2.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 28/1

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1942/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz překližky z okoumé pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Výše uloženého cla byla stanovená v rozmezí od 6,5 % do 23,5 % pro čtyři výrobce a 66,7 % pro všechny ostatní výrobce.

(2)

Po zveřejnění oznámení o blížícím se konci platnosti (3) antidumpingových opatření na dovoz překližky z okoumé pocházející z ČLR obdržela Komise žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Přezkum před pozbytím platnosti podala Evropská federace odvětví překližky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby překližky z okoumé v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(4)

Kromě toho se na základě soudního řízení ve Francii v souvislosti s jednáním narušujícím hospodářskou soutěž u několika francouzských výrobců překližky z okoumé mělo za to, že není možné vyloučit, že uvedené jednání mohlo při původním šetření ovlivnit posouzení újmy. Z toho důvodu se tedy považovalo za vhodné současně zahájit z moci úřední prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení s cílem znovu přezkoumat stav újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, zejména ve srovnání se stavem, který panoval během období původního šetření.

(5)

Komise po konzultaci s poradním výborem rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního částečného přezkumu omezeného na přezkoumání újmy podle čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení a zveřejnila oznámení o zahájení těchto přezkumů (dále jen „oznámení o zahájení přezkumů“) v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(6)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2008 do 30. září 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(7)

Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

Komise o zahájení těchto přezkumů oficiálně informovala známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, uživatele a dovozce, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(9)

Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly, a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců v Unii, dovozců a vyvážejících výrobců v ČLR bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí výběr vzorku, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

Přihlásil se a v dané lhůtě poskytl požadované informace pouze jeden čínský vyvážející výrobce. Proto bylo rozhodnuto, že v případě čínských vyvážejících výrobců není výběr vzorku nutný. Jedinému spolupracujícímu čínskému vyvážejícímu výrobci byl zaslán dotazník, tento výrobce však následně přestal spolupracovat a neposkytl úplnou odpověď na dotazník. Proto, jak je vysvětleno ve 20. bodě odůvodnění, v souladu s ustanoveními čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění vycházela z dostupných údajů.

(12)

Deset výrobců v Unii poskytlo požadované informace v dané lhůtě a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii, který představuje přibližně 40 % prodeje všech výrobců v Unii odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, v období přezkumného šetření a přibližně 35 % výroby všech výrobců v Unii. Vzorek byl vybrán na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který bylo možno ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat, přičemž se zohlednilo geografické rozložení výrobců v Unii.

(13)

Komise zaslala pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku dotazníky. Dvě ze společností zařazených do vzorku přestaly spolupracovat po fázi výběru vzorku. Vzhledem ke skutečnosti, že tři společnosti, které zaslaly vyplněné dotazníky, stále představovaly 30 % prodeje všech výrobců v Unii odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení v období přezkumného šetření, byl vzorek stále považován za reprezentativní.

(14)

Za účelem získání informací týkajících se hospodářských ukazatelů většího počtu výrobců z Unie Komise také zaslala zkrácené dotazníky pěti výrobcům, kteří nebyli zařazeni do vzorku, dvěma výrobcům, kteří přestali spolupracovat, a dvěma dalším známým výrobcům. Vyplněné zkrácené dotazníky zaslalo sedm výrobců.

(15)

Komise shromáždila a prověřila všechny informace, které považovala za potřebné pro stanovení přetrvání nebo pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy a pro posouzení zájmů Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(16)

Dotčený výrobek je stejný výrobek jako v původním šetření a je definován takto: překližka sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé nepotaženou trvalým filmem z jiných materiálů, pocházející z ČLR v současné době kódu KN ex 4412 31 10 (dříve ex 4412 13 10). Dotčený výrobek má velký počet způsobů konečného využití. Ve stavebnictví se používá ve stavebním truhlářství a tesařství na dřevěné obklady, bednění, vnější základy a balustrády a úpravy břehů. Rovněž se používá pro dekorativní účely, mimo jiné v silniční dopravě (např. v autech, autobusech, karavanech, kempinkových automobilech), námořní dopravě (jachty), k výrobě nábytku a dveří.

(17)

Existují dva hlavní typy překližky z okoumé: překližka vyrobená výhradně z okoumé („celookoumová“) a překližka s alespoň jednou vnější vrstvou z okoumé („s povrchem z okoumé“), přičemž na zbytek se použije jiné dřevo. Oba hlavní typy překližky z okoumé vypadají z vnějšku stejně. Navzdory rozdílům v mechanických vlastnostech mají všechny stejné fyzické vlastnosti, a v podstatě se používají pro stejný účel.

(18)

Jak ukázalo původní šetření a jak potvrdilo toto šetření, bylo zjištěno, že překližky z okoumé vyráběné v ČLR a prodávané na domácím trhu a výrobek vyráběný výrobním odvětví Unie a prodávaný v Unii mají v podstatě stejné fyzické i technické vlastnosti a stejné způsoby využití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo přezkoumáno, zda je pravděpodobné, že po případném vypršení platnosti opatření proti ČLR dumping přetrvá nebo se obnoví.

(20)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, v souladu s článkem 18 základního nařízení a vzhledem k absenci jakékoliv spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců, musela při analýze pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu Komise vycházet z informací, které měla k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu, jelikož nebyly k dispozici žádné podrobné informace o typech výrobků vyvážených do Unie z ČLR, se srovnání běžné hodnoty a vývozních cen muselo omezit na dva hlavní typy překližky z okoumé uvedené v 17. bodě odůvodnění.

(21)

V důsledku toho se analýza zakládala především na obchodních statistikách Eurostatu. Kromě toho jeden čínský vyvážející výrobce předkládal do června 2009 pravidelné zprávy o monitorování požadované na základě 61. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 1942/2004. Při analýze pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu proto mohly být do určité míry použity informace z těchto zpráv.

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, v zemích v procesu hospodářské transformace, určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(23)

V oznámení o zahájení bylo plánováno použít pro účely zjištění běžné hodnoty v případě ČLR u stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti Turecko, které již bylo použito jako srovnatelná země v původním šetření. Ačkoli k tomu byly vyzvány, žádná ze zúčastněných stran se k volbě Turecka nevyjádřila. Na základě informací dostupných v době výběru byl tedy vyvozen závěr, že nejvhodnější srovnatelnou zemí je Turecko.

(24)

Jeden turecký výrobce při šetření spolupracoval a zaslal vyplněný dotazník. V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízen byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v prostorách spolupracujícího tureckého výrobce, jak je uvedeno níže.

(25)

Běžná hodnota byla stanovena pro dva hlavní typy výrobků popsaných v 17. bodě odůvodnění. V případě jednoho z hlavních typů výrobku vycházela běžná hodnota z cen zaplacených nebo splatných při prodeji na domácím trhu Turecka, jelikož bylo zjištěno, že se tento prodej uskutečnil v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku. V případě druhého z hlavních typů výrobku, který vyráběl turecký výrobce, ale neprodával se na domácím trhu, byla v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení použita početně zjištěná běžná hodnota.

(26)

Pro početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly k průměrným výrobním nákladům během období přezkumného šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk z tuzemského prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(27)

Jak již bylo uvedeno výše, vzhledem k neexistenci jakákoliv spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a v souladu s článkem 18 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě dostupných obchodních statistik Eurostatu. Jelikož Eurostat nedisponuje informacemi podle jednotlivých vyráběných typů překližky z okoumé, byly tyto údaje za účelem posouzení vývozní ceny obou hlavních typů překližky z okoumé upraveny na základě cenového rozdílu v procentech mezi překližkou celookoumovou a překližkou s povrchem z okoumé zjištěného v případě tureckého spolupracujícího výrobce.Takto získaný cenový rozdíl se poté použil u vážených průměrných cen podle Eurostatu.

(28)

Pokud se jedná o objemy, byl čínský objem vývozu obou hlavních typů překližky z okoumé vypočten na základě poměru mezi překližkou celookoumovou a překližkou s povrchem z okoumé zjištěného ze zpráv o monitorování uvedených ve 21. bodě odůvodnění pro období překrývající se s obdobím přezkumného šetření, přičemž se vycházelo z celkového objemu podle Eurostatu.

(29)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly v oprávněných a doložených případech provedeny úpravy o náklady na dopravu, námořní přepravné a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady. Vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla výše těchto úprav stanovena na základě dostupných údajů.

(30)

Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením činilo 34,2 %.

(31)

Kromě analýzy existence dumpingu v průběhu období přezkumného šetření byla též zkoumána pravděpodobnost pokračování dumpingu. Vzhledem k absenci spolupráce ze strany všech čínských vyvážejících výrobců vycházejí níže uvedené závěry týkající se objemu dovozu a volné kapacity v souladu se článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, konkrétně ze statistiky obchodu a z písemných podáních zúčastněných stran.

(32)

Podle obchodních statistik Eurostatu se skutečný dovoz překližky z okoumé z ČLR od období původního šetření významně snížil, čínští výrobci se však dokázali udržet na trhu Unie s podílem, který během období přezkumného šetření činil 4,7 %.

(33)

Vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců překližky z okoumé se zkoumala situace čínského výrobního odvětví překližky jako celku (výroba překližky ze všech druhů dřeva). Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 988/2004 (5), kterým bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo v rámci původního šetření, výrobci překližky mohou vyrábět a vyrábějí překližku z různých druhů dřeva pomocí stejného vybavení. Žadatel předložil výpočet objemu překližky z okoumé vyráběné v ČLR založený na počtu kmenů okoumé dostupných na čínském trhu, který byl odhadován na 900 000 m3 v období přezkumného šetření. Žadatel také odhadoval, že přibližně 85 % nebo 765 000 m3 se použije na výrobu překližky. Skutečnou výrobu překližky z okoumé lze odhadnout jen stěží, protože sortiment výrobků, který má významný vliv na možný objem výroby je kvůli absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců neznámý. Odhad výrobní kapacity založený na množství kmenů okoumé však jasně ukazuje, že při libovolném sortimentu výrobků je kapacita v ČLR výrazně vyšší než objem spotřebovávaný na trhu Unie (291 000 m3 v období přezkumného šetření, viz 41. bod odůvodnění).

(34)

Dále bylo, jak během současného přezkumu, tak v původním šetření zjištěno, že překližku z různých druhů dřeva vyrábějí stejné společnosti pomocí stejného vybavení. Dá se proto předpokládat, že při neexistenci opatření by čínští výrobci, kteří se v současné době zaměřují na výrobu jiných, méně lukrativních, typů překližky, postupně přeorientovali svou výrobu a stále více vyráběli překližku z okoumé. Podle čínské statistiky vývozu představoval čínský vývoz překližky v období přezkumného šetření více než 5 milionů m3 neboli přibližně sedmnáctinásobek objemu překližky z okoumé na trhu Unie. V důsledku toho je na výrazné zvýšení objemu překližky z okoumé určené na vývoz potřebná jen malá změna v sortimentu výrobků.

(35)

V roce 2009 a na základě čínských údajů o vývozu byl na trh Unie určen pouze malý podíl (cca 5 %) čínského vývozu překližky z tropického dřeva. Ve srovnání s cenami na jiných trzích se tyto prodeje uskutečnily za relativně vysoké prodejní ceny. Je proto pravděpodobné, že v případě zrušení opatření by do Unie směřoval větší podíl čínského vývozu překližky z okoumé.

(36)

Šetření prokázalo, že dotčený výrobek se dosud prodává na trhu Unie za dumpingové ceny v nezanedbatelném množství. Dostupné informace kromě toho naznačují, že objem výroby v ČLR je velmi vysoký a že podíl vývozu z ČLR do Unie je v současné době díky zavedeným opatřením omezen. V tomto ohledu se dá předpokládat, že v případě zrušení opatření se současný vývoz překližky z okoumé do ostatních zemí za nízké ceny opět přesune na trh Unie. Kromě toho se předpokládá, že v případě skončení platnosti opatření čínští výrobci překližky zvýší výrobu překližky z okoumé, protože trh Unie s překližkou z okoumé je relativně lukrativní.

(37)

S ohledem na tato zjištění byl proto učiněn závěr, že v případě skončení platnosti současných antidumpingových opatření je pokračování dumpingu pravděpodobné.

(38)

V rámci Unie je známo 16 výrobců obdobného výrobku na Kypru, ve Francii, v Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku. Celková produkce Unie se odhaduje na 235 000 m3. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Během období posuzovaného v původním šetření trh Unie tvořilo 15 členských států. Vzhledem k tomu, že výroba překližky z okoumé je v nových dvanácti členských státech EU vcelku zanedbatelná, bude srovnání mezi původním a současným šetřením smysluplné.

(39)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, byl podrobně prošetřen vzorek tří výrobců, kteří představují přibližně 30 % prodeje všech výrobců v Unii nezávislým zákazníkům v unii a přibližně 26 % výroby všech výrobců v Unii. Vzorek sestával z těchto společností:

(40)

Spotřeba překližky z okoumé byla stanovena na základě objemu prodejů výrobního odvětví Unie a jiných výrobců v Unii na trhu Unie a objemu dovozu ze třetích zemí do Unie na základě údajů Eurostatu.

(41)

Spotřeba Unie mezi obdobím šetření původního šetření a obdobím přezkumného šetření současného přezkumu celkově klesla o 35 %. Během posuzovaného období současného přezkumu se spotřeba Unie snížila o 22 %. Toto lze obecně vysvětlit tím, že překližka z okoumé byla do určité míry nahrazena jinými druhy tropického dřeva, jako například red canarium, bankirai nebo meranti. V roce 2008 a v období přezkumného šetření přispěly ke klesající poptávce po překližce z okoumé v Unii i hospodářská krize a následný útlum určitých průmyslových aktivit.

(42)

Skutečný dovoz dotčeného výrobku do Unie poklesl z 83 606 m3 v původním období šetření na 23 531 m3 v roce 2006. Potom se tento dovoz mezi lety 2006 a 2008 zvýšil o více než 20 % a mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření prudce klesl na 54 %, tedy na úroveň z roku 2006.

(43)

Příslušný podíl na trhu se od roku 2006 do roku 2007 zvýšil o 3,4 procentního bodu. Od roku 2007 do roku 2008 se snížil o 1,3 procentního bodu a mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření dále klesl o 4,1 procentního bodu. Podíl čínského dovozu do Unie na trhu klesl během posuzovaného období celkově o 2 procentní body.

(44)

Průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku z ČLR se od roku 2006 do období přezkumného šetření zvýšily o 32 %. Konkrétně se tyto ceny od roku 2006 do roku 2007 zvýšily o 22 %, od roku 2007 do roku 2008 pak o 3 procentní body a od roku 2008 do období přezkumného šetření o dalších 7 procentních bodů.

(45)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány vážené průměrné prodejní ceny podle typu výrobku, účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku výrobního odvětví Unie při prodeji nezávislým odběratelům na trhu Unie, s odpovídajícím váženým průměrem cen dotčených dovozů. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev.

(46)

Na tomto základě bylo stanoveno, že ze strany čínského dovozu docházelo v období přezkumného šetření k cenovému podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 10 %.

(47)

Při původním šetření byla provedena úprava o rozdíl v jakosti mezi dotčeným výrobkem dováženým z ČLR a obdobným výrobkem prodávaným výrobním odvětvím Unie. S cílem vzít tuto skutečnost v úvahu byla v rámci současného šetření upravena kodifikace typů výrobků v dotaznících. Jelikož tento rozdíl v jakosti byl při současném šetření zohledněn a jelikož čínští vyvážející výrobci nepředložili žádné údaje týkající se dalších možných rozdílů v jakosti, úprava provedená v rámci původního šetření se proto v současném šetření neuplatnila. Během období šetření původního šetření se dotčené výrobky pocházející z ČLR prodávaly v Unii za ceny, které ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie představovaly cenové podbízení s rozpětím od 11 % do 52 %.

(48)

Byly analyzovány všechny ukazatele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Ukazatele týkající se objemu výroby, výrobní kapacity, využití kapacity zaměstnanosti, objemu prodeje, prodejních cen, produktivity a podílu na trhu byly analyzovány na základě údajů shromážděných za celé výrobní odvětví Unie. Co se týká všech ostatních ukazatelů újmy, jejich přezkoumání vycházelo z údajů předložených výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, a ověřených v prostorách každé společnosti.

(49)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se od roku 2006 do roku 2007 zvýšil o 31 %, od roku 2007 do roku 2008 se snížil o 2 procentní body a od roku 2008 do období přezkumného šetření klesl o dalších 13 procentních bodů. Přes 16 % nárůst objemu výroby mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření zůstává objem výroby výrobního odvětví Unie nižší než objemy zjištěné v rámci původního šetření, tj. je nižší než 283 265 m3 vyrobených v roce 2002 a 267 591 m3 vyrobených v původním období šetření.

(50)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se od roku 2006 do roku 2007 zvýšila o 33 % a od roku 2007 do roku 2008 pak o dalších 12 procentních bodů. Od roku 2008 do období přezkumného šetření zůstala výrobní kapacita na stejné úrovni. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období celkově zvýšila o 45 %. Využití kapacity dosahovalo 51 % v roce 2006 a v období přezkumného šetření se dále snížilo na 41 %.

(51)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie vykazuje mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření nárůst o 11 %. Konkrétně se počet zaměstnaných osob zvýšil od roku 2006 do roku 2007 o 21 % a v roce 2008 se udržel přibližně na této úrovni. Od roku 2008 do období přezkumného šetření počet zaměstnanců klesl o 9 procentních bodů. V důsledku zániku společností a restrukturalizace už úroveň zaměstnanosti v posuzovaném období nikdy nedosáhla úrovní zjištěných v původním šetření.

(52)

Během posuzovaného období se objem prodeje od výrobců v Unii nezávislým odběratelům snížil o 16 %. Od roku 2006 do roku 2007 byl prodej stabilní, potom se v roce 2008 a v období přezkumného šetření snížil. Objem prodeje během posuzovaného období se řádově pohyboval na stejné výši jako v posuzovaném období původního šetření.

(53)

Od roku 2006 do roku 2007 se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro nezávislé odběratele na trhu Unie zvýšily o 13 % a od roku 2007 do roku 2008 se pak zvýšily o dalších 5 procentních bodů. V období přezkumného šetření se tyto ceny vrátily zpět na úroveň z roku 2007. Během posuzovaného období se prodejní ceny v unii celkově zvýšily o 13 %.

(54)

Produktivita pracovní síly výrobců v Unii, měřená jako roční výstup (v metrech krychlových) na zaměstnance, v průběhu posuzovaného období vzrostla o 4 %. Tento nárůst odráží skutečnost, že výroba vzrostla rychlejším tempem než míra zaměstnanosti, a svědčí o zvýšené efektivnosti výrobců v Unii.

(55)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostl během posuzovaného období téměř o 6 procentních bodů. Konkrétně se od roku 2006 do roku 2007 snížil o 3 procentní body a od roku 2007 do roku 2008 zůstal poměrně stabilní. Od roku 2008 do období přezkumného šetření se zvýšil o 8,6 procentních bodů na 80,2 %. Ve zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období se promítá pokles prodejů Unie oproti výraznějšímu poklesu spotřeby v Unii.

(56)

Během období přezkumného šetření navzdory platným opatřením nadále docházelo k podstatnému dumpingu, ačkoli na nižších úrovních, než byly úrovně zjištěné při původním šetření. S ohledem na objem a cenu dumpingového dovozu nelze dopad vlastního dumpingového rozpětí, které je značné, považovat za zanedbatelný. Ačkoli bylo zaznamenáno určité zotavení z účinků dřívějšího dumpingu, výrobní odvětví Unie je i nadále zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(57)

Pokud jde o celkovou situaci výrobního odvětví Unie, bylo zjištěno, že od původního šetření několik výrobců ukončilo činnost. Podle dostupných informací největší výrobce v Unii z období původního šetření vyhlásil v roce 2008 úpadek s tím, že nejprve omezil a posléze úplně zastavil výrobu. Dva další výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku v rámci původního šetření, ukončili svoji činnost v roce 2005 a v roce 2006. Další francouzský výrobce rovněž ukončil činnost na začátku roku 2009. Kromě toho, jeden řecký výrobce významně omezil výrobu. Tento vývoj ukazuje, byť je možné, že přispěl ke zvýšení podílu na trhu u zbývajících výrobců v Unii, že výrobní odvětví Unie je jako celek stále nestabilní a zranitelné.

(58)

Konečná úroveň zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období vzrostla téměř pětinásobně. Ve srovnání s obdobím posuzovaným během původního šetření, kdy se překližka z okoumé vyráběla pouze na objednávku, zůstávají v nově posuzovaném období zjevně ve skladu větší objemy zásob. Jedná se zejména o rok 2008 a období přezkumného šetření v důsledku poklesu objemů prodeje.

(59)

Roční mzdové náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období o 26 %. Konkrétně vzrostly o 29 % od roku 2006 do roku 2007. Dále se od roku 2007 do roku 2008 snížily o 3 procentní body. Od roku 2008 do období přezkumného šetření zůstaly na stabilní úrovni.

(60)

Úroveň ziskovosti výrobců v Unii zařazených do vzorku činila 4,3 % v roce 2006 a v roce 2007 a v roce 2008 se zvýšila se na 9,8 %, resp. na 8,3 %, předtím než klesla na 5,9 % v období přezkumného šetření. Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, se snížila o 51 % během posuzovaného období neboli z 12,5 % v roce 2006 na 6,2 % v období přezkumného šetření.

(61)

Čistý peněžní tok u výrobců v Unii zařazených do vzorku z provozní činnosti se během posuzovaného období zvýšil o 32 %. Nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy s navyšováním kapitálu.

(62)

Roční investice výrobců zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se zvýšily od roku 2006 do roku 2007 o 10 %, od roku 2007 do roku 2008 o 100 procentních bodů a od roku 2008 do období přezkumného šetření o dalších 16 procentuálních bodů. Celkově se investice v posuzovaném období zvýšily o 126 %.

(63)

Z analýzy makroekonomických a mikroekonomických údajů vyplývá, že situace výrobního odvětví Unie je poměrně stabilní. Zejména úroveň ziskovosti u výrobců v Unii zahrnutých do vzorku se dostala z úrovně –8,9 % zjištěné u výrobců zahrnutých do vzorku při původním šetření a průměrná úroveň ziskovosti se během posuzovaného období pohybovala mezi 4,3 % a 9,8 %. Výrobní odvětví Unie také dokázalo díky platným opatřením zvýšit svůj podíl na zmenšujícím se trhu.

(64)

Ačkoliv se zdá, že se výrobní odvětví Unie stabilizovalo a zotavilo z účinků dumpingového dovozu z ČLR, nedosáhlo úrovně výroby, prodeje a zaměstnanosti z období před původním šetřením. Řada výrobců v Unii ukončila činnost, což také naznačuje, že výrobní odvětví je stále do jisté míry nestabilní.

(65)

Řada prvků ukazuje na pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření přestala platit. Zaprvé, vzhledem k současné úrovni cenového podbízení zjištěné v případe dovozu z ČLR a za předpokladu, že by se současná nízká úroveň dovozních cen zachovala nebo by se dokonce ještě snížila za účelem získání ztraceného podílu na trhu, by výrobní odvětví Unie nebylo schopno zachovat současnou cenovou úroveň. Toto pravděpodobné snížení cen by skutečně ohrozilo zotavování výrobního odvětví Unie, k němuž v současnosti dochází, a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(66)

Zadruhé, vzhledem ke značné výrobní kapacitě vyvážejících výrobců v ČLR je pravděpodobné, že by se zvýšil objem (dumpingového) dovozu za nízké ceny. Toto by v důsledku znamenalo, že by výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu, a vzhledem k nízké úrovni využití kapacity již v období přezkumného šetření by to mohlo vést k dalšímu omezení výroby nebo dokonce k dalšímu ukončování činnosti výrobců v Unii.

(67)

Na základě výše uvedeného byl přijat závěr, že v případě pozbytí platnosti opatření existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené obnoveným dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z ČLR.

(68)

Okoumé je tropické dřevo, které roste především v Gabonu a v menší míře v Rovníkové Guineji a v Kamerunu. Žádající sdružení poskytlo důkazy o tom, že gabonská vláda zakázala vývoz kmenů okoumé nezbavených kůry z Gabonu počínaje 1. lednem 2010, aby bylo zpracování kmenů na dýhy zachováno v této zemi. Bylo proto přezkoumáno, zda by tento zákaz, přesto, že k němu došlo až po období přezkumného šetření, mohl mít významný vliv na současnou analýzu.

(69)

Informace získané v rámci šetření naznačují, že asijské společnosti dovážející/vyvážející více než 60 % gabonských kmenů mají silnou pozici ve vyjednávání se Société Nationale des Bois du Gabon (SNBG), která je hlavním vývozcem dřeva z okoumé, a s gabonskou vládou a zdá se, že uvedené rozhodnutí na ně má menší dopad než na evropské společnosti. Vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců nebylo možné uskutečnit jakákoliv další hodnocení příslušných dopadů.

(70)

Uvedený zákaz vývozu vstoupil v platnost až dne 1. ledna 2010, tj. po skončení období přezkumného šetření, a na kmeny vytěžené před koncem roku 2009, které se mohly stále vyvážet, se uplatňovalo přechodné období do konce května 2010. Za účelem přezkoumání účinku, který měl vstup uvedeného zákazu vývozu v platnost na výrobce v Unii, byli dne 14. září 2010 členové žádajícího sdružení požádání o doplňující informace. Odpověděli čtyři výrobci v Unii. Dva z výrobců zařazených do vzorku mají v Gabonu vlastní závod na odstraňování kůry a proto se nezdá, že by na ně měl uvedený zákaz nějaké dopady. Všichni výrobci zařazení do vzorku však potvrdili informace, že čínské společnosti mají silnou vyjednávací pozici při zajišťování přístupu k surovinám a že účinnost vymáhání zákona je dosud nízká. Výrobci v Unii potvrdili, že po zavedení zákazu vývozu kmenů z Gabonu se dodávky okoumé snížily a ceny se zvýšily a že tato nová situace má nejhorší dopad na výrobce, kteří mají závod na odstraňování kůry z okoumé v Unii.

(71)

V každém případě se uvedený zákaz v zásadě vztahuje na veškerý vývoz, tj. také na vývoz do ČLR. Nová právní situace v Gabonu proto zřejmě nemá žádný vliv na analýzu v rámci stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti.

(72)

Na základě výše uvedené analýzy byl přijat závěr, že by skončení platnosti stávajících opatření s největší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z ČLR.

(73)

Jak se uvádí ve 4. bodě odůvodnění, několik francouzských výrobců bylo podrobeno soudnímu řízení ve Francii v souvislosti s jednáním narušujícím hospodářskou soutěž, kvůli kterému se považovalo za vhodné zahájit z moci úřední prozatímní přezkum s cílem přezkoumat stav újmy působené výrobnímu odvětví Unie, zejména ve srovnání se stavem, který panoval během období šetření původního šetření.

(74)

Ve výše uvedeném soudním procesu uložila French Conseil de la Concurrence pokutu šesti francouzským výrobcům překližky z důvodů jednání narušujícího hospodářskou soutěž (tj. uplatňování stejných ceníků a společné zvyšování cen) během období od listopadu 1995 do května 2004. Pařížský odvolací soud svým rozsudkem ze dne 29. září 2009 potvrdil rozhodnutí Conseil de la Concurrence, ačkoli výši udělených pokut poněkud snížil.

(75)

V rámci analýzy újmy v původním šetření bylo do vzorku zařazeno pět evropských výrobců: tři francouzští, jeden italský a jeden portugalský. Dvěma ze tří francouzských výrobců zařazených do vzorku byly později uděleny výše uvedené pokuty. Za účelem přezkoumání možného vlivu výše uvedeného jednání narušujícího hospodářskou soutěž na analýzu újmy byly nejdříve porovnány průměrné prodejní ceny každé ze společností zařazených do původního vzorku. Bylo zjištěno, že dva francouzští výrobci, kterým byly později uděleny pokuty, měli skutečně vyšší průměrné jednotkové prodejní ceny než ostatní tři společnosti ve vzorku. Tento cenový rozdíl lze částečně vysvětlit zjištěními původního šetření, tj. odlišným sortimentem výrobků těchto výrobců. Při detailnějším porovnání se však zdá, že jednotkové prodejní ceny těchto dvou francouzských výrobců během období původního šetření byly také vyšší jak u překližky celookoumové (o 7–30 %), tak u překližky s povrchem z okoumé (o 3–19 %).

(76)

Jako další krok byly proto údaje týkající se těchto dvou francouzských společností, kterým byla udělena pokuta, vyjmuty z výpočtu újmy a pro účely zjištění újmy v původním případu byly zkoumány údaje od zbývajících tří společností. Vzhledem k tomu, že makroekonomické ukazatele (výroba, produktivita, prodej, podíl na trhu, zaměstnanost a růst) vycházely z údajů poskytnutých deseti výrobci v Unii, byly údaje týkající se francouzských společností, kterým byla udělena pokuta, vyjmuty i z tohoto výpočtu.

(77)

Bylo zjištěno, že zjištění původního šetření týkající se takzvaných mikroekonomických ukazatelů by se bez údajů od francouzských společností, kterým byla udělena pokuta, výrazně nezměnily. Během posuzovaného období původního šetření se ziskovost společností zařazených do vzorku snížila z 3,5 % na –8,9 %. Kdyby se francouzští výrobci, kterým byla udělena pokuta, ze vzorku vyřadili, ziskovost by se snížila z 3,1 % na –6,5 %. Návratnost investic společností zařazených do vzorku se snížila z 15,6 % na –27,5 %; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by se snížila z 19,3 % na –38,9 %. Investice společností zařazených do vzorku se snížily o 80 %; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by se snížily o 86 %. Peněžní tok výrobců zařazených do vzorku se snížil z 7,6 milionu EUR na 59 000 EUR; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by se snížil z 1,5 milionu EUR na –69 000 EUR. Pokud jde o makroekonomické údaje týkající se výrobního odvětví Unie jako celku, kdyby byli francouzští výrobci, kterým byla udělena pokuta, z posouzení vyřazeni, byl by obraz situace výrobního odvětví Unie přesnější. Během posuzovaného období původního šetření se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 10 %; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by se snížila o 1 %. Zaměstnanost výrobního odvětví Unie klesla o 9 %; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by zůstala na stabilní úrovni. Hodnota prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie se snížila o 7 %; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by se zvýšila o 5 %. Objem prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie se snížil o 10 %; bez francouzských výrobců, kterým byla udělena pokuta, by se zvýšil o 1 %.

(78)

I kdyby byly vyloučeny francouzské společnosti, kterým byla udělena pokuta, a obrázek újmy by proto byl zřetelnější, v rámci původního šetření by stále existovala podstatná újma. Vyplývá to zejména z vývoje takzvaných mikroekonomických ukazatelů.

(79)

Bylo také zkoumáno, zda jednání francouzských výrobců narušující hospodářskou soutěž mohlo mít potenciální účinek na výslednou újmu zjištěnou při současném přezkumu. Zaprvé, vzhledem k tomu, že tento kartel přestal fungovat v roce 2004, jednání narušující hospodářskou soutěž již nemohlo mít přímý vliv na žádný z ukazatelů. Bylo proto posuzováno, zda by ještě nemohl existovat nepřímý vliv na analýzu újmy, konkrétně v důsledku nákladů na pokuty. Bylo zjištěno, že ani jeden ze dvou francouzských výrobců zařazených do vzorku nezahrnul výši pokuty do výpočtu ziskovosti. Proto bylo zjištěno, že ani dřívější jednání narušující hospodářskou soutěž, ani uložené pokuty neměly žádný vliv na současnou analýzu újmy.

(80)

Na základě výše uvedené analýzy se konstatuje, že jednání francouzských výrobců narušující hospodářskou soutěž nemělo žádný účinek na stav újmy výrobního odvětví Unie, zejména ve srovnání se stavem, který panoval během období šetření původního šetření. Částečný prozatímní přezkum by proto měl být ukončen.

(81)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda existují přesvědčivé důvody současná antidumpingová opatření nezachovat. Určení zájmu Unie vycházelo z hodnocení všech dotčených zájmů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(82)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které platná antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany.

(83)

Na tomto základě se zkoumalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání či obnovení poškozujícího dumpingu neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(84)

Zachování antidumpingových opatření uložených na dovoz z dotčené země by zvýšilo možnosti výrobního odvětví Unie dosáhnout přiměřené úrovně ziskovosti, neboť tato opatření by zamezila vytlačování výrobního odvětví Unie z trhu rozsáhlými objemy dumpingového dovozu z ČLR. Skutečně existuje jasná pravděpodobnost poškozujícího dumpingu značného objemu působícího újmu, jemuž by výrobní odvětví Unie nemohlo odolávat. Zachování platných antidumpingových opatření by proto i nadále výrobnímu odvětví Unie přinášelo prospěch.

(85)

Přijímá se proto závěr, že by zachování antidumpingových opatření vůči ČLR bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie a dalších výrobců v Unii.

(86)

V rámci šetření spolupracovali dva dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení. Oba byli proti zachování opatření a tvrdili, že opatření jsou neúčinná, že čínské výrobky nejsou vzhledem k rozdílům v kvalitě srovnatelné s obdobnými výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie, a vyjádřili pochybnosti o konkurenceschopnosti odvětví výroby překližky z okoumé v Unii. Žádné z těchto tvrzení však nebylo doloženo. Jelikož neexistuje žádný důkaz, že platná antidumpingová opatření významně postihují dovozce, má se za to, že zachování opatření nebude mít žádný zásadní nepříznivý dopad na dovozce v Unii.

(87)

Vyplněné dotazníky zaslali tři uživatelé z Itálie, Řecka a Francie. Vzhledem k tomu, že žádný z nich nenakupoval dotčený výrobek z ČLR, a jelikož neexistují žádné další důkazy o tom, že současná platná antidumpingová opatření významně postihují uživatele, je možné konstatovat, že zachování opatření nebude mít na uživatele v Unii žádný zásadní negativní dopad.

(88)

Má se tudíž za to, že v souvislosti se zájmy Unie neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování platných opatření.

(89)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby stávající opatření byla zachována.

(90)

Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Oprávněná vyjádření a připomínky byly patřičným způsobem zohledněny.

(91)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 a s čl. 11 odst. 3 základního nařízení měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz překližky z okoumé pocházející z ČLR zachována.

(92)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou ve spojení s výslovně jmenovanými společnostmi, nemohou využívat těchto sazeb a podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(93)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (6) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách v činnostech společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(94)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách a v zájmu zajištění řádného používání antidumpingového cla, je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, podléhá antidumpingovému clu, které platí pro „všechny ostatní společnosti“.

(95)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,