26.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/56

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) ve svém článku 145 stanoví, že členské státy a Unie pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.

(2)

Strategie „Evropa 2020“, navržená Komisí, umožňuje Unii nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, doprovázenému vysokou úrovní zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (3). Dále dne 21. října 2010 přijala Rada rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (4) (dále jen „hlavní směry politik zaměstnanosti“). Tento soubor hlavních směrů tvoří dohromady integrované hlavní směry pro provádění strategie Evropa 2020. Pět hlavních cílů, které jsou uvedeny v příslušných integrovaných hlavních směrech, představuje společné cíle, jimiž se řídí opatření členských států, přičemž jsou zohledněny příslušné výchozí situace a podmínky v jednotlivých členských státech, a jimiž se řídí rovněž opatření Unie. Vedoucí úlohu při realizaci cílů zaměstnanosti a pracovního trhu strategie Evropa 2020 má Evropská strategie zaměstnanosti.

(3)

Integrované hlavní směry jsou v souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010. Členským státům poskytují integrované hlavní směry jasná vodítka, pokud jde o definování národních programů reforem a provádění reforem, s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a soulad s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být základem pro veškerá doporučení, která může Rada adresovat členským státům na základě čl. 148 odst. 4 SFEU, a to ve spojení s doporučeními podávanými konkrétním členským státům na základě čl. 121 odst. 4 uvedené smlouvy. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Komise zasílají každoročně Evropské radě.

(4)

Posouzení návrhů národních programů reforem členských států, které je součástí společné zprávy o zaměstnanosti přijaté Radou dne 7. března 2011, ukazuje, že členské státy by měly nadále vyvíjet co největší úsilí při řešení těchto prioritních oblastí: zvyšování účasti na trhu práce a snižování strukturální nezaměstnanosti, rozvoj kvalifikovaných pracovních sil, které budou reagovat na potřeby trhu práce, podpora kvality pracovních míst a celoživotního učení, zvyšování účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním vzdělávání, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.

(5)

Hlavní směry politik zaměstnanosti přijaté v roce 2010 by měly zůstat až do roku 2014 stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění. Až do konce roku 2014 by možnosti jejich aktualizace měly být nadále přísně omezeny.

(6)

Členské státy by se při provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti měly soustředit na využití Evropského sociálního fondu,