NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 578/2010

ze dne 29. června 2010,

kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1216/2009, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (1), a zejména na čl. 8 odst. 3 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

1.   Tímto nařízením se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1216/2009, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad vytvořený podle nařízení (ES) č. 1234/2007.

Použije se na vývoz základních produktů, produktů získaných jejich zpracováním nebo produktů obdobných jedné z těchto dvou kategorií v souladu s článkem 3 tohoto nařízení, pokud jsou tyto produkty vyváženy ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, jsou však uvedeny v částech I až V přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007 a v příloze II tohoto nařízení.

2.   Vývozní náhrada uvedená v odstavci 1 se neposkytuje na zboží propuštěné do volného oběhu v souladu s článkem 29 Smlouvy, které je znovu vyvezeno.

Na toto zboží se neposkytuje žádná náhrada v případě, že se vyváží po zpracování nebo po zapracování do jiného zboží.

3.   Kromě případu obilovin se na produkty používané při výrobě alkoholu, který je obsažen v lihovinách uvedených v příloze II a spadajících do kódu KN 2208, neposkytuje žádná náhrada.

Článek 2

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2.   Pro účely odst. 1 písm. h), i) a j) se za uváděné na trh nepovažují produkty získané v průběhu výrobního procesu, jejichž složení je odlišné od zboží skutečně vyváženého a které jsou prodány proti platbě představující výhradně náklady vzniklé v souvislosti s jejich likvidací.

Pro účely odst. 1 písm. j) jsou produkty nebo zboží vzniklé z výrobního procesu, které lze použít pouze jako krmivo, ať už proti platbě nebo nikoli, považovány za obdobné ztrátám.

Článek 3

1.   Bramborový škrob kódu KN 1108 13 00 přímo vyráběný z brambor, kromě vedlejších produktů, se považuje za obdobný produktu získanému zpracováním kukuřice.

2.   Syrovátka kódů KN 0404 10 48 až 0404 10 62, nezahuštěná, též zmrazená, se považuje za obdobnou syrovátce v prášku uvedené v příloze I (dále jen „skupina produktů 1“).

3.   Následující produkty se považují za obdobné mléku v prášku o obsahu tuku nepřesahujícím 1,5 % uvedenému v příloze I (dále jen „skupina produktů 2“):

4.   Následující produkty se považují za obdobné mléku v prášku o obsahu tuku 26 % uvedenému v příloze I (dále jen „skupina produktů 3“):

5.   Následující produkty se považují za obdobné skupině produktů 6:

6.   Mléko, smetana a mléčné výrobky kódů KN 0403 10 11 až 0403 10 19, 0403 90 51 až 0403 90 59 a 0404 90 21 až 0404 90 29, zahuštěné, jiné než v prášku, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, se považují za obdobné skupině produktů 2, pokud jde o obsah beztučné sušiny v daném produktu. Pokud jde o složku mléčného tuku v takovém produktu, považuje se za obdobnou skupině produktů 6.

První pododstavec se vztahuje také na sýry a tvaroh.

7.   Loupaná rýže kódu KN 1006 20 a poloomletá rýže kódů KN 1006 30 21 až 1006 30 48 se považuje za obdobnou celoomleté rýži kódů KN 1006 30 61 až 1006 30 98.

8.   Pokud následující produkty splňují při vývozu v nezpracovaném stavu podmínky způsobilosti pro náhradu stanovené v nařízení (ES) č. 1234/2007 a v nařízení Komise (ES) č. 951/2006 (10), považují se za obdobné bílému cukru kódu KN 1701 99 10:

Článek 4

Kromě ustanovení tohoto nařízení se použije také nařízení (ES) č. 612/2009 a nařízení EHS) č. 2220/85, pokud čl. 39 odst. 4 a článek 50 tohoto nařízení nestanoví jinak.

KAPITOLA II

VÝVOZNÍ NÁHRADY

ODDÍL 1

Metoda výpočtu

Článek 5

1.   Výše náhrady poskytované pro množství každého základního produktu vyváženého ve formě stejného druhu zboží, určené v souladu s oddílem 2, se získá vynásobením uvedeného množství sazbou náhrady pro základní produkt vypočítanou na jednotku hmotnosti v souladu s oddílem 3.

2.   Pokud jsou podle čl. 15 odst. 2 stanoveny různé sazby náhrady pro určitý základní produkt, pro každé z množství základního produktu, pro něž existuje odlišná sazba náhrady, se vypočítá samostatná výše.

3.   Pokud se při výrobě vyváženého zboží používá zboží, sazba náhrady, která se má použít při výpočtu částky vztahující se ke každému ze základních produktů, k produktům získaným jejich zpracováním nebo produktům obdobným jedné z těchto dvou kategorií v souladu s článkem 3, které byly použity při výrobě vyváženého zboží, je sazba použitelná v případě, že se zboží použité při výrobě vyváží nezpracované.

ODDÍL 2

Referenční množství

Článek 6

Co se týče zboží, množství každého ze základních produktů, které má sloužit jako základ pro výpočet výše náhrady (dále jen „referenční množství“), se určí v souladu s články 7, 8 a 9 s výjimkou případů, kdy je učiněn odkaz na přílohu III, nebo případů, kdy se použije čl. 47 odst. 2.

Článek 7

V případě použití základního nezpracovaného produktu nebo obdobného produktu je referenční množství množstvím, které se skutečně používá při výrobě vyváženého zboží, přičemž se zohlední přepočítací koeficienty uvedené v příloze VII.

Článek 8

1.   V případě použití produktu, jehož se týká čl. 1 odst. 1 písm. a) a část I přílohy I nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo čl. 1 odst. 1 písm. b) a část II přílohy I nařízení (ES).1234/2007, je referenční množství množstvím, které se skutečně používá při výrobě vyváženého zboží, upraveným tak, aby odpovídalo množství základního produktu, pomocí použití koeficientů uvedených v příloze V tohoto nařízení, pokud se na dotyčný produkt vztahuje jedno z těchto písmen:

2.   Odchylně od odstavce 1 odpovídá referenční množství u obilných destilátů obsažených v lihovinách kódu KN 2208 3,4 kg ječmene na % objemových alkoholu získaného z obilovin na hektolitr vyvážené lihoviny.

Článek 9

1.   S výhradou článku 11 se v případě použití kteréhokoli z následujících produktů referenční množství pro každý ze základních produktů rovná množství, které stanoví příslušné orgány v souladu s článkem 45:

Referenční množství se určí na základě množství produktu, které bylo skutečně použito při výrobě vyváženého zboží.

Za účelem výpočtu uvedeného množství se použijí přepočítací koeficienty uvedené v příloze VII, případně zvláštní pravidla pro výpočet, poměry rovnocennosti a koeficienty uvedené v článku 8.

2.   Odchylně od odstavce 1 u lihovin na bázi obilovin obsažených v lihovinách kódu KN 2208 referenční množství odpovídá 3,4 kg ječmene na % objemových alkoholu získaného z obilovin na hektolitr vyvážené lihoviny.

Článek 10

1.   Pro účely článků 6 až 9 se produkty, které se používají nezpracované při výrobě vyváženého zboží, považují za skutečně použité.

2.   Pokud je během jedné z fází výroby tohoto zboží samotný základní produkt zpracován na jiný důkladněji zpracovaný základní produkt a použit v pozdější fázi, potom se za skutečně použitý považuje pouze tento důkladněji zpracovaný základní produkt.

3.   Množství skutečně použitých produktů ve smyslu odstavce 1 se určují pro každé vyvážené zboží.

4.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 v případě pravidelného vývozu zboží, které vyrábí určitý podnik podle jasně definovaných technických podmínek a které má stálé vlastnosti a jakost, lze daná množství na základě dohody s příslušnými orgány určovat buď z výrobního plánu pro zboží, nebo z průměrných množství produktu použitých během stanovené doby při výrobě daného množství tohoto zboží. Množství produktů takto určená zůstávají základem pro výpočet, pokud nedojde k žádné změně podmínek, za kterých se zboží vyrábí.

S výjimkou případu, kdy daná množství úředně schválí příslušný orgán, se množství produktů takto stanovená potvrzují alespoň jednou za rok.

Článek 11

1.   Pokud jde o zboží uvedené v příloze III, referenční množství v kilogramech základního produktu na 100 kg zboží je množství v uvedené příloze u každého druhu tohoto zboží.

V případě čerstvých těstovin se však množství základních produktů stanovená v příloze III sníží na rovnocenné množství sušených těstovin vynásobením těchto množství procentním podílem sušiny z těstovin a jejich vydělením číslem 88.

2.   Pokud bylo zboží uvedené v příloze III vyrobeno částečně z produktů, u kterých se vyplácení vývozní náhrady řídí nařízením (ES) č. 1234/2007, a částečně z jiných produktů, referenční množství týkající se těchto prvně jmenovaných produktů se určí v souladu s články 6 až 10.

Článek 12

1.   Pro účely stanovení skutečně použitých množství zemědělských produktů se použijí odstavce 2 a 3.

2.   Všechny zemědělské produkty použité ve smyslu článku 10, u kterých vzniká nárok na náhradu a které se v obvyklém průběhu výrobního procesu ztrácejí v takových formách, jako je pára nebo kouř, nebo přeměnou na neobnovitelný prach nebo popel, jsou způsobilé pro náhradu ohledně všech použitých množství.

3.   Každé množství zboží, které není skutečně vyvezeno, není způsobilé pro náhrady ohledně skutečně použitých množství zemědělských produktů.

Pokud má toto zboží stejné složení jako zboží skutečně vyvezené, může se použít poměrné snížení množství zemědělských produktů skutečně použitých při výrobě druhého jmenovaného zboží.

Článek 13

1.   Odchylně od čl. 12 odst. 3 jsou ztráty v hodnotě nejvýše 2 % hmotnostních, které jsou nedílnou součástí výroby tohoto zboží, způsobilé pro náhrady.

Prahová hodnota 2 % se vypočítá jako poměr hmotnosti sušiny všech použitých surovin, po odečtení množství uvedených v čl. 12 odst. 2, k hmotnosti sušiny skutečně vyvezeného zboží nebo pomocí použití jakékoli jiné metody výpočtu vhodné s ohledem na podmínky výroby zboží.

2.   Pokud jsou ztráty, které jsou nedílnou součástí výroby zboží, vyšší než 2 %, není nadměrná ztráta způsobilá pro náhrady, pokud jde o množství skutečně použitých zemědělských produktů. Příslušné orgány členských států však mohou přijmout řádně odůvodněné vyšší ztráty. Členské státy oznámí Komisi případy, ve kterých příslušné orgány přijaly vyšší ztráty, jakož i důvody, proč tak učinily.

3.   Pro náhrady jsou způsobilá skutečně použitá množství zemědělských produktů obsažená v reziduích.

4.   V případech, kdy vznikají vedlejší produkty, se množství skutečně použitých zemědělských produktů připisují k vyvezenému zboží a k vedlejším produktům, a to v uvedeném pořadí.

ODDÍL 3

Sazby náhrady

Článek 14

1.   Sazbu náhrady pro základní produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení, vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, jak je stanoveno v článku 164 nařízení (ES) č. 1234/2007, stanoví Komise na 100 kg základního produktu na stejnou dobu jako v případě náhrad pro takové produkty vyvážené nezpracované.

2.   Odchylně od odstavce 1 může být náhrada stanovena podle jiného časového rozvrhu určeného v souladu s postupem uvedeným v čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1216/2009.

Článek 15

1.   Sazbu náhrady stanoví Komise se zvláštním ohledem na následující skutečnosti:

2.   Při stanovování sazeb náhrady se, je-li to vhodné, u základních produktů nebo u obdobných produktů berou v úvahu podpory nebo jiná opatření s rovnocenným účinkem použitelná ve všech členských státech v souladu s nařízením (ES) č. 1234/2007.

3.   Náhrady poskytované pro vývoz zemědělských produktů obsažených ve zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, nesmí být vyšší než náhrady, které jsou vyplatitelné na tyto produkty v případě, že se vyvážejí nezpracované.

Článek 16

1.   V případě bramborového škrobu kódu KN 1108 13 00 se sazba náhrady stanoví odděleně, v ekvivalentu kukuřice, a to postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 tak, že se použijí kritéria stanovená v čl. 15 odst. 1 tohoto nařízení. Použitá množství bramborového škrobu se převádějí na ekvivalentní množství kukuřice v souladu s článkem 8 tohoto nařízení.

2.   V případě směsí D-glucitolu (sorbitolu, sorbitu) kódů KN 2905 44 a 3824 60, pokud dotyčná strana nevypracuje prohlášení uvedené v článku 45, v němž uvede informace požadované podle čl. 48 odst. 1 písm. d), nebo pokud dotyčná strana své prohlášení uspokojivě nedoloží, sazba náhrady pro tyto směsi je sazbou pro základní produkt, u něhož se uplatňuje nejnižší sazba náhrady.

Článek 17

1.   Náhrada pro škroby kódů KN 1108 11 00 až 1108 19 90 nebo produkty uvedené v písm. d) části I přílohy I nařízení (ES) č. 1234/2007 vzniklé zpracováním těchto škrobů se poskytne pouze na základě předložení prohlášení dodavatele těchto produktů, v němž se potvrzuje, že tyto produkty byly vyrobeny přímo z obilovin, brambor nebo rýže, kromě veškerého použití vedlejších produktů získaných při výrobě jiných zemědělských produktů nebo zboží.

2.   Prohlášení uvedené v odstavci 1 se až do odvolání vztahuje ke všem dodávkám téhož výrobce. Ověřuje se v souladu s článkem 45.

Článek 18

1.   Pokud obsah sušiny bramborového škrobu obdobného kukuřičnému škrobu podle čl. 3 odst. 1 činí nejméně 80 %, je sazba vývozní náhrady sazbou stanovenou v souladu s článkem 14. Pokud je obsah sušiny nižší než 80 %, je sazba náhrady sazbou stanovenou v souladu s článkem 14, vynásobenou 1/80 procenta skutečné sušiny.

U všech ostatních škrobů o obsahu sušiny nejméně 87 % je sazba vývozní náhrady sazbou stanovenou v souladu s článkem 14. Pokud je obsah sušiny nižší než 87 %, je sazba náhrady sazbou stanovenou v souladu s článkem 14, vynásobenou 1/87 procenta skutečné sušiny.

2.   Pokud obsah sušiny v glukózových nebo maltodextrinových sirupech kódů KN 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 nebo 2106 90 55 činí nejméně 78 %, je sazba vývozní náhrady sazbou stanovenou v souladu s článkem 14. Pokud je obsah sušiny těchto sirupů nižší než 78 %, je sazba náhrady sazbou stanovenou v souladu s článkem 14, vynásobenou 1/78 procenta sušiny.

3.   Pro účely odstavce 1 se obsah sušiny u škrobů určí pomocí metody uvedené v příloze IV nařízení Komise (ES) č. 687/2008 (11) a obsah sušiny glukózových nebo maltodextrinových sirupů se určí pomocí metody 2 uvedené v příloze II směrnice Komise 79/796/EHS (12) nebo kterékoli jiné vhodné metody analýzy, která poskytuje přinejmenším stejné záruky.

4.   Je-li předloženo prohlášení uvedené v článku 45, nahlásí žadatel obsah sušiny u použitých škrobů nebo glukózových nebo maltodextrinových sirupů.

Článek 19

1.   Náhrady pro kasein kódu KN 3501 10, kaseináty kódu KN 3501 90 90 nebo pro vaječný albumin kódu KN 3502 11 90 a 3502 19 90 vyvážené v nezměněném stavu se mohou lišit podle místa určení, pokud si to vyžaduje některá z těchto skutečností:

2.   Sazba náhrad pro zboží kódů KN 1902 11 00, 1902 19 a 1902 40 10 se může lišit podle místa určení.

3.   Náhrada se může lišit podle toho, zda je či není stanovena předem v souladu s článkem 26.

Článek 20

1.   Sazba náhrady je sazbou platnou v den, kdy se zboží vyváží, s výjimkou následujících případů:

2.   Pokud se uplatňuje systém stanovení sazby náhrady předem, sazba platná v den, kdy byla předložena žádost o stanovení náhrady předem, se použije u zboží vyváženého později během doby platnosti osvědčení o náhradě v souladu s čl. 35 odst. 2.

V případě zpracovaných výrobků z obilovin a rýže se sazba náhrady upraví za použití stejných pravidel, která se použijí při stanovení náhrad předem pro základní produkty vyvážené nezpracované, avšak za použití přepočítacích koeficientů stanovených v příloze V.

3.   Na výpisy z osvědčení o náhradě ve smyslu nařízení (ES) č. 376/2008 se nevztahuje stanovení náhrady předem bez ohledu na osvědčení, z nichž pocházejí.

KAPITOLA III

OSVĚDČENÍ O NÁHRADĚ

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 21

1.   Členské státy vydávají žadateli bez ohledu na jeho místo usazení v Unii osvědčení o náhradě, která jsou platná na celém území Unie.

Osvědčení o náhradě zaručují vyplacení náhrady za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v kapitole V. Podmínky mohou obsahovat i stanovení sazeb náhrad předem. Osvědčení jsou platná pouze na jedno rozpočtové období.

2.   Poskytování náhrad pro vývoz základních produktů ve formě zboží uvedeného v příloze II tohoto nařízení nebo pro obiloviny umístěné pod celní dohled určené k výrobě lihovin uvedených v článku 2 nařízení (ES) č. 1670/2006 je podmíněno předložením osvědčení o náhradě vydaným v souladu s článkem 24 tohoto nařízení.

Obiloviny uvedené v prvním pododstavci se považují za vyvezené.

První pododstavec se nepoužije na dodávky uvedené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci třetí odrážce, čl. 33 odst. 1, čl. 37 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 nařízení (ES) č. 612/2009 nebo na vývoz uvedený v kapitole IV tohoto nařízení.

3.   Poskytování náhrady v rámci systému stanovení náhrad předem podle čl. 20 odst. 2 je podmíněno předložením osvědčení o náhradě, ve kterém se uvádí stanovení sazeb náhrad předem.

Článek 22

1.   Nařízení (ES) č. 376/2008 se vztahuje na osvědčení o náhradě uvedená v tomto nařízení.

2.   Ustanovení nařízení (ES) č. 376/2008 o právech a povinnostech vyplývajících z osvědčení o náhradě vyjádřených v množstvích se použijí obdobně na práva a povinnosti vyplývající z osvědčení o náhradě uvedených v tomto nařízení pro částky vyjádřené v eurech, přičemž se zohlední příloha VI tohoto nařízení.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku se čl. 7 odst. 2 a 4, články 8, 11 a 13, čl. 17 odst. 1, články 20, 23, 31, 32 a 34, čl. 35 odst. 6 a články 41, 45, 46 a 48 nařízení (ES) č. 376/2008 nepoužijí na osvědčení o náhradě uvedená v tomto nařízení.

4.   Pro účely článků 39 a 40 nařízení (ES) č. 376/2008 nelze prodloužit platnost osvědčení, která vyprší 30. září.

V těchto případech se osvědčení na všechny částky, o které nebylo požádáno z důvodu vyšší moci, zruší a příslušná jistota se uvolní.

Článek 23

1.   Žádosti o osvědčení o náhradě, kromě žádostí týkajících se projektů potravinové pomoci uvedených v článku 36, jsou platné pouze tehdy, pokud byla složena jistota rovnající se 10 % částky, o kterou se žádá, v souladu s podmínkami stanovenými v článku 14 nařízení (ES) č. 376/2008.

2.   Jistota se uvolňuje v souladu s podmínkami stanovenými v článku 40 tohoto nařízení.

Článek 24

1.   Žádost o osvědčení o náhradě a samotné osvědčení o náhradě vychází z tiskopisu „Vývozní licence nebo osvědčení o stanovení náhrady předem“ uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 376/2008 a udává částku v eurech.

Uvedené dokumenty se vyplňují v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI tohoto nařízení.

2.   Pokud žadatel nemá v úmyslu vyvážet zboží z jiného členského státu, než je stát, v němž žádá o osvědčení o náhradě, může příslušný orgán vzniklé osvědčení o náhradě uchovávat, zejména v elektronické podobě. V takovém případě informuje příslušný orgán žadatele o tom, že jeho osvědčení o náhradě bylo zaevidováno, a poskytne mu informace uvedené ve vyhotovení osvědčení o náhradě určeném pro držitele (dále jen „vyhotovení č. 1“). Vyhotovení osvědčení o náhradě určené pro vydávající orgány (dále jen „vyhotovení č. 2“) se nevydává.

Příslušný orgán zaznamená všechny informace z osvědčení o náhradě uvedených v oddílech III a IV přílohy VI a částky požadované na základě osvědčení.

Článek 25

1.   Závazky vyplývající z osvědčení nejsou převoditelné. Práva vyplývající z osvědčení může převádět jejich držitel během doby jejich platnosti za předpokladu, že práva vyplývající z každého osvědčení či výpisu z osvědčení jsou převedena pouze na jediného nabyvatele. Tento převod se týká pouze částek, které ještě nejsou zapsány do osvědčení nebo výpisu.

2.   Nabyvatelé nesmí svá práva dále převádět, mohou je ale převádět zpět na držitele. Zpětný převod na držitele se týká pouze částek, které ještě nejsou zapsány do osvědčení nebo výpisu. V těchto případech zapíše vydávající orgán v kolonce 6 osvědčení jeden z údajů stanovených v příloze VIII.

3.   V případě žádosti držitele o převod práv nebo v případě zpětného převodu práv nabyvatelem na držitele uvede vydávající orgán nebo subjekt či subjekty jmenované každým členským státem na osvědčení nebo případně na výpisu z osvědčení toto:

4.   Převod nebo zpětný převod na držitele nabývá platnosti dnem uvedení daného údaje podle odst. 3 písm. b).

Článek 26

1.   Žádosti o stanovení sazeb náhrady předem se dotýkají všech platných sazeb náhrady.

2.   Žádost o stanovení náhrady předem se může předkládat buď v době žádosti o osvědčení o náhradě, nebo kdykoli po dni, kdy bylo osvědčení o náhradě poskytnuto.

3.   Žádosti o stanovení náhrady předem se podávají v souladu s oddílem II přílohy VI za použití tiskopisu uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 376/2008. Stanovení náhrady předem se nevztahuje na vývoz, který se uskutečnil přede dnem, kdy byla žádost předložena.

4.   Žádosti o stanovení náhrady předem předložené ve čtvrtek se považují za předložené následující pracovní den.

Článek 27

1.   Držitel osvědčení o náhradě může žádat o výpis z osvědčení v podobě uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 376/2008. Žádost musí obsahovat informace uvedené v bodě 3 oddíle II přílohy VI tohoto nařízení.

Částka, na kterou se o výpis žádá, se zaznamená na původním osvědčení.

2.   Aniž je dotčen článek 9 nařízení (ES) č. 376/2008, výpisy platné v celé Unii se mohou vyhotovovat z osvědčení, která se evidují jako platná osvědčení v jednom členském státě.

Článek 28

1.   Každý vývozce vyplňuje zvláštní žádost o platbu ve smyslu článku 46 nařízení (ES) č. 612/2009. Předkládá se orgánu, který je odpovědný za platbu, společně s odpovídajícími osvědčeními, s výjimkou případu zaevidování osvědčení podle čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení nebo v případě vývozu, který není pokryt osvědčeními o náhradě.

Příslušný orgán nemusí zvláštní žádost považovat za podklady pro výplatu uvedené v čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 612/2009.

Příslušný orgán může považovat zvláštní žádost za vývozní prohlášení ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 612/2009. V takovém případě je den, kdy orgán odpovědný za platbu podle odstavce 2 tohoto článku obdrží zvláštní žádost, dnem, kdy uvedený orgán obdrží vývozní prohlášení. Ve všech ostatních případech musí zvláštní žádost obsahovat podrobné údaje z vývozního prohlášení, včetně referenčního čísla vývozního prohlášení.

2.   Orgán odpovědný za platbu určuje částku požadovanou na základě informací obsažených ve zvláštní žádosti, přičemž se za základ považuje výhradně množství a povaha vyváženého(vyvážených) základního(základních) produktu(ů) a platná(é) sazba(y) náhrady(náhrad). Zmíněné údaje se ve vývozním prohlášení uvedou jasně nebo se v něm na ně jasně odkáže.

Orgán odpovědný za platbu zaznamená uvedenou částku na osvědčení o náhradě do šesti měsíců ode dne obdržení zvláštní žádosti.

Osvědčení se zapisuje na zadní straně vyhotovení č. 1. Kolonky 28, 29 a 30 musí obsahovat částku v eurech místo množství.

Třetí pododstavec se použije obdobně na osvědčení vedená v elektronické podobě.

3.   Není-li osvědčení o náhradě po zapsání zaevidováno podle čl. 24 odst. 2, vyhotovení č. 1 osvědčení se vrací držiteli nebo je na žádost vývozce uchovává platební orgán.

4.   Jistota zadržená ohledně částky, která byla zapsána do osvědčení o náhradě vzhledem k vyvezenému zboží, se může uvolnit nebo může být převedena tak, aby zaručovala vyplacení náhrady předem v souladu s hlavou II kapitolou 2 nařízení (ES) č. 612/2009.

Článek 29

1.   O osvědčení o náhradě vydaná pro jediné rozpočtové období se může žádat odděleně v šesti tranších. Žádosti o osvědčení se mohou předkládat nejpozději dne:

2.   O osvědčení o náhradě mohou hospodářské subjekty žádat pouze v souvislosti s tranší, která odpovídá prvnímu termínu po dni podání žádosti uvedenému v odst. 1.

Článek 30

Termín pro oznámení žádostí o osvědčení členskými státy Komisi je tento:

Článek 31

1.   Celková částka, ohledně které lze osvědčení o náhradě vydat pro každé rozpočtové období, se určí v souladu s odstavcem 2.

2.   Od částky, která představuje maximální výši náhrad, stanovenou v souladu s čl. 9 odst. 2 dohody, se odečítají tyto složky:

3.   Částka, ohledně které byla vydaná osvědčení podle článku 41 vrácena, se připočte k číselnému údaji získanému v souladu s odstavcem 2.

4.   Jakákoliv částka vyhrazená k pokrytí vývozu uvedeného v kapitole IV, která zůstává nevyužita, se připočte k číselnému údaji získanému v souladu s odstavcem 2.

5.   Pokud ohledně částek uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c) panuje nejistota, zohlední se tato skutečnost při určování konečné částky.

Článek 32

Celková částka, ohledně které lze osvědčení vydat pro každou z tranší uvedených v článku 29, je:

ODDÍL 2

Žádost o vydání osvědčení o náhradě

Článek 33

1.   Pokud celková částka požadovaná v žádostech obdržených pro jedno z dotčených období převyšuje maximální částku uvedenou v čl. 31 odst. 2, stanoví Komise koeficient snížení použitelný u všech žádostí předložených před odpovídajícím datem uvedeným v článku 29 tak, aby byla dodržena maximální částka uvedená v článku 31.

Komise zveřejní koeficient v Úředním věstníku Evropské unie do pěti pracovních dnů ode dnů uvedených v článku 30.

2.   Pokud Komise stanoví koeficient snížení, osvědčení se vydávají na požadovanou částku vynásobenou 1 mínus koeficient snížení stanovený podle odstavce 1 tohoto článku nebo čl. 34 odst. 3 písm. a).

Pokud však jde o tranše uvedené v čl. 29 odst. 1 písm. f), mohou žadatelé stahovat své žádosti do pěti pracovních dnů od zveřejnění koeficientu v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Členské státy oznámí Komisi do 1. srpna částky uvedené v žádostech o osvědčení o náhradě, stažených podle odst. 2 druhého pododstavce.

Článek 34

1.   Pokud po termínu pro předložení žádostí o osvědčení o náhradě vzhledem ke konkrétní tranši uvedené v čl. 29 odst. 1 nebyl zveřejněn koeficient snížení podle čl. 33 odst. 1, hospodářské subjekty mohou předložit žádost o vydání osvědčení o náhradě na jakoukoli zbývající částku, která je k dispozici v rámci uvedené tranše a o niž ještě nebylo žádáno.

Žádost se předloží během období do dalšího termínu uvedeného v čl. 29 odst. 1.

2.   Členské státy oznámí Komisi žádosti předložené v průběhu každého týdne vždy následující pondělí. Odpovídající osvědčení se mohou vydávat počínaje středou následující po oznámení, nevydá-li Komise jiné pokyny.

3.   Pokud celková částka, ohledně které jsou obdrženy žádosti v konkrétním týdnu podávání žádostí, překročí zbývající částku, která je k dispozici, uvedenou v odstavci 1, Komise přijme jedno z následujících opatření:

4.   Každé nařízení přijaté podle odstavce 3 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří dnů po oznámení žádostí uvedených v odstavci 2.

Článek 35

1.   Osvědčení o náhradě jsou platná ode dne vydání, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 376/2008.

2.   S výhradou druhého pododstavce jsou osvědčení o náhradě platná do posledního dne pátého měsíce po měsíci, v němž byla podána žádost o osvědčení, nebo do posledního dne rozpočtového období podle toho, který den nastane dříve.

Osvědčení o náhradě uvedená v článku 36 jsou platná do posledního dne pátého měsíce po měsíci, v němž byla žádost o osvědčení podána.

3.   Jsou-li sazby náhrady stanoveny předem v souladu s článkem 26, zůstávají v platnosti do posledního dne platnosti osvědčení.

Článek 36

Nařízení Komise (ES) č. 2298/2001 (13) se použije na žádosti o osvědčení o náhradě a osvědčení o náhradě vydaná na vývoz zboží, které je součástí fungování mezinárodní potravinové pomoci ve smyslu čl. 10 odst. 4 dohody.

Článek 37

1.   Pro účely článku 47 nařízení (ES) č. 376/2008 se použijí odstavce 2 až 11 tohoto článku.

2.   Od 1. října každého rozpočtového období se podle tohoto článku mohou mimo období stanovená v článcích 29 a 34 podávat žádosti o osvědčení v souvislosti s nabídkovým řízením vyhlášeným v dovážející třetí zemi, obsahující stanovení vývozní náhrady předem v den předložení žádosti, pokud souhrn částek odpovídající jednomu nabídkovému řízení, ohledně něhož jeden nebo více vývozců podalo jednu nebo více žádostí o osvědčení o náhradě a ohledně něhož dosud nebylo vydáno žádné osvědčení, nepřevyšuje částku 2 milionů EUR.

Uvedené omezení se však může zvýšit na 4 miliony EUR, pokud žádný z koeficientů snížení zveřejněných od začátku rozpočtového období a uvedených v čl. 33 odst. 1 nebo v čl. 34 odst. 3 nepřesahuje 50 %.

3.   Částka, ohledně které se osvědčení žádá nebo žádají, nesmí přesahovat množství uvedené v nabídkovém řízení, vynásobené odpovídající(mi) sazbou(sazbami) náhrady, stanovenou(stanovenými) předem v den předložení žádosti. Nepřihlíží se k přípustným odchylkám nebo k opcím stanoveným v oznámení o nabídkovém řízení.

4.   Kromě údajů uvedených v čl. 47 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 376/2008 členské státy sdělí neprodleně Komisi částky, ohledně kterých byly podány žádosti o každé osvědčení, a den a dobu předložení každé žádosti.

5.   Pokud částky oznámené podle odstavce 4 po připočtení k částkám, ohledně kterých již byly v rámci téhož nabídkového řízení podány žádosti o jedno či více osvědčení, překročí příslušné omezení podle odstavce 2, informuje Komise členské státy do dvou pracovních dnů ode dne obdržení dodatečné informace podle odstavce 4 o tom, že osvědčení o náhradě nebude hospodářskému subjektu vydáno.

6.   Komise může pozastavit používání odstavce 2, pokud kumulovaný součet částek v osvědčeních o náhradě, která mohou být vydána v souladu s článkem 47 nařízení (ES) č. 376/2008, převyšuje 4 miliony EUR v jednom rozpočtovém období. Rozhodnutí o pozastavení se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

7.   Odchylně od čl. 35 odst. 1 a 2 tohoto nařízení jsou osvědčení o náhradě vydaná podle článku 47 nařízení (ES) č. 376/2008 platná ode dne, kdy jsou vydána ve smyslu čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 376/2008. Osvědčení o náhradě jsou platná do konce osmého měsíce po měsíci vydání nebo do 30. září podle toho, který den nastane dříve. Sazby stanovené předem jsou platné do posledního dne platnosti osvědčení.

8.   Pokud bylo ke spokojenosti příslušného orgánu v souladu s čl. 47 odst. 9 písm. a) nařízení (ES) č. 376/2008 prokázáno, že, z důvodů vybraným účastníkem nabídkového řízení nezaviněných a nepovažovaných za případ vyšší moci, subjekt, který vyhlásil nabídkové řízení, zrušil smlouvu, uvolní příslušný orgán jistotu v případech, kdy je sazba náhrady na základní produkt, která je stanovena předem a odpovídá nejvyšší náhradě v porovnání s ostatními použitými základními produkty, vyšší nebo se rovná sazbě náhrady platné v poslední den platnosti osvědčení.

9.   Pokud bylo ke spokojenosti příslušného orgánu v souladu s čl. 47 odst. 9 písm. b) nařízení (ES) č. 376/2008 prokázáno, že, z důvodů vybraným účastníkem nabídkového řízení nezaviněných a nepovažovaných za případ vyšší moci, subjekt, který vyhlásil nabídkové řízení, mu uložil změny ve smlouvě, příslušný orgán může prodloužit dobu platnosti osvědčení a období, během něhož se má použít sazba náhrady stanovené předem, až do 30. září.

10.   Pokud vybraný účastník nabídkového řízení předloží důkaz v souladu s čl. 47 odst. 9 písm. c) nařízení (ES) č. 376/2008, že v oznámení o nabídkovém řízení nebo ve smlouvě uzavřené po výběru nabídky je stanovena přípustná odchylka nebo opce vyšší než 5 % a že subjekt, který vyhlásil nabídkové řízení, využil této doložky, je závazek vyvézt považován za splněný, pokud je vyvezené množství nejvíce o 10 % menší než množství odpovídající částce, na kterou bylo osvědčení vydáno.

První pododstavec se použije za podmínky, že sazba náhrady stanovená předem ohledně základního produktu, která odpovídá nejvyšší náhradě v porovnání s ostatními použitými základními produkty, je vyšší nebo se rovná sazbě náhrady platné v poslední den platnosti osvědčení. V těchto případech se sazba ve výši 95 % uvedená v čl. 40 odst. 3 a 5 tohoto nařízení nahrazuje sazbou ve výši 90 %.

11.   Pro účely odstavců 1 až 10 tohoto článku činí lhůta 21 dnů uvedená v čl. 47 odst. 5 nařízení (ES) č. 376/2008 44 dnů.

ODDÍL 3

Jistoty

Článek 38

1.   Vydání osvědčení o náhradě zavazuje držitele k tomu, aby žádal o náhrady na zboží vyvážené během doby platnosti osvědčení o náhradě rovnající se částce, na kterou bylo osvědčení vydáno.

Složí se jistota uvedená v článku 23, aby se zaručilo dodržení závazku uvedeného v prvním pododstavci.

2.   Závazek uvedený v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se považuje za zásadní požadavek ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2220/85.

Článek 39

1.   Zásadní požadavek se považuje za splněný, pokud vývozce odeslal zvláštní žádost vztahující se na zboží vyvezené během doby platnosti osvědčení o náhradě v souladu s podmínkami stanovenými v článku 28 a v oddílu V přílohy VI.

2.   Pokud zvláštní žádost není vývozním prohlášením, musí být předložena do tří měsíců ode dne uplynutí doby platnosti osvědčení o náhradě, jehož číslo je vyplněné na zvláštní žádosti, s výjimkou případů vyšší moci.

Není-li dodržena lhůta tří měsíců stanovená v prvním pododstavci, zásadní požadavek nelze považovat za splněný.

3.   Doklad o splnění zásadního požadavku se poskytuje tak, že se příslušnému orgánu předloží vyhotovení č. 1 osvědčení o náhradě řádně zaevidovaného v souladu s čl. 28 odst. 2. Uvedený doklad se předloží do konce dvanáctého měsíce po skončení období platnosti osvědčení o náhradě.

První pododstavec se obdobně použije na osvědčení zaevidovaná podle čl. 24 odst. 2.

4.   Odchylně od čl. 22 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2220/85 jistota stanovená v článku 23 tohoto nařízení propadá v poměru k částce, ohledně níž nebyl předložen požadovaný doklad ve lhůtě stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

Článek 40

1.   Pokud se používá koeficient snížení podle čl. 33 odst. 2 nebo čl. 34 odst. 3 písm. a), část jistoty rovnající se složené částce vynásobené koeficientem snížení se uvolní okamžitě.

2.   Stáhne-li žadatel svou žádost o osvědčení v souladu s čl. 33 odst. 2 druhým pododstavcem, uvolní se 80 % původní jistoty.

3.   Jistota se uvolní v plné výši, jakmile držitel osvědčení požádá o náhrady, které celkem činí 95 % částky, ohledně níž bylo osvědčení vydáno.

4.   Členské státy mohou na žádost držitele uvolnit jistotu ve splátkách v poměru k částkám, ohledně kterých byly splněny podmínky uvedené v čl. 39 odst. 1 a 3 za předpokladu, že byl předložen doklad o tom, že bylo požádáno o částku rovnající se nejméně 5 % částky uvedené v osvědčení.

5.   Pokud byly podány žádosti o náhrady na méně než 95 % částky, ohledně níž bylo osvědčení vydáno, část jistoty, která se rovná 10 % rozdílu mezi 95 % částky, na niž bylo osvědčení vydáno, a skutečně použitou částkou náhrad, propadá.

6.   Je-li částka, ohledně níž byly splněny podmínky uvedené v čl. 39 odst. 1 a 3, nižší než 5 % částky uvedené v osvědčení, celá jistota propadá.

7.   Pokud celková částka jistoty, která má propadnout, dosahuje 100 EUR nebo méně na dané osvědčení, dotyčný členský stát uvolní celou jistotu.

Článek 41

1.   Pokud se osvědčení nebo výpis z osvědčení vrátí vydávajícímu orgánu v době odpovídající počátečním dvěma třetinám jeho doby platnosti, odpovídající částka jistoty, která má propadnout, se sníží o 40 %, přičemž se pro tyto účely započítává jakákoli část dne jako celý den.

2.   Pokud se osvědčení nebo výpis z osvědčení vrátí vydávajícímu orgánu v době odpovídající poslední třetině jeho doby platnosti nebo během měsíce po datu skončení platnosti, odpovídající částka jistoty, která má propadnout, se sníží o 25 %.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na osvědčení a výpisy z osvědčení vrácené vydávajícímu orgánu během rozpočtového období, na které byla tato osvědčení vydána, za předpokladu, že se vrátí nejpozději do 31. srpna uvedeného období.

KAPITOLA IV

VÝVOZ NEKRYTÝ OSVĚDČENÍM

Článek 42

1.   Osvědčení se nevyžadují pro vývoz, u kterého žádosti, jež předloží hospodářský subjekt během rozpočtového roku, nezakládají nárok na vyplacení částky vyšší než 100 000 EUR.

2.   Osvědčení se nevyžadují pro dodávky uvedené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci třetí odrážce, čl. 33 odst. 1, čl. 37 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 nařízení (ES) č. 612/2009.

3.   Odstavce 1 a 2 se rovněž použijí na vývoz uskutečňovaný hospodářskými subjekty, které získaly osvědčení o náhradě během dotyčného rozpočtového období nebo které byly držiteli takového osvědčení v den vývozu.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se použijí pouze v členském státě, ve kterém je hospodářský subjekt usazen.

Článek 43

1.   V každém rozpočtovém období je vývoz uvedený v čl. 42 odst. 1 způsobilý pro výplatu náhrady v rozsahu celkové rezervy 40 milionů EUR pro každý rozpočtový rok.

2.   Náhrady pro vývoz, který je součástí fungování mezinárodní potravinové pomoci ve smyslu čl. 10 odst. 4 dohody, a náhrady pro dodávky uvedené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci třetí odrážce, čl. 33 odst. 1, čl. 37 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 nařízení (ES) č. 612/2009 se nezohlední při stanovení výše výdajů v rámci rezervy uvedené v odstavci 1.

Článek 44

1.   Pokud součet částek, které členské státy oznámí v souladu s článkem 53, dosahuje 30 milionů EUR, může Komise při zohlednění mezinárodních závazků Unie pozastavit používání čl. 43 odst. 1 u vývozu nekrytého osvědčením o náhradě nejvýše na 20 pracovních dnů.

2.   Za podmínek stanovených v odstavci 1 může Komise v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1216/2009 pozastavit používání čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení u vývozu nekrytého osvědčením o náhradě na období delší než 20 pracovních dnů.

KAPITOLA V

ZÁVAZKY VÝVOZCE

Článek 45

1.   Před vývozem zboží podává dotyčná strana prohlášení o množstvích základních produktů, produktů získaných jejich zpracováním nebo produktů obdobných jedné z těchto dvou kategorií v souladu s článkem 3, které byly skutečně použity, ve smyslu článku 10, při výrobě tohoto zboží, na které bude žádat o náhradu, nebo odkáže na uvedené složení, bylo-li určeno v souladu s čl. 10 odst. 4.

2.   Pokud bylo při výrobě zboží k vývozu použito zboží, v prohlášení dotyčné strany se uvede skutečně použité množství zboží a povaha a množství každého ze základních produktů, produktů získaných jejich zpracováním a/nebo produktů obdobných jedné z těchto dvou kategorií v souladu s článkem 3, z níž bylo zboží získáno.

Dotyčná strana poskytne příslušným orgánům na podporu svého prohlášení všechny dokumenty a informace, které tyto orgány považují za důležité. Dotčené dokumenty a informace mohou být uchovávány a předkládány v elektronické podobě.

Příslušné orgány ověří správnost prohlášení jakýmikoli vhodným způsobem.

3.   Na žádost příslušných orgánů členského státu, na jehož území se provádějí celní formality při vývozu, jim příslušné orgány jiného členského státu přímo sdělí všechny informace, které jsou schopny získat, aby bylo možné ověřit prohlášení předložené dotyčnou stranou.

Článek 46

Odchylně od článku 45 a po poradě s příslušnými orgány lze prohlášení o použitých produktech nebo zboží nahradit souhrnným prohlášením o množstvích použitých produktů nebo odkazem na prohlášení o těchto množstvích, pokud již byla určena podle čl. 10 odst. 4 a pod podmínkou, že výrobce dá orgánům k dispozici všechny informace nezbytné k ověření prohlášení.

Článek 47

1.   Pokud vývozce nevypracuje prohlášení uvedené v článku 46 nebo neposkytne uspokojivé informace na podporu svého prohlášení, nemá nárok na náhradu.

2.   Odchylně od odstavce 1 může dotyčná strana na svou výslovnou žádost obdržet náhradu, je-li dotyčné zboží uvedeno ve sloupcích 1 a 2 přílohy IV. Povaha a množství základních produktů vzatých v úvahu pro výpočet této náhrady se určuje z analýzy zboží k vývozu a v souladu s tabulkou v příloze IV. Příslušný orgán rozhodne o podmínkách, za kterých se provede analýza, a o informacích, které se mají poskytnout na podporu žádosti.

3.   Náklady na tuto analýzu hradí vývozce.

Článek 48

1.   Článek 45 se nepoužije na množství zemědělských produktů určená v souladu s přílohou III, s výjimkou následujícího:

Při popisu zboží uvedeného na vývozním prohlášení a v žádosti o náhradu na zboží uvedené v příloze III se zohlední nomenklatura v uvedené příloze.

2.   Při analýze zboží pro účely článků 45, 46, 47 nebo odstavců 1 nebo 3 tohoto článku se použijí metody analýzy uvedené v nařízení Komise (ES) č. 904/2008 (14) nebo, v případě jejich neexistence, metody uvedené v nařízení Komise (ES) č. 900/2008 (15) nebo, v případě jejich neexistence, metody použitelné u klasifikace podobného zboží dováženého do Unie podle společného celního sazebníku.

3.   Na dokumentu potvrzujícím vývoz se uvedou množství vyvezeného zboží a množství produktů uvedených v čl. 45 odst. 1 nebo odkaz na složení určené v souladu s čl. 10 odst. 4. Pokud se však používá čl. 47 odst. 2, druhá jmenovaná množství se nahradí množstvími základních produktů uvedených ve sloupci 4 přílohy IV, která odpovídají výsledkům analýzy vyvezeného zboží.

4.   Aby mohla být poskytnuta náhrada na zboží kódů KN 0403 10 51 až 0403 10 99, 0403 90 71 až 0403 90 99, 0405 20 10, 0405 20 30, 2105 00 99, 3502 11 90 a 3502 19 90, musí toto zboží splňovat požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 a nařízení (ES) č. 853/2004, včetně požadavku, aby bylo připraveno ve schváleném zařízení a vyhovovalo požadavkům označení zdravotní nezávadnosti uvedeným v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

5.   Pro účely článků 45 a 46 každý členský stát informuje Komisi o kontrolách různých druhů vyváženého zboží provedených na svém území. Komise podle toho informuje ostatní členské státy.

Článek 49

1.   Podle článků 45 a 46 tohoto nařízení a za použití článku 12 nařízení (ES) č. 612/2009, pokud jde o zboží, které obsahuje obiloviny, rýži, mléko a mléčné výrobky nebo vejce uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. a) bodě i), ii), v) a vii) a písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007, předloží dotyčná strana prohlášení o tom, že žádná z těchto složek nebyla dovezena ze třetích zemí, nebo přesně stanoví množství těchto produktů dovezených ze třetích zemí.

2.   Pokud se žádá o to, aby byla daná množství určena v souladu s čl. 10 odst. 4, příslušný orgán může přijmout prohlášení dotyčné strany o tom, že obiloviny, rýže a mléčné a vaječné výrobky uvedené v odstavci 1, které byly dovezeny ze třetích zemí, se nepoužijí.

3.   Pokud se žádá o to, aby byla daná množství určena v souladu s čl. 11 odst. 1 nebo v souladu s čl. 47 odst. 2, příslušný orgán může přijmout prohlášení dotyčné strany o tom, že obiloviny, rýže a mléčné a vaječné výrobky uvedené v odstavci 1, které byly dovezeny ze třetích zemí, se nepoužijí.

4.   Prohlášení podle odstavců 1 až 3 musí být ověřena příslušnými orgány jakýmkoli vhodným způsobem.

KAPITOLA VI

PLATBA NÁHRADY

Článek 50

1.   V případě zboží vyvezeného mezi 1. říjnem a 15. říjnem každého roku se náhrady nevyplatí před 16. říjnem.

Pokud se jedná o zboží vyvezené na základě předložení osvědčení o náhradě vydaného na rozpočtové období a pokud se Komise domnívá, že existuje nebezpečí, že Unie nesplní své mezinárodní závazky, platby náhrady naplánované po skončení uvedeného období se neprovedou před 16. říjnem. V tom případě se lhůty uvedené v čl. 46 odst. 8 nařízení (ES) č. 612/2009 mohou dočasně prodloužit na tři měsíce a 15 dní prostřednictvím nařízení, které se vyhlásí přede dnem 20. září v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Pro zboží uvedené v příloze II tohoto nařízení a odchylně od článku 24 nařízení (ES) č. 612/2009 platí částka stanovená v čl. 24 odst. 1 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 612/2009 bez ohledu na zemi nebo území určení vývozu zboží:

3.   V případech uvedených v odstavci 2 mohou členské státy na základě žádosti udělit úřední povolení osvobozující daného vývozce od povinnosti předložit doklady vyžadované podle článku 17 nařízení (ES) č. 612/2009 jiné, než je přepravní doklad.

Povolení uvedené v prvním pododstavci platí, není-li zrušeno, nejdéle po dobu dvou let a je obnovitelné. Členské státy mohou povolení podle vlastního uvážení zrušit a musí je okamžitě odebrat, zejména pokud mají důvodné podezření, že vývozce nedodržel podmínky v něm uvedené.

Osvobození udělená v souladu s prvním pododstavcem se pokládají za rizikové faktory, k nimž je třeba přihlédnout pro účely čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 485/2008 (17).

Vývozci, kteří využívají osvobození, uvedou číslo povolení na jednotný správní doklad a na zvláštní žádost o platbu, jak je uvedena v článku 28 tohoto nařízení.

4.   Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy v případech uvedených v odst. 2 písm. b) osvobodit daného vývozce od povinnosti předložit přepravní doklady na veškerý vývoz, na nějž se vztahuje povolení, pokud se po daném vývozci žádá, aby předložil přepravní doklady k přinejmenším 10 % takových vývozních prohlášení nebo jeden ročně, podle toho, která z hodnot je větší, o čemž rozhodne členský stát podle kritérií stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1276/2008 (18).

5.   V případě zboží uvedeného v příloze II tohoto nařízení, jehož vývozní prohlášení bylo přijato nejpozději dne 30. září 2007 a k němuž vývozce nemůže předložit průkazní doklad uvedený v čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 612/2009, se zboží považuje za dovezené do třetí země po předložení kopie přepravního dokladu a buď jednoho z dokladů uvedených v čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 612/2009, nebo bankovního dokladu vydaného schválenými zprostředkovateli usazenými v Unii, který potvrzuje, že platba odpovídající vývozu je připsána na účet vývozce vedený u zprostředkovatelů, nebo dokladu o zaplacení.

6.   Pro účely použití článku 27 nařízení (ES) č. 612/2009 členské státy přihlédnou k odstavci 5.

KAPITOLA VII

OZNAMOVACÍ POVINNOST

Článek 51

1.   Členské státy oznámí Komisi před desátým dnem každého měsíce toto:

Částky uvedené v prvním pododstavci písm. b) se rozlišují podle odkazu na rozpočtové období osvědčení o náhradě, k němuž se vztahují.

2.   Před 1. listopadem každého roku oznámí členské státy Komisi celkové částky, vyjádřené v eurech, zapsané před 1. říjnem téhož roku do osvědčení o náhradě vydaných v rozpočtovém období, jež skončilo 30. září předchozího kalendářního roku.

Článek 52

1.   Členské státy nejpozději do konce měsíce po každém měsíci kalendářního roku sdělí Komisi prostřednictvím Systému výměny údajů, známého jako DEX (Data Exchange System), statistické údaje o zboží, na které se vztahuje toto nařízení a na něž byly v předchozím měsíci poskytnuty vývozní náhrady, přičemž údaje se rozepisují podle osmimístných kódů KN a zahrnují:

2.   Členské státy oznámí Komisi před 31. prosincem každého roku celkové částky náhrad, vyjádřené v eurech, které skutečně poskytly během rozpočtového období, jež skončilo 30. září téhož roku, ve vztahu ke zboží vyvezenému v rozpočtovém období, jež skončilo 30. září předchozího roku, a během jakýchkoli předchozích rozpočtových období, která nebyla dosud oznámena, přičemž dotyčná období uvedou.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 poskytnuté náhrady zahrnují platby předem.

4.   Členské státy oznámí Komisi před 31. prosincem každého roku celkové částky, vyjádřené v eurech, zpětných uhrazení náhrad vyplacených neoprávněně, jež byly získány během rozpočtového období, jež skončilo 30. září téhož roku, přičemž uvedou dotyčné období (dotyčná období).

Článek 53

Členské státy oznámí Komisi nejpozději do pátého dne každého měsíce částky náhrad poskytnutých podle čl. 43 odst. 1 od šestnáctého dne do konce předchozího měsíce a nejpozději do dvacátého dne každého měsíce částky náhrad poskytnutých podle čl. 43 odst. 1 od prvního do patnáctého dne daného měsíce. Je-li to vhodné, členské státy informují Komisi o tom, že mezi příslušnými dny nebyly poskytnuty žádné částky.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Nařízení (ES) č. 1043/2005 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 55

Toto nařízení vstupuje v platnost druhým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti předkládané od 8. července 2010 o osvědčení k použití od 1. října 2010.

(1)  Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

(6)  Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 33.

(7)  Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(10)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(11)  Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 20.

(12)  Úř. věst. L 239, 22.9.1979, s. 24.

(13)  Úř. věst. L 308, 27.11.2001, s. 16.

(14)  Úř. věst. L 249, 18.9.2008, s. 9.

(15)  Úř. věst. L 248, 17.9.2008, s. 8.

(16)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(17)  Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 53.