27.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 280/1

(1)

Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Unii na podporu vnějších politik Unie. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky Unie dostupné pro vnější regiony o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Uskutečňováním těchto finančních operací EIB přispívá k naplnění obecných zásad a politických cílů Unie, včetně rozvoje třetích zemí, a k prosperitě Unie za změněných globálních ekonomických podmínek. Finanční operace EIB na podporu vnějších politik Unie by měly být nadále prováděny v souladu se zásadami řádné bankovní praxe.

(2)

Ustanovení čl. 209 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie ( dále jen „Smlouva o fungování EU“) ve spojení s článkem 208 Smlouvy o fungování EU stanoví, že EIB za podmínek stanovených ve svém statutu přispívá k provádění opatření nezbytných k dosahování cílů unijní politiky rozvojové spolupráce.

(3)

V souladu s článkem 19 statutu EIB mají být žádosti podané přímo u EIB o finanční operace EIB uskutečněné podle tohoto rozhodnutí předloženy k vyjádření Komisi (dále jen „žádost o financování ze strany EIB“).

(4)

Za účelem podpory vnější činnosti Unie a umožnění EIB financovat investice mimo Unii, aniž by to mělo nepříznivý dopad na úvěrovou bonitu EIB, využívala většina operací EIB ve vnějších regionech rozpočtovou záruku EU (dále jen „záruka EU“) spravovanou Komisí.

(5)

Záruka EU byla na období 2007–2011 stanovena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009/ES ze dne 13. července 2009 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (2).

(6)

Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen „záruční fond“), zřízený nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (3), zajišťuje likvidní rezervu pro rozpočet Unie pro případ ztrát z finančních operací EIB a jiných vnějších činností Unie.

(7)

V souladu s rozhodnutím č. 633/2009/ES připravila Komise a EIB přezkum financování EIB v rámci vnější pomoci v polovině období, jenž vychází z nezávislého externího hodnocení, nad nímž vykonával dohled řídící výbor odborníků, z přezkumu provedeného externí poradenskou firmou a zvláštních hodnocení zpracovaných EIB. Dne 12. února 2010 předložil řídící výbor Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a EIB zprávu, která obsahovala jeho závěry a doporučení.

(8)

Řídící výbor dospěl ve své zprávě k závěru, že záruka EU představuje účinný a mocný politický nástroj s velkým finančním a politickým vlivem a že by měla být zachována za účelem krytí rizik politické nebo státní povahy. Byly rovněž navrženy určité změny rozhodnutí č. 633/2009/ES, aby se zajistila maximální přidaná hodnota a účinnost vnějších operací EIB.

(9)

Zásadní je vytvořit seznam zemí, které by mohly být způsobilé získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU. Je rovněž vhodné rozšířit seznam zemí, které jsou způsobilé získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU, který je v současnosti uveden v příloze I k rozhodnutí č. 633/2009/ES.

(10)

Za účelem promítnutí podstatných změn politiky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy III tohoto rozhodnutí. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(11)

Částky kryté zárukou EU v každém regionu by měly nadále představovat stropy pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU a nikoliv cíle, které má EIB splnit.

(12)

V rámci podpory Unie poskytované třetím zemím za účelem vyrovnání se s celosvětovou hospodářskou a finanční krizí, uspíšila EIB v rámci svého současného mandátu v letech 2009 a 2010 vnější úvěrovou činnost, a to zejména v zemích usilujících o přistoupení a zemích v rámci politiky sousedství a partnerství. Kromě toho si nepokoje v jižním Středomoří na počátku roku 2011 vyžádaly pomoc Unie těmto zemím na zajištění prostředků pro transformaci a modernizaci jejich hospodářství. Proto by měl být strop obecného mandátu na zbývající období mandátu přezkoumán a zvýšen o 1 684 000 000 EUR za účelem lepšího vypořádání se s těmito dočasnými a výjimečnými okolnostmi, aniž by byly dotčeny stropy příštího víceletého finančního rámce.

(13)

Finanční operace EIB plynoucí z výše uvedeného zvýšení stropu obecného mandátu by měly reagovat na politické reformy jednotlivých partnerských zemí posouzené Komisí se zapojením Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a s ohledem na usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěry Rady. Toto posouzení by mělo zohlednit též přezkum evropské politiky sousedství a obnovený důraz na diferenciaci. V zemích usilujících o přistoupení bude financování ze strany EIB i nadále doplňovat pomoc Unie.

(14)

Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako finanční krytí pro podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně v regionech, na něž se mandát vztahuje. EIB by v úzké spolupráci s Komisí mohla svými odbornými znalostmi a zdroji přispívat k podpoře veřejných orgánů i soukromého sektoru při řešení problémů spojených se změnami klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zaměřených na zmírňování dopadů a přizpůsobování by zdroje EIB, tam kde je to možné a vhodné, měly být doplněny zvýhodněnými finančními prostředky dostupnými v rámci rozpočtu EU prostřednictvím efektivní a důsledné kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí Unie. Z tohoto hlediska je vhodné, aby výroční zpráva Komise pro Evropský parlament a Radu obsahovala podrobnou zprávu o finančních nástrojích používaných k financování těchto projektů, v níž budou uvedeny výše finančních prostředků poskytnutých ze strany EIB v rámci doplňkového mandátu a příslušné výše grantů.

(15)

V případě zemí, u nichž se má za to, že se nezavázaly plnit náležité cíle týkající se změny klimatu, by mohlo být v rámci mandátu pro změnu klimatu rozhodnuto o omezení jejich způsobilosti získat financování ze strany EIB v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu v rámci záruky EU. Jakékoli takové omezení způsobilosti by mělo vycházet z komplexního a uceleného politického hodnocení. Rada by proto měla mít pravomoc rozhodnout, na návrh Komise se zapojením ESVČ, o omezení způsobilosti určité země k financování ze strany EIB v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu v rámci záruky EU. Toto omezení by se mělo vztahovat pouze na finanční operace EIB, u nichž je žádost o financování ze strany EIB předložena po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a u nichž dojde k podpisu po 1. lednu 2012.

(16)

V rámci mandátu pro změnu klimatu by měla být poskytnuta určitá flexibilita ohledně regionálního rozdělení, aby se umožnil co nejrychlejší a nejúčinnější přístup k financování dostupnému během tříletého období 2011–2013, přičemž by se mělo usilovat o zajištění vyváženého rozdělení mezi regiony v rámci tohoto období na základě priorit stanovených pro vnější pomoc v rámci obecného mandátu.

(17)

Přezkum vnějšího mandátu EIB v polovině období ukázal, že ačkoliv operace EIB prováděné v hodnoceném období (2000–2009) byly obecně v souladu s vnějšími politikami Unie, mělo by být propojení mezi politickými cíli Unie a jejich operativním prováděním ze strany EIB posíleno a mělo by být přesnější a lépe strukturováno.

(18)

Za účelem zlepšení soudržnosti mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik Unie a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu k finančním operacím EIB pro všechny způsobilé regiony a země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně (včetně transferu technologií souvisejících s novými zdroji energie), sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, energetice včetně obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení dodávek energie, energetické infrastruktuře, environmentální infrastruktuře včetně vody a hygieny, jakož i v informačních a komunikačních technologiích) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků. Je třeba připomenout, že zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování může hrát zásadní roli při oživení hospodářského rozvoje a boji proti nezaměstnanosti. V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a Unie. EIB by mělo být umožněno podporovat přítomnost Unie v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, jimiž přispívá k podpoře transferu technologií a předávání znalostí, ať už v rámci záruky EU za investice ve výše zmíněných oblastech nebo na vlastní riziko.

(19)

Chce-li EIB skutečně oslovit malé a střední podniky, měla by spolupracovat s místními institucemi, které ve způsobilých zemích působí jako finanční zprostředkovatelé, zejména s cílem zajistit, aby se část finančních výhod převedla na její klienty a poskytla přidanou hodnotu ve srovnání s jinými zdroji financování. Ve vhodných případech by EIB prostřednictvím svých dohod o spolupráci s těmito zprostředkovatelskými institucemi měla požadovat, aby byly projekty klientů prověřeny, zda vyhovují dohodnutým kritériím v souladu s rozvojovými cíli Unie a vytvářejí přidanou hodnotu. Činnosti finančních zprostředkovatelů na podporu malých a středních podniků by měly být zcela transparentní a měly by o nich být podávány pravidelné zprávy EIB.

(20)

Finanční operace EIB by navíc měly přispívat k naplnění obecných zásad, kterými se podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) řídí vnější činnost Unie, tedy k prosazování a upevňování demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je Unie smluvní stranou. Zejména ve vztahu k rozvojovým zemím, ve smyslu seznamu příjemců veřejné rozvojové pomoci sestaveného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), by měly finanční operace EIB podporovat: udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj v oblasti životního prostředí v těchto zemích, především v těch nejvíce znevýhodněných, hladké a postupné zapojení těchto zemí do světové ekonomiky, kampaň proti chudobě a soulad s cíli schválenými Unií v návaznosti na OSN a další příslušné mezinárodní organizace.

(21)

Zatímco silnou stránkou EIB i nadále zůstává její povaha jednoznačně investiční banky, měla by EIB na základě tohoto rozhodnutí v úzké koordinaci s Komisí a pod demokratickým dohledem Evropského parlamentu stanovit dopad svých vnějších operací na rozvoj a řídit se přitom zásadami Evropského konsensu o rozvoji a zásadami stanovenými v článku 208 Smlouvy o fungování EU, jakož i zásadami účinnosti pomoci uvedenými v Pařížské deklaraci z roku 2005 a v Akčním programu z Akkry z roku 2008. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat environmentální, sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací s veřejnými orgány a občanskou společností. Při provádění kontrol náležité opatrnosti v souvislosti s projekty by EIB ve vhodných případech v souladu se sociálními a environmentálními zásadami Unie měla požadovat, aby předkladatelé projektů vedli konzultace na místní úrovni a zveřejňovali jejich výsledky. Dále by se měla EIB blíže zaměřit na odvětví, ve kterých má spolehlivé odborné znalosti z finančních operací v rámci Unie a která dále podpoří rozvoj dotyčné země, jako například na přístup k financování pro malé a střední podniky a mikrosubjekty, na odvětví environmentální infrastruktury včetně vody a hygieny, udržitelné dopravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. Financování by mohlo rovněž zahrnovat projekty na podporu infrastruktury v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, pokud mají jasnou přidanou hodnotu.

(22)

EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu přizpůsobování se změně klimatu, případně ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. Další požadavky nově zavedené tímto rozhodnutím by vyžadovaly přístup ke zvýhodněným finančním prostředkům a postupné přizpůsobení z hlediska lidských zdrojů při současném prosazování a využívání efektivity, účelnosti a součinnosti. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority Unie spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. V neposlední řadě by EIB měla vymezit ukazatele výkonnosti navázané na rozvojové a environmentální aspekty projektů a jejich výsledků.

(23)

Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla s cílem zvýšit dopad a soudržnost vnějších vztahů Unie vytvořena funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

(24)

V posledních letech také došlo k rozšíření a posílení politik vnějších vztahů Unie. To se týká zejména předvstupní strategie, evropské politiky sousedství, strategie Unie pro Střední Asii, obnovených partnerství s Latinskou Amerikou a jihovýchodní Asií, jakož i strategických partnerství Unie s Ruskem, Čínou a Indií. Totéž platí také pro unijní politiky rozvojové spolupráce, které byly nyní rozšířeny na všechny rozvojové země. Od roku 2007 jsou vnější vztahy Unie podporovány také novými finančními nástroji, tedy nástrojem předvstupní pomoci, evropským nástrojem sousedství a partnerství, finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci, evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva a nástrojem stability.

(25)

S ohledem na zřízení ESVČ by Komise a EIB měly po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost pozměnit memorandum o porozumění týkající se spolupráce a koordinace v regionech, které jsou uvedeny v rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (4), a ve vhodných případech a se souhlasem vysokého představitele rozšířit uplatňování nového memoranda o porozumění i na ESVČ, zejména pokud jde o pravidelný a systematický dialog mezi Komisí a EIB na strategické úrovni, do něhož by měla být zapojena také ESVČ, a další aspekty spadající do pravomoci ESVČ.

(26)

V souladu s čl. 209 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by EIB měla ve všech regionech, v nichž rozvíjí své aktivity, usilovat o nepřímou podporu dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015 jako nezbytné opatření pro provádění unijní politiky rozvojové spolupráce.

(27)

V zájmu posílení soudržnosti celkové podpory Unie v dotyčných regionech by se měly využívat příležitosti pro případné spojení finančních prostředků EIB s rozpočtovými zdroji Unie, například ve formě záruk, rizikového kapitálu, úrokových dotací a spolufinancování investic spolu s technickou pomocí při vypracování a provádění projektu, a to prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství, finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a nástroje stability. Kdykoli k takovému spojení finančních prostředků EIB s jinými rozpočtovými zdroji Unie dojde, měly by být v rozhodnutích o financování zřetelně identifikovány zdroje, které mají být použity. Výroční zpráva Komise pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí by měla obsahovat podrobný rozpis rozpočtových zdrojů a finančních nástrojů použitých ve spojení s finančními prostředky EIB.

(28)

Mělo by být zajištěno, aby vnější finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj projektů, byly v souladu s vnějšími politikami Unie a s cíli na vysoké úrovni stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly. V zájmu zvýšení soudržnosti vnějších činností Unie by měl být dále posílen dialog o politice a strategii mezi Komisí, ESVČ a EIB. Za týmž účelem by mezi Komisí, ESVČ a EIB měla existovat užší spolupráce a včasná vzájemná výměna informací na operační úrovni. Kanceláře EIB mimo území Unie by se měly nacházet v první řadě při delegacích EU, aby se tato spolupráce posílila a obě instituce se mohly podělit o provozní náklady. Případná včasná výměna názorů Komisí, ESVČ a EIB pak má zvláštní význam v procesu přípravy programových dokumentů s cílem maximalizovat synergii mezi činnostmi těchto tří institucí Unie.

(29)

Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění by měla být stanovena v regionálních operačně-technických pokynech. Tyto pokyny by měly být v souladu se širším rámcem regionální politiky Unie stanoveným v tomto rozhodnutí. Měly by odrážet strategie Unie pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované ze strany EIB doplňovaly v jednotlivých regionech odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci Unie.

(30)

EIB by měla za konzultací s Komisí připravit orientační víceletý program plánovaného objemu podepsaných finančních operací EIB, aby bylo zajištěno odpovídající rozpočtové plánování, pokud jde o přidělování prostředků do záručního fondu, a aby byla zajištěna slučitelnost prognóz EIB ohledně financování se stropy stanovenými v tomto rozhodnutí. Komise by měla tyto prognózy zohlednit ve svém pravidelném rozpočtovém plánování předávaném rozpočtovému orgánu.

(31)

Měl by být prostudován vývoj platformy Unie pro spolupráci a rozvoj s cílem optimalizovat fungování mechanismů pro kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit skupinu odborníků z členských států, ESVČ a EIB, která by posoudila náklady a přínosy takovéto platformy. Při svých úvahách by tato skupina měla konzultovat jiné relevantní aktéry včetně evropských mnohostranných a dvoustranných finančních institucí. Tato platforma by měla nadále podporovat součinnost a mechanismy vzájemné důvěry založené na komparativní výhodě jednotlivých institucí a zároveň respektovat úlohu a výsady Komise při plnění rozpočtu Unie a úlohu a výsady EIB při poskytování úvěrů. Na základě zjištění skupiny odborníků by Komise měla do poloviny roku 2012 podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě a podle okolností předložit návrh na takovou platformu.

(32)

EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací a diverzifikovala své finanční nástroje mimo Unii bez využití záruky EU, tak aby existovaly podněty k využívání záruky v případě zemí a projektů s obtížným přístupem na trh, s přihlédnutím k udržitelnosti dluhu, a v případech, kdy tak záruka vede k vyšší přidané hodnotě. EIB by proto s přihlédnutím ke své vlastní schopnosti absorbovat riziko, a vždy za účelem podpory cílů politiky Unie v oblasti vnějších vztahů, měla být nabádána ke zvyšování částek, které poskytuje formou půjček na své vlastní riziko, mimo jiné podporováním hospodářských zájmů Unie, a to zejména v zemích usilujících o přistoupení k Unii, v sousedních zemích a v případě jiných regionů v zemích, které dosahují požadovaného investičního stupně, ale také v zemích s nižším investičním stupněm, má-li EIB vhodné záruky třetích stran. Za konzultací s Komisí by EIB měla vypracovat politiku pro rozhodování o tom, zda projekty zahrne do mandátu v rámci záruky EU, nebo do financování na vlastní riziko ze strany EIB. Tato politika by zejména měla vzít v úvahu bonitu dotčených zemí a projektů.

(33)

EIB by měla zvážit zvýšení objemu svých finančních operací podle tohoto rozhodnutí u státem řízených veřejnoprávních subjektů, pokud u těchto operací provede náležité hodnocení úvěrového rizika.

(34)

EIB by měla rozšířit spektrum nabízených nových inovačních finančních nástrojů, včetně zaměření se na tvorbu záručních nástrojů v co největším rozsahu, s přihlédnutím ke strategiím EIB pro řízení rizik. Dále by EIB měla být povzbuzována, aby poskytovala úvěry v místních měnách a vydávala dluhopisy na místních trzích, za předpokladu, že partnerské země zavedou nezbytné strukturální reformy, zejména ve finančním sektoru, jakož i jiná opatření k usnadnění činnosti EIB.

(35)

Aby se zajistilo, že EIB splní požadavky mandátu ve všech regionech a subregionech, měly by být na vnější činnosti EIB postupně přidělovány dostatečné lidské a finanční zdroje. To by mělo zahrnovat zejména dostatečnou kapacitu na podporu unijních cílů rozvojové spolupráce, na větší zaměření se na posouzení environmentálních, sociálních a rozvojových aspektů jejích činností ex ante a na účinné sledování projektů během jejich provádění. Je třeba využít příležitostí k dalšímu zvyšování efektivity a účinnosti a aktivně usilovat o dosažení součinnosti.

(36)

Při svých finančních operacích mimo Unii, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB dále usilovat o posílení koordinace a spolupráce s jinými mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky a vzájemnou důvěru v postupy, o využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako jsou iniciativy na podporu koordinace a efektivity pomoci. Cílem této koordinace a spolupráce by měla být minimalizace potenciálního zdvojování nákladů a nadbytečného překrývání činností. Toto úsilí má být založeno na vzájemnosti. Zásady stanovené v tomto rozhodnutí by se měly rovněž uplatňovat v případech, kdy je financování ze strany EIB prováděno prostřednictvím dohod o spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi.

(37)

V zemích mimo Unii, v nichž provádí společnou činnost s jinými evropskými finančními institucemi, by EIB měla zejména zlepšit vzájemnou spolupráci prostřednictvím dohod, jako je například trojstranné memorandum o porozumění mezi Komisí, skupinou EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), které by upravovaly spolupráci mimo území Unie a umožnily skupině EIB a EBRD vzájemně doplňovat své činnosti tím, že se budou opírat o své vlastní komparativní výhody.

(38)

Mělo by být zintenzivněno podávání zpráv a předávání informací ze strany EIB Komisi, aby mohla Komise rozšířit svou výroční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Další požadavky na podávání zpráv uvedené v tomto bodě odůvodnění by se měly vztahovat pouze na finanční operace EIB, u nichž je žádost o financování ze strany EIB podána po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a u nichž dojde k podpisu po 1. lednu 2012. Zpráva by měla zejména zhodnotit soulad finančních operací EIB s tímto rozhodnutím, přičemž by měla vzít v úvahu regionální operačně-technické pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty EIB, jako je podpora vnějších politik Unie, požadavků mandátu, kvality financovaných operací, přenesení finančních výhod na klienty a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. Zpráva by měla rovněž zhodnotit, jak EIB při přípravě a sledování financovaných projektů zohledňuje ekonomickou, finanční, environmentální a sociální udržitelnost. Měla by rovněž obsahovat zvláštní oddíl věnovaný podrobnému vyhodnocení opatření, která EIB přijala za účelem zajištění souladu se současným mandátem, jak je stanoven v rozhodnutí č. 633/2009/ES, se zvláštním zřetelem na finanční operace EIB využívající finančních subjektů nacházejících se v nespolupracujících jurisdikcích. EIB by při svých finančních operacích měla přiměřeně provádět své politiky vůči nedostatečně regulovaným nebo nespolupracujícím jurisdikcím, s cílem přispět k mezinárodnímu boji proti daňovým podvodům a daňovým únikům. Zpráva by měla obsahovat vyhodnocení sociálních a rozvojových aspektů projektů. Zpráva by měla být zveřejněna, aby občanská společnost a přijímající země mohly vyjádřit své stanovisko. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období. Tato zpráva by měla zejména obsahovat rozpis financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí spolu s veškerými finančními zdroji Unie a jiných dárců, aby poskytla přehled o finanční angažovanosti související s finančními operacemi.

(39)

Finanční operace EIB by měly být i nadále řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

(40)

Komise by měla být zejména vyzvána, aby při předkládání návrhu na záruku EU v příštím finančním rámci v úzké spolupráci s EIB a s přihlédnutím k důsledkům vyčlenění prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy posoudila stropy, na které se záruka EU vztahuje, seznam způsobilých zemí, a možnost, aby EIB poskytovala mikroúvěrové financování a další druhy nástrojů. Komise a EIB by měly posoudit možnosti, jak v budoucnu posílit součinnost mezi nástrojem předvstupní pomoci, evropským nástrojem sousedství a partnerství, finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci, evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva a nástrojem stability a mandátem EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím.

(41)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčena jednání a rozhodnutí o budoucím víceletém finančním rámci.

(42)

Z těchto důvodů a z důvodu právní jistoty a jasnosti by mělo být rozhodnutí č. 633/2009/ES zrušeno,

a)

obecný mandát ve výši 27 484 000 000 EUR;

b)

mandát pro změnu klimatu ve výši 2 000 000 000 EUR.

a)

rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků;

b)

rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií;

c)

zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 4.

a)

strategických dokumentů vypracovaných Komisí nebo případně ESVČ, jako jsou strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony, orientační programy, akční plány a předvstupní dokumenty;

b)

strategických plánovacích dokumentů EIB a zdrojů projektů;

c)

ostatních politických a operačních hledisek.

a)

zastavení devizového transferu;

b)

vyvlastnění;

c)

válka nebo občanské nepokoje;

d)

odepření spravedlnosti po porušení smlouvy.