11.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/1

(1)

Nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) (dále jen „původní nařízení“) Rada uložila konečné antidumpingové clo ve výši 60,4 % z dovozu ocelových lan a kabelů („OLK“) pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“). Uvedená opatření jsou dále označována jako „původní opatření“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena opatření, je dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Poté, co bylo v roce 2004 v souladu s článkem 13 základního nařízení zjištěno, že jsou původní opatření obcházena překládkou OLK pocházejících z Číny v Maroku, byla opatření rozšířena nařízením Rady (ES) č. 1886/2004 (3) na dovoz stejných OLK zasílaných z Maroka. Obdobně poté, co bylo na základě šetření podle článku 13 základního nařízení zjištěno, že dochází k obcházení původních opatření při dovozu z Ukrajiny přes Moldavsko, byla opatření rozšířena nařízením Rady (ES) č. 760/2004 (4) na dovoz stejných ocelových lan a kabelů odesílaných z Moldavska.

(3)

Nařízením (ES) č. 1858/2005 (5) Rada na základě přezkumu nařízení před pozbytím platnosti (dále jen „přezkum nařízení před pozbytím platnosti“) v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila konečné antidumpingové clo na dovoz OLK pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, a to na úrovni původních opatření. Takto uložené clo tudíž zůstává v platnosti a je dále označováno jako „platná opatření“.

(4)

Dne 29. června 2009 obdržela Komise podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení žádost o prošetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených na OLK pocházející z Čínské lidové republiky. Žádost předložil styčný výbor Evropského svazu výrobního odvětví ocelových lan (Liaison Committee of the EU Wire Rope Industries, EWRIS) jménem výrobců ocelových lan a kabelů v Unii (dále jen „žadatel“).

(5)

Žádost uváděla, že po uložení antidumpingových opatření došlo k významné změně ve struktuře obchodu týkajícího se vývozu z Číny, Korejské republiky a Malajsie do Unie, pro kterou kromě uložení platných opatření neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Tato změna struktury obchodu byla údajně důsledkem překládky OLK pocházejících z Číny v Korejské republice a Malajsii.

(6)

Žádost dále uváděla, že vyrovnávací účinky platných opatření jsou oslabovány jak z hlediska množství, tak ceny. Kromě toho existuje dostatek důkazů, že se tento zvýšený dovoz z Korejské republiky a Malajsie uskutečnil za ceny značně nižší, než je cena nezpůsobující újmu stanovená při původním šetření.

(7)

Na závěr žadatel uvedl, že ceny OLK zasílaných z Korejské republiky a Malajsie byly dumpingové ve vztahu k běžné hodnotě, která byla stanovena pro obdobný výrobek během původního šetření.

(8)

Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem shledáno, že existují dostatečné přesvědčivé důkazy pro zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení, zahájila Komise šetření nařízením (ES) č. 734/2009 (6) (dále jen „zahajovací nařízení“). Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení Komise zahajovacím nařízením rovněž nařídila celním orgánům, aby evidovaly dovoz OLK zasílaných z Korejské republiky a Malajsie.

(9)

Komise úředně uvědomila orgány Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Malajsie, výrobce/vývozce a obchodníky v těchto zemích, dovozce v Unii, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a žádající výrobní odvětví Unie o zahájení šetření. Výrobcům/vývozcům v Číně, Korejské republice a Malajsii známým Komisi z žádosti či prostřednictvím zastoupení Korejské republiky a Malajsie při Evropské unii nebo těm, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v čl. 3 odst. 1 zahajovacího nařízení, byly zaslány dotazníky. Dotazníky byly rovněž zaslány obchodníkům v Korejské republice a Malajsii a dovozcům v Unii uvedeným v žádosti. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v zahajovacím nařízení.

(10)

Přihlásilo se patnáct výrobců/vývozců a dva obchodníci z Korejské republiky, dva výrobci/vývozci z Malajsie, pět výrobců/vývozců z Číny, dva dovozci ve spojení, deset z Unie, kteří nejsou ve spojení, a Sdružení evropských dovozců ocelových lan. Několik dalších společností prohlásilo, že se nezabývají výrobou ani vývozem výrobku, který je předmětem šetření.

(11)

Následující společnosti poskytly odpovědi na dotazník a následně byly v jejich prostorách provedeny ověřovací návštěvy:

(12)

Období šetření trvalo od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „OŠ“). Pro vyšetření údajné změny ve struktuře obchodu byly shromážděny údaje za období od roku 1999 do konce období šetření.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byla existence obcházení posouzena prostřednictvím postupné analýzy, jejímž účelem bylo zjistit, zda dochází ke změně ve struktuře obchodu mezi třetími zeměmi a Unií, zda je tato změna způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny cenami nebo množstvím obdobného výrobku, a zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené dříve pro obdobný výrobek, v případě nutnosti v souladu s článkem 2 základního nařízení.

(14)

Jak bylo definováno při původním šetření, dotčeným výrobkem jsou ocelová lana a kabely včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm (v terminologii výrobního odvětví jsou často označovány jako OLK), které pocházejí z Čínské lidové republiky a v současné době spadají pod kódy KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Šetřeným výrobkem jsou ocelová lana a kabely včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, zasílané z Korejské republiky a Malajsie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Korejské republiky a Malajsie (dále jen „šetřený výrobek“), které v současné době spadají pod stejné kódy KN jako dotčený výrobek.

(16)

Z šetření je patrné, že OLK vyvážené do Unie z Číny a OLK zasílané do Unie z Korejské republiky a Malajsie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné použití, a tudíž jsou považovány za obdobné výroby ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, do spolupráce se poskytnutím odpovědí na dotazník zapojilo čtrnáct vývozců/výrobců v Korejské republice, jeden korejský obchodník, dva vyvážející výrobci v Malajsii a tři vyvážející výrobci v Číně.

(18)

Jedna korejská společnost po poskytnutí odpovědi oznámila Komisi, že vyhlásila úpadek, a tudíž ukončuje spolupráci.

(19)

V případě jiné korejské společnosti bylo zjištěno, že je potřebné uplatňovat čl. 18 odst. 1, a to z důvodů uvedených ve 47. bodě odůvodnění.

(20)

Spolupracující korejští vyvážející výrobci pokryli během období šetření 81 % celkového vývozu z Koreje do Unie, jak je uvedeno v databázi Comext. Ačkoli byla spolupráce intenzivní, spolupracující výrobci/vývozci tudíž nepokryli celkový objem vývozu OLK z Korejské republiky v plném rozsahu. Celkové objemy vývozu tudíž vycházely z databáze Comext.

(21)

V Malajsii jsou známi dva výrobci. Celková množství vývozu dvou spolupracujících společností v Malajsii přesáhla objem dovozu šetřeného výrobku zaznamenaný v databázi Comext. Z toho důvodu se mělo za to, že vyvážející výrobci odrážejí celkový vývoz OLK z Malajsie do Unie.

(22)

Žadatel tvrdil, že údaje z databáze Comext nejsou spolehlivé, a proto by celkový objem dovozu z Malajsie do Unie neměl být stanoven na tomto základě. Během šetření byly údaje o dovozu nicméně podrobeny křížové kontrole s oficiálními malajskými statistikami a s ověřenými vyplněnými dotazníky. Tato analýza neukázala, že by skutečný vývoz z Malajsie byl vyšší než vývoz uváděný spolupracujícími malajskými společnostmi. Argument žadatele tedy musel být odmítnut.

(23)

Úroveň spolupráce výrobců/vývozců v Číně byla nízká a odpověď na dotazník poskytli pouze tři vývozci/výrobci. Kromě toho žádná z těchto společností nevyvážela dotčený výrobek do Unie a pouze ve velmi malém množství do Malajsie. Vývoz spolupracujících společností pokrýval 41 % celkového vývozu z Číny do Korejské republiky. Proto nebylo možné na základě informací poskytnutých spolupracujícími stranami rozumně určit objem vývozu OLK z Číny.

(24)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutné založit zjištění týkající se dovozu OLK do Unie a vývozu OLK z Číny do Korejské republiky a Malajsie zčásti na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. Ke stanovení celkového objemu dovozu z ČLR do Unie byly použity údaje z databáze Comext. Ke stanovení celkového dovozu do Korejské republiky a Malajsie z Číny byly použity čínské, korejské a malajské vnitrostátní statistické údaje. Údaje byly podrobeny křížové kontrole mezi různými statistickými zdroji a potvrzeny jinými statistickými databázemi, např. Global Trade Atlas, China Export Database a údaji poskytnutými celními orgány Korejské republiky a Malajsie.

(25)

Objem dovozu zaznamenaný v korejských, malajských a čínských statistických údajích zahrnoval větší skupinu výrobků, než je dotčený výrobek nebo šetřený výrobek. Z toho důvodu byly statistické údaje odpovídajícím způsobem upraveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření.

(26)

Dovoz OLK z Číny do Unie po uložení opatření v roce 1999 nejprve klesl téměř na nulu. Po postupném nárůstu mezi roky 2003 a 2006 – v roce 2006 dosáhl dovoz vrcholu na úrovni 8 656 tun – se vývoj obrátil a dovážená množství mezi rokem 2006 a obdobím šetření znovu klesla o více než 40 %.

(27)

Na druhé straně celkový dovoz korejských OLK do Unie mezi roky 1999 a 2008 výrazně vzrostl z přibližně 11 123 tun na 48 214 tun. Roční nárůst v absolutních hodnotách byl nejvýraznější v letech 2002 a 2003 a později v letech 2006 a 2007.

(28)

Na základě informací uvedených ve stížnosti a informací poskytnutých zastoupením Korejské republiky při Evropské unii se má za to, že do tohoto šetření byla zahrnuta převážná většina, ne-li všichni skuteční výrobci šetřeného výrobku v Koreji. Z toho důvodu se mělo za to, že vývoz nespolupracujících korejských společností do Unie, který z hlediska množství představoval přibližně 19 % celkového vývoz z Korejské republiky, uskutečňují kromě výrobců uvedených v 18. a 47. bodě odůvodnění především obchodníci.

(29)

Tyto společnosti v letech 2006 a 2007 viditelně zvýšily vývoz do Unie. Vývoz byl v těchto letech přibližně o 20 % vyšší než v roce 2005, tedy v prvním roce, za který jsou k dispozici údaje na této úrovni. Vývoz prováděný nespolupracujícími společnostmi od roku 2008 klesá, což je třeba vnímat s ohledem na šetření prováděné v tomto období korejskými orgány, jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění.

(30)

Pokud jde o Malajsii, je jak z údajů databáze Comext, tak z údajů o celkovém vývozu spolupracujících společností jpatrné, že vývoz z Malajsie do Unie v minulosti také soustavně rostl. Nárůst byl nejvýraznější a stabilní v období od roku 2005 do období šetření, kdy se vývoz z Malajsie do Unie zdvojnásobil.

(31)

V tabulce 1 jsou uvedena množství OLK dovezená z výše uvedených zemí do Unie od uložení opatření v roce 1999 do období šetření:

Tabulka 1

Vývoj dovozu OLK do Unie od uložení opatření

Zdroj: Comext, korejské statistické údaje (KITA).

(32)

Při pohledu na strukturu výše uvedených obchodních toků je patrné, že zejména od roku 2005 korejští a částečně malajští vývozci na trhu Unie z hlediska objemu výrazně předčili v prodeji čínské vývozce a do určité míry je nahradili.

(33)

Vzhledem ke globálnímu ekonomickému zpomalení, které se časově shoduje s obdobím šetření, obchodované objemy OLK mezi všemi dotčenými zeměmi klesly nebo se zpomalil jejich růst. K nejvýraznějšímu poklesu však došlo u dovozu z Číny do Unie (–27 %).

(34)

Během stejného období je rovněž patrný dramatický nárůst vývozu ocelových lan a kabelů z Číny do Korejské republiky: z poměrně nepatrného množství v roce 1999 (2 519 tun) vzrostl v roce 2008 na 78 822 tun. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo mezi roky 2005 a 2008, kdy dovoz vzrostl čtyřnásobně. V posledních letech byla Čína největším vývozcem OLK do Koreje a v roce 2008 představovala 89 % celkového vývozu OLK. Odhadovaný dovoz pouze dotčeného výrobku (výrobky o průměru vyšším než 3 mm) činil v roce 2008 58 885 tun.

(35)

Pokud jde pouze o dovoz uskutečňovaný nespolupracujícími korejskými společnostmi, lze zaznamenat týž dramatický nárůst, tzn. že dovoz z Číny uskutečňovaný těmito společnostmi do let 2007 a 2008 vzrostl čtyřnásobně. Ačkoli poté dovoz začal klesat, nadále značně převyšuje úroveň dovozu z roku 2005 a nadále představuje velmi významná množství.

Tabulka 2

Dovoz čínských výrobků do Korejské republiky v období mezi rokem 1999 a obdobím šetření

(36)

Aby bylo možné určit vývojovou tendenci obchodního toku OLK z Číny do Malajsie, byly posouzeny jak malajské, tak čínské statistické údaje. Obě tyto skupiny údajů jsou k dispozici pouze na skupiny výrobků o vyšší úrovni, než je úroveň dotčeného výrobku. Kromě toho vykazovaly značné rozdíly. Proto nebylo možné určit v tomto ohledu spolehlivé údaje.

(37)

Žadatel tvrdil, že skutečnost, že nemohou být zjištěny žádné spolehlivé údaje, není dostatečným důvodem k tomu, aby bylo konstatováno, že nedošlo k žádnému obcházení. Jak je uvedeno v 38. a 55. bodě odůvodnění, důkazy dostupné z tohoto šetření, tedy zejména objem výroby spolupracujících malajských výrobců/vývozců, jakož i jejich vývoz do Unie ukázaly, že OLK vyvážené z Malajsie skutečně pocházely z Malajsie a nepředstavovaly tedy obcházení. V tomto případě proto bylo bezvýznamné, zda existoval dovoz z Číny do Malajsie, či nikoliv. Tvrzení žadatele bylo proto nutno odmítnout.

(38)

Vývoj celkového objemu výroby spolupracujících výrobců v Korejské republice zůstal mezi rokem 2006 a obdobím šetření vyrovnaný. Malajští výrobci však během téhož období značně zvýšili svůj výstup.

Tabulka 3

Výroba OLK spolupracujících společností v Korejské republice a Malajsii

(39)

Celkový pokles čínského vývozu do Unie od roku 2006 a souběžný nárůst vývozu z Korejské republiky a Malajsie a vývozu z Číny do Korejské republiky po uložení původních opatření, a zejména v období do roku 2008, představoval změnu ve struktuře obchodu mezi výše uvedenými zeměmi na jedné straně a Unií na straně druhé. V případě Korejské republiky bylo možné tento závěr vyvodit jednak globálně, a za období od roku 2005 do roku 2007 i samostatně pro nespolupracující společnosti.

(40)

Byly obdrženy připomínky, v nichž se tvrdí, že nárůst vývozu korejských OLK do Unie byl v průběhu let vyrovnaný a bez náhlých nárůstů; náhlý nárůst je údajně základní podmínkou pro stanovení změny ve struktuře obchodu. Kromě toho se v připomínkách tvrdilo, že by nárůst měl být považován spíše za přirozený rozvoj korejského odvětví výroby OLK.

(41)

Zaprvé, v souladu s článkem 13 základního nařízení není změna ve struktuře obchodu výlučně definována jako náhlý nárůst dovozu ze země, která je předmětem šetření. Zadruhé, ze šetření je patrné, že ačkoli vývoz z Koreje do Unie v letech 2006 a 2007 výrazně vzrostl, výroba korejských výrobců byl v těchto letech vyrovnaná. Tudíž nebylo možné vyvodit závěr, že vývoj objemů vývozu z Koreje souvisel výhradně s přirozeným rozvojem korejského odvětví výroby OLK. Konečně převážně protikladné vývojové tendence obchodních toků z Číny do Unie a z Číny do Koreje a z Koreje do Unie od roku 2006 jasně dokládají změnu obchodních toků mezi Unií a třetími zeměmi. Proto musela být uvedená tvrzení zamítnuta.

(42)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 vyžaduje, aby byla změna ve struktuře obchodu způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce zahrnují mimo jiné zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí a montáž součástí při montážní operaci v Unii nebo třetí zemi. Pro tento účel byla existence montážních operací určena v souladu s čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(43)

Z celkové analýzy konečných míst určení OLK vyrobených v Koreji či dovezených do Koreje a vyvezených z Koreje spolupracujícími a nespolupracujícími společnostmi – včetně dovozu do a z jiných zemí než Čína a Unie – je patrné, že určité množství vývozu z Koreje do Unie mělo základ v dovozu výrobků čínského původu do Koreje, protože tento dovoz neměl zdroj v jiných třetích zemích ani u domácích korejských výrobců.

(44)

Kromě toho je ze srovnání celkového vývozu OLK z Koreje – zaznamenaného v korejských statistických údajích – a ověřených informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci ohledně jejich výroby zřejmé, že výroba, kterou korejští výrobci určili na vývoz (118 856 tun), byla během období šetření značně nižší než celkový vývoz z Koreje (156 440 tun). Vzhledem k intenzivní spolupráci korejských společností při tomto šetření nelze tento rozdíl vysvětlit tím, že někteří výrobci možná při šetření nespolupracovali.

(45)

Při šetření bylo rovněž zjištěno, že někteří dovozci v Unii získávali OLK čínského původu od korejských vývozců, kteří při stávajícím šetření nespolupracují. Tato informace byla podrobena křížové kontrole za použití korejských obchodních databází a vyšlo najevo, že přinejmenším některé z OLK vyvezených těmito nespolupracujícími společnostmi byly skutečně získány v Číně.

(46)

U spolupracujících společností bylo možné stanovit, že žádná z nich neprováděla během období šetření překládku dotčeného výrobku v Korejské republice. Některé z nich dovážely OLK z Číny, bylo však zjištěno, že tyto výrobky byly prodávány výhradně na domácím trhu a jiných vývozních trzích.

(47)

U jedné společnosti bylo zjištěno, že v odpovědi na dotazník poskytla nepravdivé informace. Kromě toho byl během ověřovací návštěvy zčásti odepřen přístup k informacím. Z toho důvodu byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se této společnosti založena na dostupných údajích. V souladu s čl. 18 odst. 4 byla společnost zpravena o záměru nezohlednit informace, které poskytla, a byla jí poskytnuta lhůta k poskytnutí dodatečných vysvětlení.

(48)

Po poskytnutí této informace společnost uznala, že v minulosti obešla opatření prostřednictvím zfalšování původu výrobků koupených v Číně. Na druhé straně společnost prohlásila, že informace o výrobě, prodejích a nákupech během období šetření, které předložila, jsou dostatečné, což bylo ověřeno na místě. Dále tvrdila, že by tyto informace měly postačovat k tomu, aby bylo stanoveno, že během období šetření neobcházela platná opatření.

(49)

Avšak vzhledem ke skutečnosti, že tato společnost uznala, že se zapojila do postupů obcházení, a navíc se snažila nepříznivě ovlivnit správné výsledky šetření, považuje se za vhodné nevzít vůbec v úvahu informace, které společnost předložila, a neosvobodit tuto společnost od rozšířených opatření, jak je uvedeno níže v 77. bodě odůvodnění.

(50)

Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění, jedna společnost oznámila Komisi, že vyhlásila úpadek, a ukončila spolupráci. Obdobně jako ve výše uvedeném případě bylo nutné založit zjištění týkající se této společnosti na dostupných údajích ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Na základě těchto údajů byl formulován závěr, že ačkoli bylo zjištěno, že do překládky nebyl zapojen žádný ze spolupracujících korejských výrobců, k překládce během období šetření a předcházejících let docházelo. To se potvrdilo i zjištěními, která se týkají změn ve struktuře obchodu a jsou popsána výše ve 39. bodě odůvodnění.

(52)

Je třeba poznamenat, že v roce 2007 zahájil úřad OLAF šetření týkající se překládky téhož produktu v Koreji. Je známo, že korejské orgány ve stejné době provedly šetření údajného obcházení a dospěly k závěru, že několik společností, zejména obchodníků, podvádělo tím, že falšovali původ OLK dovážených z Číny do Koreje, když výrobek zpětně vyváželi.

(53)

Proto byla existence překládky výrobků čínského původu v Korejské republice potvrzena.

(54)

U každé spolupracující společnosti byly analyzovány zdroje surovin a náklady spojené s výrobou, aby bylo v souladu s kritérii vymezenými v čl. 13 odst. 2 možné určit, zda montáž v Korejské republice představovala obcházení opatření. V žádném z případů nepředstavovaly suroviny čínského původu (válcovaný drát nebo meziprodukt) 60% či vyšší podíl z celkové hodnoty částí konečného výrobku. Proto nebylo nutné zkoumat, zda bylo dosaženo 25% prahu přidané hodnoty či nikoli.

(55)

Při šetření vyšlo najevo, že během období šetření nedovážel dotčený výrobek z Číny žádný ze spolupracujících výrobců v Malajsii.

(56)

Na základě podílu vývozu do Unie uskutečňovaného spolupracujícími společnostmi na celkovém vývozu z Malajsie do Unie zaznamenaném v databázi Comext lze vyvodit závěr, že nárůst dovozu z Malajsie vyplývající ze statistických údajů lze v plném rozsahu vysvětlit nárůstem vývozu uskutečňovaného spolupracujícími společnostmi. Tento závěr je posílen nárůstem celkového objemu výroby skutečných malajských výrobců ve stejném období, jak je popsáno ve 38. bodě odůvodnění.

(57)

Žadatel zpochybnil toto zjištění, aniž by uvedl další zdůvodnění nebo důkaz. Tento argument proto musel být odmítnut.

(58)

U každé spolupracující společnosti byly analyzovány zdroje surovin a náklady spojené s výrobou, aby bylo v souladu s kritérii vymezenými v čl. 13 odst. 2 možné určit, zda montáž v Malajsii představuje obcházení opatření. V žádném z případů nepředstavovaly suroviny čínského původu (válcovaný drát nebo meziprodukt) 60 % či vyšší podíl z celkové hodnoty částí konečného výrobku. Proto nebylo nutné zkoumat, zda bylo dosaženo 25 % prahu přidané hodnoty či nikoli.

(59)

Proto bylo možné vyvodit závěr, že změna ve struktuře obchodu zaznamenaná mezi Čínou, Malajsií a Unií nebyla způsobena praktikami obcházení v Malajsii. Z toho důvodu by mělo být šetření týkající se dovozu OLK z Malajsie ukončeno.

(60)

Během šetření nevyšlo najevo žádné jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod překládky kromě snahy vyhnout se platnému antidumpingovému clu uloženému na OLK pocházející z Číny.

(61)

Aby bylo možné posoudit, zda dovážené výrobky z hlediska množství a cen ohrožovaly vyrovnávací účinky platných opatření uložených na dovoz OLK z Číny, byly jakožto nejlepší dostupné údaje o množstvích a cenách vývozu uskutečňovaného nespolupracujícími společnostmi použity údaje z databáze Comext. Takto stanovené ceny byly srovnány s úrovní pro odstranění újmy stanovenou pro výrobce v Unii při přezkumu nařízení před pozbytím platnosti.

(62)

Nárůst dovozu z Koreje byl vzhledem k velikosti trhu určené při přezkumu nařízení před pozbytím platnosti (99. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1858/2005) z hlediska množství považován za významný. Odhadnutá spotřeba Unie během stávajícího období šetření obdobným způsobem poukazuje na význam tohoto dovozu. Ze srovnání úrovně pro odstranění újmy stanovené během přezkumu nařízení před pozbytím platnosti a vážené průměrné vývozní ceny je zřejmé, že docházelo k výraznému prodeji pod cenou. Z toho důvodu byl vyvozen závěr, že opatření jsou oslabována z hlediska množství a cen.

(63)

Na závěr bylo v souladu s čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení zkoumáno, zda existuje důkaz o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě určené dříve pro stejné nebo obdobné výrobky.

(64)

Při přezkumu před pozbytím platnosti byla běžná hodnota stanovena na základě cen v Turecku, které bylo během šetření považováno za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím srovnatelnou s Čínou. Během stávajícího šetření bylo stanoveno, že cena válcovaného drátu, hlavního vstupu používaného při výrobě OLK, od přezkumu nařízení před pozbytím platnosti výrazně vzrostla. Z toho důvodu a vzhledem k tomu, že se vývoj cen surovin během období šetření odrazil ve vývozní ceně, bylo považováno za vhodné aktualizovat běžnou hodnotu, jak byla dříve stanovena, na základě vývoje cen surovin.

(65)

Bylo zjištěno, že značná část korejského vývozu pochází ze skutečné korejské výroby. Z toho důvodu byl pro účely stanovení vývozních cen z Korejské republiky, které jsou ovlivněny obcházením, brán v úvahu pouze vývoz nespolupracujících výrobců/vývozců, který vycházel z nejlepších dostupných údajů, tedy z průměrné vývozní ceny OLK během období šetření uvedené v databázi Comext.

(66)

V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy pro zohlednění rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Odpovídajícím způsobem byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nepřímých daních a nákladech na dopravu a pojištění vycházející z průměrných nákladů spolupracujících korejských výrobců/vývozců během období šetření.

(67)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl dumping vypočten srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty stanovené při přezkumu nařízení před pozbytím platnosti a vážených průměrných vývozních cen v průběhu tohoto období šetření, vyjádřený jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(68)

Ze srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a takto stanovených vážených průměrných vývozních cen je zřejmé, že docházelo k dumpingu.

(69)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyvozen závěr, že konečné antidumpingové clo uložené z dovozu OLK pocházejících z Číny bylo obcházeno překládkou v Korejské republice.

(70)

V souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by platná opatření týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Číny měla být rozšířena na dovoz téhož výrobku z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky.

(71)

Opatření, která mají být rozšířena, by měla být opatření stanovená v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) No 1858/2005, tedy konečné antidumpingové clo ve výši 60,4 %, které se použije na čistou cenu CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(72)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že by se každé rozšířené opatření mělo vztahovat na dovoz výrobků, které vstoupily do Unie na základě celní evidence zavedené zahajovacím nařízením, by měla být z těchto evidovaných případů dovozu OLK zasílaných z Koreje vybrána cla.

(73)

S ohledem na zjištění týkající se Malajsie by mělo být šetření možného obcházení antidumpingových opatření dovozem OLK zasílaných z Malajsie ukončeno a měla by být zastavena celní evidence dovozu OLK zasílaných z Malajsie, která byla zavedena zahajovacím nařízením.

(74)

Žadatel zpochybnil návrh na zastavení šetření proti Malajsii. Vzhledem k tomu, že všechny své argumenty již předložil, nebyl důvod tento návrh znovu posuzovat.

(75)

Čtrnáct společností v Korejské republice, které poskytly odpověď na dotazníky, požádalo v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení o osvobození od možných rozšířených opatření.

(76)

Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění, jedna z těchto společností následně ukončila spolupráci. Její žádost o osvobození podaná v souladu s čl. 13 odst. 4 tudíž musela být zamítnuta.

(77)

Další společnost předložila nepravdivé informace a odepřela přístup k požadovaným informacím, jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění. Její žádosti o osvobození podané v souladu s čl. 13 odst. 4 tudíž nemohlo být vyhověno.

(78)

Třetí společnost v Korejské republice nevyvážela výrobek ani během období šetření, ani po něm a ohledně povahy jejích operací nebylo možné vyvodit žádné závěry. Z toho důvodu nebylo možné udělit této společnosti osvobození. Pokud by však po rozšíření platných antidumpingových opatření bylo zjevné, že jsou podmínky čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení splněny, je možné situaci společnosti na žádost podrobit přezkumu.

(79)

Zmíněná společnost s tím nesouhlasila a znovu podala žádost o osvobození. Neposkytla však žádné nové informace nebo důkazy, které by mohly změnit výše uvedené rozhodnutí. Její žádosti proto nemohlo být vyhověno.

(80)

Nebylo zjištěno, že by opatření obcházely jiné spolupracující společnosti v Korejské republice. Kromě toho žádná ze společností žádajících o osvobození není ve spojení se společnostmi, které se podílely na obcházení. Zejména se podotýká, že čtyři dotčení výrobci jsou ve spojení se společnostmi v Číně, na něž se vztahují původní opatření. Neexistují však žádné důkazy, že by takovéto vztahy byly navázány či využívány s cílem obcházet platná opatření uložená na dovoz výrobků pocházejících z Číny. Osvobození by tudíž mělo být uděleno všem ostatním spolupracujícím společnostem, které nejsou uvedeny v 76. až 78. bodě odůvodnění.

(81)

Má se za to, že je v tomto případě zapotřebí zvláštních opatření, aby se zaručilo řádné uplatňování osvobození. Tato zvláštní opatření spočívají v požadavku předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení. Na případy dovozu, k nimž takováto faktura přiložena není, se vztahuje rozšířené antidumpingové clo použitelné pro všechny společnosti v Korejské republice, jimž nebylo uděleno osvobození.

(82)

Ostatní dotčení vývozci, na které se Komise v rámci tohoto řízení neobrátila a kteří hodlají podat žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení, budou muset vyplnit dotazník, aby Komise mohla určit, zda lze osvobození udělit. Komise v takovém případě rovněž zpravidla provede ověřovací návštěvu na místě. Komisi by musela být zaslána žádost obsahující všechny příslušné informace.

(83)

Je-li uděleno osvobození, Komise po konzultaci s poradním výborem navrhne, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno. Následně bude každé udělené osvobození sledováno, aby byl zaručen soulad s podmínkami stanovenými v osvobození.

(84)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy. Žádný z předložených argumentů nedal podnět ke změně konečných zjištění,

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod

Ředitelství H

kancelář: N-105 04/92

1049 Brusel

BELGIE

Fax (32 2) 295 65 05