16.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/40


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 812/2010

ze dne 15. září 2010

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) („základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) Komise dne 17. prosince 2009 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky („ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 3. listopadu 2009 APFE – Evropské sdružení výrobců skleněných vláken (European Glass Fiber Producers Association) („žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

2.   Strany dotčené řízením

(3)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení žadatele, jiné známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce a představitele ČLR, dovozce, dodavatele a uživatele, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i jejich sdružení. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců, dovozců a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro zjištění dumpingu a újmy předpokládal výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorků nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení, základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období šetření (od 1. října 2008 do 30. září 2009).

(6)

Osm čínských vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců a sedm výrobců nebo skupin výrobců v Unii poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců a výrobců v Unii, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě těchto výrobců je třeba provést výběr vzorku (viz 12. a 13. bod odůvodnění níže).

(7)

Pokud jde o dovozce, kteří nejsou ve spojení, poskytli ve fázi šetření, která se zabývala výběrem vzorku, ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení požadované informace pouze tři z nich. Bylo proto rozhodnuto od výběru vzorku upustit a zaslat dotazník všem dovozcům, kteří se přihlásili.

(8)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku formuláře žádosti. Všechny společnosti (skupiny společností), které byly zařazeny do vzorku, požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nesplňují.

(9)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, orgánům ČLR a žadateli oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, jestliže měli ke slyšení zvláštní důvody.

(10)

Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům a všem známým uživatelům a sdružením uživatelů. Kompletní odpovědi na dotazník obdržela od vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku, od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou dovozců a třinácti uživatelů.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy nebo hrozící újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

Vyvážející výrobci v ČLR

Chongqing Polycomp International Corporation (CPIC),

Jushi Group (Jushi Group Co., Ltd.; Jushi Group Chengdu Co., Ltd.; Jushi Group Jiujiang Co. Ltd.; Jushi P-D Interglas Co. Ltd.; China National Building Materials & Equipment Import and Export Corporation; CNBM International Corporation; Tongxiang Leishi Mineral Powder Co., Ltd.; Tongxiang Juzhen Mining Co., Ltd.; Tongxiang Jinshi Precious Metal Equipment Co., Ltd.; Zhejiang Songyang Mingshi Mining Co., Ltd. a Zhenshi Group Zhejiang Yushi Int Logistics) a

New Changhai Group (Changzhou New Changhai Fiberglass Co., Ltd. a Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd.).

b)

Výrobci v Unii

Johns Manville Slovakia, Trnava, Slovensko,

European Owens Corning Fiberglas, Brusel, Belgie,

Owens Corning France, Chambéry, Francie,

PPG Industries BV, Hoogezand, Nizozemsko.

c)

Uživatelé v Unii

Sabic Europe BV, Sittard, Nizozemsko a Genk, Belgie,

Sabic Innovative Plastics BV, Bergen op Zoom, Nizozemsko.

d)

Výrobce ve srovnatelné zemi

Cam Elyaf Sanayii A.Ș, Turecko.

3.   Výběr vzorku

(12)

Z osmi čínských vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců, kteří se přihlásili, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří tři společnosti, respektive skupiny společností ve spojení, které představovaly přes 70 % objemu vývozu spolupracujících stran z ČLR do EU. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a ty nevznesly žádné námitky.

(13)

Pokud jde o výrobce v Unii, požadované údaje poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm výrobců. Na základě informací poskytnutých těmito spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek tří největších výrobců, respektive skupin výrobců v Unii z hlediska objemu prodeje a výroby, kteří představovali 64 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii.

4.   Období šetření

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2008 do 30. září 2009 („období šetření“). Zkoumání vývoje významného pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2006 do konce období šetření („posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(15)

Dotčeným výrobkem popsaným v oznámení o zahájení je střiž (chopped strands) ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm, pramence (rovings) skleněných vláken, lunta a příze z nekonečných skleněných vláken a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00, 7019 12 00, 7019 19 10 a ex 7019 31 00 („dotčený výrobek“).

(16)

Dotčený výrobek je surovinou nejčastěji využívanou k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v průmyslu kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (plasty vyztužené skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: v automobilovém průmyslu, v elektrickém a elektronickém průmyslu, při výrobě lopatek větrných mlýnů, ve stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží, v kosmickém výzkumu, ve vojenství atd.

(17)

Toto řízení se týká čtyř základních typů výrobků z nekonečných skleněných vláken – tj. střiže (chopped strands), pramenců (rovings), rohoží (s výjimkou rohoží ze skleněné vlny) a příze. Šetření prokázalo, že navzdory odlišnému vzhledu a možným rozdílům v konečném využití jednotlivých typů mají téměř všechny tyto různé typy dotčeného výrobku stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Bylo však zjištěno, že lunta nemá stejné základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti, protože se nejedná o nekonečná skleněná vlákna, nýbrž o přerušované prameny nestejné délky. Šetření také ukázalo, že některé velmi specifické typy pramenců a některé velmi specifické typy příze, které v současnosti spadají do kódů KN 7019 12 00, resp. 7019 19 10, by měly být vyloučeny, protože tyto typy jsou speciálně ošetřeny povrstvením a impregnací a mají ztrátu žíháním více než 3 %, což jim propůjčuje odlišné fyzikální a chemické vlastnosti.

(18)

Někteří uživatelé příze na navazujících trzích žádali, aby příze byla z definice výrobku v rámci tohoto řízení úplně vyloučena vzhledem k téměř neexistující výrobní základně v Unii a k nemožnosti vzájemné nahraditelnosti příze a jiných typů výrobků.

(19)

Šetření však prokázalo, že existuje alespoň jednostranná nahraditelnost poptávky (tj. přízi lze využít v celé řadě případů místo jiných typů výrobků, i když se nebude vždy jednat o ekonomicky schůdné řešení vzhledem k relativně vyšším cenám příze), a omezená výrobní základna určitého typu výrobku nemůže být sama o sobě důvodem k vyloučení tohoto výrobku z definice výrobku, pokud má stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a využití jako jiné typy. Vzhledem k tomu, že příze z nekonečných skleněných vláken má stejné základní vlastnosti jako jiné výrobky z nekonečných skleněných vláken a je s nimi do určité míry zaměnitelná, bylo předběžně rozhodnuto, že není důvod přízi z definice dotčeného výrobku vylučovat. Je však třeba poznamenat, že dalšímu posouzení této žádosti bude věnována zvláštní pozornost.

2.   Obdobný výrobek

(20)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobky z nekonečných skleněných vláken vyráběné a prodávané na domácím trhu ČLR a na domácím trhu Turecka, které předběžně sloužilo jako srovnatelná země, jakož i výrobky z nekonečných skleněných vláken vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a využití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(21)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v rámci antidumpingového šetření dovozu z ČLR určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(22)

Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

1.

obchodní rozhodnutí a náklady reagují na tržní podmínky bez výrazných státních zásahů;

2.

účetní záznamy procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a používají se pro všechny účely;

3.

neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;

4.

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a vlastnictví;

5.

měnové přepočty se provádějí podle tržních kurzů.

(23)

V tomto šetření požádali všichni tři vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců zařazení do vzorku o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnili formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství:

Chongqing Polycomp International Corporation (CPIC),

Jushi Group a

New Changhai Group.

(24)

U všech výše uvedených vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství a všechny ostatní informace, jež pokládala za nezbytné.

(25)

Šetření prokázalo, že dva z vyvážejících výrobců (skupin) v ČLR zařazených do vzorku nesplňují požadavky kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a nelze jim proto přiznat zacházení jako v tržním hospodářství.

(26)

Konkrétně jeden vyvážející výrobce (skupina) nebyl schopen prokázat, že jeho obchodní rozhodnutí jsou dostatečně nezávislá na státních zásazích. Většina členů v jeho správní radě byla jmenována společností ve většinovém vlastnictví státu. V důsledku toho by stát mohl úspěšně zabránit přijetí jakéhokoli rozhodnutí. Je tedy zřejmé, že stát hraje v procesu rozhodování této společnosti významnou úlohu. Společnost navíc nebyla schopna prokázat, že vede jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy, vzhledem k tomu, že v účetní závěrce nebyl řádně uveden zdanitelný příjem společnosti.

(27)

Ani druhý vyvážející výrobce (skupina) zařazený do vzorku nebyl schopen prokázat, že jeho obchodní rozhodnutí jsou dostatečně nezávislá na státních zásazích. Dva obchodní subjekty z této skupiny jsou státem vlastněné podniky. Stát může rovněž významně zasahovat do rozhodování jednoho vyvážejícího výrobce z této skupiny vzhledem k implicitnímu právu veta člena správní rady zastupujícího státem vlastněnou mateřskou společnost. Tento výrobce je zase mateřskou společností a hlavním akcionářem dvou dalších vyvážejících výrobců v této skupině, a stát tedy může rovněž významně zasahovat do jejich rozhodování. Tři vyvážející výrobci ze skupiny navíc nebyli schopni prokázat, že splňují kritérium 2, neboť u dvou z nich nebylo preferenční daňové zacházení uvedeno v účetní závěrce, zatímco u třetího se audit nezdál být proveden nezávisle. Pět společností ve skupině navíc nesplňovalo kritérium 3 (především vzhledem k tomu, že ceny za užívací práva k pozemkům nebyly tržně orientované).

(28)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku, kterého tvoří skupina dvou společností ve spojení, prokázal, že splňuje všechna kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c), a lze mu přiznat zacházení jako v tržním hospodářství.

(29)

Poté, co byla zpřístupněna zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství, byly obdrženy připomínky výrobního odvětví Unie a dvou vyvážejících výrobců (skupin) zařazených do vzorku, u nichž bylo navrženo jim zacházení jako v tržním hospodářství nepřiznat. Žádná z obdržených připomínek však nebyla takové povahy, aby zjištění v tomto ohledu změnila.

2.   Individuální zacházení

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisky,

vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky jsou svobodně určeny,

většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby. Státní úředníci zasedající v představenstvu nebo zastávající hlavní řídící funkce jsou buď v menšině, nebo musí být prokázáno, že společnost je přesto dostatečně nezávislá na státních zásazích,

měnové přepočty se provádějí podle tržních kurzů, a

státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření, pokud se jednotlivým vývozcům uloží rozdílné celní sazby.

(31)

Dvě výše uvedené společnosti (skupiny společností) zařazené do vzorku, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, požádaly i o individuální zacházení pro případ, že by jim zacházení jako v tržním hospodářství nebylo přiznáno.

(32)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že obě tyto dotčené společnosti (skupiny společností) neprokázaly, že v souhrnu splňují všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Bylo jmenovitě zjištěno, že společnosti nesplnily kritérium stanovené v čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení, že většina akcií patří soukromým osobám nebo že jsou dostatečně nezávislé na státu, neboť jak je vysvětleno v 26. a 27. bodě odůvodnění, u všech společností bylo zjištěno, že jejich většinovým vlastníkem nebo ovládající osobou je skutečně stát. Rovněž bylo zjištěno, jak bylo uvedeno výše, že obě tyto společnosti (skupiny společností) neprokázaly, že splňují podmínku stanovenou v čl. 9 odst. 5 písm. e), totiž že jejich rozhodovací proces není pod zásadním vlivem státu, který by umožňoval obcházení opatření, pokud se jednotlivým společnostem uloží rozdílné celní sazby. V důsledku toho musely být jejich žádosti o individuální zacházení zamítnuty.

(33)

Byl proto učiněn závěr, že individuální zacházení nebude uděleno žádnému z vyvážejících výrobců (skupin) zařazených do vzorku, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

3.   Běžná hodnota

3.1.   Určení běžné hodnoty pro vyvážejícího výrobce (skupinu), jemuž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství

(34)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejdříve zjistila u daného vyvážejícího výrobce, zda je jeho celkový domácí prodej výrobků z nekonečných skleněných vláken reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % objemu jeho celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Šetření ukázalo, že domácí prodej obdobného výrobku byl reprezentativní.

(35)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly shodné s typy prodávanými na vývoz do Unie nebo jim byly velmi podobné.

(36)

U každého typu výrobku, který vyvážející výrobce prodává na svém domácím trhu a u něhož byla zjištěna srovnatelnost s typem výrobků z nekonečných skleněných vláken prodávaným na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům v období šetření představoval přibližně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku prodávaného na vývoz do Unie. Šetření ukázalo, že domácí prodej byl reprezentativní s výjimkou čtyř typů výrobků.

(37)

Komise následně přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej každého typu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého typu výrobku prodaného v průběhu období šetření na domácím trhu nezávislým odběratelům.

(38)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr prodejní ceny dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku.

(39)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku.

(40)

Pokud byly všechny typy výrobků prodány se ztrátou, usoudilo se, že nebyly prodány v běžném obchodním styku.

(41)

Ze šetření vyplynulo, že ziskový prodej všech srovnatelných typů výrobků až na jeden dosahoval více než 80 % celkového domácího prodeje, a proto byl pro výpočet průměrné ceny pro běžnou hodnotu použit celý objem domácího prodeje. U jednoho typu výrobku byl použit pouze ziskový prodej. U prodeje čtyř typů výrobků, které se na domácím trhu neprodaly v reprezentativním množství, použila Komise pro výpočet běžné hodnoty řádně upravené reprezentativní domácí ceny velmi podobných typů.

3.2.   Stanovení běžné hodnoty u vyvážejících výrobců (skupin), kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství

a)   Srovnatelná země

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro společnosti, jimž nemohlo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(43)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty pro ČLR Turecko, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(44)

Dvě zúčastněné strany se přihlásily a tvrdily, že Turecko by nebylo vhodnou srovnatelnou zemí, avšak toto tvrzení dále neodůvodnily. Další zúčastněná strana se vyjádřila k výběru srovnatelné země a navrhla, aby byla jako srovnatelná země použita spíše Indie vzhledem k tomu, že je na srovnatelné úrovni rozvoje jako ČLR, jejich trhy jsou srovnatelné vzhledem k tomu, že v obou těchto zemích má velký význam využívání větrných elektráren, a srovnatelné typy výrobků jsou vyráběny obdobným způsobem. Indický trh byl navíc popsán jako otevřený trh s významným dovozem. Dále pak bylo uvedeno, že obě tyto země mají srovnatelný přístup k surovinám.

(45)

Komise požádala o spolupráci výrobce obdobných výrobků v Turecku, Kanadě, USA, Korejské republice a v Indii. Ochotu spolupracovat však vyjádřil pouze jediný turecký výrobce, který zaslal odpovědi na dotazník.

(46)

Je třeba uznat, že Turecko je reprezentativní srovnatelnou zemí z hlediska objemu domácího prodeje. Bude však třeba početně zjistit běžnou hodnotu jednoho typu obdobného výrobku, který se v Turecku nevyrábí. Je rovněž třeba uvést, že probíhající antidumpingové šetření Turecka týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken poukazuje na možné snížení cen na tureckém domácím trhu. Vzhledem k tomu, že Turecko bylo jedinou zemí ochotnou spolupracovat při tomto šetření, se však vyvozuje předběžný závěr, že by Turecko mělo být použito jako srovnatelná země.

b)   Stanovení běžné hodnoty

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi v souladu s obecnou metodikou popsanou výše pro skupinu společností, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. V případě, že všechny typy výrobků na domácím trhu srovnatelné země byly prodány se ztrátou nebo v případě, že nebyly prodány žádné podobné typy, byla běžná hodnota zjištěna početně podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

4.   Vývozní cena

(48)

Dotčený výrobek byl ve většině případů vyvážen pro nezávislé odběratele v Unii, a proto byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě vývozních cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit.

(49)

V případě několika málo vývozů jednoho vyvážejícího výrobce do jeho společností ve spojení v Unii bylo stanoveno, že se jednalo o vývozy za účelem interního použití, a nebyly proto zahrnuty do předběžného výpočtu dumpingu.

5.   Srovnání

(50)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě cen ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Byly provedeny vhodné úpravy ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy. Byly povoleny úpravy s ohledem na nepřímé daně, přepravné a pojištění u námořní dopravy, přepravné ve vyvážející zemi, obchodní úroveň (rozdíly v distribučním řetězci), náklady na záruku, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

6.   Dumpingová rozpětí

(51)

Prozatímní dumpingová rozpětí byla vyjádřena jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(52)

Pro spolupracující skupinu vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanoveno individuální dumpingové rozpětí na základě porovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(53)

Dumpingová rozpětí u společností zařazených do vzorku, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení, a u spolupracujících společností nezařazených do vzorku byla vypočtena jako průměr všech tří společností / skupin společností zařazených do vzorku.

(54)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce při šetření a k tomu, že spolupracující společnosti představovaly téměř 100 % veškerého dovozu z ČLR v období šetření, bylo celostátně použitelné dumpingové rozpětí pro jakékoli nespolupracující společnosti vypočteno na základě nejvyššího rozpětí zjištěného u společností (skupin společností) zařazených do vzorku.

(55)

Na tomto základě byla prozatímní dumpingová rozpětí stanovena takto:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

New Changhai Group

8,5 %

Další spolupracující společnosti

43,6 %

Ostatní

43,6 %

D.   ÚJMA

1.   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(56)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek jedenáct výrobců v Unii. Sedm z těchto jedenácti výrobců spolupracovalo při šetření. Všech těchto sedm výrobců bylo členy žádajícího sdružení a bylo zjištěno, že představují podstatnou část, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Jeden ze zbývajících čtyř výrobců v Unii byl rovněž žadatelem, dva podnět aktivně podpořili a čtvrtý podnět ani nepodpořil, ani ho nezamítl. Těchto jedenáct výrobců proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou tudíž nadále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(57)

Jak bylo uvedeno v 13. bodě odůvodnění výše, byl vybrán vzorek tří výrobců představujících přibližně 64 % celkové výroby v Unii. Vzhledem k tomu, že dva z těchto výrobců byli skupinami společností ve spojení a měli v Unii několik výrobních subjektů, byl vzorek tvořen celkem devíti jednotlivými společnostmi.

(58)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, by neměli být považováni za výrobní odvětví Unie vzhledem k tomu, že všichni tři měli čínské výrobce ve spojení vyrábějící dotčený výrobek. Šetření potvrdilo, že dva ze tří výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, byli skutečně ve spojení s čínskými výrobními společnostmi. Bylo však zjištěno, že navzdory tomuto vztahu se tito dva výrobci v Unii zařazení do vzorku v žádném případě nechovali tak, že by to zpochybňovalo spolehlivost zjištění daného šetření. Objem dovozu těchto výrobců v Unii z jejich společností ve spojení v ČLR je omezený (méně než 4 % dovozu z ČLR). Tento dovoz může být navíc považován za zanedbatelný v porovnání s celkovou produkcí těchto výrobců v Unii, na které by v žádném případě nemělo být nahlíženo jako na dovozce vzhledem k tomu, že jsou evidentně skutečnými výrobci skleněných vláken. A kromě toho ukazatele újmy vztahující se k těmto výrobcům v Unii nebyly tímto omezeným dovozem ovlivněny. S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že není důvod vylučovat kteréhokoli z výrobců v Unii zařazených do vzorku z definice výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

2.   Spotřeba v Unii

(59)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o objemu dovozu na trh Unie získaných od Eurostatu.

(60)

Spotřeba v Unii zaznamenala mezi rokem 2006 a obdobím šetření prudký pokles o 24 %. V roce 2007 a v prvním pololetí roku 2008 však došlo k mírnému nárůstu spotřeby.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

 

2006

2007

2008

Období šetření

Jednotky (v tunách)

982 831

1 043 611

1 035 795

748 045

Index

100

106

105

76

3.   Dovoz z dotčené země

3.1.   Objem dumpingového dovozu

(61)

Objem dovozu dotčeného výrobku na trh Unie z ČLR se v posuzovaném období výrazně zvyšoval. Celkově se dovoz z ČLR v posuzovaném období zvýšil o více než 50 %. Zejména v období mezi roky 2006 a 2008 se dovoz z ČLR zvýšil více než dvojnásobně. V období šetření došlo v porovnání s rokem 2008 k poklesu, ale procento tohoto poklesu (25 %) bylo nižší než procento poklesu spotřeby (28 %).

Tabulka 2

Dovoz z ČLR (objem)

 

2006

2007

2008

Období šetření

Jednotky (v tunách)

77 283

122 190

155 875

116 413

Index

100

158

202

151

3.2.   Podíl dumpingového dovozu na trhu

(62)

Podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu se v průběhu posuzovaného období průběžně zvyšoval. V období šetření činil podíl čínského dovozu na trhu 15,6 %, což znamená téměř dvojnásobek podílu Číny na trhu v roce 2006.

Tabulka 3

Dovoz z ČLR (podíl na trhu)

 

2006

2007

2008

Období šetření

Podíl na trhu (%)

7,9 %

11,7 %

15,0 %

15,6 %

Index

100

149

191

198

3.3.   Ceny

a)   Vývoj cen

(63)

Následující tabulka uvádí průměrnou cenu dumpingového dovozu z ČLR s dodáním na evropské hranice před proclením podle zpráv Eurostatu. Průměrná cena dovozu z ČLR zůstala během posuzovaného období značně vyrovnaná. Tento vývoj byl zaznamenán navzdory výraznému celosvětovému nárůstu cen surovin používaných při výrobě nekonečných skleněných vláken v posuzovaném období (jak je také patrné z tabulky 18).

Tabulka 4

Dovoz z ČLR (ceny)

 

2006

2007

2008

Období šetření

Průměrná cena (EUR/t)

930

936

970

943

Index

100

101

104

101

b)   Cenové podbízení

(64)

Bylo provedeno srovnání jednotlivých typů výrobků v rámci Unie z hlediska prodejních cen čínských vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku. Za tímto účelem byly porovnány ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku nezávislým odběratelům a ceny vyvážejících výrobců z dotčené země zařazených do vzorku. V případě potřeby byly provedeny úpravy zohledňující rozdíly v úrovni obchodu a v nákladech vynaložených po dovozu.

(65)

Z tohoto srovnání vyplynulo, že v období šetření se dotčené výrobky dovezené z ČLR prodávaly v Unii za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie v procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám o 23 % až 39 %.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.1.   Předběžné poznámky

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie. Níže uvedené údaje o prodeji a podílech na trhu se týkají celého výrobního odvětví Unie, zbývající ukazatele se týkají výrobců zařazených do vzorku.

4.2.   Výroba

(67)

Objem výroby Unie byl v letech 2006 až 2008 poměrně stabilní, ale v průběhu období šetření zaznamenal prudký pokles:

Tabulka 5

Výrobní odvětví Unie – výroba

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Jednotky (v tunách)

495 942

508 837

502 729

312 824

Index

100

103

101

63

4.3.   Výrobní kapacita a její vytížení

(68)

Výrobní kapacita ve výrobním odvětví Unie se vyvíjela následujícím způsobem:

Tabulka 6

Výrobní odvětví Unie – výrobní kapacita

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Kapacita (v tunách)

575 900

573 600

585 350

510 700

Index

100

100

102

89

Vytížení kapacity (%)

86 %

89 %

86 %

61 %

Index

100

103

100

71

(69)

V průběhu období šetření došlo ke snížení výrobní kapacity. Vzhledem k erozi cen a ztrátě podílu na trhu v důsledku dumpingového dovozu z ČLR totiž došlo k rozebrání, dočasnému uzavření nebo omezení provozu některých výrobních linek. Navzdory tomuto snížení výrobní kapacity se míra vytížení kapacity snížila z 86 % na 61 %, tj. o 29 %.

4.4.   Zásoby

(70)

Z následující tabulky je patrné, že k prvnímu poklesu zásob došlo v roce 2007, kdy spotřeba dosáhla vrcholu, ale pak v roce 2008 stav zásob prudce vzrostl vzhledem k náhlému poklesu poptávky ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku. V průběhu období šetření se objem zásob vrátil na běžnější úroveň.

Tabulka 7

Výrobní odvětví Unie – zásoby

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Jednotky (v tunách)

88 968

73 018

123 910

82 160

Index

100

82

139

92

4.5.   Objem prodeje (výrobní odvětví Unie celkem)

(71)

Objem prodeje všech výrobců v Unii na trhu EU včetně prodeje za účelem interního použití se vyvíjel následujícím způsobem:

Tabulka 8

Výrobní odvětví Unie – prodej v EU (objem)

Všichni výrobci v EU

2006

2007

2008

Období šetření

Jednotky (v tunách)

737 818

743 784

706 746

520 064

Index

100

101

96

70

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie jako celku se snížil o 30 %. V roce 2007, kdy spotřeba v Unii vzrostla o 6 % (viz tabulka 1 výše), vzrostl objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie na trhu Unie jen o 1 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemohlo mít ze zvýšené spotřeby v tomto období prospěch. Následně v roce 2008 a v období šetření objem prodeje výrobního odvětví Unie silně poklesl.

4.6.   Podíl na trhu (výrobní odvětví Unie celkem)

(73)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu v letech 2007 a 2008 silně poklesl a následně v období šetření zaznamenal mírné zvýšení. Celkově však výrobní odvětví Unie ztratilo v průběhu posuzovaného období 5,6 procentních bodů podílu na trhu, v důsledku čehož, jak je uvedeno výše v tabulce 3, se podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu v posuzovaném období téměř zdvojnásobil.

Tabulka 9

Výrobní odvětví Unie – podíl EU na trhu

Všichni výrobci v EU

2006

2007

2008

Období šetření

Podíl EU na trhu (%)

75,1 %

71,3 %

68,2 %

69,5 %

Index

100

95

91

93

4.7.   Prodejní ceny

(74)

Co se týká průměrných prodejních cen, z následující tabulky je patrné, že výrobní odvětví Unie nebylo v průběhu posuzovaného období schopno zvýšit prodejní ceny nezávislým odběratelům. Průměrné prodejní ceny se naopak snížily o 2 %, což si tím spíše zasluhuje povšimnutí vzhledem ke zvyšujícím se cenám surovin. Výrobní odvětví Unie nemělo ve skutečnosti možnost zohlednit nárůst cen surovin v prodejních cenách vzhledem k tlaku na snižování cen na trhu Unie v důsledku dumpingového dovozu z ČLR.

Tabulka 10

Výrobní odvětví Unie – prodej v EU (průměrné ceny)

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

EUR/tuna

1 179

1 166

1 192

1 159

Index

100

99

101

98

4.8.   Zaměstnanost

(75)

Úroveň zaměstnanosti u výrobců v Unii ukazuje, že výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období zracionalizovalo výrobu s cílem snížit výrobní náklady a kompenzovat zvýšení cen surovin. Počet zaměstnanců se tedy za celé toto období snížil o 20 procentních bodů, přičemž snížení o 15 procentních bodů se soustředilo do období mezi rokem 2007 a obdobím šetření.

Tabulka 11

Výrobní odvětví Unie – zaměstnanost

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Počet zaměstnanců

4 114

3 890

3 705

3 302

Index

100

95

90

80

4.9.   Produktivita

(76)

V důsledku snahy výrobního odvětví Unie popsané v předchozím bodě odůvodnění se produktivita pracovních sil výrobců v Unii v letech 2007 a 2008 významně zvýšila. Tento příznivý vývoj se v průběhu období šetření obrátil a výsledkem byl celkový pokles produktivity o 21 % v posuzovaném období. Tento zvrat produktivity byl zčásti způsoben zhroucením poptávky a zčásti dumpingovým dovozem z ČLR, který se silně podbízel cenám výrobního odvětví Unie; v jeho důsledku došlo k výraznému poklesu výroby a k následnému zvýšení zaměstnanosti na vyrobenou jednotku skleněných vláken.

Tabulka 12

Výrobní odvětví Unie – produktivita

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Tun na zaměstnance

121

131

136

95

Index

100

108

113

79

4.10.   Mzdy

(77)

Během posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie dařilo kontrolovat vývoj nákladů na pracovní sílu. Z následující tabulky totiž vyplývá, že průměrná roční mzda se v letech 2007 a 2008 mírně zvýšila, ale v období šetření se snížila. Za celé toto období se jednotkové náklady na pracovní sílu snížily o 3 %. Toto snížení by však bylo ještě výraznější, kdyby nebylo do výše uvedeného vývoje zahrnuto odstupné při odchodu ze zaměstnání.

Tabulka 13

Výrobní odvětví Unie – náklady na pracovní sílu

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Roční mzdy (EUR)

42 649

43 257

43 991

41 394

Index

100

101

103

97

4.11.   Ziskovost a návratnost investic

(78)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Při zjišťování ziskovosti výrobců v Unii byly ověřené údaje upraveny s cílem zabránit tomu, aby tato analýza byla ovlivněna mimořádnými problémy konkrétních společností, které měly neúměrný dopad na zisk těchto společností v daném období. Po těchto úpravách se ziskovost výrobců zařazených do vzorku a návratnost jejich investic souvisejících s prodejem obdobného výrobku v Unii během posuzovaného období vyvíjela následujícím způsobem:

Tabulka 14

Výrobní odvětví Unie – ziskovost a návratnost investic

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Čistý zisk (jako % z obratu)

0,3 %

4,7 %

3,5 %

–15,0 %

Návratnost investic

2,5 %

6,2 %

3,0 %

–16,8 %

(79)

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, dosahovalo výrobní odvětví Unie po většinu posuzovaného období omezené úrovně zisku s určitou výjimkou v roce 2007, kdy průměrná míra ziskovosti dosáhla 4,7 %. Během období šetření se zisky změnily v obrovské ztráty; průměrná ztrátovost výrobního odvětví Unie dosahovala až 15 %.

(80)

Pokud jde o návratnost investic vyjádřenou jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, tento ukazatel v zásadě sledoval tendenci ziskovosti. Celkově zůstala návratnost investic během celého posuzovaného období spíše omezená s výjimkou roku 2007. V období šetření pak průměrná návratnost investic výrobního odvětví Unie klesla na -16,8 %.

(81)

Výše uvedená citlivá finanční situace nastala navzdory zvýšené spotřebě v období mezi roky 2006 a 2008, jak je uvedeno výše v 60. bodě odůvodnění, a snaze výrobního odvětví Unie o racionalizaci výrobních nákladů, jak je uvedeno výše v 75. a 76. bodě odůvodnění. Během posuzovaného období ovlivnil výrazně rostoucí objem levného dumpingového dovozu z ČLR objem prodeje výrobního odvětví Unie a jejich důsledkem byla rovněž závažná eroze cen. Tyto faktory měly vliv na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Nejlépe to ilustrují dramatické ztráty během období šetření, které dosáhly výše 15 %.

4.12.   Peněžní tok a schopnost získávat kapitál

(82)

Čistý peněžní tok z provozních činností se vyvíjel následujícím způsobem:

Tabulka 15

Výrobní odvětví Unie – peněžní tok

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Peněžní tok (EUR)

34 261 986

17 230 139

7 452 912

–22 001 723

Index

100

50

22

–64

(83)

Výše uvedená tabulka potvrzuje citlivou finanční situaci výrobního odvětví Unie v období 2006 až 2008 a její výsledné dramatické zhoršení v období šetření.

4.13.   Investice

(84)

Během posuzovaného období se investice výrobců zařazených do vzorku vyvíjely následujícím způsobem:

Tabulka 16

Výrobní odvětví Unie – investice

Výrobci zařazení do vzorku

2006

2007

2008

Období šetření

Čisté investice (EUR)

40 089 991

20 804 311

43 613 463

28 387 044

Index

100

52

109

71

(85)

Během vrcholných let 2006 a 2008 byla úroveň investic poměrně vysoká vzhledem k přestavbě pecí. V tomto odvětví, které má vysoké nároky na kapitál, je nutno provádět přestavbu pecí každých 7 až 10 let a náklady spojené s přestavbou jedné pece mohou dosáhnout 8 až 13 milionů EUR (rozpětí údajů bylo uvedeno z důvodu ochrany informací). Značná část ostatních, strukturálnějších nákladů vyžadujících vysoké investice souvisí se spotřebou slitin v průchodkách a následnou přestavbou průchodek.

4.14.   Rozsah skutečného dumpingového rozpětí

(86)

Dumpingová rozpětí dovozu z ČLR uvedená výše v 55. bodě odůvodnění jsou velmi vysoká. Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

5.   Závěr o újmě

(87)

Navzdory intenzivním snahám výrobního odvětví Unie o zvýšení konkurenceschopnosti se většina ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vyvinula záporně. To je patrné zejména při analýze ukazatelů souvisejících s finanční výkonností výrobního odvětví Unie, zejména návratnosti investic, peněžního toku a ziskovosti, které všechny zaznamenaly dramatický vývoj. Zřetelně se zhoršující vývoj navíc potvrdily i ukazatele týkající se výroby, výrobní kapacity, vytížení kapacity, objemu prodeje a podílu na trhu.

(88)

Dovoz skleněných vláken z ČLR se během období šetření zároveň podbízel cenám výrobního odvětví Unie až o 39 % a výrobní odvětví Unie ztratilo za necelé čtyři roky 5 procentních bodů podílu na trhu.

(89)

Na základě uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1.   Úvod

(90)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz působí výrobnímu odvětví Unie újmu, jež může být považována za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly výrobnímu odvětví Unie vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

2.   Účinek dumpingového dovozu

(91)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku o 51 %, což mělo za následek nárůst jeho podílu na trhu Unie o 98 %, ze 7,9 % na 15,6 %).

(92)

Zvýšený dumpingový dovoz dotčeného výrobku z ČLR se během posuzovaného období shodoval s klesajícím vývojem u většiny ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles podílu na trhu o 5,6 procentních bodů a jeho prodejní ceny poklesly o 2 % v důsledku cenového tlaku levného dumpingového dovozu na trh Unie. Toto významné cenové podbízení zabránilo výrobnímu odvětví Unie, aby v přijatelné míře přeneslo růst svých výrobních nákladů do svých prodejních cen, což mělo za důsledek nízkou úroveň ziskovosti, která během období šetření dosáhla dokonce záporných hodnot.

(93)

Bylo rovněž možno pozorovat, že podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu nadále rostl i v průběhu období šetření. Jinými slovy, jak bylo rovněž uvedeno výše v 62. bodě odůvodnění, objem dumpingového dovozu z ČLR klesal pomaleji než spotřeba v Unii.

(94)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že neexistuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jedním z argumentů uplatněných na podporu tohoto tvrzení bylo, že cenový rozdíl mezi prodejními cenami Číny a Unie byl po celé posuzované období poměrně konstantní, zatímco ziskovost výrobního odvětví Unie v téže době kolísala. V tomto ohledu je nutno mít na paměti, že silný tlak na prodej výrobního odvětví Unie byl nejen důsledkem úrovně cen, ale také objemu stávajícího levného dumpingového dovozu. A dále, přestože se na zhoršení stavu výrobního odvětví Unie mohly podílet i jiné faktory, které by do určité míry ovlivnily i vývoj jeho ziskovosti, nezmírňovalo by to v žádném případě dopad dumpingového dovozu z ČLR, který znamená soustavné cenové podbízení vůči cenám v Unii, zejména vzhledem k tomu, že tempo uvedeného zhoršení bylo poměrně stabilní navzdory změnám na trhu, jako je například nárůst a pokles spotřeby a vývoj cen surovin.

(95)

Obdobný argument byl použit s ohledem na údajnou neexistenci souvislosti mezi údaji o ziskovosti výrobního odvětví Unie a vývojem jeho podílu na trhu. Úroveň ziskovosti výrobního odvětví Unie se sice například v letech 2006 až 2007 dočasně zlepšila navzdory poklesu jeho podílu na trhu. Tato situace byla zčásti důsledkem zlepšení podmínek na trhu Unie v roce 2007 (viz 6% nárůst spotřeby v Unii uvedený výše v 60. bodě odůvodnění). Významnější je však skutečnost, že se výrobní odvětví Unie v letech 2006 a 2007 zaměřilo na racionalizaci vlastní výroby snížením výrobních nákladů, což se odrazilo také na úrovni jeho ziskovosti. Jako další příklad lze uvést situaci, kdy se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření mírně zvýšil, zatímco jeho míra ziskovosti zaznamenala dramatický pokles o 15 %. V tomto období však dumpingový dovoz z ČLR také zvýšil svůj podíl na trhu a současně stále vykazoval značné podbízení oproti prodejním cenám v Unii. Uvedené okolnosti vyústily ve značnou ztrátu výrobního odvětví Unie. Z obou výše uvedených případů tedy vyplývá, že jeden nebo dva jednotlivé ukazatele nemohou být samy o sobě zohledněny při stanovování dopadu dumpingového dovozu na stav výrobního odvětví Unie.

(96)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z ČLR, který se dostával trh Unie ve velkém a stále vzrůstajícím objemu a který během posuzovaného období vykazoval značné cenové podbízení oproti cenám výrobního odvětví Unie, měl značně negativní vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

3.   Vliv dalších činitelů

3.1.   Dovoz ze třetích zemí

(97)

V průběhu posuzovaného období byl objem dovozu z jiných třetích zemí jen omezený. Celkový podíl dovozu z jiných zemí než ČLR na trhu se snížil o 2 procentní body, tj. ze 17 % na 15 %. Druhý největší zdroj dovozu, Norsko, mělo během období šetření 3,3% podíl na trhu. Turecko dosahovalo během období šetření podílu na trhu ve výši 2,5 % a čtvrtý největší zdroj dovozu, USA, dosahoval během období šetření podílu na trhu ve výši necelých 2 %.

Tabulka 17

Dovoz z jiných zemí

Země

 

2006

2007

2008

Období šetření

Norsko

Objem (v tunách)

34 990

28 834

35 410

24 993

Podíl na trhu (%)

3,6 %

2,8 %

3,4 %

3,3 %

Průměrná cena (v EUR)

1 254

1 412

1 360

1 256

Turecko

Objem (v tunách)

28 981

25 035

20 658

18 874

Podíl na trhu (%)

2,9 %

2,4 %

2,0 %

2,5 %

Průměrná cena (v EUR)

1 097

1 155

1 202

1 077

USA

Objem (v tunách)

22 921

24 246

20 447

13 569

Podíl na trhu (%)

2,3 %

2,3 %

2,0 %

1,8 %

Průměrná cena (v EUR)

2 309

2 101

2 506

2 615

Malajsie

Objem (v tunách)

9 541

25 569

35 200

12 601

Podíl na trhu (%)

1,0 %

2,5 %

3,4 %

1,7 %

Průměrná cena (v EUR)

979

1 019

1 022

1 025

Tchaj-wan

Objem (v tunách)

19 318

18 150

14 655

11 285

Podíl na trhu (%)

2,0 %

1,7 %

1,4 %

1,5 %

Průměrná cena (v EUR)

1 193

1 146

1 069

975

Indie

Objem (v tunách)

4 365

11 231

3 757

5 361

Podíl na trhu (%)

0,4 %

1,1 %

0,4 %

0,7 %

Průměrná cena (v EUR)

1 308

1 232

1 315

1 240

Korejská rep.

Objem (v tunách)

7 959

5 974

13 934

5 116

Podíl na trhu (%)

0,8 %

0,6 %

1,3 %

0,7 %

Průměrná cena (v EUR)

1 430

1 607

894

1 004

Japonsko

Objem (v tunách)

21 671

10 727

11 174

4 609

Podíl na trhu (%)

2,2 %

1,0 %

1,1 %

0,6 %

Průměrná cena (v EUR)

1 197

1 315

1 401

1 804

Mexiko

Objem (v tunách)

4 894

9 713

7 226

3 689

Podíl na trhu (%)

0,5 %

0,9 %

0,7 %

0,5 %

Průměrná cena (v EUR)

1 488

1 204

1 289

1 359

Kanada

Objem (v tunách)

4 136

3 309

2 196

2 244

Podíl na trhu (%)

0,4 %

0,3 %

0,2 %

0,3 %

Průměrná cena (v EUR)

1 303

2 025

1 761

2 146

Jiné země

Objem (v tunách)

8 954

14 848

8 519

9 227

Podíl na trhu (%)

0,9 %

1,4 %

0,8 %

1,2 %

Průměrná cena (v EUR)

1 517

1 527

1 891

1 615

(98)

Z výše uvedené tabulky, která vychází z údajů Eurostatu, rovněž vyplývá, že průměrná úroveň cen jiných dovozů na hranici Unie je zpravidla mnohem vyšší než cena dovozu z ČLR, jak je shrnuto výše v 63. bodě odůvodnění. Z porovnání těchto cen na základě údajů Eurostatu s prodejními cenami výrobního odvětví Unie uvedenými výše v 74. bodě odůvodnění vyplývalo, že dovoz z Turecka byl během období šetření prodáván za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Dovoz z Turecka však v období šetření představoval pouze 2,5% podíl na trhu, který byl nižší než jeho podíl na trhu v roce 2006. Ceny tohoto dovozu navíc trvale značně převyšovaly úroveň cen dovozu z ČLR o 14 % až 23 %. Ceny dovozu z Malajsie, Tchaj-wanu a Korejské republiky byly rovněž nižší než ceny výrobního odvětví Unie, podíly těchto zemí na trhu jsou však omezené a dále klesají. Proto nebyl vliv dovozu z Turecka, Malajsie, Tchaj-wanu, Korejské republiky ani z jakékoli jiné třetí země na situaci ve výrobním odvětví Unie považován za negativní. Na základě výše uvedených skutečností bylo možné důvodně vyvodit předběžný závěr, že dovoz z ostatních zemí neporušil příčinnou souvislost mezi zjištěným dumpingem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

3.2.   Dopad hospodářské krize

(99)

Několik stran prohlásilo, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena hospodářskou krizí, která vyústila v prudký pokles poptávky.

(100)

Mezi rokem 2008 a obdobím šetření byl skutečně zaznamenán silný pokles spotřeby v Unii, jak bylo uvedeno výše v 60. bodě odůvodnění. Tento pokles činil 28 % a byl prokazatelně způsoben hospodářskou krizí, která Unii v daném období zasáhla. Většina odvětví používajících produkty obsahující šetřené výrobky (automobilový průmysl, větrná energie, stavebnictví atd.) byla vážně zasažena krizí, což vyústilo v pokles poptávky po skleněných vláknech na začátku výrobního řetězce.

(101)

Negativní dopad hospodářského útlumu a snížení poptávky však byly ještě zhoršeny rostoucím dumpingovým dovozem z ČLR, jehož ceny se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Ačkoliv tedy lze mít za to, že hospodářský útlum přispěl k újmě v období šetření, nemůže to nijak snížit účinky levného dumpingového dovozu z ČLR na trh Unie působící újmu během celého posuzovaného období. I v situaci klesajícího prodeje mohlo být výrobní odvětví Unie schopno zachovat přijatelnou úroveň objemu a cen a tudíž omezit negativní dopady poklesu spotřeby. To by však bylo možné pouze tehdy, pokud by neexistovala nekalá soutěž ze strany levného dumpingového dovozu na daný trh. Škodlivost dopadu čínského dumpingového dovozu, který v období šetření vykazoval značné cenové podbízení oproti prodejním cenám Unie, je navíc ještě znásobena vzhledem k období hospodářské krize.

(102)

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem nelze hospodářský útlum považovat za možný důvod narušení příčinné souvislosti mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z ČLR.

3.3.   Vývoj objemu dovozu z Číny a finanční situace výrobního odvětví Unie

(103)

Některé zúčastněné strany uvedly, že neexistuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a finanční situací výrobního odvětví Unie vzhledem k tomu, že toto odvětví dosahovalo nejvyšší ziskovosti v letech, kdy byl objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR na nejvyšší úrovni, a naopak nejhůře se mu dařilo v době, kdy objem dovozu z ČLR poklesl na nejnižší úroveň během posuzovaného období.

(104)

V tomto ohledu je nutno především podotknout, že vývoj spotřeby, zejména hospodářský útlum v průběhu období šetření, měl zcela jistě vliv jak na objem dovozu z ČLR, tak na finanční situaci výrobního odvětví Unie vzhledem k celosvětovému charakteru krize.

(105)

Jak však již bylo uvedeno výše, dumpingový dovoz z ČLR vykazoval značné cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie v období šetření, tj. v období hospodářského útlumu. Tato situace byla ještě komplikována skutečností, že vyvážejícím výrobcům z ČLR se podařilo dosáhnout dalšího mírného zvýšení podílu na trhu dokonce i v období hospodářského útlumu, zatímco výrobní odvětví Unie utrpělo vážné ztráty v důsledku své neschopnosti prodávat za výhodnější ceny.

(106)

Je tedy možné dospět k závěru, že výše uvedené cenové podbízení se současným zvyšováním podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu způsobilo výrobnímu odvětví Unie ještě větší újmu, než by tomu bylo v období, kdy by spotřeba nebyla v důsledku hospodářského útlumu nestálá.

(107)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze v žádném případě dospět k závěru, že by bylo možno porovnání pouze vývoje objemu dumpingového dovozu z ČLR a finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie interpretovat jako faktor narušující příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

3.4.   Pokles objemu vývozu a/nebo prodeje za účelem interního použití v rámci výrobního odvětví Unie

(108)

Některé zúčastněné strany uvedly, že příčinou zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie byl pokles objemu vývozu nebo pokles výroby za účelem interního použití a nikoli pokles prodeje v rámci Unie. V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že s výjimkou objemu prodeje byly veškeré ukazatele újmy, včetně ziskovosti, posouzeny na základě prodeje na trhu Unie nezávislým stranám. Jinými slovy, do uvedeného výpočtu nebyl zahrnut ani objem vývozu, ani prodej za účelem interního použití. Dále je sice pravda, že objem vývozu klesal o něco rychlejším tempem než prodej Unie, to však neplatilo v případě výroby za účelem interního použití, která v průběhu posuzovaného období představovala 22,4 % až 24,4 % celkového prodeje Unie. Navíc s ohledem na váhu vývozu v porovnání s prodejem výrobního odvětví Unie v EU (která v průběhu posuzovaného období kolísala mezi 10 % a 14 %), nelze tento prodej považovat za tak významný, aby zpochybnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a dopadem na výrobní odvětví Unie. Toto tvrzení se proto zamítá.

3.5.   Zvýšená kapacita výrobního odvětví Unie a vyšší výrobní náklady

(109)

Jedna ze zúčastněných stran uvedla, že zhoršení stavu výrobního odvětví Unie bylo důsledkem chybného rozhodnutí o navýšení kapacit. V tomto ohledu je nutno nejprve uvést, že trh skleněných vláken již po několik let roste a rozhodnutí navýšit kapacitu některých závodů nelze v situaci rostoucí spotřeby považovat za neobezřetný podnikatelský záměr. Navíc je nutno poznamenat, že kapacita výrobního odvětví Unie se celkově v posuzovaném období ve skutečnosti snížila (viz 68. bod odůvodnění výše).

(110)

V každém případě je třeba poznamenat, že výrobnímu odvětví Unie se podařilo snížit jednotkové náklady u hlavních surovin navzdory zvýšení ceny surovin během posuzovaného období:

Tabulka 18

Cena surovin a jednotkové výrobní náklady skleněných vláken

 

2006

2007

2008

Období šetření

Cena za tunu surovin (3)

100

106

104

102

Cena surovin na tunu skleněných vláken (3)

100

99

97

94

(111)

Výše uvedený vývoj cen surovin na vyrobenou jednotku skleněných vláken byl důsledkem investic do zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti. Výrobní odvětví Unie totiž zavedlo během posuzovaného období několik opatření pro podporu a racionalizaci výrobních procesů a vstupních nákladů.

(112)

Co se týká nákladů na pracovní sílu, jak již bylo uvedeno výše v 75. až 77. bodě odůvodnění, snížilo výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období počet zaměstnanců o 20 %, přičemž průměrná mzda se snížila i bez vyloučení vlivu rozsáhlého odstupného při odchodu ze zaměstnání.

(113)

Z výše uvedených důvodů se tvrzení, že zhoršení stavu výrobního odvětví Unie bylo ve skutečnosti způsobeno vyššími výrobními náklady, které byly možným důsledkem neefektivnosti nebo vysokých nákladů na pracovní sílu, zamítá.

3.6.   Konkurenceschopnost dumpingového dovozu z ČLR a újma, kterou si způsobili sami čínští výrobci ve spojení

(114)

Podle některých tvrzení újmu způsobil objem produkce a moderní technologie používaná čínskými vývozci a nikoli dumping výrobku, který je předmětem šetření. Ve skutečnosti lze celkově konstatovat, že i výrobci v Unii mají velký objem produkce a využívají moderní výrobní postupy.

(115)

Jedna ze zúčastněných stran uvedla, že výrobní odvětví Unie si mohlo újmu fakticky způsobit samo v důsledku dovozu od čínských výrobců ve spojení. V této souvislosti je nutno uvést, že jak je uvedeno výše v 58. bodě odůvodnění, byl objem tohoto dovozu značně omezený jak z hlediska výroby výrobního odvětví Unie, tak dovozu dotčeného výrobku z ČLR.

(116)

Proto není možné ani nedostatečnou konkurenceschopnost, ani dovoz od čínských výrobců ve spojení považovat za faktor narušující příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a zjištěnou újmou.

4.   Závěr o příčinné souvislosti

(117)

Výše uvedený rozbor ukázal, že objem dovozu skleněných vláken z Číny se v posuzovaném období výrazně zvýšil a současně docházelo k postupnému snižování podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Navíc toto zvýšené množství, které vstoupilo na trh Unie za dumpingové ceny, se výrazně podbízelo cenám výrobního odvětví Unie, a tak bránilo výrobnímu odvětví Unie přenést zvýšení cen surovin na odběratele. Přestože výrobní odvětví Unie bylo schopno po určitou dobu kompenzovat negativní účinky tohoto tlaku operativním nárůstem efektivity, po výrazném snížení úrovně poptávky v důsledku hospodářské krize už to dále nebylo možné.

(118)

Předmětem zkoumání byly i další faktory, které mohly být příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. V tomto ohledu bylo zjištěno, že dovoz ze třetích zemí, dopad hospodářské krize, vývoj ostatního prodeje výrobního odvětví Unie ani jiné faktory včetně faktorů uvedených výše v 97. až 116. bodě odůvodnění se nezdají být na takové úrovni, aby narušovaly příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(119)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

F.   ZÁJEM UNIE

(120)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Pro tyto účely a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvážila Komise pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany a rovněž pravděpodobné důsledky nepřijetí opatření.

(121)

Komise rozeslala dotazníky nezávislým dovozcům a uživatelům. Celkově bylo rozesláno 60 dotazníků. Nakonec ve stanovené lhůtě předložili odpovědi na dotazník dva dovozci a třináct uživatelů. Kromě toho se několik dovozců a uživatelů přihlásilo v průběhu řízení formou dopisů, ve kterých se vyslovili proti případnému uložení opatření v tomto případě.

1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(122)

Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, obdobný výrobek vyrábělo jedenáct výrobců v Unii. Osm žadatelů představovalo více než 90 % výroby v Unii; dva další podnět podpořili, zatímco jedenáctá společnost ho ani nepodpořila, ani proti němu neprotestovala.

(123)

Všechny tři společnosti zařazené do vzorku, které představovaly přibližně 60 % celkové výroby v Unii, zaměstnávaly 3 300 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a administrativy v souvislosti s obdobným výrobkem. Je třeba připomenout, že ukazatele újmy vykazovaly celkovou negativní tendenci a vážný dopad se projevil zejména u ukazatelů újmy souvisejících s podílem na trhu a s finanční výkonností výrobního odvětví Unie, jako je například ziskovost, návratnost investic a peněžní toky. V průběhu posuzovaného období poklesla zejména ziskovost výrobního odvětví Unie z již tak velmi nízké úrovně 0,3 % na -15,0 %, zatímco jeho podíl na trhu klesl o 5,6 procentních bodů.

(124)

Pokud dojde k přijetí opatření, dá se očekávat, že se pokles cen a ztráta podílu na trhu zastaví a že prodejní ceny výrobního odvětví Unie začnou opět stoupat, což povede k výraznému zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(125)

Na druhou stranu, pokud by antidumpingová opatření zavedena nebyla, je pravděpodobné, že by zhoršování situace výrobního odvětví Unie na trhu a jeho finanční situace pokračovalo. Při takovémto vývoji lze očekávat, že by výrobní odvětví Unie nadále ztrácelo podíl na trhu a nebylo by již schopno držet krok s cenami na trhu nastavenými dovozem z ČLR. To by pravděpodobně vedlo k dalšímu snížení výroby a investic a uzavření více výrobních kapacit v Unii a k následnému zániku mnoha pracovních míst.

(126)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření by bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

2.   Zájem dovozců do Unie, kteří nejsou ve spojení

(127)

Jak bylo uvedeno výše, nebyl u dovozců, kteří nejsou ve spojení, použit výběr vzorku a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, při tomto šetření plně spolupracovali tím, že poskytli odpovědi na dotazník. Jen malá část obratu těchto dvou dovozců (7 % u prvního a 25 % u druhého) byla vytvořena na základě jejich činnosti související s dotčeným výrobkem z ČLR. Oba vznesli námitku proti možnému uložení antidumpingových opatření vzhledem k tomu, že by podle jejich názoru mohla vést k ukončení dovozu dotčeného výrobku z ČLR.

(128)

Dovoz vykazovaný těmito dvěma dovozci však představoval jen velmi malý podíl na celkovém dovozu z ČLR v období šetření (méně než 1 %). Žádní jiní dovozci nespolupracovali tím, že by poskytli odpovědi na dotazník nebo vznesli opodstatněné připomínky. Na tomto základě se proto vyvozuje předběžný závěr, že uložení prozatímních opatření nebude mít ve značném rozsahu nepříznivé účinky na zájem dovozců v EU.

3.   Zájem uživatelů

(129)

Nekonečná skleněná vlákna, jichž se týká toto řízení, mají celou řadu využití. Podařilo se získat spolupráci následujících skupin uživatelů: tkalců (jak vysoce náročných specializovaných tkanin, tak standardnějších tkanin, které se využívají například pro turbíny do větrných elektráren, v námořní přepravě, dopravě, kosmickém výzkumu a infrastruktuře), výrobců vnitřních vystýlek, výrobců směsí používaných mimo jiné v automobilovém průmyslu a výrobců kompozitních polotovarů nebo konečných výrobků.

(130)

Objem dotčeného výrobku z ČLR nakoupeného spolupracujícími uživateli představoval přibližně 20 % dovozu skleněných vláken z ČLR během období šetření. Z informací získaných z odpovědí na dotazník dále vyplývá, že uživatelské výrobní odvětví Unie zaměstnává velký počet osob. Přestože v této fázi nebyly ohledně této skutečnosti předloženy žádné ucelené a podložené údaje, lze počet osob pracujících v navazujících výrobních odvětvích v EU na základě informací získaných z odpovědí na dotazník předběžně odhadnout na 50 000–75 000. Na obdobném základě lze odhadnout zaměstnanost v průmyslu skleněných vláken podle divizí společností, které v období šetření využívaly čínská skleněná vlákna, na přibližně 27 000.

(131)

Většina spolupracujících uživatelů uvedla, že nakupují skleněná vlákna z čínských i jiných zdrojů včetně evropských výrobců. Pouze několik z nich nakupovalo skleněná vlákna výhradně z ČLR. V tomto odvětví existuje nejen široká škála činností v navazujícím průmyslu, ale i velikost těchto společností se může do značné míry lišit – některé z nich jsou součástí větších skupin s mezinárodní působností, zatímco jiné jsou zcela nezávislé.

3.1.   Potenciální dopad opatření na ziskovost uživatelů

(132)

Z odpovědí na dotazník vyplývá, že odvětví uživatelů skleněných vláken je v relativně dobrém stavu. Většina spolupracujících uživatelů totiž uvedla, že v posuzovaném období včetně období šetření dosáhla zisku jak v oblasti výroby, tak v oblasti prodeje výrobků, mezi něž patřil i výrobek, který byl předmětem šetření. Několik uživatelů sice uvedlo, že během období šetření utrpělo v souvislosti s touto činností ztrátu, ale někteří jiní dosáhli zisku v rozmezí 5 % až 10 %.

(133)

Nákup skleněných vláken celkově představuje značnou část výrobních nákladů na výrobky odvětví uživatelů. Podle uváděných údajů se může tento podíl v závislosti na výrobku, který se z nich vyrábí, pohybovat od 10 % po více než 50 %. Zvýšení nákladů na nákup skleněných vláken z Číny proto může mít značný vliv na náklady některých uživatelů.

(134)

Na základě informací poskytnutých v odpovědích spolupracujících uživatelů na dotazník lze průměrný potenciální dopad antidumpingových opatření na zisk odhadnout na přibližně 1 % obratu divizí uživatelských společností, které používají skleněná vlákna, ale na méně než 0,5 % celkového obratu společností, do kterých tyto divize používající skleněná vlákna patří. Jinými slovy lze říci, že ziskovost divize používající skleněná vlákna bude v průměru ovlivněna přibližně jedním procentním bodem a celková ziskovost společnosti méně než polovinou procentního bodu.

(135)

Je však třeba poznamenat, že v případě některých uživatelských společností by uvedený dopad mohl být vyšší a činit přibližně až 5 % obratu společnosti. S ohledem na úroveň zisku některých uživatelů a na podíl skleněných vláken na jejich výrobních nákladech nelze vyloučit, že jejich ziskovost by mohl ovlivnit výrazný nárůst cen skleněných vláken s výjimkou případů, kdy by bylo možné tento nárůst zcela nebo alespoň z větší části přenést na odběratele.

(136)

Celkově tedy lze učinit předběžný závěr, že některé uživatelské společnosti sice může potenciální dopad antidumpingových opatření zasáhnout citelněji, jiní uživatelé však pravděpodobně pocítí jen spíše umírněný dopad.

3.2.   Nezaměnitelnost

(137)

Několik uživatelů uvedlo, že celou řadu skleněných vláken nezbytných pro odvětví uživatelů nelze koupit jako hotové výrobky. Místo toho musí dodavatelé absolvovat zdlouhavý a komplikovaný kvalifikační postup, který může trvat 6 až 12 měsíců, aniž by měli záruku, že budou úspěšní. Změna dodavatele s cílem vyhnout se placení antidumpingových cel by tedy byla nákladná, v krátkodobém horizontu neproveditelná a z technologického hlediska riskantní.

(138)

V tomto ohledu je třeba uznat, že při určitém typu použití mohou vlastnosti výrobku, který je předmětem šetření, skutečně vyžadovat dlouhý kvalifikační proces, jehož součástí je i testování. Nicméně i s ohledem na připomínky řady uživatelů v tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že u většiny případů existuje více zdrojů. Je však třeba připomenout, že antidumpingová opatření nejsou míněna tak, aby některým dodavatelům znemožňovala přístup na trh Unie – smyslem veškerých navrhovaných opatření je pouze obnovení spravedlivého obchodu a náprava narušené situace na trhu.

(139)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že zavedení opatření v případě čínských skleněných vláken pravděpodobně nebude mít za následek dočasné zastavení dodávek surovin do odvětví uživatelů.

3.3.   Neschopnost přenést zvýšení výrobní ceny na odběratele a vyšší konkurence ze strany dodavatelů mimo země EU na navazujícím trhu

(140)

Několik uživatelů uvedlo, že by nebyli schopni přenést zvýšení cen skleněných vláken na odběratele svých výrobků. Tito uživatelé uvedli, že na trzích jejich výrobků panuje silná konkurence a pokud by zvýšili ceny, mohli by jejich zákazníci snadno změnit dodavatele.

(141)

Vzhledem k rozmanitosti uživatelských společností je obtížné celkově posoudit schopnost uživatelů přenést potenciální zvýšení výrobní ceny na odběratele. Nicméně na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník pro uživatele lze předpokládat, že i když by daný uživatel nemohl většinu zvýšení výrobní ceny dále přenést, byl by ve většině případů jeho obrat a ziskovost ovlivněn pouze v omezené míře.

(142)

Pokud jde o hospodářskou soutěž, několik uživatelů dále vyjádřilo obavu, že uložení antidumpingových cel by vedlo k nárůstu konkurence dodavatelů ze zemí mimo EU na navazujícím trhu vzhledem k tomu, že následné výrobky by nepodléhaly žádným ochranným opatřením, a ke změně charakteru dovozu z ČLR ze skleněných vláken na následné výrobky, jako jsou například směsi, tkaniny a kompozitní lopatky pro větrné turbíny. Pokud jde o ČLR, bylo totiž uvedeno, že na řadě těchto trhů již existuje konkurence z ČLR a že by bylo jen logické, že po uložení opatření na dovoz skleněných vláken se tato konkurence zvýší. Proto bylo argumentováno tím, že odvětví uživatelů by muselo nejen platit vyšší ceny za skleněná vlákna, ale muselo by rovněž čelit zvýšené konkurenci. Bylo argumentováno tím, že v takovém podnikatelském prostředí by nebylo možné přenést větší část jakéhokoli případného zvýšení ceny na odběratele.

(143)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že skutečnost, že by zavedení antidumpingových opatření mohlo způsobit silnější konkurenci, nemůže být důvodem k tomu, aby tato opatření nebyla uložena, jsou-li oprávněná. Evropské odvětví uživatelů skleněných vláken má stejná práva jako výrobní odvětví skleněných vláken a mělo by plné právo dovolávat se obchodního práva EU a požádat o antidumpingové šetření pro své výrobky, pokud by pro to existovaly dostatečné důvody a pokud by mohlo předložit zjevné důkazy o dumpingu působícím újmu.

(144)

Proto nemůže být výše uvedený argument týkající se případného zvýšení konkurence v oblasti následných výrobků ze zemí mimo EU důvodem proti uložení antidumpingových opatření.

3.4.   Nedostatečná nabídka

(145)

Několik uživatelů tvrdilo, že po uplynutí období šetření byla nabídka na trhu Unie již nedostatečná a že uložení antidumpingových opatření by tuto situaci dále zhoršilo, neboť by vedlo k omezení dovozu z ČLR, který je potřebný vzhledem k silné a stále rostoucí poptávce.

(146)

Žadatelé uznali, že došlo k omezení dodávek některých skupin výrobků vyrobených výrobním odvětvím Unie, ale považovali tuto situaci za dočasný důsledek nedostatku zásob vzniklý na základě zotavení trhu po ekonomické krizi. Uvedli rovněž, že výrobní odvětví Unie bude schopno v případě obnovy zdravé úrovně ziskovosti pokrýt předpokládaný nárůst poptávky ze strany návazných odvětví EU, a to zejména díky nevytížené výrobní kapacitě, kterou je možno snadno obnovit, dalším technickým zlepšením a přestavbě pecí.

(147)

V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že účelem antidumpingových opatření je napravit nekalé obchodní praktiky, které působí újmu výrobnímu odvětví Unie, a znovu vytvořit prostředí účinné hospodářské soutěže na trhu EU, nikoli bránit dovozu. Proto, i když se cenové hladiny dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v EU po zavedení antidumpingových opatření s největší pravděpodobností zvýší, nedojde v důsledku navrhovaných opatření k uzavření trhu Unie pro vyvážející výrobce z ČLR, a proto bude možno dotčený výrobek z ČLR i nadále dovážet na trh Unie.

(148)

Pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie doplnit případné chybějící dodávky skleněných vláken z Číny, je třeba poznamenat, že současná úroveň vytížení kapacity výrobního odvětví Unie nasvědčuje tomu, že nabídka by mohla plně pokrýt poptávku na trhu. Teoreticky by bylo možné nahradit i celý objem čínského dovozu skleněných vláken, který během období šetření dosáhl výše 116 413 tun, nevytíženou kapacitou výrobního odvětví Unie, která v období šetření dle odhadu činila téměř 200 000 tun.

(149)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze vyvodit předběžný závěr, že otázku případného nedostatku dodávek lze řešit rozšířením vytížení kapacity výrobního odvětví Unie, dalším dovozem a dovozem dotčeného výrobku z ČLR nezakládajícím dumping.

4.   Závěr o zájmu Unie

(150)

Očekává se, že by uložení opatření na dumpingový dovoz dotčeného výrobku z ČLR umožnilo zlepšit situaci výrobního odvětví Unie na základě zvýšení objemu prodeje, prodejních cen a podílu na trhu. Ačkoliv se mohou objevit určité nepříznivé dopady v podobě vyšších nákladů pro některé uživatele, budou pravděpodobně vyváženy očekávanými přínosy pro výrobce a jejich dodavatele.

(151)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že po zvážení všech aspektů neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Toto předběžné posouzení však může vyžadovat další pečlivý rozbor na základě připomínek zúčastněných stran.

G.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(152)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky uložena prozatímní opatření, aby se předešlo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu.

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(153)

Úroveň prozatímních opatření uložených na dovoz z ČLR by měla být dostatečná na to, aby odstranila újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se počítá s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt výrobní náklady a vytvořit hrubý zisk, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu.

(154)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že pro stanovení úrovně pro odstranění újmy by měl být použit cílový zisk ve výši 12 % až 15 %. Z poskytnutých důkazů však dosud přesvědčivě nevyplývá, že tato úroveň zisku je minimální potřebnou úrovní pro zajištění životaschopné aktivity výrobního odvětví Unie v tomto hospodářském odvětví. V důsledku absence spolehlivých důkazů, které by podpořily vyšší úroveň cílového zisku, se předběžně usoudilo, že pro stanovení úrovně pro odstranění újmy by se jako vhodná úroveň zisku jevila výše 5 %.

(155)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla stanovena odečtením skutečného ziskového rozpětí od ceny ze závodu a k takto vypočítané ceně nezpůsobující ztrátu bylo připočteno výše uvedené cílové ziskové rozpětí.

(156)

Na tomto základě byly předběžně stanoveny následující úrovně pro odstranění újmy:

Společnost

Úroveň pro odstranění újmy

New Changhai Group

61,4 %

Další spolupracující společnosti

104,2 %

Ostatní

104,2 %

2.   Prozatímní opatření

(157)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě dumpingového rozpětí a úrovni pro odstranění újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech zjištěné dumpingové rozpětí.

(158)

S ohledem na velmi vysokou míru spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla stanovena stejná výše prozatímní celní sazby pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno individuální zacházení nebo zjišťování, a pro veškeré nespolupracující vyvážející výrobce. Na základě výše uvedených skutečností byly navrženy tyto sazby cla:

Společnost

Prozatímní clo

New Changhai Group

8,5 %

Další spolupracující společnosti

43,6 %

Všechny ostatní společnosti

43,6 %

(159)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(160)

Veškeré žádosti o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu podniku nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být zaslány Komisi (4) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména s těmi, které se týkají jakékoli změny činnosti společnosti ve spojení s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou výrobního či prodejního subjektu. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(161)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se celní sazba pro všechny ostatní společnosti neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v průběhu období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

H.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(162)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz střiže (chopped strands) ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramenců (rovings) skleněných vláken, s výjimkou pramenců (rovings) skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887); příze z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou příze, která je impregnována a povrstvena a má ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887); a rohoží vyrobených z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00, ex 7019 19 10 a ex 7019 31 00 (kódy TARIC 7019310029, 7019120021, 7019120022, 7019120023, 7019120024, 7019120039, 7019191061, 7019191062, 7019191063, 7019191064, 7019191065, 7019191066, 7019191079 a 7019310099), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Antidumpingové clo (%)

Doplňkový kód TARIC

Changzhou New Changhai Fiberglass Co., Ltd. a Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd., Tangqiao, Yaoguan Town, Changzhou City, Jiangsu

8,5

A983

Všechny ostatní společnosti

43,6

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podrobnostech týkajících se nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. září 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 307, 17.12.2009, s. 39.

(3)  Index

(4)  

European Commission

Directorate-General for Trade

Direction H

Office Nerv- 105

B-1049 Bruxelles/Brussel