9.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 324/52

1.

změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. února 2003 (Úř. věst. L 258, 10.10.2003),

2.

změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. března 2004 (Úř. věst. L 310, 7.10.2004),

3.

změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. července 2006 (Úř. věst. L 93, 3.4.2007),

4.

změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. března 2008 (Úř. věst. L 159, 20.6.2009),

5.

změny jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010.

1.

Evropský hospodářský a sociální výbor zajišťuje zastoupení různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti. Tato instituce byla zřízena v roce 1957 Římskou smlouvou jakožto poradní shromáždění.

2.

Poradní úloha Evropského hospodářského a sociálního výboru umožňuje jeho členům, a tím i organizacím, které zastupuje, účastnit se rozhodovacího procesu Evropské unie. Konfrontace často zcela protikladných názorů a dialog, který vedou členové, zahrnuje nejen tradiční sociální partnery, totiž zaměstnavatele (skupina I) a zaměstnance (skupina II), ale i zástupce ostatních hospodářských a sociálních zájmů (skupina III). Odbornost, dialog a hledání shody mohou zvýšit kvalitu a důvěryhodnost politického rozhodování Evropské unie do té míry, do jaké zvýší jeho srozumitelnost a přijatelnost pro evropské občany, a transparentnost, která je v demokratické společnosti nutností.

3.

V rámci struktury evropských institucí plní Výbor specifickou úlohu: je v pravém slova smyslu místem pro zastoupení a diskusi organizované občanské společnosti a privilegovaným prostředníkem dialogu mezi ní a institucemi Evropské unie.

4.

Tím, že je zároveň fórem názorů a místem, kde vznikají stanoviska, přispívá Evropský hospodářský a sociální výbor k naplnění požadavku na zlepšení podmínek pro demokratickou výměnu názorů při budování Evropské unie, včetně jejích vztahů s hospodářskými a sociálními kruhy třetích zemí. Svým působením se Výbor podílí na rozvoji opravdové evropské identity.

5.

V zájmu úspěšného plnění svých úkolů přijal Výbor dne 17. července 2002 v souladu s čl. 260 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství svůj jednací řád (1).

6.

Dne 14. července 2010 přijal Výbor na plenárním zasedání poslední kodifikované znění tohoto jednacího řádu.

1.

Funkční období Výboru je pětileté.

2.

Výbor je svoláván po každé pravidelné pětileté obměně věkově nejstarším členem, pokud možno nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy Rada oznámí členům Výboru jejich jmenování.

1.

Výbor se skládá z následujících orgánů: shromáždění, předsednictvo, předseda a specializované sekce.

2.

Výbor je rozčleněn do tří skupin, jejichž složení a úlohu stanoví článek 27.

3.

Členové Výboru nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Evropské unie. Při výkonu své funkce a během cest na místo či z místa konání schůze požívají výsad a imunit v souladu s Protokolem o výsadách a imunitách Evropské unie. Těší se svobodě pohybu, osobní nedotknutelnosti a imunitě.

1.

Výbor uznává a přijímá za své tyto symboly Evropské unie:

2.

Výbor slaví Den Evropy dne 9. května.

3.

Vlajka se vztyčuje v budovách Výboru a při oficiálních událostech.

4.

Hymna bude znít u příležitosti zahájení ustavujících zasedání na počátku každého funkčního období a při dalších slavnostních událostech, zejména při přijímání hlav států či předsedů vlád a při vítání nových členů po rozšíření.

1.

Volba členů předsednictva musí přihlížet k celkové a zeměpisné rovnováze mezi skupinami tak, aby byl každý členský stát zastoupen nejméně jedním a nejvýše třemi členy. Skupiny vyjednají a připraví návrh složení předsednictva, jejž předloží shromáždění.

Předsednictvo tvoří:

2.

Předseda je volen střídavě z členů tří výše jmenovaných skupin.

3.

Předseda ani místopředsedové nemohou být do svých funkcí znovu voleni. Předseda nemůže být během období dvou a půl roku po vypršení svého funkčního období členem předsednictva z titulu funkce místopředsedy, předsedy skupiny či specializované sekce.

4.

Místopředsedové jsou voleni z řad členů dvou skupin, z nichž nepochází předseda.

1.

Během první schůze konané podle článku 1 zvolí Výbor za předsednictví věkově nejstaršího člena ze svých členů předsedu Výboru, dva místopředsedy Výboru, předsedy specializovaných sekcí a ostatní členy předsednictva na období dvou a půl roku ode dne ustavení Výboru, nevolí se předsedové skupin.

2.

Za předsednictví věkově nejstaršího člena nesmí proběhnout rozprava o jiném předmětu než o těchto volbách.

1.

S ohledem na ustanovení článku 3 může Výbor ze svých členů vytvořit volební komisi, v níž má každý z členských států jednoho zástupce a která přijímá kandidatury a předkládá shromáždění seznam kandidátů.

2.

Výbor se vysloví k seznamu nebo seznamům kandidátů na členy předsednictva a užšího předsednictva podle ustanovení tohoto článku.

3.

Výbor poté přistoupí k volbě členů předsednictva (nevolí se předsedové skupin) hlasováním o jednom nebo více seznamech kandidátů, popřípadě k několika po sobě následujícím hlasováním.

4.

Hlasovat lze pouze o úplných seznamech kandidátů, které jsou v souladu s ustanoveními článku 3 a k nimž jsou připojena vyjádření souhlasu všech kandidátů.

5.

Do předsednictva jsou zvoleni ti kandidáti ze seznamu, kteří získají největší počet platných hlasů, nejméně však jednu čtvrtinu.

6.

Předseda a dva místopředsedové Výboru jsou následně voleni shromážděním prostou většinou hlasů.

7.

Výbor pak prostou většinou hlasů volí předsedy specializovaných sekcí.

8.

Nakonec Výbor hlasováním schválí předsednictvo jako celek. Při tomto hlasování musí předsednictvo získat nejméně dvě třetiny platných hlasů.

1.

Předsednictvo je svoláváno předsedou buď z moci úřední, nebo na žádost deseti členů.

2.

Při každé schůzi předsednictva se pořizuje zápis z jednání. Tento zápis se předkládá předsednictvu ke schválení.

3.

Předsednictvo si stanoví svá vlastní jednací pravidla.

4.

Předsednictvo stanoví organizaci a vnitřní postupy Výboru. Po konzultaci se skupinami dále stanoví prováděcí předpisy k jednacímu řádu.

5.

Předsednictvo a předseda vykonávají rozpočtové a finanční pravomoci stanovené Finančním řádem a jednacím řádem Výboru.

6.

S ohledem na ustanovení rozpočtových a finančních postupů stanoví předsednictvo prováděcí předpisy týkající se výdajů za cestu a pobyt členů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 18, delegátů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 24 a expertů jmenovaných podle článku 23.

7.

Předsednictvo nese politickou odpovědnost za celkové řízení Výboru. Při výkonu této odpovědnosti dbá zejména na to, aby činnost Výboru a jeho orgánů a pracovníků byla v souladu s institucionální úlohou, která byla Výboru svěřena.

8.

Předsednictvo je odpovědné za řádné využívání lidských zdrojů a rozpočtových a technických prostředků při plnění úkolů, které mu ukládá Smlouva. Podílí se zejména na vytváření rozpočtu a na organizaci práce sekretariátu.

9.

Předsednictvo může ze svých členů vytvářet skupiny ad hoc k prozkoumání jakékoli otázky spadající do jeho působnosti. S výjimkou otázek souvisejících se jmenováním zaměstnanců se mohou do jejich práce zapojit další členové.

10.

Předsednictvo vždy po šesti měsících přezkoumá, jaké činnosti následovaly po přijetí stanovisek Výboru, a to na základě zprávy vypracované pro tento účel.

11.

Na žádost člena nebo generálního tajemníka podá předsednictvo přesný výklad jednacího řádu a jeho prováděcích předpisů. Závěry předsednictva jsou závazné, s výhradou práva odvolat se ke shromáždění, které rozhoduje jako konečná instance.

12.

Při pravidelné pětileté obměně členů vyřizuje předsednictvo, kterému končí funkční období, běžné záležitosti až do prvního zasedání nového Výboru. Ve výjimečných případech může pověřit některého člena Výboru, jemuž končí funkční období, výkonem přesně vytyčených či časově omezených úkolů, které vyžadují odborné posouzení.

1.

Zřizuje se „rozpočtová skupina“, která je pověřena přípravou všech návrhů rozhodnutí, která musí předsednictvo přijímat ve věcech finančních a rozpočtových.

2.

Rozpočtové skupině předsedá jeden ze dvou místopředsedů, je podřízený předsedovi. Skupina se skládá z devíti členů, které jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

2a.

Rozpočtová skupina se podílí na vypracování rozpočtu Výboru, vydává k němu své stanovisko, které předkládá předsednictvu ke schválení, a zajišťuje jeho plnění a předkládání zpráv.

3.

V určitých doplňujících otázkách může předsednictvo delegovat svou rozhodovací pravomoc na rozpočtovou skupinu.

4.

Rozpočtová skupina rozhoduje v souladu se zásadami jednotnosti a správnosti rozpočtu, zásadou ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti. Její rozhodnutí budou přijímána tímto způsobem:

5.

Rozpočtová skupina může přistoupit k rozdělení funkcí mezi své členy, svá rozhodnutí však přijímá kolektivně.

6.

Předseda rozpočtové skupiny předsedá delegaci pověřené jednáním s rozpočtovými orgány a podává o tom zprávu předsednictvu.

7.

V rámci plnění svých úkolů rozpočtová skupina poskytuje poradenství předsedovi, předsednictvu a Výboru a vykonává kontrolní úlohu vůči oddělením.

1.

Zřizuje se „komunikační skupina“, jejímž úkolem je dávat nezbytné podněty k vytváření komunikační strategie Výboru a zajišťovat monitorování této strategie. Každoročně pro Výbor vypracovává zprávu o plnění cílů této strategie a program na následující rok.

2.

Komunikační skupině předsedá jeden ze dvou místopředsedů a je podřízený předsedovi. Komunikační skupina se skládá z devíti členů, které jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

3.

Komunikační skupina koordinuje činnost oddělení odpovídajících za komunikaci a vztahy s tiskem a médii a zabezpečuje, aby tato činnost byla v souladu se strategií a schválenými programy.

1.

Užší předsednictvo Výboru se skládá z předsedy a dvou místopředsedů.

2.

Užší předsednictvo Výboru se za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění schází s předsedy skupin. Na tyto schůze mohou být přizváni předsedové specializovaných sekcí.

3.

Užší předsednictvo se schází s předsedy skupin a s předsedy specializovaných sekcí nejméně dvakrát za rok za účelem vypracování programu prací Výboru a vyhodnocení jejich průběhu.

1.

Předseda řídí veškeré činnosti Výboru a jeho orgánů v souladu se Smlouvou a tímto jednacím řádem. Má všechny pravomoci nutné k vedení a provádění jednání Výboru a zajištění jeho řádného fungování.

2.

Předseda při své činnosti neustále využívá pomoci místopředsedů; může je pověřit určitými úkoly nebo na ně přenést některé odpovědnosti vyplývající z jeho pravomoci.

3.

Předseda může na určitou dobu pověřit některými úkoly generálního tajemníka.

4.

Předseda zastupuje Výbor. Tuto reprezentační pravomoc může přenést na jednoho z místopředsedů, případně na některého člena Výboru.

5.

Předseda podává Výboru zprávy o krocích a opatřeních provedených jménem Výboru v období mezi zasedáními. Tato sdělení nejsou předmětem rozpravy.

6.

Po svém zvolení přednese předseda na plenárním zasedání svůj pracovní program na dobu svého funkčního období. Stejným způsobem přednese na konci svého funkčního období souhrnnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Tyto dvě zprávy mohou být ve shromáždění předmětem rozpravy.

1.

Rozšířené užší předsednictvo se skládá z předsedy Výboru, obou místopředsedů a předsedů skupin.

2.

Rozšířené užší předsednictvo připravuje a usnadňuje práci předsednictva.

1.

Výbor má šest specializovaných sekcí. Plenární shromáždění však může na návrh předsednictva vytvořit další specializované sekce pro oblasti stanovené ve Smlouvách.

2.

Výbor sestavuje specializované sekce po každé pravidelné pětileté obměně členů na svém ustavujícím zasedání.

3.

Každá pravidelná pětiletá obměna členů Výboru je příležitostí k přezkoumání seznamu a působnosti specializovaných sekcí.

1.

Počet členů specializované sekce stanoví Výbor na návrh předsednictva.

2.

S výjimkou předsedy musí být každý člen Výboru členem alespoň jedné specializované sekce.

3.

Nikdo nemůže být členem více než dvou specializovaných sekcí, ledaže by pocházel z členského státu, který je zastoupen méně než devíti členy. Avšak nikdo nemůže být členem více než tří specializovaných sekcí.

4.

Členové specializovaných sekcí jsou jmenováni Výborem na dobu dvou a půl roku; mohou být jmenováni opakovaně.

5.

Nahrazení člena specializované sekce se provádí za stejných podmínek jako jeho jmenování.

1.

Předsednictvo každé specializované sekce je voleno na dobu dvou a půl roku a skládá se z dvanácti členů, mezi nimiž je předseda a tři místopředsedové, po jednom z každé skupiny.

2.

Předsedy specializovaných sekcí a další členy předsednictva sekcí volí Výbor.

3.

Předseda a další členové předsednictva specializované sekce mohou být zvoleni opakovaně.

4.

Předsednictví tří specializovaných sekcí vykonává střídavě jedna ze skupin, mění se každého dva a půl roku. Stejná skupina nemůže vykonávat předsednictví jedné specializované sekce po dobu delší než pět po sobě následujících let.

1.

Úkolem specializovaných sekcí je přijímat stanoviska nebo informační zprávy k tématům, která jsou předmětem žádosti o stanovisko, v souladu s ustanoveními článku 32 tohoto řádu.

2.

Pro zpracování témat, která jsou předmětem žádosti o stanovisko, mohou specializované sekce ze svých členů vytvořit studijní nebo přípravnou skupinu nebo jmenovat samostatného zpravodaje.

3.

Jmenování zpravodajů a v případě potřeby i spoluzpravodajů a sestavování studijních a přípravných skupin vychází z návrhů skupin.

3a.

V zájmu rychlého vytvoření studijních skupin a za předpokladu dohody všech tří předsedů skupin o návrhu jmenování zpravodajů, případných spoluzpravodajů a o složení studijních nebo přípravných skupin přijmou předsedové specializovaných sekcí opatření nutná k zahájení prací.

4.

Zpravodaj, popřípadě ve spolupráci s expertem, monitoruje činnosti, které následovaly po přijetí stanoviska na plenárním zasedání. V tom je mu nápomocen sekretariát dotyčné specializované sekce. Sekce je o průběhu monitorování informována.

5.

Studijní skupiny se nemohou stát trvalými uskupeními, kromě výjimek předem povolených předsednictvem na dané období dvou a půl roku.

1.

Pokud se člen Výboru nemůže dostavit, může se při přípravných pracích sekce nechat zastoupit svým náhradníkem.

1a.

Náhradníci nemají v žádném případě hlasovací právo.

1b.

Jakmile však člen zastává funkci předsedy specializované sekce nebo studijní skupiny, člena předsednictva specializované sekce nebo zpravodaje, nemůže se nechat zastoupit náhradníkem při výkonu této funkce.

2.

Jméno a příslušnost vybraného náhradníka musí být předloženy ke schválení předsednictvu Výboru.

3.

Náhradník plní během přípravných prací stejné úkoly jako člen, kterého zastupuje, a vztahují se na něj stejná ustanovení ohledně výdajů za cestu a pobyt jako na člena, kterého zastupuje.

1.

Výbor může výjimečně a z iniciativy svého předsednictva zřizovat podvýbory, jejichž úkolem je vypracovat návrh stanoviska nebo informační zprávy, které se nejdříve předloží předsednictvu a následně k projednání Výboru, a to výhradně k horizontálním otázkám obecného rázu.

2.

V době mezi zasedáními může předsednictvo vytvářet podvýbory pod podmínkou následné ratifikace Výborem. Podvýbor může být vytvořen pouze k jednomu tématu. Jeho existence je ukončena, jakmile Výbor hlasuje o návrhu stanoviska nebo informační zprávy, které podvýbor připravil.

3.

Pokud některé téma, ke kterému se vytváří podvýbor, spadá do působnosti více specializovaných sekcí, skládá se podvýbor z členů těchto specializovaných sekcí.

4.

Pravidla, která se vztahují na specializované sekce, se analogicky vztahují také na podvýbory.

1.

Výbor může zřídit střediska pro sledování, jestliže povaha, šíře a složitost tématu, kterým se má zabývat, vyžadují obzvláštní pružnost používaných pracovních metod, postupů a nástrojů.

2.

O vytvoření střediska pro sledování rozhodne plenární shromáždění na základě předchozího rozhodnutí předsednictva s příslušným návrhem některé skupiny nebo specializované sekce.

3.

V rozhodnutí o vytvoření střediska pro sledování musí být vymezen jeho účel, struktura, složení a období, pro něž je vytvořeno.

4.

Střediska pro sledování mohou každoročně vypracovat informační dokument o uplatňování horizontálních ustanovení Smlouvy (sociální doložka, doložka o životním prostředí a doložka o ochraně spotřebitelů) a jejich vlivu na politiky Evropské unie. Tato zpráva může být na základě rozhodnutí shromáždění předložena Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5.

Každé středisko pro sledování pracuje pod záštitou a pod dohledem některé ze specializovaných sekcí.

1.

Výbor může vytvářet poradní komise. Skládají se z členů Výboru a ze zástupců složek organizované občanské společnosti, které chce Výbor do své činnosti zapojit.

2.

Tyto komise se ustanovují rozhodnutím plenárního shromáždění po předchozím rozhodnutí předsednictva. Rozhodnutí, kterým jsou komise ustaveny, musí určit předmět jejich činnosti, strukturu, složení, období, pro něž jsou ustaveny, a pravidla, jimiž se jejich činnost bude řídit.

3.

V souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2 tohoto článku může být ustavena „Poradní komise pro průmyslové změny“ (CCMI), která se skládá z členů Výboru a představitelů organizací zastupujících různá hospodářská odvětví, sociální sektory a různé sektory občanské společnosti, jichž se průmyslové změny týkají. Předseda této komise je členem předsednictva Výboru, pro něž každého dva a půl roku vypracovává zprávu o činnosti CCMI. Je vybrán z členů předsednictva, na které se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. d) tohoto jednacího řádu. Pro delegáty a jejich náhradníky, kteří se účastní přípravných prací, platí stejná pravidla týkající se náhrady výdajů na cestu a pobyt jako pro členy.

1.

Výbor může z podnětu předsednictva udržovat strukturované vztahy s hospodářskými a sociálními radami, s obdobnými institucemi a hospodářskými a sociálními organizacemi občanské společnosti členských států Unie a třetích zemí.

2.

Rovněž jedná tak, aby podpořil vytváření hospodářských a sociálních rad nebo obdobných institucí v zemích, v nichž dosud neexistují.

1.

Výbor může na návrh předsednictva jmenovat delegace pro udržování vztahů s různými hospodářskými a sociálními složkami organizované občanské společnosti ve státech nebo společenstvích států mimo Evropskou unii.

2.

Spolupráce mezi Výborem a partnery z organizované občanské společnosti kandidátských zemí probíhá prostřednictvím smíšených poradních výborů, pokud je rady přidružení vytvořily. Pokud vytvořeny nejsou, probíhá spolupráce v rámci kontaktních skupin.

3.

Smíšené poradní výbory a kontaktní skupiny vypracovávají zprávy a prohlášení, které mohou být Výborem postoupeny příslušným institucím a zúčastněným stranám.

1.

Výbor se skládá ze členů tří skupin, z nichž jedna zastupuje zaměstnavatele, druhá zaměstnance a třetí ostatní hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti.

2.

Skupiny volí své předsedy a místopředsedy. Skupiny se podílejí na přípravě, organizaci a koordinaci prací Výboru a jeho orgánů. Přispívají k jejich informovanosti. Každá skupina má svůj sekretariát.

2a.

Skupiny navrhují shromáždění kandidáty pro volbu předsedy a místopředsedů ve smyslu ustanovení čl. 6 odst. 6 a ve shodě se zásadou rovnosti žen a mužů, jak ji definují instituce Evropské unie.

3.

Předsedové skupin jsou členy předsednictva podle ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b).

4.

Předsedové skupin jsou předsednictvu Výboru nápomocni při vytváření koncepce činnosti a v případě potřeby při sledování výdajů.

5.

Předsedové skupin se scházejí s užším předsednictvem Výboru za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění.

6.

Skupiny navrhují shromáždění volební kandidáty pro volbu předsedů specializovaných sekcí podle čl. 6 odst. 7 a do předsednictev specializovaných sekcí podle článku 16.

7.

Skupiny předkládají návrhy na složení rozpočtové skupiny, kterou vytváří předsednictvo podle čl. 10 odst. 1.

8.

Skupiny předkládají návrhy na složení středisek pro sledování a poradních komisí vytvářených shromážděním podle článků 21 a 24.

9.

Skupiny předkládají návrhy na složení delegací a smíšených poradních výborů vytvářených podle čl. 26 odst. 1 a 2.

10.

Skupiny předkládají návrhy na jmenování zpravodajů a návrhy na složení studijních a přípravných skupin jmenovaných nebo vytvářených specializovanými sekcemi podle čl. 17 odst. 3.

11.

Při uplatňování odstavců 6 až 10 tohoto článku mají skupiny na zřeteli zastoupení členských států ve Výboru, různé hospodářské a sociální složky společnosti, odborné znalosti a kritéria řádné správy.

12.

Členové Výboru se mohou dobrovolně stát členy některé ze skupin za podmínky, že jejich způsobilost schválí členové příslušné skupiny. Člen Výboru nesmí být členem několika skupin zároveň.

13.

Generální sekretariát poskytuje členům Výboru, kteří nejsou členy žádné skupiny, materiální a technickou pomoc potřebnou k výkonu jejich mandátu. Jejich účast ve studijních skupinách a jiných vnitřních strukturách Výboru podléhá rozhodnutí předsedy Výboru, jemuž předchází konzultace se skupinami.

1.

Členové Výboru se na základě dobrovolné volby mohou seskupovat do zájmových skupin, které zastupují různé hospodářské a sociální zájmy organizované občanské společnosti Evropské unie.

2.

Zájmová skupina se může skládat ze členů tří skupin Výboru. Člen Výboru nesmí být členem více zájmových skupin zároveň.

3.

Vytvoření zájmové skupiny podléhá schválení předsednictvem, které o tom informuje shromáždění.

1.

Výbor svolává jeho předseda za účelem přijetí stanoviska na žádost Rady, Komise nebo Evropského parlamentu.

2.

Výbor svolává jeho předseda na návrh předsednictva a se souhlasem většiny jeho členů, aby ze své vlastní iniciativy vydal stanovisko k jakékoli otázce týkající se Evropské unie, jejích politik a jejich dalšího utváření.

1.

Žádosti o vypracování stanoviska zmíněné v čl. 29 odst. 1 se zasílají předsedovi Výboru. Ten v součinnosti s předsednictvem organizuje práce Výboru tak, aby byly v nejvyšší možné míře dodrženy lhůty stanovené v dané žádosti o vypracování stanoviska.

2.

Předsednictvo stanoví pořadí projednání stanovisek jejich uspořádáním do kategorií.

3.

Specializované sekce připraví návrh rozdělení stanovisek do tří kategorií uvedených níže. Uvedou předběžný počet členů studijní skupiny. Po přijetí rozhodnutí užšího předsednictva a předsedů skupin je návrh předložen předsednictvu k rozhodnutí. Ve zvláštních případech mohou předsedové skupin navrhnout změnu počtu členů studijní skupiny. Předsednictvo na své nadcházející schůzi potvrdí tento nový návrh a stanoví konečný počet členů studijní skupiny.

Trojice kategorií je definována podle těchto kritérií:

4.

V naléhavých případech se použijí ustanovení článku 59 tohoto jednacího řádu.

1.

Za účelem vypracování stanoviska nebo informační zprávy pověří předsednictvo příslušnou specializovanou sekci přípravou prací v souladu s čl. 8 odst. 4. Pokud téma jednoznačně spadá do působnosti určité specializované sekce, přísluší toto pověření předsedovi, který o něm informuje předsednictvo.

2.

Pokud chce některá specializovaná sekce pověřená vypracováním stanoviska vyslechnout stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), anebo se chce vyjádřit ke stanovisku přidělenému některé specializované sekci, může předsednictvo povolit, aby CCMI vypracovala doplňující stanovisko k jednomu nebo více bodům, jichž se žádost o vypracování stanoviska týká. Předsednictvo o tom může rozhodnout i z vlastní iniciativy. Předsednictvo organizuje práce Výboru tak, aby umožnilo CCMI připravit stanovisko včas a specializovaná sekce jej mohla vzít do úvahy.

Zprávu Výboru může podat pouze specializovaná sekce. Musí však ke svému stanovisku připojit stanovisko, které pro doplnění vypracovala CCMI.

3.

Předseda oznámí rozhodnutí a lhůtu, ve které musí sekce dokončit svou práci, předsedovi dané specializované sekce.

4.

Předseda informuje členy Výboru o zaslané žádosti a o datu, kdy bude toto téma zařazeno do programu jednání plenárního zasedání.

1.

Schůze specializovaných sekcí připravují jejich předsedové v součinnosti s předsednictvem specializovaných sekcí.

2.

Schůze řídí předseda specializované sekce, v případě jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů.

1.

Schůze specializované sekce je usnášeníschopná, pokud je přítomna nebo zastoupena více než polovina řádných členů sekce.

2.

Jestliže není dosaženo kvora, předseda schůzi ukončí a na jiné datum a způsobem, jež sám určí, stanoví ještě téhož dne konání nové schůze, která bude usnášeníschopná, ať je počet přítomných nebo zastoupených členů jakýkoli.

1.

Stanovisko specializované sekce obsahuje pouze to znění, které sekce přijala postupem podle článku 56 tohoto jednacího řádu.

2.

Znění zamítnutých pozměňovacích návrhů se uvede v příloze spolu s výsledky příslušného hlasování, jestliže tyto návrhy získaly alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů pro.

1.

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 17 odst. 2, přípravné práce specializovaných sekcí probíhají v zásadě v rámci studijní skupiny.

2.

Zpravodaj, kterému je nápomocen expert a v případě potřeby jeden nebo více spoluzpravodajů, se seznámí s daným tématem, vezme do úvahy vyjádřené názory a na tomto základě vypracuje návrh stanoviska, který je předán předsedovi specializované sekce.

3.

Studijní skupiny nerozhodují hlasováním.

1.

Zasedání připravuje předseda v součinnosti s předsednictvem. Předsednictvo se schází před každým zasedáním, popřípadě v průběhu zasedání, za účelem organizace prací.

2.

Předsednictvo může stanovit pro jednotlivá stanoviska dobu trvání všeobecné rozpravy na plenárním zasedání.

1.

Návrh programu jednání vypracovaný předsednictvem na základě návrhu užšího předsednictva a místopředsedů připraveného ve spolupráci s předsedy skupin zasílá předseda nejméně dva týdny před zahájením zasedání každému členovi Výboru a rovněž Radě, Komisi a Evropskému parlamentu.

2.

Návrh programu jednání se na úvod každého zasedání předkládá shromáždění ke schválení. Jakmile je program jednání schválen, musí být jeho jednotlivé body projednány v průběhu té schůze, na jejíž pořad byly zařazeny. Podklady potřebné pro jednání Výboru jsou členům zpřístupněny v souladu s článkem 40.

1.

Zasedání Výboru je usnášeníschopné, pokud je přítomna nebo zastoupena více než polovina členů Výboru.

2.

Jestliže není dosaženo kvora, předseda jednání ukončí a na jiné datum, jež sám určí, stanoví ještě téhož dne nové jednání, kdy bude shromáždění usnášeníschopné nezávisle na počtu přítomných nebo zastoupených členů.

1.

Předseda zahajuje zasedání, vede rozpravu a dbá na dodržování jednacího řádu. V tom mu jsou nápomocni místopředsedové.

2.

V případě nepřítomnosti předsedy jej zastupují místopředsedové. V případě nepřítomnosti místopředsedů je zastupování předáno nejstaršímu členovi předsednictva.

3.

Výbor se rozhoduje na základě prací specializované sekce pověřené informovat plenární shromáždění.

4.

Je-li text přijat ve specializované sekci s počtem hlasů proti nižším než pět, může předsednictvo navrhnout jeho zařazení na program jednání plenárního zasedání podle postupu pro hlasování bez rozpravy.

Tento postup se nepoužije v těchto případech:

5.

Pokud stanovisko není shromážděním přijato většinou hlasů, může je předseda Výboru se souhlasem shromáždění vrátit příslušné specializované sekci k přepracování nebo přistoupit ke jmenování hlavního zpravodaje, který předloží na stejném nebo jiném zasedání nový návrh textu.

1.

Pozměňovací návrhy musí být předloženy písemně, podepsány navrhovateli a předány sekretariátu před zahájením zasedání.

2.

Předsednictvo stanoví způsob předkládání pozměňovacích návrhů, aby se zajistila dobrá organizace prací shromáždění.

3.

Výbor přijme pozměňovací návrh předložený před zahájením zasedání, pokud je podepsán alespoň pětadvaceti členy.

4.

V pozměňovacích návrzích musí být uvedeno, k jaké části textu se vztahují, a musí být opatřeny stručným odůvodněním. Pozměňovací návrhy, které jsou po obsahové a formální stránce shodné, se projednávají společně.

5.

Plenární shromáždění obvykle vyslechne ke každému pozměňovacímu návrhu pouze jeho navrhovatele, řečníka-oponenta a zpravodaje.

6.

Při projednávání pozměňovacího návrhu může zpravodaj se souhlasem navrhovatele daného pozměňovacího návrhu ústně předložit kompromisní návrhy. V takovém případě shromáždění hlasuje pouze o kompromisním návrhu.

7.

Pozměňovací návrh nebo návrhy, jež vyjadřují celkově odlišný postoj od postoje stanoviska specializované sekce, se považují za protistanovisko.

Oprávněným orgánem k rozhodnutí o tomto zařazení je předsednictvo. Své rozhodnutí přijme po konzultaci s předsedou příslušné specializované sekce.

Předsednictvo může po této konzultaci rozhodnout o vrácení návrhu stanoviska s přiloženým protistanoviskem této specializované sekci k přezkoumání. V naléhavých případech má tuto pravomoc předseda Výboru.

8.

V určitých případech může předseda Výboru spolu s předsedou a zpravodajem příslušné specializované sekce navrhnout Výboru úpravu pozměňovacích návrhů tak, aby se zachovala konzistentnost konečného znění.

1.

Předseda může z vlastní iniciativy nebo na žádost člena vyzvat Výbor, aby se vyjádřil, zda je vhodné časově omezit počet řečníků a délku jejich vystoupení, zda je vhodné zasedání přerušit nebo rozpravu uzavřít. Po uzavření rozpravy může být uděleno slovo pouze k vysvětlení výsledku hlasování, a to po jeho ukončení a v časovém rozmezí stanoveném předsedou.

2.

Každý člen může kdykoliv požádat o přednostní udělení slova a slovo dostat, pokud chce podat faktickou poznámku.

1.

Z každého plenárního zasedání se pořizuje zápis, který se předkládá Výboru ke schválení.

2.

Konečnou podobu zápisu podepisuje předseda a generální tajemník Výboru.

1.

Stanoviska Výboru obsahují kromě výčtu právních základů i odůvodnění a názor Výboru k danému problému jako celku.

2.

Výsledek hlasování o konečném znění stanoviska je uveden v jeho úvodu. Jestliže hlasování proběhlo jmenovitě, uvádějí se jména hlasujících.

3.

Znění a odůvodnění pozměňovacích návrhů, které byly na plenárním zasedání zamítnuty, se uvádějí spolu s výsledky hlasování v příloze stanoviska, pokud tyto návrhy získaly alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů pro. Tato podmínka se vztahuje rovněž na protistanoviska.

4.

Znění stanoviska specializované sekce, které bylo přijetím pozměňovacích návrhů shromážděním zamítnuto, se ve stanovisku Výboru uvádí rovněž spolu s výsledky hlasování jako jeho příloha, za podmínky, že získalo podporu alespoň čtvrtiny odevzdaných hlasů.

5.

Jestliže některá ze skupin vytvořených v rámci Výboru podle článku 27 nebo některá ze zájmových skupin vytvořených podle článku 28 zastává jednotně odlišný postoj k některému tématu předloženému shromáždění k projednání, může být tento postoj po jmenovitém hlasování, které ukončí rozpravu k tomuto tématu, shrnut v krátkém prohlášení připojeném ke stanovisku jako příloha.

1.

Stanoviska přijatá Výborem a zápisy ze zasedání Výboru se předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.

Stanoviska přijatá Výborem mohou být předána jakékoli další instituci či organizaci, jíž se týkají.

1.

Platné jsou hlasy vyjadřující „pro“, „proti“, „zdržuji se hlasování“.

2.

Texty nebo rozhodnutí Výboru a jeho orgánů se přijímají většinou odevzdaných hlasů podle poměru hlasů „pro“ a „proti“, pokud tento jednací řád nestanoví jinak.

3.

Hlasování je veřejné, jmenovité nebo tajné.

4.

Jmenovité hlasování o usnesení, pozměňovacím návrhu, protistanovisku, stanovisku jako celku či jiném dokumentu se použije, pokud o to požádá čtvrtina přítomných nebo zastoupených členů.

5.

Volby do různých reprezentativních funkcí jsou vždy tajné. V ostatních případech hlasování proběhne tajně, pokud o to požádá většina přítomných nebo zastoupených členů.

6.

Nastane-li v průběhu hlasování rovnost hlasů „pro“ a „proti“, rozhodne hlas předsedajícího člena.

7.

Přijetí pozměňovacího návrhu zpravodajem není důvodem pro to, aby se o tomto pozměňovacím návrhu nehlasovalo.

1.

Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty pro předložení stanoviska uložené Radou, Evropským parlamentem nebo Komisí, může být rozhodnuto o použití zrychleného postupu, pokud předseda soudí, že je nutný k včasnému přijetí stanoviska Výborem.

2.

V případě nutnosti urychlení na úrovni Výboru může předseda bez předchozí konzultace s předsednictvem učinit okamžitě veškerá opatření nutná pro zajištění postupu prací Výboru. Informuje o tom členy předsednictva.

3.

Opatření, která předseda učinil, se předkládají Výboru k potvrzení na následujícím zasedání.

1.

Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty uložené specializované sekci k vypracování stanoviska, může její předseda se souhlasem tří předsedů skupin organizovat její práce odlišně od ustanovení tohoto řádu týkajících se organizace prací specializovaných sekcí.

2.

Opatření přijatá předsedou specializované sekce jsou sekci předložena ke schválení na následující schůzi.

1.

Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit zasedání, na něž byl řádně pozván, o tom musí předem informovat příslušného předsedu.

2.

Byl-li člen Výboru nepřítomen na více než třech po sobě následujících plenárních zasedáních, aniž se nechal zastoupit a bez důvodu uznaného za platný, může předseda po konzultaci s předsednictvem a po výzvě určené dotyčnému členovi, aby vysvětlil důvody své nepřítomnosti, požádat Radu o ukončení mandátu dotyčného člena.

3.

Byl-li člen specializované sekce nepřítomen na více než třech po sobě následujících schůzích, aniž se nechal zastoupit a uvedl důvod uznaný za platný, může ho předseda specializované sekce po výzvě, aby vysvětlil důvody své nepřítomnosti, požádat, aby se dal ve specializované sekci nahradit, a oznámí to předsednictvu.

1.

Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit plenárního zasedání Výboru nebo schůze specializované sekce, může poté, co to oznámí příslušnému předsedovi, písemně delegovat své hlasovací právo na jiného člena Výboru nebo specializované sekce.

2.

Jeden člen nemůže mít na plenárním zasedání nebo na schůzi specializované sekce více než jedno takové zmocnění.

1.

Každý člen, který se nemůže zúčastnit schůze, na kterou byl řádně pozván, se poté, co to písemně oznámí příslušnému předsedovi přímo nebo prostřednictvím sekretariátu své skupiny, může nechat zastoupit jiným členem Výboru. Tato možnost se nevztahuje na schůze předsednictva ani na schůze rozpočtové skupiny.

2.

Mandát k zastoupení platí výhradně pro schůzi, pro kterou byl udělen.

3.

Kromě toho může každý člen studijní skupiny v okamžiku jejího vytvoření požádat o nahrazení jiným členem Výboru. Toto nahrazení, které platí pro určité vymezené téma a pro celou dobu trvání prací specializované sekce na tomto tématu, je neodvolatelné. Jakmile však práce studijní skupiny pokračují po skončení funkčního období dvou a půl roku nebo funkčního období pěti let, pozbývá toto nahrazení platnosti se skončením funkčního období, během nějž o něm bylo rozhodnuto.

1.

Výbor zveřejňuje svá stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie způsobem stanoveným Radou a Komisí po konzultaci s předsednictvem Výboru.

2.

Složení Výboru, jeho předsednictva a specializovaných sekcí a veškeré související změny se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Výboru.

1.

Výbor dbá na transparentnost svých rozhodnutí v souladu s ustanoveními čl. 1 pododst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

2.

Generální tajemník musí učinit opatření nezbytná k zajištění práva veřejnosti na přístup k příslušným dokumentům.

3.

Každý občan Evropské unie se může v souladu s čl. 24 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie písemně obrátit na Výbor v některém z úředních jazyků a musí obdržet odpověď v tomtéž jazyce.

1.

Plenární zasedání Výboru a schůze specializovaných sekcí jsou veřejné.

2.

Některé rozpravy, které se netýkají konzultačních prací, mohou být rozhodnutím Výboru na žádost některé instituce nebo orgánu, kterých se věc týká, nebo na návrh předsednictva prohlášeny za důvěrné.

3.

Ostatní schůze jsou neveřejné. V odůvodněných případech, které posoudí předsedající schůze, se však schůze mohou jako pozorovatelé zúčastnit i jiné osoby.

1.

Členové evropských institucí se mohou účastnit schůzí Výboru a schůzí jeho orgánů a mají právo ujmout se slova.

2.

Členové jiných orgánů a oprávnění úředníci institucí a orgánů mohou být přizváni k účasti na schůzích a předsedající jim může udělit slovo nebo je vyzvat k zodpovězení otázek.

1.

Pro členy Výboru existuje oficiální oslovení „člen Evropského hospodářského a sociálního výboru“.

2.

Na členy Evropského hospodářského a sociálního výboru se vztahují ustanovení kap. IV čl. 10 protokolu č. 7, který je připojen ke Smlouvám a týká se výsad a imunit Evropské unie.

1.

Statut členů pokrývá práva a povinnosti členů, jakož i soubor pravidel, kterými se řídí jejich činnost a jejich vztahy s institucí a s jejími útvary.

2.

Statut rovněž stanoví opatření, která mohou být učiněna v případě porušení jednacího řádu a statutu členů.

a)

sledovat uplatňování statutu členů a dbát na jeho řádné plnění,

b)

vypracovávat návrhy na zdokonalování a zlepšování statutu členů,

c)

poskytovat podporu a vyvíjet vhodnou iniciativu při řešení případných sporných nebo konfliktních situací v rámci uplatňování statutu členů,

d)

zajišťovat styky mezi členy Výboru a generálním sekretariátem, pokud jde o uplatňování statutu členů.

1.

Mandát člena Výboru končí po uplynutí pětiletého období stanoveného Radou v okamžiku pravidelné obměny Výboru.

2.

Mandát člena Výboru končí jeho odstoupením, odvoláním, úmrtím, zásahem vyšší moci nebo z důvodu neslučitelnosti funkcí.

3.

Funkce člena Výboru jsou neslučitelné s funkcí člena vlády nebo parlamentu, instituce Evropské unie, Výboru regionů a Výkonné rady Evropské investiční banky a s funkcemi úředníka nebo jiného zaměstnance Evropské unie.

4.

Odstoupení se oznamuje písemně předsedovi Výboru.

5.

K odvolání dochází za podmínek stanovených v čl. 60 odst. 2 tohoto řádu. Pokud se Rada rozhodne daný mandát ukončit, zahájí v takovém případě postup nahrazení.

6.

V případě odstoupení, úmrtí, zásahu vyšší moci nebo neslučitelnosti funkcí předseda Výboru informuje Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena Výboru a zahájí postup nahrazení. V případě odstoupení však odstupující člen zůstává ve funkci až do dne, kdy nabude účinnosti jmenování jeho náhradníka, pokud odstupující člen neoznámí, že má v úmyslu odstoupit ze své funkce dříve.

7.

Ve všech případech uvedených ve druhém odstavci tohoto článku je náhradník jmenován na zbývající dobu funkčního období.

1.

Výboru je nápomocen sekretariát řízený generálním tajemníkem, který je při výkonu svých funkcí podřízen předsedovi jako zástupci předsednictva.

2.

Generální tajemník se účastní schůze předsednictva, na níž má poradní hlas, a pořizuje zápis z jednání.

3.

Generální tajemník se slavnostně zavazuje předsednictvu vykonávat své funkce zcela nestranně a s náležitou svědomitostí.

4.

Generální tajemník zajišťuje uskutečňování rozhodnutí přijatých shromážděním, předsednictvem a předsedou v souladu s tímto řádem a každé tři měsíce předkládá předsedovi písemnou zprávu o přijatých nebo zamýšlených kritériích a ustanoveních prováděcích předpisů v souvislosti se správními, organizačními a personálními otázkami.

5.

Generální tajemník může delegovat své pravomoci v mezích stanovených předsedou.

6.

Předsednictvo stanoví na návrh generálního tajemníka organizační strukturu generálního sekretariátu tak, aby generální sekretariát mohl zajišťovat chod Výboru a jeho orgánů a pomáhat členům při výkonu jejich mandátu, zejména při organizaci zasedání a vypracovávání stanovisek.

1.

Veškeré pravomoci, které služební řád úředníků propůjčuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád ostatních zaměstnanců orgánu oprávněnému uzavírat zaměstnanecké smlouvy, vykonává v případě generálního tajemníka Výboru předsednictvo.

2.

Pravomoci, které služební řád úředníků ES propůjčuje orgánu oprávněnému ke jmenování, vykonává:

3.

Pravomoci, které pracovní řád ostatních zaměstnanců ES propůjčuje orgánu oprávněnému uzavírat zaměstnanecké smlouvy, vykonává:

4.

Pravomoci, které článek 110 služebního řádu úředníků propůjčuje instituci za účelem provádění obecných prováděcích předpisů k služebnímu řádu úředníků a předpisům stanovených vzájemnou dohodou, vykonává předseda.

5.

Předsednictvo, předseda a generální tajemník mohou své pravomoci, které jsou jim podle tohoto článku svěřeny, delegovat.

6.

Rozhodnutí o delegování podle odstavce 5 tohoto článku určuje rozsah svěřených pravomocí, jejich omezení a lhůty a stanovuje, zda zmocněné osoby mohou dále předávat pravomoci, které na ně byly delegovány.

1.

Skupiny mají k dispozici sekretariáty, které jsou přímo podřízeny předsedům příslušných skupin.

2.

Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování jsou vykonávány na návrh předsedy příslušné skupiny v případě úředníků přidělených skupinám na základě čl. 37 písm. a) druhé odrážky služebního řádu při uplatnění článku 38 služebního řádu, a to včetně rozhodnutí týkajících se jejich služebního postupu v této skupině.

Když se úředník přidělený skupině zařadí zpět na místo v sekretariátu Výboru, je zařazen do platové třídy, na niž by měl nárok jako úředník.

3.

Pravomoci orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy jsou vykonávány na návrh předsedy příslušné skupiny v případě dočasných zaměstnanců přidělených skupinám na základě čl. 2 písm. c) pracovního řádu při uplatnění čl. 8 pododst. 3, článku 9 a čl. 10 pododst. 3 pracovního řádu.

1.

Předseda má k dispozici svůj vlastní sekretariát.

2.

Pracovníci tohoto sekretariátu jsou přijímáni v rámci rozpočtu jako dočasní zaměstnanci, přičemž pravomoci příslušející orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy o pracovním poměru vykonává předseda.

1.

Do 1. června každého roku předloží generální tajemník předsednictvu předběžný odhad příjmů a výdajů Výboru pro následující rozpočtové období. Rozpočtová skupina se předběžným odhadem zabývá před rozpravou v předsednictvu, a v případě potřeby jej opatří poznámkami nebo návrhy změn. Předsednictvo sestaví odhad příjmů a výdajů Výboru a odevzdá jej za podmínek a ve lhůtách stanovených ve finančním nařízení Evropských společenství.

2.

Předseda Výboru plní rozpočet příjmů a výdajů nebo dává svolení k jeho plnění v rámci ustanovení Finančního řádu.

1.

O novelizaci jednacího řádu Výbor rozhoduje absolutní většinou svých členů.

2.

Pro účely novelizace jednacího řádu zřizuje Výbor takzvanou „komisi pro jednací řád“. Výbor jmenuje hlavního zpravodaje pověřeného vypracováním návrhu nového řádu.

2a.

Po přijetí jednacího řádu absolutní většinou prodlouží shromáždění mandát komise pro jednací řád nanejvýše o šedesát dnů, aby mohla v případě potřeby navrhnout změny prováděcích předpisů, které předloží předsednictvu, jež rozhodne po vyjádření skupin jako konečná instance.

3.

Datum, kdy vstoupí v platnost nový řád a pozměněné prováděcí předpisy, se stanoví v okamžiku přijetí nového řádu Výborem.