23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/9

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, která se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za účelem posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 29. dubna 2011 předložilo Švédsko aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011 a národní program reforem na rok 2011. Oba programy byly posuzovány současně.

(6)

Před hospodářskou krizí v letech 2008–2009 švédské hospodářství zažívalo po více než desetiletí silný růst, na němž se podílela jak domácí poptávka, tak čistý vývoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o exportně orientovanou ekonomiku s rozsáhlým finančním sektorem, výrazně ho zasáhl propad zahraniční poptávky a zmrazení finančních trhů v roce 2008, což vedlo k poklesu HDP v roce 2009 o 5,1 % a růstu míry nezaměstnanosti z přibližných 6 % na více než 9 %. Díky solidní výchozí pozici, jež nevyžadovala rozsáhlé úpravy v domácnostech i bankovním a veřejném sektoru, a díky adekvátní reakci v rámci měnové a fiskální politiky byla recese poměrně krátkodobá a postihla hlavně exportně orientované výrobní odvětví. Poté, co světový obchod začal opět růst, zažilo švédské hospodářství prudké a rozsáhlé oživení a reálný HDP se v roce 2010 zvýšil o 5,5 %. Vzájemným působením automatických stabilizátorů a diskrečních opatření se rozpočtové saldo dostalo z přebytku ve výši 3,7 % HDP v roce 2007 do schodku 0,9 % HDP v roce 2009, a v roce 2010 bylo opět vyrovnané.

(7)

Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce, je vesměs realistický, avšak kromě roku 2012, kdy je v porovnání s prognózou útvarů Komise příznivější. Rozpočtová strategie nastíněná v aktualizovaném konvergenčním programu je přiměřená, jelikož by mohla přispět ke splnění střednědobého cíle Švédska, jímž je přebytek 1 % HDP v průběhu cyklu. Představovalo by to určitou rezervu proti překročení 3 % referenční hodnoty HDP při případném propadu v budoucnu. Program předpokládá, že přebytek veřejných financí poroste z 0,6 % HDP v roce 2011 na 3,7 % HDP v roce 2014, což je poslední rok programu. Toto zlepšení by vyplývalo především z očekávaného silného hospodářského růstu, protože program nepředpokládá v těchto letech žádné konsolidační úsilí. Rizika pro rozpočtové cíle jsou vcelku vyrovnaná. Jelikož prognóza příjmů představená v programu je na rok 2011 poněkud opatrná, rozpočtové výsledky by mohly být tento rok mírně lepší, zatímco jistá rizika horšího vývoje ohrožující rozpočtové prognózy na rok 2012 a následující roky souvisejí s optimistickými makroekonomickými odhady. Existuje riziko procyklické fiskální politiky, jelikož vláda uvedla, že pokud bude k dispozici dostatečný fiskální prostor, mohla by být od roku 2012 zaváděna další expanzivní fiskální opatření předpokládaná v rozpočtu na rok 2011 (včetně pátého kroku zaměstnaneckých slev na dani, a další zvýšení limitu pro platby daně z příjmu, nižší DPH na restaurační služby a nižší zdanění důchodů). Vzhledem k prognóze demografického vývoje je důležité, aby Švédsko udržovalo svou fiskální politiku v souladu se střednědobým cílem. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí nízká.

(8)

Aktuální situace na trzích s bydlením a hypotékami je zdrojem potenciální nestability. Po krátkodobé a mírné korekci na vrcholu finanční krize mají ceny nemovitostí ve Švédsku na rozdíl od ostatních zemí opět výrazně stoupající tendenci zaznamenávanou již od druhé poloviny 90. let a nyní jsou na rekordní úrovni. Silný nárůst cen nemovitostí probíhal v těsném sepětí s rostoucím zadlužením domácností, jež do poloviny roku 2010 dosahovalo přibližně 170 % disponibilního příjmu, což je nejvíce v historii. Navíc na značný podíl hypotečního zadlužení se vážou variabilní sazby s nízkou mírou amortizace. Švédské domácnosti jsou tak obzvlášť ohroženy zvýšením úrokových sazeb nebo zhoršením situace v oblasti zaměstnanosti. Výrazná korekce trhu s bydlením by mohla mít negativní dopad na makroekonomickou stabilitu, jelikož domácnosti by omezily spotřebu, aby udržely svůj rozpočet v rovnováze, a finanční náklady švédských bank by se zvýšily.

(9)

Pokud jde o švédský trh práce, mají mladí lidé a příslušníci třetích zemí a v porovnání s průměrem EU poměrně slabé postavení. Další zlepšení jejich pozice na trhu práce je důležité v zájmu zvýšení celkové míry zaměstnanosti a nabídky práce v dlouhodobém horizontu, aby se tak reagovalo na demografický problém stárnutí obyvatelstva. S cílem zlepšit v oblasti zaměstnanosti situaci obou skupin provádí švédská vláda v současné době několik reforem, k nimž patří navýšení prostředků na odborné vedení, pracovní místa pro praktikanty, odborné vzdělávání dospělých, učňovskou odbornou přípravu a cílené dotace na mzdy a efektivnější kurzy švédského jazyka. Z posledních statistik jasně vyplývá, že situace na švédském trhu práce se všeobecně zlepšuje, s výjimkou žen narozených v zahraničí.

(10)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku ve Švédsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v EU tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. Domnívá se, že programy náležitě řeší hlavní výzvy pro Švédsko. I když je fiskální strategie vlády při plnění střednědobého cíle přiměřená, od roku 2012 je třeba podnikat kroky s cílem zabránit v dobách příznivého růstu příliš uvolněné fiskální politice. Měla by být posouzena zejména ta rizika makroekonomické nerovnováhy, jež vyplývají z rostoucích cen nemovitostí a zadlužení domácností. Kromě toho je třeba sledovat a zlepšovat účast na trhu práce zranitelných skupin, zejména mladých lidí a žen narozených v zahraničí.

(11)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Švédska na rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučení v bodě 1 níže. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Švédska,

1.

Pokračovat ve fiskální politice, jež zajistí další plnění střednědobého cíle.

2.

Přijmout preventivní opatření, jež mají řešit makroekonomická rizika spojená s rostoucími cenami nemovitostí a zadlužením domácností. Mohla by být zvážena celá řada opatření jako jsou například přezkum systému hypoték, včetně kapitálových požadavků na banky, regulace nájmů, zdanění majetku a vydávání stavebních povolení.

3.

Sledovat a zlepšovat účast mladých lidí a jiných zranitelných skupin na trhu práce.