hodin v daném intervalu (bin)“ se rozumí počet hodin v daném období (hj), kdy je naměřena daná venkovní teplota pro každý interval (bin), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy VII; |
19. |
„chladicím faktorem daného období“ (SEER) se rozumí celkový chladicí faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé chladicí období a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie na chlazení; |
20. |
„referenční roční potřebou chlazení“ (QC ) se rozumí referenční potřeba chlazení [kWh/rok], kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER a která se vypočítá jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesignc) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro chlazení (HCE ); |
21. |
„ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro chlazení“ (HCE ) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy musí jednotka splňovat návrhové chladicí zatížení (Pdesignc) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba chlazení, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy VII; |
22. |
„roční spotřebou elektrické energie pro chlazení“ (QCE ) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení referenční roční potřeby chlazení a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a chladicího faktoru v sezónním aktivním režimu (SEERon) a spotřeby elektrické energie jednotky během chladicího období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru; |
23. |
„sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu“ (SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z koeficientu částečného zatížení a chladicího faktoru specifického pro daný statistický teplotní interval (bin) (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin daného intervalu (bin), kdy nastane podmínka tohoto intervalu; |
24. |
„částečným zatížením“ se rozumí chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo topné zatížení (Ph(Tj)) [kW] při konkrétní venkovní teplotě Tj, vypočítané jako součin návrhového zatížení a koeficientu částečného zatížení; |
25. |
„chladicím faktorem specifickým pro statistický teplotní interval (bin)“ (EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý interval (bin) j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie; |
26. |
„topným faktorem v daném období“ (SCOP) se rozumí celkový topný faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé určené otopné období (hodnota faktoru SCOP se vztahuje k určenému otopnému období) a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby elektrické energie na vytápění; |
27. |
„referenční roční potřebou tepla pro vytápění“ (QH ) se rozumí referenční potřeba tepla po vytápění [kWh/rok], která se vztahuje k určenému otopnému období a je třeba ji použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP a vypočítá se jako součin návrhového topného zatížení (Pdesignh) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro vytápění v daném období (HHE); |
28. |
„ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro vytápění“ (HHE ) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy jednotka musí splňovat návrhové topné zatížení (Pdesignh) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba tepla pro vytápění, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy VII; |
29. |
„roční spotřebou elektrické energie pro vytápění“ (QHE ) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení referenční roční potřeby tepla pro vytápění a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a topného faktoru v sezónním aktivním režimu (SCOPon) a spotřeby elektrické energie jednotky během otopného období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru; |
30. |
„topným faktorem v sezónním aktivním režimu“ (SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor jednotky v aktivním režimu pro určené otopné období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (pokud je požadován) a topného faktoru specifického pro daný interval (bin) (COPbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu (bin), kdy nastane podmínka/stav tohoto intervalu; |
31. |
„elektrickým záložním topným výkonem“ (elbu(Tj)) se rozumí topný výkon [kW] skutečného nebo předpokládaného záložního ohřívače s faktorem COP rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem splnění částečného zatížení pro vytápění (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je při venkovní teplotě (Tj) menší než Ph(Tj); |
32. |
„topným faktorem specifickým pro daný statistický topný interval (bin)“ (COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor specifický pro každý interval j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie; |
33. |
„deklarovaným výkonem“ [kW] se rozumí výkon parního oběhu (chladicí oběh se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) jednotky při chlazení (Pdc(Tj)) nebo vytápění (Pdh(Tj)), vztahující se podle prohlášení výrobce k venkovní teplotě Tj a vnitřní teplotě (Tin); |
34. |
„funkcí“ se rozumí údaj o tom, zda jednotka umožňuje chlazení vnitřních prostorů vzduchem, vytápění vnitřních prostorů vzduchem nebo obojí; |
35. |
„návrhovým zatížením“ se rozumí deklarované chladicí zatížení (Pdesignc) a/nebo deklarované topné zatížení (Pdesignh) [kW] při referenční návrhové teplotě, přičemž
|
36. |
„deklarovaným chladicím faktorem“ (EERd(Tj)) se rozumí chladicí faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem; |
37. |
„deklarovaným topným faktorem“ (COPd(Tj)) se rozumí topný faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem; |
38. |
„bivalentní teplotou“ (Tbiv) se rozumí venkovní teplota (Tj) [°C] deklarovaná výrobcem pro vytápění, při níž je deklarovaný výkon roven částečnému zatížení a pod jehož úrovní je pro splnění částečného zatížení pro vytápění nutné deklarovaný výkon doplnit výkonem záložního elektrického ohřívače; |
39. |
„mezní provozní teplotou“ (Tol) se rozumí venkovní teplota [°C] určená výrobcem pro vytápění, v případě nižší teploty není klimatizátor vzduchu schopen poskytovat topný výkon. Při nižší teplotě je deklarovaný výkon roven nule; |
40. |
„aktivním režimem“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu; |
41. |
„vypnutým stavem termostatu“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž je funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění zapnuta, ale jednotka není vzhledem k absenci chladicího nebo topného zatížení provozuschopná. Tento stav se proto vztahuje k venkovním teplotám, nikoli k vnitřnímu zatížení. Vypínání/zapínání v aktivním režimu se nepovažuje za vypnutý stav termostatu; |
42. |
„režimem zahřívání skříně“ se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, které má zabránit migraci chladiva do kompresoru, aby se omezila koncentrace chladiva v oleji/palivu při spuštění kompresoru; |
43. |
„počtem hodin provozu ve vypnutém stavu termostatu“ (HTO ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu termostatu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
44. |
„počtem hodin provozu v pohotovostním režimu“ (HSB ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
45. |
„počtem hodin ve vypnutém stavu“ (HOFF ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
46. |
„počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru“ (HCK ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
47. |
„spotřebou elektrické energie jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu“ (QSD a QDD ) se rozumí spotřeba elektrické energie jednokanálových nebo dvoukanálových klimatizátorů vzduchu v režimu chlazení a/nebo vytápění (podle toho, který se použije) [u jednokanálových v kWh/h, u dvoukanálových v kWh/rok]; |
48. |
„poměrem výkonu“ se rozumí poměr celkového stanoveného chladicího (topného) výkonu všech vnitřních jednotek v provozu k stanovenému chladicímu (topnému) výkonu venkovní jednotky při standardních jmenovitých podmínkách; |
(1) Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.
(2) Třetí hodnocení změny klimatu IPCC z roku 2001. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu: http://www.ipcc.ch/publications_and_data/publications_and_data_reports.shtml.
(3) Klimatické změny, Vědecké hodnocení IPCC, J.T. Houghton, G.J. Jenkins, J.J. Ephraums (ed.) Cambridge University Press, Cambridge (UK) 1990.
PŘÍLOHA II
Třídy energetické účinnosti
1. |
Energetická účinnost klimatizátorů vzduchu se stanoví na základě měření a výpočtů stanovených v příloze VII. Výpočet SEER a SCOP bere v úvahu podmínky referenčního návrhu a hodin provozu příslušného provozního režimu, přičemž SCOP se vztahuje na „průměrné“ otopné období podle přílohy VII. Jmenovitý chladicí faktor (EERrated) a jmenovitý topný faktor (COPrated) se vztahují na standardní jmenovité podmínky stanovené v příloze VII. Tabulka 1 Třídy energetické účinnosti klimatizátorů vzduchu s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových
Tabulka 2 Třídy energetické účinnosti dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu
|
PŘÍLOHA III
Energetický štítek
1. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU, S VÝJIMKOU JEDNOKANÁLOVÝCH A DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU
1.1 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A až G
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 1.5. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka EU“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 (1), může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
1.2 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+ až F
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 1.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 1.5. |
1.3 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A++ až E
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 1.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 1.5. |
1.4 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 1.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 1.5. |
1.5 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 120 mm a výšku 210 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žluté, 0 % černé. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
2. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU, S VÝJIMKOU JEDNOKANÁLOVÝCH A DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU
2.1 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A až G
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 2.5. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
2.2 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+ až F
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 2.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 2.5. |
2.3 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A++ až E
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 2.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 2.5. |
2.4 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 2.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 2.5. |
2.5 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žluté, 0 % černé. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
3. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU, S VÝJIMKOU JEDNOKANÁLOVÝCH A DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU
3.1 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A až G
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 3.5. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
3.2 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+ až F
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 3.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 3.5. |
3.3 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A++ až E
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 3.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 3.5. |
3.4 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 3.1. |
b) |
Provedení energetického štítku musí odpovídat bodu 3.5. |
3.5 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
4. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU
4.1 Reverzibilní dvoukanálové klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 4.2. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
4.2 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
4.3 Dvoukanálové klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 4.4. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
4.4 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
4.5 Dvoukanálové klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 4.6. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
4.6 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
5. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK JEDNOKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU
5.1 Reverzibilní jednokanálové klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 5.2. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
5.2 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
5.3 Jednokanálové klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 5.4. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
5.4 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
5.5 Jednokanálové klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+++ až D
a) |
Na energetickém štítku se uvedou tyto informace:
|
b) |
Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 5.6. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. |
5.6 Design štítku
Přičemž:
i) |
Štítek musí mít minimální šířku 100 mm a výšku 200 mm. Pokud je vytištěn ve větším formátu, musí být poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací. |
ii) |
Pozadí je bílé. |
iii) |
Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá. |
iv) |
Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):
|
PŘÍLOHA IV
Informační list
1. |
Informace obsažené v informačním listu jsou uvedeny v tomto pořadí:
|
2. |
Pokud je účinnost klimatizátoru vzduchu deklarována na základě chladicího faktoru daného období (SEER), obsahuje informační list navíc tyto informace o režimu chlazení:
|
3. |
Pokud je účinnost klimatizátoru vzduchu deklarována na základě topného faktoru daného období (SEER), obsahuje informační list navíc tyto informace o režimu vytápění:
|
4. |
Pokud je účinnost klimatizátoru vzduchu deklarována na základě chladicího faktoru (EERrated) nebo topného faktoru (COPrated), obsahuje informační list navíc tyto informace:
|
5. |
Jeden informační list se může vztahovat na několik modelů zařízení dodávaných stejným dodavatelem. |
6. |
Informace obsažené na informačním listu mohou být poskytnuty ve formě barevné nebo černobílé kopie energetického štítku. V tomto případě se uvedou také ty informace bodů 1–4, které na štítku nejsou uvedeny. |
PŘÍLOHA V
Technická dokumentace
Technická dokumentace podle čl. 3 odst. 1 písm. c) musí obsahovat přinejmenším:
a) |
název a adresu dodavatele; |
b) |
všeobecný popis modelu zařízení, postačující pro jeho jednoznačnou a snadnou identifikaci. Jednokanálové klimatizátory vzduchu jsou označeny jako „místní klimatizátory vzduchu“; |
c) |
v příslušných případech odkazy na použité harmonizované normy; |
d) |
případně jiné použité metody výpočtu, meřicí normy a specifikace; |
e) |
jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele; |
f) |
případně technické parametry pro měření, stanovené podle přílohy VII:
|
g) |
výsledky výpočtů provedených podle přílohy VII. |
Dodavatel může na konci seznamu uvést další informace.
Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci ke konkrétnímu modelu klimatizátoru vzduchu získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací údajů od jiných ekvivalentních zařízení, případně oběma těmito metodami, musí dokumentace obsahovat podrobnosti o těchto výpočtech nebo extrapolacích či obou těchto metodách a o zkouškách provedených dodavateli za účelem ověření přesnosti těchto výpočtů. Informace musí obsahovat také seznam všech dalších rovnocenných modelů klimatizátorů vzduchu, u nichž byly informace získány na stejném základě.
PŘÍLOHA VI
Informace, které mají být poskytnuty v případech, kdy nelze očekávat, že koncoví uživatelé uvidí vystavený výrobek
1. |
Informace uvedené v čl. 4 písm. b) se poskytnou v tomto pořadí:
|
2. |
Pokud se uvádějí i další informace obsažené v informačním listu, musí být uvedeny ve formě a v pořadí stanovených v příloze IV. |
3. |
Všechny informace uvedené v této příloze musí být vytištěny nebo znázorněny písmem takové velikosti a typu, aby byly čitelné. |
PŘÍLOHA VII
Měření a výpočty
1. |
Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měření a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod a u jejichž výsledků se předpokládá nízká míra nejistoty. |
2. |
Při stanovení sezónní spotřeby elektrické energie, chladicího faktoru daného období (SEER) a topného faktoru daného období (SCOP) je třeba vzít v úvahu:
|
3. |
Jestliže byly údaje týkající se konkrétního modelu, který kombinuje vnitřní a venkovní jednotky, získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu a/nebo extrapolací z jiných kombinací, měla by dokumentace obsahovat podrobné údaje o těchto výpočtech a/nebo extrapolacích a o zkouškách, které byly provedeny pro ověření přesnosti výpočtů (včetně podrobných údajů týkajících se matematického modelu pro výpočet výkonnosti takových kombinací a měření, která byla provedena pro ověření tohoto modelu). |
4. |
Chladicí faktor (EERrated), popř. topný faktor (COPrated) jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu se stanoví za standardních jmenovitých podmínek, jak jsou definovány v tabulce 2 této přílohy. |
5. |
Při výpočtu spotřeby elektrické energie na chlazení a/nebo vytápění je nutné vzít v úvahu spotřebu elektrické energie ve všech příslušných provozních režimech za použití časových období, jak jsou definována v tabulce 4 této přílohy. |
Tabulka 1
Číslo bin (j), venkovní teplota (Tj) ve °C a počet hodin za bin (hj) pro chladicí a otopné období - „průměrné“, „teplejší“ a „chladnější“„db“ = teplota suchého teploměru
CHLADICÍ OBDOBÍ |
|
OTOPNÉ OBDOBÍ |
||||||
|
|
|
|
|
|
Průměrné |
Teplejší |
Chladnější |
j # |
Tj °C |
hj h |
|
j # |
Tj °C |
hjA h |
hj W h |
hjC h |
|
db |
|
|
|
db |
|
|
|
1 |
17 |
205 |
|
1 do 8 |
– 30 do – 23 |
0 |
0 |
0 |
2 |
18 |
227 |
|
9 |
–22 |
0 |
0 |
1 |
3 |
19 |
225 |
|
10 |
–21 |
0 |
0 |
6 |
4 |
20 |
225 |
|
11 |
–20 |
0 |
0 |
13 |
5 |
21 |
216 |
|
12 |
–19 |
0 |
0 |
17 |
6 |
22 |
215 |
|
13 |
–18 |
0 |
0 |
19 |
7 |
23 |
218 |
|
14 |
–17 |
0 |
0 |
26 |
8 |
24 |
197 |
|
15 |
–16 |
0 |
0 |
39 |
9 |
25 |
178 |
|
16 |
–15 |
0 |
0 |
41 |
10 |
26 |
158 |
|
17 |
–14 |
0 |
0 |
35 |
11 |
27 |
137 |
|
18 |
–13 |
0 |
0 |
52 |
12 |
28 |
109 |
|
19 |
–12 |
0 |
0 |
37 |
13 |
29 |
88 |
|
20 |
–11 |
0 |
0 |
41 |
14 |
30 |
63 |
|
21 |
–10 |
1 |
0 |
43 |
15 |
31 |
39 |
|
22 |
–9 |
25 |
0 |
54 |
16 |
32 |
31 |
|
23 |
–8 |
23 |
0 |
90 |
17 |
33 |
24 |
|
24 |
–7 |
24 |
0 |
125 |
18 |
34 |
17 |
|
25 |
–6 |
27 |
0 |
169 |
19 |
35 |
13 |
|
26 |
–5 |
68 |
0 |
195 |
20 |
36 |
9 |
|
27 |
–4 |
91 |
0 |
278 |
21 |
37 |
4 |
|
28 |
–3 |
89 |
0 |
306 |
22 |
38 |
3 |
|
29 |
–2 |
165 |
0 |
454 |
23 |
39 |
1 |
|
30 |
–1 |
173 |
0 |
385 |
24 |
40 |
0 |
|
31 |
0 |
240 |
0 |
490 |
|
|
|
|
32 |
1 |
280 |
0 |
533 |
|
|
|
|
33 |
2 |
320 |
3 |
380 |
|
|
|
|
34 |
3 |
357 |
22 |
228 |
|
|
|
|
35 |
4 |
356 |
63 |
261 |
|
|
|
|
36 |
5 |
303 |
63 |
279 |
|
|
|
|
37 |
6 |
330 |
175 |
229 |
|
|
|
|
38 |
7 |
326 |
162 |
269 |
|
|
|
|
39 |
8 |
348 |
259 |
233 |
|
|
|
|
40 |
9 |
335 |
360 |
230 |
|
|
|
|
41 |
10 |
315 |
428 |
243 |
|
|
|
|
42 |
11 |
215 |
430 |
191 |
|
|
|
|
43 |
12 |
169 |
503 |
146 |
|
|
|
|
44 |
13 |
151 |
444 |
150 |
|
|
|
|
45 |
14 |
105 |
384 |
97 |
|
|
|
|
46 |
15 |
74 |
294 |
61 |
Celkem |
|
2 602 |
|
|
|
4 910 |
3 590 |
6 446 |
Tabulka 2
Standardní jmenovité podmínky, teploty vzduchu „suchého teploměru“ (teploty „vlhkého teploměru“ uvedeny v závorce)
Zařízení |
Funkce |
Vnitřní teplota vzduchu (°C) |
Venkovní teplota vzduchu (°C) |
Klimatizátory vzduchu s výjimkou jednokanálových |
chlazení |
27 (19) |
35 (24) |
vytápění |
20 (max. 15) |
7(6) |
|
Jednokanálové |
chlazení |
35 (24) |
35 (24) (1) |
vytápění |
20 (12) |
20 (12) (1) |
Tabulka 3
Referenční návrhové podmínky, teploty vzduchu „suchého teploměru“ (teploty „vlhkého teploměru“ uvedeny v závorce)
Funkce/období |
Vnitřní teplota vzduchu (°C) |
Venkovní teplota vzduchu (°C) |
Bivalentní teplota (°C) |
Mezní provozní teplota (°C) |
|
Tin |
Tdesignc/Tdesignh |
Tbiv |
Tol |
chlazení |
27 (19) |
Tdesignc = 35 (24) |
nepoužije se |
nepoužije se |
vytápění/průměr |
20 (15) |
Tdesignh = – 10 (– 11) |
max. 2 |
max. – 7 |
vytápění/tepleji |
Tdesignh = 2 (1) |
max. 7 |
max. 2 |
|
vytápění/chladněji |
Tdesignh = – 22 (– 23) |
max. – 7 |
max. – 15 |
Tabulka 4
Počet hodin provozu podle typu zařízení a provozního režimu, který je třeba použít pro výpočet spotřeby elektrické energie
Typ zařízení / funkce (použije-li se) |
Jednotka |
Otopné období |
Zapnutý stav |
Vypnutý stav termostatu |
Pohotovostní režim |
Vypnutý stav |
Režim zahřívání skříně kompresoru |
|
|
|
|
chlazení: HCE vytápění: HHE |
HTO |
HSB |
HOFF |
HCK |
|
Klimatizátory vzduchu, s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových |
||||||||
Chladicí režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci chlazení |
h/rok |
|
350 |
221 |
2 142 |
5 088 |
7 760 |
|
Chladicí a topný režim, pokud zařízení nabízí oba režimy |
Chladicí režim |
h/rok |
|
350 |
221 |
2 142 |
0 |
2 672 |
Topný režim |
h/rok |
Průměrné |
1 400 |
179 |
0 |
0 |
179 |
|
Teplejší |
1 400 |
755 |
0 |
0 |
755 |
|||
Chladnější |
2 100 |
131 |
0 |
0 |
131 |
|||
Topný režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci vytápění |
h/rok |
Průměrné |
1 400 |
179 |
0 |
3 672 |
3 851 |
|
Teplejší |
1 400 |
755 |
0 |
4 345 |
4 476 |
|||
Chladnější |
2 100 |
131 |
0 |
2 189 |
2 944 |
|||
Dvoukanálový klimatizátor vzduchu |
|
|
chlazení: HCE vytápění: HHE |
HTO |
HSB |
HOFF |
HCK |
|
Chladicí režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci chlazení |
h/60 min. |
|
1 |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
|
Chladicí a topný režim, pokud zařízení nabízí oba režimy |
Chladicí režim |
h/60 min. |
|
1 |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
Topný režim |
h/60 min. |
|
1 |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
|
Topný režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci vytápění |
h/60 min. |
|
1 |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
|
Jednokanálový klimatizátor vzduchu |
|
|
chlazení: HCE vytápění: HHE |
|
|
|
|
|
Chladicí režim |
h/60 min. |
|
1 |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
|
Topný režim |
h/60 min. |
|
1 |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
nepoužije se |
(1) V případě jednokanálových klimatizátorů vzduchu není do kondenzátoru (výparníku) při chlazení (vytápění) přiváděn venkovní vzduch, ale vzduch z uzavřeného prostoru.
PŘÍLOHA VIII
Postupověřování pro účely dohledu nad trhem
Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES orgány členských států použijí u požadavků stanovených v příloze II následující ověřovací postup.
1. |
Orgány členského státu provádějí zkoušku na jednom kusu zařízení. |
2. |
Model klimatizátoru vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových, se považuje za vyhovující příslušným ustanovením přílohy I tohoto nařízení, pokud jeho chladicí faktor daného období (SEER), popř. topný faktor daného období (SCOP) není nižší než deklarovaná hodnota minus 8 %. Hodnoty SEER a SCOP se stanoví v souladu s přílohou II. Model jednokanálového a dvoukanálového klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným ustanovením přílohy I tohoto nařízení, pokud výsledky pro vypnutý stav a pohotovostní režim nepřesahují mezní hodnoty o více než 10 % a pokud chladicí faktor (EERrated), popř. topný faktor (COPrated) není nižší než deklarovaná hodnota minus 10 %. Hodnoty EER a COP se stanoví v souladu s přílohou II. Model klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným ustanovením tohoto nařízení, pokud maximální hladina akustického výkonu nepřesahuje deklarovanou hodnotu o více než 2 dB (A). |
3. |
Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2, orgán dohledu nad trhem náhodně vybere tři další jednotky téhož modelu pro přezkoušení. |
4. |
Model klimatizátoru vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových, se považuje za vyhovující příslušným ustanovením přílohy I tohoto nařízení, pokud jeho průměrná sezónní účinnost chlazení (SEER), popř. vytápění (SCOP) tří jednotek není nižší než deklarovaná hodnota minus 8 %. Hodnoty SEER a SCOP se stanoví v souladu s přílohou II. Model jednokanálového a dvoukanálového klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným ustanovením přílohy I tohoto nařízení, pokud u tří jednotek průměrné výsledky pro vypnutý stav a pohotovostní režim nepřesahují mezní hodnoty o více než 10 % a pokud průměrný chladicí faktor (EERrated), popř. topný faktor (COPrated) není nižší než deklarovaná hodnota minus 10 %. Hodnoty EER a COP se stanoví v souladu s přílohou II. Model klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným ustanovením tohoto nařízení, pokud průměrná hladina akustického výkonu tří jednotek nepřesahuje deklarovanou hodnotu o více než 2 dB (A). |
5. |
Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 4, má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením. |
Pro účely souladu s požadavky tohoto nařízení a jejich ověřování použijí členské státy postupy uvedené v příloze II a harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody výpočtu a měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod.