17.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 43/9

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala Evropská komise dne 20. května 2010 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 6. dubna 2010 podaly společnosti Saint-Gobain Vertex s.r.o., Tolnatext Fonalfeldolgozo es Muszakiszovetgyarto, Valmieras „Stikla Skiedra“ AS a Vitrulan Technical Textiles GmbH (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii. Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a zástupce ČLR, známé dovozce a známé uživatele. Komise o zahájení řízení vyrozuměla také výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), Kanadě, Chorvatsku, Turecku a v Thajsku, jelikož se s těmito zeměmi počítalo jako s možnou srovnatelnou zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení s cílem rozhodnout o dumpingu a způsobené újmě. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni známí vyvážející výrobci v ČLR, dovozci a výrobci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení uvedli za období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem. Proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR.

(5)

Komise obdržela v souvislosti s výběrem vzorku odpovědi od šestnácti vyvážejících výrobců v ČLR, kteří představovali v období šetření 86 % dovozu do Unie, jak je uvedeno v bodě odůvodnění níže. Proto je úroveň spolupráce považována za vysokou.

(6)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Do vzorku byli zařazeni dva samostatně vyvážející výrobci a jedna skupina vyvážejících výrobců složená ze čtyř společností ve spojení a tento vzorek představuje 42 % vývozu do Unie v období šetření (OŠ), jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění níže. Výběr vzorku byl v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení konzultován s dotčenými stranami a orgány ČLR a nebyly vzneseny žádné námitky.

(7)

Z výrobního odvětví Unie poskytlo požadované údaje dvanáct výrobců, kteří souhlasili se zařazením do vzorku. Komise na tomto základě vybrala vzorek sestávající ze čtyř největších výrobců v Unii z hlediska prodeje a výroby, kteří představují 70 % celkového prodeje ve výrobním odvětví Unie, jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění níže.

(8)

V termínu stanoveném v oznámení o zahájení poskytli požadované údaje pouze čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Bylo tedy rozhodnuto, že není nutné provést výběr vzorku s ohledem na dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(9)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku a kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku formuláře žádostí. Všichni vyvážející výrobci požádali o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a také o individuální zacházení, pokud by šetření prokázalo, že nesplňují podmínky pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Jedna skupina společností ve spojení, která je vyvážejícím výrobcem a nebyla do vzorku zařazena, navíc požádala o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(10)

Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku i těm vyvážejícím výrobcům, kteří nebyli do vzorku zařazeni, avšak požádali o individuální zjišťování, čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, čtyřem spolupracujícím dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a všem známým uživatelům v Unii. Dotazníky byly zaslány také výrobcům v USA, neboť se s touto zemí počítalo jako se srovnatelnou zemí, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, a výrobcům v dalších možných srovnatelných zemích. Na dotazník odpověděli vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku, jeden spolupracující výrobce, který požádal o individuální zjišťování, jeden výrobce ve Spojených státech amerických a jeden výrobce v Kanadě, jelikož se s těmito zeměmi počítalo jako se srovnatelnou zemí, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění níže, všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku a čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. V průběhu šetření Komisi své údaje neposkytli ani se nepřihlásili žádní uživatelé.

(11)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely analýzy žádosti o zacházení jako v tržím hospodářství / individuální zacházení a k předběžnému zjištění dumpingu, z něj vyplývající újmy a zájmu Unie a provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(12)

Vzhledem k nutnosti stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým by zacházení jako v tržním hospodářství nemuselo být přiznáno, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z Kanady jako srovnatelné země v prostorách této společnosti:

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem jsou otevřené síťoviny vyrobené ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2 pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) a v současnosti spadající pod kódy KN 7019 40 00, ex 7019 51 00, ex 7019 59 00, ex 7019 90 91 a ex 7019 90 99.

(15)

Otevřené síťoviny se vyrábějí ze skleněných vláken a mají různou velikost buněk i plošnou hmotnost. Většinou se používají jako výztužný materiál ve stavebnictví (vnější tepelná izolace, výztuha mramoru/podlah, oprava stěn).

(16)

Po zahájení řízení požádal jeden z vyvážejících výrobců v ČLR, který vyrábí kotouče ze skleněných vláken, o vyjádření, zda tento typ výrobků spadá do definice výrobku. Výrobní odvětví Unie po poradě dospělo k názoru, že lze tyto kotouče považovat za navazující výrobky, a proto se na ně definice výrobku bezpodmínečně nevztahuje. Protože Komise v této fázi řízení ještě nedisponuje údaji, které by umožňovaly s konečnou platností určit základní vlastnosti výrobku, bylo rozhodnuto předběžně kotouče ze skleněných vláken pokládat za součást dotčeného výrobku a získat v rámci šetření více údajů a názorů od zúčastněných stran.

(17)

Šetření ukázalo, že otevřené síťoviny ze skleněných vláken vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v Kanadě, která předběžně slouží za srovnatelnou zemi, mají stejně jako síťoviny ze skleněných vláken vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii v podstatě tytéž základní fyzikální, chemické i technické vlastnosti a stejné základní použití. Předběžně se tedy považují za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Aby se zjistilo, zda spolupracující vyvážející výrobci v ČLR prodávají vyvážené zboží za dumpingové ceny, byla použita obecná metodika uvedená níže.

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(20)

Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali v rámci tohoto šetření o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovené lhůtě předložili žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(21)

Komise si vyžádala o všech výše uvedených vyvážejících výrobcích zařazených do vzorku všechny informace, které považovala za potřebné, a ověřila si veškeré informace uvedené v žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství v prostorách těchto společností:

(22)

Šetřením se zpočátku zjistilo, že dva vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku splňují všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství a že třetí vyvážející výrobce zařazený do vzorku, kterým je skupina společností ve spojení, nesplňuje kritérium č. 2 týkající se mezinárodních účetních standardů. Především bylo zjištěno, že účetnictví i některé náklady a příjmy neodpovídají přesně finanční situaci společností ve skupině. O neúplnosti účetnictví se navíc nezmiňovala ani zpráva auditora.

(23)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR i žadatelům oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení konkrétní důvody.

(24)

V návaznosti na sdělení výsledků zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství obdržela Komise připomínky pouze od vyvážejícího výrobce/skupiny, který byl zařazen do vzorku a nebylo mu přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Jeho připomínky však zjištění v daném ohledu nezměnily, jelikož nebyly zjištěné nedostatky vyvráceny a byla jen obecně vysvětlena skutečnost, že celou skupinu řídí pouze jedna soukromá osoba a že se společnosti ve skupině nacházely v přechodné fázi procesu integrace svého podnikání.

(25)

Právě před antidumpingovou inspekcí na místě byla Komisi sdělena určitá tvrzení, v jednom případě podložená dokumentací, týkající se dvou vyvážejících výrobců v ČLR, kterým mělo být původně zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno. Tato tvrzení byla prošetřena během antidumpingové inspekce na místě.

(26)

V tvrzení týkajícím se prvního vyvážejícího výrobce se výslovně konstatovalo, že tento výrobce k žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství i při inspekci na místě v souvislosti s touto žádostí předložil zfalšované stanovy. Komise obdržela kopie údajně pravých stanov a odpovídající smlouvy o společném podnikání uzavřené mezi podílníky společnosti. Během antidumpingové inspekce na místě předložil vyvážející výrobce ověřenou kopii svých stanov zapsaných místním orgánem, která byla shodná s nedatovanou listinou, kterou společnost přiložila ke své žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství i během inspekce na místě v souvislosti s touto žádostí.

(27)

Porovnáním této listiny s dokumentem, který Komise obdržela, jak je uvedeno v 25. a v 26.. bodě odůvodnění výše, byly zjištěny rozdíly, pokud jde o data, zúčastněné strany a některá ustanovení týkající se omezení náboru pracovníků. Další rozdíly týkající se omezení prodeje byly zjištěny při porovnání smlouvy o společném podnikání, kterou společnost předložila spolu se svou žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství, se smlouvou doručenou Komisi.

(28)

Tomuto vyvážejícímu výrobci byl zaslán dopis, jehož prostřednictvím mu bylo oznámeno, že tyto informace mohou být důvodem pro uplatnění článku 18 základního nařízení, a byl požádán o vyjádření. Daný vyvážející výrobce ve své odpovědi rozdíly dostatečně nevysvětlil a nerozptýlil tak pochyby ohledně pravosti dokumentů a informací, které vyvážející výrobce původně předložil spolu s žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství.

(29)

V tvrzení týkajícím se druhého vyvážejícího výrobce se výslovně poukazuje na zfalšované účetnictví, které bylo ověřeno auditem. Přezkoumáním tohoto tvrzení na místě byly zjištěny nesrovnalosti v zůstatcích převedených z účetnictví za rok 2006, které nebylo ověřeno auditem, do první auditem ověřené účetní závěrky za rok 2007. Kromě toho nebyly v účetních záznamech společnosti zaúčtovány v roce 2007 a 2008 žádné poplatky ani platby za provedení auditu.

(30)

Tomuto vyvážejícímu výrobci byl také zaslán dopis, jehož prostřednictvím mu byly oznámeny nesrovnalosti zjištěné na místě a byl požádán o vyjádření. Také mu bylo oznámeno, že tato nová zjištění mohou být důvodem pro uplatnění článku 18 základního nařízení. Vyvážející výrobce ve své odpovědi neuvedl žádné doplňující informace, které by rozptýlily pochybnosti o přesnosti a úplnosti údajů, které ve své účetní závěrce předložil. Tento vyvážející výrobce ve své odpovědi naopak připustil existenci dvou různých souborů účetnictví s různými údaji za rok 2006 i to, že účetnictví za rok 2007 a 2008 obsahuje chyby, které auditor ve své zprávě neuvedl.

(31)

Na základě výše uvedených nových zjištění bylo shledáno, že první vyvážející výrobce předložil během šetření zavádějící informace. Následně bylo rozhodnuto o uplatnění článku 18 základního nařízení a o zrušení původního návrhu na přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(32)

V případě druhého vyvážejícího výrobce bylo rozhodnuto o nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství, neboť v rámci posuzování žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nesplnil kritérium č. 2.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod tento článek s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné podobě a pouze pro orientaci:

(34)

Tři vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku a požádali o zacházení jako v tržním hospodářství, požádali také o individuální zacházení, pokud by jim zacházení jako v tržním hospodářství nebylo přiznáno. Na základě výše uvedených zjištění byl v případě prvního vyvážejícího výrobce uplatněn článek 18 základního nařízení a individuální zacházení mu bylo tudíž zamítnuto. Bylo shledáno, že druhý vyvážející výrobce podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení splňuje, a proto mu lze individuální zacházení udělit.

(35)

V případě třetího vyvážejícího výrobce (skupiny společností) bylo zjištěno, že nesplňuje kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství, protože však tato společnost splňuje podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení, bylo rozhodnuto o udělení individuálního zacházení.

(36)

Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že dva níže uvedení vyvážející výrobci v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, splňují veškeré požadavky pro udělení individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(37)

Skupina společností ve spojení, která nebyla do vzorku zařazena, požádala o individuální zjišťování a také o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství nesplňuje, a předložila žádost o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovené lhůtě.

(38)

Informace předložené v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství společností, která žádala o individuální zjišťování, nebyly ověřeny. Tyto informace budou posouzeny později.

(39)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(40)

V oznámení o zahájení řízení uvedla Komise záměr použít Spojené státy americké jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a účastníci řízení byli vyzváni, aby se k tomu vyjádřili.

(41)

Čtyři spolupracující vyvážející výrobci uvedli, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí, protože skleněná vlákna, která používají a která jsou hlavní surovinou pro výrobu dotčeného výrobku, jsou z jiného druhu skla, než používají čínští vyvážející výrobci, a tudíž dražší. Navrhli také, aby bylo místo USA použito Turecko a Thajsko, protože výrobci dotčeného výrobku v těchto dvou zemích používají vlákna ze stejného skla jako čínští vyvážející výrobci.

(42)

Komise zjišťovala, zda by jiné země byly vhodnou volbou srovnatelné země, a zaslala dotazníky výrobcům dotčeného výrobku v Kanadě, Chorvatsku, Turecku a v Thajsku. Na dotazníky odpověděl pouze jeden výrobce dotčeného výrobku v USA a jediný výrobce v Kanadě.

(43)

Za účelem rozhodnutí o vhodnosti zemí, které mohou být použity jako srovnatelná země, byl posouzen trh v Kanadě i trh v USA. Pokud jde o Kanadu, bylo zjištěno, že i když je zde pouze jeden výrobce dotčeného výrobku, je trh této země otevřený, bez dovozních cel, a že konkurenci na trhu zajišťuje rozsáhlý dovoz dotčeného výrobku z několika třetích zemí. Kromě toho bylo zjištěno, že kanadský výrobce na rozdíl od výrobce v USA, který vyrábí pouze jeden druh obdobného výrobku, vyrábí všechny druhy dotčeného výrobku a lze tak vypočítat běžnou hodnotu pro každý druh dotčeného výrobku. Šetření prokázalo, že je možné Kanadu předběžně považovat za vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty.

(44)

Údaje předložené v odpovědi spolupracujícího kanadského výrobce byly ověřeny na místě a bylo stanoveno, že se jedná o spolehlivé informace, na jejichž základě lze stanovit běžnou hodnotu.

(45)

Dospělo se proto k předběžnému závěru, že Kanada je vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(46)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže.

(47)

Prodávané množství obdobného výrobku kanadského výrobce na domácím trhu bylo shledáno ve srovnání s prodávaným množstvím dotčeného výrobku, který do Unie vyvážejí spolupracující vyvážející výrobci, jako reprezentativní.

(48)

Během období šetření bylo zjištěno, že se prodej všech druhů obdobného výrobku kanadského výrobce na domácím trhu zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, uskutečňuje v rámci běžného obchodního styku. Kvůli rozdílům v kvalitě obdobného výrobku vyráběného a prodávaného v Kanadě a dotčeného výrobku z ČLR se považovalo za vhodnější početně určit běžnou hodnotu s ohledem na tyto rozdíly a zajistit spravedlivé srovnání, jak je popsáno v 52. bodě odůvodnění.

(49)

V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení byly částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk stanoveny na základě údajů kanadského výrobce.

(50)

Jelikož dva ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kterým bylo uděleno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(51)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(52)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny, a tím i srovnatelnost cen. Běžná hodnota byla upravena s ohledem na rozdílnou kvalitu vstupů, např. chemikálií, potahového materiálu a surovin (druh skla vláken). Ve vhodných případech byly dále provedeny úpravy s ohledem na nepřímé daně, náklady na námořní přepravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i na náklady spojené s balením, úvěry a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

(53)

Dumpingová rozpětí pro dva spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanovena na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi s váženým průměrem vývozní ceny dotčeného výrobku každé společnosti při vývozu do Unie, jak je uvedeno výše.

(54)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(55)

Dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce ČLR, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení vypočteno jako průměr dumpingových rozpětí dvou vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku a bylo jim uděleno individuální zacházení.

(56)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce v ČLR i na vyvážejícího výrobce, který byl zařazen do vzorku a vztahoval se na něho článek 18, byla nejprve stanovena úroveň spolupráce tím, že se objem vývozu do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci, porovnal se statistikami Eurostatu.

(57)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce v rámci šetření, kdy dovoz spolupracujících společností představoval asi 86 % všech dovozů z ČLR během období šetření, bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno s použitím nejvyšších dumpingových rozpětí zjištěných u dvou vyvážejících výrobců, kterým bylo uděleno individuální zacházení.

(58)

Na tomto základě byly výše výběrového váženého průměrného dumpingového rozpětí i celostátní úroveň dumpingu předběžně stanoveny jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením a činí:

(59)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii devatenáct výrobců. Tito výrobci představují celkovou výrobu výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. S ohledem na informace, které byly získány či předloženy všemi devatenácti výrobci, kteří podnět podpořili, budou tito výrobci nadále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(60)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, dvanáct výrobců v Unii předložilo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Do vzorku byli zařazeni čtyři výrobci, kteří představují přibližně 70 % celkové odhadované výroby v Unii.

(61)

Spotřeba v Unii byla vypočtena podle údajů uvedených v podnětu a doplněných o ověřené údaje získané od výrobců a dovozců, kteří v rámci šetření spolupracovali. Spotřeba v Unii byla tudíž stanovena na základě objemu prodeje obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Unie a objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR a z třetích zemí.

(62)

Podle těchto údajů se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

(63)

Spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii v průběhu posuzovaného období vzrostla o 12 %. V období mezi rokem 2006 a 2008 vzrostla o 26 % a v období mezi rokem 2008 a 2009 poklesla o 17 %. V období šetření došlo opět k mírnému nárůstu spotřeby. Přechodné snížení spotřeby v roce 2009 lze přisuzovat poklesu na trhu ve stavebnictví.

(64)

Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR v průběhu posuzovaného období vzrostl o 48 %. Shodně s vývojem spotřeby a poklesem ve stavebnictví se objem dovozu v roce 2009 mírně snížil. U uvedeného dovozu lze přesto jasně zaznamenat tendenci k dlouhodobému růstu a ve srovnání se zvýšením spotřeby v Unii i strmější nárůst objemu.

(65)

Zvýšený objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR doprovázelo i snížení průměrné dovozní ceny, která mezi rokem 2006 a obdobím šetření poklesla o 12 %.

(66)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu v posuzovaném období stoupl o 32 %, což v tomto případě představuje nárůst téměř o třináct procentních bodů. V období šetření činil podíl dovozu z dotčené země na trhu 51 %.

(67)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly dovozní ceny čínských spolupracujících vyvážejících výrobců srovnány s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření, a to na základě srovnání průměrných hodnot. Ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku byly upraveny na úroveň čisté ceny ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF. Dovozní ceny CIF byly upraveny s ohledem na dovozní clo a náklady vzniklé po dovozu. Kvůli rozdílům v kvalitě dotčeného výrobku dovezeného z ČLR a obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Unie byly čínské dovozní ceny dále upraveny s ohledem na kvalitu. Tato úprava odráží rozdílné parametry, např. tkaní ve směru osnovy i útku, pevnost v tahu a průtažnost, které neodpovídaly v plné míře parametrům kontrolního výrobního čísla.

(68)

S ohledem na úpravu týkající se kvality se během období šetření vážené průměrné rozpětí podbízení vyjádřené jako procento ceny výrobního odvětví Unie pohybovalo mezi 29,5 % a 30,2 %.

(69)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(70)

Je třeba připomenout, že Komise vybrala vzorek sestávající ze čtyř největších výrobců v Unii, pokud jde o prodej a výrobu, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění výše.

(71)

Ukazatele týkající se makroekonomických údajů, jako je výroba, kapacita, objem prodeje, podíl na trhu atd., se týkají celého výrobního odvětví Unie (v tabulkách níže jsou jako zdroj uvedena makrodata). Ostatní ukazatele vycházejí z ověřených údajů výrobců zařazených do vzorku. Tyto ukazatele se uvádějí jako mikrodata.

(72)

Během šetření bylo zjištěno, že se část prodeje výrobního odvětví Unie uskutečnila prostřednictvím společností ve spojení. Společnosti požádaly, aby se tyto transakce považovaly za prodej společností, které nejsou ve spojení, a uvedly, že spojení mezi společnostmi nebylo přímé a prodej se uskutečnil za běžných tržních podmínek. Předběžně je však rozhodnuto, že tyto transakce nebudou zahrnuty do výpočtů rozpětí újmy ani do ukazatelů újmy, protože Komise bude tyto konkrétní prodejní transakce dále posuzovat. Výjimka byla udělena prodejním transakcím mezi dvěma společnostmi ve spojení, které byly zařazeny do vzorku, a mechanismus jejich dalšího prodeje byl objasněn a lze jej ověřit.

(73)

V průběhu posuzovaného období poklesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 4 %. Celkově výrobní výsledky kopírovaly vývoj spotřeby, tj. nárůst v letech 2006–2008 následovaný strmým poklesem v roce 2009 a znovu mírným poklesem v období šetření. Výroba výrobního odvětví Unie však na rozdíl od spotřeby nezaznamenala během období šetření růst, ale dále klesala.

(74)

Míra využití kapacity výrobního odvětví Unie poklesla v posuzovaném období o deset procentních bodů ze 77 % v roce 2006 na 67 % v období šetření. Je třeba uvést, že tento pokles lze částečně přisuzovat skutečnosti, že kapacita samotná mírně vzrostla v důsledku investic výrobců v Unii.

Stav zásob

(75)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období téměř ztrojnásobila. Tento vývoj odpovídá poklesu objemu prodeje a výroby. Úroveň zásob vztažená k objemu výroby vzrostla z necelých 4 % v roce 2006 na více než 11 % v období šetření.

Objem prodeje a podíl na trhu

(76)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl během posuzovaného období o 11 %, což mělo za následek úbytek podílu na trhu ve výši dvanácti procentních bodů z 58 % na 46 % celkové spotřeby v Unii.

(77)

Prodejní ceny

(78)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie pro strany v Unii, které nejsou ve spojení, klesla během posuzovaného období o 3 %. Výrobní odvětví Unie výrazně nesnížilo své prodejní ceny, aby konkurovalo dumpingovému dovozu. Tato skutečnost však přispěla k výraznému úbytku podílu na trhu během posuzovaného období.

Ziskovost

Investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost opatřit si kapitál

(79)

Jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění výše, byl trh Unie během posuzovaného období pod výrazným cenovým tlakem ze strany čínských dovozců. Výrobní odvětví Unie si i přesto dokázalo zachovat dobrou finanční kondici v období mezi rokem 2006 a 2007, kdy ziskovost vzrostla z 6 % na 18 %. Poté však začala klesat a v období šetření činila 12 %. Další finanční ukazatele, jako je návratnost aktiv a peněžní tok, se také udržely v kladných číslech. Jinými slovy, výrobní odvětví Unie se do agresivního boje o cenu s čínským dovozem nezapojilo. Místo toho se výrobci rozhodli zapojit do procesu restrukturalizace a investovali do nových výrobních technologií za účelem zvýšení kvality vlastních výrobků a dlouhodobého snížení výrobních nákladů. Díky tomu však poklesl objem prodeje a došlo k úbytku podílu na trhu ve prospěch jejich čínských konkurentů. Je třeba zmínit, že výše uvedený zisk je vypočten bez ohledu na mimořádné náklady na restrukturalizaci, které ohlásili někteří výrobci zařazení do vzorku. Při zohlednění těchto nákladů by ziskovost výrobního odvětví Unie byla podstatně nižší. To by mělo následně nepříznivý vliv na další výše uvedené finanční ukazatele.

(80)

Během posuzovaného období dokázalo výrobní odvětví Unie udržovat vysokou úroveň investic s cílem omezit výrobní náklady a vyvíjet účinnější výrobní postupy. Investice se v období šetření ve srovnání s údaji z roku 2006 více než ztrojnásobily.

(81)

Výrobní odvětví Unie nepovažovalo schopnost opatřit si kapitál během posuzovaného období za problém.

(82)

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(83)

Počet zaměstnanců všech výrobců v Unii zainteresovaných v obdobném výrobku se v posuzovaném období výrazně snížil, a to o 21 %. Výrobní odvětví Unie, i přes vysokou úroveň odměňování, od začátku roku 2008 průměrné mzdové náklady na pracovníka ještě snížilo. Následkem toho během posuzovaného období vzrostla produktivita vyjádřená jako objem výroby na pracovníka.

(84)

S ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu z dotčené země nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na trh Unie považovat během období šetření za zanedbatelný.

(85)

Jak je zřejmé z výše uvedeného posouzení újmy, během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie značný úbytek objemu prodeje a výroby, využití kapacity, podílu na trhu i počtu zaměstnanců, který po snaze odvětví o restrukturalizaci klesl o 21 %. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo využít růstu trhu, který zcela ovládl čínský dovoz. 48% zvýšení objemu dovozu během posuzovaného období bylo skutečně výrazně vyšší než 12% zvýšení spotřeby v Unii.

(86)

Usuzuje se, že by pokračující značné cenové podbízení ze strany čínského dumpingového dovozu vůči výrobnímu odvětví Unie mělo i nadále nepříznivý vliv na objem prodeje, a tím by nevyhnutelně poškodilo finanční a hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. Ve střednědobém horizontu se očekává zhoršení ziskovosti i ostatních finančních ukazatelů evropských společností.

(87)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k předběžnému zjištění, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(88)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu natolik velkou, že ji lze považovat za podstatnou. Byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(89)

V posuzovaném období vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR téměř o 50 % a dosáhl tak na trhu Unie významného podílu. Současně došlo k přímému a srovnatelnému zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Unie, které je druhým významným aktérem trhu Unie, jelikož dovoz z ostatních zdrojů je zanedbatelný.

(90)

Neustálý nárůst objemu dumpingového dovozu byl doprovázen významným cenovým podbízením vůči cenám výrobního odvětví Unie. V posuzovaném období byla průměrná dovozní cena z ČLR odvozená podle statistiky o dovozu Eurostatu přibližně o 50 % nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie. Rozpětí cenového podbízení vypočtená pro čínské vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, i po úpravě s ohledem na rozdílnou kvalitu se v období šetření pohybovala okolo 35 %. Proto lze přiměřeně vyvodit závěr, že se dumpingový dovoz zasloužil o určité snížení cen v roce 2009 a v období šetření, ale především o významnou ztrátu podílu na trhu, kterou výrobní odvětví Unie v posuzovaném období pocítilo.

(91)

S ohledem na časovou shodu mezi nárůstem dumpingového dovozu za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie na straně jedné a ztrátou objemu prodeje a výroby, poklesem tržního podílu výrobního odvětví Unie na straně druhé se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(92)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se snížil v posuzovaném období o 25 %, vývoz však představoval v průměru pouhých 8 % z celkového prodeje. Pokles ve vývozu měl na celkovou výkonnost výrobního odvětví Unie tudíž jen omezený dopad.

(93)

Dovoz ze třetích zemí byl během posuzovaného období zanedbatelný a nemohl tedy přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(94)

Dopad hospodářské krize ve stavebnictví je jasně patrný z údajů o spotřebě od roku 2009. Tato krize by však měla mít stejný dopad na výrobní odvětví Unie i na čínské vývozce. Šetření újmy ale ukázalo, že čínský dovoz nadále získával podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie i během krize.

(95)

Trh Unie byl nepochybně dopadem krize negativně ovlivněn po relativně krátkou dobu, protože v období šetření již jevil známky ozdravení.

(96)

Dopad krize proto nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(97)

Na základě výše uvedeného se vyvozuje předběžný závěr, že podstatná újma výrobnímu odvětví Unie byla způsobena dotčeným dumpingovým dovozem.

(98)

Kromě dumpingového dovozu byla posouzena i řada dalších činitelů, žádný z nich však nedokázal objasnit značnou ztrátu podílu na trhu ani ztrátu objemu prodeje a výroby, ke které došlo během posuzovaného období a zejména v období šetření. Ztráty, které výrobní odvětví Unie utrpělo, se časově kryjí se zvýšením objemu dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR.

(99)

S ohledem na výše uvedenou analýzu, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu způsobujícího újmu, se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(100)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Za tímto účelem byl na základě všech předložených důkazů v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení uvážen dopad možných opatření na všechny strany dotčené tímto řízením a rovněž důsledky nepřijetí opatření.

(101)

Analýza újmy jednoznačně prokázala, že dumpingový dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu. Nárůst dumpingového dovozu v posledních letech způsobil snížení objemu prodeje na trhu Unie a značný úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(102)

Šetření prokázalo, že jakékoli zvýšení tržního podílu dumpingového dovozu z dotčené země bylo dosaženo přímo na úkor výrobního odvětví Unie. Je třeba zdůraznit, že dotčený výrobek je důležitým výrobkem, pokud jde o obrat výrobců v Unii zařazených do vzorku, a představuje až 40 % jejich obratu z prodeje. Pokud by opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Unie by se vzhledem k dlouhodobému cenovému tlaku dumpingového dovozu z ČLR na trh Unie velmi pravděpodobně zhoršovala. Byla by navíc zcela narušena snaha výrobního odvětví Unie o restrukturalizaci a zlepšení kvality vlastních výrobků. Uložení opatření povede ke zvýšení dovozní ceny na úroveň, která nepůsobí újmu, a umožní výrobnímu odvětví Unie soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek.

(103)

Byl tudíž učiněn předběžný závěr, že by uložení opatření bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(104)

V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení byl posouzen pravděpodobný dopad opatření na dovozce. V této souvislosti se uvádí, že čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, v rámci šetření spolupracovali a celkový objem dovozu jimi dováženého dotčeného výrobku představoval v období šetření 15 % celkového dovozu z ČLR.

(105)

Na základě údajů ověřených na místě u největšího ze spolupracujících dovozců by dopad uložených opatření na tuto společnost neměl být závažný, jelikož dotčený výrobek představuje pouze malou část jejího obratu.

(106)

Tato společnost poukázala na to, že celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie je však nižší než současná poptávka, která se má údajně zvyšovat. Tato společnost také uvedla, že zdroje dodávek ze třetích zemí jsou omezené. Očekává proto narušení dodávek, pokud by clo bylo příliš vysoké. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že se vzhledem k výraznému podbízení od navrhované úrovně opatření, která zohledňuje rozdílnou kvalitu dotčeného výrobku dováženého z ČLR a obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie, neočekává vyloučení dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie.

(107)

Dotazníky byly zaslány třinácti známým uživatelům. Žádný z nich však neodpověděl, ani se nerozhodl v rámci řízení spolupracovat. Rovněž se po zveřejnění oznámení o zahájení tohoto řízení nepřihlásily žádné organizace spotřebitelů.

(108)

Vzhledem k nedostatku informací o podílu dotčeného výrobku na výrobních nákladech navazujících výrobků a ani o jeho podílu na prodeji navazujících výrobků ve vztahu k celkovému obratu uživatelů není možné v této fázi šetření posoudit dopad opatření na tyto společnosti. Nedostatečnou spolupráci lze nicméně považovat za ukazatel omezeného dopadu na uživatele.

(109)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě informací o zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku z ČLR.

(110)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně dumpingu, následné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku z ČLR uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu.

(111)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být taková, aby odstranila újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, aniž by došlo k překročení zjištěných dumpingových rozpětí.

(112)

Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu. Pro výpočet bylo použito rozpětí zisku před zdaněním ve výši 12 % z obratu. Jednalo se o průměrnou úroveň zisku, které výrobní odvětví Unie dosáhlo v letech 2006–2007. Vezme-li se v úvahu skutečnost, že ziskovost u dotčeného výrobku byla ovlivněna dumpingovým dovozem, je zřejmé, že je tato úroveň zisku rozumná a přiměřená. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nepůsobí újmu. Protože cílový zisk odpovídá skutečnému zisku výrobního odvětví Unie v období šetření, byla jako vztažný bod použita vážená průměrná cena ze závodu.

(113)

Potřebné zvýšení ceny se poté stanovilo pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR, kterému bylo uděleno individuální zacházení, na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny stanoveného pro výpočet podbízení s průměrnou cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na trhu v Unii, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF.

(114)

Na tomto základě prozatímní rozpětí újmy vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice před proclením činí:

(115)

Rozpětí újmy pro spolupracující výrobce v ČLR, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo vypočteno v souladu s použitou metodou výpočtu jako vážený průměr rozpětí újmy dvou vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku a bylo jim uděleno individuální zacházení.

(116)

Celostátní rozpětí újmy použitelné na všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce v ČLR i na vyvážejícího výrobce, který byl zařazen do vzorku a vztahoval se na něho článek 18, bylo stanoveno podle metody výpočtu dumpingového rozpětí za použití nejvyšších rozpětí zjištěných u dvou vyvážejících výrobců, kterým bylo uděleno individuální zacházení.

(117)

Na tomto základě byly výše výběrového váženého průměrného rozpětí újmy i celostátního rozpětí újmy předběžně stanoveny jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením a činí:

(118)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižších z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(119)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(120)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nového výrobního nebo prodejního subjektu) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak informace o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které jsou spojeny například se změnou názvu nebo se změnou výrobního či prodejního subjektu. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(121)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se celní sazba pro všechny ostatní společnosti neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v průběhu období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(122)

Dumpingové rozpětí, rozpětí újmy i prozatímní antidumpingové clo se stanoví takto:

(123)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingového cla, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení.