22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (1), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a ze dne 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem. Konkrétní závazky a činnosti na rok 2011 nejsou v národním programu reforem Portugalska výslovně zmíněny, avšak očekává se jejich předložení Evropské radě.

(6)

Dne 23. března 2011 předložila portugalská vláda program stability na období 2011–2014 vnitrostátnímu parlamentu, který jej zamítnul. Dne 19. dubna 2011 předložila portugalská vláda národní program reforem. Memorandum o porozumění podepsané dne 17. května 2011 převzalo navrhované makroekonomické a fiskální scénáře a politická doporučení.

(7)

Dne 17. května 2011 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Portugalsku na období tří let 2011–2014 v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (2). Doprovodné memorandum o porozumění, které bylo podepsáno téhož dne, a jeho následné dodatky stanoví podmínky hospodářské politiky, na jejichž základě je finanční pomoc uvolňována.

(8)

V roce 2010 vzrostl HDP Portugalska o 1,3 %. Tento kladný růst byl společně s výrazným růstem vývozu zaznamenán také díky výjimečným faktorům, které podpořily soukromou spotřebu. Vývoj cen a nákladů zjevně nestačily k tomu, aby se konkurenceschopnost zvyšovala dostatečně rychlým tempem k nápravě schodku běžného účtu, který v roce 2010 dosáhl úrovně 10 % HDP. Slabé celkové hospodářství a prudký nárůst nezaměstnanosti (11,2 % na konci roku 2010) vyústily do velkého schodku veřejných financí, který z 3,5 % v roce 2008 překročil 10 % HDP v roce 2009 a 9 % v roce 2010. Nepříznivý vývoj veřejných financí spojený s pesimistickými výhledem, pokud jde o hospodářský růst, vedly v nedávné době k zhoršení důvěry a rostoucímu tlaku na trh se státními dluhopisy, což vyvolalo obavy o udržitelnost portugalských veřejných financí. Ratingové agentury následně snížily hodnocení portugalských státních dluhopisů, a Portugalsko se tak stalo neschopným refinancovat se pomocí sazeb, jež by byly slučitelné s dlouhodobou finanční udržitelností. Současně s tím byl bankovní sektor, který je značně závislý na vnějším financování, zejména v rámci eurozóny, stále více odstaven od tržního financování.

(9)

Portugalsko se zavázalo provést hospodářský a finanční ozdravný program s cílem obnovit důvěru, pokud jde o státní dluh a bankovní sektor, a podpořit růst a zaměstnanost. Program zavádí komplexní akci na třech frontách: i) důvěryhodná a vyvážená strategie fiskální konsolidace, podpořená strukturálními fiskálními opatřeními a lepší fiskální kontrolou, ii) výrazné strukturální reformy soustředěné do počátečního období, včetně reforem na trhu práce a výroby, a iii) úsilí o ochranu finančního odvětví před nesystematickým snižováním pákového efektu pomocí tržních mechanismů podpořených záložními nástroji.

(10)

Komise posoudila národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jeho význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Portugalsku, ale také jeho soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti Komise zdůrazňuje naléhavost provádění plánovaných opatření pro dosažení souladu s prováděcím rozhodnutím 2011/344/EU,