22.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 310/1

(1)

Změna klimatu je jednou z velkých výzev naší doby: Kodaňská dohoda (1) uznala nutnost dosažení cíle 2 °C a zdůraznila potřebu výrazného snížení celosvětových emisí skleníkových plynů a vyzývá k činnostem zaměřeným na minimalizaci dopadů změny klimatu.

(2)

Nadcházející pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC), jež má být zveřejněna v roce 2014, by měla shromáždit a posoudit nové vědecké výsledky s cílem poskytnout pevný vědecký základ pro rozhodování s důrazem na budoucí klimatické odhady, regionální aspekty změny klimatu a související dopad, posouzení různých cest pro zmírnění změny klimatu a úlohu každého odvětví, např. energetiky, dopravy, zemědělství, průmyslu.

(3)

Strategie Evropa 2020 dává jasně najevo potřebu splnit cíle v oblasti emisí, které jsou již stanovené na úrovni Evropské unie, a zdůrazňuje, že je třeba posílit odolnost našich ekonomik vůči klimatickým rizikům a také naši schopnost předcházet katastrofám a reagovat na ně.

(4)

Výzkum a inovace jsou v centru výše uvedených politických cílů. Zejména jsou zapotřebí lepší klimatické odhady pro řešení možných budoucích změn, pokud bude často docházet k extrémním událostem, jejichž intenzita bude značná. Výzkum se rovněž vyžaduje v případě posouzení proveditelnosti, dopadů a provádění globálních cílů v Evropě i mimo ni a pro kvantifikaci regionálních dopadů souvisejících s těmito cíli. Lepší znalosti jsou zásadní pro identifikaci možností přizpůsobení a zmírňování a pro posouzení jejich možných přínosů, dopadů a nákladů ve srovnání se situací, pokud by nebyla přijata žádná opatření.

(5)

Zranitelnost a odolnost společnosti a ekosystémů vůči rizikům spojeným s klimatem jsou stále nedostatečně chápány. V souvislosti s tím je nutné lépe porozumět základním procesům ovlivňujícím složitý klimatický systém, aby se změna klimatu lépe odhalovala a určovala (vliv lidské činnosti oproti vlivu přírody) a aby se rozlišovalo mezi změnou klimatu a proměnlivostí klimatu.

(6)

Technologie, koncepce a mechanismy pro zmírnění změny klimatu jsou naléhavě nutné pro zajištění radikálního snížení emisí CO2 požadovaného do roku 2050, a to včetně výzkumu a inovací v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zachycování a skladování uhlíku, účinného využívání energie a zdrojů, alternativních paliv, změny ve využívání půdy, udržitelné mobility, zemědělství a lesnictví a snižování emisí znečišťujících látek ovlivňujících lidské zdraví nebo životní prostředí.

(7)

Měly by se zřídit klimatické služby pro vypracování, dostupnost a uplatňování vědecky podložených klimatických odhadů. V tomto ohledu je výzkum žádoucí pro zlepšení a rozvoj dlouhodobého sledování systémů, analýz údajů, modelů a systémů předpovědí v různých časových plánech a pro podporu vytvoření účinných partnerství mezi dodavateli a uživateli.

(8)

Na svém zasedání dne 26. května 2010 (2) Rada ve složení pro konkurenceschopnost uznala, že iniciativa „Propojování znalostí z oblasti klimatu v zájmu Evropy“ je oblastí, ve které by společné plánování významně přispělo ke snížení roztříštěnosti v úsilí členských států v oblasti výzkumu. Z toho důvodu přijala závěry, v nichž uznala, že je nezbytné zahájit iniciativu společného plánování věnovanou tomuto tématu, a vyzvala Komisi, aby přispěla k její přípravě. Rada také opětovně potvrdila, že společné plánování je proces vedený členskými státy a úlohou Komise je tento proces usnadňovat. Analýza výzkumných činností prováděných na vnitrostátní úrovni, jež je součástí pracovního dokumentu útvarů Komise, potvrzuje, že pro zvýšení účinnosti a dopadu výzkumu a rovněž pro využití součinnosti s činnostmi prováděnými na úrovni EU prostřednictvím vypracování společného strategického plánu výzkumu je nezbytná lepší koordinace.

(9)

Výzkum v oblasti změn klimatu a v oblastech s klimatem souvisejícími je jednou z klíčových oblastí rámcového programu Evropské unie pro výzkum, který hraje vysoce strategickou úlohu při podpoře politického procesu Evropské unie se zohledněním globálního rozměru klimatické změny. Činnosti v rámci této iniciativy společného plánování musí být úzce koordinovány se sedmým rámcovým programem Evropské unie a budoucími programy Evropské unie v této oblasti, zejména rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont 2020.

(10)

Společné plánování výzkumu v oblasti propojování znalostí o změně klimatu by přispěla ke koordinaci výzkumu v této oblasti a k vytvoření plně funkčního evropského výzkumného prostoru zaměřeného na změnu klimatu, posílilo by vedoucí úlohu Evropy a konkurenceschopnost výzkumu v této oblasti.

(11)

Za účelem dosažení cílů vytyčených v tomto doporučení by členské státy měly spolupracovat s Komisí při zvažování možných iniciativ Komise, které by členským státům pomohly při dalším vypracovávání a provádění strategického plánu výzkumu.

(12)

Aby Komise mohla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o pokroku vzešlém ze všech iniciativ společného plánování, měly by členské státy pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování,

1.

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly společnou vizi, jakým způsobem může spolupráce a koordinace v oblasti výzkumu na úrovni Unie přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, a to propojením vědy, politiky, ekonomiky a společnosti. Členské státy by se měly do zmíněné činnosti plně zapojit, a to zejména země, ve kterých se předpokládají značné dopady klimatické změny.

2.

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly společný operační strategický plán výzkumu stanovující střednědobé až dlouhodobé potřeby a cíle výzkumu v oblasti klimatických změn. Měl by obsahovat prováděcí plán, který stanoví priority a časové rozvrhy a přesně vymezí činnosti, nástroje a zdroje potřebné k jeho provádění.

3.

Členské státy se vyzývají, aby do operačního strategického plánu výzkumu a prováděcího plánu zahrnuly tato opatření:

4.

Členské státy se vyzývají, aby zachovaly a dále rozvíjely společnou řídící strukturu pro oblast změny klimatu, pověřenou stanovením společných podmínek, pravidel a postupů pro spolupráci a koordinaci a sledováním provádění strategického plánu výzkumu.

5.

Členské státy se vyzývají, aby společně prováděly strategický plán výzkumu, mimo jiné prostřednictvím svých národních výzkumných programů nebo jiných vnitrostátních výzkumných činností, a to v souladu s pokyny pro rámcové podmínky pro společné plánování vypracovanými skupinou na vysoké úrovni pro společné plánování, která působí v rámci Rady (3).

6.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí s cílem prozkoumat možné iniciativy Komise na pomoc členským státům při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu a koordinovat společné programy s jinými iniciativami Unie v této oblasti.

7.

Členské státy vyzývají k tomu, aby udržovaly úzký vztah se strategickým fórem pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci (SFIC) při vývoji a provádění případného mezinárodního rozměru strategického plánu výzkumu a zajištění soudržnosti s iniciativami SFIC ve vztahu k třetím zemím.

8.

Členské státy se vyzývají, aby prostřednictvím výročních zpráv o pokroku Komisi pravidelně informovaly o pokroku této iniciativy společného plánování.