23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 377/1

1.

usnesení s názvem „Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů“ ve znění přijatém na sedmém zasedání Rady pro vesmír dne 25. listopadu 2010;

2.

závěry Rady EU ke sdělení nazvanému „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ přijaté dne 31. května 2011; a sdělení Komise nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“, přijaté dne 4. dubna 2011;

3.

usnesení Rady Evropské kosmické agentury zasedající na úrovni ministrů nazvané „Úloha vesmíru při plnění globálních cílů Evropy“ ze dne 26. listopadu 2008;

4.

sdělení Komise ke strategii Evropa 2020 nazvané „Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, přijaté dne 3. března 2010 (1);

5.

rámcovou dohodu mezi Evropským společenstvím – jehož nástupcem je Evropská unie – a Evropskou kosmickou agenturou (dále jen „rámcová dohoda“), jež vstoupila v platnost dne 28. května 2004, a s ohledem na stále intenzivnější spolupráci obou stran;

6.

UZNÁVAJÍC, že pravomoci EU v oblasti vesmíru, k jejichž stanovení došlo se vstupem Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost, posilují v Evropě politický rozměr vesmíru (2);

7.

VYZDVIHUJE úlohu, kterou vesmírné systémy hrají při poskytování informací a praktických nástrojů pro vytváření a provádění evropských politik v oblasti životního prostředí, změny klimatu, humanitární pomoci, civilní ochrany a řešení krizí s cílem zajistit lepší ochranu osob, majetku, životního prostředí a kulturního dědictví v případě závažných přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem;

8.

ZDŮRAZŇUJE, že vesmírné kapacity mohou významně přispívat k plnění cílů společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); a BERE v této souvislosti NA VĚDOMÍ podpis správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a Evropskou kosmickou agenturou ze dne 20. června 2011 (3).

9.

UZNÁVAJÍC, že dotvoření a využívání globálních navigačních systémů Galileo a EGNOS a programu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) poskytne činitelům s rozhodovacími pravomocemi a dalším uživatelům moderní a spolehlivé nástroje zaměřené na plnění požadavků evropských občanů i příslušníků třetích zemí v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, a to zejména díky interoperabilitě a integrovanému využívání vesmírných aplikací pro účely řešení krizí, civilní ochrany a humanitární pomoci;

10.

VÍTAJÍC, že na první nosné raketě Sojuz vypuštěné z evropského kosmodromu „Centre Spatial Guyanais“ byly vypuštěny první dvě družice systému Galileo, což představuje nový významný krok, pokud jde o činnosti Evropy v oblasti vesmíru;

11.

PŘIPOMÍNAJÍC, že vesmírnou infrastrukturu, která má z výše uvedených důvodů kritický význam, je nutno chránit proti rizikům, a to jak přírodním rizikům, včetně potenciálních účinků slunečních bouří, tak i rizikům vyplývajícím z lidské činnosti (například vesmírný odpad);

12.

BEROUC NA VĚDOMÍ sdělení Komise s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (4), v jehož rámci jsou předloženy návrhy týkající se víceletého finančního rámce EU na období let 2014–2020;

13.

UZNÁVAJÍC, že těmito hlavními směry Rady pro vesmír nejsou dotčena rozhodnutí o příštím víceletém finančních rámci;

14.

PŘIPOMÍNÁ, že program GMES, jakož i systémy Galileo a EGNOS jsou stěžejními programy Evropské unie, za které odpovídá a které řídí Evropská komise, a že program GMES je rovněž založen na partnerství s Evropskou kosmickou agenturou (dále jen „ESA“) a jejími členskými státy a jsou do něho zapojeny další příslušné evropské subjekty; ZNOVU POTVRZUJE, že jednou z priorit EU je ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistit rozvoj a využívání udržitelných služeb a infrastruktury GMES; NALÉHAVĚ VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby včas přijala kroky nezbytné k tomu, aby byla zajištěna kontinuita programu a uživatelé GMES a zainteresované strany byly ujištěny o jejím odhodlání program GMES podporovat;

15.

UZNÁVÁ, že program GMES má důležitou úlohu při zajišťování nezávislého přístupu Evropy ke klíčovým strategickým informacím podporujícím celou řadu politik EU zakotvených ve Smlouvě, jako je politika v oblasti zemědělství, životního prostředí, dopravy, energetiky, zdraví, civilní ochrany, humanitární pomoci a bezpečnosti; a ZDŮRAZŇUJE proto potřebu zajistit kontinuitu a dostupnost infrastruktury a služeb v období po roce 2013;

16.

KONSTATUJE, že změna klimatu má závažné důsledky pro společnost a ekonomiku, jakož i pro přírodní a řízené ekosystémy, UZNÁVÁ, že program GMES je významným evropským příspěvkem k celosvětovému úsilí o pochopení změny klimatu a o monitorování a zmírňování jejích dopadů a ZDŮRAZŇUJE, že realizace specializované služby GMES v oblasti změny klimatu by měla v zájmu nalezení řešení tohoto problému doplňovat další stávající služby a činnosti a být s nimi propojena;

17.

VÍTÁ účinné poskytování informací získaných z družic v rámci programu GMES během nedávných katastrof na různých místech světa; DOMNÍVÁ SE, že program GMES hraje v součinnosti se stávajícími mechanismy důležitou úlohu jakožto základ posílené evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace; a VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby dále zlepšila přístup k relevantním údajům a informacím, které jsou během krizových situací poskytovány v rámci vnitrostátních programů;

18.

VÍTÁ výsledky, jichž Evropská komise dosáhla při vytváření počátečních provozních kapacit bezpečnostních služeb GMES, a DOPORUČUJE Evropské komisi, aby v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), členskými státy a příslušnými agenturami EU, jako je FRONTEX, Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), a na základě požadavků ze strany uživatelů dokončila vymezení plně funkčních bezpečnostních služeb GMES na podporu vnější činnosti EU, ostrahy hranic a námořního dohledu a urychlila přechod k těmto službám;

19.

VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby v úzké konzultaci se všemi zainteresovanými stranami navrhla organizační rámec, včetně struktury řízení, a vytvoření plánovaných operačních služeb; zejména Evropskou komisi NALÉHAVĚ VYZÝVÁ k tomu, aby po konzultaci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami dokončila vymezování vhodné politiky v oblasti údajů určenou pro program GMES založené na úplném a volném přístupu k informacím produkovaným službami GMES a údajům shromažďovaným prostřednictvím infrastruktury GMES, s výhradou příslušných mezinárodních dohod bezpečnostních omezení a licenčních podmínek, včetně registrace a akceptace uživatelských licencí, přičemž tato politika bude maximalizovat využití programu GMES a bude vycházet z přístupu zajišťujícího vyváženost mezi bezplatným přístupem k některým veřejným údajům a službám, nezbytností posílit v Evropě trhy v oblasti pozorování Země, růstem stávajících a nově vznikajících evropských podniků poskytujících data a datové služby, jakož i řízením bezpečnosti složek a informací GMES;

20.

DOMNÍVÁ SE, že otázka vlastnictví vesmírné infrastruktury GMES má klíčový význam pro budoucnost programu GMES, a VYZÝVÁ Evropskou komisi a ESA, aby posuzování této otázky co nejdříve dokončily;

21.

BERE NA VĚDOMÍ rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým systémem vytvořeným na základě programu Galileo (5); a VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby za podpory ze strany ESVČ a v úzké spolupráci s členskými státy a souvisejícími skupinami uživatelů vymezila vhodná opatření pro zajištění bezproblémového zavedení veřejné regulované služby a souvisejících systémů, a to s přihlédnutím k vnitrostátní infrastruktuře, neboť se tím zlepší kapacita EU v oblasti řešení krizí;

22.

UZNÁVÁ, že družicová komunikace představuje jednu z klíčových kapacit při jakékoli operaci v oblasti reakce na krize a jejich řešení a je nanejvýš důležitým a omezeným zdrojem, zejména v případě poškození či zničení pozemní infrastruktury, a DOPORUČUJE Evropské komisi, ESVČ a členským státům, aby za podpory ze strany Evropské obranné agentury (dále jen „EDA“) usilovaly o zajištění bezpečného a zaručeného přístupu ke komerčním a státním systémům družicové komunikace určeným pro aktéry v oblasti reakce na krize a jejich řešení;

23.

ZDŮRAZŇUJE, že účinné řešení krizových situací vyžaduje mobilizaci vhodných zdrojů, jakož i vhodných informací umožňujících jejich optimální využívání, a je proto nezbytné integrovat různé vesmírné a pozemní aplikace s cílem podpořit koordinaci aktivit realizovaných vícero aktéry zapojenými do operací v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci;

24.

s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby za případné podpory ESVČ, ESA a členských států a s podporou ze strany EDA:

25.

BERE NA VĚDOMÍ, že pro vesmírné kapacity a pozemní infrastrukturu existují závažné hrozby, jež mohou zahrnovat rizika srážky a vliv kosmického počasí; UZNÁVÁ, že tyto vesmírné kapacity a služby, které mají pro evropskou ekonomiku a politiky zásadní význam, je důležité chránit; a UZNÁVÁ potřebu účinného programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, SSA) jako činnosti na evropské úrovni, mimo jiné pro posílení ochrany evropských vesmírných kapacit a jejich budoucího vypouštění před vesmírným odpadem a dalšími předměty ve vesmíru, jakož i před projevy kosmického počasí; za tímto účelem by Evropská unie měla co nejvíce využít kapacit, schopností a dovedností, které jsou již k dispozici nebo jsou vyvíjeny v členských státech, na evropské úrovni a případně jinde ve světě;

26.

UZNÁVÁ významný přínos přípravného programu ESA pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru; vzhledem k možnosti dvojího užití takového systému a jeho zvláštnímu bezpečnostnímu rozměru VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby v součinnosti s vysokým představitelem, v úzké spolupráci s ESA a členskými státy, které tyto kapacity vlastní a disponují těmito schopnostmi, a v konzultaci se všemi zainteresovanými stranami předložily návrhy, jak tyto kapacity a schopnosti v plném rozsahu využívat a stavět na nich za účelem rozvoje schopnosti získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) jakožto činnosti na evropské úrovni, a aby v této souvislosti vymezily odpovídající politiku řízení a nakládání s údaji, která ochrání vysoce citlivé údaje SSA;

27.

KONSTATUJE, že budoucí operační schopnost na evropské úrovni v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru by měla zahrnovat tři segmenty: pozorování a sledování objektů nacházejících se na oběžné dráze, předpovídání a monitorování projevů kosmického počasí a jejich účinků zejména na kritickou infrastrukturu a monitorování objektů v blízkosti Země, a to v rámci definice schopnosti získávání poznatků o situaci ve vesmíru založené na schváleném souhrnu (6) požadavků civilních a vojenských uživatelů v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru;

28.

UZNÁVÁ, že ochrana vesmírných kapacit bude vyžadovat pokračující výzkumnou činnost v oblastech, jako jsou účinky kosmického počasí, sledování a předpovídání vesmírného odpadu a objektů v blízkosti Země, zmírňování jejich následků a jejich odstraňování; a VYZÝVÁ Evropskou komisi, ESA a členské státy, aby posoudily vhodná opatření umožňující odpovídající řešení těchto otázek;

29.

UZNÁVÁ, že je třeba zlepšit zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost všech činností v kosmickém prostoru. V této souvislosti ZNOVU OPAKUJE, že je důležité pokračovat v jednáních na mnohostranné úrovni týkajících se návrhu mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru s cílem zajistit, aby byl tento kodex dodržován co nejvyšším počtem států. DOMNÍVÁ SE dále, že širší přístup k odpovídajícím a spolehlivým informacím o činnostech v oblasti vesmíru bude představovat jedno z opatření přispívajících k budování důvěry, které poskytne základ pro větší důvěru, pokud jde o způsoby mírového využívání kosmického prostoru;

30.

DOMNÍVÁ SE, že průmyslová politika v oblasti vesmíru by měla brát ohled na specifické rysy kosmického odvětví i na zájem všech členských států investovat do vesmírných kapacit a že by měla směřovat k následujícím společným cílům: podporovat evropské schopnosti navrhovat, vyvíjet, uvádět v činnost, provozovat a využívat vesmírné systémy; posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu na domácích i vývozních trzích; a podporovat hospodářskou soutěž a vyvážený rozvoj a využívání kapacit v rámci Evropy; ZDŮRAZŇUJE, že je třeba posoudit, zda je nezbytné přijmout na evropské a mezinárodní úrovni vhodná opatření, která zajistí udržitelnost a hospodářský rozvoj činností v oblasti vesmíru, včetně činností realizovaných evropským komerčním odvětvím;

31.

V souvislosti s udržitelností činností v oblasti vesmíru PŘIPOMÍNÁ (7) svou výzvu určenou všem evropským institucionálním aktérům, aby zachovaly nezávislý, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru za cenově dostupných podmínek, jako jednu z hlavních priorit zvážily využití nosných raket vyvíjených v Evropě a aby přezkoumaly otázky vztahující se k jejich možné účasti na činnostech využívajících nosné rakety;

32.

PŘIPOMÍNÁ jednání na politické úrovni vedená mezi evropskými a mezinárodními partnery během třetí konference o průzkumu vesmíru a prvního zasedání mezinárodní platformy na vysoké úrovni pro průzkum vesmíru, které se konaly dne 10. listopadu 2011 ve městě Lucca (Itálie), a prohlášení z tohoto zasedání, v němž byl uznán přínos pokračujícího a strukturovaného politického dialogu na vysoké úrovni týkajícího se průzkumu vesmíru v budoucnosti, který může přispět k určení potenciálních oblastí mezinárodní spolupráce; VÍTÁ nabídku Spojených států uspořádat příští kolo dialogu;

33.

UZNÁVÁ, že průzkum prováděný roboty a lidmi na nízké oběžné dráze Země a ve vzdálenějších oblastech vesmíru, podporovaný mezinárodním politickým dialogem na vysoké úrovni vedeným mezi vládami, má potenciál zajistit společenský, intelektuální a hospodářský pokrok a přínosy pro občany. Mezi tyto přínosy patří vytváření celosvětových partnerství založených na sdílení náročných mírových cílů; podpora vědeckého pokroku; stimulace budoucích objevů; řešení celosvětových výzev ve vesmíru a na Zemi prostřednictvím využívání inovativních technologií; dodávání podnětů společnosti a zejména mladším generacím prostřednictvím společného a individuálního úsilí; a umožňování hospodářského rozvoje a vytváření nových podnikatelských příležitostí;

34.

VYZÝVÁ Evropskou komisi, Evropskou kosmickou agenturu a členské státy, aby pokračovaly v jednáních na evropské úrovni a s mezinárodními partnery za účelem vymezení strategie pro období po roce 2020, včetně zapojení Evropy do této strategie, v rámci příprav na příští kolo dialogu, které by mělo zohlednit evropské aspirace, priority a zdroje.