6.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 118/9

(1)

Ke konci roku 2008 se Komise z tisku dozvěděla o opatřeních přijatých Maďarskem ve prospěch společnosti Péti Nitrogénművek Zrt. (dále jen „Nitrogénművek“). Po opakované výměně informací zahájila Komise dne 29. dubna 2009 formální vyšetřovací řízení ve věci opatření představujících údajnou státní podporu.

(2)

Maďarsko ve dnech 3. a 17. srpna 2009 předložilo své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení.

(3)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo dne 17. července 2009 zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Připomínky přišly od čtyř zúčastněných stran: dne 18. srpna 2009 od společnosti Nitrogénművek, příjemce údajné státní podpory; dne 17. a 18. srpna 2009 od dvou dalších zúčastněných stran, které požádaly o zachování anonymity, a dne 19. srpna 2009 od ZAK S.A.

(4)

Komise ve svém dopise ze dne 21. září 2009 zaslala tyto připomínky Maďarsku. Maďarsko odpovědělo na připomínky třetích stran dopisem ze dne 20. října 2009.

(5)

Komise si dne 3. listopadu 2009 vyžádala od maďarských orgánů další informace, Maďarsko na tuto žádost odpovědělo dopisem ze dne 4. prosince 2009. Mezi útvary Komise a maďarskými úřady došlo prostřednictvím elektronické korespondence v červnu 2010 k neformální výměně informací.

(6)

Společnost Nitrogénművek je podnik zaměřený na výrobu umělých hnojiv. Sídlo společnosti se nachází v Pétfürdő v župě Veszprém (Maďarsko), jež představuje oblast způsobilou pro podporu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Společnost je hlavním výrobcem umělých hnojiv v Maďarsku a hlavním dodavatelem maďarského trhu.

(7)

Roční obrat Nitrogénművek v roce 2008 činil 64,8 miliardy HUF (přibližně 232 milionů EUR), z čehož společnost realizovala 74 % v Maďarsku a dalších 26 % vyvezla (především na trhy Evropské unie). V roce 2008 zaměstnávala společnost celkem 508 zaměstnanců. Základní kapitál společnosti činí 528 milionů HUF (přibližně 1,92 milionu EUR). Vlastní kapitál činil v roce 2008 celkem 11 miliard HUF (přibližně 40 milionů EUR).

Tabulka č. 1

Hlavní finanční údaje Nitrogénművek

(8)

Dne 19. října 2008 Nitrogénművek zastavila výrobu.

(9)

Dne 18. prosince 2008 maďarská vláda oznámila (4), že s cílem zajistit kontinuitu výroby umělých hnojiv v Maďarsku a v zájmu zachování pracovních míst „zachrání“ stát společnost Nitrogénművek poskytnutím finančních prostředků ke znovuzahájení výroby a k pokrytí provozních nákladů.

(10)

Dne 20. prosince 2008 vláda schválila (5) dvě samostatné státní záruky sloužící k zajištění úvěrů poskytnutých peněžním ústavem Magyar Fejlesztési Bank Zrt. (dále jen „MFB“), bankou ve 100 % vlastnictví státu. Obě záruky byly poskytnuty za předem hrazený jednorázový poplatek ve výši 2 % zajišťované částky.

(11)

Vedle těchto dvou státních záruk uzavřely MFB a Nitrogénművek dne 26. ledna 2009 dvě úvěrové smlouvy:

Tabulka č. 2

Souhrn státních opatření přijatých ve prospěch Nitrogénművek

(12)

Společnost Nitrogénművek dne 26. února 2009 opět zahájila výrobu.

(13)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 29. dubna 2009 si Komise položila otázku, zda Nitrogénművek představuje podnik v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (10) (dále jen „pokyny pro záchranu a restrukturalizaci“), a pokud ano, zda by na trhu dokázala získat finanční prostředky za stejných podmínek, za jakých je získala od maďarských orgánů. Komise zastávala předběžné stanovisko, že níže uvedená opatření přijatá ve prospěch společnosti mohou představovat státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, jelikož se zdá, že úvěry byly poskytnuty s úroky nižšími, než jsou standardní tržní úrokové sazby:

(14)

Komise dále usoudila, že 100 % státní záruka poskytnutá na investiční úvěr může představovat státní podporu poskytnutou ve prospěch MFB, pokud se jedná o záruku poskytnutou na již existující úvěr.

(15)

Maďarsko všeobecně argumentovalo tím, že tato opatření nelze považovat za státní podporu, jelikož byla v souladu s tržními podmínkami, a protože jejich příjemci nezajistila žádné výhody. Maďarsko nezpochybňuje splnění ostatních kumulativních podmínek státní podpory, tj. poskytování státních prostředků, selektivitu, narušení hospodářské soutěže a vliv na obchod.

(16)

Maďarsko zpochybňuje především skutečnost, že by společnost Nitrogénművek měla být podnikem v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci. Maďarské orgány tvrdí, že společnost byla zisková a v roce 2008 měla stabilní obchodní vyhlídky. Podle maďarského stanoviska byla bonita společnosti v okamžiku přijetí opatření „uspokojivá“, což mezi ratingovými kategoriemi uvedenými ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (11) (dále jen „sdělení o referenčních sazbách“) odpovídá zařazení „BB“.

(17)

Ohledně zastavení výroby společnosti na podzim roku 2008 maďarské orgány vysvětlují, že výroba umělých hnojiv je charakterizována značnými sezónními výkyvy. Kromě toho se v důsledku finanční a hospodářské krize snížila poptávka. Společnost rozhodla o pozastavení výroby s ohledem na vysoké ceny zemního plynu (jež představují jednu z hlavních nákladových položek výroby umělých hnojiv a je měly podle předpokladů klesat) a s ohledem na významné zásoby. Maďarsko dále poznamenává, že takové pozastavení výroby není na evropském trhu ničím neobvyklým; v dotčeném období zastavila nebo omezila výrobu řada dalších výrobních podniků.

(18)

Ohledně úroků a poplatků splácených za poskytnutí úvěrů Maďarsko i nadále zastává názor, že jsou v souladu s tržními podmínkami: i) v případě „úvěru B“ je s ohledem na sdělení o referenčních sazbách nelze klasifikovat jako podporu, a ii) v případě „úvěru A“ je sice úroková sazba nižší než sazba, kterou by bylo v souladu se sdělením o referenčních sazbách možné klasifikovat jako tržní sazbu, avšak vzhledem k vysoké hodnotě zajištění ji lze přesto za tržní sazbu považovat. Maďarsko dále uvádí, že v první polovině roku 2008 bylo mezi společností a obchodními bankami uzavřeno za podobných podmínek několik smluv o poskytnutí půjček a úvěrů, které – podle názoru Maďarska – dokládají, že poplatky za „úvěry A a B“ a jejich podmínky neznamenají pro společnost žádnou výhodu oproti tržnímu financování.

(19)

Ve věci rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise připomínky od tří konkurentů (12). Všechny tři strany podpořily řízení zahájené Komisí, a argumentovaly s tím, že úvěry představují státní podporu.

(20)

Příjemce rovněž předložil připomínky, ve kterých popíral, že by opatření obnášela protiprávní státní podporu. Jeho argumenty a argumenty maďarských orgánů se do značné míry překrývaly.

(21)

Ve své odpovědi poskytnuté na připomínky zúčastněných stran Maďarsko odmítá připomínky třetích stran a opakuje své argumenty, podle kterých společnost Nitrogénművek státní podporu neobdržela.

(22)

K rozhodnutí o tom, zda nějaké konkrétní opatření představuje státní podporu, musí Komise posoudit, zda sporné opatření splňuje podmínky uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU, jenž stanoví, že „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(23)

Komise ve světle tohoto ustanovení vyhodnotí, zda sporná opatření přijatá ve prospěch společnosti Nitrogénművek představují státní podporu.

(24)

Pravidla vztahující se na provoz MFB se od přijetí opatření změnila. Toto hodnocení se vztahuje na právní stav platný v okamžiku uzavření zkoumaných úvěrových smluv.

(25)

MFB je speciálně zaměřená finanční instituce vlastněná státem, která byla zřízena zvláštním zákonem (dále jen „zákon o MFB“) (13), jenž v okamžiku přijetí opatření upravoval její fungování. Podle zákona banka sleduje stanovené veřejně prospěšné cíle, jejím primárním úkolem je podpora hospodářského rozvoje a účinná spoluúčast na realizaci hospodářské politiky a rozvojové politiky vlády. Část pravidel obezřetnosti vztahujících se na obchodní banky se na MFB neuplatní, jelikož se na ni vztahují zvláštní pravidla obezřetnosti podle zákona o MFB.

(26)

Základní kapitál MFB ve výši 60 miliard HUF je ve 100 % vlastnictví maďarského státu, její akcie jsou ve smyslu zákona o MFB neprodejné. Část závazků MFB kryje státní rozpočet; zákon o rozpočtu stanoví maximální výši úvěru, kterou může MFB poskytnout, dále výši částek, za které se může zaručit. Kromě toho veškeré vyplacené dividendy plynou do státního rozpočtu. Na základě těchto skutečností Komise konstatuje, že opatření poskytnutá ze strany MFB zahrnují státní prostředky.

(27)

Vlastnická práva státu vykonává příslušný ministr. MFB překládá ministrovi každý rok zprávu o své činnosti; také auditor je jmenován příslušným ministrem. Členy a předsedy představenstva a dozorčí rady, jakož i generálního ředitele jmenuje a odvolává příslušný ministr.

(28)

I když státní řízení instituce neznamená, že všechny kroky instituce lze automaticky přičítat státu (14), v projednávaném případě jsou splněny veškeré podmínky definované Evropským soudním dvorem (15), ze kterých lze odvodit, že postup MFB lze přičítat státu. MFB sleduje veřejně prospěšné cíle, její právní status upravuje zvláštní zákon, je částečně osvobozena od dodržování pravidel finančního dozoru a úřady kontrolují ve významné míře její vedení. Především tedy okolnosti rozhodnutí o opatření (tj. nařízení vlády výslovně upravující podmínky záruk na úvěry poskytnutých ze strany MFB a stanovující, že MFB může za to jmenovat dva členy představenstva Nitrogénművek, čemuž předcházelo prohlášení tiskového mluvčí vlády, ve kterém oznámil, že tato opatření budou přijata) tak dokládají, že maďarské orgány byly do rozhodovacího procesu o přijetí opatření zapojeny.

(29)

Na základě výše uvedených argumentů Komise zastává názor, že postup MFB lze přičítat státu.

(30)

Jelikož samotné úvěry lze bezprostředně přičítat státu, státní záruky poskytnuté nad tento rámec nezvyšují finanční zátěž státu ani výhody společnosti Nitrogénművek. Proto se zdá být správné zahrnout uvedené úvěry a záruky do dvou opatření, jež mají být považována za úvěry bezprostředně poskytnuté státem (jejichž náklady pro Nitrogénművek znamenají úroky z úvěrů, dále poplatek za poskytnutí záruk).

(31)

V důsledku této skutečnosti dochází k posouzení státní podpory ve světle sdělení o referenčních úrokových sazbách, jež se použije v případě úvěrů.

(32)

Maďarsko i nadále zastává názor, že Nitrogénművek v okamžiku poskytnutí opatření nebylo možné považovat za podnik v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci. Po zastavení výroby v říjnu 2008 maďarské úřady tvrdily, že se jednalo o strategické a sezónní rozhodnutí a že na podzim roku 2008 pozastavili výrobu také další účastníci trhu. Maďarsko tvrdí, že společnost lze v daném okamžiku správně považovat za firmu s ratingem „BB“.

(33)

Komise konstatuje, že navzdory zjevným potížím s likviditou, jak to ostatně dokládají také důkazy předložené Maďarskem, hodnota vlastního kapitálu společnosti přesáhla výši jejího základního kapitálu, podle vnitrostátního práva nesplňovala kritéria kolektivní platební neschopnosti, a z hlediska celého roku 2008 byl provozní výsledek i čistý zisk kladný. Zdá se tedy, že podmínky uvedené v bodech 9–11 pokynů pro záchranu a restrukturalizaci nejsou splněny.

(34)

Z vyšetřování však vyplynulo, jmenovitě z účetní závěrky společnosti za rok 2008, že společnost Nitrogénművek potřebovala k znovuzahájení výroby státní prostředky. Účetní závěrka za rok 2008 zdůraznila: „Finanční a hospodářská krize vzniklá v průběhu druhé poloviny roku [2008] zasáhla i společnost. U agrárních subjektů využívajících výrobky z umělých hnojiv se objevily finanční potíže, prodeje výrobků společnosti se tak zredukovaly na minimum. Z finančních a ekonomických důvodů společnost dne 18. října 2008 zastavila provoz svých výrobních kapacit. V zájmu opětovného zahájení provozu vlastník společnosti zahájil jednání se zástupci vlády. Jako výsledek jednání […] vláda poskytla za účelem zajištění dodávek dusíkatých hnojiv v Maďarsku […] státní solidární záruku.“ (16) Z účetní závěrky lze dále vyvodit také to, že úvěr na financování oběžných aktiv byl k znovuzahájení výroby nutný, dále že část těchto prostředků byla příjemcem využita na úhradu závazků vůči dodavatelům, splatných k 31. prosinci 2008 (17).

(35)

Podle názoru Komise nelze společnost, která zastavila výrobu, a není ji schopna bez státní pomoci znovu zahájit – nezávisle na důvodech vedoucích k zastavení – považovat za zdravou a životaschopnou společnost. Z účetní závěrky jednoznačně vyplývá, že společnost se potýkala s vážným nedostatkem likvidity, dále že zásah státu měl zásadní význam z hlediska přístupu ke zdrojům.

(36)

Co se týče bonity společnosti, Komise pochybuje o tom, že by údajný rating „BB“ odrážel skutečnou finanční situaci Nitrogénművek v okamžiku přijetí opatření. Komise zaprvé konstatuje, že Maďarsko nepředložilo ratingovou zprávu od nezávislé ratingové agentury nebo finanční instituce. Údajný rating „BB“ lze přičíst MFB, která z hlediska zmiňovaných opatření postupovala nikoli jako nezávislá finanční instituce usilující o fundovaný obchodní posudek, ale jako nástroj státu (v souladu s výslovným rozhodnutím vlády). Už jen kvůli tomto faktu lze hodnověrnost „ratingu“ zpochybnit. Zadruhé, Maďarsko neposkytlo žádné informace o tom, jakou metodu MFB použila a z jakých informací vycházela při stanovení finanční situace společnosti. Zatřetí, s ohledem na skutečnost, že společnost Nitrogénművek v období poskytnutí opatření nevykonávala výrobní činnost a zjevně urgentně potřebovala finanční zdroje, bez kterých by výrobu nedokázala znovu zahájit (podrobně k tomu viz výše 34. a 35. bod odůvodnění), nelze věřit tvrzení, že její finanční situaci bylo možné považovat za „uspokojivou“. S ohledem na výše uvedená fakta a nezávisle na minulých výsledcích společnosti má Komise za to, že údajný rating „BB“ nelze brát v tomto případě při posouzení, zda lze opatření na základě sdělení o referenčních sazbách klasifikovat jako státní podporu, v potaz.

(37)

V důsledku těchto skutečností nelze podle názoru Komise společnost považovat za podnik se stabilní finanční situací. Z podání lze jednoznačně vyčíst, že bojovala s vážnými obtížemi v oblasti likvidity, a nebyla schopna opět zahájit výrobu (viz 34. a 35. bod odůvodnění). Společnost je tedy třeba považovat za podnik ve špatné finanční situaci, čemuž ve sdělení o referenčních sazbách odpovídá nejnižší ratingové zařazení (kategorie „CCC“).

(38)

Mezi aktivy nabídnutými jako zajištění figurují nemovitosti, budovy a strojní zařízení několika výrobních provozů Nitrogénművek (18).

(39)

Co se týče hodnoty aktiv zatížených zástavním právem, předložilo Maďarsko znalecký odhad vyhotovený společností […] (19) v polovině roku 2008. Podle tohoto odhadu činí tržní cena aktiv zatížených zástavním právem přibližně […] milionů EUR, řádná účetní hodnota činí přibližně […] milionů EUR. Podle propočtů MFB činila likvidační hodnota aktiv vážená s rizikovým činitelem přibližně […] milionů EUR.

(40)

S ohledem na skutečnost, že souhrnná hodnota dvou zkoumaných úvěrů činí 88 milionů EUR (tj. podle nejobezřetnějších odhadů činila hodnota zajištění [více než 70] % úvěrů), má Komise za to, že transakce disponuje vysokou úrovní zajištění. I když je zástavní právo zajišťující „úvěr A“ zapsané jako druhé v pořadí, případné pohledávky vyplývající z této transakce lze uspokojit po uspokojení pohledávek vyplývajících z „úvěru B“.

(41)

Okolnost, že zajištění jsou vystavena na MFB a nikoli přímo na stát, nemá význam. Podle maďarského práva (20), pokud je ručitel povinen uspokojit pohledávky založené na ručení, veškerá práva související s úvěrem sloužícím jako základ přechází na něj. Pokud tedy Nitrogénművek nesplatí úvěry a MFB uplatní záruku, může na základě ručení souvisejícího s úvěrovou smlouvou uspokojit pohledávky státu.

(42)

Kromě toho v případě „úvěru B“ je stát oprávněn jmenovat dva členy do představenstva společnosti, kteří disponují právem veta v otázce výplaty dividend, poskytování dalších zástav třetím osobám čí v otázce rozhodování o přijetí dalších úvěrů přesahujících částku 100 milionů HUF.

(43)

S ohledem na tyto aspekty se Komise přiklání k názoru, že z hlediska sdělení o referenčních sazbách charakterizovala obě transakce vysoká úroveň zajištění.

(44)

Ve svém podání Maďarsko prezentuje několik údajně „srovnatelných“ úvěrových smluv uzavřených mezi soukromými bankami a společností Nitrogénművek, aby doložilo, že poplatky byly v souladu s tržními podmínkami.

(45)

Tyto příklady ale nejsou srovnatelné, takže z hlediska tohoto hodnocení nejsou relevantní. Zaprvé se jich velká část vztahuje na nižší částky a na kontokorentní úvěry (21). Zadruhé úrokové sazby účtované bankami jsou vyšší, než jsou úroky v případě zkoumaných úvěrů (22). A nakonec to nejdůležitější, všechny tyto úvěry byly poskytnuty před hospodářskou krizí, většinou v první polovině roku 2008. Obchodní podmínky platné v tomto období nelze srovnávat s podmínkami období prosinec 2008–leden 2009, kdy finanční krize vrcholila.

(46)

Ke stanovení, zda daný úvěr obsahuje státní podporu, a pokud ano, v jaké míře, používá Komise ve svém sdělení o referenčních sazbách náhradní hodnoty pro tržní úrokové sazby. Podle sdělení o referenčních sazbách je nutné u základních úrokových sazeb používat různé úrokové marže v závislosti na ratingu a dostupných zajištění.

(47)

S ohledem na příslušné datum hodnocení a s ohledem na skutečnost, že k uzavření definitivních, pro strany právně závazných smluv (tj. úvěrových smluv) došlo dne 26. ledna 2009, skutečné kompenzační plnění finančního balíčku se musí porovnat s referenční úrokovou sazbou platnou v tento den (základní úroková sazba plus příslušná marže).

(48)

Co se týče použité úrokové marže, v souladu s výše uvedenými skutečnostmi Komise zastává názor, že společnost Nitrogénművek patřila do nejnižší kategorie tabulky referenčních úrokových sazeb, a transakce charakterizovala vysoká úroveň zajištění. Vyplývá z toho, že jako referenční tržní úrokovou sazbu lze vzít základní úrokovou sazbu navýšenou o marži ve výši 400 bazických bodů.

(49)

Skutečné finanční náklady „úvěru A“ (EUR) dne 26. ledna 2009 činily 4,362 % (23). Oproti tomu příslušná směrodatná referenční úroková sazba v tento den činila 8,99 % (24). Celkové finanční náklady „úvěru A“ se tedy pohybují pod hodnotou směrodatné úrokové sazby, z čehož vyplývá, že opatření poskytuje společnosti výhodu.

(50)

Skutečné finanční náklady „úvěru B“ (HUF) činí 12,44 % (25). Oproti tomu příslušná směrodatná referenční úroková sazba v tento den činila 14,01 % (26). Celkové finanční náklady „úvěru B“ se tedy pohybují pod hodnotou směrodatné úrokové sazby, z čehož vyplývá, že opatření poskytuje společnosti výhodu.

(51)

Jak je uvedeno výše, opatření byla financována ze státních zdrojů, a lze je přičítat státu.

(52)

Společnost Nitrogénművek získala finanční prostředky za výhodnějších podmínek, než za jakých by je získala z tržních zdrojů. Opatření tedy znamenala pro společnost výhodu.

(53)

Kromě toho má zmiňovaná výhoda selektivní charakter, protože se opatření vztahovala pouze na Nitrogénművek.

(54)

Tato selektivní opatření pravděpodobně narušují hospodářskou soutěž, protože společnosti zajišťují oproti konkurentům výhodu; obchod s umělými hnojivy mezi členskými státy je navíc rozsáhlý.

(55)

Z výše uvedeného vyplývá, že „úvěry A a B“ představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(56)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení se Komise zmínila o možnosti, že 100 % záruka poskytnutá na „úvěr A“ může představovat státní podporu poskytnutou ve prospěch MFB, jelikož z jednotlivých protikladných informací bylo možné vyvodit, že v případě investičního úvěru se jedná o existující úvěr (v takovém případě lze dodatečnou záruku považovat za podporu poskytnutou bance, jež má zvýšit pravděpodobnost splacení úvěru). V průběhu kontroly však bylo prokázáno, že se v případě „úvěru A“ jednalo o nový úvěr podepsaný dne 26. ledna 2009, a 100 % státní záruka tak není státní podporou poskytnutou ve prospěch MFB.

(57)

Ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU stanoví výjimky z všeobecného pravidla uvedeného čl. 107 odst. 1, podle kterého jsou státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem.

(58)

Komise níže vyhodnotí slučitelnost opatření na základě těchto výjimek. Již na začátku je však třeba poznamenat, že Maďarsko nepředložilo žádné argumenty týkající se slučitelnosti s vnitřním trhem.

(59)

Podmínky pro osvobození uvedené v čl. 107 odst. 2 SFEU nelze v tomto případě uplatnit, jelikož opatření není sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům, ani nebylo poskytnuto za účelem náhrady škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, ani nebylo poskytnuto hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo, postižených rozdělením této země.

(60)

Další výjimky jsou stanoveny v čl. 107 odst. 3 SFEU. Komise níže vyhodnotí slučitelnost opatření na základě čl. 107 odst. 3 písm. a), c) a d), následně pak na základě čl. 107 odst. 3 písm. b).

(61)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. a) mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“. V okamžiku přistoupení bylo celé území Maďarska považováno za takovou oblast, a většina regionů země je k takové podpoře způsobilá (27).

(62)

Slučitelnost státní podpory poskytované podporovaným oblastem upravují Pokyny Komise k regionální podpoře na období 2007 – 2013 (dále jen „pokyny k regionální podpoře“ (28). Opatření však nejsou s pokyny k regionální podpoře v souladu. Co se týče investičního úvěru, byl poskytnut na investici již dokončenou (29), takže požadavek na pobídkový účinek vyžadovaný pokyny k regionální podpoře není splněn. Co se týče případné provozní podpory, tato podpora nenapomáhá rozvoji žádné hospodářské činnosti nebo hospodářské oblasti, dále není časově omezená, není postupně snižována a není přiměřená z hlediska nápravy specifického hospodářského znevýhodnění (30).

(63)

Na základě výše uvedených skutečností Komise konstatuje, že podpora není způsobilá k odchylce stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU.

(64)

V čl. 107 odst. 3 písm. c) se stanoví schválení podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise vypracovala vícero pokynů a sdělení, ve kterých vysvětluje uplatňování odchylky stanovené v uvedeném ustanovení.

(65)

S ohledem na pokyny pro záchranu a restrukturalizaci Komise poznamenává, že (nezávisle na tom, zda byla společnost podle pokynů způsobilá k získání podpory) podmínky pro slučitelnou podporu nebyly zjevně splněny. Co se týče podpory na záchranu, opatření nebyla omezena na nezbytné minimum, jelikož přesahují 6 měsíců; dále maďarské orgány nedoložily, že by opatření byla opodstatněna závažnými sociálními problémy a že nebudou mít příliš nepříznivý dopad na další členské státy. Co se týče podpory na restrukturalizaci, z důvodu nepředložení plánu restrukturalizace nemůže Komise vyhodnotit, zda by podpora napomohla obnovení dlouhodobé životaschopnosti, dále zda by byla omezena na minimum, nebo zda by bylo zamezeno přílišnému narušení hospodářské soutěže.

(66)

Komise konstatuje, že opatření jsou neslučitelná jako podpory na záchranu a restrukturalizaci.

(67)

Komise se domnívá, že kvůli povaze a znakům podpory nelze na tento případ použít žádnou výjimku stanovenou v jiných pokynech a sděleních vydaných v rámci čl. 107 odst. 3 písm. c).

(68)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU mohou být za slučitelné prohlášeny podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu. Tento bod se v tomto případě evidentně nepoužije.

(69)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány „podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“.

(70)

Komise konstatuje, že projednávaná podpora nemá za cíl napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu.

(71)

Ohledně nápravy vážné poruchy v hospodářství některého členského státu Komise přijala dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (31) (dále jen „dočasný rámec“).

(72)

Komise na základě finančních údajů předložených maďarskými orgány (32) zastává názor, že společnost před vypuknutím světové finanční a hospodářské krize nevykazovala problémy. Konkrétněji, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, její vlastní kapitál přesahoval její základní kapitál, podle vnitrostátního práva nesplňovala kritéria kolektivní platební neschopnosti, a za celý rok 2008 měla pozitivní provozní výsledek i čistý zisk. Problémy vedoucí k zastavení výroby se začaly objevovat po příchodu krize. Komise proto zastává názor, že dne 1. července 2008 společnost Nitrogénművek nepředstavovala podnik v obtížích ve smyslu pokynů pro záchranu a restrukturalizaci. Je tudíž způsobilá k podpoře podle dočasného rámce.

(73)

Opatření ovšem nejsou v souladu s bodem 4.2 dočasného rámce „slučitelnost nižší částky podpory“, jelikož nebyla poskytnuta jako režim podpory, a celková výše podpory zřejmě přesáhla 500 000 EUR. Kromě toho, i kdyby byly záruky hodnoceny odděleně, neodpovídají opatřením ve formě záruk podle bodu 4.3 dočasného rámce, jelikož uhrazené poplatky za poskytnutí záruky (33) nedosahují mezní hodnoty „safe harbour“ prémie (34) podle dočasného rámce. Maďarsko dále nedoložilo, že by bylo splněno kritérium vztahující se na mzdové náklady. Finanční balík nepředstavuje podporu na výrobu ekologicky šetrných výrobků (bod 4.5), ani se nejedná o rizikový kapitál (bod 4.6).

(74)

Co se týče opatření formou subvencované půjčky podle bodu 4.4 dočasného rámce, tato se vztahuje na smlouvy o půjčkách s libovolnou splatností, uzavřené do 31. prosince 2010 (35). Smlouvy o zkoumaných opatřeních byly uzavřeny po vstupu dočasného rámce v platnost a rovněž před 31. prosincem 2010, takže opatření mohla být způsobilá.

(75)

Komise ovšem poznamenává, že skutečná kompenzace transakcí se nachází pod minimální úrokovou sazbou považovanou podle dočasného rámce za slučitelnou.

(76)

Podle příslušného ustanovení „Komise bude uznávat, že veřejné nebo soukromé půjčky jsou poskytovány s úrokovou sazbou, která se přinejmenším rovná sazbě, kterou do druhého dne vyhlašuje centrální banka, a prémii odpovídající rozdílu mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008, včetně prémie na úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb.“

(77)

V případě úvěru v EUR („úvěr A“) odpovídá rozdíl mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008 64 bazickým bodům. Kromě toho jednodenní úroková sazba Evropské centrální banky (EONIA) činila dne 26. ledna 2009 (36) 1,228 %. S ohledem na ratingové zařazení příjemce a na míru zajištění transakce (viz 48. bod odůvodnění výše) se k tomuto základu připočítává marže ve výši dalších 400 bazických bodů. Dočasným rámcem povolená subvencovaná úroková sazba by tak činila 5,868 %. Skutečné finanční náklady transakce (4,362 %) však v tomto případě uvedené hodnoty nedosahují.

(78)

V případě úvěru v HUF („úvěr B“) maďarské orgány ve věci č. N 78/2009 (37) potvrdily, že rozdíl mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008 činí 26 bazických bodů. Kromě toho jednodenní úroková sazba Maďarské národní banky činila dne 26. ledna 2009 (38) 9,14 %. S ohledem na ratingové zařazení příjemce a na míru zajištění transakce se k tomuto základu připočítává marže ve výši dalších 400 bazických bodů. Dočasným rámcem povolená subvencovaná úroková sazba by tak činila 13,40 %. Skutečné finanční náklady transakce (12,44 %) však v tomto případě uvedené hodnoty nedosahují.

(79)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že „úvěry A a B“ jsou na základě dočasného rámce zčásti slučitelné jako opatření ve formě subvencované půjčky.

(80)

Konkrétně má Komise za to, že rozdíl mezi skutečnou kompenzací transakcí a subvencovanou úrokovou sazbou je neslučitelný, zatímco rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou a směrodatnou tržní úrokovou sazbou je podle dočasného rámce slučitelný.

(81)

V souladu s SFEU a ustálenou judikaturou Soudního dvora je Komise – pokud zjistí, že podpora je neslučitelná s vnitřním trhem – oprávněna rozhodnout o tom, že dotčený stát ji zruší nebo upraví (39). Povinnost členského státu zrušit podporu, kterou Komise prohlásila za neslučitelnou s vnitřním trhem, slouží podle stálé judikatury Soudního dvora k obnovení dřívějšího stavu (40). Podle Soudního dvora je tohoto cíle dosaženo, jakmile příjemce vrátí protiprávní podporu, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým soutěžitelům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (41).

(82)

V návaznosti na výše zmíněnou judikaturu článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (42) stanovil, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“.

(83)

S ohledem na skutečnost, že zkoumaná opatření lze považovat za protiprávní a částečně neslučitelnou podporu, je tedy nutné neslučitelnou část vrátit s cílem obnovit na trhu stav, který předcházel poskytnutí podpory. Podporu je nutné vrátit od okamžiku, kdy se na straně příjemce objevila výhoda, tj. od okamžiku, kdy byla příjemci poskytnuta podpora, a do data skutečného navrácení zahrnuje také příslušné úroky.

(84)

S ohledem na výše uvedený oddíl X.5 se neslučitelná podpora obsažená v opatřeních vypočítá jako rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasného rámce a skutečnými finančními náklady financování (tj. úroková sazba plus poplatek za poskytnutí záruky).

(85)

Výpočet přesné částky určené k navrácení je úkolem maďarských orgánů.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností Komise konstatuje, že „úvěry A a B“ poskytnuté společnosti Nitrogénművek představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(87)

Dále Komise konstatuje, že „úvěr A“ a „úvěr B“ jsou jako subvencované úvěry částečně slučitelné s vnitřním trhem podle dočasného rámce. Konkrétně, slučitelný je rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasného rámce a směrodatnou tržní úrokovou sazbou. Oproti tomu rozdíl mezi skutečnou kompenzací transakcí a subvencovanou úrokovou sazbou není slučitelný s vnitřním trhem.

(88)

S ohledem na skutečnost, že „úvěr A“ a „úvěr B“ lze považovat za protiprávní a částečně neslučitelnou podporu, musí být neslučitelná část navrácena s cílem obnovit na trhu stav, který předcházel poskytnutí podpory.

(89)

Výpočet přesné částky určené k navrácení je úkolem maďarských orgánů. Tato částka se vypočítá jako rozdíl mezi subvencovanou úrokovou sazbou podle dočasné rámce a celkovými skutečnými finančními náklady financování (tj. úroková sazba plus poplatek za poskytnutí záruky).

(90)

Dále Komise konstatuje, že 100 % záruka poskytnutá k „úvěru A“ nepředstavuje ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU státní podporu poskytnutou ve prospěch MFB,

a)

celková částka, kterou musí příjemce navrátit (jistina a úroky);

b)

podrobný popis opatření již přijatých a plánovaných v zájmu provedení tohoto rozhodnutí;

c)

dokumenty dokládající, že příjemce byl vyzván k navrácení podpory.