4.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/5

(1)

Dne 30. června 2009 obdržela Komise podnět týkající se dovozu suchého glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) podaný v souladu s článkem 5 základního nařízení Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby suchého glukonátu sodného v Unii.

(2)

Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu a podstatné újmě působené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení antidumpingového řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 11. srpna 2009 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise o zahájení řízení oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce v Číně, dovozce, obchodníky, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeni, čínské orgány a výrobce v Unii, kteří podali podnět. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a čínským orgánům. Jeden vyvážející výrobce požádal o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a jiný vyvážející výrobce, včetně dvou společností ve spojení, požádal o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 téhož nařízení.

(7)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Číně a dovozců v Unii Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být použit výběr vzorku.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v Číně a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. července 2008 do 30. června 2009).

(9)

Vzhledem k omezenému počtu odpovědí získaných v rámci postupu pro výběr vzorku bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není u čínských vyvážejících výrobců ani u dovozců v Unii nutný.

(10)

Všem společnostem v Číně a dovozcům v Unii, kteří odpověděli v rámci postupu pro výběr vzorku, výrobcům v Unii a všem známým dovozcům a uživatelům v Unii byl zaslán dotazník. Na dotazník odpověděli dva vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců v Číně, dva výrobci v Unii a čtyři dovozci/uživatelé.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(12)

Protože bylo potřeba stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v Číně, kterým nebude případně přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla u následující společnosti provedena inspekce na místě za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě USA:

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem je suchý glukonát sodný pocházející z Číny (dále jen „dotčený výrobek“) s číslem dle Evropského celního seznamu chemických látek (CUS) 0023277-9 a registračním číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 527-07-1, v současnosti kódu KN ex 2918 16 00.

(15)

Suchý glukonát sodný se používá zejména ve stavebnictví jako zpomalovač tuhnutí a prostředek pro zvyšování plasticity betonu a v jiných průmyslových odvětvích jako povrchová úprava kovů (odstranění rzi, oxidů a mastnoty) a k čištění lahví a průmyslových zařízení. Výrobek lze používat rovněž v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

(16)

Šetření ukázalo, že suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii, suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v USA, které byly vybrány jako analogická země, suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a suchý glukonát sodný vyráběný v Číně a prodávaný v Unii mají v zásadě stejné základní fyzikální a technické vlastnosti.

(17)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z Číny stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(19)

Kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(20)

Po zahájení řízení jeden čínský vyvážející výrobce, Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd, požádal o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovené lhůtě vyplnil formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(21)

Uvedená společnost prokázala, že splňuje kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a může jí být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné clo stanoví pro země spadající pod tento článek s celostátní platností s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, aby jim mohlo být přiznáno individuální zacházení.

(23)

Tato kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena v tomto souhrnném seznamu:

(24)

Po zahájení řízení jeden čínský vyvážející výrobce, Qingdao Kehai Biochemistry Co., Ltd, požádal o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení a ve stanovené lhůtě vyplnil formulář žádosti o individuální zacházení.

(25)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že čínský vyvážející výrobce splňuje všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(26)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v zemích v procesu hospodářské transformace určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(27)

V oznámení o zahájení řízení byly jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro Čínu navrženy USA. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k tomuto návrhu vyjádřily.

(28)

Žádná ze zainteresovaných stran připomínky nepodala.

(29)

Mimo EU se suchý glukonát sodný vyrábí jen v několika málo zemích, a sice v USA, Číně a Jižní Koreji. Jedinou možnou alternativou USA proto byla Jižní Korea. Komise kontaktovala známé společnosti vyrábějící suchý glukonát sodný v Jižní Koreji, avšak neobdržela od těchto výrobců odpověď.

(30)

Výrobce v USA během šetření plně spolupracoval, vyplnil dotazník a souhlasil s inspekcí na místě.

(31)

Komise zjistila, že USA splnily kritéria jako vhodná analogická země, neboť množství prodávaná na jejich trhu byla dostatečně velká a na trhu byla významná hospodářská soutěž, a to jak pokud jde o domácí výrobu, tak o dovoz z jiných zemí, tj. z Číny, Itálie a Francie. Kromě toho nebylo na dotčený výrobek v USA uvaleno antidumpingové clo.

(32)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se předběžně vyvozuje závěr, že USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(33)

U společností, jimž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, Komise nejprve zjišťovala, zda byl jejich domácí prodej suchého glukonátu sodného nezávislým odběratelům během období šetření reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % čínského prodeje dotčeného výrobku do Unie.

(34)

Komise posléze určila ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu společností s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné či přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Unie.

(35)

U každého druhu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s druhem suchého glukonátu sodného prodávaného na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto druhu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Unie.

(36)

Komise následně přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej suchého glukonátu sodného prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Při tom postupovala tak, že stanovila podíl ziskového prodeje každého vyváženého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(37)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu a pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla vyšší nebo rovna výrobním nákladům, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(38)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(39)

Vzhledem k tomu, že šetření prokázalo, že domácí prodej byl jak reprezentativní, tak byl proveden v běžném obchodním styku, vycházelo stanovení běžné hodnoty ze skutečné ceny na domácím trhu během období šetření.

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro Čínu stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Bylo zjištěno, že domácí prodej výrobce obdobného výrobku v USA je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie jediným vyvážejícím výrobcem v Číně, který spolupracoval.

(41)

Bylo rovněž prozkoumáno, zda lze domácí prodej považovat za prodej, který se uskutečňuje v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Běžná hodnota proto vycházela ze skutečné ceny na domácím trhu podle druhu výrobku, vypočtené jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje realizovaného během období šetření.

(42)

Veškerý vývozní prodej dotčeného výrobku uskutečňovaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci směroval přímo k nezávislým odběratelům v Unii, a vývozní cena proto vycházela z cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(43)

Běžná hodnota a vývozní cena se srovnávaly na základě cen ze závodu.

(44)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. U všech společností, jichž se šetření týkalo (spolupracující vyvážející výrobci a výrobce ve srovnatelné zemi), byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, nepřímé zdanění, bankovní poplatky, nákladech na balení, na úvěry a provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí společnosti, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(46)

Pro společnost, jíž bylo přiznáno individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota, stanovená pro analogickou zemi, srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou při vývozu do Unie, a to podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(47)

Prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(48)

S ohledem na všechny ostatní čínské vývozce Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozů uvedené v odpovědích spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník bylo porovnáno s celkovým dovozem z Číny, který byl odvozen z dovozních statistik Eurostatu.

(49)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla nízká, tj. 56 %, a že nebyly k dispozici vhodné údaje Eurostatu o cenách, neboť tyto údaje obsahovaly jiné drahé výrobky, které nemohly být přesně odečteny, bylo celostátní dumpingové rozpětí vypočítáno na základě údajů uvedených v podnětu a aktualizovaných během období šetření.

(50)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 79,2 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(51)

Spolupracující průmyslové skupiny Jungbunzlauer (JBL) a Roquette Frères (RF) tvořily 100 % výroby v Unii.

(52)

Proto se má za to, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(53)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(54)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě součtu objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu do Unie podle údajů Eurostatu. Vzhledem k tomu, že tyto údaje z Eurostatu nezahrnují pouze dotčený výrobek, ale rovněž některé jiné produkty než suchý glukonát sodný, byla čísla z Eurostatu patřičně upravena, aby bylo možné odhadnout odpovídající objem dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(55)

Spotřeba na trhu Unie se zvýšila mezi lety 2005 a 2007 o 12 %. Poté se do období šetření snížila o 21 % pod úroveň z roku 2005. Celkově se během posuzovaného období spotřeba snížila o 8 %.

Tabulka 1

(56)

Objem dovozu z Číny se značně zvýšil přibližně z 2 300 tun v roce 2005 na 4 000 tun během období šetření, tj. o 77 %, a dosáhl vrcholu v roce 2008 s cca 5 300 tunami. Odpovídající podíl na trhu čínské výroby se téměř zdvojnásobil z 12,8 % v roce 2005 na 24,8 % během období šetření. Je nutno poznamenat, že podíl dovozu z Číny na trhu dosáhl v roce 2008, těsně před začátkem období šetření, 28,6 % a během období šetření poklesl na 24,8 %.

Tabulka 2

(57)

Průměrné ceny čínského dovozu činily v roce 2005 482 EUR za tunu. Stále se zvyšovaly a v roce 2008 dosáhly výše 524 EUR za tunu, poté během období šetření klesly na hodnotu 502 EUR za tunu. V průběhu posuzovaného období celkově vzrostly o 4 %.

Tabulka 3

(58)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dotčeného dovozu, stanovenými na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o cla a náklady po dovozu. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev.

(59)

Na základě výše popsané metodiky činil rozdíl mezi výše popsanými cenami, vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny (ze závodu) výrobního odvětví Unie, tj. rozpětí cenového podbízení, od 13 % do 29 %, přičemž vyšší hodnota přísluší nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům.

(60)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje prozkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnocení všech hospodářských faktorů, které mají vliv na stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(61)

Výrobní kapacita se v letech 2005 až 2007 zvýšila o 4 % a na této úrovni setrvala do konce posuzovaného období.

(62)

Výroba dotčeného výrobku se mezi lety 2005 a 2007 zvýšila a poté se až do období šetření snižovala. Celkově výroba v posuzovaném období poklesla o 12 %. Celková produkce byla v období šetření 30 000 až 40 000 tun.

(63)

V důsledku snížení objemu výroby se vytížení kapacity v posuzovaném období snížilo o 15 %.

Tabulka 4

(64)

Objem prodeje dotčeného výrobku uskutečněného výrobním odvětvím Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie zůstal v letech 2005 až 2007 na stejné úrovni a poté klesl o 13 procentních bodů. V průběhu posuzovaného období činil pokles objemu prodeje 21 %.

(65)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil ze 74,9 % v roce 2005 na 64,7 % během období šetření.

(66)

Průměrné prodejní ceny odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie v průběhu posuzovaného období klesly o 12 %. V letech 2006 až 2008 zůstaly průměrné prodejní ceny přibližně stejné, avšak poté během období šetření poklesly o 9 %.

Tabulka 5

(67)

V průběhu posuzovaného období zásoby klesly o 37 %. Na konci období šetření byly zásoby na úrovni mezi 1 000 a 5 000 tunami.

Tabulka 6

(68)

Prodej obdobného výrobku na trhu Unie průmyslovým odvětvím Unie byl během posuzovaného období ziskový, avšak od roku 2005 do období šetření ziskovost dramaticky poklesla.

(69)

Přestože se úroveň investic během let 2005 až 2007 udržela na stejné výši (v roce 2006 poklesla), v roce 2008 a během období šetření se propadla. Během posuzovaného období se investice snížily o 76 %.

(70)

Podobně i návratnost investic z výroby a prodeje dotčeného výrobku byla mezi lety 2005 a 2007 stálá, ale v roce 2008 a během období šetření poklesla.

(71)

Pokud jde o ostatní finanční ukazatele, peněžní tok vytvářený průmyslovým odvětvím Unie poklesl v posuzovaném období o 51 %.

Tabulka 7

(72)

Zaměstnanost se v letech 2005 až 2007 mírně zvýšila a poté v roce 2008 a během období šetření poklesla. V posuzovaném období se zaměstnanost snížila o 13 %.

(73)

Mzdy klesly v roce 2006 o 6 %, avšak v roce 2007 se vrátily na úroveň z roku 2005 a v roce 2008 a během období šetření stoupaly. Za posuzované období se mzdy zvýšily o 10 %.

(74)

Produktivita na jednoho zaměstnance zůstala po celé posuzované období stabilní a mezi rokem 2005 a obdobím šetření se zvýšila o 1 %.

Tabulka 8

(75)

Zatímco spotřeba v Unii v posuzovaném období poklesla o 9 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 21 %. To vedlo k úbytku podílu výrobního odvětví Unie na trhu v průběhu posuzovaného období o 10 procentních bodů.

(76)

Dumpingová rozpětí pro Čínu uvedená výše v oddíle o dumpingu jsou značná. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(77)

Většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjela negativně. Ukazatele související s finanční výkonností výrobního odvětví Unie, včetně návratnosti investic, peněžního toku a ziskovosti, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely rovněž negativně.

(78)

Šetření rovněž prokázalo, že ceny levného čínského dovozu byly v průběhu období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie až o 29 %. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles objemu prodeje a ztratilo podíl na trhu.

(79)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(80)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Evropská komise zkoumala, zda dumpingový dovoz suchého glukonátu sodného pocházející z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(81)

V posuzovaném období se objem levného dumpingového dovozu z Číny zvýšil o 77 %, což vedlo ve stejném období ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu Unie o 94 %. Pokles dovozu z Číny mezi rokem 2008 a obdobím šetření, včetně ztráty podílu na trhu, se nepovažuje za významný ve srovnání s celkovou situací pozorovanou v posuzovaném období.

(82)

Zvýšený dovoz z Číny se během posuzovaného období shodoval s klesajícím trendem, pokud jde o většinu ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles prodeje na trhu Unie, jak pokud jde o objem, tak o hodnotu, což vedlo k desetiprocentní ztrátě podílu na trhu během posuzovaného období, jak je uvedeno výše v 65. bodu odůvodnění. Kvůli cenovému podbízení dumpingového čínského dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie udržet na trhu Unie svou cenovou úroveň. To vedlo k výraznému poklesu ziskovosti pod úroveň, která by umožnila nezbytné investice.

(83)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z Číny, jehož ceny byly v průběhu posuzovaného období významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, hrál rozhodující úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, která se v průběhu posuzovaného období projevila v jeho špatné finanční situaci a zhoršení ostatních ukazatelů újmy a rovněž v úbytku podílu na trhu.

(84)

Dovoz ze třetích zemí, jichž se toto šetření netýká, klesl za posuzované období o 23 %, což vedlo během posuzovaného období ke ztrátě podílu na trhu o 2 procentní body. Ceny tohoto dovozu se zvýšily během posuzovaného období o 102 %.

(85)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v posuzovaném období:

Tabulka 9

(86)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí poklesl během posuzovaného období o 23 %, zatímco dovozní ceny se v tomtéž období zdvojnásobily. Dovozní ceny z ostatních třetích zemí byly během celého posuzovaného období výrazně vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí neporušil příčinnou souvislost mezi zjištěným dumpingem a podstatnou újmou, kterou výrobnímu odvětví Unie přivodil dumpingový dovoz z Číny.

(87)

Během posuzovaného období se vývozní prodej výrobního odvětví Unie snížil o 10 % a ceny se zvýšily o 8 %.

(88)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že vývozní prodej výrobního odvětví Unie v jiných třetích zemích nemohl porušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, jež mu byla způsobena.

(89)

Během posuzovaného období se vlastní spotřeba výrobního odvětví Unie zvýšila o 56 %, jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka 10

(90)

Je však třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie stále mělo volnou kapacitu ve výši 10 000 až 20 000 tun. To znamená, že přesun k vlastní spotřebě lze chápat jako obchodní reakci na dumpingový dovoz z Číny, neboť výroba následných produktů může být vzhledem k nízkým cenám glukonátu sodného výnosnější. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie má stále značnou volnou kapacitu glukonátu sodného, naznačuje, že se nesnaží definitivně přeorientovat výrobu na následné produkty a že výrobu následných produktů lze chápat jako obranné opatření proti dumpingovému dovozu.

(91)

Proto se má za to, že vyšší volná kapacita neporušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a závažnou újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

(92)

Je třeba poznamenat, že spotřeba v EU se během posuzovaného období snížila o 9 %, což lze chápat jako důsledek přetrvávajícího hospodářského poklesu. Proto se zjišťovalo, zda mohl mít pokles spotřeby vliv na nepříznivou situaci výrobního odvětví Unie.

(93)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie však poklesl mnohem více (o 21 %), zatímco čínský dovoz se ve stejném období zvýšil o 77 %. Pokud jde o podíl na trhu, lze pozorovat stejný vývoj. Výrobní odvětví Unie ztratilo přibližně 10 procentních bodů svého podílu na trhu, zatímco čínský dovoz se během období šetření téměř zdvojnásobil – zvýšil se z 12,8 % v roce 2005 na 24,9 %.

(94)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k prozatímnímu závěru, že pokles spotřeby v EU nelze samo o sobě pokládat za důvod porušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z Číny a závažnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(95)

Výše uvedený rozbor ukázal, že objem dumpingového dovozu pocházejícího z Číny a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období výrazně zvýšil a současně docházelo k významného cenovému podbízení. Toto zvýšení podílu levného dovozu z Číny na trhu se časově shodovalo s poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který spolu s tlakem na snižování cen vedl mimo jiné ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Na druhou stranu bylo při zkoumání ostatních činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, zjištěno, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(96)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů ovlivňujících situaci výrobního odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu, prozatímní závěr zní, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(97)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Evropská komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Určení zájmu Unie bylo založeno na zhodnocení všech různorodých zájmů, tedy zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců i uživatelů dotčeného výrobku.

(98)

Jak je vysvětleno výše, kvůli dumpingovému dovozu došlo k újmě v podobě významného poklesu objemu prodeje a cen, což naopak vedlo ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Očekává se, že po uložení antidumpingového cla by se objem a cena za suchý glukonát sodný prodávaný výrobním odvětví Unie zvýšil, což by následně výrobnímu odvětví Unie umožnilo dosáhnout přijatelné úrovně ziskovosti.

(99)

Má se za to, že uložení opatření obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Je třeba poznamenat, že snížení zisku výrobního odvětví Unie je výsledkem obtížné soutěže s levným dumpingovým dovozem z Číny. Uložení antidumpingových opatření pravděpodobně výrobnímu odvětví Unie umožní znovu získat alespoň část ztraceného podílu na trhu, což bude mít příznivý vliv na ziskovost.

(100)

Pokud nebudou přijata žádná opatření, dojde pravděpodobně k dalšímu zhoršení stavu výrobního odvětví Unie. Stlačování cen dumpingovým dovozem by i nadále bránilo úspěšnosti veškerých snah výrobního odvětví Unie o návrat k ziskovosti. Nepřijetí opatření by ohrozilo dlouhodobou existenci výrobního odvětví Unie.

(101)

Závěrem lze uvést, že se očekává, že by opatření výrobnímu odvětví Unie účinně poskytla příležitost překonat dumping působící újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(102)

Dotazníky byly zaslány pěti dovozcům. Žádný z nich během šetření nespolupracoval.

(103)

Za těchto okolností Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že případná antidumpingová opatření nebudou mít s největší pravděpodobností na dovozce/obchodníky podstatný dopad.

(104)

Dotazníky byly zaslány 23 uživatelům. Pouze čtyři uživatelé však při šetření spolupracovali a pouze tři z nich používali a dováželi dotčený výrobek přímo z Číny. Přímý dovoz těchto tří spolupracujících uživatelů činil 10 % celkového dovozu suchého glukonátu sodného z Číny během období šetření. Čtvrtý spolupracující uživatel dotčený výrobek dovezený z Číny nepoužíval.

(105)

Tito čtyři uživatelé, kteří mají sídlo v Německu, Francii a Spojeném království, působí v chemickém průmyslu a vyrábějí širokou škálu produktů a někteří využívají glukonát sodný jako surovinu. Glukonát sodný většinou nepředstavuje podstatnou část jejich vstupních nákladů. Obecně lze usuzovat, že maximální dopad navrhovaného antidumpingového cla by za předpokladu, že by se zvýšení cen nedalo přenést na konečného spotřebitele, byl velmi malý. Je rovněž třeba poznamenat, že obrat těchto společností, pokud jde o výrobky využívající glukonát sodný, tvořil méně než 5 % jejich celkového obratu.

(106)

Za této situace se vyvozuje předběžný závěr, že na základě poskytnutých informací nebude mít účinek antidumpingových opatření (bude-li vůbec existovat) s největší pravděpodobností žádný závažný dopad na uživatele.

(107)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel.

(108)

S ohledem na závěry učiněné o dumpingu, způsobené újmě, příčinných souvislostech a zájmu Unie je třeba zavést prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem.

(109)

Pro účely určení výše těchto opatření se přihlédlo ke zjištěnému dumpingovému rozpětí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(110)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Ziskové rozpětí před zdaněním, jež je uvedeno v podnětu, se považuje za rozumné a pro tento účel se využilo.

(111)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(112)

Potřebné zvýšení ceny bylo poté stanoveno na základě srovnání upraveného váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou váženou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, která nepůsobí újmu. Rozdíl plynoucí z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl celkové dovozní ceny CIF.

(113)

Pokud jde o výpočet celostátní úrovně pro odstranění újmy uplatňované na všechny ostatní vyvážející výrobce v Číně, je třeba připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Toto rozpětí k odstranění újmy bylo proto vypočítáno na základě údajů uvedených v podnětu a aktualizovaných v období šetření.

(114)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření z dovozu pocházejícího z Číny, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(115)

Navrhovaná antidumpingová cla:

(116)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(117)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Generálnímu ředitelství pro obchod Evropské komise (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(118)

Aby se zajistilo vhodné vymáhání antidumpingového cla, nemělo by se zbytkové clo použít pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(119)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato opatření jsou:

(120)

Předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu, které platí pro všechny ostatní vývozce.

(121)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(122)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely uložení konečného cla může být nutné jejich přehodnocení,